Fragmenty - Fragmenty - SJ World News - Best of Joomla! http://www.fragmenty.cz Wed, 24 Jan 2018 05:31:04 +0000 Joomla! - Open Source Content Management cs-cz Akce D.O.S.T. a Kulturní komise ČR podporují Miloše Zemana jako záruku ochrany naší země http://www.fragmenty.cz/index.php/politika-cr/item/2028-akce-d-o-s-t-a-kulturni-komise-cr-podporuji-milose-zemana-jako-zaruku-ochrany-nasi-zeme http://www.fragmenty.cz/index.php/politika-cr/item/2028-akce-d-o-s-t-a-kulturni-komise-cr-podporuji-milose-zemana-jako-zaruku-ochrany-nasi-zeme Předseda Akce D.O.S.T. Petr Bahník moderující přednášku prezidenta Václava Klause o situaci s uprchlíky v sousedních státech po jeho návratu z Bavorska

Prohlášení Akce D.O.S.T  a Kulturní komise ČR k druhému kolu prezidentské volby: Akce D.O.S.T.  již přes deset let pečlivě sleduje naši politickou scénu a průběžně podporuje všechny politické jevy i jednotlivé osobnosti, které stojí na straně naší vlasti, národa, tradičního evropského způsobu života a tradičních institucí. Jako první jsme přesně vymezili hranici, která odděluje fronty tiché občanské války zuřící nejen u nás, ale v celé naší civilizaci. Dnes se o tomto politickém boji mluví celkem otevřeně. Každé volby kdekoliv v Evropě jsou aktivací tohoto konfliktu, který se jako ponorná řeka vždy znovu objevuje a pak na chvíli zmizí. Vždy se však objeví mohutnější a na delší dobu. Strany konfliktu jsou zřejmé. Nezúčastněný pozorovatel okamžitě pozná osobnost na naší straně podle toho, že je na ni podnikán mediální hon, je vystavena pomluvám a pokusům o diskreditaci. Současná štvanice na prezidenta Miloše Zemana stačí k tomu, abychom rozpoznali, na které straně stojí. Ačkoliv není odpůrcem Evropské unie, plně ho podporujeme a doufáme, že z pozice prezidenta České republiky bude dalších pět let statečně hájit naši vlast proti invazi mimoevropských populací a bude i nadále hájit české národní zájmy. To naprosto nelze předpokládat u jeho protivníka, muže temné minulosti, podezřelých vazeb v současnosti a do budoucna připraveného plnit vůli domácích i zahraničních globalistů. Kulturní komise ČR, vydavatel kulturně hospodářské revue Fragmenty, se připojuje k výše uvedenému prohlášení Akce D.O.S.T.

Prostřednictvím Kulturně-hospodářské revue Fragmenty monitorujeme politickou scénu již 24 let a proto rozeznáme okamžitě, kdo na kterou politickou osobnost pořádá podpásový nechutný hon. Nejvíce nás v tom vycvičil zákeřný hon neomarxistických havlistů vrcholící Sarajevským atentátem na nejvýznamnějšího státníka ČR Václava Klause. I když současný hon na prezidenta Zemana je proti tomu čajíček, odsuzujeme ho rovněž. Prezident Zeman  jako vrchní velitel ozbrojených sil a nejvyšší státní představitel, který má z ústavy přednostní právo jednat za nás ve všech zahraničních jednáních, obstál dosud výborně. Jako jediný stát EU nemáme díky němu a bývalému ministru vnitra Milanu Chovancovi na našem území vraždící muslimské vojáky. Odmítali nehorázný diktát EU na přijetí kvót těchto životu nebezpečných lidí za což jim opatří náš dík. Podporujeme proto  Miloše Zemana, neboť dokázal, že bude  zárukou ochrany naší země do budoucnosti. Požadavek ochrany naší země před nájezdy muslimů je prvořadý bod, podle něhož by měl každý občan přistupovat k volební urně. Všechny ostatní požadavky na prezidenta jsou v současné zahraničně politické situaci obsoletní.  Proto, byť výrazně pravicově orientovaní, podporujeme prezidenta Zemana v zájmu záchrany našeho státu před nájezdy muslimských národů valících se do sousedního Německa na pozvání jeho kancléřky Merkelové. Jako bývalí vědci navíc víme po čtvrt století práce v Akademii věd, jak uzavřená komunita jsou její vědecké ústavy. Každý se věnuje naplno svým badatelským problémům a na nic jiného mu nezbývá čas. Proto než by se kterýkoliv vědec naučil orientovat a pohybovat se v dravém prostředí politiky, potřebuje k tomu několik let. V nebezpečné zahraničně-politické situaci současné doby by byl proto pan Drahoš kýženou hříčkou v rukou bruselských politiků. 

Za Akci D.O.S.T.: Mgr. Petr Bahník - předseda Akce D.O.S.T., Mgr. Michal Semín - místopředseda Akce D.O.S.T., PhDr. Jiří Hejlek - člen předsednictva Akce D.O.S.T.

Za Kulturní komisi ČR a revui Fragmenty: Doc. Ing. Jiří Pancíř, CSc., president Kulturní komise ČR, RNDr. Ivana Haslingerová, CSc., šéfredaktorka revue Fragmenty

]]>
POLITIKA Mon, 22 Jan 2018 10:36:15 +0000
Za obzorem zdevastované ČR svítá, pokrokový západ drží zotročeným obyvatelům palce http://www.fragmenty.cz/index.php/politika-cr/item/2026-za-obzorem-zdevastovane-cr-svita-pokrokovy-zapad-drzi-zotrocenym-obyvatelum-palce http://www.fragmenty.cz/index.php/politika-cr/item/2026-za-obzorem-zdevastovane-cr-svita-pokrokovy-zapad-drzi-zotrocenym-obyvatelum-palce Prezident Zeman se svou dcerou

Tak to vypadá, že celý pokrokový svět, svět nových, světlých zítřků  je v pozoru a  drží palce té malé,  nedemokraticky znásilňované  zemi  ve středu  EU. Přeje ji, aby  už konečně shodila své okovy, aby se zbavila tyrana a nezpůsobilého opilce na Hradě.  Aby prapor  svobody,  vztyčený z Brusele,  zavlál nad hlavami  volně vydechnuvších občanů  a  protektorátní  tatíček Drahoš mohl být konečně zaúkolován  prakticky, nikoli pouze ideově. Tolik ironie.  Avšak  dlouhodobé nemravné útoky na  stávajícího prezidenta, které po  vítězství  v prvním kole voleb  jen nabraly na obrátkách,  jsou  natolik závažné, natolik zuřivé, až přízračné, že  se jen obtížně hledají  slova, jež by vyjádřila znechucení  nad tímto absurdním divadlem. Že je společnost rozdělená, je pravda. Nikoli však vinou prezidenta Zemana.  Stojí proti sobě pouze zdravý rozum  a  nebezpečné, bláznivé vize inženýrů lepších zítřků. Už jsme je tady zažili. Ti novodobí  „inženýři“  jdou však ještě dál.  Svou pseudokorektností a  svým pohrdáním  jakýchsi  nadlidí  vůči tupému plebsu  devastují  vše, co drží svět, jak jej známe,  pohromadě.  Svět svobodných názorů, proti  kterému oni staví svět  Jediného Správného Názoru. Ničí  svět  suverénních států, které - při své odlišnosti - jsou schopny definovat své zájmy a spolupracovat tak, aby vyjednaly  pro své občany výhodné  podmínky. Podmínky vyhovující  právě jim a nikoli nějakému naklonovanému euromolochovi, který se už dávno utrhl ze řetězu a rve poslední kalhoty těm, kterým měl sloužit.

 

Prezident Zeman vyvěsil nad Hradem vlajku EU.  Vždy byl eurofederalista.  Volila jsem ho, přestože jsem vždy byla proti vstupu do EU.  Volila jsem ho, protože oproti  - stejně pregnantně se vyjadřujícímu -  knížeti,  Miloši Zemanovi  na ČR  a jejích občanech  záleží.  Právě vzhledem k  Zemanově eurofederalizmu, budiž  postoje současného prezidenta varovným, zvednutým prstem těm eurohujerům, kterým ještě zbyteček zdravého rozumu zbyl. Ať si uvědomí, že  asi není vše v pořádku, pokud se  i  takový člověk  staví proti bruselskému diktátu a je pro referendum o EU.  Jako prezident, který to má podle paragrafu 63 Ústavy ČR v popisu práce,  hájí totiž zájmy svého národa, své vlasti, do jejíhož čela byl demokraticky zvolen.  A právě za to je  urážen,  peskován a nenáviděn všemi  těmi, kteří  neunesli prohru,  kteří  odlišnými názory  pohrdají a jen ty své  povýšili na normu správného a dokonce - slušného chování.

  Prezident je  nenáviděn za to,  že odmítá migraci s importem islámu a naprosto nepřizpůsobivých jedinců.

