Fragmenty - Fragmenty - SJ World News - Best of Joomla! http://www.fragmenty.cz Mon, 23 Apr 2018 07:27:39 +0000 Joomla! - Open Source Content Management cs-cz Odhalení a požehnání sousoší sv. Vojtěcha ve Svatovítské katedrále 19.4. v 17:30 hodin http://www.fragmenty.cz/index.php/civilizace-vs-islam/cirkev-a-moralku-naroda/item/2187-odhaleni-a-pozehnani-sousosi-sv-vojtecha-ve-svatovitske-katedrale-19-4-v-17-30-hodin http://www.fragmenty.cz/index.php/civilizace-vs-islam/cirkev-a-moralku-naroda/item/2187-odhaleni-a-pozehnani-sousosi-sv-vojtecha-ve-svatovitske-katedrale-19-4-v-17-30-hodin Sousoší sv. Vojtěcha Radima a Radly]]> haslingerova@fragmenty.cz (IVANA HASLINGEROVÁ) CÍRKEV VYTVÁŘÍ MORÁLKU NÁRODA Wed, 18 Apr 2018 15:20:27 +0000 Multifunkční katetrizační pracoviště Kardiocentra Nemocnice Na Homolce je od roku 2007 nejmodernějším katetrizačním pracovištěm v ČR http://www.fragmenty.cz/index.php/byznys/zdravi-nejvetsi-bohatstvi/item/2179-multifunkcni-katetrizacni-pracoviste-kardiocentra-nemocnice-na-homolce-je-od-roku-2007-nejmodernejsim-katetrizacnim-pracovistem-v-cr http://www.fragmenty.cz/index.php/byznys/zdravi-nejvetsi-bohatstvi/item/2179-multifunkcni-katetrizacni-pracoviste-kardiocentra-nemocnice-na-homolce-je-od-roku-2007-nejmodernejsim-katetrizacnim-pracovistem-v-cr Ředitel Kardiocentra Nemocnice na Homolce, profesor Petr Neužil při operaci

Srdeční stahy každého z nás jsou řízeny elektrickými výboji vysílanými z přesně daných míst v srdci. Při  srdeční arytmii jsou v srdci vysílány některé elektrické impulsy i z chybných míst. Tyto falešné elektrické impulsy srdce nepravidelně rozkmitávají. Pokud se srdce rozkmitá příliš, může "prasknout", pokud málo, vede to k jeho zástavě. Oboje znamená pacientovu náhlou smrt. Na srdeční arytmii je zrádné to, že nebolí a pacient o ní léta neví. Pokud ho nezabije, jde k lékaři až po infarktu či nemožnosti dobře dýchat. Tedy při rozvinuté chorobě, kdy je pacient neustále v nebezpečí náhlého selhání. A tuto hroznou a zrádnou nemoc, přezdívanou „zrádný zabiják“, dokáže přelstít Kardiocentrum Nemocnice Na Homolce pod vedením prof. Petra Neužila tím, že místa vysílající v srdci chybné elektrické impulsy nalezne a vypálí (odborně řečeno katetrizuje) pomocí výboje vzniklého setkáním dvou elektrických katetrů zavedených k nim navigačními systémy NIOBE či SENTEI pomocí počítače. 

Díky těmto světově unikátním přístrojům se Multifunkční katetrizační pracoviště Kardiocentra Nemocnice Na Homolce stalo od roku 2007 nejmodernějším katetrizačním pracovištěm v ČR. Disponuje oběma výše uvedenými unikátními systémy navigované srdeční katetrizace. Systém NIOBE navádí katetry v srdci na místo vypalování magneticky, systém SENTEI elektrickomechanicky. Tyto katetrizační systémy zároveň dokáží integrovat trojrozměrná zobrazení srdce z počítačové tomografie či magnetické resonance, takže kardiolog má během operace srdce k dispozici předem připravenou pacientovu virtuální topografickou mapu operovaného srdce. Oba systémy představují zcela novou technologii v oblasti srdeční katetrizace.

 

Vedoucí lékař Multifunkčního katetrizačního pracoviště MUDr. Jan Petrů má se svým týmem pro srdeční operace k disposici dva sály disponující výše uvedenými systémy dálkového řízení katetrizačních zákroků a třetí sál využívaný pro implantaci kardiostimulačních a defibrilačních přístrojů, v němž se provádí  převážná většina zákroků v rámci srdeční resynchronizace a také implantace podkožních monitorů, sloužících k dlouhodobé monitoraci poruch srdečního rytmu (Reveal plus a Reveal XT firmy Medtronic).

A co vše dokáží výše popsané systémy dělat se srdcem pacientů, aniž je nutná jeho klasická operace otevřením hrudníku?

Především jsou nezastupitelné k léčení arytmií srdečního rytmu. Katetrizační odstranění (vypálení) chybných částí srdečního svalu vysílajících špatné impulsy vede k odstranění zdroje nebezpečných srdečních arytmií. Pomocí nich jsou prováděny výkony v povodí věnčitých tepen, a to zvláště u nemocných s velmi komplexním postižením, kdy standardní technika (angioplastika tepen s implantací stentu) selhává. Tato léčba umožňuje zlepšit hemodynamické parametry nemocných, u nichž byla již vyčerpána veškerá dostupná farmakoterapie.

Jak v praxi pracuje magneticky navádějící systém  NIOBE?

Systém NIOBE II firmy Stereotaxis se skládá z angiolinky a navigačního systému NIOBE. Pacient leží mezi dvěma magnety umístěnými vpravo a vlevo od jeho hrudníku. Operatér sedící ve druhé místnosti může za pomoci digitálního RTG napojeného na tyto dva magnety na dálku navigovat zavádění katetrů, na nichž jsou umístěny drobné permanentní magnety, do jednotlivých částí srdce pacienta s přesností 1 mm pouze za použití počítačové myši. Změna orientace zevních magnetů změní směr a orientaci katetrů procházejícího cévním řečištěm a srdcem. Katetry jsou pacientům zavedeny do tříselné žíly, takže až na tuto drobnost jde o neinvazivní zákrok. Velkou výhodou magneticky navigované katetrizační techniky je její přesnost a bezpečnost. Katetr dokáže překonat u pacientů i jinak neschůdné vinutí tepen či chronické tepenné uzávěry.

 

Profesor Petr Neužil při operaci

Operatér vidí vše na obrazovce a za pomoci myši sbližuje katetry k sobě do místa, které je třeba výbojem mezi nimi vypálit neboli katetrizovat. Lékař vidí na počítači cévy, srdeční dutiny v trojrozměrném obraze a to mu umožňuje provádět rekonstrukci chybných cílových orgánů v době vypalování. Doposud bylo nutné v řadě případů provádět před vlastním zákrokem vyšetření počítačovou tomografií (CT) nebo magnetickou rezonancí (MR) dostatečnou dobu před plánovanou intervencí. Tím, že firma Siemens vybavila svůj rentgenový přístroj softwarovou aplikací k provádění tzv. Dyna CT, díky níž je akvizice obrazu prováděna vysokorychlostním pohybem ramene s rentgentkou, která se kolem vyšetřované osoby otočí o 360° během 2 vteřin, toto vše odpadlo a navíc je obraz dostupný pro lékaře v daném okamžiku.

Jak v praxi pracuje elektromechanický navádějící systém SENSEI?

