Zvýšení soudních poplatků podpoří nespolehlivé i podvodníky
Mgr. Miroslav Zeman, advokát
Ministerstvo spravedlnosti chystá rázné zdražení soudních poplatků pro občany i firmy. Chce tak získat do rozpočtu o několik stovek milionů korun
Pijí víno, ale lidu podávají splašky…
Martin Stín
Pokud nadpis článku někomu připomíná známé biblické rčení „kážou vodu, pijí víno“, není to náhoda. Tato parafráze „v opačném gardu“ mě napadla při četbě komentářů k nezdařené volbě veřejného ochránce práv z minulého týdne a při domýšlení některých souvislostí.Všechny parlamentní strany při lákání voličů nabízely víno zájmu o budování právního státu. Sotva se usadily v parlamentních křeslech, nabídly lidu splašky pohrdání právem při volbě veřejného ochránce práv tím, že připustily k volbě nevolitelnou kandidátku Ivu Brožovou. Riskovaly, že jimi řízený proces bude napaden ústavní stížností. Nejednaly nevědomě a neúmyslně: Senát varovala před zahájením volby předsedkyně ústavněprávního výboru senátorka Jiřina Rippelová, vedení Poslanecké sněmovny právníci legislativního odboru Kanceláře informací z 2.července 2010. Jako za totality: zejména strany bývalé vládní koalice nadřadily politický zájem na uskutečnění volby nad požadavek právní čistoty rozhodování zákonodárných sborů. Sotva může být něco horšího než lehkomyslného nedbání práva, kterého se bezprostředně dopouštějí zákonodárné sbory. Situaci zachránili myšlenkově nezdeformovaní parlamentní nováčci: díky statečnosti 41 „rebelů“, zejména poslanců Věcí veřejných a zřejmě části členů poslaneckých klubů TOP 09 a KSČM, demokratický mechanismus volby vyplivl zpackané řízení jako nepoživatelné sousto: nikdo nebyl zvolen a za 60 dní se začíná znova s nově ustanovenými kandidáty.>>>
Klišé v justiční politice
Zdeněk Jemelík
Pod tlakem záplavy mediálních informací jsme se naučili vnímat společenské dění jako skládanku ze stále nových klišé, o jejichž obsahu do podrobností nepřemýšlíme. Proměnilo se v ně i slovo „korupce“, kterého nyní mají všichni plná ústa. Novináři, politici, chlapi v hospodě u piva a ženy, čekající na pořadí u kadeřníka, ti všichni je skloňují a mají jasno: ta potvora nám ukusuje ze společného krajíce a až se jí zbavíme, začnou nám padat pečení holubi do huby. Jak vlastně vypadá, ale nikoho nezajímá. Zabývaly se jí i Otázky Václava Moravce. K jejímu přetřásání si moderátor přizval dosti nesourodou společnost, jež měla reprezentovat justici. Bůhvíproč proti staronovému ministrovi spravedlnosti Jiřímu Pospíšilovi posadil řadovou advokátku Marii Benešovou, která nepůsobí v resortu již pět let a o dění ve státním zastupitelství ztrácí přehled. Není již ani stínovou ministryní sociální demokracie. Hovoří se o opatřeních k předcházení korupci, ale mediálně přitažlivější je debata o jejím potírání nástroji trestního práva, které je heslem dne stejně jako kdysi akce čisté ruce. Zavedení pevného funkčního období pro státnáí zástupce je rozumné. Naproti tomu stanovení předem určených podmínek pro odvolání dá nejvyššímu státnímu zástupci možnost vést nekonečné soudní spory o neplatnost propuštění. Bylo zřejmé, že ministerstvo, státní zastupitelství a soudy jsou rozdílné světy, které výraznou vzájemnou přilnavost neprojevují. S posilováním nezávislosti soudnictví a státního zastupitelství by mělo ruku v ruce jít posilování veřejného dohledu nad nimi a s ním i zvyšování důslednosti represe proti pokleslým jedincům. Mimo resort spravedlnosti by měl být zřízen nezávislý orgán šetření stížností a veřejné žaloby.>>>
Ombudsmanské trapasy na pokračování
Martin Stín
V tisku a na internetu ještě stále doznívají ohlasy trapasu s nezvolením veřejného ochránce práv či spíše s nezdařeným pokusem předsedkyně Nejvyššího soudu ČR Ivy Brožové obejít zákon za účelem získání křesla ombudsmana a tím zažehnání nebezpečí, že několik posledních let před odchodem do důchodu bude jen řadovou soudkyní. Veřejnost nevěnovala pozornost tiskové zprávě z 16. července 2010 Jitky Seitlové, zástupkyně veřejného ochránce práv a jedné z neúspěšných uchazeček o zvolení ombudsmanem, o výsledku šetření nečinnosti České obchodní inspekce ve vztahu ke stížnostem zákazníků autobazarů kvůli prodeji ojetých aut s přetočenými tachometry. Vzal jsem ji na vědomí s údivem: netušil jsem, že by se ombudsman zabýval také záležitostmi tohoto druhu. Přetáčení tachometrů je darebáctví, které provází obchod s ojetými auty od samého začátku. Klamání zákazníků, ať již se jej dopouštějí bazary vědomě či nevědomě, je nekalá obchodní praktika, určitě důvod k občanskoprávnímu vymáhání náhrady škody, někdy možná také k trestnímu oznámení. Jde ale skutečně o takové krácení občanských práv, aby se jím měl zabývat právě ombudsman? A potřebujeme skutečně tuto instituci na ochranu občanů v takových případech? Když nic jiného, v tomto případě ombudsman zasáhl do oboru působnosti ministerstva průmyslu a obchodu, které je nadřízeným orgánem nečinné České obchodní inspekce a mělo jednat z úřední povinnosti. >>>
Země bez ombudsmana
Zdeněk Jemelík