Těch,  kteří  budou pouze těžit ze sociálního systému  a  jak  předvádějí  tam, kde se nahromadili, jsou  a budou hrozbou pro celou Evropu.  Je dehonestován za to, že jedná s Čínou a snaží se alespoň něco zachránit z možností, které si  už dávno začaly prozřetelně rozebírat světové mocnosti.   Pravidelné výlety  jejich představitelů  do Říše středu a nových obchodních příležitostí  naše média  ovšem cudně zamlčují.   Prezident Zeman objektivně hodnotí Rusko – připomínám, že to už není Sovětský svaz - a staví se tak proti umělé euroamerické eskalaci  napětí, proti  vytváření ruského strašáka, proti vytváření  nebezpečných mýtů, které vyvolávají dojem, že ruské tanky už pomalu stojí na hranicích naší republiky.   Prostě – chová se jako prezident suverénního státu, třebaže naše suverenita je po Lisabonu poněkud iluzorní. 

Proto  budovatelé světlých zítřků  fedrují právě Jiřího Drahoše, svou vyvolenou, naprogramovanou  hlásnou troubu. Považují občany za pleps, který  o našem postoji k EU nemůže rozhodovat, ačkoli o vstupu do EU mohl. Za pleps, který o sobě nemůže rozhodovat vůbec.  Protože -  konec  hry na demokracii, blbečkové!  

Konečně – stejně jako prezident -  je nenáviděn,  zesměšňován  a dehonestován i Tomio Okamura.    

To je totiž u nás dobrým zvykem. Nepolemizuje se, neargumentuje, ale zesměšňuje se a dehonestuje.  Pokud je pan Okamura  například „připuštěn“ do veřejnoprávních médí, je s ním jednáno jako se „sprostým podezřelým“. Není  pozván, aby diskutoval, ale aby se obhajoval!  Agresivita  a ironizující nadřazenost   veřejnoprávních moderátorů  je hluboko pod čarou čiré pochopitelnosti.  O novinářské etice se totiž vůbec mluvit nedá…     

Jaromír Soukup, majitel soukromé Tv Barrandov je proto pražskou  kavárnou  dalším, kterého radostně nenávidí.  

Hostí  totiž  Miloše  Zemana,  dává prostor  Tomiovi Okamurovi . . .  Dělá si za své peníze svou televizi a a v ní své pořady, ozvučuje témata, která bývají tabu, zve si  koho chce.  Kavárna vyje: „No, fuj! Ta úroveň!“    A tady je na místě  kontrolní otázka: pokud by veřejnoprávní média plnila svou funkci  nestranného informátora  a neprolhala se do stavu   vzteklinou  postiženého,  slintajícího psiska,  byly by pořady Jaromíra Soukupa tak sledované?  Takže - zaplaťpánbůh, že si vydělal a může vysílat.  Vyvažuje nevyváženost veřejnoprávních  médií  a přitom mi na to netahá peníze z kapsy jako ony.

Teď jsme prostřednictvím  těch  správných  a „nezávadných“  médií , krmeni  správnými  názory toho správného zahraničí.  Jsme ve středu zájmu! Jsme pupek světa.  Celý svět k nám prý obrací oči  a té zkoušené české zemičce přeje  nového - toho správného -  prezidenta. Tak moc jim naše dobro leží na srdci, že už sem importují  i obnažující se, frustrované aktivistky, vrhající se  prezidentovi do cesty a opakující  mantru na strašení „titulkové“  části veřejnosti.  Že bychom se mohli „těšit“  i na veřejnou, protizemanovskou  soulož Pussy Riot před oltářem  ve Svatém Vítu?  

Ono se to totiž v té Nové Evropě nějak sype.  Velká Británie, Maďarsko, Polsko, úspěchy stran  „populistů“ a „extrémistů“, u nás úspěch Tomia Okamury a koruna všeho  -  „hrozba“  znovuzvolení  arciškůdce Šťastných zítřků,  prezidenta Zemana.

To nic, milá EU!  To jen Evropa dostává rozum.  A je nás dost, kteří doufáme  v jeho vítězství.  A proto je nás dost, kteří doufáme i  ve znovuzvolení  prezidenta ČR,  pana  Miloše Zemana.                                         V nového prezidenta  ale doufá i druhá strana.  Inu – uvidíme. Chtělo by se dodat – poručeno Pánubohu. Jenže ten se tím zabývat nebude. Ten nám věnoval  právo volby.  Pozor! V  tzv. demokracii v rámci eurounijního protektorátu  by nemuselo  zůstat samozřejmostí.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

]]>
POLITIKA Sun, 21 Jan 2018 17:40:56 +0000
Pokud ČT doopravdy disponuje jediným "kvalifikovaným" moderátorem je to za 7 miliard tragédie http://www.fragmenty.cz/index.php/kultura/mediokracie/item/2025-pokud-ct-doopravdy-disponuje-jedinym-kvalifikovanym-moderatorem-je-to-za-7-miliard-tragedie http://www.fragmenty.cz/index.php/kultura/mediokracie/item/2025-pokud-ct-doopravdy-disponuje-jedinym-kvalifikovanym-moderatorem-je-to-za-7-miliard-tragedie Malý diktátůrek se zlobí

Pokud se Česká televize snaží dodávat zastáncům její privatizace argumenty, tak to dělá na výbornou. Její zaujatost a tendenčnost patří k jejímu základnímu ideologickému arzenálu. Teď k tomu přidala tanečky kolem závěrečné prezidentské superdebaty, účasti a neúčasti moderátorské primadony Václava Moravce. Pokud ČT doopravdy disponuje jediným "kvalifikovaným" moderátorem, tak je nejvyšší čas to zabalit, neboť se jedná o velmi smutné a tragické zjištění. "Hvězdný" Václav Moravec patřil možná ve svých začátcích k nadějím televizní publicistiky, ke kterému se upínaly zraky a očekávání. Bohužel ale záhy sám uvěřil chiméře o vlastní důležitosti a významnosti. Nevšiml si, že dávno již většinu národa nezajímá, o čem to každou neděli na televizní obrazovce tlachá a rozumuje. Otázky Václava Moravce jsou svým formátem i obsahem reliktem minulosti, o který vlastně nikdo valně nestojí. Každá komerční z televize by z toho dávno vyvodila důsledky a pan Moravec by se již delší dobu nacházel na dlažbě. Ostatně většina redaktorů ČT se chová jako angažovaní svazáci, kteří si Českou televizi nárokují jako svoje vlastní s.r.o. Tuto partičku od dob velké spacákové televizní revoluce žádný z ředitelů nedokázal zpacifikovat a uvést do patřičných kolejí. ČT jako sůl potřebuje v čele někoho kvalit a odvahy Jany Bobošíkové, ale takových osobností se nejen tam nedostává.

 

]]>
jan.kopal1977@seznam.cz (JAN KOPAL) MEDIOKRACIE Sun, 21 Jan 2018 17:27:45 +0000
Trampoty obrýleného mandarína http://www.fragmenty.cz/index.php/politika-cr/item/2024-trampoty-obryleneho-mandarina http://www.fragmenty.cz/index.php/politika-cr/item/2024-trampoty-obryleneho-mandarina Prezident rozhoduje o zahraniční politice a je vrchním velitelem ozbrojených sil, na to klást prvořadý důraz při jeho výběru v této nebezpečné době

Zdál se to být předem vyhraný zápas s cinknutými kartami a podplacenou porotou. V pařátech se to hemžilo trumfy. Takový byl výchozí stav před utkáním. Pak se to začalo kazit a nyní už to vypadá na epidemii, kdy morová rána stíhá morovou ránu. Vítačské pamflety z minulosti, prostořeká žena, která doznala kolaboraci s ČT, vypískání v Třinci (následné zamlouvání ve stylu Miroslava Štěpána), zbabělost tváří tvář nepříteli, předčasné prohlašování se prezidentem, členství v Římském klubu, otázky do debat předem a nakonec i ty falešné brejle... Profesore Drahoši, přestaňte být už za komika a raději to zabalte. Tak jako tak vás ostuda nemine! Ještě máte šanci odejít se ctí, neboť hrozí, že z vaší dobré pověsti nezbude zhola nic!

