Prezident republiky navštívil "Novou expozici českého umění "  v NG

Ivana Haslingerová

Rok 2008 proběhl v Národní galerii (NG)ve znamení významných výstavních projektů. Od ledna do prosince loňského roku prezentovala Národní galerie v Praze též řadu významných zápůjček ze zahraničních galerií (např. zcela poprvé byla v naší zemi prezentována historická kolekce světové fotografie) a recipročně podpořila zápůjčkami z vlastních fondů mnohé zahraniční projekty. Ve výstavním přehledu za rok 2008 figuruje bezmála 30 realizovaných projektů.  

"Jednou z priorit je být otevřenou institucí a zprostředkovat českému, rovněž však zahraničnímu divákovi kontakt s uměleckými ikonami i méně známými díly, která vinou totalitního dusna nemohla být veřejně prezentována," vysvětluje generální ředitel NG Mialn Knížák panu prezidentovi

Velkou instalační změnou ve Veletržním paláci je nová instalace 3. a 4. patra. Ve 4. patře jsou instalována díla ze závěru 19. století a po začátku 20. století včetně rozsáhlé expozice děl Františka Kupky. Ve 3. patře představujeme vrcholy českého kubismu a sociálního umění. Nová expozice českého umění je svým způsobem zlomová. Představuje nový pohled na české umění přelomu století a pomáhá tak nové orientaci a vnímání této epochy, se kterou se český národ identifikoval snad nejvíce. Národní galerie v Praze – Sbírka moderního a současného umění otevřela NOVÉ EXPOZICE ČESKÉHO UMĚNÍ 1890 - 1930. Jedná se o  otevření expozic moderního a současného umění. Slavnostní vernisáže, která se uskutečnila v Malé dvoraně Veletržního paláce se účastnil prezident republiky Václav Klaus. Autoři koncepce a kurátoři jsou generální ředitel Národní galerie Milan Knížák a ředitel sbírek moderního umění NG Tomáš Vlček.

Fenomén Baťa – zlínská architektura 1910–1960

Radomíra Sedláková a Ladislava Horňáková

Výstava Fenomén Baťa – zlínská architektura 1910–1960 (Veletržní palác – východní křídlo a respirium 1. patra) představuje architekturu Zlína v původních plánech a kresbách F. L. Gahury. V. Karfíka, M. Lorence, J. Voženílka, M. Drofy a dalších. Architekturu v širokém pojetí od urbanistických plánů, až do 50. let, přes projekty rodinných domů, ať už oněch proslulých baťovských či výjimečných domů vilového charakteru, přitom nejen ve Zlíně, ale také v tzv. satelitech, budovaných po celém světě.  K tomu patří plány a kresby společenských domů, obchodních domů, Domů služeb; kresby a plány zlínského divadla, od prvních návrhů z počátků 40. let, až k realizaci v 60. letech. Zastoupení má také soutěž na kostel a památník T. Bati, jež byla vypsána v roce 1940 a jež skončila jen řadou obdivuhodných, ovšem nerealizovaných návrhů. Výstava ukazuje i plány na proměny Zlína v 50. letech, počátky panelové prefabrikace obytných domů, ale také výstavnické aktivity firmy.Kromě plánů jsou zde zastoupeny také modely nejvýznamnějších zlínských staveb (mj. Správní budova, Památník T. Bati, tovární areál, areál nemocnice, vybrané rodinné domky, Kolektivní dům, vily J. Hanzelky a M. Zikmunda). Součástí výstavy je také ukázka produkce firmy Baťa, a to nejen reprezentativní kolekce obuvi a s ní související reklamy, ale také např. jízdní kolo či pneumatiky. Řada exponátů je veřejnosti představena poprvé.   Výstavu Fenomén Baťa – zlínská architektura 1910–1960 připravila Národní galerie v Praze – Sbírka moderního a současného umění, oddělení architektury a Krajská galerie výtvarného umění ve Zlíně ve spolupráci se Zlínským krajem a statutárním městem Zlínem. Výstava se koná pod záštitou Stanislava Mišáka, hejtmana Zlínského kraje a Ireny Ondrové, primátorky statutárního města Zlína. Národní galerie v Praze děkuje za spolupráci na této výstavě Zlínskému kraji a statutárnímu městu Zlínu.

Opět přichází ráj okresních tajemníků strany

Milan Knížák, generální ředitel Národní galerie

To, že se David Rath choval a chová vulgárně, je obecně známé, ale to, co předvádí ve funkci hejtmana Středočeského kraje si nezadá s manýrami okresních tajemníků totalitní Komunistické strany. Jeho představa, že bude komukoli v kraji nařizovat a následně trestat, je obludná a vrací nás do 50. let. Hejtman nemůže nařídit školám co mají dělat. Maximálně může dát podnět krajským orgánům zabývajícím se školstvím, které zváží, zda jeho podnět má smysl, ale v žádném případě si nemůže vynucovat splnění úkolů, které si vymyslí a které navíc nemají s výukou nic společného. Dnes Rath chce, aby ředitelé škol pořádali ankety na jméno neexistující univerzity, příště jim nařídí, aby každé ráno pořádali oslavnou mši k poctě Boha Ratha. Je ostudou celého národa, že po necelých dvaceti letech tolerujeme to, o čem jsme věřili, že se nikdy nemůže vrátit. Rathovo jednání je tak nenormální, že naznačuje existenci duševní poruchy. Jeho působení v roli hejtmana je jen souborem propouštění, vyhrožování, urážení, likvidování a sebepovyšování. David Rath se rozčiluje, že ho týdeník Reflex zpodobnil jako Hitlera. Nejen, že se na Hitlera ve svých projevech odvolával, ale jeho psychopatické projevy, v kterých není schopen ovládnout své emoce a potlačit nepřirozenou mocichtivost, nejsou daleko od Hitlerova jednání. Takovému člověku nelze svěřit vedoucí postavení v naší společnosti. Divím se sociálním demokratům, že něco takového trpí. Jsem totiž přesvědčen, že David Rath nejvíc škodí své vlastní straně, svým jednáním jí deklasuje na extremistickou bojůvku. (v pozadí za prof. Knížákem je jeho obraz v jeho pracovně v NG)

Vládní entropie

Milan Knížák, generální ředitel Národní galerie

V současném umění je situace podobná jako v jiných oblastech. Tisíce uměleckých škol po celé zeměkouli chrlí umělce a ti zase chrlí umělecká díla. V takovém hemžení je těžké být viděn a proto někteří umělci sází na skandály. David Černý na takovýto trend vsadil. Ve svém díle i životě uráží, mystifikuje a především dává najevo bezohlednost s kterou se dere na výsluní. Co se týká vzniku plastiky pro EU, naše vláda se zachovala poměrně nestandardně. Namísto výběrového řízení vyzvala (jen) dva umělce - Jiřího Davida a Davida Černého. Návrh plastiky pro EU schvalovali ministři Topolánek, Vondra, Schwanzenberg. Schválili a zaplatili návrh, který vypadal jinak než konečná realizace na které se mělo podílet 27 evropských umělců, z každé země jeden. Pokud umělec pracuje na díle, které mu nikdo nezadal, může během práce dílo zcela změnit. Jedná-li se o veřejnou zakázku, kde byl model schválen, je přípustná jen malá míra odchylky. Je jasné, že D. Černý chtěl od začátku vytvořit velkou mystifikaci, která by ho proslavila po celém světě a že tedy podváděl od samého začátku. Umění nesmí mít cenzuru, v umění je možné pochybovat o všem, je možné o všem diskutovat. Jen o podvodu se nediskutuje. Podvod má být trestán a David Černý podváděl. Ony údajně spolupracující umělce si vymyslel či uvedl bez jejich vědomí. To je obrovská neúcta ke všem. Vláda zaplatila návrh a peníze by měl autor vrátit. Nemyslím si, že viníkem této situace je Černý, ten se tímto způsobem chová stále a každý, kdo jeho práci sleduje ví, že něco podobného lze od něho očekávat. Vinni jsou ti, kteří ho vybrali a nechali ho rozbujet. Jsem zvědav, jak tato kauza skončí. Veřejnost to velmi zajímá. Ministru Vondrovi, který je za Entropu ve vládě zodpovědný, vyrostl z úterka na středu počet odkazů na webu ze 300 000 na 5 000 000, odkazy na Davida Černého z 80 000 na 250 000. Co uděláš vládo?

