Hájkův boj s opičími mlýny

Michal Semín, ředitel Institutu sv. Josefa

Je to již měsíc co na semináři Centra pro politiku a ekonomiku zazněl příspěvek „hradního“ Petra Hájka a přesto komentáře a štiplavé poznámky na jeho adresu z novin nemizí. To je ve světě obvykle jepičího mediálního života daleko závažnějších událostí zajímavý úkaz. Proč je P. Hájkovi věnována taková pozornost? Odhlédnu-li od možného vyřizování si účtů z minulosti (J. Klíma, LN 16. 5.),  je přetrvávající mediální zájem o „popírači darwinismu“ z řad nejbližších spolupracovníků prezidenta Klause vysvětlitelná snad jen tím, že Hájek zpochybnil vědeckost a tedy i oprávněnost jednoho z klíčových dogmat novověkého obrazu světa. Hájek tvrdí, že evolucionismus poskytuje živnou půdu pro vznik totalitních systémů.

Že je při vzniku a následné existenci jakéhokoli jsoucna nutná preexistence věčné, nestvořené, existenčně soběstačné Příčiny, pro niž se v teologické reflexi užívá pojmu Bůh, je zjevné na úrovní filosofie a žádná sebelépe vybavená experimentální laboratoř na tom nemůže nic změnit.  Má pravdu, neboť ty jsou založeny na myšlence přírodně, a tedy vývojově založené morálky.  Mnozí vědci i laici viní Petra Hájka z náboženského fanatismu. Nesmysl. K získání jistoty o tvořivé moci Boží nemusí být člověk „náboženským fanatikem“, stačí jen správně užívat přirozený rozum. Zmiňuje Stvořitele v takovém smyslu, že je na něj každá esoterika krátká. Tak snadno se odpůrcům současné „hradní“ politiky poukazovalo na údajný duchovně a ideově vyprázdněný nitrosvětský pragmatismus Klausovy gardy. A teď takovýhle malér! Petr Hájek nevěří v modly. Proto ten povyk. Z opice se může člověk tak nanejvýš probudit, těžko se z ní však vyvine.  

Nevím, jak vy, ale já z opice nepocházím. Vím to tak jistě, jakože je živý Bůh nade mnou!

Petr Hájek, vicekancléř a poradce prezidenta republiky

Uvedl jsem toto jako premisu u vědomí tématu semináře Centra pro ekonomiku a politiku "Darwin a darwinismus - věda nebo ideologie?", neboť si myslím, že je správné dát bez zastírání jasně najevo, jakým směrem můj diskusní příspěvek na něm mířil. Své tvrzení jsem podložil absolutním důkazem, který je ze své podstaty nevyvratitelný. Byl jsem si při tom vědom, že navzdory tomu s mým závěrem někteří nebudou souhlasit a pokusí se možná proti němu argumentovat důkazy nekonečně slabší síly. Před nějakými dvěma sty lety by se nic takového nestalo. Pokusil jsem se vysvětlit, že právě v tom spatřuji velkou část problému současného lidského bloudění, ne-li přímo jeho deskripci. Seminář inspiroval fakt, že uplynulo dvě stě roků od narození významného vědce a současně sto padesát let od vydání jeho základního díla, kterým, jak se mnozí domnívají, byl změněn svět. Karel Marx by dodal – poté, co čas oponou trhl. Darwinismus se stal akademickým kladivem proti křesťanské civilizaci. Navzdory zhroucení komunismu jeho ideový fundament nezmizel. Je tu s námi a jeho jedovatý pramen napájí nová, respektive do moderních karosérií metamorfovaná hnutí poháněná původním motorem.  Jeho nejnovějším politickým hitem  je rappový popěvek „Yes, we can!“, ve skutečnosti nic jiného, než nová karoserie již poněkud výběhové série náklaďáku „Ó zazni písni vznešená, o práci, která vrozená, příčinou lidstva jest!“ V Písni práce, hymně sociálních dobrodruhů, je ještě zjevné – Óda na radost je přesně ze stejného ideového kadlubu – co je v hymnách současných euroamerických sociálních revolucionářů cudně zakryto: V jejich pozadí vlaje prapor takzvaného vědeckého darwinismu, jako symbol počátku dlouhé cesty do tmy, v níž dnes naše civilizace stále bezmocněji tápe.

CO DĚLAJÍ DĚTI NA VLAKOVÝCH KOLEJÍCH?

Petr Paulczynski

Co dělají děti v seníku se zapalovačem? V poslední době se s tragediemi při nichž přicházejí o život děti roztrhl pytel. Kdo za to může, vtírá se otázka? Nemohu si pomoci, ale myslím si, že skutečným viníkem těchto tragedií jsou rodiče. Rodiče, kteří asi nevědí, jak tráví volný čas jejich děti. Chodím se psem na procházku a vidím neuvěřitelně rozjívené chování většiny školáků. Bez úcty k okolí, bez úcty ke starším, bez úcty k majetku. A mnohdy dokonce za přímé účasti rodiče. Byl jsem svědkem, kterak asi tak 13-letý rozjívenec jdoucí se svým otcem utrhl celý svazek sáčků na psí exkrementy a hodil ho jen tak na zem. A fotr nic. Tak jsem dacanovi vlepil výchovný já. Asi jsem neměl, ale holt jsem cholerik. "Co děláš 3,14čo" pravil otecko. "Vychovávám tvýho nezvedenýho parchanta" pravil jsem já. A protože jsem měl o 30 cm a 30 kg víc, skončilo u této slovní výměny. Myslím, že jsem ovšem ten výchovný pohlavek měl střelit spíš tatíkovi. Myslím, že právě takto vychovávané děti, jsou ve velkém, velkém riziku, že neskončí dobře. Vychoval jsem dvě děti, takže mám asi jisté právo učinit tento závěr. Obě mé děti byly po většinu svého volného času zaměstnány nějakou mimoškolní činností, převážně sportem. Samozřejmě, že se mohly také někde proskotačit, ale i v této době jsme kontrolovali s kým se stýkají a co v tomto volnu dělají. A i pro tuto oblast platila jistá tabu, která si nedovolili překračovat. Nedovedu si představit, že by běhaly po trati či hrály si s ohněm kdekoliv, nota bene v seníku. Je obrovská škoda každého zmařeného lidského života. U dítěte jde o tragedii na entou. Naskýtá se otázka, kdo za to může. Doba? Společnost? Já myslím, že rodiče těchto dětí! Ten trest za jejich selhání je ovšem strašný.

Svět byl kdysi rozdělen na zájmové sféry,
kdo nechtěl být "přivtělen", musel vlastnit kvéry,
k zabránění panice roztáhly se dráty,
vyznačily hranice, a tak vznikly státy, ach jó.

Státy měly povahu zuřivého býka,
dovolím si úvahu, corridy se týká:
vezmi hadr červený - býk je z něho jelen,
a pak mezi jeleny bude jelen vtělen, ach jó.

Zvířena je nevinná, nezná, co je otrok,
nepřečetla Darwina, neví, co je pokrok,
otevřeli hranice, podlehli tak dravcům,
a než přišly opice, patří vláda savcům, ach jó.

Od opice k člověku je už jenom krůček,
najednou jsme v pravěku: Homo peče bůček!

Václav Klaus: "Je Darwinismus věda, nebo ideologie?"

Radim Ochvat

Prezident republiky Václav Klaus bude v pondělí dne 20. dubna 2009 od 17.00 hodin v pražském Autoklubu moderovat seminář na téma „Darwin a Darwinismus – Věda, nebo ideologie?“ Seminář pořádá Centrum pro ekonomiku a politiku a vystoupí zde Jan Zrzavý, profesor Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity, Jaroslav Flegr, profesor Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, Jiří Vácha, emeritní profesor Masarykovy univerzity, Anton Markoš, docent Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Petr Hájek, zástupce vedoucího Kanceláře prezidenta republiky. 

Neupírá Kocáb dětem dobrou výchovu?

Dan Drápal a David Floryk 

Se zájmem jsme zaregistrovali, že počátkem dubna t.r., u příležitost konference "Evropa přátelská dětem", hodlá ministerstvo Michaela Kocába, odstartovat kampaň kladoucí si za cíl "dosažení nulové tolerance násilí na dětech", a která bude daňové poplatníky stát, dle vyjádření předsedkyně vládního výboru pro práva dětí paní Evy Vaníčkové, 7 milionů Kč. Rádi bychom panu ministrovi položili v této souvislosti několik otázek:

1. Co soudíte, vážený pane ministře, o biblické moudrosti: "Kdo šetří hůl, nenávidí svého syna, kdežto kdo jej miluje, trestá ho včas."? (Přísloví 12,34) Jako syn evangelického faráře jistě Bibli znáte. 

2. Nedomníváte se, vážený pane ministře, že snahou o vymýcení jakéhokoli fyzického trestu, tedy i toho spravedlivého, usilujete o to, aby byla dětem upřena dobrá výchova? 

Zvrácená logika aneb vzhůru do Secondhandu.

  Alexander Huňát

     V poslední době se v oblasti vzdělávání (a pohříchu nejen tam) stává „šlágrem“ absence rozumu a především odpovědnosti při stanovování kritérií výběrových řízení pro vzdělávání pracovníků organizace. Stále častěji se stává jediným výběrovým kritériem cena. To se zdá být na první pohled jako správné a ekonomicky zdůvodnitelné. Ale je to objektivní pravda? Skutečně organizace ušetří své náklady? Zdravý selský rozum nám říká, že si produkty a služby nepořizujeme kvůli nízké ceně, ale kvůli jejich schopnosti uspokojit naši potřebu. K uspokojení této potřeby dochází prostřednictvím jejich vlastností, kam sice cena patří, ale determinantem spokojenosti je především kvalita. To už dokázali rozpoznat naši předci, kteří říkávali: „nejsme tak bohatí, abychom kupovali laciné věci“; „za málo hudby málo muziky“. Pokud připustíme, hypoteticky, že zdrojem vzniklé přidané hodnoty je vstupní cena, pak by bylo pro organizaci výhodné nakupovat pro svoji autodopravu „Trabanty“ a nosit služební stejnokroje nakoupené v Secondhandu. Cílem nákupu vzdělávací aktivity však není úspora nákladů na vzdělávání, ale tvorba či posílení schopnosti účastníků vzdělávací aktivity poskytovat vyšší přidanou hodnotu svým zákazníkům. Při absenci kvality je parametr ceny vzdělávací aktivity úsměvnou záležitostí či sarkasmem dle toho, koho se dotýká. Pokud si položíme otázku proč, se chce organizace vzdělávat, a co s touto aktivitou sleduje, vždy se dostaneme k problematice přidané hodnoty, produktivity, efektivity, kreativity, zlepšování a inovace. Dokážeme-li si přiznat, že skutečně rozhodující ne-li jedinou hybnou silou tvorby přidané hodnoty a pokroku je vzdělání, pak proces vzdělávání je generátorem hybných sil. Jeho produktivita a efektivita je přímo závislá na jeho kvalitě. Ve zdravé a seriózní ekonomice platí, že hodnota této kvality je vyjádřena v jeho ceně. Absence parametrů kvality ve výběrových řízeních je nejenom známkou neprofesionality, ale přímo, a zcela účinně, torpeduje přirozenou potřebu organizace zvyšovat přidanou hodnotu, zlepšovat a inovovat kritické komponenty konkurenceschopnosti organizace a v některých případech i kritické faktory úspěchu či přežití. Vedlejším efektem nekvalitních, byť laciných vzdělávacích aktivit, je kultivace nechuti jejich absolventů k dalším vzdělávacím aktivitám. Tím se účinně startují, za tichého souhlasu spokojených, na náklady orientovaných manažerů, brzdné síly konkurenceschopnosti. Vítězem se tak stává rezignace na vzdělávání, která roztáčí spirálu zkázy.

Je smutné že národ Komenského  si školství a výchovy neváží

František Trantina

Souhlasím s názory pana Skřipského, které prezentoval v článku  Vychováváme generaci "slabých idiotů" ? Mám nepříjemný pocit,  že současné školství produkuje masu tupých konzumentů, nebo tomuto trendu vydatně pomáhá. Mladí lidé kteří sportují a čtou nejsou pilíře konzumní společnosti, proto je těžko hledáme.  Nad osobou ministra školství Ondřeje Lišky pláče pan Skřipský právem.  Reprezentant strany která má více ministrů než členů je ministrem z nouze. Nouze Zelených přemluvit někoho schopnějšího, aby se ujal úřadu. Máme na ty ministry školství smůlu. Petra Buzková, která byla v úřadu za sociální demokraty (byla všechno možné než sociální demokratka) také zanechala svoji rýhu.  Je smutné že národ Jana Amose Komenského  si školství a výchovy neváží.

Dokážeme najít odvahu postavit se čelem a odpovědně k současné krizi?

 Alexander Huňát

Tržní ekonomie, byť poctivě myšlená a cílená ve prospěch člověka, nezahrnuje všechny aspekty společenského života potřebného ke skutečnému prospěchu lidí. Tržní ekonomika se tak sama o sobě nemůže vyrovnat s celospolečenským kontextem a zákonitě naráží na svá omezení. Jednostranná a dominantní pozice tržní ekonomiky při rozhodování na národní či nadnárodní úrovni vede k jejímu zbytnění na úkor ostatních aspektů, které naopak zakrňují. Problém je v tom, že pro zachování zdraví společnosti (lidstva) a jeho prosperity jsou tyto aspekty, především sociologie, ekologie a etika, naprosto nezbytné. K čemu vede, ona dominantní pozice ekonomiky, nám ukazuje současná krize, krize z nadprodukce hnaná vidinou zisku a bezuzdnou spotřebou, krize důvěry… Pokud při rozhodování nebude brán v potaz celý společenský kontext a uplatněno systémové myšlení vedoucí k odhalení skutečných příčin a nejen jejich důsledků, bude naše řešení polovičaté a odsouzené k opakovaným problémům. Tak jako v medicíně, kdy léčba příznaků (symptomatická léčba) vede k léčení nikoliv k vyléčení. Pouze odhalení skutečných příčin a jejich odstranění (kauzální léčba) vede k nastolení rovnováhy a vyléčení. K úspěchu v řešení stávajícího problému potřebujeme především zdravou sebereflexi směřující ne k obviňování, ale k řešení. Potřebujeme zvážit všechny aspekty ovlivňující „společenskou potřebu a zdraví“. Nyní, zbaveni iluze o všemocnosti trhu, musíme jednat rychle, abychom zachovali všechny pro život společnosti nezbytné funkce (první pomoc). Následně musíme stanovit (nově definovat) kritické faktory dlouhodobého úspěchu a prosperity společenského života i (nebo především) s ohledem na budoucí generace. Bez tohoto kroku budeme pouze konzervovat stávající křehkou „prosperitu života na dluh“ a odsoudíme sami sebe k životu od jedné krize ke krizi další. K důkladnému vystřízlivění by nám měl napomoci i fakt, že sociální a ekologická bomba již dlouho tikají. Záleží jen na naší rozlišovací schopnosti a ochotě tento fakt vnímat a odpovědně řešit.