 

 

]]>
jan.kopal1977@seznam.cz (JAN KOPAL) POLITIKA Sun, 21 Jan 2018 17:16:28 +0000
Bestie zvaná česká justiční mafie přišla o jednu z mnoha hlav http://www.fragmenty.cz/index.php/politika-cr/soudcokracie/item/2021-bestie-zvana-ceska-justicni-mafie-prisla-o-jednu-z-mnoha-hlav http://www.fragmenty.cz/index.php/politika-cr/soudcokracie/item/2021-bestie-zvana-ceska-justicni-mafie-prisla-o-jednu-z-mnoha-hlav Nejen na prezidenta Zemana, ale už i na nepohodlné podnikatele pořádají kavárníci štvanice

Po 1 831 probdělých nocích jí této zrůdě konečně setnula energická energetička Alena Vitásková. Zprošťujícího rozsudku dosáhla 17. ledna 2018 u Vrchního soudu v Olomouci.  V kauze neoprávněně udělených licencí dvěma solárním elektrárnám na Chomutovsku naopak nyní soud po právu potrestal  bývalou vedoucí odboru licencí Michaelu Schneidrovou a majitele solárních elektráren, bratry Zemkovy. Pro běžného občana je nepochopitelné, jak mohl původně krajský soud potrestat bývalou předsedkyni Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alenu Vitáskovou k 8,5 letům vězení a to navíc za čin, který nespáchala.  Málokdo si dokážeme představit jakou hrůzou musela paní Vitásková po dlouhých 5 let procházet, co všechno mohla za ty roky udělat, zatímco je trávila bojem s nemilosrdnou justiční Skylou a Charybnou. To nehovořím o výhrůžkách na její fyzickou likvidaci... Jak je možné, že jeden soud vynese rozsudek ve výši skoro jako nad vrahem a ještě k tomu za skutek, který se nestal!? Za takto nespravedlivý proces by měl první dostat měl nést první krajský soud, respektive soudce, který proces tak odflákl, tvrdý ale opravdu tvrdý postih.  Už jen kvůli tomu, aby lidé začali věřit, že se u soudu dovolají spravedlnosti a že předem rozhodnuté rozsudky na objednávku shora jako v padesátých letech, již nemohou nastat. Jenže to se nestane.  Za to, že se podle soudce ve své práci údajně spletla a měla jiný právní názor na danou věc (což se navíc nestalo), dostala 8,5 let žaláře. Když udělá tento trestní čin státní zástupce, nebo dokonce soudce, tak se téměř nic neděje, protože za právní názor nemohou být soudci ani státní zástupci trestání. Díky tomu si udělali ze slušných lidí, kteří upozorňují na nepravosti systému, lovnou zvěř v oboře. Vraždí je (sice ne doslova, ale o to víc  duševně) vrazi v taláru a státní zástupci lžou, jako když tiskne. A to se neustále chlubí naši politici, že žijeme v právním státě. Jak celá soudní kauza probíhala? Čtěte, stojí to za to:

 

Výsledek obrázku pro foto olser vitásková

 

Jak je možné, že jeden soud vynese rozsudek jako nad vrahem a ještě k tomu za skutek, který se nestal!?

Podle odvolacího soudu se  neprokázalo, že se stal skutek, za který byla stíhána.  Podle obhájce Vitáskové se neprokázalo, že by dala souhlas se zastavením obnovy správního řízení, ve kterém mohli majitelé elektráren zprovozněných těsně před koncem roku 2010 o svou licenci přijít (viz též Jsem nevinná, řekla Vitásková u soudu v kauze solárních elektráren). V případu čelilo obžalobě osm lidí. Schneiderové vrchní soud trest snížil o rok a půl. Snížení trestu dosáhli u odvolacího soudu také majitelé obou elektráren Saša-sun a Zdeněk-sun, bratři Zdeněk mladší a Alexandr Zemkovi. Synové významného uherskohradišťského průmyslníka Zdeňka Zemka si místo 7,5 roku odsedí šest let a devět měsíců. 

Vraťme se nyní poněkud zpět. Alena Vitásková vystudovala fakultu pozemních staveb VUT v Brně. Od roku 1974 pracovala na různých pozicích v Severomoravské plynárenské, a.s., Ostrava, naposledy ve funkci generální ředitelky a místopředsedkyně představenstva. V letech 2001–2003 působila ve společnosti Transgas, a.s. a RWE Transgas, a.s., ve funkci předsedkyně představenstva a generální ředitelky. V období 2004–2007 byla předsedkyní představenstva Pražské teplárenské. Byla prezidentkou Klubu plynárenských podnikatelů. Obdržela titul Manažerka roku 2002; 20. července 2011 byla jmenována předsedkyní Energetického regulačního úřadu (ERÚ) a to s platností od 1. srpna 2011 na funkční období šesti let.

V mládí by ji brali jako modelku všemi deseti, měla však vyšší ambice, ovšem ve snaze vyrovnat se v profesní sféře mužům dopadla v konečné fázi zatím hypoteticky bledě; dnes s Damoklovým mečem nad hlavou v podobě zatím nepravomocného rozsudku 8,5 roku ve vězení ale jasné prokázala, že ne nadarmo se nejenže mužům vyrovnala, ale svojí psychikou jim dala prokazatelné K. O. Tak o tom všem napsala první díl trilogie „Solární baroni – Organizovaný zločin“, který již vyšel.

Před rokem Alena Vitásková poskytla 8. června 2017 rozhovor internetovým novinám Rukojmi.cz:

Výsledek obrázku pro foto olser vitásková

Začněme od počátku; jak to vypadá s Vašim soudem? Kdo momentálně vede na body…?

Na tuto otázku se těžce odpovídá. Vrchní soud v Olomouci může rozhodnout zítra, ale i za rok. V kauze je souzeno devět osob a s tím souvisí i rozsah spisu. Jak jsem již dříve odpovídala, byla jsem přiřazena ke skupině z roku 2010, kdy jsem na ERÚ nepracovala. Téměř vulgární úmysl státního zástupce mě takto přiřadit, nelze jinak než vulgárním nazvat.

Ani soudce Aleš Novotný nesouhlasil s rozdělením kauz. Teprve později mi došlo proč. Rozsudek 8,5 let odnětí svobody, přestože jsem se vůbec ničeho nedopustila, rozšířil státní zástupce Radek Mezlík při odvolání o další navýšení trestu a to 2,5 mil. Kč peněžitou  pokutou, přestože bylo prokázáno, že jsem neměla vůbec žádný prospěch,  a dále zákaz  činnost na deset let, po odpykání trestu. Vzhledem k tomu, že je mi šedesát a mám odpracováno více než 43 let, tak ať si to čtenáři vyhodnotí sami.

K té druhé části otázky se mi odpovídá ještě hůře, než k té první. V takovémto nerovném zápase nelze hodnotit, jaké je skóre. Kdybych se ve své práci spletla, či udělala chybu já (podotýkám, to se nestalo), či měla jiný právní názor na danou věc (což se navíc také nestalo), tak dostanu 8,5 let žaláře. Když udělá trestní čin státní zástupce, nebo dokonce soudce, tak se téměř nic neděje. Výsledek je, že za právní názor nemohou být trestání.

Jako příklad vám uvedu nedávnou kauzu soudce, který byl za úplatky (soudil ve prospěch uplácející strany), odsouzen na 5,5 roku odnětí svobody. To, že byl záhy po nástupu trestu  propuštěn na svobodu, protože soudce, který ho soudil, udělal chybu, tak to nelze ani komentovat. To, že dostal jen 5,5 let, tak se někde komentovalo, že „nebral moc“ snad za kauzu 150 tisíc Kč maximálně. Ale jindy jen láhev whisky. Pokud to má být důvod k tak nízkému trestu, tak se musím znovu ptát: Kde to žijeme? Tak a dost!!

Výsledek obrázku pro foto olšer vitásková

Můžete nám připomenout, proč jste vlastně byla trestně stíhána?

Nejen stíhána, ale i nepravomocně odsouzena. V roce 2010 ERÚ vydal licence dvěma elektrárnám. Obnova řízení byla v roce 2012 podřízenou mého podřízeného zastavena, tj. ve správním řízení na prvním stupni, což předsedkyni úřadu nepřísluší vůbec do procesu zasahovat. Nikdo nesvědčil, ani se neprokázalo,  že bych do procesu zasahovala, či jinak nařizovala, jak se má rozhodnout.

V souladu se správním řádem jsem o něco později, ale v řádných termínech zahájila jako předsedkyně přezkum rozhodnutí podřízené mého podřízeného a to z moci úřední. (podotýkám, že přímý nadřízený pracovnice, zodpovědný za právní agendu úřadu a odbor licencí, který měl určité povinnosti a nekonal, tak ten se může smát až se bude za břicho popadat, ten je pouze v roli ctihodného svědka). Neudělala jsem vůbec žádnou nezákonnost, vůbec nic, co by bylo v rozporu se zákony, či správním řádem. Soudce při hlavním líčení mi nepřipustil ani jediného ze svědků, které jsem navrhovala.

Soudní znalec, který měl údajně počítat škodu, jež ale ve skutečnosti nevznikla, ani vzniknout nemohla, nezpracoval znalecký posudek, podle kterého soudní senát rozhodoval mimo jiné i o výši trestu. Toto potvrdil i další soud, na který jsme se obrátili právě s podnětem na znalecký posudek a na příslušného znalce.  Já to shrnu, byla a jsem stíhána na zakázku, tak se u nás likvidují nepohodlní lidé, a já bezesporu mezi ně patřím.

Ten druhý proces, který leží u soudu, se týká zaměstnání dr. Vesecké v pozici místopředsedkyně pro věci právní. Podotýkám, že ERÚ trvale zápasí s nedostatkem právníků, trvale nám chybí 25 právníků, kdy tyto volné pozice nemůžeme obsadit. O erudovaných právnících ani nehovořím. Jsme rádi i za absolventy škol. Opět si udělají čtenáři obrázek sami, proč represivní složky a justice takto zasahují.

Kdo má zájem destabilizovat činnost ERÚ?