Jak jsme již uvedli výše, srdeční stahy jsou řízeny elektrickými výboji v srdci. Při srdeční arytmii jsou do srdce vysílány některé falešné elektrické impulsy, které ho nepravidelně rozkmitávají.  Systém SENSEI firmy Hansen Medical je druhým systémem dálkově řízené katetrizace. Dálkovou navigaci katetrů umožňuje díky elektromechanickému přenosu informace. Katetry jsou k sobě přibližovány elektricky. Přístroj se skládá z mechanického ramene, které je nosičem pro systém dvou převlečných zavaděčů, které se zavádějí cévami do srdečních struktur. Pohyb zavaděčů je umožněn systémem cívek, které dovolují velmi přesné a jemné pohyby do všech stran včetně rotace v úhlu 360 stupňů. Tímto způsobem se jednak katetr snáze dostane do jinak špatně přístupných nebo dokonce nedostupných pozic v srdečních strukturách, a jednak je umožněn lepší kontakt katetru a tkáně. Díky tzv. systému InteliSense má operatér k dispozici informace o tlaku vyvíjeném na srdeční tkáně (stenu). Lékař opět řídí systém na dálku z ovladovny pomocí jediného joysticku.

Asi se nyní každý pacient zeptá, který  přístroj je lepší pro odstranění jeho problémů se srdeční arytmií

Magneticky naváděnými katetry systémem NIOBE se provádí katetrizační ablace srdce směřující ke kompletnímu a definitivnímu odstranění zdroje srdečních arytmií. Jde o intervenční výkony v povodí věnčitých tepen u nemocných s velmi komplexním postižením, kdy standardní technika angioplastika tepen s implantací stentu selhává. Provádí se též implantace levokomorových elektrod u nemocných indikovaných k provádění tzv. resynchronizační terapie, tj. léčby, která je indikovaná pro nemocné s vyšším stupněm vleklého srdečního selhání a která umožňuje zlepšit hemodynamické parametry těchto nemocných, u nichž byla již vyčerpána veškerá dostupná farmakoterapie.

Systémem SENSEI se provádí katetrizační ablace u specificky nemocných s velmi komplexní poruchou srdečního rytmu, fibrilací srdečních síní. Katetr se snáze dostane do jinak špatně přístupných, nebo dokonce nedostupných pozic v srdečních strukturách, a  je umožněn lepší kontakt katetru a tkáně.

]]>
haslingerova@fragmenty.cz (IVANA HASLINGEROVÁ) ZDRAVÍ - NEJVĚTŠÍ BOHATSTVÍ Wed, 18 Apr 2018 10:38:22 +0000
Náhrobek sv. Vojtěcha se vrací v den repatriace kardinála Berana po 70 letech do Svatovítské katedrály http://www.fragmenty.cz/index.php/civilizace-vs-islam/cirkev-a-moralku-naroda/item/2178-nahrobek-sv-vojtecha-se-vraci-v-den-repatriace-kardinala-berana-po-70-letech-do-svatovitske-katedraly http://www.fragmenty.cz/index.php/civilizace-vs-islam/cirkev-a-moralku-naroda/item/2178-nahrobek-sv-vojtecha-se-vraci-v-den-repatriace-kardinala-berana-po-70-letech-do-svatovitske-katedraly Náhrobek sv. Vojtěch  se po 70 letech vrací do Svatovítské katedrály

V době, kdy byl na stolci sv. Vojtěcha arcibiskupem pražským Josef kardinál Beran, tvoří na podnět Spolku pro dostavbu katedrály a s požehnáním pana kardinála Berana vítězka soutěže ak. sochařka Karla Vobišová zadání náhrobku sv. Vojtěcha a oltáře. Pojala ho jako sousoší sv. Vojtěcha, Radima a Radly. V roce 1947 jeho sádrový model umísťuje do katedrály. Bohužel stejně jak byl po nástupu zločinného a zavrženíhodného  komunistického režimu internován kardinál Beran, tak i model sousoší vystavený v katedrále musel být v roce 1948 odstraněn. Sdílel obdobný osud, vyhoštění z katedrály.

Díky neúnavné práci Arcibiskupství pražského v čele s J. Em. Dominikem kard. Dukou se stal zázrak. Náhrobek se vrátil po 70 letech jako lité stříbro zpět do katedrály, a to nikoliv náhodou v den započaté repatriace kardinála Berana. 19. dubna 2018. Naplňuje se tak záměr autorky sousoší, které zachycuje moment vzkříšení sv. Vojtěcha, prvního českého svatého biskupa pražského, jaka tento světec z věčného života žehná příchozím.Svědky tohoto úžasu jsou jeho učitel benediktin Radla a budoucí první polský arcibiskup sv. Radim, pozorující zářivou tvář sv. Vojtěcha,  patřící do nebes, odkud záře vychází.

Náhrobek sv, Vojtěcha navazuje na ideu stavitelů katedrály, kteří ji budovali v ose kříže, jež spojuje hroby patronů, sv. Víta, sv. Václava, sv. Vojtěcha a sv. Zikmunda. Na ideu, že skrze kříž Spasitel vykoupil svět. Tyto události a jejich symboly k nám hovoří jasnou řečí mučedníků krve i ducha, zásadním  sdělením katedrály. 

Návrat sousoší inicioval v roce 2010 J. Em. Dominik kard. Duka OP. Uskutečněn byl Akademií výtvarných umění pod vedením Doc. Jiřího Kotalíka. Restaurátorské práce na sádrovém modelu provedli žáci Restaurátorské školy Vojtěch Verner, Václava Vítová a další  pod vedením, vedoucí Prof. Petra Siegla v letech 2017-2018. Odlévání do stříbra uskutečnila společnost HVH s.r.o. Horní Kalná, Pavel Horák a kol. 2018,  povrchovou úpravu po odlitíudělalo Pasířství Houska-Douda s.r.o., Buštěhrad 2018. Kamenný sokl z českého červeného slivence poskytla Fma Pražský kámen, s.r.o. Pavla Šimka a spol. 2018. Samozřejmě to vše by nevzniklo bez pomoci obětavých, laskavých, nezištných sponzorů známých i neznámých.

 

]]>
haslingerova@fragmenty.cz (IVANA HASLINGEROVÁ) CÍRKEV VYTVÁŘÍ MORÁLKU NÁRODA Tue, 17 Apr 2018 12:25:27 +0000
Přivítání Josefa kardinála Berana ve vlasti + rozpis bohoslužeb a průvodných akcí http://www.fragmenty.cz/index.php/civilizace-vs-islam/cirkev-a-moralku-naroda/item/2177-privitani-josefa-kardinala-berana-ve-vlasti-rozpis-bohosluzeb-a-pruvodnych-akci http://www.fragmenty.cz/index.php/civilizace-vs-islam/cirkev-a-moralku-naroda/item/2177-privitani-josefa-kardinala-berana-ve-vlasti-rozpis-bohosluzeb-a-pruvodnych-akci J. Em. Josef kardinál Beran, arcibiskup pražský a primas český byl velmi skromný pán
Návrat otce kardinála Josefa Berana v pátek 20. dubna do vlasti, není velkou událostí pouze pro katolickou církev, ale pro celou naši společnost. Je symbolem toho, abychom si všichni, bez rozdílu vyznání, uvědomili, co znamenala ztráta svobody a demokracie za zločinné a zavrženíhodné komunistické diktatury.  Josef kardinál Beran byl mužem s velkým M. Mužem, který se nenechal zlomit ani nacismem ani komunismem. Za to, že odmítal jako primas český spolupracovat s tehdejší zločinnou vládou byl vypovězen z republiky s doložkou, že se nikdy nesmí vrátit, ani zaživa, ani po své smrti. Dokonce i za tolik obdivovaného Dubčekova "socialismu s lidskou tváří" v roce 1969, kdy již byl těžce nemocen, byly všechny jeho prosby o návrat  odmítnuty. Bylo mu znemožněno dokonce i pouhé navštívení a rozloučení se s jeho milovanou katedrálou. Proto proběhne jeho návrat do vlasti opravdu s velkou slávou a mnoha doprovodnými akcemi, o nichž chceme informovat v tomto článku:

Po slavnostním přivítání vládního speciálu s ostatky otce kardinála Josefa Berana zástupci vlády v pátek 20. dubna 2018 v 18 hodin na Ruzyňském letišti se na výzvu českých biskupů rozezní  po celé zemi zvony na znamení toho, aby si tuto významnou událost uvědomili všichni lidé. Jednotka čestné stráže vynese ostatky této vzácné osobnosti na katafalk na letištní ploše a zazní píseň Čechy krásné, Čechy mé, která provázela také návrat otce kardinála Berana z koncentračního tábora. Vojenský kaplan pronese krátkou modlitbu, ministryně obrany Karla Šlechtová uctí Beranovy ostatky položením červené růže na rakev a předseda Senátu Milan Štěch pronese uvítací projev za občany českého státu. Po zaznění státní hymny budou ostatky kardinála Berana přeneseny do pohřebního vozu a autokolona vyrazí k Bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Strahově, kde budou od 20:15 hodin probíhat modlitební vigilie. Ostatky kardinála zůstanou v bazilice přes noc. 

V sobotu 21. dubna  v 10 hodin vyjde v 10:00 procesí s ostatky kardinála Berana ze Strahovské baziliky Nanebevzetí Panny Marie přes Pohořelec, Loretánskou ulicí na Hradčanské náměstí. Rakev s ostatky bude vezena na pohřebním voze taženém šestispřežím starokladrubských vraníků. Do katedrály sv. Víta ji vnesou bohoslovci. V 11 hodin  bude v Katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha celebrovat pražský arcibiskup Dominik kardinál Duka OP slavnou mši svatou ke cti sv. Vojtěcha. Po skončení mešní liturgie bude rakev s ostatky kardinála Josefa Berana vystavena veřejné úctě do pondělí 23. dubna 2018. Kromě církevních představitelů bude moci kardinálu Beranovi vzdát úctu i veřejnost. 

(Vstup do katedrály bude 21. dubna možný od 9.45 do 10.45 hodin. Ke vstupu do areálu Pražského hradu budou u vstupu přes Prašný most a při severním vstupu na I. nádvoří zřízena kontrolní stanoviště pro přednostní odbavení). 

Kardinál Josef Beran s lebkou sv. Vojtěcha.

 Josef kardinál Beran s lebkou jím velice milovaného sv. Vojtěcha. V souvislosti s uložením ostatků Berana v katedrále sv. Víta bude na podzim do hlavního českého chrámu umístěna socha sv. Vojtěcha, světce, jemuž kardinál Beran zasvětil duchovní obnovu po nacistické okupaci a v době hrozící komunistické totality. (foto: archiv MAFA)

23. dubna bude rakev s ostatky uložena  do nově zřízeného sarkofágu v kapli Bartoňů z Dobenína, která od svatořečení Anežky České v roce 1989 nese její jméno.

Do své vlasti se vrací osobnost, které se pro její morální vlastnosti a odvahu báli komunisté tak, že nedovolili její návrat ani po smrti. Vrací se za zvuků zvonů, s poctami a úctou. Je to dokladem, že se od listopadu 1989 mnohé změnilo k lepšímu. Nezbývá než věřit a doufat, že se již podobná zvěrstva na slušných a nevinných lidech nebudou  v naší zemi opakovat. I když v současné době se zdá, že se opět komunisté díky neomarxismem poničené pravici vrací k moci... Ale to je na jiný článek.

P.S.

Jediné co by se mohlo zdát jako kaňka v životě otce kardinála Berana bylo, že  sloužil v roce 1948 Te Deum za tehdy zvoleného československého prezidenta Klementa Gottwalda. Udělal to ale po konzultaci s Vatikánem, že podmínkou bohoslužby bude propuštění 70 tehdy vězněných kněží a nebude zrušeno církevní školství. Gottwaldova vláda to ochotně schválila. Již na podzim ale začala kněze v mnohem větším počtu zatýkat znova a církevní školství zrušila. Lži a intriky komunistů byly bezměrné! A to bychom měli mít stále na paměti.

]]>
haslingerova@fragmenty.cz (IVANA HASLINGEROVÁ) CÍRKEV VYTVÁŘÍ MORÁLKU NÁRODA Mon, 16 Apr 2018 09:09:28 +0000
Konference o elektronizaci veřejné správy http://www.fragmenty.cz/index.php/politika-cr/soudcokracie/item/2176-konference-o-elektronizaci-verejne-spravy http://www.fragmenty.cz/index.php/politika-cr/soudcokracie/item/2176-konference-o-elektronizaci-verejne-spravy Ministerstvo vnitra ČR

Ve dnech 9. a 10. dubna 2018 proběhl v Hradci Králové již 21. ročník konference Internet ve státní správě a samosprávě věnované zejména elektronizaci veřejné správy. Vedle premiéra Andreje Babiše a dalších členů vlády se slavnostního zahájení konference zúčastnil i ministr vnitra Lubomír Metnar. „eGovernment musí přispět k narovnání vztahu státu vůči občanům a poskytovat služby tak, aby z nich občané profitovali, musí také pomáhat snižovat administrativní zátěž pro občany a podnikatele,“ představil ministr hlavní cíle digitalizace státu v kontextu vládní strategie Digitální Česko. Jízdním řádem těchto kroků bude stručně představená informační koncepce ČR, jejíž realizace by měla donutit úřady, aby při rozvoji svých služeb povinně využívaly prostředky digitální komunikace podle principu „digital by default“.

Úřady by také měly využívat již jednou v rámci státu vybudované sdílené služby, aby při nákupu technologií nevytvářely závislost na konkrétních platformách a uzavřených řešeních a aby v zájmu transparentnosti a zajištění veřejné kontroly zpřístupňovaly v otevřeném formátu informace, které jsou ze své podstaty veřejné a mohou sloužit jako datový zdroj pro rozvoj inovací a nových služeb. Nadresortní koordinaci pak bude vykonávat posílená Rada vlády pro informační společnost spolu s vládním zmocněncem pro IT a digitalizaci Vladimírem Dzurillou.

Konkrétní projekty a služby připravované Ministerstvem vnitra představili účastníci bloku, který zahajoval náměstek ministra vnitra pro řízení sekce informačních technologií Jaroslav Strouhal: „Vytvořili jsme systém, který umožní bezpečné a státem zaručené ověření totožnosti uživatelů online, k němuž se může na jedné straně připojit jakákoliv služba veřejné správy a zároveň na druhé straně jakýkoliv poskytovatel prostředků pro identifikaci, který získá akreditaci. Od července začneme vydávat občanské průkazy s čipem, které umožní svým držitelům bezpečně prokazovat totožnost i při online komunikaci s veřejnou správou. Budujeme pro občany nový portál veřejné správy jako centrální místo, kde si každý vyřídí vše potřebné elektronicky a kam můžou všechny úřady připojovat a integrovat své služby,“ uvedl náměstek Strouhal.