Úspěšná spolupráce SYNOT LOTTO, a.s., a Národní galerie pokračuje

Ivana Haslingerová

Ano, stalo se neuvěřitelné. Podařilo se spojit nespojitelné – ekonomiku a umění v tom renesančním smyslu slova. Zatímco v ČR zeje v současné době v této oblasti prakticky prázdnota, bylo dříve spojení těchto dvou oblastí zcela zřejmé. Botticelli, Shakespeare, Mysliveček, Händel, božský Vergilius i zcela nebožský (až na jisté výjimky v jeho životě) Voltaire byli závislí na přízni mocných zcela přirozeně a vytvořili civilizace, v jejichž stínu se my Evropané dodnes ohříváme. Rod Medicejů, panovníci typu Alžběty I., Bedřicha či Kateřiny, oba Velicí, ti všichni si uvědomovali, že by byli zcela efemérní, kdyby neumožnili na svých dvorech rozvoj evropského umění. Z historie věděli, že skutečná cesta ke zviditelnění národů vedla vždy přes jejich umělce a jejich sponzory, kteří se díky podpoře umění stali známými spolu s umělci po tisíce let. Připomeňme jen pana Maecenata ze starého Říma. Spojení umělců s těmi mocnými a mohovitými v žádném století před i po Kristu, alespoň pokud vím, neselhalo. Až komunismus a po té nacismus principiálně odmítly toto schéma, neboť pochopily, jak křehká jsou křídla umělců a jak velká je jejich nesvébytnost v rámci socialistického hospodářství, a skryly je pod svá široká státnická ramena. Umělci získali peníze, mohli se však starat pouze o umění posvěcené ideology. Skutečné umění ovšem chátralo a začínalo se z jejich prací vytrácet až na výjimky těch, kteří raději žili chudě a tvořili po svém. Je proto o to potěšitelnější, že tradice z předkomunistické éry začínají být již některými podnikateli obnovovány. Jedním z takových příkladů může být dlouhodobá spolupráce holdingu SYNOT LOTTO, a.s., a Národní galerie (NG). Holdig SYNOT si, podobně jako římský boháč Maecenas, uvědomuje význam kulturního dědictví českého národa a povinnost uchovat tento odkaz příštím generacím. Stává se proto stále významnějším mecenášem kulturních institucí v ČR. Jednou z jeho nejúspěšnějších dosavadních spoluprací je podpora Národní galerie. Je potěšitelné, že bude pokračovat i nadále a že dokonce oba partneři podepsali na slavnostním galavečeru v sídle NG ve dvoraně Veletržního paláce v Praze darovací  smlouvu ve výši 7 mil. Kč nejen na příští rok, ale i na rok 2010. A proč si společnost SYNOT vybrala právě Národní galerii jako nejvýznamnějšího partnera ve své mecenášské činnosti? Generální ředitelka holdingu SYNOT to vysvětlila následovně: "Být mecenášem není snadné. Nestačí k tomu jenom mít peníze, ale musejí existovat dobré projekty. Prioritou společnosti SYNOT je podporovat projekty celospolečenského významu, a to zejména v oblasti kultury. A tyto projekty tvoří osobnosti. Profesor Milan Knížák je zárukou výborných projektů a toho, že peníze budou vynaloženy na správnou věc. Náhoda v tomto směru neexistuje."  Profesor Knížák tak zajistil díky důvěře SYNOTu pro NG možnost nákupu velkého objemu nových uměleckých děl a Národní galerie se tak poprvé ve své historii díky jeho vedení stala na státu finančně nezávislou institucí. Však také na slavnostním večeru při převzetí daru prohlásil, že si spolupráce se společností SYNOT LOTTO hluboce váží:

Nadace Děti-kultura-sport  věnovala NG 202 díla Jana Zrzavého

Ivana Haslingerová

Na slavnostním večeru v sídle Národní galerie v Praze – ve Veletržním paláci – věnovala nadace „Děti-kultura –sport“ Ivo Valenty Národní galerii v Praze (NG) soubor 202 výtvarných děl  jedné z nejvýznamnějších postav českého moderního umění dvacátého století – Jana Zrzavého. Tento dar NG  velmi obohatí především proto, že Zrzavý se ke svým motivům vracel a proto jsou jejich studie důležité pro jeho pochopení. Darované kreslené dílo je pro tento aspekt jeho prací proto velmi podstatné. „Myšlenka zakoupení a následné darování této jedinečné sbírky děl Jana Zrzavého do Národní galerie v Praze vzešla od prof. Iva Bartečka. Když se naskytla možnost získat tuto významnou kolekci, byl jsem rád, že lidé díky Nadaci Děti-kultura-sport budou moct na výstavách v Národní galerii dozvědět o tomto velkém českém umělci zase o něco víc,“ říkal právě Ivo Valenta profesoru Knížákovi, když se slovy "Pánové, nedá se nic dělat, přesnost je vlastností králů, musíme zahájit," pani generální ředitelka Daňhelová  odvedla generálního ředitele  Národní galerie na podium. Pan profesor Knížák se rychle zorientoval a uvedl: „Jan Zrzavý je jedna z nejvýraznějších postav českého moderního umění 20. století. V loňském roce uspořádala Národní galerie v Praze – Sbírka moderního a současného umění – výstavu, která připomínala 30. výročí od umělcovy smrti. Byla to výstava velmi úspěšná, potvrzující Zrzavého věhlas. (psali jsme o ní v článku: Jan Zrzavý  vnesl do umění duchovní podstatu krásy) Zrzavého dílo přináší velikou a tichou radost. Nikdy se neomrzí a bude stále novým zážitkem pro všechny generace. Jsem proto nesmírně vděčen panu Valentovi, že NG získala tuto novou kolekci.  Kéž by bylo více podniků, jako je SYNOT. Českému umění by to určitě prospělo.“

Vánoční výstava v Malé  dvoraně Veletržního paláce

Bohatou nabídku, kterou Národní galerie v Praze připravila v mohutné míře pro období závěru roku napříč všemi svými sbírkami, obohatí od pátku 19. prosince  2008 další projekt– výstavní bonus pro milovníky umění – Vánoční výstava. Národní galerie v Praze v Praže připravila na konec roku celou řadu výstav,  ale to neznamená, že tento mohutný nárůst projektů přetrhne tradici vánočních výstav, které  pravidelně organizuje Sbírka moderního a současného umění. Chceme návštěvníkům nabídnout speciální vánoční dárek v podobě výstavy, která bude v Malé dvoraně Veletržního paláce otevřena  zdarma do neděle 4. ledna 2009. Vánoční výstavy ve   Veletržním  paláci  jsou dnes již tradicí.  Podle slov Milana Knížáka, generálního ředitele  Národní galerie v Praze se jedná o projekty  především z vlastních fondů NG, které pravidelně poutají pozornost nejširší veřejnosti. Návštěvník má tak zdarma možnost zhlédnout vybraná díla z bohatých sbírek Národní galerie v Praze.

„Letos jsme vybírali obrazy, které obsahují určitou sakrálnost i když je někdy zahalena civilními atributy. Takový je náš svět, hrubý, okázalý až barbarský, přesto v něm lze nalézt oázy (možná jen oázičky) jemnosti, víry až magie a teď nemám na mysli nic záhadného, tajuplného, sektářského, jen jemnost promíchanou s důstojností, pokoru co skrývá odhodlání. V čase vánočním, víc než kdy jindy, pociťujeme potřebu ticha, které nám umožní nalezení vnitřního míru.Věřím, že procházka lemovaná podivnými ikonami, které jsme v tomto sále shromáždili, vás přiblíží k sobě samým“, uvádí  Milan Knížák.

Návštěvník Veletržního paláce spatřit v Malé dvoraně nově vystavená díla Márie Balážové, Hynka Martince, Víta Soukupa, Dity  Štěpánové.Vánoční svátky z hlediska návštěvnosti znamenají období zvýšeného zájmu o projekty Národní galerie v Praze. Spolu s vánoční výstavou si návštěvníci mohou ve Veletržním paláci prohlédnout i unikátní výstavu grafických prací Pabla Picassa nebo významnou zápůjčku ze Staatsgalerie Stuttgart, Ženský akt na bílém polštáři (1917) od legendárního italského umělce Amedea Modiglianiho.

Knížákova Smršť

Milan Knížák, generální ředitel NG

Tak jsme zase zpátky

Tak jsme zase tam, kam jsme se, jak jsem alespoň věřil, nechtěli nikdy vrátit. Budou nám opět vládnout komunisté a tentokrát dvojí – jedni ti, kteří své jméno pyšně hlásají do světa a veřejně zůstávají vyznavači Gottwaldovského stylu, a druzí, co se sice nazývají sociálními demokraty, ale jsou ve svém nitru, i se vší křivostí, která je podstatou komunistického vládnutí, neochvějnými bolševiky. Můj přítel sociální demokrat Pavel Dostál se určitě v hrobě obrací, poněvadž ten bral slib, že ČSSD s komunisty nikdy nepůjde, jako něco zásadního. Současná ČSSD žádné sliby nectí. Co mi však  nejvíc vadí na nastupující krajské politické úderce je totální neserióznost, kterou nám  na této úrovni nejmarkantněji předvádí kandidát na středočeského hejtmana, superambiciózní Rath. (Neodvážím se jej nazvat doktorem, ztratil bych pak všechnu úctu k lékařskému stavu.) V překrucování skutečnosti, v opovážlivosti lhát a pomlouvat snad ještě předčí svého (zatímního) lídra Paroubka. Vždyť se ho také musí Paroubek obávat. Nebude to dlouho trvat a soudruh Rath-lík určitě přejde do útoku za získání postů nejvyšších. Ve snech těchto dvou šplhounů k moci se určitě zjevuje Jiří Paroubek jako prezident a Rath (nepamatuji si jeho křestní jméno) jako premiér, aby pak vzápětí vystřídal Paroubka na Hradě. Doufám, že se toho nedožiju. Celý svět, alespoň ten, co se nazývá západní, se pohybuje směrem k socializmu. Možná je to tím, že většina společnosti se má velmi dobře. Blahobyt vede ke snížení osobní odpovědnosti a k lenosti. A líné mozky jsou velkým nebezpečím. I v Česku si absolutní většina obyvatel žije nadstandardně a přesto stále chtějí víc. Levicové strany je v této nezřízenosti podporují a neuvědomují si, že zdroje, ze kterých se zatím dají čerpat miliardové státní půjčky, mohou rychle vyschnout, stačí několik za sebou jdoucích podobných krizí jako je ta, co právě doznívá. Potom je lid ukřižuje. Zatím jim tleská. Jsme národ politických slepců.