Z tohoto pohledu je vytvoření NERVu určitě chvályhodný počin, od kterého očekáváme kauzální, systémová řešení. Je však nezbytné, aby v návrzích zazněl i hlas sociálního a ekologického aspektu (jestliže si připustíme, že ekonomika roste z práce lidí a využívání přírodních zdrojů).

Krize nevznikla v důsledku "volné ruky trhu"

Ivana Haslingerová

Současná ekonomická krize nás "nezbavila iluze o všemocnosti trhu" jak píše Alexander Huňát ve svém článku "Dokážeme najít odvahu postavit se čelem a odpovědně k současné krizi?". Naopak. Krize vypukla v USA v důsledku tvrdého zásahu státu do ekonomiky a trh vyřadila mimo. Clintonova socialistická vláda přinutila banky chovat se naprosto netržně a poskytovat hypotéku i těm, o nichž předem věděla, že je nemohou nikdy splatit. Jak to dopadlo víme. Poučení z toho plyne, že každý zásah státu do ekonomiky země je škodlivý a může vést až k fatálním důsledkům. Bohužel politici jsou nepoučitelní a chtějí tuto netržní katastrofu řešit ještě většími státními zásahya to ajk v USA, tak v EU i u nás. Kdyby nechali pracovat volnou ruku trhu, vyřešila by to mnohem lépe.

Pokud jde o ekologii, tak žádná vládní strana neublížila naší zemi od listopadu víc než Zelení. Kdo nevěří, nechť si otevře naši rubriku ekoteror a antiglobalismus. Topolánkova vláda zavedla díky Zeleným tolik ekopředpisů jako žádná jiná a díky nim se zvýšily výdaje občanů enormně.

Povinonstí státu i v té nejtržnější ekonomice je starat se o školství, obranu, bezpečnost občanů a dodržování zákonů... A chybou našich polistopadových vlád je, že právě tato ministerstva podceňují, dávají na ně nedostatek peněz a vesměs i druhořadé politiky. To by se změnit mělo. Ministr školství má obrovskou zodpovědnost za vývoj budoucích generací a ministr kultury za kulturní úroveň národa. To za ně nevyřeší trh, zde naopak by měl zde stát napnout velké úsilí v kultivaci nás všech.

Jak učit o období komunismu

Kateřina Saparová

Výuka novodobých dějin je nekoncepční, chybí pomůcky i metodické materiály a část učitelů se tomuto tématu záměrně vyhýbá. Ke zlepšení tohoto stavu již pátým rokem napomáhá projekt společnosti Člověk v tísni Příběhy bezpráví. Zásadní reformu výuky připravuje v současnosti i ministerstvo školství. „Naše dosavadní zkušenosti potvrzují, že období po roce 1945 je ve výuce dlouhodobě opomíjené, mnoho žáků se ve škole o komunistickém Československu nedozví téměř nic,“ uvádí Karel Strachota, ředitel programu "Jeden svět na školách". Jeho vyjádření potvrzují i výsledky dotazníkového šetření, které nedávno proběhlo mezi tisíci studenty gymnázií, středních odborných škol a odborných učilišť: 60 procent dotázaných odpovědělo, že o období od roku 1948 do roku 1989 ví málo nebo téměř nic, dalších 21 procent své znalosti „nedokáže posoudit“. Přitom se pouze 22 procent respondentů nechce dozvědět víc a v případě gymnázií takto odpovědělo jen 8 procent studentů. „Mladým lidem nelze vyčítat neznalost. Ta je způsobena chybami vzdělávacího systému a je spíše na místě se ptát, co ministerstvo školství a další relevantní instituce v uplynulých dvaceti letech udělaly pro zlepšení výuky novodobých dějin. Prohlášení ministra Ondřeje Lišky, který minulý týden mluvil o podpoře programů, týkajících se doby komunismu, nicméně vzbuzuje určité naděje,“ říká Strachota.

Slabé idioty máme, ale jaká bude budoucnost?

Milan Rezabek, Nevada USA

S velkym zajmem jsem prave docetl  clanek pana Sripskeho Vychováváme generaci "slabých idiotů" ? a odepisuji hlavne proto, ze tato situace musi asi byt globalni. Jsem v USA pres 40 let a pozoroval jsem USA jak se ritila do situace, ve ktere ted jsme a spousta veci jiz mi byla jasna pred 30ti lety. Ja osobne povazuji za jednu z hlavnich pricin kompletniho zniceni moralnich hodnot, rozpad rodiny. TATA S MAMOU se postarali o disciplinu, tatinek se mne nikdy nedotknul i kdyz jsem byl "troublemaker", respekt k starsim a respekt VUBEC, byla samozrejma vec. A to bylo i za valky, po valce, po unoru a cely cas do doby, kdy mne Ceskoslovensko unavilo na tolik, ze jsem odesel a NIKDY jsem nepocital s tim, ze bych mel moznost se vratit. Jestli povazuje pan Sripsky situaci ve skolach v Cesku za katastrofalni, tady v USA je to daleko horsi. Vztah ucitele k detem ve tride je daleko horsi, ale nejhorsi je vztah a t.zv. prava tech parchantu, ktere pouzivaji doma. Konkretni priklad:  Kolega lekar (jeden z nejlepsich orthopedickych chirurgu v Las Vegas) doma a po veceri byl svedkem hlasite vymeny nazoru mezi 15ti letym synem a jeho matkou. Kdyz mezi ne vstoupil,syn se ho pokusil fyzicky odstrcit, tata do chytil za rameno a po chvilce pretahovani, syn se sebral a utekl. Zadne facky!Syn ale utekl k sousedovi, kde mel spoluzaka. Odtud zavolal policii a za 10 minut prijela "cerno-bila", dva policiste zazvonili u meho kolegy a kdyz otevrel, jeho i s manzelkou dost hrube dali do zelizek, precetli jim Mirandu a odvezli je oba do vezeni. Zadna diskuze, vysvetlovani - proste dite je zde na oltari a posvatne a tady se jasne na slovo 15ti leteho smrada jednalo o "child abuse". Jelikoz bylo dost pozde vecer, Ken (muj pritel lekar) s manzelkou prosli celym procesem (otisky prstu, fotky atd) a ztravili celou noc ve vezeni. Rano jim dovolili zavolat jejich pravnika, nedovolali se a tak Ken volal mne a ja pravnika ihned poslal. Byli venku pred polednem a kdyz za 3 mesice pripad prisel k soudu, soudce Kena odsoudil na 60 hodin "community service" - sbirani odpadku na ulici 

Vychováváme generaci "slabých idiotů" ?

Marek Skřipský

 O zoufalém činu jistého učitele, kterého dva spratci dohnali svým bezohledným chováním k sebevraždě, asi slyšel téměř každý. („Seber si to sám, šmejde“ opáčil patnáctiletý spratek na učitelův požadavek, aby si posbíral nepořádek na své lavici. Učitel jej za to profackoval, načež ublížený grázlík uraženě opustil hodinu. Druhý spratek vše nahrál mobilním telefonem a zveřejnil na internetu. )Vedení, které se za svého kolegu není schopno v podobné situaci postavit a nechá věc dojít až k „řešení provazem“, zasluhuje pohrdání. Liberální trendy v českém školství již překročily nejen mez obecné prospěšnosti, ale místy i únosnosti. Často jsme se jako kluci prali, ale naše jednání oproti dnešním „prohřeškům“ v sobě neslo podstatně méně zákeřnosti a zbabělosti. To, co bylo za nás považováno za projev „srabství“, dnes část školáků  považuje za „rebelství“. Už se mi zajídá neustálé tlachání o tom, že žák je učiteli partnerem a kamarádem.  Ve školství zkrátka existuje jistá hierarchie, jejíž principy musí být dodržovány a vymáhány, pokud nechceme mít ze školy… Však víte co. Ze všech stran se na mě valí názory o nepotřebnosti „biflování“ a naopak „rozvoji osobnosti“ studenta. Tento přístup považuji za sebevražedný, protože produkuje zejména sebevědomé blbce. V dnešním pojetí totiž „rozvoj žákovy osobnosti“ znamená odbourávání pravidel slušnosti. Naše (post)západní společnost si již několik let vychovává do budoucna generace „slabých idiotů“. Fyzicky slabých hlupáků se sklony k citové plochosti. Výrazný vliv sehrává též upadající prestiž rodiny jako instituce. Kdyby moje maličkost doma sdělila, že byla učitelem zpohlavkována za vulgární nadávku, okamžitě by ze strany otce přiletěl pozdrav od jeho horní končetiny

Komu náleží Zlatý Ámos?

Jan Kopal

             Tak jako Akademie filmového umění a věd USA uděluje Oscary nejlepším filmům, oceňují se také nejlepší učitelé cenou Zlatého Ámose. V analogii na právě proběhnuvší Oscary si zkusme představit finále Zlatého Ámose se třemi nominovanými: 1. Učitelka angličtiny Miroslava Prillerová (35) ze Znojma, jenž se proslavila amatérským pornem natočeným se svým bývalým žákem. 2. Učitelka a komunistická poslankyně Soňa Marková, která dodnes svým žákům v Náchodě mimo jiné vykládá, že Jan Palach nebyl žádný hrdina. 3. Bývalý železnobrodský ředitel ZŠ Jiří Pacholík, který zfackoval drzého provokujícího fracka a následně spáchal sebevraždu. První nominovaná jistě naplnila Komenského heslo ŠKOLA HROU a výuku pro své žáky učinila přitažlivější a zábavnější. Jistě tak uspokojila ty, kteří volají po alternativních metodách a propojování předmětů, když angličtinu úspěšně skloubila se sexuální výchovou. Paní poslankyně Markové je naopak ze staré školy poctivých soudružek učitelek, které po léta vymývaly dětem mozek komunistickou propagandou. Evidentně mozek vymyla nejen mladé generaci... V případě třetího nominované by šlo o cenu in memoriam. Spolu s Karlem Krylem řečeno: „Někdo se odstřelí a po smrti dáš mu řády!“ Učitele drzý fracek vyprovokuje a vykoleduje si zasloužený záhlavec jako Rath od Macka. Učitel jako autorita musí mít i nezbytnou autoritu. Jedna rákoska udělá více než řeči o lásce a humanitě. Nemluvě o tom ostatním postmoderním svinstvu, které se na nás valí ze všech stran...

Dr. Josef Tomeš pětapadesátiletý

 Jan Kopal

Mezi českými historiky znám dva, u nichž je jejich slovní a jazykový projev natolik excelentní a poutavý, že je vždy zárukou kvality a poutavého vyprávění. První z nich sází na filosofický přesah, druhý ztělesňuje noblesu a poezii převedenou v prózu. Jedná se o docenta Martina Kučeru (*1958) a doktora Josefa Tomeše (*1954). Jedná se o historiky jedné generace. A druhý z jmenovaných je v těchto dnech jubilantem.

Josef Tomeš (druhý zleva) se svými kolegy na konferenci o volbách v roce 1946 v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR

PhDr. Josef Tomeš se narodil 18. ledna 1954 v Praze. Vystudoval historii a filosofii na Filosofické fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Byl žákem profesora Roberta Kvačka. Od roku 1978 pracoval v Encyklopedickém institutu ČSAV v Praze, v současnosti je předním pracovníkem Masarykova ústavu AV ČR. Zabývá se především novodobými českými dějinami se zvláštním zaměřením na poslední léta před 1. světovou válkou a na období německé okupace 1939-1945. Významně přispěl k osvětlení některých aspektů dějin státoprávních pokrokářů, národní demokracie i sociálních demokratů. Je čelním představitelem a neúnavným organizátorem Společnosti Viktora Dyka a Společnosti Emila Háchy. Na první pohled zcela odlišných osobností, které ale spojuje pathos a mravy I. republiky. K roli doktora Tomeše v těchto společnostech by se slušelo poznamenat, že je nejen duší, ale i srdcem...  Jde-li vůbec něco doktoru Tomešovi vytknout, pak jsou to dvě následující věci: 1. Že ve svém trojdílném biografickém slovníku zapomněl na sebe sama. Patrně z vrozené skromnosti. 2. Že nepůsobí aktivně pedagogicky na výchovu budoucích generací českých historiků. Nic nepůsobí tak jako zářivě jasný a nedostižný vzor.

Proč jít nebo nejít na fotbal

František Trantina

Poslední únorovou neděli  začíná  jarní část prvoligové  fotbalové  soutěže s názvem  Gambrinusliga. S českým fotbalem, vlastně podle názvu svazu s českomoravským fotbalem,  to jde s kopce. I když naše ekonomika rostla v posledních letech rekordním tempem, fotbal upadal. Viníkem je především Českomoravský fotbalový svaz, mezi fotbalovými fanoušky nazýván Kaprsvaz. Ten vede fotbal velmi amatérským způsobem a  soustavně porušuje své stanovy. Cílem svazu je „vést mládež k pozitivním občanským postojům, zdravému způsobu života a zabraňovat, aby se stávala závislá na alkoholu a drogách“, tedy alespoň podle ustanovení o cílech svazu. Proto je hlavním sponzorem první ligové  soutěže pivovar? Proto se všude objevují reklamy sázkových kanceláří na hazard? Proto si občas nějaký prvoligový hráč zahajluje směrem k primitivům v hledišti vykřikujícím rasistická a nacistická hesla? Co dělá Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky? Sype v klidu naše peníze do Českomoravského fotbalového svazu. To asi bude ta výchova mládeže k pozitivním občanským postojům. O nových pravidlech vstupu na fotbalové stadiony jsem se na internetových stránkách fotbalového svazu nic nedozvěděl. Informace jsou na stránkách policie. Skoro to vypadá, že policie je nějaká servisní organizace svazu.