Námětu volby nástupce zesnulého prvního českého veřejného ochránce práv Otakara Motejla jsem se věnoval v několika článcích, jež vyšly v krátkých intervalech po sobě: Skrytá velká koalice, Ombudsmanská bramboračka a Test způsobilosti, s nimiž postavou Ivy Brožové volně souvisel článek Soudce soudci vlkem. Obsahově je doplnila veřejná výzva Johna Boka, předsedy spolku Šalamoun a prezidentova kandidáta na funkci veřejného ochránce práv z 28. června 2010 k resignaci vzdoropředsedkyně Nejvyššího soudu ČR Ivy Brožové. Všechny se zabývaly děním předcházejícím nezdařenému pokusu o zvolení veřejného ochránce práv v Poslanecké sněmovně dne 9. července 2010. Je na místě doplnit je zpětným ohlédnutím za dovršeným dějem.Poslanecká sněmovna jednala při volbě veřejného ochránce práv pod tlakem času, daným malým odstupem mezi její ustavující schůzí a ze zákona vyplývajícím mezním datem pro vykonání volby, které padlo na 9. července 2010. Nedostatku času padlo za oběť představení všech kandidátů na schůzích všech poslaneckých klubů, které bylo dříve zvykem. Pouze preferované kandidátky Eva Dundáčková a Anna Šabatová, podporované oběma velkými parlamentními stranami, navštívily kluby ČSSD a TOP 09, Anna Šabatová navíc klub KSČM. >>>
Zákulisní partajní čachry při volbě ombudsmana
Martin Stín
Volba významného veřejného činitele- veřejného ochránce práv – nabyla poněkud absurdistánsky fraškovitého charakteru. Prvním krokem k jejímu ztrapnění bylo zvolení vzdoropředsedkyně Nejvyššího soudu ČT Ivy Brožové jednou ze dvou kandidátek Senátu. Druhým krokem je vytvoření účelové koalice sociální demokracie s dvěma stranami vládní koalice, která se shodla na podpoře zvolení senátní kandidátky Anny Šabatové. Volba bude za těchto okolností zcela formální záležitostí: tři zbývající kandidáti ani nemusí do Poslanecké sněmovny chodit, neb byli degradováni do úlohy „křoví“. Pikantnost této taškařici dodává skutečnost, že jedním z vyzyvatelů Anny Šabatové byl podle jejího tvrzení také významný představitel ODS Saša Vondra. Doufejme, že není více poslanců ODS, kteří by byli ochotni domlouvat se s opozicí proti zájmům své strany, jejíž významnou členkou je paní Eva Dundáčková, prezidentova kandidátka na funkci veřejného ochránce práv. Mezi uchazeči se také vyskytlprezidentův kandidát John Bok, disident a občanský aktivista. Spolu s ostatními sedmi je z výše uvedených důvodů vyřazen ze soutěže. Funkci veřejného ochránce práv by vykonával s plným nasazením a působil by příliš mnoho potíží všem úřadům, jimž občasné porušování práv a svobod občanů umožňuje pohodlné úřadování.>>>
Skrytá velká koalice
Martin Stín
Navenek se koalice projevuje jako pevná hráz proti rozpínání ČSSD a za jejími zády se skrývajících komunistů. Praxe je ale poněkud jiná. Zdá se, že skutečný vliv ČSSD na chod exekutivy bude podstatně větší, než by připustila pevná, sourodá koalice, a to především díky možnému připuštění partnerství ČSSD prostřednictvím postoupení několika pozic náměstků ministrů. Prostor pro uplatnění vůle a moci politických stran je širší než rámec aktivit vlády a zastupitelských sborů. Je jím také veřejný ochránce práv, jehož se týká blížící se volba nástupce Otakara Motejla. Podle kuloárových zpráv se při ní uplatní úplně jiná koalice, z které bude nejsilnější strana poslanecké sněmovny zcela vyloučena. Její vedoucí sílou je ČSSD, ke které se vedle tradičních komunistů přidá TOP 09 a VV. Jejich společným kandidátem je levicově orientovaná Anna Šabatová, které za těchto okolností nikdo další nemůže konkurovat. Pro ODS jako rádoby vedoucí sílu koalice bude trpkým zjištěním, že její koaliční partneři nemilosrdně zbavili jakékoli naděje její kandidátku, bývalou poslankyni Evu Dundáčkovou, ač na její pověsti nelpí žádná skvrna. Neexistuje žádná účinná překážka, která by zabránila uplatnění „druhé“ koalice, pokud se na něm vedení stran dohodnou ke škodě obviněných. Navenek nám tedy bude vládnout koaliční vláda tří parlamentních stran, ale čí vliv se ve skutečnosti nakonec prosadí, je ve hvězdách (doufejme, že ne kremelských).>>>
Stanovisko MV a Policie ČR k testování tablet Extáze
Odbor tisku MV ČR
Orientační testování tablet Extáze v prostředí tanečních akcí provádějí v rámci preventivních aktivit nestátní neziskové organizace. Smyslem těchto aktivit má být snížení akutních zdravotních rizik spojených s užíváním syntetických drog. Testování se provádí následujícím způsobem: Pracovníci organizace, která testování provádí, mají v prostorách klubu zřízen stánek. Osoba, která má zájem o provedení testu, odškrábne na mističku ostrým kovovým předmětem nepatrné množství nelegálně zakoupené tablety Extáze. Mističku předá u stánku pracovníkům organizace. Pracovník nakape na vzorek 1 – 3 kapky Marquisova činidla. Změny vzorku na základě zabarvení sleduje terénní pracovník po dobu cca 20 vteřin. Na přítomnost MDMA a jí příbuzné látky reaguje testovaný vzorek zabarvením do fialové až černé barvy. Na přiložené barevné škále je potom výsledek porovnán a reprodukován.Zjistí se tak, zda tableta obsahuje blíže nespecifikované množství MDMA či nikoliv. Na ostatní substance nebo příměsi test reaguje jiným zabarvením anebo vůbec. Smyslem je údajně vyloučit tablety, které neobsahují MDMA. Pro uživatele jsou k dispozici propagační letáky, kde je uvedeno, jak tabletu užít, aby se konzument vyvaroval případným nežádoucím účinkům se současným upozorněním, že je lépe Extázi nebrat.