Ale ani to se po všech nátlacích nepovedlo a ERÚ pod mým vedením celých šest let řádně plnil své poslání a chránil spotřebitele a rovné podmínky na energetickém trhu. Činnost našeho úřadu pod mým vedením za období posledních šesti let uspořila našim občanům – spotřebitelům, veřejným financím nemalé částky za povinnou platbu, kterou každý spotřebitel musí platit. Pokud tuto úsporu promítneme pouze na české domácnosti, každé z nich jsme uspořili částku cca 300 tis. Kč, kterou mohou použít ať již už na zajištění bydlení, koupě auta, či studií pro své děti. (Ročně takto každý občan vč. miminek uspoří cca 3 500,-Kč).

Výsledek obrázku pro foto olser vitásková

Alena Vitásková se svým mluvčím přes soudní pře Zdeňkem Jemelíkem a jejich prvním literárním výtvorem  „Na prahu vězení“… Snímek Břetislav Olšer

Údajně jste podala rovněž Vy trestní oznámení na soudce pro zneužití pravomoci úřední osoby, bylo to k něčemu?

Pan soudce Aleš Novotný zneužil svoji pravomoc, když si vybral členy senátu v rozporu se zákony. Porušování zákonů musí platit pro všechny občany stejně, přece není možné, aby v demokratické společnosti měli někteří privilegia. Postupovali jsme v dané věci v souladu se zákony a využili všech právních postupů. Ústavní soud mě neuspokojil svým výrokem, a proto připravujeme žalobu k mezinárodnímu soudu do Štrasburku.

Nedávno jsem požádala dopisem pana nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana o sdělení, jak naložil s informací o osobách, které jsem jmenovitě uvedla v souvislosti s dehonestací mé osoby. Výsledek? Předvolání k podání vysvětlení, zda jsem nevyzradila nějaké tajemství. Pokud jsou zlodějny tajemstvím, tak jsem tajemství národu vyzradila, ale to si již dělám legraci.

Stejně tak dopadlo šetření kolem mé fyzické likvidace. Když jsem začala pátrat, jak bylo šetření provedeno, co se zjistilo, kdo stál za údajnou přípravou mé vraždy. Tak prosím nic, nic se nezjistilo, a dokonce se to jako trestní čin nešetřilo, (možná, že byla vypsána za moji likvidaci spíš odměna, než trest) a prošetřit se již nemůže. A víte proč?  Oznamovatel přípravy mé vraždy zemřel. Připadá vám to legrační? Mě ani trochu. Ještě se mě chcete něco zeptat na soudní tahanice…? Tolik povídání s Alenou Vitáskovou před rokem.

Dnes to snad bude už na veselejší notu; dosáhla totiž 17. ledna 2018 zprošťujícího rozsudku u Vrchního soudu v Olomouci:

Očekával jsem již její poněkud optimističtější odpovědi, opak však byl pravdou. Navíc přišly až po týdnu, než se psychicky srovnala a vzpamatovala: "Dobrý večer, posílám odpovědi na Vaše otázky. Nejsem ještě v pořádku, ten šok je obrovský. Děkuji za Vaši podporu po celou dobu, velmi si toho vážím. S přátelským pozdravem Alena Vitásková..." 

Když jsem uslyšel velkou ránu nad Ostravou, myslel jsem, že je to další zemětřesení. V tom mi ale moje paní telefonovala do naší kavárny, že hlásili zprávu o Vašem osvobození; pochopil jsem obrazně, že to Vám spadl obří balvan ze srdce... Váš první pocit satisfakce?

Jsem bez pocitů, bez emocí, jsem prázdná, duševně mrtvá. Nevím, jestli se někdy z toho vzpamatuji. Ten krutý příběh je příliš krutý, než aby vám spadl kámen a bylo vše jako dřív. Nikdy již nebude nic jako dřív. Ani pro mě, ani pro moji rodinu.

O čem se Vám bude dnes v noci zdát po těch letech bezesného spánku?

Těch několik nocí po rozsudku jsem ještě nespala, tak nevím, co se mi bude zdát, až skutečně usnu. Možná, že to samé, co se mi snívalo těch uplynulých 1 831 probdělých nocí, když jsem na pár minut usnula. Strach z toho, jak vás vraždí, vraždí vrazi v taláru,  jak státní zástupce lže, jako když tiskne. Strach z bezmoci, která je všudy přítomna. Strach z mafie…

Jak se vypořádáte se soudcem, kterého jste žalovala?

Nad tím jsem neuvažovala.

Kolik budete požadovat odškodnění za psychickou újmu na zdraví, za Vaší občanské i profesní dehonestaci a ponížení...?

Nad tím jsem rovněž neuvažovala.

Výsledek obrázku pro foto olšer vitásková

Teď by se hodila Vaše pátá knížka, ale ne už jen fabulace, nýbrž jmenovitě o těch všech, kteří Vás podrazili...?

To je dobrý nápad, je to inspirace. Ale již nyní jsem dostala doporučení nevydávat třetí díl Solárních baronů, tak nevím co by bylo s touto knihou. To upozornění bylo velmi přátelské a nemyslím to ironicky. Znělo, ať se podívám, jak dopadl Viewegh.

Nemáte obavy, že Vás budou chtít zase zabít, nyní z pomsty..?

Víte, co je více než 5 let stíhání a další ústrky ze strany státu? Vždyť „svoloč, ZLO, vlastizrádci“ mě již zabili….zabili tisíckrát. Oni si udělali ze slušných lidí, kteří upozorňují na nepravosti systému, lovnou zvěř a to dokonce v oboře.

Měla jste čas sledovat stejnou svoloč, jaká byla kolem Vás a teď se točí kolem prezidenta Zemana, která ho chce zlikvidovat stejně jako to mínili udělat s Vámi?

Nevím, kterou máte na mysli. „Pražskou plivárnu?“, tak ty ubožáky nesleduji. Na to si svého času příliš cením.

Jaká Vás nyní čeká budoucnost?

Ke kartářce nechodím, tak nevím. Snad to ve zdraví přežiju. Protože někteří ze spoluobžalovaných se odvolacího soudu nedožili, zemřeli. Jiní jsou v léčení psychiatrů.  Já nyní zvažuji, zda chci, aby mí vnuci vyrůstali v této společnosti. Zvažuji, zda se nevzdám českého občanství. Já se nechci prát, vyhrávat. Já chci normálně žít a pracovat v právním státě. A toto právní stát rozhodně není.Výsledek obrázku pro foto olser vitáskováOmluvil se Vám někdo?

Myslíte, že zničený život můj a celé mé rodiny je na omluvu? Některá média navíc ještě v mém případě lhala, aby mě ještě více dehonestovala. Ztracený život a čest se nahradit nedají, ničím!!!

Měla jste možnost říct soudu po rozsudku něco od plic..?

Ne. Ani bych té možnosti nevyužila. Pouze jsem soud informovala, že státní zástupce lže. Moje babička by řekla: „lže, jako když tiskne“. A když nás jako malé děti u takových malých lží babička přistihla, tak nám dala po hubě… Škoda, že moje babička nežije, a že nemůže dát lhářům aspoň po hubě.

Uděláte si teď dovolenou dle Vašich představ?

Neudělám, nemám na to sílu.

Děkuji, znovu Vám blahopřeji a držím své palce, nyní paradoxně proto abyste i své vítězství ve zdraví přežila, a aby ti z nestoudné a bezohledné jističní mafie, kteří Vám zničily kus života, za to krutě pykali

http://www.rukojmi.cz/clanky/domaci-politika/5213-ivan-novesky-proces-s-vitaskovou-prekonava-i-procesy-v-padesatych-letech-na-toto-by-si-netroufli-ani-tehdejsi-soudci

http://www.rukojmi.cz/clanky/2453-energicka-energeticka-ma-naslapnuto-do-politiky-ale-take-ma-sanci-na-literarnim-poli-na-nemz-by-si-nemusela-sve-dramaticke-zivotni-epizody-vymyslet-ale-jen-popsat-co-prozila-a-neni-toho-malo

http://www.rukojmi.cz/clanky/2411-rozhovor-drza-holka-chodici-doklad-o-ceske-justicni-mafii-kdyz-byla-odsouzena-na-8-5-roku-do-vezeni-podala-okamzite-na-sveho-soudce-trestni-oznameni-pro-zneuziti-pravomoci-uredniho-cinitele

http://www.rukojmi.cz/clanky/2028-zahajeni-odvolaciho-rizeni-aleny-vitaskove-spol-cast-i-iii¨

http://www.rukojmi.cz/clanky/2035-zahajeni-odvolaciho-rizeni-aleny-vitaskove-spol-cast-iii

Sexy advokátní koncipientka a soulož na ministerském kanapíčku…?

 Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi jako eKniha v elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereaddetail-knihy/izraelske-

]]>
olser.bretislav@seznam.cz (BŘETISLAV OLŠER) SOUDCOKRACIE Sun, 21 Jan 2018 11:10:57 +0000
Nástupem Donalda Trumpa 20. ledna 2017 do čela USA jim byl navrácen punc vůdčí světové velmoci http://www.fragmenty.cz/index.php/svet/item/2018-nastupem-donalda-trumpa-20-ledna-2017-do-cela-usa-jim-byl-navracen-punc-vudci-svetove-velmoci http://www.fragmenty.cz/index.php/svet/item/2018-nastupem-donalda-trumpa-20-ledna-2017-do-cela-usa-jim-byl-navracen-punc-vudci-svetove-velmoci 45. americký prezident Donald Trump po vítězné volbě slibuje udělat z Ameriky zase světovou jedničku

Právě před rokem, 20. ledna 2017, byl do čela USA postaven po deseti letech neomarxistických nebezpečných experimentů Baracka Husseina Obamy sedmdesátiletý konzervativní republikánský politik a podle seznamu časopisu Forbes 499. nejbohatší člověk světa Donald John Trump, který slibil vrátit USA jejich bývalý glanc a roli světové jedničky. Jak se mu to po roce ve funkci daří i přes obrovský tlak liberálních neomarxistických odpůrců? 

Při projevu, ve kterém v červnu 2015 ohlásil svou kandidaturu na prezidenta USA, mimo jiné Trump řekl, že jako prezident postaví velkou zeď na hranicích s Mexikem a Mexičané ji zaplatí. Protože v USA žije asi 11 milionů nelegálních přistěhovalců a velká část jich pochází z Mexika, měl tento jeho slib velký kladný ohlas u běžných občanů, zatímco stanice NBC Universal krátce poté oznámila, že na základě jeho slov vůči imigrantům, které jsou neslučitelné s jejími hodnotami respektu a úcty vůči všem, ruší všechny jeho televizní pořady na ní vysílané. Mnohý politik by se zalekl, Trumf však řekl, že si za svými slovy stojí. A po teroristickém útoku v San Bernardinu volal dokonce po celkovém a úplném zastavení přístupu muslimů do Spojených států. Když byl dotázán na rozvinutí toho, co tím konkrétně myslel, řekl, že toto zamezení neplatilo pouze pro radikály, ale všechny lidi vyznávající islám – i pro muslimy-turisty, obchodní cestující či muslimy americké státní příslušnosti vracející se do země např. z dovolené. Dalo se čekat, že to rozzlobí politiky v arabských státech. Saúdskoarabský princ Valíd bin Talál poté nazval Trumpa „ostudou Ameriky“ a prohlásil, že Trump „chce převzít kontrolu nad našimi politiky pomocí tatínkových peněz“. Co bylo horší, že se toto Trumpovo prohlášení setkalo s převážně negativní reakcí v amerických médiích a že federální soudce v americkém Seattlu pozastavil platnost výkonného nařízení prezidenta Trumpa, které zamezilo občanům vybraných sedmi muslimských zemí vstup na americké území a způsobilo problémy na letištích. Posléze bylo toto soudní rozhodnutí potvrzeno ještě třemi soudci odvolacího soudu v San Franciscu. Po několika dnech nejistoty ohledně dalšího postupu bylo oznámeno, že Trumpova administrativa tuto kauzu nepředloží Nejvyššímu soudu USA ke konečnému rozhodnutí. Trump později musel  zmírnil svou pozici v červnu 2016 s tím, že dočasný zákaz by se vztahoval pouze na osoby pocházející ze zemí „usvědčených z terorismu proti USA nebo jejich spojencům“, nebo zemí „ohrožených terorismem“. I tak ale občané viděli, že své sliby chce plnit, jak jen mu to bude umožněno. A on skutečně v boji s imigrací pokračoval. Prohlásil, že by bylo přijatelné se vypořádat nejen s teroristy, ale i s jejich rodinami. Řekl také, že teroristé používají své rodiny jako „živé štíty“. V debatě volal po tvrdém zásahu proti Islámskému státu. Cílení na ostatní členy rodin se dalo vyložit jako porušení Ženevských konvencí, což mu bylo vytýkáno v televizních komentovaných zpravodajstvích (např. Last Week Tonight with John Oliver nebo The Young Turks). On však bojuje dál. Vnitropoliticky se především profiloval svými odmítavými postoji vůči nelegálnímu přistěhovalectví. Rozhodně pro naše a zejména bruselské politiky může být vzorem v tom, jak dokázal svým osobním příkladem prolomit doslova smrtící politickou korektnost. 

Další Trumpův  příklad je v tom, že potvrdil svůj pravicový Friedmanovský přístup k ekonomice a prosadil poprvé od éry Ronalda Reagana daňovou reformu s výrazným poklesem daní. Nezapřel tím svá bakalářská studia ekonomie na Pennsylvánské universitě. 

Nedal se zlomit ani kongresem tzv. ekologů v Paříži a nepodepsal nesmyslné "Pařížské klimatické dohody".

A aby jasně ukázal Evropské unii, že se jí nebojí, pohovořil v OSN a ve Varšavě o významu národních států pro zachování kulturních a civilizačních hodnot pro Evropský kontinent. 

A nepřipojil se k nátlaku EU  na rozpoutání válečného stavu s Ruskem.  Naopak si telefonicky pohovořil s ruským prezidentem Vladimirem Putinem a poté navštívila prezidenta Trumpa v Bílém domě německá kancléřka Angela Merkelová s početným doprovodem. Nejprve jednali oba státníci mezi čtyřma očima v Oválné kanceláři a pak ve velkém kruhu účastníků o vzájemných obchodních stycích. Nato byla uspořádána tisková konference, která byla navštívena velkým počtem zástupců médií z celého světa. Den poté uveřejnil Trump na Twitteru tento text: „Německo dluží NATO obrovské sumy, a Spojeným státům se musí lépe platit za silnou a nákladnou obranu, kterou Německu poskytují!“ Vypověděl tak doposud neratifikovanou smlouvu o Transpacifickém partnerství.

 V reakci na test íránské balistické rakety ze dne 29. ledna 2017 se Donald Trump rozhodl 3. února 2017 na tuto zemi uvalit sankce. Íránská vláda odsoudila nové sankce jako nelegální a dále uvedla, že v reakci zavede právní omezení proti americkým jednotlivcům a jiným subjektům, kteří pomáhají „regionálním teroristickým skupinám“. Trump již 2. února na svém Twitteru uvedl, že íránská vláda obdržela kvůli raketové zkoušce od USA oficiální výstrahu. O neohrožené Trumpově reakci na výhrůžky Severní Koreje není třeba psát. To sledovala snad všechna média. 

To vše není málo vzhledem k tomu, že předtrumpovský politický establishment má ve Spojených státech bohužel stále ještě nesmírnou sílu a postavit se mu může jen opravdu odvážná a silná osobnost.  Když se člověk začte do životopisu Donalda Trumpa, zjistí, že zřejmě právě tento rys povahy zdědil Trump po svých prarodičích, německých emigrantech, kteří přišli do USA v roce 1885 a dokázali se tam etablovat tak, že jejich syn Fred Christ Trump  měl již tak silnou firmu Trump Organization, že v ní mohl svého syna po absolvování bakalářského studia na Pennsylvánské unversitě v oboru ekonomie a finančnictví zaměstnat a do začátku mu poskytnout dokonce úvěr jednoho milionu dolarů. Také není bez zajímavosti, že oba rodiče  Donalda Trumpa se dožili 94 a 88 let, takže útoky odpůrců na jeho věk jsou zřejmě obsoletní. A není rovněž bez zajímavosti, že když předal první projekt - revitalizaci bytového komplexu Swifton Village v Cincinnati ve státě Ohio - firmě svého otce, dosáhl zisku 6 milionů amerických dolarů. 

A aby byl článek čtivější, trochu bulváru:  V roce 1977 se Donald Trump oženil s českou modelkou Ivanou Zelníčkovou. Do tohoto manželství se narodily tři děti: Donald Jr., Ivanka a Eric. Je známo, že Donald Jr. hovoří plynně česky, protože měl v dětství úzký vztah ke své babičce z matčiny strany, která jej naučila mluvit česky. Manželé Donald a Ivana Trumpovi se rozvedli v roce 1992. Následujícího roku si Trump vzal herečku Marlu Maplesovou, s níž má dceru Tiffany. Jejich rozvod následoval v roce 1999. O šest let později se Trump oženil potřetí, a to se slovinskou modelkou a návrhářkou Melanií Knavsovou, která přivedla na svět syna Barrona Williama Trumpa.

 



]]>
haslingerova@fragmenty.cz (IVANA HASLINGEROVÁ) SVĚT Fri, 19 Jan 2018 11:19:29 +0000
Drahošova soldateska terorizuje Prahu http://www.fragmenty.cz/index.php/politika-cr/item/2017-drahosova-soldateska-terorizuje-prahu http://www.fragmenty.cz/index.php/politika-cr/item/2017-drahosova-soldateska-terorizuje-prahu Drahošova soldateska terorizuje Prahu

Od vyhlášení výsledků prvního kola prezidentských voleb se příznivci Jiřího Drahoše tváří jako faktičtí vítězi voleb a snaží se totálně opanovat veřejný prostor. Roste jejich agresivita v internetových diskusích, na Facebooku a jiných sociálních sítích, kde podle osočují, udávají a napadají názorové oponenty. Nejagresivněji se chovají samozřejmě v hlavním městě, které považují za svou baštu a chovají k odpůrcům se jako nemilosrdní dobyvatelé. Není divu, že se lidé v Praze bojí veřejně hlásit k podpoře Miloše Zemana, neboť jsou okamžitě uráženi a ponižování coby nevzdělaný plebs, který brání jejich milovanému profesorovi ve vítězství. Na ulicích se množí černý výlep a "umělecká tvorba" znázorňující stokrát omletý vtip v podobě červených trenýrek, který dávno přestal být zábavný i vtipem.