Cena NG 333 a Skupiny ČEZ

Ivana Haslingerová 

V únoru letošního roku vyhlásila Národní galerie v Praze 2. ročník soutěže Cena NG 333 a Skupiny ČEZ. Tato cena je věkově ohraničená: Mohou se jí účastnit mladí umělci z České republiky a Slovenské republiky, jejichž věk do konce kalendářního roku nepřesáhne 33 let a nesmí být mladší 15 let. První ročník zaznamenal úspěch. Z více než dvoustovky přihlášených děl vybrala devítičlenná odborná porota vítězné dílo  - videozáznam jaderného výbuchu nazvaný Mediální realita  od skupiny Ztohoven. Mecenášem ceny je spol. Securitas ČR,. s. r. o.,  finančním partnerem Skupina ČEZ, díky nimž může být tato cena vyhlašována každoročně.

„Ačkoli jsme soutěž vyhlásili již 28. 2. 2008,  mohutný zájem o aktivní účast zaznamenáváme od konce července. Z toho důvodu jsme se rozhodli prodloužit termín uzávěrky o jeden měsíc“, říká tisková mluvčí Národní galerie v Praze Petra Jungwirthová.

Mladí umělci tak mohou přihlašovat svá díla až do 4. 9. 2008 ve  Veletržním paláci. Další prodloužení termínu však již podle Jungwirthové nebude možné. 11. 9. 2008 se totiž ve  Veletržním paláci sejde porota odborníků z České a Slovenské republiky, aby vybrala nejlepší díla, která postoupí do dalšího kola.

Mistrovská díla Sbírky grafiky a kresby NG

 Petra Jungwirthová

Ve druhém patře nedávno otevřeného Schwarzenberského paláce, uprostřed nové expozice českého barokního umění, získala Sbírka grafiky a kresby Národní galerie v Praze prozatím jediný reprezentativní výstavní prostor, grafický kabinet, v němž může veřejnosti formou krátkodobých přehlídek průběžně představovat rozličné kolekce vybrané ze svých nejstarších fondůaž po umění 18. století – ITALSKÁ RENESANCE A MEZINÁRODNÍ MANÝRISMUS. V současné době je zde prezentován zcela exkluzivní soubor prací významných představitelů italské renesance a mezinárodního manýrismu, druhá část trojdílného cyklu představujícího mistrovská díla Sbírky grafiky a kresby, který byl připraven u příležitosti otevření nové stálé expozice Národní galerie v Praze. Vedle bravurních kreseb renesančních a manýristických mistrů, Italů Francesca Salviatiho, Federica Zuccariho, Bernardina a Giulia Campiů, či rudolfínských umělců Bartholomea Sprangera, Hanse von Aachen a Pietera Stevense, jsou zde vystaveny i vzácné grafické listy: mědiryt z okruhu Mantegnovy školy, lepty Parmigianina a Federica Barocciho, dvojportrét od Aegidia Sadelera či technicky brilantní chiaroscurový dřevořez z dílny jednoho z nejvýznamnějších představitelů manýristické grafiky Hendricka Goltzia. Tento celý cyklus pak bude v říjnu završen kolekcí věnovanou nejvzácnějším dílům z fondů kresby a grafiky 17. a 18. století a doplněn připravovaným katalogem 100+1: Mistrovská díla ze sbírky grafiky a kresby Národní galerie v Praze od středověku do konce 18. století. Výstava potrvá od červenec do září 2008 ato denně pd 10 do 18 hodin.

Knížákova smršť 38

Milan Knížák, generální ředitel Národní galerie v Praze

Nejnižší penze pro důchodce bude 25 000,- Kč a čím menší měli během života plat, tím větší budou mít penzi. Děti dostanou tužkovné, perovné, penálovné, taškovné, bačkorovné a určitě ještě nějaké další -ovné. Těhotné ženy budou dostávat nejen daleko větší přídavky, ale také naturálie, například černé pivo. Kaplickému zaplatí patrně z vlastní kapsy pan Paroubek čtyři miliardy a zbytek (to nebude stačit) doplatí Rath z výnosu vlastní polikliniky. Chcete ještě někdo něco? Teď před volbami získáte od socialistů přísliby na cokoliv, stačí adresovat Vaší žádost na Paroubkův Lidový dům. Pa r o u b e k mě nazval největším zloduchem a intrikánem, který ovlivňuje prezidenta republiky, a ten zase primátora Béma. Netušil jsem, že mám takovou moc, takže je to vlastně poklona. Jiří Paroubek mne zatratil jen proto, že mám jiný názor než on a nebojím se ho dávat najevo. Přesněji řečeno, mám jiný názor, než pan Paroubek potřebuje. Jsem přesvědčen, že Blob na Letné je Paroubkovi šumafuk a podporuje ho jen proto, že se prezident a vedení ODS postavilo proti. Kdyby ODS okopírovala program ČSSD, Paroubek a jeho horlivý papoušek Rath by stejně protestovali. Nejde jim totiž o nic jiného než o získání moci. Věřím, že kdyby šlo udělat šikovný puč, jaký se komunistům povedl v únoru 1948, Paroubek by určitě neváhal. Stačí se podívat na nedávnou minulost ČSSD. Kakaový král Kraus se opět beze studu cpe do politiky a z politiky vyklouzlý multimilionářský mašínfíra Gross se nám všem vysmívá ze své „chaty“ na Floridě, atd. atp. Nejhorší je, že ČSSD už není opozicí, ale nepřítelem všeho vládního. Negovat vše a za každou cenu, taková cesta nevede k dobré budoucnosti, ale do pekel pro všechny.

A nakonec minirébus:

S PAROUBKEM A RATHEM V ČELE PŮJDE ČESKO DO …… (Doplňte výraz na 6 písmen)

Knížák není ani intrikán ani zamindrákovaný zloduch, pane Paroubku

Ivana Haslingerová

V deníku Právo vyšel článek "Paroubek má nového poradce, architekta Kaplického".  Na tom by nebylo nic podivného, tím jen potvrdil pan Kaplický, že není pravicově orientovaným noblesním pánem, jak se snažil dosud navenek působit a jeho odpůrci by měli zavýsknout, že konečně ukázal, na čí straně stojí, a že celá Chobotnice je výrazně politicky motivovanou stavbou. Pikantní na tom bylo snad jen to, že schizofrenně zdůraznil, že  "Architektura musí stát nad politickými otázkami." Co ale bylo naprosto nedůstojné a navíc zbytečné, bylo vyjádření pana Paroubka, že "situace kolem stavby je nepřehledná změť intrik a tím hlavním intrikánem, zloduchem, zamindrákovaným člověkem je pan Knížák. Negativně inspiruje prezidenta republiky, ten negativně inspiruje primátora Béma a tito tři vytvořili triangl, který v tuhle chvíli brání realizaci tohoto odvážného projektu". Jinak řečeno, naším státem nevládne prezident, ale pan profesor Knížák. Ne že by to byla špatná představa, názory profesora Knížáka na politiku jsou konzistentní, jasné a kdyby šly prosadit, byli bychom určitě dál než nyní s hádavou koalicí. Protože ale celou situaci kolem knihovny monitorujeme, víme, že pan prezident vystoupil proti její stavbě dlouho před tím, než se k ní a to navíc na dotaz novinářů, vyjádřil jako umělec profesor Knížák. Ten navíc nekritizoval její estetickou krásu, pouze si dovolil říci, že by se mu líbila v moderní zástavbě mezi mrakodrapy na Pankráci. Profesor Knížák je navíc všechno jiné než intrikán a zamindrákovaný člověk. Vždy jedná přímo, i když je věc nepopulární, a zamindrákovaný nemá být vůbec proč. Je úspěšným umělcem, jeho díla visejí v prestižních světových galeriích, navíc vede Národní galerii, a to velmi úspěšně. Podle pana Paroubka dokonce má takový vliv, že ho poslouchá i sám prezident republiky. Co si může umělec od života víc přát? Snad ještě osobní štěstí, ale to má Knížák také v míře vrchovaté. Jeho paní ho nejen miluje, ale i obdivuje a jeho pět psů ho přímo nepříčetně zbožňuje. A pokud jde o to, že by negativně inspiroval pana prezidenta, tak to již hraničí s urážkou profesora Klause, že si neumí udělat svůj vlastní názor. To ale každý, kdo sleduje politiku od polistopadového převratu, musí s úsměvem popřít. Oba páni profesoři jsou sice přátelé, ale Václav Klaus je znám právě tím, že si tvoří, a to mnohdy až neuvěřitelně paličatě, své vlastní názory, a pokud jde o Chobotnici, byl, pokud víme, zděšen především po podrobném prostudování odborných článků o ní a vyjadřoval se právě k nim. Nešlo totiž jen o to, jestli se mu stavba líbí, ale také o bezpečnost knih v ní uložených a osob ji navštěvujících. Podle expertů je právě toto nejzávažnějším problémem celé stavby. Kdyby vypukl požár, tak se uvnitř kovové konstrukce všichni uškvaří jako v kotli a navíc přijdeme o celé národní dědictví. Ale o tom všem jsme již podrobně psali. Nedivím se proto, že pan Kaplický pochvaloval, že "Je to (Paroubkovo vyjádření) první pozitivní vyjádření o Národní knihovně po 14 měsících".