Soud bez překvapení
Zdeněk Jemelík
Pokud někdo čekal po závěrečných řečech v řízení u Krajského soudu v Praze dne 7.června 2010 na ochranu osobnosti pěti žalobců proti bývalé nejvyšší státní zástupkyni Marii Benešové, že soudce Vojtěch Cepl ml. překročí svůj stín a otočí rozhodnutí o 180° proti zrušenému rozsudku z června r.2008, zmýlil se. Je přece příjemnější být hrdinou a miláčkem bulváru než spravedlivým, nestranným soudcem. S žalobou opět uspěl pouze státní zástupce Libor Grygárek, ostatní jsou neúspěšní. Jejich neúspěch není zatím třeba dramatizovat: nepravomocný rozsudek má cenu ušpiněného papíru. Tím nechci říci, že předjímám, že odvolací soud rozhodne v jejich prospěch, neboť nepředvídatelnost soudních rozhodnutí je jednou z konstant našeho veřejného života.Soudce se proti stavu před dvěma roky přece jen názorově trochu posunul. Především nechal splasknout bublinu prokurátorské arogance paní žalované tím, že odmítl její názor, že jako stínová ministryně spravedlnosti sociální demokracie má nárok, aby při posuzování jejích výroků na ně byla brána jiná měřítka než na projevy běžných občanů. Prohlásil dále, že soud nemá za prokázané, že místopředseda Nejvyššího soudu ČR vyřkl pověstný výrok o přednosti politického zájmu před nezávislostí justice.>>>
Blogeři by neměli úmyslně lhát, zvláště v případě tragédií…
Břetislav Olšer
Stává se nezřídka, kdy blogeři z neznalosti problému někdy něco jen tak plácnou. Stane se. Znám to i podle sebe. Kdos bez chyby, hoď kamenem. Horší to však je s pisálky, co lžou záměrně. To když píší třeba o sociálních demokratech nebo o Židech, Izraeli, Číně či Rusku. V poslední době to bylo v souvislosti s tzv. humanitární flotilou do Pásma Gazy, o nizozemském politikovi Geertu Wildersovi, jehož protiislámská Strana svobody získala jeden a půl milionu voličů, a hlavně o tragédii ve Smolensku, kde havarovalo při letu na pietni akt do Katyně vládní letadlo Polska, v němž zahynulo 96 členů vládní elity v čele s prezidentem Lechem Kaczyńskim a jeho ženou Marií.>>>
Prezident vetoval zákon o loteriích
Radim Ochvat
Prezident republiky Václav Klaus ve středu dne 9. června 2010 využil své pravomoci dané článkem 50 Ústavy České republiky a vrátil Poslanecké sněmovně zákon přijatý dne 20. května 2010, kterým se mění zákon č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách, ve znění pozdějších předpisů. Odůvodnění prezidenta republiky: Novela zákona, připravená ve vzrušené předvolební době, měla spíše sloužit jako předvolební argument. Místo aby problémy řešila, vytvořila řadu nových, a to velmi závažných.Je zjevné, že novela vykazuje závažné nedostatky, které zákonodárce v průběhu projednávání buď nedomyslel, anebo je obětoval zjednodušené předvolební rétorice, v níž se téma „regulace hazardu“ ve své heslovité podobě stalo pro některé politické subjekty lákadlem slibujícím zisk snadných politických bodů. Škody, které by jejím uplatněním vznikly – zvláště pak veřejně prospěšným subjektům, kulturním institucím a sportovním organizacím – ponechal zákonodárce zcela stranou a nevěnoval se jim. Z těchto důvodů jsem se rozhodl novelu zákona č. 202/1990 Sb., o loteriích a jiných podobných hrách vrátit Sněmovně k novému projednání, respektive k přepracování, které zohlední naznačené problémy a vazby.>>>
Co vše smí politici
Zdeněk Jemelík, člen spolku Šalamoun
Nevstoupíš dvakrát do stejné řeky … ani v soudním řízení na ochranu osobnosti skupiny žalobců proti bývalé nejvyšší státní zástupkyni Marii Benešové u Krajského soudu v Praze. Poslední jednání prvé části této „bitvy právníků“ proběhlo téměř přesně před dvěma roky, 5.června 2008, kdy samosoudce Vojtěch Cepl ml. vynesl rozsudek v neprospěch šesti ze sedmi žalobců. K pokračování došlo až v pondělí 8. června 2010. V mezidobí proběhlo odvolací řízení a několik vedlejších procesů, v nichž obě strany předvedly svou znalost ovládání mimořádných prostředků, jimiž lze dosáhnout vylepšení postavení na úkor protistrany nebo aspoň průtahů.
Negace je dnes v módě, uměním je upřímně pochválit
Mgr. Miroslav Zeman, advokát
Je velmi snadné najít si jeden negativní případ a na jeho základě odsoudit všechny a všechno. Je naopak v dnešní době velmi odvážné a nezvyklé všimnout si dobrých a fungujících věcí a umět pochválit. Spolupracovník redakce MF Dnes ve vydání těchto novin zpochybňuje kompetentnost a kvalitu našich soudců s odůvodněním již 19 let se vlekoucího sporu tří studentů s jejich učitelem v době revoluce v roce 1989. Černobílé vidění světa bychom měli mít již za sebou. Studenti měli svého učitele obvinit z toho, že je kariérista a zneužívá politicky svého postavení. Je třeba se zamyslet, zda výběr jednoho případu ač s extrémními prvky a na základě něj hodnocení několika tisíc soudců že jejich práce není nekorektní. Soudy úspěšně každý rok rozhodují statisíce kauz, mnohdy výrazně složitějších a bez jakýchkoliv problémů. Je to stejné, jako bychom na základě úmrtí jednoho pacienta ve špičkové nemocnici dospěli k závěru, že kvůli této události máme v ČR mizerné a zaostalé zdravotnictví. Již během devadesátých let došlo v justici k rozsáhlým prověrkám, na základě kterých odešla z justice až třetina soudců. Velká většina aktivních soudců jsou lidé, kteří do justice přišli v době po revoluci, nebo lidé, kteří politické kauzy nikdy nesoudili.>>>
Bezplatná právní pomoc, zkracování soudního řízení a modernější zákony
Martin Kupka
Občanští demokraté chtějí po volbách pokračovat v reformě českého soudnictví. Lídr ODS v Plzni a bývalý ministr spravedlnosti Jiří Pospíšil má připraveno 8 návrhů, které povedou ke zlepšení právního prostředí a pomohou všem občanům České republiky.