Úvod do blbosti

Jan Zeman

Blbost je jedním z nejpodivuhodnějších jevů ve známém vesmíru.

Pavel Ján Buvala: „Senioři, k počítačům!“

   Pojďte se mrknout, zvu Vás,  na skutečné zviditelnění důchodců a nejenom teoretizování některých tzv. „týmových“ hráčů!  Podrobnosti  viz: 13. 2. - 15. 2. 2009 Lysá/Labem na 9. společná výstavě měst, obcí, mikroregionů a podnikatelů celé České republiky výstavě "REGIONY ČESKÉ REPUBLIKY 2009" - více informací. Náš stánek naleznete snadno dle hesla: "Stáhněte si volnou vstupenku na celou výstavu!"(klikněte na ni pravým tlačítkem myši a zadejte "vytisknout obrázek") Platí i vytištěná černobíle.

Bowling pod psím dohledem

Zuzana Daušová

Organizace Helppes, která se zabývá výcvikem asistenčních a vodících psů, uspořádala v pondělí 16.2. ve spolupráci s Planet Bowling Praha OC Galerie Butovice pro své klienty trochu netradiční, sportovní setkání.Na turnaj v bowlingu přijeli spolu s klienty také jejich psí pomocníci. Vlivem nevlídného počasí se dostavilo „pouze“ 11 lidí se zrakovým postižením a 1 vozíčkářka, ale i tak bowlingová herna tolik psů pohromadě ještě nikdy nezažila. Až na jednoho psího rebela, který chtěl zastoupit svého pána a hned vyběhl na bowlingovou dráhu, se všichni psi chovali zcela vzorně a vůbec nebyli na překážku ani ostatním návštěvníkům herny. Vedení bowlingového centra nejen zcela bez problémů pustilo do prostoru herny tolik psích pomocníků najednou a zdarma propůjčilo postiženým dráhy, ale věnovalo i malé občerstvení. Za jejich příkladný přístup a pochopení jim patří veliký dík. Opět se ukázalo, že vše je pouze více o lidech, než o zákonech – někde mají problém pustit nevidomého se psem třeba do železářství… Projekt „Pomoc přichází na čtyřech tlapkách“ můžete podpořit zasláním DMS ve tvaru DMS HELPPES na číslo 87777. Projekt DMS je provozován Fórem dárců, cena DMS 30,-Kč, Helppes pro své klienty získává 27,-Kč.Nyní můžete nově přispívat také pravidelně, každý měsíc, po dobu jednoho roku. Stačí odeslat SMS ve tvaru DMS ROK HELPPES na číslo 87 777 a každý měsíc Vám bude automaticky odečtena částka 30 Kč. Děkujeme ♥

Kam zmizel vůdce národa?

Ladislav Bátora

Před čtyřmi roky pomalu končila nominační fáze ankety „Největší Čech“ a před sto devadesáti roky – 10. prosince 1818 – se narodil František Ladislav Rieger. A leckterý čtenář si teď říká: „Namoutě, to jsem netušil, že to má něco společného.“  Navzdory nesouhlasu rodiny se Rieger v roce 1897 konečně uvolil přijmout z rukou císaře povýšení do šlechtického stavu. Když se napřesrok vracel v předvečer svých osmdesátin z Národního divadla, vypřáhli mu Pražané koně a sami dotáhli kočár před jeho dům. A když se s ním národ 7. března 1903 naposledy loučil, trvalo půl dne, než závěr pohřebního průvodu došel od Národního muzea na Vyšehrad. V kondolenci Riegrovu synovi si ale historik Helfert neodpustil poznámku, že impozantní pocta mrtvému se mu jevila jako pozdní lítost a pokání za to, čeho se ne všichni, ale mnozí na živém dopustili. Kdo tedy vlastně byl dr. František Ladislav baron Rieger? Poslední vůdce národa a po smrti Palackého i předseda „staročeské“ Národní strany, první české politické strany vůbec. V Ottově slovníku se píše: „Pro co Rieger se prohlásil, to již tím nabylo u veřejnosti důvěry. Té důvěry, víry a autority používal pak po celý svůj život jen k tomu, aby všude a ve všem zjednával platnost jazyku, živlu a celému národu českému, k osvětovému povznášení a zvelebování národa i k organizaci jeho na poli národním a politickém. Jsa takořka osobním ztělesněním svého národa, jeho jasných a vážných snah a cílů téměř po půl století, dr. Rieger jednotnost národa kladl na první místo organizace národní a po celý život se přičiňoval, aby všechny jeho živly ve věcech národních stály v jednom šiku. A tak vším tím stal se dr. Rieger celému národu svému skutečným a povolaným vůdcem – a mužem, který měl ze současníků snad největší vliv na všestranný rozvoj národa českého. Příjmí ‚vůdce národa‘ nebylo u Riegra jen čestným titulem, nýbrž výrazem skutečného jeho postavení v národě.“

O inteligenci akvarijních rybek

Petr Paulczynski

HK ČR vítá zlepšení spolupráce odborných škol se zaměstnavateli

Jana Kozlíková

Hospodářská komora České republiky (HK ČR)vítá návrh ministra školství Ondřeje Lišky na řešení problémů středního odborného školství v ČR, jehož nejdůležitější součástí bude motivační program pro zlepšení spolupráce mezi školami a zaměstnavateli.  Nedostatek učňů a následně i kvalifikovaných řemeslníků je problém, na který Hospodářská komora České republiky dlouhodobě poukazuje. „Jedním z oborů, kde bijí na poplach nejsilněji, je stavebnictví. V něm se nedostává minimálně padesáti tisíc pracovních sil. Pro uspokojení potřeb stavebního průmyslu je nutné, aby se ve všech učelištích připravovalo třicet tisíc učňů ve stavebních oborech. Ve skutečnosti jich je méně než třetina, možná i měně. Dalším problémovým oborem je strojírenství, a přitom se tento obor výrazně změnil. Dnes v továrnách je velmi příjemné prostředí, některé provozy jsou klimatizovány a v naprosté čistotě,“ upozorňuje viceprezident Hospodářské komory České republiky František Holec.

Zlatuška: vědec, politik nebo numismatik?

Ing Petr Paulczynski

Kladu si otázku. Jaký je ten Zlatuška? Nekřivdím mu? Zkusil jsem se na to podívat očima jeho přínosu pro vědu, politiku a chod města, který by jako radní měl zajišťovat. A k tomuto jsem přišel. Vědec: Jedním z přístupů k hodnocení vědecké práce jsou scientometrické ukazatele na základě sledování a měření vztahu mezi prací citovanou a citující. Americká společnost The Institute for Scientific Information (ISI) nabízí službu ISI Web of Knowledge, jejíž součástí jsou citační rejstříky Web of Science (WoS). Zkusíte-li si tam najít emeřitního rektora a dnešního děkana Zlatušku, zjistíte, že k vědci má tak daleko, jako moje rybičky k velkému bílému. Politik: Plná ústa kostlivců, které povytahuje z magistrátních skříní. Možná bude mít brzo problém, aby na něj nevypadl kostlivec jménem kampus. Programové prohlášení Rady města tvořil s kolegy skoro 2 roky. Městskou informatiku řídí místo něj úředník - šéf odboru a nebýt jeho, brzy by přišly na stůl ruské sčoty. Městský podnik STAREZ kterému velí se pod jeho vedením hádá s vedením Komety o prodej vuřtů v Rondu. Interpelaci která po něm žádá předložení podivných smluv a podivných výběrovek odmítá splnit. Jediné téma kterým se zviditelňuje je Jalta. A i tam má kromě jalových keců v ruce pe er de. Numismatik: Ano, to mu jde nejlépe. Akorát že jediné bankovky které sbírá jsou ty platné. Z bezpočtu funkcí do nichž nestíhá ani řádněchodit (viz jeho absence v Radě města) mu podle jeho vlastního přiznání káply 2 miliónky za rok. Volte Zlatušku. Je to přínos. Nikoliv pro město, jak deklaruje, ale pro domácí pokladnu.

Česká republika a globalizace

Ivana Haslingerová

Po nástupu MUDr. Přemysla Sobotky do čela horní komory Parlamentu ČR v ní začaly probíhat Národní konference na aktuální témata od přímé volby prezidenta, efektivního státu jako partnera politiků či samosprávy, pozice ČR v Evropské unii až po svobodné volby nebo úřednickou vládu. Téma poslední konference „Česká republika a globalizace“ je v podstatě zastřešilo. Konference se snažila odpovědět na otázky, zda je ČR připravena čelit globálním změnám a umí je využít pro ekonomickou stabilitu a hospodářský růst. Pojmy jako lidský kapitál, organizační flexibilita a inovace na ní byly skloňovány ve všech pádech. Politici a lídři mnoha tuzemských firem se na ní shodli, že přenos informací je v současném světě dílem okamžiku a jeho tempo se stále zrychluje a že se tomu musíme přizpůsobit větší operativností, flexibilitou a odvahou české politiky. Zástupci podnikatelské sféry se  shodli na tom, že největším bohatstvím našeho národa je vzdělanost a inteligence našich občanů a že je proto k tomu, abychom se prosadili ve světové globální konkurenci, nutné podporovat především školství a vědu. Hlavním přínosem konference bylo, že přinesla návrh jak to zařídit. Ministr práce a sociálních věcí RNDr. Petr Nečas a profesor Petr Matějů z Ministerstva školství představili konkrétní návrhy, jak jim vláda pomůže tyto požadavky konkrétně řešit. Za klíčové aktivity české vlády v  oblasti  ekonomické,  sociální i daňové označil doktor Nečas plán na liberalizaci zákoníku  práce  a  změny  v zákonech o hmotné nouzi a zaměstnanosti, které mají   přispět  k  pružnějším  pracovním  podmínkám: "Díky těmto provedeným reformním krokům vlády má Česká republika  vůči  většině zemí Evropské unie náskok. Jednoznačně nejdůležitější investicí je investice do vzdělání. Produktivita práce, vzdělanost  a kvalifikace lidí je našim přírodním bohatstvím."

Livia Klausová se zúčastní zahájení nového školního roku projektu „Senioři komunikují“

Radim Ochvat

Manželka prezidenta republiky Livia Klausová se v pondělí 1. září 2008 ve 12.00 hodin v sídle občanského sdružení Elpida Plus v Praze 10 zúčastní zahájení nového školního roku kurzu projektu „Senioři komunikují“ Nadačního fondu manželů Livie a Václava Klausových. Projekt „Senioři komunikují“ je určen pro všechny seniory, kteří dosud neměli dostatek příležitostí seznámit se blíže s používáním moderních komunikačních prostředků. Cílem projektu je podpora vzdělávání seniorů v oblasti ovládání a užívání osobních počítačů, mobilních telefonů a platebních karet. Projekt je zaměřen především na tu skupinu našich seniorů, která doposud neměla příležitost se se zmíněnými moderními komunikačními prostředky blíže seznámit a alespoň v základních funkcích se je naučit ovládat. Nadační fond by rád přispěl k překonání tohoto handicapu, který mnoha seniorům brání v tom nejdůležitějším, co potřebují – tedy v komunikaci.

Liga mladých hasičů nahrazuje dětem zaniklou školu

Ivana Haslingerová

 Když se hraje fotbal i v té poslední lize, dozví se to celá země ve všech sportovních zprávách v tisku i televizi, když se sejde 60 hasičských družstev, nepotká na akci člověk kolegu redaktora ani z oblastního plátku. Dětský tým "Liga mladých hasičů" z Hněvkovic je známý po celém kraji. Účastní se soutěží na krajské úrovni a nejenže při soutěžích nasbírá mnoho společných zážitků, ale děti se seznámí s mnoha kamarády z dalších měst a vesnic kraje. Zástupce starosty místních hasičů Radek Romanovský, který se spolu se Zdeňkem Pečenkou, Ladislavem Morávkem a Vladimírem Bendou o tým stará, nám sdělil, že ročně stojí provoz oddílu kolem 70 000 Kč a město Humpolec přispívá pouze několika tisíci Kč. Ostatní si musejí děti odpracovat na veřejně-prospěšných pracích, kterým říkají "Ace Z", neboť prý se jedná o akce velmi podobné těm, které dělali jejich rodiče za komunismu. Mezi těmito akcemi lze vyzdvihnout především opravu místního rybníka. Na jednu stranu to děti zoceluje a utužuje to jejich kolektiv, na druhou je přinejmenším s podivem, když neustále slyšíme  na jak mnohdy nesmyslné projekty plynou miliony z rozpočtu Ministerstva školství či vnitra, že na podobné akce není pamatováno ani korunou. A co víc, Liga mladých hasičů má v malé obci, kde po zrušení školy prakticky ustal mezi dětmi kontakt, ještě další a troufnu si říci důležitější význam. Až bude těmto dětem padesát let, budou mít díky ní k sobě stále blízko podobně jako my, kteří jsme absolvovali místní dvoutřídku. Dětské kamarádství totiž nejde ničím jiným v životě dohnat.

Prezident s chotí zahájí školní rok

Prezident republiky Václav Klaus navštíví v pondělí 1. září 2008 v 8.00 hodin při příležitosti zahájení nového školního roku Základní školu Ing. Miroslava Plesingera – Božinova v Neratovicích a poté Masarykovu základní školu v Litoměřicích. Manželka prezidenta republiky Livia Klausová při příležitosti zahájení nového školního roku navštíví v pondělí 1. září 2008 v 8.00 hodin Základní školu Vybíralova na Praze 9.

ČR se zapojí do vývoje kosmických technologií

Jana Bartošová

Česká republika udělala další krok ke členství v Evropské kosmické agentuře (ESA). Premiér Mirek Topolánek a ředitel ESA Jean-Jacquesem Dordain dnes podepsali dohodu, podle které se má naše země od 1. ledna 2009 zařadit do skupiny vedoucích států ve výzkumu kosmonautiky, družicové navigace a komunikace. Česká republika se členstvím v Evropské kosmické agentuře zapojí do rozvoje služeb založených na satelitních technologiích. Smlouvu ještě posoudí obě komory Parlamentu.