Otevřený dopis Marie Knížákové Jiřímu Paroubkovi

Pane Paroubku,
mému muži patrně nestojí za to, aby se hájil. Já s ním však žiji 35 let a cítím se uražena a proto Vám posílám tento otevřený dopis. Lžete, jste zaujatý a plácáte co Vám slina na jazyk přinese. Politik má být rozvážný, vzdělaný a pravdomluvný a hlavně mu má jít o jeho zemi. Tyto vlastnosti Vám chybí, jinak byste nemohl jednat tak jako dosud. Slovo zloduch, kterým jste označil mého muže, je ve slovníku uvedeno jako podněcovatel ke zlému, a to platí nejspíše na Vás. To, že je Milan Knížák proti postavení Kaplického Chobotnice ještě neznamená, že je zločinec. Jsme ve svobodné zemi pane Paroubku, ale Vy asi o svobodě nevíte nic. Jak také, když jste byl někde v Raji pěkně v teple, zatímco Milan Knížák byl od r. 1966 evidován jako nepřítel státu, a teprve potom, když už nic nehrozilo, jste vylezl z rajské ulity. Další Váš inteligentní výrok o Milanu Knížákovi byl, že je "zamindrákovaný člověk". Nevíte z čeho by měl mít komplexy? To je vlastnost, která se mu vyhnula. A "intrikán"?, to značí jen Vaši lenost se zamyslet, protožekdyby jím byl, nevrhal by se veřejně do konfliktů, ale osnoval své intriky zezadu. Intrikán není vidět, nejedná přímo. Slušný člověk, než začne vynášet soudy, si zjistí podstatu problému, jinak je to jen hlupák, který opakuje povrchnosti. Vy jste zvolil nejsnadnější cestu z médií a přes média, tím jste ukázal svojí neschopnost, primitivnost a nevzdělanost.
Přesvědčil jste mě již dávno, že čest a hrdost ani zdaleka nepatří do Vašeho života. Pohrdám takovými lidmi jako jste Vy a jsem ráda, že s Vámi nemám nic společného. Nic s tím nenaděláte, když budete dále rudnout nad jménem Milan Knížák. Ten zůstane výjimečným a důstojným reprezentantem této země. Vám žádný post k důstojnosti nepomůže, pro mne zůstáváte bezcenným.  Marie Knížáková

Pro mého muže už nechodí StB!

Marie Knížáková

Vážení Pancohasloni! Právě jsme se vrátili s manželem z chalupy z Klíčova a přečetla jsem si Váš příspěvek Milan Knížák: "Národní galerie je museum umění národa" o Národní galerii (NG) a Milanovi Knížákovi. Vím, co všechno pro tu starou kulturní potvůrku udělal a co ještě nevím, co se nedá vykázat a nahmatat... Jen víc takových Knížáků! Ať mě ti “úspěšní a pracovití, co jim leží osud NG na srdci” ukáží někoho, kdo by dokázal tak úžasně pohnout s molochem, jakým NG před nástupem Milana Knížáka byla. To je jen a jen zášť, závist, nenávist a neúcta k člověku, který “dovede”! Tito lidé chtějí jen někoho dostat do prosperující instituce, kdo by jim “šel na ruku” a to Knížák není a nebude. Mému muži jde a šlo vždycky o “věc”, tedy přeloženo: nyní o NG, předtím o AVU apod. Nikdy mu nešlo o sebe a to podtrhávám. Jsem na něho hrdá. Vždycky se choval jako chlap, přestože musel stále (od svých 17 let) čelit lidské zlobě. Pro mne je smutné zjištění, že tito “spravedliví” jsou stejná sorta lidí, kteří udávali Milana za komunizmu. Ničím se od nich neliší. Výhodou pro nás je pouze to, že si pro mého muže už nechodí StB, ale smutek z toho všeho je, bohužel, stejný. Ať se tito lidé snaží sebevíc, Milan Knížák zůstane mimořádným člověkem s obrovským morálním kreditem, s tím neudělá nikdo nic. Děkuji Fragmentům za uznání a za krásný článek.
P.S.
Pro StB jsem byla bláznivá zamilovaná ženská. Pro dnešek jsem nepřijatelná. Tehdy jsem mohla nasazovat “krk” riskovat, dnes obhajovat člověka s kterým žiji se “nenosí”. Nikdo vám neuvěří, jen zesměšníte toho, koho chcete obhájit.

Pozn. redakce: Tento dopis nás velmi oslovil a proto jej zveřejňujeme v doslovné verzi. Takové manželky, jako je paní Marie či paní Livie, v žádném případě své muže nezesměšňují, naopak přispívají k jejich úspěchům.

 

Poslední přírůstek do psí rodinky profesora Knížáka – Král Kachna

Milan Knížák: "Národní galerie je museum umění národa"

Ivana Haslingerová

Když jsem si přečetla několik článků  v MF DNES a LN o tom, že Milan Knížák národně i mezinárodně diskvalifikuje NG přikrýván politickou přízní, okamžitě se mi vybavily články typu „Pryč s Knížákem“, které se objevují téměř pravidelně před každými volbami.  Pikantní na tom je, že ona "obzvláštní politická přízeň" pocházela pro ostře pravicového profesora Knížáka od  socialistického ministra kultury Pavla Dostála a nyní od lidoveckého ministra Jedličky.

"Kéž by bylo pravda, že mám podporu politiků pro NG a kulturu. Dostáváme málo peněz a musíme oslovovat sponzory," usmívá se Prof. Milan Knížák, Dr.A.

Jednou protestovalo několik desítek zmanipulovaných studentů, podruhé několik desítek Rómů zasvěceně usoudilo, že nemá na funkci ředitele NG odbornou způsobilost, a tak jsem letos čekala, zda před blížícími se volbami do místních zastupitelstev a do Senátu s tímtéž tématem nepřijdou třeba nespokojení zemědělci. Podcenila jsem ale aktéry těchto pravidelných politických kauz. Jsme přece již v EU a tak naši občané budou manipulováni za pomoci globálního umění. Jinak by totiž nemohli profesoru Knížákovi vytýkat, že NG s nabubřelostí a vzdorem ignoruje mezinárodně úspěšné umělce a nenakupuje díla světových autorů, jako to dělají centra světová výtvarného dění  v New Yorku, Londýně,  Berlíně či Paříži. Naprosto přitom ignorují skutečnost, že pro propagaci našich umělců v zahraničí jsou nemalými náklady zřizována ze státního rozpočtu v cizině tzv. Česká centra. Navíc si  zneuznaní kritici neuvědomují, že za pořádání výstav stojí šéfové jednotlivých odborů galerie a Milan Knížák pouze jako ředitel jejich počiny svým podpisem schvaluje. Mocní nepřátelé mohou samozřejmě Knížáka odstřelit. On se tím jen zklidní a zbohatne, poněvadž na to, aby si vydělával peníze svým uměním, nemá jako ředitel NG čas a sílu. Pro NG to bude ale veliká škoda.

Ministr kultury rozhodně nenapadá Milana Knížáka

JUDr. František Mikeš, 1. náměstek ministra kultury

Pokud někdo napadá v současné době ředitele NG Milana Knížáka, tak to určitě není ministr kultury Václav Jehlička. Milan Knížák to myslím velmi dobře ví a to nejenom z rozhovorů se současným vedením Ministerstva kultury (MK), ale i z mediálních výstupů. Rozhovor zorganizovaný ČR stanice Radio Česko vyzněl myslím hodně ve prospěch ředitele NG, i když si to možná moderátorka představovala jinak. Možná i proto, že se zástupce MK  zeptal, proč přichází iniciativa JE ČAS PRO ZMĚNU teď, rok poté, kdy převzala odpovědnost za chod státu současná vládní koalice a proč nebyli její organizátoři stejně halasní za osm let vlády minulé. Pravdou ovšem je, že MK připravuje kriteria pro hodnocení ředitelů všech 32 příspěvkových organizací, kterých je MK zřizovatelem a to právě proto, aby výstřelky z některých míst mohly být objektivně komentovány.

Umění pro všední den

Tomáš Krejča

Na zámku Zbraslav se koná od 17. 5. do 29. 6. 2008 nová výstava "Umění pro všední den". Národní galerie v jeho ambitu představuje 90 ukázek živé tradice řemeslných výrobků z přírodních materiálů – keramiky, košíků, lamp, vějířů, kimon, bambusových štětců, ručního papíru, lakových skříněk. To vše dokládá vysokou estetickou úroveň předmětů pro každodenní užití v dnešním Japonsku. Záštitu nad touto výstavou převzalo Velvyslanectví Japonska v ČR. Pod názvem „Handicrafted Form – Traditions and Techniques“ poslala do Prahy nevládní japonská nadace Japan Foundation výstavu 90 ukázek živé tradice řemeslných výrobků z přírodních materiálů – keramiky, košíků, lamp, vějířů, kimon, bambusových štětců, ručního papíru, lakových skříněk atp. –, které dokládají vysokou estetickou úroveň předmětů pro každodenní užití v dnešním Japonsku. Japonské ministerstvo kultury vzorně pečuje o zachování a rozvíjení technologií rukodělných výrobků podle „tajných tradic“ místních dílen, jež se přenášejí z generace na generaci. Nejlepším mistrům ve výjimečných případech dokonce uděluje prestižní titul „žijící národní poklad“ (ningen kokuhó). Ale také výrobky řadových řemeslníků vynikají mimořádnou dovedností rukou, citem pro materiál a výtvarnou kvalitou.