„Právo musí být přístupné i těm, kteří nemají na nákladnou pomoc. Proto máme připraven zákon o bezplatné právní pomoci. Především mladé právníky chceme využít k tomu, aby radili těm, kteří nemají na drahé právní zastoupení. Dále chceme prosadit změnu ústavy, která povede ke zrušení vrchních soudů. Tím se zrychlí a dále zjednoduší soudní řízení. Chceme zachovat třístupňovou justiční soustavu: okresní, krajské a nejvyšší soudy. ODS ví, jak pokračovat v reformě české justice, chceme navázat na úspěchy Topolánkovy vlády. Délka soudního řízení se zkracuje a doufám, že česká justice bude na srovnatelné úrovni s Německem nebo s Rakouskem,“ vysvětluje plzeňský lídr ODS Jiří Pospíšil.>>>
Skupina senátorů podala návrh na změnu zákona o mimosoudních rehabilitacích
Tomáš Grulich, senátor, místopředseda Stálé komise Senátu PČR pro české krajany žijící v zahraničí
Skupina 32 senátorů Parlamentu České republiky, a to: Tomáš Grulich, Vítěslav Jonáš, Pavel Čáslava, Jan Hálek, Bedřich Moldán, Karel Šebek, Alena Palečková, Jiří Liška, Luděk Sefzik, Miroslav Škaloud, Richard Svoboda, Jiří Stříteský, Milan Bureš, Tomáš Töpfer, Daniela Filipiová, Zdeněk Schwarz, Jiří Šneberger, Tomáš Kladívko, Jiří Pospíšil, Jiří Oberfalzer, Jaroslav Kubera, Václav Vlček, Jiří Žák, Jiří Nedoma, Alexandr Vondra, Pavel Eybert, Pavel Sušický, Vlastimil Sehnal, Tomáš Jirsa, Zdeněk Janalík, Tomáš Julínek a Přemysl Sobotka podává návrh na změnu zákona o mimosoudních rehabilitacích. Je zastoupena senátory Tomášem Grulichem a Luděkem Sefzikem a s odvoláním na ustanovení čl. 87 odst. 1 písm. a) Ústavy České republiky, v platném znění, a na ustanovení § 64 odst. 1 písm. b) zákona č. 182/1993 Sb., o Ústavním soudu, v platném znění, podává návrh na zrušení § 5 odst. 2 a 4 zákona č. 87/1991 Sb., o mimosoudních rehabilitacích, v platném znění, a na zrušení § 13 odst. 2 až 4, § 22 odst. 10 a § 26 odst. 3 zákona č. 229/1991 Sb., o úpravě vlastnických vztahů k půdě a jinému zemědělskému majetku, v platném znění. Své podání odůvodňuje tím, že smyslem podaného návrhu je docílit toho, aby občané České republiky, kteří nebyli držiteli českého státního občanství v době, kdy probíhaly restituce podle zákonů, jejichž některá ustanovení jsou napadána, mohli být alespoň dodatečně účastni těchto restitucí, neboť jejich vyloučení z restitucí považujeme za protiústavní svévoli zákonodárce, která dosud nebyla korigována.>>>
ODS vyzvala Jiřího Paroubka, aby odmítl finanční dar od obchodníka se zbraněmi
Občanští demokraté se prostřednictvím dopisu obrátili na předsedu Strany evropských socialistů (PES) Poula Nyrupa Rasmussena a vyzvali předsedu ČSSD, aby odmítl sponzorský dar ve výši 13 milionů od rakouského občana Tomáše Melicha. Ten působil jako bývalý spolupracovník komunistické státní bezpečnosti a je také znám jako obchodník se zbraněmi. Údajně se také podílel na zbrojních obchodech s Íránem a Irákem. „Obrátili jsme se na předsedu evropských socialistů, aby takový způsob financování socialistické politiky odmítl. Přestože máme rozdílné politické postoje, jsme přesvědčeni, že názor na některé základní principy slušné politiky by nás měl spojovat,“ poznamenal na dnešní tiskové konferenci místopředseda a lídr ODS v Ústeckém kraji Petr Gandalovič.