Podle premiéra Mirka Topolánka není v současnosti kosmonautika pouze záležitostí letů do vesmíru. „Kosmonautika, družicová navigace a komunikace již dnes ovlivňují náš každodenní život. Právě spolupráce kosmických technologií s naším běžným životem posunuje kosmonautiku na jedno z předních míst technických disciplín důležitých pro národní hospodářství,“ říká předseda vlády.

Členství v Evropské kosmické agentuře a ratifikace navazujících bezpečnostních smluv má pro naši republiku velký význam. Může totiž pomoci při dalších jednání o kandidatuře na získání sídla agentury Evropského úřadu pro dohled nad globálními navigačními družicovými systémy (GSA), který má na starosti globální družicový systém Galileo*. Umístění sídla projektu v Praze by České republice přineslo další rozvoj výzkumných projektů a zahraničních investic a naplnilo by se tím dlouhodobé úsilí a práce české vlády a ministerstva dopravy.

ČESKÝ JAZYK PLÁČE

 Eva Clarová,

Chtíc být na stará kolena alespoň trochu IN, zakoupila jsem si několik časopisů pro paní a dívky. Ale po pravdě jsem ze všeho spíš OUT než IN, víc KO než OK. Hlava mi jde kolem z těch všech WELNESS a FITNESS, AROMATERAPIE, AROMAMASAGE, SPINNING, STRETCHING, SPORTCLIMBING, a tak mi docela přišlo líto, že už se nepořádají představení, ale PERFORMANCE, místo soutěží jsou COMPETITIONS, závod automobilů nahradil CAR RACE. Lidé se s vervou vrhli na BODYBUILDING, BODYSTYLING, BODYSTRETCHING či jaké ještě –ING. Inu pokrok se nedá zastavit , dřív popadli motyku, rýč, hrábě a věnovali se zvelebování zahrádky, spojili tuto činnost s potřebným výdajem kalorií – zdarma a ještě z toho měli užitek a hlavně radost. Dnes záhonky se zeleninou nahradili hnědým MULCHEM , také anglickým trávníkem, ovocné stromy vykáceli, zasadili zpitvořené stromky a keříky – to v lepším případě, taky zahrádky vydláždili, aby na rozpáleném betonu kolem POOLU náležitě RELAXOVALI  a věnovali se třeba rozvoji svého  KREATIVNÍHO ducha, GENIÁLNÍM IDEJÍM,  paňmámy pak ORIGINÁLNÍM  A OPTIMÁLNÍM INTIMITÁM, protože už dávno používají TRANSPARENTNÍ i KOMPAKTNÍ nenahraditelný a nepostradatelný AFRICANA BODY CREAM,  do oken NAINSTALUJÍ mucholapky proti obtížnému hmyzu značky CATCH – SMAJLÍKY.  Ráno se vydají na nákupy do SUPER-, HYPER-, MAKRO-, MEGA – MARKETŮ, do OUTLET CENTER FREEPORTu , pro pantátu zakoupí do auta AMBIPUR CAR 2 MOTION – MOUNTAIN DRIVE a ACTIVE DRIVE, pro vůni a čistý vzduch přiberou  i ASIAN CRUISE . Dopolední výlet za SHOPPINGem   proloží FRESH DRINK, staví se v LOBBY BARU , poté ještě koupí pár drobností v OUTLET a OUTFIT SHOPU,aby i pantáta byl IN a WELL DRESSED. Tak se mi ale z těch všech OUT a IN  zatočila hlava, jdu tedy OUTDOOR okopat do zahrady brambory a zasázet rajčata, snad už bude WARM WEATHER .

Výzva katolických laiků biskupům českých a moravských diecézí

Vlastimil Filler,RNDr. Jindřiška Fikarová a Jindřich Koudelka

Vážení otcové biskupové, dne 26. dubna 2006 jste vydali vyjádření, v němž jste se jednoznačně postavili proti přijetí tzv. registrovaného partnerství homosexuálních osob a uvedli jste, že je v rozporu s přirozeným právem. Tímto statečným postojem jste naplnili očekávání věřících i značné části sekulární veřejnosti, neboť k poslání Církve patří  odvaha při obraně víry a mravů a ochota hlásat Pravdu Boží vhod či nevhod. Prozíravost Vašeho tehdejšího kroku vyniká o to více, že v době, kdy jste vyjádření publikovali, tušil jen málokdo o jak závažném problému hovoříte. V současnosti o tom naopak nemůže být pochyb. Zákon o registrovaném partnerství byl beranidlem, kterým byla v českém právním systému protržena stavidla zdravého rozumu a přirozeného mravního řádu. Aktivistické skupiny, které tehdy zákon propagovaly, pokračují ve svém tažení  proti tradičním rodinným hodnotám dále a vznášejí stále nové  požadavky. Zároveň se tyto skupiny snaží veřejně urážet a zastrašovat  své kritiky. Situace je o to znepokojivější, že se projevuje takřka v celé Evropě a vede již i k případům otevřené kriminalizace křesťanských mravních postojů (údajně homofóbních). Jedním z oblíbených nátlakových prostředků této protikřesťanské „homopropagandy“ jsou pouliční pochody a „festivaly“, bezprostředně ohrožující mravní výchovu mládeže a plánovitě vyvolávající konfrontaci s majoritní společností. Taková akce se letos poprvé uskutečnila i v naší zemi, jako tzv. Queer Parade Brno. Jejím neskrývaným cílem byl nátlak na prosazení zákona umožňujícího adopce dětí homosexuálními páry! Domníváme se, že k této věci nemůžete mlčet. Jednak kvůli závažnosti věci samé a jednak i z ohledu na ty věřící, kteří aktivně hájí principy katolické morálky v praktickém životě (mnozí mj. i na základě Vašeho výše zmíněného vyjádření)! Vy nyní nesmíte zklamat! Vystupte znovu, jako prozíraví a stateční pastýři svého lidu, dejte zaznít hlasu Pravdy a postavte se na obranu tradiční rodiny a přirozeného řádu stvoření! (K výzvě se můžete  připojit na mailu: post.bohemia@seznam.cz)

ČESKÝ JAZYK

Eva Clarová

Málokterý článek přečtu dvakrát, natožpak několikrát, ale poučný a zábavný  text pana Vereckého "Český jazyk" se mi znovu  vybavil poté, kdy jsme s dcerou zasedly v jedné  restauraci v mých milovaných Poděbradech. MENU  na našem stolečku hlásalo, že dostaneme  WELLCOME DRINK,  lahodný to místní bylinkový likér, který  nám ve chviličce ochotný číšník předložil. ,,KUZELYZE"  a podobných perliček jsme se ale nedočkaly ani když jsme se šly ZABÚKOVAT  na recepci nebyly jsme  přivítány obvyklým dotazem ,,ČÍM VÁM MOHU POMOCT?", ale s přívětivým úsměvem nám paní recepční úplně obyčejně  a česky popřála příjemný pobyt namísto v poslední době zahnízděného ,,MĚJTE PĚKNÝ ČAS, VEČER …". Nikdo se nás za celé dva dny NEZEPTAL NA OTÁZKU  (Jiří Kramol  v pořadu Nikdo není dokonalý), aniž bychom zaslechly JE TO O TOM,  tedy třeba o penězích, o dobré vůli, o štěstí. Asi jsme štěstí neměly, neboťjsme nepotkaly jsme tu pravou VIP, ty se zřejmě  AKTUÁLNĚ  stáhly do nedaleké vesnice na taneček do DANCE HALL, jak hlásal POSTER. Následující den jsme se vypravily na WALK, nikoli na NORDIC WALKING – ten prý neznají ani v zemi údajného původu. Vydaly jsme se podél Labe, kde nás ke vstupu do klubu lákal nápis na autě CARP AND FISH CLUB – CATCH AND RELEASE. Váhaly jsme,  ale chuť stát  se členkami kapřího rybího klubu nás vzápětí přešla. Rybky z Labe stále ještě očividně nejsou jedlé, břichem vzhůru  plavaly mezi množstvím PET  lahví, asi si přihnuly DRINKU  s PBC  kdoví čím ještě. Možná je tam vypustil člen klubu… Večer jsme pak usoudily, že bude VÍCE LEPŠÍ  a STANDAR(T)DNĚJŠÍ, zajdeme-li na DRINK  na dobrou noc do některého místního PUBu. Dobře jsme udělaly, příjemně jsme tak ZAVRŠILY – (pro změnu slovo přejaté někdy dávno  z ruštiny, která   tam hojně zaznívá) svůj dvoudenní WELLNESS  pobyt.

Premiér  zkoušel studenty u státnic v Ostravě

Jana Bartošová

Předseda vlády Mirek Topolánek  zasedal v komisi u závěrečné státní bakalářské zkoušky na Katedře tepelné techniky Vysoké škole báňské v Ostravě. Premiér se také zúčastnil slavnostní promoce na Fakultě bezpečnostního inženýrství na stejné univerzitě. Poté navštívil odboráře ve Vítkovických železárnách.

Mirek Topolánek u státnic zkoušel dva studenty při obhajobě jejich bakalářských prací, které se například týkaly zateplování domů. Předseda vlády si práce pročetl a ptal se na konkrétní praktické záležitosti zateplování.

Při promoci studentů Fakulty bezpečnostního inženýrství premiér nově vystudovaným inženýrům a bakalářům řekl, že jejich zaměstnání bude velmi ceněné. „Váš obor v čase nabývá na důležitosti, po Vaši práci bude vždy poptávka,“ řekl Topolánek.

V poledne se předseda vlády zúčastnil prohlídky vítkovických železáren, diskutoval také se stávkujícími zaměstnanci (více viz tisková zpráva i s fotogalerií na www.vlada.cz).

Mirek Topolánek zasedá u státnic Vysoké škole báňské v Ostravě devátým rokem, jako člen správní rady v roce 2002 Fakultu bezpečnostního inženýrství otevíral. Premiér občas na škole také přednáší.

Résumé brněnské Queer Parade

Petr Bahník

Politická strana Právo a Spravedlnost (PaS) v uplynulých měsících opakovaně varovala vedení města Brna před povolením homosexuální exhibice „Queer Parade“, a to jak kvůli charakteru akce samotné, tak i kvůli bouřlivým reakcím, které může s ohledem na své konfrontační ladění vyvolat. Bohužel, hlas rozumu byl jako obvykle „přehlasován“ a odpovědní činitelé konání „Queer Parade“ povolili. I stalo se co se stát muselo, kvůli čtyřem stovkám „menšinově orientovaných“, kteří si potřebovali něco dokázat, a několika politikům, kteří si na jejich problému ohřáli polívčičku, muselo Brno zažít policejní manévry s vrtulníky, koňmi a těžkooděnci, jimž mimochodem muselo být v tom horkém letním dni uvnitř jejich „skafandrů“ opravdu moc prima! Proč ale vlastně ne? Oni to daňoví poplatníci, většinou stejně nenápadití „heteráci“, ze svých daní poslušně zaplatí a o tak úžasnou akci by přece byla škoda přijít. Brněnští tatínkové a maminky procházející s dětmi minulou sobotu přes Náměstí svobody získali díky „Queer Parade“ úžasnou příležitost svým malým potomkům vysvětlit, proč že se ti dva pánové vášnivě líbají či proč má tamten pán na podiu ženské šaty. V řadách mladších lesbických aktivistek jste se zase mohli zdarma poučit o účincích různých návykových látek, milovníci umění si přišli na své při krátké travesty show či playbackovém vystoupení Pavla Vítka no a ti co mají rádi adrenalin se dočkali petard, slzného plynu i drobných rvaček. Zkrátka, bylo tu téměř všechno, před čím strana PaS varovala! „Osobnosti“ prosadivší konání brněnské  „Queer Parade“, jako náměstek primátora Ander ze strany Zelených či jeho stranická kolegyně, ministryně (sic!) Džamila Stehlíková, na sebe opravdu mohou být „hrdí“.

Triumf homosexuálních aktivistů se nekonal

František Červenka

     O víkendu 28. a 29. června proběhl v Brně podivný festival Queer Parade, jehož stěžejní částí se měl stát pompézní průvod homosexuálů městem. Nestal. Co a jak v Brně vlastně proběhlo a jak se mediální popis událostí kolem Queer Parade shoduje či neshoduje s realitou mohu posoudit jako očitý svědek. Organizátoři akce, v čele se známým aktivistou Hromadou, byli  zřetelně rozmrzelí, že počet účastníků nebyl větší, ale i proto, že se jim nepodařilo obsadit pomyslný strategický bod mariánského sloupu, kde stáli křesťané a členové PaS. S úderem druhé odpolední hodiny z jedné boční ulice vkráčel na náměstí s amplionem a byzantskými zpěvy známý brněnský pravoslavný pop Halík s ohromným dřevěným křížem ve vztyčených rukách, doprovázený vlajkonošem a hrstkou věrných. Zamířil rovnou k Mariánskému sloupu a když viděl, že se u něj věřící modlí, přátelsky základnu sloupu obešel a zahájil vlastní modlitby na její opačné straně. To však trvalo jen několik vteřin, neboť uprostřed rozruchu, který příchod otce Halíka způsobil, proniklo řadami policistů na náměstí několik radikálních odpůrců Queer Parade, kteří hodili do „duhového“ davu několik neškodných, leč velmi hlučných petard. Detonace vyvolaly u přecitlivělých gayů a leseb totální hysterii a dobrá čtvrtina z nich s děsem v očích mizela z náměstí ve zběsilém úprku. Taťka homosexuálního aktivismu, Jirka Hromada, vyskočil na pódium a jal se herecky školeným hlasem uklidňovat situaci: „Přátelé neutíkejte…!“ Věřící  sebevědomě nepřerušili svou modlitbu a tak jsme v našem tichém protestu pokračovali. Hromadu to patně vytočilo už přes míru. Přihnal se k nám a začal hystericky řvát na předsedu PaSu: „Tohle jste chtěli? To jste křesťané?“ Když byl ujištěn, že konzervativní odpůrci „tohle“ nechtěli, nýbrž přáli si oficiální úřední zákaz agresivní Queer Parade, který by klid a bezpečnost zajistil nejlépe, odběhl s pobouřeným výrazem zpět ke svým a zhroutil se na rameno Džamily Stehlíkové, která mu začala kapesníkem otírat orosené čelo.