V neděli 18. 5. 2008 proběhne  Mezinárodní den muzeí a galerií. Národní galerie v Praze při této příležitosti nabízí  vstup zdarma. Tip na výstavu: Valdštejnská jízdárna Mistři čínské tušové malby 20. století a od pátku nová expozice Umění 19. století v Klášteře sv. Jiří na Pražském hradě. Nabídku doprovodných programů naleznete na http://www.ngprague.cz/175/detail/mezinarodni-den-muzei-a-galerii-2008/

Umění 19. století v Čechách v Klášteře sv. Jiří

Od 16. 5. 2008 bude otevřena v Klášteře sv. Jiří nová expozice českého malířství, sochařství a užitého umění 19. století. Nová expozice je koncipována jako názorná přehlídka všech důležitých výtvarných umělců a jejich představitelů. Chce ukázat, jak se české umění vyvíjelo a jak se vyrovnávalo se všemi hlavními dobovými myšlenkovými a slohovými proudy. Autorské  celky, na kterých je koncepce expozice založena, přesvědčivě doloží, že české výtvarné umění je srovnatelné  se vším, co tehdy vznikalo v ostatních evropských uměleckých centrech. Novou expozici připravila Národní galerie v Praze ve spolupráci s Uměleckoprůmyslovým museem v Praze.

Pašije v umění gotických mistrů

Ivana HAslingerová

Název Velikonoce  je odvozen od Velké noci, kdy Ježíš Kristus vstal z mrtvých, a proto je tato událost nejdůležitějším obdobím křesťanského roku. O předvelikonočním tzv. pašijovém (z lat. passio – utrpení) týdnu, který tomu předchází, si připomínáme Kristovo utrpení od slavnostního vjezdu na oslíku do Jeruzaléma o palmové či Květné neděli za účelem oslavit židovské svátky Pesach, přes jeho poslední večeři s učedníky na Zelený čtvrtek, následnou modlitbu na hoře Olivetské, kde došlo zradou Jidáše k jeho zatčení, soud, bičování a ukřižování na Velký pátek, přes zmrtvýchvstání o slavné Velké noci o Bílé sobotě až po neděli, kdy začínají podle katolické tradice slavnostní vigilie – vzkříšení. Velikonoční bohoslužba začíná zapálením velikonočního ohně, který symbolizuje vítězství Ježíše Krista nad temnotou a smrtí. Od tohoto ohně se pak zapaluje velikonoční svíce, která je v mnoha kulturách chápána jako znamení života.  Kristus pobýval po svém zmrtvýchvstání na Zemi se svými učedníky celých 40 dní a teprve pak vstoupil na nebesa a na připomínku této události slaví křesťané Nanebevstoupení, která připomíná Ježíšův výstup ze země do nebe a jeho oslavení u jeho Otce. Slavnosti velikonoční končí až padesátý den tzv. Letnicemi, slavností Seslání Ducha svatého. Protože jsou Velikonoce nejdůležitějším obdobím křesťanského roku, není divu, že jsou nejčastějším tématem středověkého umění. Pašijové náměty od modlitby Ježíše v Getsemanské zahradě na hoře Olivetské, přes jeho zatčení díky Jidášově zradě, soud před židovskou veleradou, předvedení před krále Heroda, soud u římského místodržícího Izraele Piláta, bičování, odsouzení k ukřižování, příprava na ukřižování, Ježíšova smrt doprovázená zatměním nebe a zemětřesením až po zmrtvýchvstání a vstup Ježíše na nebesa  jsou velmi působivými náměty pro umělce. Je proto velmi záslužné, že lektorské oddělení Sbírky starého umění Národní galerie v Praze připravilo právě na Květnou neděli komentovanou prohlídku pašijových výjevů v starobylém klášteře sv. Anežky České. Občané, kteří byli v minulých desetiletích komunismu ochuzeni o toto chápání Velikonoc a viděli v nich po vzoru pohanských předků nejvýš pomlázku a oslavu jara, měli tak možnost poslechnout si v nádherných starověkých prostorách tohoto kláštera působivé vysvětlení velikonočních událostí z úst lektorky Kateřiny Telnarové přímo před pašijovými výjevy na obrazech gotických mistrů. V tomto zaujímá NG výjimečné postavení, neboť deskové obrazy se u nás zachovaly v takové míře jako v málokteré zemi. Zajímavé je také sledování proměn gotického slohu.

Významná zápůjčka třech děl do Národní galerie v Praze

Olga Uhrová

Významná zápůjčka třech děl německých expresionistů dorazila  z vídeňské Albertiny do Národní galerie v Praze. Díla předních představitelů německého expresionismu a členů umělecké skupiny Die Brücke ( založené v roce 1905) Ernsta Ludwiga Kirchnera,  Karl Schmidta – Rottluffa a Emila Nolde zapůjčila  Albertina ve Vídní  do Národní galerie v Praze,  jako reciproční zápůjčku za obrazy Oskara Kokoschky pro umělcovu výstavu ( Oskar Kokoschka – Exil and New Homelend 1934 – 1980 ) ve Vídni do 13. července 2008. Cílem tvorby německých expresionistů bylo těsnější spojení života a umění. Na jejich práci měla vliv německá gotická dřevořezba, později dřevořezby z Afriky a Oceánie, z moderního umění pak autentičnost a expresivita díla V. v. Gogha, P. Gauguina a E. Muncha a barevnost francouzských fauvistů. Nejaktivnéjším členem Die Brücke se stal E. L. Kirchner.  Tvořil především výjevy z velkoměstského života a intimního prostředí. Do tohoto okruhu náleží právě obraz z Albertiny „Dva akty v pokoji“ z roku 1914, který představuje jednu z prvních verzí tohoto námětu. Sedící žena v popředí představuje umělcovu přítelkyni Ernu Schilling. Pro jazyk obrazu je charakteristická výrazná barevnost a geometrická stylizace tvarů.

ITCA 2008 - Mezinárodní trienále současného umění 2008

 Petra Jungwirthová

Pořádáním ITCA 2008  ve dnech  3. června – 14. září 2008 ve Veletržním paláci odkazuje  Národní galerie v Praze na Mezinárodní bienále současného umění – IBCA 2005 a rovněž na První pražské bienále 2003. Mezinárodní trienále současného umění je rozsáhlý mezinárodní projekt, zaměřený na umělecké tendence, které zůstávají stranou hlavního proudu současného výtvarného umění, manipulovaného finanční a politickou mocí a diktátem vládnoucích interpretací umění. Téma trienále „Re-reading of the Future“ má za cíl zviditelnit a zpřístupnit ty tvůrčí tendence, které, přestože jsou důležité pro zachování multinacionálního a interkulturního diskursu, zůstávají v pozadí priorit současné společnosti. Prezentace nejaktuálnějších tendencí současného umění v prostorech Národní galerie v Praze je výsledkem její spolupráce s prestižním mezinárodním týmem kurátorů z Velké Británie, Finska, České republiky, Německa, Itálie, Francie, Portugalska, Bulharské republiky atd. V reprezentativní budově Veletržního paláce  na přibližné ploše 9000 m2 se představí stovky děl, hlavně evropských současných umělců z oblastí výtvarného umění, hudby, divadla, videa, filmu, literatury, fotografie a také architektury. V prostoru ARTminus se uskuteční alternativní program trienále, kde budou mít možnost vystoupit netradiční umělecké formace s bohatým  video programem. Část projektů ITCA 2008 vytvoří satelitní výstavy v alternativních centrech a prostorech partnerských institucí – v Art Academy in Helsinki (Finsko), Perve Galeria (Portugalsko), Turlei Galery (Polsko) a National Museum of Bulgarian Art (Bulharsko). Základní organizační platformou ITCA 2008 je rozvíjení partnerství a spolupráce Národní galerie v Praze s kulturními a ekonomickými institucemi, společnostmi, nadacemi, univerzitami a alternativními kulturními středisky, a to jak na národní, tak i na mezinárodní úrovni. Rozsáhlá mezinárodní přehlídka ITCA 2008 ukáže nejenom nejnovější projekty evropských kurátorů a umělců, ale i zintenzivní vztahy mezi uměním a publikem prostřednictvím workshopů, seminářů a konferencí. Součástí široké mediální a informační kampaně, kterou Národní galerie v Praze spolu se svými partnery zajistí během celého tříměsíčního průběhu trienále, se stanou virtuální katalog a aktuální webové stránky.