Velký zájem provázel i blok věnovaný problematice evropského obecného nařízení o ochraně osobních dat GDPR. Na něm vystoupil i náměstek ministra vnitra pro řízení sekce legislativy a státní správy Petr Mlsna, který mírnil obavy zástupců veřejné správy z dopadů této regulace a upozorňoval na široký výčet informačních a metodických aktivit Ministerstva vnitra dostupný na ministerském webu.

Další bloky za účasti zástupců Ministerstva vnitra se věnovaly otevřeným datům ve veřejné správě, rozvoji veřejné správy, státní službě nebo projektu elektronické sbírky a elektronické tvorby legislativy. Druhý den konference přišla řada na témata zaměřená na kybernetickou bezpečnost nebo budoucnost základních registrů.

]]>
SOUDCOKRACIE Fri, 13 Apr 2018 11:19:43 +0000
Vláda podpoří rozvoj Mladoboleslavska http://www.fragmenty.cz/index.php/byznys/byznys-a-top-podnikatele/item/2175-vlada-podpori-rozvoj-mladoboleslavska http://www.fragmenty.cz/index.php/byznys/byznys-a-top-podnikatele/item/2175-vlada-podpori-rozvoj-mladoboleslavska Premiér Andrej Babiš

Společně s ministrem dopravy Danem Ťokem a ministryní pro místní rozvoj Klárou Dostálovou jsme  jednali v Mladé Boleslavi se zástupci Středočeského kraje, měst Mladá Boleslav a Kosmonosy a vedením společnosti Škoda Auto o dalším rozvoji regionu. Škoda Auto investuje v příštích třech letech do Mladé Boleslavi a okolí až 750 milionů korun. Prostředky jsou určeny na rozšíření veřejného prostoru, budování hřišť a parků či do rozvoje vzdělávání. Dne 10. dubna 2018 jsem potvrdil, že vláda je připravena se na rozvoji regionu Mladoboleslavsko podílet prostřednictvím prioritních strategických investic směřujících především do klíčové dopravní infrastruktury, zdravotnictví, zvyšování kapacit bydlení a dalších oblastí. Jsme velice rádi, že Škoda Auto je připravena zásadně investovat do této oblasti a jsme připraveni na tom participovat. 

 Dnes 10.4.2018 jsme probrali konkrétně jedenáct investic do dopravní infrastruktury, z toho jsou dvě na železnici. Hlavně jsou to ale silnice a přivaděče z dálnice. Celková investice je 1,7 miliardy. Domluvili jsme se, že vytvoříme skupinu, protože je pro nás důležité, abychom přesně věděli, kdy jsou peníze potřeba. Je důležité, abychom v tomto regionu vytvořili dobré podmínky hlavně pro lidi, kteří zde žijí. 

Vláda tím naváže na ujednání o porozumění, které uzavřela se Škodou Auto v roce 2008. Z původních 1,4 miliardy korun proinvestoval stát prozatím 520 milionů korun. V srpnu loňského roku připravilo Ministerstvo dopravy dílčí aktualizaci s tím, že do konkrétních staveb stát investuje zhruba 1,7 miliardy korun. Předmětný materiál bude ještě vládě předložen k projednání. V současné době jsou jednotlivé stavby dopravní infrastruktury v různých fázích přípravy.

]]>
BYZNYS a TOP podnikatelé Fri, 13 Apr 2018 11:08:12 +0000
Lidé jako baronka Thatcherová neumírají, zůstávají navždy v srdcích nás všech i budoucích generací. http://www.fragmenty.cz/index.php/politika-cr/item/2174-thatcherova http://www.fragmenty.cz/index.php/politika-cr/item/2174-thatcherova Margaret Thatcherová s Václavem Klausem na odhalení Churchillova pomníku

Rok 2013 potvrdil pověsti o nešťastném čísle 13. Přinesl jen samé negativní až tragické zprávy. Nejdříve odchod ze Sv. stolce J. Sv. Benedikta XVI., nesmírně vzdělaného intelektuála a především člověka, který se orientoval v evropské politice víc, než většina jejích politiků. Týden na to odchod z Hradu konzervativního pravicového vlastence, tvůrce kapitalismu u nás, prezidenta Václava Klause. A co víc, následný nástup na jeho místo levicového intelektuála a  eurofederalisty Miloše Zemana,  který vyvěsil na symbolu české státnosti a prvním místem svrchovanosti a svébytnosti země, Pražském hradě, protektorátní vlajku EU jako symbol podřízenosti Německem řízenému Bruselu. A k dovršení všeho přišla tragická zpráva o úmrtí největší evropské političky minulého století (pominu-li Winstona Churchilla v  době války), Margaret Thatcherové. Političky, která změnila nejen vlastní zemi, ale život obyvatel jak střední, tak východní Evropy.

I když od její smrti 8. dubna 2013 uplynulo pět let, nikdy nezapomenu, jak jsem zkameněla po návratu domů z tiskové konference Manažerské asociace a když jsem uslyšela v rádiu oznámení premiéra Petra Nečase, že "s hlubokým zármutkem přijal zprávu o odchodu dlouholeté ministerské předsedkyně Spojeného království Velké Británie a Severního Irska Margaret Thatcherové. Baronka Thatcherová byla vynikající osobností nejen britského národa, ale svými pevnými a zásadovými postoji přispěla k pádu železné opony."   K vyjádření pana premiéra není co dodat ani dnes. Jediné, co mi tehdy vytanulo na mysli, bylo: "Konec jedné  epochy, konec snu o budování lepšího světa."  Jedinou útěchou bylo tehdy a je dosud, že lidé, jako byla baronka Thatcherová, neumírají, ale zůstávají navždy v srdcích nás všech i budoucích generací. A čas to potvrzuje stále výrazněji.

Byl o ní již napsán bezpočet knih, a proto smyslem tohoto článku není rozbor její práce, ale jen několik vzpomínek a připomenutí, aby si i budoucí generace uvědomily, že bez ní by jejich život nebyl takový, jaký je. Že bez ní by nežili ve svobodné a demokratické zemi se vším, co k tomu patří. Od svobodného cestování, studia na libovolných školách na světě, svobodného podnikání... A aby si toho vážily a nenechaly si to zbytečně ničit žabomyšími válkami levicových neomarxistických intelektuálů a nepolitiků. Takže několik osobních vzpomínek na tuto významnou ženu:

Osobně jsem se setkala 17. listopadu 1999 s paní premiérkou bohužel jen jednou a to při slavnostním odhalení Churchillova pomníku před budovou Vysoké školy ekonomické v Praze. Nalezla jsem již takřka historické snímky ze  setkání a použila je k ilustraci toho, jak tato dáma jednala a kdo jí stál za to, že vážila cestu do cizí země jen aby byla u takové události. Nebyl to Churchill, ale především Václav Klaus, kterého ne nadarmo v anglické Wikipedii nazývají „Thatcherem střední Evropy“. Ten na setkání vzpomínal s úsměvem: „Byla velká zima. Všichni jsme byli v kabátech. Ona trvala na lodičkách a rozevřené blůzičce. Když jsme ji vezli do parlamentu, říkali jsme si, že to hodinové rozmrazování nemůže přežít. Přežila dalších 14 let.“ Mohu jeho slova potvrdit. Já  jsem ji tehdy fotila v kožichu, zatímco ona pózovala v nádherném klobouku, kostýmkovém kabátku lemovaným kožešinkou a v lodičkách. Věděla, co znamená image státníka. Co na mne ale tehdy zapůsobilo víc, že i s tím nejmenším človíčkem jednala jako se sobě rovným.