Úspěch českého výzkumu

Lucie Králová

Biotechnologická firma I.Q.A. získala mnohamilionovou zakázku na veletrhu bio 2008. Účast českých firem na nejvýznamnějším biotechnologickém veletrhu světa ZA PODPORY AGENTUR CzechInvest, CzechTrade a ministertva zahraničních věcí. Výsledky několika let původního výzkumu se podařilo úspěšně prodat české společnosti I.Q.A. na americkém veletrhu BIO 2008. Prostřednictvím své americké dceřiné společnosti v USA podepsala I.Q.A. licenční smlouvu s přední americkou farmaceutickou společností. Zajistit účast českých firem na veletrhu pomáhaly agentury CzechInvest a CzechTrade a ministerstvo zahraničních věcí. „Čeští výzkumníci z I.Q.A. byli na BIO už poněkolikáté. Už dříve jim veletrh pomohl nalézt zajímavé obchodní partnery, letošní úspěch je ale mimořádný,“ říká Pavel Lacina, ředitel zahraniční kanceláře CzechTrade v Chicagu. „I.Q.A. přitom vznikla teprve v roce 2000 jako spin-off šesti pracovníků Výzkumného ústavu pro farmacii a biochemii v Praze a dnes už patří mezi nejuznávanější české biotechnologické firmy.“ Nový americký partner I.Q.A. si zatím nepřál zveřejnit své jméno. Mezi další české účastníky BIO 2008 patřila také toxikologická výzkumná firma BioTest nebo molekulárně-biologická laboratoř GHC Genetics zabývající se prediktivní medicínou. Účasti českých firem na nejvýznamnějším biotechnologickém veletrhu světa pomohl i příspěvek na ekonomickou reprezentaci ČR poskytnutý ministerstvem zahraničních věcí. „Biotechnologie patří k nejprestižnějším oborům České republiky. Fungují u nás jak špičková výzkumná centra, tak vynikající výrobní podniky,“ konstatuje Alexandra Rudyšarová, pověřená generální ředitelka agentury CzechInvest. „Biotechnologie jsou typickým sektorem průmyslu, ve kterém rozhodují schopnosti zaměstnanců, a ne jejich počet. Proto je potěšující, že se jim u nás daří. Jen agentura CzechInvest pomáhala ve své historii projektům v hodnotě přes 8 miliard korun, které se zabývají biotechnologiemi, farmacií nebo medicínskou technikou.“ Svou prezentaci na BIO 2008 měl také klastr CEITEC, který sdružuje české podniky zabývající se bioinformatikou a dalšími obory se širokým potenciálem pro inovace.

Faksimile protestního listu české šlechty proti upálení mistra Jana Husa

 Jana Malíková

         Zástupci odboru archivní správy a spisové služby Ministerstva vnitra spolu se zástupci Národního archivu dnes, ve středu 25. června 2008, představili veřejnosti faksimile stížného listu české šlechty k upálení mistra Jana Husa. Slavnostní prezentace se za Ministerstvo vnitra zúčastnil náměstek ministra vnitra pro veřejnou správu, informatiku, legislativu a archivnictví Zdeněk Zajíček. Hosty odboru archivní správy a spisové služby MV a Národního archivu v Praze byli Linda Ramsey z Národního skotského archivu a prof. John Scally z Univerzitní knihovny v Edinburghu. Tento protestní list byl vydán na sjezdu v Praze dne 2. září 1415 a dochoval se v jediném exempláři, který je uložen v Univerzitní knihovně v Edinburghu. Originál byl vystaven v Praze v roce 2006 na výstavě „Karel IV., císař z Boží milosti“ a posléze vlastník umožnil Národnímu archivu jeho zdokumentování a vytvoření faksimile odborným restaurátorem. Faksimile bude uložena v Národním archivu a vhodně doplní jeho fondy a sbírky. „Dnešní slavnostní prezentace je příležitostí znovu se zamyslet nad naší živou minulostí. Ve veřejném povědomí jsou některé historické jevy zastoupeny silněji a v podobě tradice žijí svým vlastním životem a jiné jsou zcela opomíjeny nebo zapomenuty. K těm prvním nesporně patří období, kterému jsme zvyklí podle profilující osobnosti církevního a společenského reformátora Jana Husa říkat husitské. Proto nepovažuji za nijak překvapivé, že se domluvili čeští a skotští archiváři, knihovníci, historikové a restaurátoři na zhotovení faksimile unikátní památky z husitského období, která se dochovala v Univerzitní knihovně v Edinburghu a kterou u nás nemáme. Hlavní důvod k pořízení faksimile vidím v tom, že máme před sebou symbol. A veřejnost vnímá minulost spíše prostřednictvím symbolů než četbou pramenů a historické literatury. Symbol je vždy koncentrovanou informací, působí více emotivně a má v sobě i etický náboj. Z tohoto hlediska vítám dnes představované faksimile jako významné obohacení palety našich národních symbolů, jako důkaz, že naše národní minulost je dosud živá, a jako svědectví, že máme stále ochotné ruce a mozky živé historické tradice rozvíjet,“ uvedl na slavnostní prezentaci ředitel Odboru archivní správy a spisové služby Vácslav Babička.

Poslední muž na Měsíci podpořil vstup ČR do Evropské kosmické agentury

Jana Bartošová

Americký kosmonaut s československými předky kapitán Eugen Cernan se dnes setkal s českým premiérem Mirkem Topolánkem. Při společném rozhovoru se shodli na tom, že se Česká republika členstvím v Evropské kosmické agentuře zařadí mezi země, které se významným způsobem podílejí na vesmírném výzkumu. Podle premiéra se kosmonautika v České republice vyznačuje především praktickým využíváním nových metod vědy a výzkumu.

„Kosmonautika, družicová navigace a komunikace již dnes ovlivňují náš každodenní život. Právě spolupráce kosmických technologií s naším běžným životem posunuje kosmonautiku na jedno z předních míst technických disciplín důležitých pro národní hospodářství,“ řekl předseda vlády.

 Jedním z témat rozhovorů s americkým astronautem byl také stěžejní projekt evropské kosmonautiky – projekt Galileo*. Česká republika podala koncem září 2006 kandidaturu na sídlo Evropského úřadu pro dohled nad globálními navigačními družicovými systémy, který zatím působí v Bruselu. Umístění sídla projektu v Praze by České republice přineslo příliv další rozvoj výzkumných projektů a zahraničních investic. Předseda vlády Mirek Topolánek se při setkání s kapitánem Eugenem Cernanem také zajímal o let Apolla 17 v roce 1972. Cernan se při něm stal zatím posledním člověkem, který se prošel po povrchu Měsíce, kam také vzal československou vlajku, která je nyní vystavena v Národním muzeu v Praze.

Učitelská stávka byla výletem do Prahy s bagetou!

Jiří Bečvář

            Stavu kantorskému lze s úspěchem přičíst ke škodě, že nejedná zcela fér. Před samotnou stávkou přišla pozvánka na demonstraci jako na výlet: autobusy na demonstraci budou přistaveny zdarma, pro účastníky demonstrace budou rozdávány bagety.  To je jako ony známé výlety zaměřené na důchodce s dopravou za hubičku, jídlem zdarma a nejúžasnějším zbožím na světě. Kdo odolá ďábelským osidlům? Prohlášení odborářů, že jim při stávce učitelů nejde jen o peníze na mzdy, ale na prostředky ke zkvalitnění výuky jsou liché. O vybavení školy, její materiální provoz a náklady se totiž stará zřizovatel. Základní školy zřizuje a tedy platí obec, město. Střední školy zřizuje kraj a pouze vysoké školství ministerstvo. Učitelkám i učitelům je třeba říci, že pláčí krásně, ale na špatném hrobě, pokud jde o finance na ostatní náklady. Pokud jde o platy, tam brečí tklivě a dobře, protože ty jdou z ministerstva. Podivné a nelogické je velice, když stávkuje jablonecká soukromá škola (katolická), která vybírá školné. Jako vždy jde křesťanům jen o vlastní kapsu stejně jako v případě církevních restitucí. Kristus by zíral! Myslím, že je načase, aby v čele vzdělávacích ústavů byly osobnosti, které mají prostředky a možnosti odměňovat schopné a neschopné nechat odcházet s výplatou na odpovídající úrovni. Není správné, když jsou učitelé odměňováni bez ohledu na schopnosti a výkony. Od stavu váženého učitelského žádejme, aby v první řadě navrhl systémové řešení pro zkvalitnění školství - výuky a následně z toho odvozeného odměňování. Já bych dal tip, kudy myšlenky vést: mělo by se oddělit financování školy, materiálu, nákladů a pomůcek. O to nechť se stará manažer, ekonom, který si umí poradit a vytvořit podmínky. Druhou profesní větev by řídil ředitel - pedagogický odborník, starající se pouze o výchovu a vzdělávání. A stejně jako ve firmě: kantoři by si nesměli mezi sebou říci, kolik berou a byla by to dvoustranná dohoda mezi šéfem a učitelem. Dobrý učitel, dobrý plat. Spokojen - nespokojen - zůstává - odchází. A za chvilku by bylo jasno. Nejhorší je glajchšaltování schopných a neschopných za stejně vysoký plat a lety "vysezené" platy.

Ivan Langer a Steve Ballmer jednali o strategické spolupráci

Jana Malíková a Markéta Kulklová 

Vláda České republiky schválila záměr, na základě kterého uložila ministru vnitra Ivanu Langerovi uzavřít nové smlouvy o strategické spolupráci, smlouvy Microsoft Enterprise, smlouvy Microsoft Select, obchodní smlouvy a servisní smlouvy se společností Microsoft, záměr uzavřít smlouvy o bezpečnostní spolupráci se společností Microsoft a záměr uzavřít dodatek ke Smlouvě o přístupu ke zdrojovému kódu společnosti Microsoft, který prodlouží její platnost o další tři roky. Uzavřené smlouvy podpoří další rozšíření moderních informačních technologií v České republice. Při této příležitosti se Steve Ballmer, prezident a výkonný ředitel společnosti Microsoft, během své  návštěvy České republiky setkal s ministrem vnitra Ivanem Langerem, aby společně prodiskutovali možnosti spolupráce v oblasti rozvoje informačních technologií a podpory projektů v oblasti e-Governmentu. Na základě jednání došlo k uzavření dvou strategických smluv, a to smlouvy o strategické spolupráci společnosti Microsoft a České republiky a smlouvy o spolupráci v oblasti bezpečnosti informací. 

„Ministerstvo vnitra, zastupující vládu ČR, podepisuje se společností Microsoft dvě smlouvy - o bezpečnostní spolupráci a o strategické spolupráci. Uvědomujeme si, že hrozeb a rizik není ušetřen nikdo, kdo využívá informační technologie. Díky spolupráci se společností Microsoft v oblasti bezpečnosti budeme lépe připraveni na jakékoliv ataky a zajistíme lepší fungování státní správy. Díky smlouvě o strategické spolupráci může Česká republika oproti dosavadnímu stavu dosáhnout úspory 700 miliónů Kč,“ hodnotí přínos dohod ministr vnitra Ivan Langer.

Budoucnost vysokoškolského vzdělávání je ve větší podpoře schopných studentů

Jana Bartošová

 V rámci Inovačního fóra zahájili odborníci diskuzi o budoucnosti vysokoškolského vzdělávání. Strategii a vývoj na následující léta popisuje tzv. Bílá kniha terciárního vzdělávání, kterou představili premiér Mirek Topolánek a ministr školství Ondřej Liška.

„Úspěch v dnešním světě závisí na kvalitním vzdělání. Pokud chceme uspět v globální konkurenci, musíme naše vysoké školy otevřít většímu počtu studentů a dát jim větší míru autonomie a odpovědnosti. Potřebujeme univerzity, které se dostanou do světové špičky a na druhé straně potřebujeme více studentů na nižším, bakalářském stupni,“ říká premiér Mirek Topolánek.

Systém financování se podle předsedy vlády musí změnit tak, aby motivoval schopné, aby peníze šly tam, kde jsou výsledky a aby univerzity mohly více spolupracovat se soukromými firmami ve výzkumu a inovacích. Větší část reformních kroků obsažených v Bílé knize chce vláda stihnout ještě do konce tohoto volebního období. „Na další váhání už opravdu nemáme čas, pokud se chceme dostat do první ligy světové konkurenceschopnosti. Dokázaly to i malé země jako Finsko či Estonsko a já věřím, že to dokážeme také,“ dodává Topolánek. Práce na Bílé knize vyplynuly z diskuse k rámcovému návrhu reformy terciárního vzdělávání na zasedání vlády dne 7. března 2007 v Kolodějích. „Pokud bychom započatou veřejnou debatu o budoucnosti vysokoškolského vzdělávání zúžili na diskuzi o případném zavedení školného, považoval bych to za bagatelizaci práce celého týmu, který se na vzniku Bílé knihy podílel. Už proto, že školné nehraje v textu Bílé knihy nijak zásadní roli a tato vláda, v souladu se svým programovým prohlášením, školné nezavede,“ říká ministr školství Ondřej Liška.

Prezident zdůraznil význam jaderné energie pro ČR

Petr Hájek, ředitel Tiskového odboru

Prezident republiky Václav Klaus dnes 22. května na Pražském hradě přijal José Manuela Barrosa, předsedu Evropské komise, který je v České republice na pracovní návštěvě, během níž se v Praze účastní Evropského jaderného fóra. V otevřené diskusi si oba představitelé vyměnili názory na Lisabonskou smlouvu a hovořili spolu o nadcházejícím předsednictví České republiky v Radě Evropské unie, o energetice a o transatlantických vztazích. Prezident Klaus především zdůraznil význam jaderné energie pro Českou republiku a veřejnou debatu, která v ČR probíhá na téma ratifikace Lisabonské smlouvy.

Předseda vlády ČR Mirek Topolánek převzal záštitu nad konáním Inovačního fóra na téma "Bílá kniha terciárního vzdělávání" a v pondělí 12. května se jej v Lichtenštejnském paláci osobně  zúčastní. Prezentace základních principů reformy terciárního vzdělávání profesorem Petrem Matějů začne v 10.45 hod. Naváže na ni tisková konference k danému tématu.

Na svatého Jiří

Václav Vlk st.