Kristovy pašije v gotickém malířství a sochařství

Lektorské oddělení Sbírky starého umění Národní galerie Vás srdečně zve 16. března 2008 na nedělní komentovanou prohlídku výstavy "Kristovy pašije v gotickém malírství a socharství" do Kláštera sv. Anežky České, U Milosrdných 17, Praha 1. Velikonoční neboli pašijový týden, kdy si připomínáme Kristovo utrpení a zmrtvýchvstání, je nejdůležitějším obdobím křesťanského roku, a proto i nejčastějším tématem středověkého umění. Komentovaná prohlídka "Kristovy pašije v gotickém malířství a sochařství" se koná o Květné neděli, kterou velikonoční týden začíná.
Zvýhodnené vstupné (vcetne výkladu): 60,- Kč. Další informace a rezervace (není nutná):
tel. 221 879 216 - 217, e-mail: ak.educ@ngprague.cz

Marlene Tseng Yu – Síly přírody

Marcela Hančilová  

Výstavu pořádá Národní galerie v Praze – Sbírka moderního a současného umění v Malé dvoraně a v 5. patře Veletržního paláce  Dukelských hrdinů 47, 170 00 Praha 7 od 8. února – 27. března 2008. Jedním z důvodů, proč se do středu pozornosti dnešního trhu s uměním, stejně jako do výstavních programů muzeí a galerií a umělecké kritiky dostává čínské výtvarné umění, je jistě v to, že obohacuje dnešní kulturní diskurs fixovaný především na kódy posledních let, měsíců, týdnů, nebo dokonce i dnů o představy, energie a rytmy sahající do tradice s tisíciletými kořeny. Dílo americké malířky čínského původu Marlene Tseng Yu bychom měli v uvedené souvislosti vnímat jako projev, který již po několik desetiletí anticipuje nové možnosti setkávání a vzájemného obohacování západní a východní kultury, aniž musí čerpat z podob a modelů poetik pozdně moderního umění. Podstata její působivosti spočívá v tom, že autorka míjí kategorie a systémy vybudované v reakci na krizové jevy západní civilizace, a uchovává tak, v daleko větší míře než jiní, bezprostřední doteky s přírodním universem. Ty se totiž z umění posledních desetiletí převážně vytrácejí. Yu vstoupila do umění v šedesátých letech, kdy americký abstraktní expresionismus získával pověst nejvýznamnější tendence umění prvních desetiletí druhé poloviny 20. století. Abstraktní expresionismus uchvacoval energiemi barev a forem velkého formátu a svobodou syntaxe, která umocňovala iluzi, že americkému umění se podařilo překonat dilema uměleckých směrů stárnoucí Evropy. Čím větší ohlas abstraktní expresionismus získával, čím hlubších analýz se dostávalo jeho povaze a původu, tím více se prosazovaly souvislosti abstrakce a modernismu a vystupovaly otázky svobody subjektu ve společnosti a umění. Mnohé v abstraktním expresionismu zůstalo spojeno s tvůrčími revolucemi 19. a 20. století. Není proto divu, že významný americký kritik moderního a současného umění, Donald Kuspit, vidí ve své studii o Marlene Tseng Yu, vydané roku 2005, její tvorbu v souvislostech návratů abstraktní malby k jednomu z kořenů abstrakce – k romantismu.

Knížák vyzbrojuje teroristy

Ivana Haslingerová

V pražské galerii Mánes harašily zbraně. Po zuby byli ozbrojeni i hlemýždi, psi, raci, ptáci a krokodýlové...  Ano. Generální ředitel Národní galerie Milan Knížák ukázal svou pravou tvář. Navrhuje zbraně pro arabské teroristy. A že jde opravdu o převrat ve vyzbrojování armád, o tom svědčí zájem nejen po zuby ozbrojených arabských teroristů, ale i petrodolary šelestících šejků, kterými se to na výstavě jen hemžilo. Se zřetelem na charakter muslimského vyznání nebyla mezi ozbrojenci ryba.

"Řezal jsem zbraně a připevňoval je na zvířata, aby jim nevadily v pohybu a mohla s nimi dobře mířit. Pak jsem je i zvířata natřel na černo, aby byly v noci neviditelní," vysvětluje Milan Knížák svým arabským přátelům. Že to myslí Milan Knížák s  přestupem na islám opravdu upřímně, o tom svědčí to, že hned u vstupu na výstavu pověsil mnoho znetvořených Kristů na kříži. Dokonce do jednoho z nich  nožem vyryl díru za níž koukal rudý rám místo vnitřností. "To je to správné," říká o tomto obrazu mistr.

Březen v Národní galerii

Petra Jungwirthová

Všechny stálé expozice a výstavy Národní galerie v Praze jsou otevřeny denně mimo pondělí 10-18 h. Možnost posledního vstupu do stálých expozic a na výstavy je v 17.30 h. UPOZORNĚNÍ: Klášter sv. Jiří: expozice bude uzavřena do 7. 5. 2008. Veletržní palác: od 24. 2. 2008 bude uzavřeno 4. patro. Dům U Černé Matky Boží: Expozice otevřena od 19. 2. 2008 Od 1. 1. 2008 nové ceny vstupného. SLEVY A VSTUP ZDARMA: Děti do 6 let zdarma. Snížené vstupné: děti 6-15 let, studenti, senioři nad 60 let; školní skupiny: 20 Kč za žáka ve všech objektech. Vstupné na jednotlivé výstavy je stanoveno zvlášť. Změny vyhrazeny. Dárková vstupenka platná v objektech Sbírky starého umění - Šternberský palác, Schwarzenberský palác, klášter sv. Anežky České. Platnost vstupenky: 2 návštěvní dny. Cena: základní 240 Kč, snížená 20 Kč. DEN VOLNÉHO VSTUPU: Pravidelně každou první středu v měsíci od 15 do 20 h (platí do stálých expozic a na výstavy). TIP NA DÁREK: Dárková vstupenka do Národní galerie v Praze platná do všech expozic a na výstavy: cena pro jednu osobu činí 500 Kč, pro dvě osoby 900 Kč. Zakoupíte ve všech pokladnách NG.

Valentýn v Národní galerii v Praze

 Petra Jungwirthová

Den sv. Valentýna (14. 2. ), který letos připadl na čtvrtek, oslaví Národní galerie v Praze pozvánkou do svých stálých expozic a na výstavy pořádané NG. Tento den zaplatí dáma v doprovodu pána pouze snížené vstupné. Lektorská oddělení Národní galerie v Praze připravila řadu komentovaných prohlídek pro (nejen) zamilované návštěvníky: PROGRAM 14. 2. 2006

Ve Šternberském paláci lze nově spatřit unikátní dílo  Strom života

 Petra Jungwirthová

Cena NG 333

Petra Jungwirthová

V červnu 2007 vypsala Národní galerie v Praze 1. ročník Ceny NG 333 a Skupiny ČEZ pro mladé umělce do 33 let z České republiky a Slovenské republiky. Mladí výtvarníci měli možnost posílat svá díla nebo tematické soubory děl libo­volného žánru do 3. září 2007. Ve dnech 24. a 25. září se ve Veletržním paláci sešla odborná porota, která z přibližně 300 výtvarných děl od 198 mladých umělců vybrala 11 finalistů. Vítěz byl vyhlášen 6. prosince 2007 ve večerních hodinách. Laureátovi byla slavnostně předána cena v podobě finanční odměny 333 000 Kč, kterou darovala společnost Securitas a.s. Sponzorsky projekt dále podpořila Skupina ČEZ, a.s. a společnost Trade Fides. Oceněné dílo zůstane po skončení výstavy v majetku Národní galerie jako součást jejích sbírek. Cílem této aktivity je podchycení mladých talentů z řad umělců a výtvarníků. Předsedou devítičlenné odborné poroty je ředitel Sbírky moderního a současného umění Národní galerie v Praze, Doc. Tomáš Vlček, CSc. Vítězem soutěže se stala  SKUPINA ZTOHOVEN za "Mediální realitu 2007".  ZTOHOVEN sdružuje neurčitý počet členů, z nichž někteří vystupují pod pseudonymy Petr Olejka, Zdeněk Dostál, Roman Týc, Eman Cipace a další. Skupina má na kontě kromě vítězného  fingovaného výbuchu na ČT2 akci s neonovým srdcem Jiřího Davida na Pražském hradě, a akci, při které byly překryty reklamní plochy v metru. Cenu v podobě kupní smlouvy na částku  333 000,- Kč však z rukou generálního ředitele spol. Securitas  ČR a.s. Michala Kuníka, nepřebírali členové vítězné skupiny,  nýbrž jejich právní zástupce. Skupina ZTOHOVEN na vernisáži ani na tiskové konferenci nevystoupila, neboť si přeje zůstat v anonymitě.

Výtvarná dílna v Národní galerii

Petra Jungwirthová

 Lektorské oddělení Národní galerie v Praze představuje projekt určený mladým lidem "Výtvarná dílna pro studenty/tky a dospělé" .Dílna je určena především středoškolským a vysokoškolským studentům/kám a dospělým bez věkového omezení. Program dílny by měl být atraktivní zejména pro jedince, kteří sami rádi tvoří a zároveň chtějí trochu hlouběji proniknout do některých tvůrčích přístupů a pochopit širší kontext umělecké tvorby. Cílem setkání je prostřednictvím rozmanitých tvůrčích aktivit a výtvarných technik hledat podstatné znaky vybraných uměleckých směrů 20. století, ale i současného umění, a zkoumat či zkoušet principy tvorby konkrétních umělců a umělkyň. Nepředpokládá se žádná výtvarná schopnost či dovednost, ale jen chuť  nechat se inspirovat vybranými díly ze sbírek Národní galerie Veletržního paláce. Den a hodina: první středa v měsíci, 17:30. Dne 7.11. 2007 představíme Umělý vesmír (S. Zippe) - Hledání univerzálního řádu v koloběhu vzniku a zániku. Inspirováni dílem Stanislava Zippeho vytvoříme vlastní kinetickou a světelnou instalaci – vlastní „mikrovesmír“. Dne 5.12. 2007 Hádanka (M. Dopitová) - Tématem prosincové dílny bude otázka „identity“. Podobně jako Milena Dopitová vytvoříme svůj vlastní foto - autoportrét a také objekt; křehký a jemný navenek, pevný a nedeformovatelný uvnitř. Dne 2.1. 2008 Transformace (Z. Beran) - Umělecké dílo má svůj čas: čas vznikání, čas trvání a pokud není chráněno, tak i čas rozkladu a rozpadu. Podíváme se, jak s tímto fenoménem pracuje umělec Zdeněk Beran a sami zkusíme tento proces urychlit, umocnit a prožít.