Drahošovci neváhali svůj potupný symbol lepit ve volebních místnostech (sám jsem toho byl svědkem ve volební místnosti na Praze 5). Respekt k soupeři a k lidem s odlišnými názory vypovídá o nich samých více, než sami chtějí. Není žádným tajemstvím, že mnozí podporovatelé Drahoše nejsou a nikdy ani nebyli kutečnými demokraty, ale pouhými trapnými a zamindrákovanými havlofašisty, které jednou zavrhne a odsoudí historie. 

]]>
jan.kopal1977@seznam.cz (JAN KOPAL) POLITIKA Wed, 17 Jan 2018 15:38:22 +0000
Mečiar a Klaus přinesli 1. ledna 1993 svým státům to nejdůležitější - SVOBODU http://www.fragmenty.cz/index.php/politika-cr/item/2015-meciar-a-klaus-prinesli-1-ledna-1993-svym-statum-to-nejdulezitejsi-svobodu http://www.fragmenty.cz/index.php/politika-cr/item/2015-meciar-a-klaus-prinesli-1-ledna-1993-svym-statum-to-nejdulezitejsi-svobodu Vladimír Mečiar a Václav Klaus vzpomínají na historické okamžiky v životě našeho národa

Dne 1. ledna 2018 uplynulo takřka bez povšimnutí právě 25 let od vzniku samostatné suverénní České a Slovenské republiky v roce 1993.  Pouze seminář Institutu Václava Klause (IVK) Čtvrtstoletí nové české a slovenské státnosti byl věnován této pro náš i slovenský stát z historického hlediska nejdůležitější události od pádu komunismu roce 1989. K podtržení slavnostní chvíle se seminář odehrál na velmi netradičním místě – v historických prostorách tehdejšího Národního shromáždění, kde byly samostatnosti ČR a SR slavnostně vyhlášeny. Kromě dvou hlavních protagonistů spojených s touto událostí, tehdejších premiérů Václava Klause a Vladimíra Mečiara se ho účastnilo mnoho z tehdejších poslanců a ministrů. Bylo skvělým počinem IVK, že po devatenácti letech pozval k veřejnému vystoupení bývalého slovenského předsedu vlády Vladimíra Mečiara do Prahy, protože z jeho vzpomínek jsme mohli konečně jasně pochopit, proč vnímali slovenští občané devadesátá léta jinak, než my Češi. Zatímco my Češi jsme jásali nad pádem komunismu a chtěli jsme okamžitě budovat kapitalistickou svobodnou společnost bez nenáviděné komunistické diktatury, Slováci chtěli využít pádu železné opony především k získání státní suverenity. Na rozdíl od nás pociťovali po celá desetiletí kromě komunistické nesvobody velmi silně ve federálním Československu i národní nesvobodu. Nikdy před tím totiž, kromě Tisova Slovenského státu za války, neměli svůj vlastní samostatný stát. Po rozpadu Rakouska-Uherska se Slováci z jejich hlediska dostali z područí Vídně opět do područí Prahy.

 

Již půl hodiny před začátkem se sál bývalého federálního shromáždění začal zaplňovat

My Češi jsme po rozpadu Rakouska-Uherska nesvobodu národní již nepociťovali, a proto jsme byli v roce 1989 nemile překvapeni tak velikou snahou slovenských poslanců tehdejšího federálního shromáždění, že místo čištění Československa od komunistů neustále bojují o očištění od české poroby. Prezident Havel si naivně myslel, že stačí nabídnout Slovákům  do názvu státu pomlčku a v lednu 1990 jim ji projevem ve Federálním shromáždění skutečně nabídl. Tím je ale podle Vladimíra Mečiara urazil ještě víc a v parlamentu vypukl tehdy hotový karambol v médiích známý jako pomlčková válka. Petr Pithart to dorazil nabídkou jakéhosi dvojdomku. Vzpomínám, jak zejména od poslanců ze Slovenské národní strany člověk tehdy od té doby neslyšel nic jiného, než že chtějí být osvobozeni od poroby Čehůnů. Nikdy nezapomenu na pana Haťapku ze Slovenské národní strany, jak nic jiného nevykřikoval ani u oběda, než že chce samostatnost, a jak po jejím získání v lednu 1993 mi rozzářený vyprávěl, jak na všech kopcích Slovenska planuly vatry na její počest.

Výkonný ředitel Institutu Václava Klause Jiří Weigl vítá panelisty a vzácné hosty semináře. 

V roce 1989 jsem nejen já, ale většina Čechů  jejich chování chápali spíše  jako projev nevděku a  v nadšení, že padl komunismus se slovenskými národnostními stesky nikdo příliš nezabýval. Slovenský nacionalismus byl pro českou politickou reprezentaci zavalenou řešením vážných problémů s přechodem z centrálně řízené komunistické ekonomiky na moderní ekonomiku tržní  nepříjemný tím, že ji zdržoval a česká strana před volbami v červnu 1992  nic takového jako rozdělení státu nepožadovala. Podrobně o postoji české strany k tomuto problému hovořil  na semináři Václav Klaus, jehož projev jsme uvedli v plném znění v článku 25. VÝROČÍ VÝJIMEČNĚ PŘÁTELSKÉHO A ZODPOVĚDNĚ ORGANIZOVANÉHO ROZDĚLENÍ ČESKOSLOVENSKA.

Po vysvětlení Vladimíra Mečiara jsem si na semináři naplno uvědomila, jak vážné chyby se dopustil prezident Masaryk připojením Slovenska do naší nové republiky, aniž by se zeptal Slováků, zda se jim to líbí nebo ne. Slováci tehdy doufali, že získají první samostatný stát a když se jim to nepovedlo, chtěli ho získat po pádu železné opony v letech 1989. Pro slovenskou vládu v čele s Jánem Čarnogurským a s ministrem financí Kováčem to byl prostě  prvořadý problém. Bylo ironií osudu, že u nás i na Slovensku ve volbách 1992 vyhrály  strany usilující o udržení společného státu – u nás ODS a na Slovensku  národnostně rovněž umírněná Veřejnost proti násilí a že jejich dva představitelé byli nuceni na nátlak opozičních slovenských stran osvobození Slováků ze spárů Čechů uskutečnit.

Nyní  když zažíváme podřízenost nadnárodnímu státu EU a uvědomujeme si na vlastní kůži, jak důležitá je pro stát suverenita a svobodné rozhodování, chápeme Slovensko, že tak obrovsky chtělo samostatný stát, že to zastínilo i jeho radost z pádu komunismu. Z projevu pana Mečiara jsme plně pochopili touhu Slovenska využít pádu železné opony k tomu mít konečně první samostatný stát v dějinách Slovenska, což jim Masaryk po rozpadu Rakousko-Uherska překazil začleněním k nám. Vývoj za uplynulých 25 let po rozdělení Československa jim dal za pravdu.

Vraťme se k semináři a ke vzpomínkám pana Mečiara

V úvodu svého projevu zdůraznil, že přijel do Prahy po 19 letech z úcty k Václavu Klausovi, kterého považuje za nejvýznamnější osobnost novodobé české politiky: "Václav Klaus určoval obsah české politiky, reprezentoval Českou republiku a velmi důstojně a velmi, velmi  zásadově ji zastupoval. Pane Klausi, jste politik, kterého uznávám za Vaše absolutní soustředění, koncentraci a absolutní výsledek," uvedl doslova Vladimír Mečiar. 

Za jednoznačný nesmysl pokládá informace novinářů, že se sešli společně s tehdejším premiérem Klausem pod platanem a vše sami v klidu rozhodli. "Jednání byla velice nemilosrdná, tvrdá, hádky mezi stranami probíhaly bez přestávky. Ten den bylo navíc  vedro a dusno. Když se zdálo, že se na velkém plénu nedohodneme, šli jsme se osvěžit, uklidnit a domluvit spolu. Když ve 4 ráno muselo být komuniké hotovo, nikdo neměl nic napsáno.  Pouze Václav Klaus si psal stále poznámky do zápisníčku a tak se to opsalo a nakonec to každý ve 4 ráno odsouhlasil. Ukázalo se, že to byl nakonec velmi úspěšný krok a obě země na tom vydělaly. Slovensko chtělo mít první samostatný  stát v historii a prokázalo se, že ho umělo zvládnout," uvedl Mečiar

Takové věci jako požadavek na samostatnost státu se podle Mečiara  nedějí bez příčiny a bez historického vývoje. Proto Mečiar připomněl historii Slováků, kteří byli jen na několik okamžiků samostatní a to v Tisově státě. Poprvé dostali od Rakouska-Uherska  slib  samostatnosti v roce 1848 za společné tažení  po boku jeho vojsk proti Turkům. Po úspěšných bojích přišli ale Rakušané ke Slovákům a pozabíjeli je. Pak nastala velmi tvrdá maďarizace a Slováci se nacházeli nejen na hranici zániku národním, ale dokonce na zániku slovenského etnika. Vládli jim pouze maďarští grófové a zanikala slovenská inteligence.