Dneska je, tedy vlastně včera bylo svatého Jiří. Nezajímavá záležitost! Ústavní soud se namontoval do nemocenské, do které mu v zásadě nic není, cikáni, pardon Romové z Nejdku zmydlili policajty, co bude s „blobem“ se pořád neví, OECD nám radí, co máme dělat s mateřskou a hypotékama, což je obzvlášť pikantní po maléru, co „moudří“ v OECD zadělali s vlastníma hypotékama svojí vlastní blbostí na téměř celosvětový bankovní malér... Samý interesantní věci! Kdo si dneska vzpomene, kdy je svatého Jiří? A vůbec na podobný průpovídky. Více než padesát let diktatur na nás zanechalo svůj otisk. Skutečný dějepis, skutečný zeměpis, učení jazyků se dodnes na českých školách moc nenosí. Stačí se podívat do učebnic. Zdá se, že socanům, komunistům a zeleným to moc nevadí. Odeesáci pak nemají na školy čas, mílovými kroky dohánějí Západ. Ovšem jak ho chtějí dohnat s tímhle školstvím, to nevím. Nevzdělané obyvatelstvo je lehce ovladatelné. A bez budoucnosti. Vzdělání a informace znamenají, že se jen tak nedáte nachytat. Stačí se podívat na ono staré rčení: „Na svatého Jiří, vylézají ze země hadi a ŠTÍŘI.“ A už nemusíte mnoho studovat další podklady, abyste sami zjistili, že doba posledních padesáti let nebyla žádným teplotním „ideálem“, jak tvrdí zelení, Al Gore a jistý „panel OSN“, ale co se týče nás obdobím mimořádně chladným. Vzdělaní vědí, že ten štírek, co jej nakreslil Mikoláš Aleš na slavném obrázku z 19. století s touto říkánkou, u nás za posledních 150 let vyhynul. Zimou. No a v době, od kdy byl v Česku prokazatelně hojný, tj. do dob Karla IV. a kdy u nás bylo tak teplo jako dneska někde u Záhřebu, tehdy nebyly žádné továrny, ani stroje spalující naftu, ani žádný průmysl. Takže z čeho bylo to teplo, způsobované prý hlavně tím strašlivým oxidem, v kterém se u nás dařilo štírům, milí oteplovači? Už chápete, proč si myslím, že se máme učit skutečné dějiny, skutečný dějepis, skutečnou matematiku

Premiér zahájí výstavu „Odkrývání starého Egypta“

 Jana Bartošová

 V Lichtenštejnském paláci v Praze se uskuteční 17. dubna 2008 v 18 hodin  slavnostní zahájení výstavy Odkrývání starého Egypta. Výstavu spolu s premiérem otevře velvyslankyně Arabské republiky Egypta Amal Mostafa K. Mourad, děkan Filosofické fakulty UK Michal Stehlík, generální ředitel Národního muzea Michal Lukeš a egyptolog prof. Miroslav Verner. 

Vesnice řemeslníků v Dér el-Medíně

Padesáté výročí založení Českého egyptologického ústavu připomene kolekce jedinečných fotografií a více než sto předmětů ze sbírek Náprstkova muzea, které se dlouhodobě věnuje práci českých egyptologů, stejně jako počátkům zájmu  o starověký Egypt v českých zemích. K nejcennějším exponátům patří objekty z hrobové výbavy egyptské princezny Chekeretnebtej (Stará říše, 5. dynastie, asi 2510–2365 př. n. l.) – podhlavnička z egyptského alabastru, skupina vápencových kanop, soubory miniatur alabastrových a měděných nádobek či keramická nádoba s výlevkou. Ze staré sbírky Národního muzea pak reliéfní blok s vyobrazením krále Taharky. Poslední dvě desetiletí výzkumů českých archeologů v Egyptě přibližuje mozaika snímků Martina Frouze, fotografa a obrazového redaktora českého vydání časopisu National Geographic, který s našimi egyptology spolupracuje od roku 2003. Vedle nejnovějších objevů českého týmu jeho snímky zachycují jedinečnou atmosféru archeologických výzkumů v Egyptě.

Nevědomý internet

Radim Lhoták

Z nejmenovaného zdroje a z nejmenované internetové domény pronikla na veřejnost pozoruhodná zpráva: Jistá farmaceutická společnost vyvinula léčivý preparát, kterým lze bezpečně navodit stav vnitřního klidu a pocitu vyrovnanosti. Jde o pátou generaci léků proti depresím a úzkosti. Účinek preparátu nejen odstraňuje úzkost a stres, ale vyvolává v člověku odhodlání k životu, aktivizuje v něm pozitivní myšlení a energii k práci. President společnosti říká: Nejde v žádném případě o psychotropní či návykovou látku. Podařilo se nám zlomovým způsobem ovlivnit závislost mezi myšlením člověka a jeho emocemi. Vědecké výzkumy prokázaly, že lidské emoce jsou v přímém vztahu s našimi představami, které jsou produktem myšlení. Jde o vztah vzájemný, nikoliv jednosměrný. Navozením vhodného emočního náboje stimulujeme myšlenkový proces k vytváření takových představ, které s vyvolanou náladou přímo konvenují. Podařilo se nám zasáhnout do centra nervové soustavy člověka a ovlivnit jeho myšlení takovým způsobem, že po krátké době užívání léku nacházíme namísto zdeptaného individua šťastného a obětavého jedince připraveného budovat lepší svět. Pod článkem se strhla vášnivá diskuse, kde jedni vynášeli pokrok vědy a techniky do nebes plni nadšení nad tím, že vědci již brzy dokáží poskytnout každému člověku šťastný a plodný život, druzí varovali před trestuhodným zasahováním cizí moci do psychiky i osobnosti člověka. Pouze jisté ovšem je, že zpráva zapadla v záplavě protichůdných reakcí jako jehla v kupce sena. Výsledkem byla čirá nevědomost o tom, co a kdo na nás vlastně chystá.

Strategiie rozvoje služeb pro „informační společnost“  schválena

Jana Malíková

"Dvacáté první století je pojímáno jako věk informací. Informace však dávají smysl pouze v kontextu, ve kterém jsou zasazeny. Není snad žádných pochybností o informační inflaci v našem okolí – klíčovým se proto stává způsob zpracovávání a nakládání s poznatky, nikoli jejich pouhé hromadění. Držíte v rukou Strategii rozvoje služeb pro informační společnost. Chceme jít příkladem. V dnešní přetechnizované době sdělujeme naše záměry i vize stručně a jasně, zároveň však nabízíme možnost jednoznačného posouzení úspěšnosti a přínosů Strategie občany i realizátory. Naše Strategie si klade za cíl změnit veřejnou správu takovým způsobem, aby byla občanovi plnohodnotným partnerem v podmínkách informační společnosti," 

Mirek Topolánek, předseda vlády

           V rámci konference ISSS konané  v Hradci Králové proběhlo dne 7. dubna 2008 zasedání Rady vlády pro informační společnost, na němž Rada schválila Strategii rozvoje služeb pro „informační společnost“. Strategie si klade za cíl změnit českou veřejnou správu takovým  způsobem, aby byla občanovi plnohodnotným partnerem v moderní demokratické  společnosti, využívající informační a komunikační technologie pro svůj rozvoj a posílení konkurenceschopnosti.  Přesněji řečeno cílem je transformovat a zjednodušit procesy používané ve veřejné správě tak, aby využívaly moderních technologií podobně, jako je tomu ve sféře komerční.

Premiér  chce státní správu přepnout z „offline“ do  „online"

   Jana Bartošová

Předseda vlády M. Topolánek dnes v Hradci Králové zahájil 11. ročník konference Internet ve státní správě a samosprávě. Součástí konference, která se koná ve dnech 7. a 8. dubna, bude také již páté pracovní setkání delegací zemí Visegrádské čtyřky V4DIS (Visegrad Four for Developing Information Society). Premiér ve svém projevu deklaroval zájem vlády na prosazení České republiky do první pětice zemí s nejlepší úrovní komunikace mezi  státní správou a občany pomocí informačních technologií. „Před vládu jsme postavili cíl, jak ze země, která je v Evropské unii z hlediska eGovernmentu na chvostu, udělat do konce funkčního období jednu z pěti nejlepších,“ zdůraznil premiér.

„Chceme státní správu přepnout z dlouhodobého režimu „offline“ do režimu „online,“ uvedl předseda vlády. „Uvedli jsme do provozu Czech POINT, systém, pomocí kterého mohou občané z jednoho místa komunikovat  se státní správou a efektivně vyřizovat všechny své záležitosti z domácího počítače,“ připomněl premiér a zdůraznil, že do tohoto projektu je v současné době zapojeno již 1400 obcí. „Což je dobrá zpráva,“ dodal.

Premiér své posluchače následně seznámil s výčtem zákonů, které vláda připravila či připravuje v rámci zdokonalování komunikace mezi státní správou a občany ČR. „Mohu s čistým svědomím říci, že tyto změny nejsou pro nás jen abstraktními projekty. Že nám nejde o slavné vyhlašování „informační společnosti“, o to utratit státní i evropské miliardy, udělat si čárku ale fakticky nechat vše při starém. Se změnami začínáme sami u sebe,“ zdůraznil premiér. 

Premiér si připomene 660. výročí vzniku Univerzity Karlovy

Předseda vlády ČR Mirek Topolánek se v pondělí 7. dubna od 14 hod. zúčastní slavnostního zasedání vědecké rady UK, které se koná při příležitosti 660. výročí založení Univerzity Karlovy v Praze ve Velké aula Karolina

Premiér zahájí Mezinárodní konferenci Internet ve státní správě

 Lenka Nikodymová

Předseda vlády ČR Mirek Topolánek převzal záštitu nad 11. ročníkem Mezinárodní konference Internet ve státní správě a samosprávě (ISSS) a v pondělí 7. dubna od 10.40 hod. se zúčastní slavnostního zahájení a přednese projev. V programové skladbě dvoudenní konference se vedle diskusí o dalším směřování eGovernmentu objeví celá řada důležitých témat od multiplatformních služeb pro občany, portálů veřejné správy přes komunikační infrastrukturu veřejné správy, systémy GIS a mapové služby až k otázkám bezpečnosti. Chybět nebudou ani informace o financování projektů ze zdrojů EU či o povinnostech samosprávy v souvislosti s novelami zákonů a norem v oblasti ICT, svůj prostor dostanou i "best practices" měst, obcí a regionů. Konference se tradičně zúčastní řada významných osobností z domácí i zahraniční politické sféry, zástupci státních úřadů, samosprávných celků a IT firem. Místo: Kongresové centrum ALDIS, Eliščino nábřeží 375, Hradec Králové.

Hodnocení systému péče o ohrožené děti

 Jana Malíková

U příležitosti konání odborného semináře na téma "Hodnocení systému péče o ohrožené děti" a "Systém včasné intervence"proběhla tisková konference. Tiskového briefingu se zúčastnil ministr vnitra Ivan Langer, poslankyně PSP ČR Jana Rybínová a Jitka Gjuričová, ředitelka Odboru prevence kriminality Ministerstva vnitra. Seminář „Hodnocení systému péče o ohrožené děti“, schválený vládou ČR v říjnu 2007, se vztahuje k problematice dětí ohrožených sociálně patologickými jevy a dětí s kriminální zkušeností. „Systém včasné intervence“ je dlouhodobý projekt Ministerstva vnitra, který praktickým způsobem na místní úrovni řeší problémy, které v systému péče o ohrožené děti existují a vytváří v souladu s eGovernmentem společné informační prostředí. V úvodu poděkoval ministr vnitra tvůrcům projektu "Systém včasné intervence" a zdůraznil vysokou důležitost tématu, jehož dosavadní řešení nepřineslo očekávané výsledky. "V posledních letech se odehrála spousta věcí, vzniklo množství státních i nestátních iniciativ, investovaly se obrovské finanční prostředky, ale přes všechny tyto změny se přesto nedá hovořit o systému, který by uspokojivě pracoval a byl schopen řešit problémy týkající se ohrožených dětí. Proto považuji tento seminář za důležitý a věřím, že díky realizaci projektu se podaří zabránit, aby se ohrožené děti stávaly předplatiteli míst v nápravných zařízeních vězeňského typu." Poslankyně Jana Rybínová představila "Systém včasné intervence" jako řešení současné krize institucionální péče o ohrožené děti a informovala o pilotních projektech na Praze 2 a ve Svitavách a o zřízení mezirezortní komise věnující se tomuto tématu. Ředitelka Jitka Gjuričová, autorka projektu, pro jehož vytvoření čerpala inspiraci při návštěvě USA, zdůraznila nutnost vytvoření jednotného informačního prostředí, kde by docházelo k rychlé výměně informací mezi Ministerstvem vnitra, orgány sociální ochrany, probační a mediační služby a soudy, aby se ohrožené děti co nejdříve dostaly do péče orgánů sociálně právní ochrany.

"Nominační komise"  pro Nobelovu cenu za ekonomiku?

Mluví Jan Švejnar pravdu?

Tomáš Haas, poradce presidenta republiky

V poslední předvánoční týden jsem se díval na show Jana Krause na ČT1 s Janem Švejnarem. Pan Švejnar  tam prohlásil, že je členem Nominačního výboru pro Nobelovu cenu za ekonomiku. Cosi mi tam nehrálo, protože jsem kdysi dávno, ještě ve škole, četl o procesu výběru kandidátů Nobelovy ceny a o něčem jako „Nominační výbor“ pro Nobelovu cenu jsem se tehdy nedočetl.  Nominují kvalifikovaní nominátoři vybraní podle následujícího klíče: (následuje podrobný popis) Z klíče plyne, že žádná nominační komise neexistuje. Pan Švejnar nemůže být proto členem neexistujícího výboru. Mluví Jan Švejnar pravdu, nebo ne? Přinejmenším asi pravdu silně překrucuje a spoléhá se na neznalost české veřejnosti, když se chlubí členstvím v jakési neexistující “nominační komisi pro Nobelovu cenu v oboru ekonomie.” Proč jsou informace o jeho členství v „nominační komisi pro Nobelovu cenu v oboru ekonomie“ k nalezení na jeho několika českých webových stránkách, ale nejsou uvedeny v jeho CV na žádné americké stránce, ani v životopise na stránkách Michiganské university? Je snad tato informace určená jen pro nás, občany státu, jehož chce Jan Švejnar být prezidentem? Proč ji tají doma, před svými americkými kolegy a americkou veřejností?  Neměl by nám pan profesor Švejnar vysvětlit, jaké to komise je vlastně členem?