Hříchy advokátů
Martin Stín
Obvykle v článcích pojednávám o nepřístojnostech státních zástupců, soudců, někdy i policistů. Neznamená to, že mimo mé zorné pole zůstali i další herci, vystupující na divadle, zvaném soud. Zvláště mě zajímají advokáti, kteří jsou obecně nepřehlédnutelní.Za nejcitlivější stránku působení advokátů považuji okolnost, že stát použití jejich služeb v některých případech stranám řízení vnucuje zákonem a v případě použití obhájce ex offo při nutné obhajobě přímo určí, kdo bude hájit práva obžalovaného. Stát tedy rozhoduje, určuje, ale za úroveň vnucené služby, ani za důsledky jejího případného selhání neručí. Občan se v takovém případě stává proti své vůli rukojmím advokáta na své riziko. Pro srovnání uvádím, že stížnost k štrasburskému Evropskému soudu pro lidská práva může podat každý, a to podle osnovy, uveřejněné na internetu. Při podání dovolání k Nejvyššímu soudu ČR a ústavní stížnosti musí stěžovatel použít služeb advokáta. Honoráře za zpracování podání jsou v těchto případech obvykle dosti vysoké a někteří advokáti se objednávky ujmou i kdyby předem věděli, že zákonné podmínky pro přeložení mimořádného opravného prostředku nelze naplnit, čili neúspěch je dán předem.>>>
Sdružení žaluje vnitro: Policie nám ukradla název
Adam B. Bartoš
Občanské sdružení POMÁHAT A CHRÁNIT podalo žalobu na stát Městskému soudu v Praze. Policie podle něj neoprávněně používá jím zaregistrovaný název. Předseda sdružení Marek Hirato tvrdí, že ministerstvo vnitra používá slovní spojení protizákonně. Podal proto žalobu na ochranu názvu. Vnitro totiž v prosinci 2008 schválilo vyhlášku O způsobu vnějšího označení, služebních stejnokrojích a označení služebních vozidel, podle které začala policie používat název ´POMÁHAT A CHRÁNIT´ jako vlastní reklamní prostředek náborových a jiných kampaní. Vyhlášku podepsal tehdejší ministr vnitra Ivan Langer, který postup polici obhajuje. "´POMÁHAT A CHRÁNIT´ začala policie používat podle mne už v roce 2007," uvedl. Ministerstvo opožděnou žádost vysvětluje tím, že žádost o registraci podalo až ve chvíli, kdy prý začalo být spojení sloganu s policií ze strany veřejnosti vnímáno.>>>
Dětští vrazi musí zůstat pod dohledem státu
Martin KUPKA
ODS připravila novelu zákona, která zajistí ochranu před dětskými vrahy. Mladiství vrazi by měli být pod dohledem státu. Proto dnes představili hotovou novelu zákona, která řeší klíčový problém, kdy dětští vrazi mohou být po dosažení plnoletosti prakticky bez kontroly státu. Novela zákona je reakcí na výzvu občanů obce Kmetiněves, ke které se připojilo 426 tisíc lidí z celé České republiky. „Chceme u dětských pachatelů závažné trestné činnosti prosadit ochranné léčení bez časového omezení, v případě potřeby tedy i doživotní izolaci. To dosud zákony neumožňovaly. Sexuální devianti by měli být v ochranném léčení – a to jak ambulantním, tak ústavním. U nejzávaznějších forem – agresorů, vrahů, po dosažení 18 let je v plánu zadržovací detence,“ vysvětlil filozofii novely zákona lídr plzeňské kandidáty ODS a exministr spravedlnosti Jiří Pospíšil. Detenční ústavy už prosadila vláda Mirka Topolánka. „Je to mnohem efektivnější řešení než pouhé snížení věkové hranice. To samo o sobě nezaručí, že po dosažení 18 let bude mít stát nad agresorem dohled. Právě to je ale v nejvážnější případech nutné. Diskusi o snížení věkové hranici se rovněž nebráníme,“ dodal Pospíšil. Senátor Alexandr Vondra připomněl, že původní návrh z dílny Jiřího Pospíšila počítal i se snížením hranice trestní odpovědnosti. „Předpokládám, že se tím Poslanecká sněmovna bude znovu zabývat, protože to reflektuje vývoj moderní doby,“ poznamenal Vondra, který zároveň poděkoval občanům Kmetiněvsi za jejich pomoc při dopadení třináctiletého vraha v roce 2004, který zavraždil stejně starou dívku. Znění novely zákona Jiří Pospíšil předal starostovi obce Kmetiněves Luďkovi Kvapilovi, a zároveň inicioval spuštění legislativního procesu, aby mohl být účinný ještě v tomto roce. „Jsem rád, že se věc dala do pohybu a že dnes máme konkrétní návrh. Děkuji jménem občanů obce, kteří tuto událost velice sledují, i těm 426 tisícům lidí, kteří do dnešního dne připojili svou podporu v naději, že se tato chyba napraví,“ poděkoval Luděk Kvapil.
S biskupem Malým si rád pohovořím, hysterickou reakci Paroubka odmítám
Petr Nečas, volební lídr ODS
Církve v České republice dosud do volebních kampaní nezasahovaly, na rozdíl od Slovenska či Polska. Biskupa Malého si osobně vážím. Je jistě otevřený věcným argumentům. Rád mu podrobně představím náš návrh zákona o rozpočtové kázni a odpovědnosti, který reálně může přispět k ozdravení veřejných financí. Není to populistický slib. A rád mu ukážu i nezávislé statistické údaje, které dokládají odpovědnou politiku ODS i v rozpočtové oblasti. Respektuji ale právo každého vyjádřit svůj názor. Tolik k dopisu rady Iustitia et Pax. Reakci předsedy ČSSD Jiřího Paroubka odmítám jako hysterickou a ve své podstatě nedemokratickou. Navíc pan Paroubek zopakoval celou řadu prokazatelných nesmyslů a lží. Jiří Paroubek podle svého zvyku jen okřikuje každého, kdo vyjádří kritický nebo odlišný názor.