Druhá naděje na samostatnost svitla Slovensku po první světové válce. Zdecimovaná slovenská reprezentace nedokázala být rovnocenným  partnerem s Prahou a Slovensko zastupovali pouze Slováci v Pittsburgu, kteří jim nebyli  nakloněni. Nakonec vznikl Československý stát, aniž se fakticky mohli do jednání zapojit. V roce 1918 se na radnici v Žilině vše dělo stejně jako za Rakouska-Uherska, maďarsky, nikoliv slovensky. Když Slováci přišli s Martinskou deklarací, že se chtějí připojit k Československu, Maďaři zareagovali tak, že vojensky obsadili slovenské území. Byli vytlačeni ze Slovenska a Slováci nakonec vznik Československé republiky  přivítali, protože Češi vystupovali proti Maďarům jako inteligence, která Slovákům pomáhala. Nikdy nezapomeneme, že jste nám vy Češi vrátili jazyk. V centrálních úřadech bylo ale zastoupení spíš české a hlavní řízení přicházelo z Prahy. Ekonomický vývoj stagnoval, nebyl ani na úrovni roku 1913. Hlinka chtěl proto vyhlásit samostatnost. Byl ale zneužit ze strany Němců.

 

Aniž se vše pořádně stačilo vyladit, zničil Hitler v Mnichově Československo. Nastal obrovský tlak ze zahraničí. Slovensko ho řešilo vznikem Slovenského státu a Češi  protektorátem. Slovenský stát i přes to, že byl fašistický a zlý k židům, byl vůči vlastním loajálním občanům slušný a uchránil Slovensko války s Hitlerem. Za války byla v roce 1943 podepsaná Benešem v Moskvě s komunisty dohoda, která slíbila obnovu Československa po válce. Následovaly Košické dohody, v nichž však nebyly splněny národnostní otázky Slováků. Pak 3 pražské dohody, které je opět nesplnily. Slováci byli zklamáni a ve volbách v roce 1946 na Slovensku komunisté proto vysoce prohráli. Převratem v roce 1948 byl přesto přenesen výsledek voleb z Prahy na Slovensko a opět vyvstala otázka zaostávání Slovenska a zániku ostatních politických stran tamních. Odpůrci Gottwalda byli obviněni z buržoazního nacionalismu a skončili ve stejných vězeních s lidmi, proti kterým za války bojovali. 

Vývoj na Slovensku v roce 1968 otevřel potřetí dveře pro různé názory na osamostatnění. Chtěli jsme konečně získat národní svobodu. Získali jsme alespoň federální uspořádání. Slovensko ale po celou dobu ekonomicky zaostávalo  a to navzdory tomu, že po roce 1968 byl budován na Slovensku těžký průmysl a zbrojní výroba. 

V roce 1989 tyto všechny problémy doznívaly a Slováci opět chtěli získat samostatnost. Jen ale o všem zpočátku diskutovali a protože se sami nemohli dohodnout, jak to udělat, zůstávalo jen u proklamací.

Vše se ale nečekaně vyhrotilo jednáním prezidenta Havla: 

"Přišel bohužel do federálního  shromáždění nepřipravený a navrhl používat pro Československo jiný název v Čechách a jiný na Slovensku. Komunisté se chytili tématu a nastala pomlčková válka.  Druhý a mnohem horší úder čekoslovenským vztahům zasadil  Havel projevem v USA, v němž vyslovil  souhlas se zrušením zbrojní výroby na Slovensku. O práci přišlo ihned 100 000 lidí, byly zastaveny investiční projekty a v průběhu jednoho roku se ocitlo nakonec díky tomu 360 000 lidí bez práce. Nešlo již jen o národnostní spory o samostatný stát, ale o ekonomický problém, který bylo nutné řešit rychle. Dubček ale prohlásil, že nejdříve musí zvítězit  levice v obou zemích a pak udělat samostatný stát. Čarnogurský  zase tvrdil, že nejdřív vstoupíme do EU pak si stát vytvoříme hned první noc po vstupu.  Bylo to nereálné. V roce 1990 jsem navrhl uspořádání federálních vztahů tak, aby  skončil přerozdělovací proces. V roce 1991 byla uskutečněna provokace Havlem postavit Slovensko do role fašistického státu. Tím padla moje vláda. V roce 1992 krize vrcholila a nastal pokus Havla převzít a vytvořit prezidentskou moc na Slovensku.  jeho rokování se slovenskými stranami proběhlo bez výsledku.  Bylo rozhodnuto, ať si to vypořádají politici, kteří přijdou po nich po volbách. Po volbách naše strana zvítězila a přestože jsem u  jednání o provokacích nebyl ani já ani Klaus u Vás, museli jsme vše nějak vyřešit. Výsledek znáte. Federace se rozpadla," uvedl pan Mečiar a dodal:

"Nejen Slováci, i česká vláda počítala již před volbami, že se státy oddělí. Byly mi v ČR předány vypracované tajné varianty rozpadu na jednostranném odchodu. Před volbami Slováci odmítli nabídku rokování o ústavě pro nedůvěryhodnost Havla. Politická vůle o spolužití byla nakonec velmi slabá. I ze strany Čechů jsme slyšeli: "Jděte pryč, táhněte, ať je od Vás pokoj. Ať jsou dráty natažené." Jediný věcný byl Václav Klaus, který byl na Slovensku známý i tím, že tam existovala slovenská ODS a měl Slovensko projeto díky slovenské manželce křížem krážem. Shodli jsme se spolu na tom, že stát má občanům dobře sloužit a ukázalo se, že federace nesloužila dobře. Dobré vztahy Čechů a Slováků se mohou zachovat jedině na úrovni národních států. Řešili jsme nejen politické, ale i ekonomické a mezinárodní vztahy. O násilí jsme neuvažovali ani slovem. Vzpomínám, jak se nakonec po vyhlášení samostatnosti v tomto sále všichni objímali, mnozí se slzami v očích."

Na Slovensku byl začátek samostatnosti složitý. Nedosáhlo finanční uznání  ve světové bance. ČR měla lepší jméno v zahraničí, měla lepší  hospodářství pod ekonomickým vedení Václava Klause, nastal nebývalý rozvoj sociální politiky. "Chyběla nám dvojice politiků Klaus-Zeman. S nimi bychom byli o generaci dál. Přesto bylo rozdělení dobré,"  vysvětlil Mečiar

  Bez centrálních institucí, pouze na základě dohod,  prosadili oba protagonisté za 6 měsíců dobré vztahy mezi našimi státy.  Nastal volný pohyb lidí, zboží a kapitálu bez centrálních institucí. Společnou měnu  rychle rozdělili.  Bezpečnostní složky respektovaly obě vlády. Generálové ČR nabízeli Slovensku, co bude potřebovat, nebyla nenávist. Historie neukazuje mnoho příkladů, jak takové vztahy lze řešit mírově. Rozhodování přitom stála pouze na slově dvou lidí. "Klaus byl partner, který slovo nikdy neporušil. Drželi jsme palce jeden druhému a nenechali jsme zahraničí do toho mluvit.  Vy budete na svém, my na svém, a budeme se mít rádi. Proto to bylo možné bez rádců, jinak by to dodnes nebylo hotové.  Tato cesta by měla napovědět EU, jak mají národní státy spolu dobře žít. Takový by měl být model Evropské unie. Byl to čas, kdy byl postaven model československých  vztahů," uzavřel vše Vladimír Mečiar.

  Ano, takový by byl ideální model EU. Spolužití států bez centrálních nadnárodních institucí, které je budou komandovat. Pouze vzájemná spolupráce...

Jenže to je nereálné, neboť by ztratilo lukrativní zaměstnání naprosto zbytečných 700 europoslanců o dalších politicích v EK,  RE a dalších centrálních institucí a o 2000 úředníků nemluvě. 

A je nutno ještě zdůraznit další velice důležitou věc, že ani federální uspořádání Evropy není to správné ořechové. Že v něm vždy budou mít státy pocit, že jim velí cizáci, podobně jako ho měli Slováci v Československu... I kdyby to myslela federální vláda sebelépe a v zájmu veřejného dobra, pořád to je nesvoboda. Robespierre také dělal vše pro Francouze v zájmu veřejného blaha. Dokonce i zvířata v ZOO chtějí ze svých klecí ven, i kdyby je čekal venku složitější a nebezpečnější život. Svoboda je prostě všem živým živočichům nad vše. Je jim to zřejmě dáno již při jejich vzniku Bohem.