S prezidentem Klausem zůstali nadále přáteli. Jeden zaváděl thatcherismus ve VB, druhý klausismus v ČR. Navštěvoval ji při svých návštěvách VB i mimo protokol. A to, že si lady Thatcherová našeho státníka mimořádně vážila tak silně, že bylo mezi nimi přátelství doslova až za hrob, potvrdilo něco neuvěřitelného – ve své poslední vůli projevila paní baronka přání, aby se účastnil jejího pohřbu jako osobní host rodiny. Vzpomínám, jak po návratu z pohřbu k tomu profesor Klaus s dojetím v hlase uvedl: „Velmi jsem si vážil tohoto pozvání. Když jsem ho obdržel, nevěděl jsem zpočátku, co to znamená být pozván jako ,osobní host‘, ale když jsem byl uveden v katedrále sv. Pavla do první řady, zatímco ostatní politici seděli až za mnou, toho jsem si opravdu, ale opravdu vážil.“ 

Pokud jde o samotný pohřeb, zásadní informace byla, že již tehdy chyběli současní politikové ze západní Evropy, což potvrzuje snad nejvíce ze všeho, že EU nastoupila již v roce 2013 cestu k socialismu a že myšlenky lady Thatcherové jsou pro současné maoisty a trockisty v jejím vedení cizí. Z EU tam nebyl ani jeden z nich. Je to opravdu významná informace o západní Evropě a Evropské unii. Naopak Dick Cheyney a další američtí státníci zastoupeni byli. Dokonce i Henry Kissinger ve svých 90 letech přiletěl uctít její památku. Její přítel Ronald Reagan byl v té době bohužel již mrtev. Na pohřbu vedle sebe seděli čtyři neomarxističtí ministerští předsedové VB: John Major, Gordon Brawn, Tony Blair, a  David Cameron, po nichž nezůstane pro historii žádný -ismus. Vzpomínám, jak profesor Klaus ocenil po návratu, že v katedrále sv. Pavla londýnský arcibiskup zmínil politické hodnocení Margarety Thatcherové a  neopomněl hájit tuto levičáky tak zesměšňovanou ženu.  „Nedovedu si představit, že by taková slova mohl říci v  katedrále některý z  našich biskupů. Nepředstavitelné,“  zdůraznil tehdy Václav Klaus. 

 A proč si historie bude navždy cenit tuto političku?

Nechci, aby článek vyzněl v duchu "O mrtvých jen dobré". Proto uvádím několik příkladů o tom, jak lady Thatcherová pomohla změnit život Britů a dokonce celé Evropy. On totiž rok 1989 nespadl z čistého nebe, ale předcházelo mu minimálně deset let příprav. A je otázkou, jak by vypadala Evropa, kdyby v roce 1979 nezvítězila ve volbách právě tato politička. Až do roku 1979 se totiž na Západě zdálo, že „pochod k socialismu“ je nezadržitelný. Po vítězství Thatcherové však bylo najednou ve VB všechno jinak. Udělala čelem vzad od „pochodu k socialismu“ a naopak vykročila čelem "vpřed ke svobodě". A samozřejmě bylo pro ní a pro celý svět velké štěstí, že v roce 1981 nastoupil do funkce prezidenta USA úspěšný guvernér Kalifornie Ronald Wilson Reagan, který něco obdobného, co Thatcherová v Británii, začal provádět v USA. Do té doby se USA upínaly spolu se západními zeměmi na myšlenkové schéma pochodu k socialismu s jakousi lidskou tváří, jehož velkým obdivovatelem byl až do své smrti náš prezident Václav Havel. Nástupem těchto dvou výjimečných osobností do politiky bylo zřejmé, že se naivní dominantní myšlenkové schéma západního „pochodu k  socialismu“ začíná hroutit. Thatcherová s Reaganem neodlišovali totiž správný a nesprávný komunismus a postavili proti rozpínavosti mezinárodního komunismu jako takovému všude na světě. A to vnitřně ze svého přesvědčení. Ještě deset dní před smrtí se prezident Reagan ujišťoval, zda zničil v celém světě komunismus, který pokládal za největší nebezpečí lidstva 20. století.

Thatcherová neuznávala snad ještě výrazněji než Reagan státní korporativismus a proto zásadním způsobem omezila moc odborů, které žádaly nejen stále větší platy, ale i snížení pracovní doby a toužily po tom, aby se znárodňovalo. Její argument, že stát nevytváří hodnoty, nebyl při jejím nástupem do vlády akceptován a ke všemu tomu nahrávali podobně jako u nás v současné době intelektuální ekonomicky nevzdělané vrstvy. Najednou se zjevila mladá politička, která rétoricky probouzela povědomí občanů o tom, jak vypadala Anglie v roce 1750, a připomínala anglickou historii, politička, z jejíchž úst slyšeli lidé slova: „Nemůžeme pomoci slabým, když oslabíme silné. Není pravda, že vysoké daně vedou k prosperitě lidstva.“ 

A nezůstalo jen u politických vysvětlování. Byla nesmírně odvážná a uváděla všechny sliby do reality. Jeden příklad za všechny: Tehdy existovala v Anglii gheta pro sociálně slabší občany. Pobyt v nich byl vázán na sociální podporu. Jakmile získali obyvatelé práci, byt ztratili. Byl to jasně začarovaný kruh. K možnosti alespoň nějak bydlet nemohli tito lidé pracovat. Mohli si buď na černo přivydělat nebo krást a vznikali z nich  kriminální živly a nezaměstnaní. Socialistický altruismus připomínající situaci Romů u nás za komunismu. A nebylo jich málo, šlo o 13 milionů lidí. Thatcherová měla odvahu těmto lidem, kteří v životě nic nevlastnili, dát tyto byty do vlastnictví. A světe div se. Tito lidé si začali majetku vážit a velmi rychle se změnil charakter těchto sídlišť. Jasný politický a společenský odkaz Margaret Thatcherové spatřuji v tom, že v ekonomicky a politicky obtížných dobách je více než kdy jindy zapotřebí činit kroky z okamžitého hlediska málo populární, ale z hlediska dlouhodobé perspektivy naprosto nezbytné. 

Eurofilně omezení ministři VB nepochopili integrační vývoj EU směřující k socialismu 

Vytýkali jí, že chce zničit vliv Británie v EU. Thatcherová sice nakonec boj s nimi prohrála a stala se první politickou obětí EU. Přinesla pochopení, že EU nemůže keynesiánsky plánovat na věčné časy, že budoucnost nemůže nikdo naplánovat. A za to jí patří ještě větší dík než za to, co udělala pro Británii. Ano, Margaret Thatcherová na čas prohrála, jako my všichni. V USA se znárodňovalo jako u nás v roce 1948. Nyní se karty začínají obracet. Ukazuje se platnost její teze, že stát není totéž co společnost. Společnost má být bohatá, stát naopak relativně chudý. Daně společnosti mají být proto nízké. Keynesiánství jako stimul státních půjček vedl podle ní dlouhodobě k inflaci. Stát neumí podnikat a nemá se tudíž plést do  mikroekonomického života společnosti.  Vláda by měla mít pouze střednědobý inflační cíl a měla by se zabývat makroekonomickou rovnováhou. Přesně jak to hlásala lady Thatcherová a přispěla tím svou politikou k pádu železné opony. 