Policejní prezident nám musí vysvětlit, proč policisté perlustrovali účastníky mítinku v Pardubicích
Petr Nečas, volební lídr ODS
Několik posledních kroků a vyjádření sociální demokracie a Jiřího Paroubka hraničí s útoky na svobodu slova. , David Rath ředitelům krajem zřizovaných škol dokonce vyhrožoval, pokud by umožnili průběh studentských voleb. ČSSD si vymohla odklad výsledků studentských voleb až po volbách. Šéf kampaně ČSSD Jaroslav Tvrdík vyhrožuje všem, kteří by přišli na jeho mítink s jiným než souhlasným nebo obdivným názorem. Doslova uvedl, že by se jim taky mohlo něco stát. Žijeme a chceme žít ve svobodném státě, právo na vyjádření názoru nám všem zaručuje ústava. Pro ODS je svoboda slova jedna z nejvážnějších hodnot, kterou bude bránit. Odsuzujeme jakékoliv projevy násilí, agresivity, či jiné projevy, které by znemožňovaly využití shromažďovacího práva, k ničemu takovému ale v Pardubících nedošlo – přesto policie zasáhla. Obracíme na policejního prezidenta, aby vysvětlil, proč na mítinku v Pardubicích uniformovaní, ale pravděpodobně i policisté v civilu perlustrovali účastníky mítinku. Dále žádáme informaci o tom, co se stalo s osobními údaji takto identifikovaných osob. Obáváme se, aby tato data nemohla posloužit ke vzniku seznamu nepohodlných osob.>>>
Odmítáme výhrůžky a zastrašování lidí policií
Ivan Langer, šéf volebního štábu ODS
Občanská demokratická strana odmítá výhrůžky a zastrašování odpůrců ČSSD ze strany Jaroslava Tvrdíka a uniformovaných a neuniformovaných policistů na včerejším mítinku v Pardubicích. Věty o tom, že na mítincích ČSSD se některým lidem „taky může něco stát“, znovu evokují nepříjemnou atmosféru normalizace, kdy byli oponenti režimu také mláceni na demonstracích a zatahováni do postranních uliček. Dnešní slova volebního manažera ČSSD Jaroslava Tvrdíka tak opět potvrzují, jakou vládu hodlá sociální demokracie po svém případném volebním vítězství zavést. Podivujeme se také nad aktivitou policie pod řízením „nestranického“ ministra Peciny. Místo zlepšení boje proti extremismu, který naši zemi trápí, se zaměřuje na monitoring mítinků své vlastní strany a obtěžuje jejich odpůrce. Ptáme se, co přijde příště? Začíná to zřetelnou legitimací neuniformovanými policisty a končí mlácením lidí Paroubkovou policí na CzechTeku. Jak daleko ještě hodlá sociální demokracie v umlčování nepohodlných názorů zajít?>>>
Nezneužívám policii v předvolební kampani
MArtin Pecina
Důrazně odmítám nařčení z toho, že bych jakýmkoli způsobem zneužíval Policii České republiky v souvislosti s předvolební kampaní. Tato obvinění, která dnes vznesli někteří politici, mne osobně urážejí a považuji je za nechutný osobní útok v rámci předvolebního boje. Nikdy jsem policii neúkoloval, nikdy jsem ji nenařizoval, jak má v konkrétních případech postupovat. Je to v příkrém rozporu s mými zásadami a taktéž s mými pravomocemi ministra vnitra. Je obecně známo, že jsem vždy kladl důraz na to, aby nebyly na policii vytvářeny politické tlaky, aby mohla fungovat jako nezávislý bezpečnostní sbor. V tuto chvíli nemám důvod o postupu policie pochybovat. Pokud by ale měl kdokoli pocit, že v rámci mítinků jakékoli politické strany neproběhlo ze strany policie vše v souladu se zákonem, může se obrátit na Inspekci Policie ČR, která vše prošetří.
Temná moc žalobců XII
Zdeněk Jemelík
POKRAČUJÍCÍ SOCIALISTICKÉ BEZPRÁVÍ POD ZÁŠTITOU STÁTNÍHO ZASTUPITELSTVÍ
Kdyby nedošlo k trestnímu stíhání Jiřího Čunka a skandálnímu předání jeho věci na samém konci vyšetřování z přerovského státního zastupitelství na jihlavské, drtivá většina národa by nikdy neslyšela o § 25 trestního řádu, který za určitých okolností umožňuje odebrání trestní věci místně a věcně příslušnému soudci a její předání jinam, a už vůbec ne o možnosti jeho použití per analogiam v soustavě státního zastupitelství. Ale protože k pověstnému zásahu státního zástupce NSZ Stanislava Potoczka z 4. června 2007 došlo, dosud nenápadný paragraf vešel do povědomí veřejnosti a našli se „koumáci“, kterým se zachtělo rovněž těžit z jeho dobrodiní a vyzkoušet, zda je jeho použití dostupné také pro běžné žadatele, či je pouze výsadou VIP zájemců. Někdy proto dochází k pokusům o jeho použití ve zvláštních spojitostech. Ač je to k nevíře, po více než dvaceti letech od pádu totalitního režimu na venkově ještě někde dožívají pozůstatky socialistického bezpráví (měl bych říci: socialistických právních vztahů, ale je soubor předpisů protiprávního režimu právem?). A leckde z toho těží bývalí mocní, kteří zahodili rudou knížku a stali se příslušníky nové vládnoucí vrstvy, propojené vztahy „soudružské“solidarity.>>>
Spravedlnosti se lze dovolat… občas
Martin Stín
Čtenáři mi často píší, že se v trestním řízení u našich soudů nelze domoci spravedlnosti. Přenášejí na celé soudnictví trpkou zkušenost ze svého případu, který nemusí být zrovna typický. Mnoha účastníkům trestního řízení se skutečně někdy děje křivda, jejíž základ byl položen již v nesprávně vedeném přípravném řízení. Domnívám se, že za mřížemi našich věznic žije při nejmenším několik jednotlivců (spíše stovky), kteří se tam neměli nikdy dostat. Považuji to za neodpustitelné provinění státu na občanech, jejichž práva má ochraňovat. Nicméně jako dlouholetý soustavný pozorovatel vývoje v justici, a v trestním řízení zvlášť, musím připustit, že věci se sice téměř neznatelně, ale přece jen pomalu pohybují směrem k lepšímu. Je to patrné například na úplných maličkostech, jako je připouštění pořizování fotokopií spisů vlastním fotoaparátem nebo trpění pořizování zvukových záznamů. Bránění stranám řízení ve využívání jejich práv v těchto věcech je již dnes hodně výjimečné. Spíše je překvapivé, že se dosud stává u soudů, jež si velmi zakládají na své pověsti. A přímo šokující bývá setkání s ojedinělými soudci, kteří netuší, že právo na pořizování zvukového záznamu je součástí ústavního práva na veřejnost soudního jednání a je upraveno zákonem o soudech a soudcích.Zdá se mi, že pod tlakem veřejného mínění se rychleji vyvíjí k lepšímu trestní soudnictví než civilní.>>>
Novela ODS ochrání lidi před sexuálními devianty
Martin Kupka
ODS bere velmi vážně Kmetiněveskou výzvu. Má již připravenou legislativní změnu, která reaguje na to, že třináctiletý vrah byl v osmnácti letech puštěn na svobodu a stát nad ním ztrácí kontrolu. Novela bude chránit občany před sexuálními devianty, kteří páchají závažnou brutální trestnou činnost a je jedno, jak jsou staří. Zda jsou to děti, mladiství nebo dospělí. "Potkal jsem se se sexuology, s odborníky a je již připravena novela zákona o soudnictví ve věcech mládeže, která bude umožňovat, aby třináctiletý vrah, sexuální deviant, v osmnácti letech neodešel z dozoru státu, ale aby byl celý život v tzv. ochranném léčení. A to buď přímo v ústavu, pokud bude pro společnost nebezpečný, anebo pod permanentní ambulantní kontrolou," říká bývalý ministr spravedlnosti a plzeňský lídr za ODS Jiří Pospíšil. Novelu chce prosadit hned po volbách. Platit by tak mohla ještě letos. Dnes představený návrh ČSSD je podle názoru Jiřího Pospíšila velmi pokrytecký. Více než polovina sociálních demokratů loni v létě podpořila zvýšení věkové hranice trestní odpovědnosti na patnáct let. Není důvěryhodné, pokud dnes tvrdí, že zpracují návrh, který bude přinášet třinácti či dvanáctiletou věkovou hranici, nebo rozhodnutí o trestněprávní odpovědnosti přenese v konkrétních případech soud. "Mezinárodní úmluva na ochranu práv dítěte říká, že právní státy mají mít jasnou věkovou hranici trestní odpovědnosti pro děti. Nemůže to posuzovat soud v konkrétních případech a rozhodovat, zda dítě je odpovědné či není, jak to navrhují sociální demokraté. Jejich návrh bude v rozporu s mezinárodními závazky ČR," dodává Pospíšil.