Figurální malba východní Asie

 Petra Jungwirthová

Národní galerie v Praze / Sbírka orientálního umění si Vás dovoluje pozvat na  výstavu Figurální malba východní Asie. Sbírka orientálního umění Národní galerie v Praze ve svých fondech opatruje 5731 památek malířství a grafiky východní Asie a mezi nimi podstatnou část představuje pozoruhodné a originální figurální malířství. Zakladatel této sbírky, Dr.Lubor Hájek (1921–2000), už v roce 1980 vybral z těchto děl ta nejlepší a připravil z nich monumentální výstavu pro brněnský Dům umění  -  včetně katalogu, který však nevyšel kvůli nedostatku financí a nedokonalosti reprodukční techniky. U příležitosti osmého výročí úmrtí Lubora Hájka, průkopníka  české vědy o umění Asie, Národní galerie v Praze s pomocí japonské nadace Japan Foundation  splácí dluh vůči jednomu ze svých nejlepších odborníků a katalog vydává  – pietně v původním autorském znění. Katalog vyjde v lednu 2008.  Spolu s publikací tohoto výpravného katalogu se 180 barevnými reprodukcemi probíhá i repríza Hájkovy výstavy v kontextu stálé expozice asijského umění NG na zámku Zbraslav. Výstava ve třech sálech zámku Zbraslav proběhne v termínu od 24.11. 2007 do 8.6. 2008. Je rozdělena do dvou částí po přibližně 90 exponátech, z nichž první exponuje převážně čínskou a druhá zejména japonskou figurální malbu. Výstavu její autor podle stylistických souvislostí rozdělil do devíti oddílů, ve kterých ilustruje vývoj malířského ztvárnění figury ve dvou velkých kulturách východní Asie – v Číně a v Japonsku -  od začátku prvního milenia až po 20. století. U nejstarších čínských památek jde o frotážní transfery figur z bronzových nádob, poté přicházejí ke slovu polychromní ikony mahájánové větve buddhismu, excentrická zenová malba, ale i plejáda čínských a japonských legendárních a historických postav (Osmi nesmrtelných, Šestnácti arhatů, Sedmi bůžků štěstí, zakladatelů sekt i kouzelných poustevníků), které defilují v tušových a kolorovaných variantách malby na papíře či na hedvábí, v detailně jemné i extaticky odvážné práci štětce. Výstava Figurální malba východní Asie je koncipována jako pocta zakladateli Sbírky orientálního umění Národní galerie v Praze, Luboru Hájkovi.

 Václav Hollar (1607 - 1677) a Evropa mezi životem a zmarem

Knížákova smršť 36

Milan Knížák, ředitel Národní galerie v Praze

Nad Letnou sa blízká, hromy divo bijů, ale jsou to špatné hromy. Sleduji kauzu Národní knihovny od začátku a už při prvních náznacích o možnosti jejího umístění na Letné jsem proti tomu veřejně protestoval. Ale to není ten problém. Dnes se otázky „blob na Letné či jinde nebo vůbec“ chopila média, a to je to nejhorší, co se mohlo stát. Pan Kaplický a jeho squadra hovoří o zpolitizování celé kauzy, ale pokud to někdo udělal, pokud někdo vnesl do případu politické aspekty a neustále přiživuje média, jsou to právě oni. Pan Kaplický se důsledně vyhýbá diskuzi o odborných problémech projektu a jen osočuje oponenty z bolševizmu, totalitnosti, zaostalosti, amatérizmu a dává nám najevo, že přichází z té správné země, z toho správného světa a proto jen on ví, jak se věci mají, a jen on je nositelem pravdy a pokroku. Letenská pláň je velký prázdný prostor, který svým umístěním ve středu velkoměsta nabývá stále větší a větší ceny a řada developerů by jej ráda využila. Jeho cena je však právě v tom, že zůstává nezastavěn, (což ovšem neznamená neupraven a nevyužíván). Ale i nevyužívaný prostor v srdci města má velký ozdravný smysl pro život města. Stejným nesmyslem jako stavba Kaplického blobu je projekt národního fotbalového stadionu, který by ohrozil život v Praze 7, jež by se stala v době fotbalových zápasů arénou pro boje policistů a fanoušků. Taková situace by ochromila dopravu a znemožnila normální existenci lidí tam bydlícím. I oceanárium je nesmyslem. Nechápu proč mají nad Prahou plout žraloci. Těch máme dost v obchodním i politickém světě, nehledě k tomu, že obří akvárium je už vybudováno a to rovněž v Praze 7, na Výstavišti.

Soví ukolébavka

Milan Knížák

Sova zpívá ukolébavku ráno

Flamendři rozkoší vrní

Aby měl svět nahnáno

Vyrábím růžím trny

Z přemíry kvítí

Je mi na blití

A z těch lidí

Co slepě vidí

Dostávám žloutenku

Tyfus

Lupenku

Hlavně se stydím

Marcela Hančilová

Jan Zrzavý  vnesl do umění duchovní podstatu krásy 

 Ivana Haslingerová

Národní galerie v Praze uspořádala ve Valdštejnské jízdárně v Praze soubornou výstavu  díla jednoho z našich největších umělců Jana Zrzavého(1890 – 1977). Jan Zrzavý dokázal na počátku 20. století, kdy se bouřlivě rozvíjely nové proudy a směry ve světě i u nás, vytvořit si jedinečnou autentičnost a dokázal ji rozvíjet po celý život bez ohledu na módní trendy a výstřelky. Svým autentickým projevem a imaginací zasáhl výrazně do vývoje umění. Podařilo se mu spojit linii duchovního lyrismu s evropským modernismem. Jako výjimečný solitér  hledal dokonalé harmonie a duchovní podstaty krásy a čistoty v umění.  Jeho jemná kombinace světla a stínu vytváří podporuje představivost diváka, který má pocit, že se dívá na neskutečné věci, tak snově a záhadně Zrzavý působí. Je to způsobeno tím, že zdroji světla jsou u Zrzavého samy tváře a těla na obrazech, nikoliv zdroje vnější. Toto je tak působivé, že divák má pocit, že se dívá na něco neskutečného a nadpozemského a obrazy k němu promlouvají jakoby z jiného snového světa. Jeho ranná tvorba je poznamenána prožíváním hlubokých pocitů smutku, melancholie, vášně a utrpení, které vyjadřoval barvou, čímž zvyšoval napětí svých obrazů.  Stav jeho duše v jeho 25-26ti letech odráží například obrazy "Utrpení"  a "Meditace". Ve svých 38 letech prošel dokonce tak hlubokou krizí, že chtěl nechat malování. Zachránil ho odjezd do Benátek. Z cesty po Itálii vystavil dvacet věcí a Moderní galerie zakoupila poprvé jeho obraz "Kázání na hoře". Kristova tvář je prakticky táž, jak o ni usiloval od svých 17ti let. Kristus sedí na trůnu z jehlanů na ostrově odříznutém od okolí a za ním ubíhá do nekonečna prostor.  Tíhu Kristovy osamělosti zmírnil motivem služebníka a konvice, čímž zpozemštil posvátnost a mýtičnost původně navržené scény.

Dny evropského dědictví v Národní galerii v Praze

Petra Jungwirthová

Dny evropského dědictví jsou významnou celoevropskou kulturně poznávací, společenskou a výchovnou akcí.  Celá akce pak bude probíhat v České republice v termínu od 8. – 16. září 2007.  Hostitelem Národního zahájení Dnů evropského dědictví 2007 bude ve dnech 8. a 9. září město Uherské Hradiště. Národní galerie v Praze každoročně připravuje bohatou nabídku doprovodných programů. Nejinak je tomu i letos. Při příležitosti zářijových Dnů evropského dědictví 2007 čeká návštěvníky bohatý doprovodný program poukazující na prolínání evropského umění do českého prostředí. Lektorská oddělení NG, která pořady pravidelně připravují, nabídnou dětským i dospělým návštěvníkům komentované prohlídky ve stálých expozicích, přednášky i inspirativní tvůrčí dílny. Doprovodné programy proběhnou ve vybraných stálých expozicích Národní galerie v Praze:

Dny evropského dědictví v Národní galerii v Praze

Petra Jungwirthová

Dny evropského dědictví jsou významnou celoevropskou kulturně poznávací, společenskou a výchovnou akcí.  Hostitelem Národního zahájení Dnů evropského dědictví 2007 bude ve dnech 8. a 9. září město Uherské Hradiště. Celá akce pak bude probíhat v České republice v termínu od 8. – 16. září 2007. Národní galerie v Praze každoročně připravuje bohatou nabídku doprovodných programů. Nejinak je tomu i letos. Při příležitosti zářijových Dnů evropského dědictví 2007 čeká návštěvníky bohatý doprovodný program poukazující na prolínání evropského uměnído českého prostředí. Lektorská oddělení NG, která pořady pravidelně připravují, nabídnou dětským i dospělým návštěvníkům komentované prohlídky ve stálých expozicích,přednášky i inspirativní tvůrčí dílny. Doprovodné programy proběhnou ve vybraných stálých expozicích Národní galerie v Praze: klášter sv. Jiří, klášter sv. Anežky České, Šternberský palác, Veletržní palác. Vstupné na všechny doprovodné programy pořádané v rámci oslav DED 2007 je z v ý h o d n ě n é , tzn. že ve dnech konání doprovodných programů (9. - 16. září 2007) zaplatí návštěvník pouze cenu za doprovodný program, vstupné do expozice bude zdarma.  Zvýhodněné vstupné se vztahuje pouze na účastníky doprovodných programů.