Institut Václava Klause se přihlásil k odkazu lady Thatcherové

Je příznačné, že Institut Václava Klause (IVK) zahájil 23. dubna 2013 oficiálně svou činnost  vzpomínkovým seminářem na Margaret Thatcherovou a přihlásil se slovy jeho prezidenta Václava Klause k jejímu odkazu: „Hledali jsme stále téma, kterým by měl Institut zahájit svou činnost. Vše, co se nabízelo, bylo spíš dílčí a parciální, nevyjadřující samotnou podstatu našeho myšlení, až nám téma přinesl sám osud skonem nejvýznamnější světové političky poslední čtvrtiny minulého století Margarety Thatcherové. Svobodu jednotlivce, volný trh, malý vliv státu, to vše, co zastáváme i my, ztělesňovala měrou vrchovatou.“  

Bohužel tato velká osobnost VB byla ke konci života podle Václava Klause nejfrustrovanějším člověkem, jakého kdy viděl. Nemluvila prý v posledních letech o jiném, než že neprohrála žádné volby a že ji smetla její vlastní politická strana. Byl v ní pocit obrovské trpkosti, že ji smetli její eurofilní a mnohdy omezení ministři. Je to velice smutné, ale je to zřejmě úděl všech velkých osobností, že za jejich života je nenávidí Ti, kteří jim nesahají po kotníky a docení je až historie. A to nejen státníky, stačí otevřít knihu Kámen a bolest o životě geniálního Michelangela Buonarrotiho.

Věřím, že Lady Thatcherovou za její práci nejen pro Velkou Británii, ale pro celou Evropu odměňuje Bůh na věčnosti měrou vrchovatou, když se k ní její levicoví následovníci zachovali tak pyšně a nevděčně.

 

]]>
haslingerova@fragmenty.cz (IVANA HASLINGEROVÁ) POLITIKA ČR Wed, 11 Apr 2018 11:36:33 +0000
Levicoví liberálové říkají svoboda slova. Já říkám HNUS. http://www.fragmenty.cz/index.php/mediokracie/item/2173-levicovi-liberalove-rikaji-svoboda-slova-ja-rikam-hnus http://www.fragmenty.cz/index.php/mediokracie/item/2173-levicovi-liberalove-rikaji-svoboda-slova-ja-rikam-hnus J. Em. DOMINIK KARDINÁL DUKA, OP, arcibiskup pražský a primas český celebruje mši svatou v Katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha na Pražském hradě

„Máme přece svobodu“, tvrdí polští divadelníci, kteří hrají hru o svatém Janu Pavlu II., papeži, jehož jméno zná celý svět a díky kterému zná celý svět i Polsko. „Je to žumpa“, říká o hře jeden z polských poslanců, o hře, o které všichni mluví, ale skoro nikdo ji neviděl. Papež je tu vylíčen jako obhájce pedofilů a další nechutné podrobnosti „uměleckého díla“ není třeba uvádět. Ne, sám jsem hru neviděl a ani bych ji vidět nechtěl. Jde o kritiku papeže, nebo katolické církve? Bojím se, že ne tak docela. Jde o peníze, o skandál, který ono „umělecké“ dílo provází. Mám rád umění, dokonce i to současné a možná k údivu mnohých i blízkých spolupracovníků často obdivuji díla nová, neotřelá, nekonvenční. Je to věc vkusu. Ale troufám si říci že rozpoznám, kdy někdo provokuje pro provokaci samu, proto, aby se o něm mluvilo, ne proto, že by pociťoval potřebu představit dílo, které se vymyká běžnému chápání. Co však nesnáším a co pokládám za hanebné je způsob, kdy se tzv. umělci vezou na vlně samoúčelných provokací, protože jejich vlastních „originálních“ děl by si málokdo povšimnul.

Prý máme svobodu dělat si co chceme. Ale toto pojetí svobody není zrovna rozumné. Přeženu to – ano mám svobodu zabít svého psa a hodit ho do popelnice. Ale každý pejskař, byť nesympatizuje s církví, mi řekne, že to by nikdy neudělal. Když jeho zvířátko zahyne, pohřbí ho, často možná s větší péči a náklady, než věnuje své babičce. Mám tedy svobodu házet zvířátka do popelnice, ale soudný člověk, má-li být nazýván člověkem, to prostě neudělá. Je to hnus. A podobně je to se svobodou „uměleckých“děl, která mohu vytvářet, psát, hrát, ale kde v mém rozumu a vkusu je pomyslná hranice, která mi říká, že v určité chvíli bych přestal být rozumnou bytostí. Myslím, že to se polským umělcům „povedlo“ dokonale.

Newsweek soudí, že toto představení uchrání Polsko před „pádem do spárů diktatury“. Dovolím si oponovat. Polsko i jiné země už upadly dávno do spárů diktatury byznysu, skandalizace za každou cenu, do spáru nevkusu. Pevně doufám, že časem bude přirozenou cestou opět oceňována slušnost, skutečné umělecké počiny a ne činy rádobyumělců, kteří brojí proti státu, proti společnosti a vůbec jim to nebrání brát od tohoto státu a společnosti bohaté dotace. 

Umění, to skutečné umění, vždycky vyvolávalo pozdvižení, bylo o krok napřed před obecným vkusem, to je v pořádku. Ale žít z prvoplánových skandálů, parazitovat svým neumětelstvím často na osudech známých osob, je podle mého trapné a nemá s uměním nic společného. 

Docela rád bych viděl, jak by se zachovali stoupenci jiných náboženství, kdyby jejich představitele někdo takto hanobil. Nebo jak by reagovali stoupenci některých levicových či liberálních politiků a osobností, kdyby o jejich ikonách někdo hrál podobné hry. Tuším, jaký pokřik by spustili. 

Žel, v případě svatého Jana Pavla II. jde ještě o víc. Jde o pošlapání polské identity, o plivnutí na osobnost, které vděčíme nejen my, ale i Poláci a další národy za pád komunistické diktatury. Vybrat si světce a takovouto osobnost a zneužít ji k uvedené divadelní produkci, to chce opravdu silný žaludek. 

Možná je také na čase být hrdý na to, čemu věřím a svou víru bránit a nenechat se urážet. Ano, máme svobodu vskočit do žumpy, ale nechápu moc dobře, proč bych to měl dělat. Chtějí-li do ní skákat někteří „umělci“, ať si poslouží. Ale musí počítat s tím, že civilizovaný a kulturní člověk je do salonu nepustí.

Pozn. redakce: Aktuálně.cz na tento noblesní článek, v němž se J. Em. Dominik kardinál Duka zastává svatého otce Jana Pavla II reagovala tak, jako by pan kardinál nevedl slušnou debatu a pohrozila, že se vystavuje riziku, nepovede-li slušnou debatu, odstraní jeho příspěvek. Doslova napsala: "Aktuálně. cz má zájem poskytovat prostor jen korektně a slušně vedené debatě. Tím, že zde publikujete svůj příspěvek, se zároveň zavazujete dodržovat Kodex diskutujících. V opačném případě se vystavujete riziku, že příspěvek administrátor odstraní z diskuse na Aktuálně.cz. Při opakovaném porušení kodexu Vám administrátor může zablokovat možnost přispívat do diskusí na Aktuálně.cz. Přejeme Vám zajímavou a inspirativní výměnu názorů. Redakce Aktuálně.cz." Člověka jen napadne při čtení této zprávy "Bože kde to žijeme, co se to s námi stalo, když ani nejvyšší hlava církve nemůže bez výhrůžek svobodně napsat článek. Kde je slibovaná svoboda slova, za níž jsme bojovali v listopadu 1989?!!!"