Prověřila PČR skutečně zásah do kauzy Čunek?
Martin Stín
Právo přineslo dne 12.dubna 2010 článek Patrika Biskupa „Zásah do kauzy Čunek prověřila policie“. V něm s odvoláním na vyjádření Zdeňka Slepičky, okresního státního zástupce v okresu Plzeň-jih tvrdí, že protikorupční policie prověřila zásah státních zástupců do kauzy Jiřího Čunka a zjistila, že jím nebyl porušen zákon, takže případ byl odložen a nikdo za něj stíhán nebude. Autor uvedl, že prověřování vyvolalo občanské sdružení Šalamoun-Spolek na podporu nezávislé justice v ČR. Jinak je celý článek jen opakováním směsi pravd, polopravd a lží, jimiž se různí oficiální činitelé, lobbisté a někteří novináři snaží dosáhnout konečného vymazání z paměti veřejnosti největšího skandálu státního zastupitelství od jeho vzniku. Seriózní novinář má informace ověřit nejméně ze dvou zdrojů. Patrik Biskup se informoval jen u státního zástupce, oznamovatelé mu nestáli za pozornost. Je to škoda pro něj i pro čtenáře, protože se mohl dovědět více a podat plastičtější informaci, která by umožnila objektivnější orientaci ve věci.>>>
Úděl český. Prezident beztrestně vydírán!
Jan Zeman
Třetího listopadu minulého roku "neimperiální impérium" Evropského svazu po dlouhých politických tahanicích a proti vůli možná i většiny národů Evropy a každopádně většiny českého národa a jeho prezidenta nakonec bez tanků, ale zato za vydatného přispění místní páté kolony definitivně pohltilo český stát. Ačkoli je právní platnost tohoto faktu nanejvýš sporná, neboť jej již veřejně známo (viz článek Václava Klause chtěli lékaři prohlásit za blázna, pozn. redakce), že a veškeré právní akty s tím spojené by byly tedy nejspíš de-jure neplatné a nevymahatelné u žádného soudu, ukončil fakticky tento den krátké období samostatnosti našeho státu. Čistky posledních mohykánů obrany národní svobody začaly téhož dne kdy byla LS ratifikována prezidentem republiky. Můj kolega Adam Bartoš, který se velmi zasloužil o informování české veřejnosti o Lisabonské smlouvě, byl vyhozen z iDnes, prý pro jeho styky s Hradem. Byl to totiž on, který v průběhu několika týdnů předtím získal unikátní důkazy o zcela vážně míněném spiknutí směřujícímu k ničemu menšímu než státnímu převratu v České republice pod heslem: Z chronologie celé věci je víceméně jasné, že iDnes zdržovala zveřejnění dokumentů pana Bartoše a nakonec, aniž by je vydala, Adama Bartoše vyhodila, přesně v den, kdy k onomu palácovému puči za vydatného přispění politických elit napříč spektrem došlo. V den, kdy došlo k nátlaku o zbavení svéprávnosti prezidenta jakož i celé ČR z moci úřední a bez odvolání.
Spravedlnost pro Renatu Veseckou
Zdeněk Jemelík
V těchto dnech doplácí paní nejvyšší státní zástupkyně na toleranci tím, že se stala terčem rozhořčené veřejné kritiky ze strany některých státních zástupců za to, že navrhla paní ministryni spravedlnosti jmenování dvou mladých právníků přímo do funkcí státních zástupců NSZ s určením pro legislativně analytickou činnost.Je třeba ocenit, že vylepšila „kádrový profil“ svého úřadu, když mezi normalizační dinosaury přivedla mladé lidi, nezatížené aktivní účastí na potlačování občanských práv a svobod předlistopadovou prokuraturou. A to se dinosaurům nelíbí. Neodpustili jí, že sotva se v úřadě trochu ohřála, vypudila prvního náměstka Marie Benešové Jaroslava Fenyka, kdysi pro neblahé zásluhy opakovaně povyšovaného vojenského prokurátora, a sesadila z vedoucích funkcí jiné pohrobky totalitního režimu, jako Tomáše Havlíka, Lumíra Crhu či Romana Hájka. Po nich přišel postupně na řadu větší počet dalších, méně významných, na všech stupních státního zastupitelství. V tomto ohledu bylo vystřídání Marie Benešové, bývalé dlouholeté prokurátorky ve službách protiprávního režimu, podstatně méně zkompromitovanou Renatou Veseckou nesporným přínosem. Nicméně kolonie pohrobků protiprávního režimu uvnitř státního zastupitelství je stále velmi početná a patří k ní velká část vedoucích pracovníků všech stupňů soustavy.