Prostě lidé chtějí žít ve svobodě a sami si rozhodovat, jak chtějí žít a vybírat si politiky.  SVOBODA JE NADE VŠE! 

Snímky Ivana Haslingerová, Fragmenty

]]>
haslingerova@fragmenty.cz (IVANA HASLINGEROVÁ) POLITIKA Sun, 14 Jan 2018 12:38:48 +0000
Schengen - Život bez dveří http://www.fragmenty.cz/index.php/evropa/item/2014-schengen-zivot-bez-dveri http://www.fragmenty.cz/index.php/evropa/item/2014-schengen-zivot-bez-dveri Ladislav Jakl střeží státní hranici
Dnešní den 21. prosinec 2017 není jen dnem zimního slunovratu. Na dnešek připadá i desáté výročí vstupu České republiky do Schengenského prostoru. Už deset let tak žijeme vlastně bez svých hranic, můžeme projet místem někdejších hraničních kontrol bez zastavení kamkoli ven a téměř každý může naopak zvnějšku vstoupit na naše území. Vzájemné otevírání se (nejen) svým sousedům bylo jedním z našich snů v době komunismu a stalo se realitou už v posledních týdnech roku 1989. Stačilo mít v pořádku pas a na hranicích se jím prokázat. Horší to bylo s prostupností hranic pro zboží, zaměstnance či služby, a to především ve směru od nás do zahraničí.

Schengenská dohoda v tomto téměř volně průchozím prostoru ale vytvořila novou kvalitu: přinesla možnost procházet hranicemi bez jakékoli kontroly, bez evidence a bez nutnosti se na přechodu prokázat platnými doklady. Pro nás prvních několik let platila s některými omezeními, týkajícími se především českých (ale i slovenských či polských) zájemců o legální práci v Německu a Rakousku (tato přecitlivost vůči našim pracovníkům vyniká zejména ve srovnání s bohorovností, s jakou jsou dnes do zmíněných zemí importovány statisíce přistěhovalců z mimoevropských končin).

Vzájemné otevírání se a bourání bariér je všeobecně pokládáno za pozitivní trend, zjednodušuje život lidem často překračujícím hranice a z propojování trhů má profit především zákazník v podobě ostřejší konkurence. To vše ovšem za podmínky kompatibility vnitřních pravidel pro pohyb a pobyt cizinců. Tyto podmínky byly postupně plněny už před Schengenskou dohodou a dalšími smlouvami a následně se dále upřesňovaly.

Podmínkou fungování schengenských pravidel pro volný pohyb osob mezi členskými státy dohody není ale jen zmíněná kompatibilita vnějších pravidel, ale cosi v poslední době ještě podstatnějšího. Bezpečně kontrolovatelné vnější hranice tohoto vzájemně propojeného prostoru. Možná si ještě někdo pamatuje, jak bylo Slovensko „trénováno“, jestli dokáže hermeticky držet nepropustnost své stokilometrové hranice s Ukrajinou.

Tato úzkostlivost ale před třemi lety vzala totálně zasvé, když Německo prosadilo, aby dohody, stanovující režim na vnějších hranicích schengenského prostoru (Dublinské dohody), svévolně přestaly být dodržovány, a to bez ohledu na ty země, které prostupnost vnějších hranic nijak ovlivnit nemohou.

Ano, je možné, že se nájemníci v jednom domě dohodnou, že zruší zámky u dveří svých bytů a že kdykoli kdokoli z domu může vejít do sousedního bytu. Pokud mezi nimi zavládne naprostá důvěra, může to fungovat, i když se to nezdá moc reálné. Hlavně když je hlídán hlavní vchod do domu. Co ale dělat v momentě, kdy několik partají v tomto domě vyhlásí po celé ulici, že pořádají každou noc večírek otevřený všem, a zároveň zruší dveře z domu ven?

Podmínka vzájemné důvěry tím okamžitě padá, protože nyní může do každého bytu vstoupit kdokoli zvenčí.  Co nám za takové situace zbývá? Umravnit sousedy pořádající nepřetržitý mejdan asi nebude tak snadné. Pak je tedy třeba pokusit se začít opět hlídat vchod do domu, tedy vnější hranici. A pokud tomu budou ostatní bránit?

Pro každý byt, jehož nájemníci nechtějí mít ze svého domova „průchoďák“, zbývá poslední možnost: vrátit ke svému bytu dveře se zámkem. Tedy převzít kontrolu nad svými vlastními hranicemi. Tomu dni pak můžeme říkat třeba „letní dveřovrat“.

Ladislav Jakl, 21. prosince 2017.

]]>
ladislav.jakl@institutvk.cz (LADISLAV JAKL, ředitel Centra společenských studií Institutu Václava Klause) EVROPA Sat, 13 Jan 2018 12:01:35 +0000
Odpovědnost za Evropu a její civilizaci http://www.fragmenty.cz/index.php/evropa/item/2013-odpovednost-za-evropu-a-jeji-civilizaci http://www.fragmenty.cz/index.php/evropa/item/2013-odpovednost-za-evropu-a-jeji-civilizaci J. Em. DOMINIK KARDINÁL DUKA, OP, arcibiskup pražský a primas český

V roce 2016  se v Bratislavě konalo setkání předsedů biskupských konferencí Střední a Východní Evropy a v Monte Carlu proběhlo shromáždění všech předsedů biskupských konferencí z celé Evropy. Obě akce rezonovaly tematicky – hovořilo se o migraci a rodině. Myslím, že pořadí témat je ve skutečnosti obrácené – krize rodiny a pak migrace, která má údajně vyřešit demografickou krizi. V roce 2016 se zdálo poněkud utopické řešit stav poklesu porodnosti v Evropě nabízenými politickými nástroji Evropské unie - přesídlením do Evropy 80 milionů cizích, převážně afrických obyvatel - neboť jejich zájem o pobyt v prostoru Střední a Východní Evropy byl tehdy minimální. Nabízená řešení vyvolávala přesto napětí a rozpory uvnitř společnosti, polarizovala ji a to se promítalo pochopitelně i do života církve. Nyní je situace jiná, zájem cizinců o přesídlení do Evropy je obrovský a přináší řadu problémů. 

Multikulturní řešení navrhované politiky EU, že má být přesídleno za dvě desetiletí do Evropy 80 milionů obyvatel se ukázalo jako nefunkční a nic neřešící a přesto nebylo dosud odvoláno a to i přesto, že neexistují žádné dlouhodobé inkulturační programy. Krátkodobá nepromyšlená řešení situaci neustále  zhoršují. Neměli bychom připustit, aby přesun obyvatel byl doutnákem pro destabilizaci současné politické, společenské a náboženské situace. 

Podotýkám, že jako církev a skrze naši organizaci Katolickou charitu se 25 let snažíme o spolupráci v oblasti uprchlíků – svůj domov z Ruska, Ukrajiny, Běloruska, Kazachstánu a dalších zemí u nás nalezlo téměř půl milionu z nich. Osočovat nás, že jsme sobečtí, že nejsme solidární a podobně není dle mého názoru spravedlivé. 

Již léta hlásám a spolu s biskupy požaduji především úsilí o nastolení míru v oblastech migračního pohybu. To vyžaduje spolupráci s OSN a přítomnost mírových vojenských sborů. Naše pomoc by měla směřovat především do míst opuštěných a zdevastovaných. Příklad USA připomíná, že i tento stát je postaven na migrantech, ovšem vše bylo regulováno. Není možné poukazovat na to, že regulací narušujeme principy náboženské a individuální svobody příchozích. Jejich příchod má - což si málo uvědomujeme - také vojenský, bezpečností a ekonomický aspekt. Neměli bychom proto připustit, aby přesun obyvatel byl doutnákem pro destabilizaci současné politické, společenské a náboženské situace. 

Protože jako biskupové neseme odpovědnost nejen za místní církve, ale také za společnost, její starosti a bolesti, považuji za nutné stanovit jako prioritu pro řešení demografické krize prorodinnou politiku. Jedinec nezávislý na rodině, vykořeněný, se stává manipulovatelnou součástkou mechanismu nové společnosti. Církev v této chvíli nemůže být jen humanitární a sociální institucí, ale především musí hlásat Evangelium, osvobození jiného typu, než je sociální inženýrství. 

Jistě, je třeba vést nadále mezináboženský dialog s islámem. Měli by jej ale vést skuteční znalci. Není možné se vyhnout politickým pohledům, protože v islámu existuje vnitřní spojitost náboženství a státních struktur. Za užitečné bych považoval svolat mezinárodní konferenci, kde by nás odborníci seznámili s celou problematikou bez zbytečných ideologických a politických nánosů. Bez našeho úsilí a otevřenosti, bez zodpovědnosti a schopnosti nalézat nová řešení se velkolepý projekt otců Evropy – Konrada Adenauera, Roberta Schumana a Alcide De Gaspariho může ocitnout v troskách. 
 
]]>
duka@apha.cz (J. Em. DOMINIK KARDINÁL DUKA, OP, arcibiskup pražský a primas český) EVROPA Wed, 10 Jan 2018 17:20:22 +0000