]]>
duka@apha.cz (J. Em. DOMINIK KARDINÁL DUKA, OP, arcibiskup pražský a primas český) MEDIOKRACIE Tue, 10 Apr 2018 15:20:06 +0000
Tři neradostné poznámky k nízké nezaměstnanosti http://www.fragmenty.cz/index.php/byznys/item/2172-tri-neradostne-poznamky-k-nizke-nezamestnanosti http://www.fragmenty.cz/index.php/byznys/item/2172-tri-neradostne-poznamky-k-nizke-nezamestnanosti Tři neradostné poznámky k nízké nezaměstnanosti
Český trh práce je v poslední době popisován jen v superlativech. Statistiky hlásí každý měsíc rekordně nízká čísla nezaměstnaných – v historickém i mezinárodním srovnání. Dle ČSÚ byla u nás v červnu obecná míra nezaměstnanosti nejnižší v celé historii 2,9 %, nejméně z celé EU [1]. Rekordně vysoká je i míra zaměstnanosti kolem 73 % či míra ekonomické aktivity (participace) [2] pohybující se nad 75 %. Takové pozitivní údaje z trhu práce čekal málokdo, jelikož oživení ekonomiky, které přišlo po vleklé stagnaci, nedosahuje ani zdaleka předkrizového růstu (před krizí v letech 2005-2007 bylo průměrné tempo růstu HDP 6,3 %, v letech 2014-2016 pak 3,5 %). Navzdory uvedeným pozitivním údajům je třeba být s přehnaně optimistickým hodnocením našeho trhu práce velmi opatrný. Paradoxně aktuální nízká nezaměstnanost a vysoká poptávka po práci odkrývají dlouhodobé strukturální potíže a rigidity, kterými trh práce léta trpí.

1. Trh práce se dlouhodobě strukturálně nelepší

Vedle sledování míry nezaměstnanosti je pro popis situace na trhu práce vhodné sledovat i vývoj míry volných pracovních míst. K tomuto účelu používáme tzv. Beveridgeovu křivku. Protisměrný pohyb obou veličin je spojen s ekonomickým cyklem. Současné zvyšování míry volných pracovních míst a nezaměstnanosti je spojeno se zvyšováním strukturální nezaměstnanosti (zvyšuje se nesoulad mezi nabídkou a poptávkou po práci), současné snížení obou veličin pak interpretujeme jako zlepšení strukturálních charakteristik trhu práce.

Negativní pohyb mezi mírou volných pracovních míst a mírou nezaměstnanosti je na českém trhu práce od počátku euro-americké krize velmi stabilní a těsný (viz obrázek 1). Je to tedy cyklické kolísání ekonomiky, které způsobuje hlavní změny na trhu práce (období euro-americké krize je znázorněno červeně, zeleně pak období aktuálního růstu). Žádný pohyb k počátku os (pokles míry nezaměstnanosti i volných míst) za celé sledované období nenastal, což naznačuje, že se strukturální charakteristiky českého trhu práce, resp. míra jeho rigidity od euro-americké krize nezlepšila. Ani slušný ekonomický růst v posledních třech letech a velmi nízká míra nezaměstnanosti tak nenaznačuje, že by mohla česká ekonomika v brzké budoucnosti výrazněji překročit hranici svých produkčních možností. Naopak do budoucna existuje jistota, že se případné zpomalení české ekonomiky promítne (se zpožděním) do výrazného zvýšení nezaměstnanosti.

Obrázek 1: Beveridgeova křivka pro ČR

Poznámka. Údaje od 3. čtvrtletí 2008 (3/08) do 1. čtvrtletí 2017 (1/17). Červeně je znázorněno období euro-americké krize, zeleně období současného ekonomického oživení.

Zdroj: Databáze ČSÚ, vlastní úprava.

2. Kdo pobírá podporu v nezaměstnanosti, často pracuje

Dlouhodobou institucionální překážku na trhu práce představují úřady práce a obecně systém podpor v zaměstnanosti (ale i systém existenčního minima a příspěvků na bydlení apod.). Problém ilustrují rozdílná data o počtu nezaměstnaných, která udává Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) a Český statistický úřad (ČSÚ).

ČSÚ provádí výběrové šetření pracovních sil, kdy pomocí dotazníkového šetření zjišťuje, zda nezaměstnaný člověk je schopen a ochoten nastoupit do zaměstnání[3] (bez jakékoli vazby na výplatu podpor či jiných sociálních benefitů) a z výsledků výběrového souboru odhaduje údaje o nezaměstnanosti pro celou ekonomiku. MPSV naopak sčítá osoby registrované na úřadech práce, neboli všechny ty, kteří splnili nárok na výplatu podpory v nezaměstnanosti.

Obrázek 2: Počet nezaměstnaných dle MPSV a dle ČSÚ (v tis. osob)

Zdroj: Databáze MPSV a ČSÚ.

Zatímco ČSÚ odhaduje aktuální počet nezaměstnaných na 152 tisíc, MPSV registruje na úřadech práce dvojnásobný počet 297 tisíc (obojí data za červen). Tento rozdíl mezi registrovanými a statisticky zjištěnými nezaměstnanými je dlouhodobý, a navíc se v poslední době zvyšuje (viz obrázek 2). Během ekonomické krize a stagnace (2009-2013) byl počet nezaměstnaných dle MPSV v průměru o 40 % vyšší, než kolik jich v ekonomice odhadoval statistický úřad. Od začátku ekonomického oživení v roce 2014 tento rozdíl začal růst až na zmíněný dvojnásobek. To naznačuje, že podpory v nezaměstnanosti a systém úřadů práce neovlivňuje pozitivně nabídku práce, je neefektivní a dochází k jeho nemalému zneužívání – roste část lidí, kteří splní podmínky pro registraci na úřadu práce (dle MPSV jsou nezaměstnaní), ale ve skutečnosti načerno pracují (tj. pobírají souběžně mzdu i podporu).

3. Mzdy (částečně i zaměstnanost) táhne v nemalé míře stát

Od počátku ekonomického oživení v roce 2014 dochází k růstu počtu zaměstnaných osob – a to nejen v soukromém, ale i ve státním, resp. veřejném sektoru. Oproti roku 2014 vzrostl počet celkových zaměstnaných osob o 5 %, absolutně o 246 tisíc (na 5 169 tis. osob). Z tohoto nárůstu tvořil počet zaměstnanců ve veřejném sektoru sice podstatnou menšinu, nicméně jejich počet se zvýšil významně rychleji. Jen v odvětví „veřejná správa a obrana a povinné sociální zabezpečení“[4]vzrostl jejich počet o více jak 9 %, tj. o více jak 28 tis. osob.[5] Rostly ale i počty zaměstnaných osob v odvětvích, v nichž je veřejný sektor dominantním zaměstnavatelem, jako jsou vzdělávání, věda, zdravotnictví atd. Růst zaměstnanosti v těchto „veřejných službách“, jakož i růst zaměstnanosti ve službách obecně (zejména v obchodě a dopravě) přispívají k vysvětlení, proč celková produktivita práce neroste stejně rychle jako v předešlých letech (služby obecně nejsou tak produktivní, jako je třeba průmysl, a zejména zaměstnanost ve státním sektoru produktivitu nijak výrazně nenavyšuje.).