Kdo seje vítr…

Mgr. Jan Skácel

            Když mne můj přítel Pavel Sedláček při sklence vína požádal, abych se společně s ním dne 24. ledna účastnil na jedné pražské obchodní akademii debaty o holocaustu, ani v nejmenším jsem netušil, co se z toho následně vyvine. Domníval jsem se, že se budeme o některých věcech zcela reálně bavit v historických souvislostech, že vedle dvou dam, které přežily koncentrační tábory, se zúčastní i některý představitel židovských organizací, a že bude možno, třebas i po skončení, si vyříkat různost některých pohledů na politické poměry v České republice. Debata proběhla v relativně klidném ovzduší, přítomní, včetně kolegy Sedláčka a mne, obdrželi diplomy s poděkováním nesoucí název „Děkujeme, že jste přišli a pomohli nezapomenout.“ Ani ve snu mne nenapadlo, že celá diskuse bude mít mediální dohru. Jako první se ozval server časopisu Týden článkem "Antisemita ve škole na diskusi na téma holokaust". Dne 29. ledna následoval článek pana Roberta Oppelta v Mladé frontě DNES s titulkem „Na debatu o holocaustu přišel extremista“ a o dva dny později v Hospodářských novinách článek „Národní strana uráží oběti holocaustu“, zde se angažoval ředitel Židovského musea pan Leo Pavlát, a ještě tentýž den pak v deníku Metro, dle zprávy ČTK, přišlo sdělení náměstkyně pražského primátora paní Kousalíkové, že na debaty tohoto druhu bude na školách dohlíženo ze strany magistrátu jako zřizovatele. Pan Pavlát se odvolává na sdělení paní Evy Vaňousové, jedné ze dvou přítomných dam, které přežily peklo nacistických koncentráků. Možná by bylo lépe, kdyby požádal vedení Obchodní akademie o zapůjčení příslušné kazety, neboť celý pořad byl snímán školní televizí. Nejsem nacista, ani fašista, jsem nacionalista. Takový nacionalista jako byl Palacký, Kramář, Dyk, ale i třeba Lev Borský. Jako příslušník hrdého národa jsem se narodil a jako takový chci i umřít. Jenže takovým pojmům páni redaktoři zřejmě nerozumí, je to asi nad kriteria hodnot jejich etického chápání.

Bude znít asi tvrdě sluchu současného člověka, když řeknu, že je to právě on, kdo ztratil smysl pro rodinu a její společenskou funkci. Každý z nás přece alespoň ve skrytu duše touží po láskyplném vztahu s ženou, jehož plodem budou společné děti a harmonická rodina. Láskou a početím dětí ovšem není úloha rodiny naplněna, nýbrž je to její pouhý začátek. Potřeba rodiny provází člověka celé věky a její tradiční model si nikdo v minulosti nedovolil zpochybňovat. Když říkám tradiční, mám na mysli funkční řád rodinné pospolitosti, který vyplynul z objektivní zkušenosti generací a odráží poznání, jaké rodinné uspořádání posiluje obec i národ. Zdravý model rodiny musí vytvářet podmínky pro výchovu nové generace, aby byla schopna převzít a dále upevňovat hodnoty člověka i života vytvořené generacemi jejích předků. Nutno poznamenat, že v naprosté většině známých kultur a civilizací se jednalo o model patriarchální. Evropskou civilizaci nevyjímaje. Principy patriarchální rodiny rovněž převzala do svého kánonu všechna civilizovaná náboženství jako Boží zákon. Rodina je základ státu. Toto heslo opakovaly i komunistické režimy, přestože jejich představa o pokroku k nové a lepší společnosti byla více než revoluční a bourala všechny kulturní tradice minulosti. Nelze přehlédnout, že právě rozumářské, mechanistické a konstruktivistické pojetí vývoje lidstva přivedlo socialismus k vytvoření nefunkčních mezilidských vztahů a tím také ke krachu. Zrušením všech tradic totiž každá revoluční ideologie rezignuje na jediný objektivní zřetel v pohledu na lidskou společnost. Oním objektivistickým názorem byla, je a vždy bude zkušenost minulých generací o tom, kam vedl ten či onen způsob lidské pospolitosti a její organizace.

NEJLEPŠÍ ČESKÝ NÁPAD

Lucie Králová

Zástupci Agentury pro podporu podnikání a investic CzechInvest společně s Úřadem průmyslového vlastnictví pořádali tento týden dvoudenní informační seminář k připravovanému projektu „Nejlepší český nápad“. Projekt je zaměřený na žáky základních              a středních škol. Cílem projektu je vzbudit v mladých lidech, kteří budou brzy stát před rozhodnutím, jakou střední či vysokou školu zvolit, zájem o vědu, výzkum a technické obory a také šířit povědomí o ochraně duševního vlastnictví. „Od tohoto projektu si slibujeme přiblížení technických a vědeckých oborů mládeži, a tím i jejich větší zájem o studium technických oborů. Dostatečný počet absolventů technických škol je nezbytný pro naše poslání získávat sofistikované investice.  Věřím, že se do soutěže aktivně zapojí celé školy, které jsou pro dosažení kýženého dopadu nezbytné“, říká Alexandra Rudyšarová, pověřená generální ředitelka agentury CzechInvest. Financování projektu je nyní předmětem diskuse. Snahou je získat finanční prostředky ze strukturálních fondů Evropské unie.

Nejlepším MBA studentem na světě je belgický biolog

Petr Hampl

Světová asociace MBA škol (AMBA) vyhlásila nejlepšího studenta roku 2007. Je jím belgický biolog žijící v Rakousku a působící převážně v Africe Bart Knols. Během posledních pěti let je to již druhé ocenění pro studenta The Open University Business School (v dalších dvou letech byli její studenti ve finále). Bart Knols strávil 11 let v Africe, kde se zabýval výzkumem malárie. V roce 2003 nastoupil do Mezinárodní agentury pro atomovou energii ve Vídni a rychle si všiml, že řada skvělých vědců zcela postrádá manažerské schopnosti, čímž trpí celá organizace. Proto se rozhodl investovat do jejich osvojení a chtěl studovat na nejlepší dostupné škole. Vybral si tedy The Open University, jak dnes říká, hlavně kvůli tomu, že jako téměř jediná má evropskou i americkou akreditaci. Po dokončení studia se bude opět věnovat boji s malárií – chce vybudovat síť, která bude poskytovat  konzultační podporu lékařům v rozvojových zemích. „Tak jako jindy, i tentokrát se v podstatě jedná o marketingovou myšlenku, která by mě jen stěží napadla, kdybych neabsolvoval MBA program,“ vysvětluje. Bartovi je 41 let a má dvě děti (jeden a tři roky). Cena o nejlepšího světového studenta MBA je vyhlašována každoročně. Mezinárodní porota, v níž jsou zastoupeni představitelé škol a velkých společností vybírá na základě několika kritérií, jako jsou akademické výsledky, úroveň prací vypracovaných během MBA studia, zda se návrhy rozpracované v těchto pracích daří uvádět do života a jak významné změny to přináší.

Sčot aneb Vzpomínka na "sovětského člověka"

 Rudolf Bláha

Brzy po konsolidačním údobí zavál do škol duch let padesátých. Docenti politických školení zadávali kantorům za domácí cvičení naučit se nazpaměť komunistické desatero. Byl to Morální kodex budovatele komunismu. Kdo jej nezná, nemůže učit v socialistické škole. "Budeme jej zkoušet," vyhrožovali. Tito Mojžíšové se zrodili z konspektů VUMLu a sehrávali roli bolševických proroků lepších zítřků. Byli mezi nimi dokonce i takoví, co těm žvástům, které sami hlásali, i věřili. Domnívali se, že zachraňují svět.  V desateru také stálo, že každý z nás musí milovat Sovětský svaz a sovětského člověka nade všechny meze. Kolega Rohovský, když byl dotazován, jak miluje SSSR, nikdy neodpovídal. V hodnoceních proto míval zapsáno, že musí zvýšit svůj kladný vztah k bratrským národům, zejména k SSSR. Ale pozor - takováto poznámka mohla přivodit i změnu pracovního místa. Kolega přemýšlel, jak by mohl být věrný sovětskému Rusku. Oznámil, že odmítá v hodinách matematiky používat k numerickým výpočtům kalkulačky jako produkty imperialistického světa: "Pavěda kybernetika mne už nemůže zmást. Místo tuzexových kalkulaček zavedu do výuky sovětské sčoty."  Mnoho kolegů se kousalo do rtů, aby zadrželo smích, ale ani tato provokace marx-leninským ajatolláhům nedošla. Vešli jsme do místní sovětské samoobsluhy. Tupou ruštinou si kolega zavolal vedoucí. Ta byla z toho vyděšená, když viděla, že proti ní stojí postava v koženém kabátě. Asi myslela, že ji jdou zatknout. Rohovský ale spustil: "Já učitěl. Já chotěl by v našej škole ... v matěmatike ... izpolzovať vašich metod raboty. Metod sovětskich čelověk." Kolega s vážnou tváří chtěl, aby mu vedoucí vysvětlila počítání na sčotu - dětském počítadle, které měli u každé pokladny ruského obchodu.

Cesta k úspěchu v Praze

Klára Veselá Samková

    Škola byla vždy jedním z úhelných kamenů, na jejímž základě stála obec, komunita, společnost. Dnes se ze základní školy stal mlýnek na maso, který naše děti semele do hmoty, ze které se pak jakémukoliv státu dobře uhněte poslušná kriticky nemyslící a hlavně osobně ne příliš šťastná kreatura, frustrovaná natolik, že je šťastná za svoje malé štěstíčko a nežádá více. Naštěstí jsou některé děti, které se tomuto modelu vzpírají. Dožadují se jiného otevřeného a kreativního přístupu. Často se jedná o děti "probémové", totiž nadané jednak mimořádným intelektem, jednak nějakou další zvláštnůstkou, pro kterou jsou obvykle ve standardním kolektivu ne příliš oblíbeni či považováni za problematické. Také mám jedno takové dítě, svoji dceru Dariu, nyní žákyni 3. třídy Soukromé základní školy "Cesta k úspěchu v Praze". Dlužno říci, že to trvalo přesně čtyři roky, než se nám podařilo překonat tuhý odpor Ministerstva školství a osobně ministryně školství Petry Buzkové, která nás nařknula z elitářství. Děti, které se v naší škole setkávají, nejsou elitářské. Pán Bůh jim jen nasypal do hlaviček trochu víc než těm ostatním a ony byly právě proto v obecném kolektivu osamělé, opuštěné, někdy šikanované a v každém případě nešťastné. Nyní dostaly křídla a začaly létat. Přijďte se o tom přesvědčit 20. listopadu 2007 a podívat se na slavnostní zahájení provozu první základní školy pro nadané děti v nově pronajatých prostorech budovy Základní školy Petřiny–Jih, Šantrochova 1800/2, Praha 6 — Břevnov.

Ztracená generace

Jan Kopal

         Ač jsem stoupencem životního postoje Jana Nerudy, že „čím jsem byl, tím jsem byl rád“, tak nemohu své současné dvouměsíční hostování v roli učitele počítačů a informatiky na II. stupni základní školy přejít bez komentáře. Vypovídá nejen o úrovni našeho vzdělávacího procesu, ale též o katastrofálním selhání rodiny jako výchovného elementu a o ztracených iluzích o nastupující generaci, která bude jiná a která bude určovat příští běh událostí a následného vývoje. Začínám se vážně obávat o osud této země a o zachování nejen národních tradic, ale i hodnot jako takových. Dnešní mladá generace je již plně vychovávána bez jakéhokoliv hodnotového žebříčku. Většina dětí nezná pojem pozitivního vzoru, ale netíhne ani k pěstování pevných přátelských vztahů. Jedinci se stále více odcizují a sobě vzdalují. Ba i třídní kolektivy jsou jen náhodným shlukem individuí, které se shodou okolností vyskytují ve stejné době na jednom místě. Ubývá těch, kteří ještě dnes čtou a mají slušný všeobecný přehled. Argumenty ležící na bázi historizujících faktů už nikomu mnoho neříkají a jejich vypovídající hodnota koreluje k nule. Samozřejmě lze namítnou, že v útlém věku jsou ještě tvárným materiálem a dá se mnohé změnit, jenže to předpokládá vůli ke změně, kterou zde nevidím. Rezignace a odevzdanost. Kdekdo nadává, jenže nikdo není ochoten učinit ten první krok a vyjít ven z bludného kroku. Jenže, kdo jiný než my? A kdy jindy, než teď?

Dne 5. listopadu končí termín přihlášek do soutěže "Bojovnící proti totalitě očima dětí", pořádané Ministerstvem obrany ČR především pro žáky 8. a 9. tříd základních škol http://www.bojovniciprotitotalite.cz/1_0.html 

Přepisování dějin není česká specialita

 Pavel Zvěřina

Při rozhovorech s lidmi, jimž historie není tak docela ukradená, jsem si všiml, jak se pozastavují nad ubohou úrovní informací o nedávných dějinách při výuce dějepisu na českých skolách. Mně se náhodou dostala do ruky obrazová publikace "The Hamlyn Pictorial History of the 20th. Century". Vydal ji Hamlyn, což je sekce Reed International Book Limited (Nevím, zda ještě ta firma existuje, mám dojem že dnes, po letech, se jedná pouze o papírovou existenci pro účetní/daňové účely.) Nu a v té knize, takhle na straně 197, se píše o začátku II.světové války mimo jiné i toto: ... On September 17th, German forces reached Brest and on the same day the Soviets invaded from the east. At the time, this appeared simply a stab in the back for a nation already defeated. However, with hindsight, it gave the Soviet Union an extra defensive cordon against inevitable future onslaught. ... (17. září německé jednotky dosáhly Brest a téhož dne Sověti napadli Polsko od východu. Tehdy to vypadalo jako rána nožem do zad národa, který už byl sražen na kolena, ale při pohledu zpět je jasné, že to dalo Sovětskému svazu extra obranné území proti nevyhnutelnému budoucímu útoku.)  Ještě nikdy jsem se s takovou obranou sovětské okupace Polska a pobaltských republik (a potažmo i spolupráce SSSR s nacistickým Německem) nesetkal. Ani v českých knihách.  "Hamlynova" kniha vyšla poprvé v roce 1989, doplněné vydání vyšlo v roce 1990, dvakrát v roce 1991 a co já jsem četl bylo z roku 1993. Tedy celkem vzato, vydáno bylo asi pěkných pár výtisků. Je to kniha obrazová a jistě (podle úpravy) nebyla nějak extra drahá, takže lze předpokládat, že je hodně rozšířená ve školních knihovnách (odkud ji mám vypůjčenou i já). Tak si představte, kolik asi žáků to mohlo číst a jak jim to mazané sovětské napadení Polska v roce 1939 z důvodu obrany SSSR (k níž po jeho napadení v roce 1941 dlouho nedošlo) asi zamotalo hlavu.  