Český úděl: " Vivat Imperator"
Jan zeman
Co dokáže zotročit lidskou duši natolik, že dokáže uvěřit, že farao je bůh, či naopak uvěřit, že bůh neexistuje? Jak věřit nevěřícímu? Jak věřit tomu, kdo káže vodu a pije víno? Jak může spolek pojmenovaný po bájném pachateli samých leváren proti lidem i bohům Sisyfovi, hodit balvanem zrovna po Hájkovi za víru v Boha a přesvědčení, že nepochází z opice? Zcela zřejmě to tento spolek dělá proto, aby tím v éře globálních podvodů, proti nimž prezident v rámci svých možností vystupuje, zoufale ukázal, jaké že to bludaře má kolem sebe. Nepřipadá vám to poněkud zbloudilé až obludné? Jako Planeta opic. Kdosi pojal čecháčkovství jako: "Co jsme se nakazili světovostí, je pro nás to, čemu říkáme svět, stále předlohou a vzorem!" Bylo to proneseno v přímé souvislosti s Kunderou a stojí za zmínku, že právě pan ehm smysluplný Havel nás za čecháčkovství často kárá. Není ale právě on s jeho činností pro různé ty (neo)kolonializační spolky humanitárních bombarďáků a s jeho věčným moralizováním stále častěji přímo ukázkovým příkladem takového čecháčkovství?>>>
Ministerstvo nespravedlnosti
Martin Stín
V době předlistopadové se ministerstvu vnitra přezdívalo „ministerstvo strachu“. Již za časů exministra Jiřího Pospíšila mě napadlo, že by v době polistopadové bylo vhodné jeho úřad přejmenovat na „ministerstvo nespravedlnosti“. V poslední době se mi tato myšlenka vrací stále častěji. Nápad se může zdát mylný na pozadí mediálního vystupování paní ministryně, která nedávno před televizními kamerami prohlásila: „...jsem tady od toho, aby se každému občanu tohoto státu dostalo stejné spravedlnosti…aby s každým bylo zacházeno stejně…“ Měřítkem hodnoty výroku je ovšem praxe, a ta jej dosti často zpochybňuje: hledači spravedlnosti většinou odcházejí z ministerstva spravedlnosti s prázdnou, a to mezi ně nezahrnuji ty stěžovatele, kteří sem přicházejí s nerealistickou vidinou ničím neomezené moci ministryně nad soudci, státními zástupci a exekutory, a nechtějí pochopit, že vyřízení jejich přání je mimo vymezenou kompetenci ministerstva a paní ministryně. I tak není jasné, zda uvedený citát je upřímným vyjádřením filozofie paní ministryně, nebo jen reklamním sloganem, jenž má zvýšit její oblíbenost a pomoci jí zamést cestičku k setrvání v úřadě i po volbách. >>>
Nepatřil by Pavel Němec místo do Kataru spíše za katr?
Petr Paulczynski
Když tak člověk poslouchá politiky všech barev a stran, nabývá dojem, že všem leží na srdci křišťálová čistota nakládání s veřejnými prostředky. A mezitím se propírají Diag Humany, Grossovy unikátní obchody, Čunkiáda, Gripeny či Pandury. Čistí se scházejí s čistými ve Špindlu, Argentariu či na Štrbském plese. Ty hloupější pak chytí s milionkem v kufříku. Průhlednost je nepoužívanější slovo. Když to tak člověk poslouchá, oko nezůstane suché. A pak si přečtete titulek: "Exministr dostal zakázku za stamiliony". Ano, exministr Pavel Němec z advokátní kanceláře Němec, Bláha a Navrátilová, v níž mají podíl i exekutor Juraj Podkonický a vymahačská firma BSP Lawyer Partners, podle Českého rozhlasu 1-Radiožurnálu, si má přijít v následujících čtyřech letech na více než 400 milionů korun. Pro VZP bude vymáhat pohledávky. Pěkný byznys. Neslyšel jsem však, že by na tuto činnost byla někde vypsána veřejná zakázka. Pro Němcovu kancelář to přitom není první lukrativní zakázka. V lednu vyšlo najevo, že například ministerstvo spravedlnosti jí platí až statisíce měsíčně za právní služby. S BSP Lawyers se podílí i na vymáhání nedoplatků za mýtné. Myslíte si někdo, že katarského prince pan Němec pustil domů ze sympatií? A čistě náhodou potom v Kataru strávil dovolenou? A ta stomilionová zakázka za vymáhání pohledávek je úplně ze stejného soudku. Co kdyby tak pánové politici místo medových řečí o boji s korupcí prozkoumali jak se k této zakázce pan Němec dostal a jak moc je reálná je ta cena za ni. Protože korupce není jen přistižený trouba s kufříkem s bankovkami. Korupce to jsou i takovéhle zakázky.>>>
Soudci už na Listopad zapomněli
Martin Stín
Listopadový převrat v r.1989 zapůsobil na justici a prokuraturu podobně jako první jarní deštík na zablácenou vesnickou ulici, který odnese prach a drobné smetí, ale hutná přischlá lejna nechá na místě a ta poněkud méně vzdorná přenese o kousek dál. Nastupující demokratická moc se pokusila očistit zmíněné orgány prostřednictvím občanských komisí od soudců a prokurátorů, kteří si nejvíce zadali s předlistopadovým kolaborantským režimem. O průchodnosti ok jejich „cedníků“ svědčí skutečnost, že na svých místech zůstali někteří činitelé, vedení v seznamech Výboru na ochranu nespravedlivě stíhaných jako škůdci lidských práv, a také nerušeně soudí např. soudkyně, které disidenti přičítají odpovědnost za smrt Pavla Wonky, nebo jiná, jež je spoluodpovědná za poslední uvěznění Václava Havla. Vzhledem k tomu, že KSČ byla zřizovatelkou StB a jí nadřazenou vedoucí silou, nevidím tedy důvod pro tak zásadní ochranu ochranu soukromí bývalých komunistů, působích v justici a státním zastupitelství. Jejich bleskový přerod ze strážců zákona protiprávního režimu v ochránce právního řádu demokratického státu zavání schizofrenií. Síť jejich bývalých „soudružských“ vztahů může být základem pro skryté ovlivňování procesů, o němž se mezi lidem mluví jako o mafiánských praktikách. Není jistě náhodou, že taškařici s delegací trestní věci Jiřího Čunka z Přerova do Jihlavy p. Strany řízení by měly vědět, kdo jsou ti lidé v talárech. >>>
.