Ještě výraznější rozdíl mezi soukromým a veřejným sektorem se projevil v růstu mezd. Mzda v nepodnikatelském sektoru rostla za poslední tři roky[6] dvakrát rychleji než v soukromém (podnikatelském) sektoru – 31 % oproti 15,5 %. Na začátku roku 2014 byla průměrná mzda v podnikatelském sektoru 24 964 korun, v nepodnikatelském sektoru o málo nižší 24 104 korun. Na konci loňského roku již byla mzda v nepodnikatelském sektoru naopak výrazně vyšší – 31 548 korun oproti 28 833 korun v podnikatelském sektoru.

Stát během Sobotkovy vlády odčerpal do značné míry část potenciální pracovní síly soukromému sektoru[7] a přes zvyšování platů ve veřejném sektoru (ale třeba i minimální mzdy) tlačí na rychlejší růst mezd v ekonomice, než odpovídá růstu produktivity práce.[8] Výsledný růst mezd spolu s nedostatkem pracovní síly[9] a při nižší produktivitě práce bude tlačit firmy k nahrazování práce kapitálem. To společně s pokračujícím nárůstem podílu pracovní síly v populaci (ekonomické participace) dané zvyšujícím se počtem starších pracujících (díky oddalování odchodu do starobního důchodu) a růstem nabídky práce (díky růstu kratších pracovních úvazků, jejichž podíl přesto zůstává u nás jeden z nejnižších v EU) opět zesílí případný dopad zpomalení naší ekonomiky na růst nezaměstnanosti.

Nyní je správný čas provést razantní deregulaci trhu práce

Aktuální ekonomická konjunktura a rekordně nízká míra nezaměstnanosti paradoxně mnohé strukturální potíže našeho trhu práce obnažuje. Sobotkova vlády zavádí další regulace, dotace či subvence pracovních míst, místo toho abychom využili ekonomicky příznivého období k razantní deregulaci trhu práce – zrušení minimální mzdy, zrušení všech nesmyslných dotací, snížení daňového zatížení práce zejména sociálními odvody, zjednodušení a zlevnění najímání a propuštění zaměstnanců a obecně zjednodušení přeregulovaného zákoníku práce. Argument, že regulace žádné negativní efekty nepřinesly a že nezaměstnanost nadále klesá, neobstojí. Regulace totiž tolik nebolí v době ekonomického růstu, o to více se ale jejich negativní účinky projeví při poklesu ekonomiky. S razantními deregulačními opatřeními, která náš trh práce potřebuje, je to přesně naopak.


[1] Dle Eurostatu byla v červnu nejnižší míra nezaměstnanosti v ČR 2,9 %, v druhém Německu 3,8 %, průměr EU byl 7,7 %.

[2] Podíl pracovní síly (zaměstnaných a nezaměstnaných) na celkové populaci starší 15 let.

[3] Za nezaměstnaného je považován ten, kdo (1) nebyl zaměstnaný, (2) byl připravený k nástupu do práce okamžitě nebo nejpozději do 14 dnů a (3) kdo si v průběhu posledních 4 týdnů hledal aktivně práci (viz definice Mezinárodní organizace práce ILO).

[4] Odvětví dle klasifikace ČSÚ.

[5] Do roku 2013 počet státních zaměstnanců více méně stagnoval.

[6] Od 1. čtvrtletí 2014 do 4. čtvrtletí 2016.

[7] Což samo o sobě vedlo k tlaku na růst mezd.

[8] Dlouhodobě platí, že to není stát, ani aktivita odborů, ale výkonnost české ekonomiky a růst produktivity práce, které determinují růst mezd.

[9] Změna poměrů v ekonomice se v posledních letech projevuje například i tím, že firmy ve větší míře zaměstnávají i dlouhodobě nezaměstnané (nezaměstnaný déle než 1 rok). ČR zaznamenala za poslední rok vůbec nevýraznější pokles podílu dlouhodobě nezaměstnaných mezi zeměmi EU.

publikováno na serveru Ekonomicky-denik.cz 

]]>
BYZNYS Tue, 10 Apr 2018 11:46:01 +0000
Orbánovo Maďarsko nezná typický evropský politický marasmus. Fake news? Ne, ne, páni redaktoři. http://www.fragmenty.cz/index.php/politika-cr/item/2171-orbanovo-madarsko-nezna-typicky-evropsky-politicky-marasmus-fake-news-ne-ne-pani-redaktori http://www.fragmenty.cz/index.php/politika-cr/item/2171-orbanovo-madarsko-nezna-typicky-evropsky-politicky-marasmus-fake-news-ne-ne-pani-redaktori JIŘÍ WEIGL, výkonný ředitel Institutu Václava Klause
Uplynulou neděli 8.4.2018 zaznamenal maďarský premiér Viktor Orbán již třetí drtivé volební vítězství v řadě v parlamentních volbách ve své zemi, když se ziskem téměř 50 % hlasů udržel ústavní většinu, kterou má v budapešťském parlamentu již od roku 2010. Takový výsledek je v současné Evropě skutečně nevídaný. Všechny vládnoucí strany napříč Evropou zaznamenávají dramatické propady přízně voličů a volební debakly, fenoménem doby je neschopnost sestavit vládní koalici a vůbec vládnout. I my o tom víme své. Tento typický evropský politický marasmus Maďarsko zjevně vůbec nezná. Funkční a rozhodná vláda, jasný program, obrana národních zájmů a dobré hospodářské výsledky – to je jednoduchý Orbánův politický recept na úspěch. Ten byl očekávatelný a jasný – drtivou voličskou podporu nelze utajit.

 

Přesto se však o to téměř všechna naše i zahraniční média pokoušela. Do poslední chvíle nás zásobovala zaručeně objektivními zprávami, že maďarští voliči touží po evropské mainstreamové tzv. liberální demokracii, což je ve středoevropských poměrech eufemistický název pro postavení bruselského protektorátu s neomezenou vládou ze zahraničí financovaných neziskových organizací a servilitou vlád k Bruselu a Berlínu, čemuž se říká členství v tvrdém jádru EU. Tomu odpovídalo zpravodajství, výběr interviewovaných osob i odhady volebních výsledků. Přání pokrokářského mainstreamu byla bezostyšně vydávána za skutečnost. Ještě v průběhu voleb všechny agentury přinášely zprávy, že rekordní volební účast znamená protest proti Orbánově politice a bude znamenat pro něho ztrátu nikoliv pouze ústavní, ale i prosté většiny. Tyto lživé zprávy nešířily nějaké okrajové weby na internetu, ale hlavní média. 

Stal se pravý opak, debakl utrpěla opozice, FIDESZ podpořil rekordní počet voličů. Naše média pouze suše opakují výsledky. Nikdo se neomlouvá za nepřijatelnou zaujatou propagandu a manipulaci. A tito redaktoři se nestydí hovořit o lživých zprávách a fake news a zavádět cenzuru. Je to tak pokaždé, když realita neodpovídá cílům propagandy. Trump, brexit, AfD atd. – příkladů je bezpočet.

]]>
jiri.weigl@institutvk.cz (JIŘÍ WEIGL, výkonný ředitel Institutu Václava Klause) POLITIKA ČR Tue, 10 Apr 2018 11:30:09 +0000