Ministr Vondra předstoupil před studenty

S desítkami studentů Univerzity Jana Evangelisty Purkyně v Ústí nad Labem dnes diskutoval na zahraničně politická témata místopředseda vlády pro evropské záležitosti Alexandr Vondra. V prvním bloku svého vystoupení se věnoval otázkám Evropské unie. Zdůraznil, že „ceny akcií“ České republiky budou v EU stoupat podle toho, jak se budeme chovat. „V roce 2009, v období od ledna do června,  předsedáme  Evropské radě. Staneme se teprve druhou z nových členských zemí, které bude patřit předsednictví v tomto hlavním řídícím orgánu EU,“ upozornil místopředseda vlády. Vondra studenty informoval i o chystaném vládním kroku, kterým je schválení národního plánu na přijetí eura. V tuto chvíli je totiž jasné, že rok 2010 navržený za vlády sociální demokracie  je nereálný. V další debatě se Alexandr Vondra dotkl i tolik diskutovaných radarů, přistoupení republiky k Schengenské dohodě a dalších témat. „Jeho vystoupení bylo zajímavé, je jen škoda, že nebyl  delší časový prostor k diskusi,“ poukázala studentka prvního ročníku filozofické fakulty UJEP Hana Marešová na fakt, že vzhledem k pracovnímu programu se místopředseda vlády na půdě univerzity nezdržel tak dlouho, jak by si mladí lidé přáli.

Livia Klausová navštíví Základní školu v Dolních Břežanech

Manželka prezidenta republiky Livia Klausová při příležitosti zahájení nového školního roku navštíví v pondělí 3. září 2007 v 8.00 hodin Základní školu v Dolních Břežanech.

Ora et labora

Eva Clarová

Město plné výtržníků, opilců, feťáků, odpadků, hluku, nepořádku, to byly nejčastěji vyslovované obavy  obyvatel před započetím příjezdu šesti tisíců účastníků  "Setkání křesťanské mládeže" v Táboře Klokotech.  Nestalo se tak díky výborné pořadatelské práci organizátorů. Mladí křesťané se  totiž řídili heslem "ORA ET LABORA" - "MODLI SE A PRACUJ", a tak   množství účastníků  tiše a s klidem, bez halekání a obtěžování kolemjdoucích, proudilo denně na místa společných modliteb a bohoslužeb, aby se poté po skupinkách  odebrali na předem určená místa. S radostí je očekávali dlouhodobě nemocní, s nimiž si povídali a jimž zazpívala ku příkladu skupina Quo  vadis, uklidili park u popraviště na Pražském sídlišti, opravili a uklidili dětské hřiště tamtéž.  Akcí se zúčastnily i významné osobnosti z církevních i politických kruhů, zpestřením byl koncert, jehož výtěžek byl věnován misijní činnosti na Haiti. Po skončení přednášky na téma tolerance kardinála Miloslava Vlka požádala maminka vozíčkářky jejím jménem o podpis do památníku, ten pak jí daroval i kytici, kterou dostal – snad netřeba dalších slov. Věřím, že většina Táboráků bude ráda vzpomínat na záplavu mladých, většinou v oranžovém, jejichž nevtíravé a přívětivé chování se přeci jen hodně lišilo od křepčení  za nepřetržitého  dunění reproduktorů účastníků těch různých techno. Úsměv, milé pozdravení a vesměs dobré a slušné chování dává jistou naději, že to s našimi mladými a tím i s naším národem, není zase tak moc  špatné. A pokud k několika málo  prohřeškům přeci jen došlo svědčí to o tom, že tu víc jak týden mezi námi nechodili samí svatí, ale normální mladí lidé. Vždyť už před  dávnými věky bylo napsáno:…. i spravedlivý sedmkrát za den poklesne, aby zase povstal… Raději tedy posuďme, co dobrého toto setkání přineslo. Škoda, že právě to kladné zůstává v pozadí zájmu sdělovacích prostředků, že redaktoři se mnohem ochotněji ujímají toho špatného. Člověka napadne jaké je asi srovnání s těmi zabijáky za volantem na našich silnicích...

Apologetika pravého muže

Radim Lhoták

Feminizace postupuje jako morová nákaza moderní společností. Její poslední fáze se dá nazvat institucionálním feminizmem, jím se moderní státy snaží silou zákonů a totalitní ideologie popřít mužnost jako určující fenomén lidskosti, pohřbít muže jako synonymum celého člověka, jako vzor rozumové a morální nadřazenosti. Proti tomu se na nás s nehoráznou samolibostí šklebí naturalistická a profánní koncepce ženství spočívající v přízemním pragmatismu, v bezduché empatii, s níž povyšuje nejnižší formu člověka a jeho zvířecí podobu na humánní princip.

Nebudeme tvrdit, že žena nebyla obdařena rozumem. Stejně tak nebudeme muži upírat jeho široké citové prožívání. Používat rozum však znamená víc, než pouze mít rozumové schopnosti. Řídit se rozumem totiž vyžaduje další neméně důležité předpoklady, jimiž se člověk osvobozuje od všech sklonů a závislostí, které ho vlečou a zavádějí mimo pravdivé poznání dobra a zla, mimo vědění o úloze myslících bytostí vedených k jednání podle spravedlnosti a morální povinnosti. Těmito předpoklady, touto mohutností lidského charakteru není nic jiného než zmužilost, jinými slovy síla překonávající lidské slabosti a pocity, živočišné žádosti, náruživé vášně, změkčilý soucit, strach před protivy, nízké pudy, hédonismus, zkrátka vše, čím se člověk stává hříčkou vnějšího světa a veřejného tlaku, jímž se profánní společnost snaží podrobit vůli jedince chtění většiny, obklíčit ho fascinací úspěchu a existenční nutnosti, odnaučit ho svobodnému myšlení, udělat z něho stádní zvíře.

Britská Open University uzavřela dohodu s Open Management Int.

Petr Hampl

Britská Open University (OU) uzavřela nové partnerství pro poskytování distančního manažerského vzdělávání v České republice. Uzavřela partnerskou dohodu se slovenskou společností Open Management Int. (OMI) s cílem poskytovat kurzy OU Business School  (OUBS) v češtině a slovenštině  na teritoriu České a Slovenské republiky.

Open University je jediná britská universita zaměřená výhradně na distanční vzdělávání. V současné době na ní studuje 160 tisíc britských podnikatelů a manažerů. V letech 2005 a 2006 byla vyhlášena nejlepší britskou universitou, co do spokojenosti studentů. Prestižní The Sunday Times Universities Guide ji zařadil mezi pět škol s nejvyšší úrovní vzdělávání (společně s Cambridge University, Loughborough University, Universitou v Yorku a London School of Economics).

Uzavřením dohody mezi OU a OMI byl zakončen téměř roční proces hledání partnera, který by byl schopen ve střední Evropě pro britskou universitu zajišťovat a dodržet vysoké vzdělávací standardy. OMI je organizace založená a řízená místními lektory, kteří již dříve s OUBS spolupracovali. OMI bude odpovědná za organizaci a marketing místního vzdělávání. V češtině a slovenštině budou poskytovány dva studijní programy zakončené na stupni  Professional Certificate in Management resp. Professional Diploma in Management. V obou případech se bude jednat o kombinaci distančního vzdělávání a individuálního vedení studenta zkušeným lektorem.

Miroslava Kopicová: „Školství musí pěstovat v dětech sebevědomí a ambice orlů “

Ivana Haslingerová

Když jsme se zeptali pani ministryně školství Miroslavy Kopicové, jaká je její filozofie o školství, odpověděla nám bajkou: „Hospodář našel orlí vejce. Narodil se orlík, kterého vychovala slepice a choval se jako slepice. Jednou uviděl krásného ptáka létat na obloze. Slepice mu vysvětlila, že je to král ptáků orel. On vzdychl, jak je krásný, ale žil dál jako slepice a nakonec umřel jako slepice, protože si myslel, že je slepice.“ To je příběh, který by si měl podle ní každý připomínat, aby měl sebevědomí a ambice orla a nikoliv slepice. Školství má být založeno na této myšlence. Musí vést děti tímto směrem: „Chtějte hodně, ale musíte pro to hodně udělat“. Říká proto sportovcům, že je musí být hodně vidět, protože národ chce děti, jako jsou oni, děti, které se dokáží sami za sebe zapřít pro své vítězství. Resort školství musí vychovávat takovéto lidi, kteří dělají svá vlastní rozhodnutí, nesou si za ně zodpovědnost, vědí kam mají jít, jsou dobře připraveni na život a jsou charakterově dobří. O tom má podle ní školství být: „Jsem nestraník a hodný člověk, ale falešná opičí láska je ubližování lidem. Velmi ctím osobnost člověka, svobodu člověka a samostatnost člověka.“ Z výše uvedeného je jasné, proč první požadavek její předchůdkyně Petry Buzkové na tehdejšího místopředsedu vlády Martina Jahna byl, aby Kopicová odešla z Rady vlády pro školství a vědu a proč se na ministerstvu školství nesměl nikdo zmínit o jejím Národním vzdělávacím fondu (NVF). Větší ironii, než že Kopicová zasedne jednoho dne na její místo, by si asi nikdo nevymyslel. Když dostala nabídku od premiéra Topolánka, aby se stala ministryní školství, byla proto na ministerstvu vnímána jako velký nepřítel vedení, neboť hodně lidí se k ní v minulosti zachovalo nefér a ti slušní se ji báli pozdravit. Jak sama říká: „Na ministerstvu nastal sníh a mráz.“  Jak toto přijetí zvládla a jak se jí i přesto povedlo za několik měsíců provést již tolik změn k lepšímu, o tom si s námi povídala v klidu své pracovny:

MŠMT nemá zajištěné finanční prostředky na rozvoj SIPVZ

Ivana Haslingerová

V rámci programu „Státní informační politika ve vzdělávání“ (SIPVZ) realizuje ministerstvo školství (MŠMT) podporu využívání informačních a komunikačních technologií ve vzdělávacím procesu v rámci sítě škol a školských zařízení České republiky. Tato politika se realizuje na základě usnesení vlády č. 351/2000. Minulou vládou byl se souhlasem tehdejší ministryně školství Petry Buzkové v létě 2006 schválen návrh rozpočtu kapitoly, ve kterém bylo promítnuto snížení výdajů na informační politiku ve vzdělávání o 1 mld. Kč. Ministerstvo tak dostalo namísto 1 mld. Kč pouze 42 milionů Kč na tuto činnost. S ohledem na tuto skutečnost a také s ohledem na potřebu dalšího rozvoje  užívání informačních technologií ve vzdělávaní (ICT)  se současné vedení MŠMT snaží celý problém řešit a zajistit pro realizaci informační politiky ve vzdělávání potřebné prostředky i pro příští rok. Ředitel odboru státní informační politiky  ve vzdělávání  Mgr. Robert Vraštiak nám k tomu sdělil:Přestože výše zmíněné vládní usnesení dosud platí, bývalá se dohodla, že v rámci úsporných opatření dostane školství o mld. méně právě na ICT. V rámci interního finančního přerozdělování jsme získali místo 1 mld. Kč. pouze 42 milionů Kč. Předložili jsme několik návrhů paní ministryni Kopicové jak řešit situaci, a protože zdroje uvnitř ministerstva nejsou, jsme v kontaktu s Parlamentem ČR. Předseda školského výboru Walter Bartoš nám přislíbil pomoc a výbor schválil překlenout rok 2007. Poslanecká sněmovna ale tuto částku neschválila.

Individualismus a doba

 Radim Lhoták

Většina z nás žije všedními starostmi. Strach o existenční zajištění, o postavení ve společnosti, o uspokojení potřeb nás poutá k věcem a dostupným možnostem, jimiž uskutečňujeme vlastní cestu životem, jimiž je předurčeno naše bytí závislé na situaci, do které jsme zasazeni. Otázka bytí a snahy mu porozumět je ústředním tématem existenciální filozofie, z níž pochází myšlenka individualismu. Individualistické koncepce měly u svého zrodu ve štítu osvobozený postoj ke světu, jejich principem bylo odpoutání individua od zavlečenosti ve světě věcí a podmínek mimo jeho bytostné přesvědčení a vůli. Jak je však individualismus chápán z pohledu současného člověka? Problém současné doby spočívá v tom, že individualismus uchopený člověkem vnitřně nesvobodným, nemyslícím či zaujatým je ve svém důsledku pravým opakem, je pustým egoismem. Existencionální teze individualismu měly východisko v novém a oproštěném lidství, ve vzkříšené hodnotě člověka, který přestává být ovcí, přestává se řídit v zásadě zvířecími instinkty. Zvířata žijí přítomností a svým pobytem ve světě se vztahují k věcem tak, jak jsou jim dány, řídí se bezprostřední zkušeností a názorem bez vědomí času a souvislostí, volí pouze z toho, co jim daný svět poskytuje, a tomu se přizpůsobují. Dnešní individualista, kdyby nebyl tím nesvobodným a konzumním jedincem vázaným na svět a věci v něm tak, jak se mu bezprostředně nabízejí, musel by pochopit nutnost tolerance, spolupráce a vzájemnosti, pokud by dokázal individuálně myslet a řešit otázky vlastního bytí nezávisle na předmětech svého domnělého prospěchu. Konzumní individualista však nemůže být ničím jiným, než článkem v řetězu, sobeckým spotřebitelem a vykořisťovatelem daných příležitostí.

Ministryně Kopicová dokázala najít dvě řešení problému DPH pro český výzkum, které přinese 1,5 mld Kč ročně!

Simona Weidnerová, poradce ministryně školství, mládeže a tělovýchovy