Tvorba v době mizérie a iluzí

Petra Jungwirthová

Výstava "České sklo (1945–1980)" s podtitulem "Tvorba  v době mizérie a iluzí", kterou pořádá Národní galerie ve Veletržním paláci,  by neměla uniknout pozornosti. Byla zahájena v dubnu letošního roku coby samostatný projekt konaný v rámci přehlídky českého a zahraničního designu Art and Interior a potrvá do 23. září 2007.  Řadu projektů konaných  v rámci přehlídky pořádaných dnes již tradičně ve Veletržním paláci, rozšířila přehlídka českého skla. Výstava, která vznikla ve spolupráci Národní galerie v Praze a  Uměleckoprůmyslového musea v Praze  (kurátorem výstavy je Milan Hlaveš), dokumentuje na příkladu kolekce téměř čtyř set děl špičkových výtvarníků převratnou dobu, kdy se umělecké sklo postupně vymaňovalo ze svých převážně užitkových a dekorativních poloh. Mezinárodní nástup českého skla byl výrazný již na Světové výstavě Expo 58 v Bruselu a i na dalších výstavách konce let padesátých a po celá léta šedesátá. Sklářští výtvarníci se nechávali inspirovat různými proudy zahraničního malířství a sochařství a transformovali je do specifických výstupů, které ve světovém měřítku revolučním způsobem změnily náhled na tradiční sklářskou tvorbu. V pozdních padesátých letech se ve skle objevil neobyčejný prostor tvůrčí svobody, přestože se umělecké sklo po léta nacházelo v neustálém napětí mezi represí a oficiální podporou, kterému z velké části vděčí za svou dynamiku a intenzitu. Zásadní předpoklad sklářské výtvarné tvorby ovšem od druhé poloviny 20. století až po současnost představuje fungující soustava našeho sklářského školství a pojetí výuky, které mezinárodní odborná veřejnost dodnes považuje za jedinečnou. Spolupráci všech plnohodnotných složek realizace od výtvarné přes technologickou až po řemeslnou na výstavě dokládá škála použitých technik a dokonalost zpracování exponátů. Sklo je zde poprvé konfrontováno s přípravnými kresbami a návrhy. Podstatná část výstavy se skládá z doposud nepublikované sbírky skla lichtenštejnské nadace Steinberg Foundation.

Srpen v NÁRODNÍ GALERII V PRAZE

Petra Jungwirthová

Národní galerie v Praze - Sbírka starého umění zve do stálé expozice středověkého umění ...

KLÁŠTER SV. ANEŽKY ČESKÉ - STÁLÁ EXPOZICE:

Středověké umění v Čechách a střední Evropě. České gotické umění (Mistr Vyšebrodského oltáře, Mistr Michelské madony, Mistr Theodorik, Mistr Třeboňského oltáře, díla krásného slohu, Mistr Křižovnického oltáře, Mistr Litoměřického oltáře, Mistr IP), německé a rakouské umění (Mistr Winklerova epitafu, A. Altdorfer, Lucas Cranach st.), slovenika, středověké umělecké řemeslo. Upozornění: od července 2007 bude omezen návštěvnický okruh kláštera sv. Anežky České. Z důvodu probíhající rekonstrukce areálu kláštera návštěvníci nebudou moci zhlédnout uzavřené přízemní prostory - křížovou chodbu, rajskou zahradu, kostely sv. Františka a sv. Salvátora a haptickou stezku.

PROGRAMY PRO PRÁZDNINOVÉ TÁBORY A SKUPINY DALŠÍCH ZÁJEMCŮ:

Nabízíme výklady a programy ke stálé expozici pro studenty a dospělé (Poklady gotického malířství a sochařství/Umění doby Karla IV./Umění doby Václava IV. a krásný sloh/Umění doby Jagellonců/Středověké umění a literatura/Středověké umění a Bible). Součástí pořadů pro mladší děti je výtvarná činnost v ateliéru (Dílna středověkého malíře/Dílna středověkého řezbáře/Skriptorium - dílna středověkého písaře/O mamince/Byl jednou jeden...).

Pro starší děti jsou k výkladu připraveny pracovní listy (Gotika je když.../Byl jednou jeden.../Moje galerie). Ateliér - Letní dílny budou uzavřeny z důvodů rekonstrukce přízemí kláštera

Knížákova Smršť 35

Horké letní smršťování od rána až do klekání.

Milan Knížák, generální ředitel Národní galerie

Do horečného hledání Klausova protikandidáta na prezidenta se zapojil i Václav Havel, který sám dělal všechno pro to, aby se na trůně udržel co nejdéle. Zábavné je, že komunisté a socialisté dávají najevo svojí spalující touhu po protikandidátovi, ale nemohou žádného najít. Jen se obávám, že parlamentní volba nového prezidenta bude asi podobnou šaškárnou jako ta minulá. Ještě bych rád ztratil pár slov k tématu, který jsem otevřel minule a to je posuzování a výběr uměleckých děl. Stalo se špatným zvykem, jak v novinářských, tak politických kruzích, posuzovat poměry v uměleckém světě bez předběžného vzdělání a bez zkušeností. Navíc řada (tzv.) umělců podvádí, nebo lépe řečeno přikresluje skutečnost. Znám životopisy tzv. výtvarných umělců, kteří avizují své výstavy v Americe, Africe, na měsíci, ale nikdo se už neptá, kde v jaké galerii výstava proběhla. Tak jako u vědců se počítají publikované články pouze v prestižních renomovaných periodikách, tak u výtvarníků platí renomované galerie a muzea. Výstava v čekárně u kamaráda zubaře není to pravé ořechové, ale nevzdělaná media nám pak takové umělce představují jako světové suprstárs.

Velký moralista Paroubek se zčistajasna rozvádí i když nedávno mentorsky horlil proti neuspořádanému Topolánkově životu. Jsem zvědav, bude-li paní Paroubková stále tak plamenně obhajovat svého poctivého a spravedlivého Jirku? Ale bude-li nová láska schopna zbavit Paroubka jeho mocenských tužeb (třeba větším zapojením sexuálních praktik do života) bude to velká pomoc české společnosti. Národní galerie také dokončila rekonstrukcí Schwanzenberského paláce, kde bude příští rok otevřena trvalá expozice Českého baroka. (V této souvislosti je třeba poděkovat někdejšímu ministrovi kultury Pavlu Dostálovi. Bez něj by to nebylo.) Tato rekonstrukce byla ve srovnání s podobnými akcemi velmi levná. Dodržet rozpočet znamená mravenčí práci s velkým každodenním nasazením. Pokud takovou práci nevynaložíte, nemáte šanci.

Emil Filla  (1882 - 1953)

Petra Jungwirthová

Výstava v Jízdárně Pražského hradu "Emil Filla  (1882 - 1953)" představuje  jednu z nejvýznamnějších osobností české a evropské kultury první poloviny 20. století. Základy výjimečnosti Filly spočívají jak v hodnotě jeho přínosu modernímu malířství, kresbě, koláži a plastice, tak i ve spojování těchto jednotlivých oblastí výtvarné tvorby s teorií umění a uměleckým školstvím a organizací uměleckého života. Fillovo dílo bylo založeno na řešení tvůrčích otázek a úkolů moderního umění, především expresionismu a kubismu, následně pak i dalších tendencí umění třicátých a čtyřicátých let, s reflexí sociálních a duchovních hnutí moderní doby. Na cestě k uplatnění a zhodnocení svých vlastních tvůrčích schopností a vizí Filla rozpoznal převratný význam děl Eduarda Muncha, Honoré Daumiera a Pabla Picassa, stejně jako rozpoznal význam nových objevů v dějinách a teorii umění. Fillovo dílo nalezlo své největší společenské uplatnění při utváření moderní kultury v Československé republice dvacátých a třicátých let. Obraně jejích ideálů Filla věnoval podstatnou část své tvorby a činnosti v době před a během okupace Českých zemí fašistickým Německem.

Národní galerie v Praze připomíná 211. výročí založení

 Petra Jungwirthová

 V rámci oslav založení Národní galerie v Praze (5. 2. 1796) budou v prvním únorovém víkendu  (3. 2. a 4. 2. 2007) zpřístupněny všechny stálé expozice a výstavy NG zdarma. Návštěvníci tak kromě stálých expozic NG mohou zdarma zhlédnout i krátkodobé výstavy:

• Slezsko, perla v České koruně (Valdštejnská jízdárna)

• Terra/Cotta – plastika a majolika italské renesance  (klášter sv. Jiří)

• Robert Schad / Ocel a čas (Veletržní  palác)

• Zdeněk Beran/ Retrospektiva (Veletržní palác)

Lektorská oddělení připravila bohatý doprovodný program ve stálých expozicích:

„ Rubens a Flandry“ v Japonsku

:Petra Jungwirthová

Do Japonska poputují významné exponáty ze sbírek starého umění. Od počátku května se postupně proměňuje část expozice ve druhém patře Šternberského paláce, z níž načas zmizí některé malby flámských mistrů. Obrazy budou zapůjčeny do Japonska na velkou výstavu Rubens a Flandry. Sedmdesát mistrovských děl flámského malířství 16. a 17. století ze Sbírky starého umění Národní galerie v Praze se představí postupně v Tokyu, Kagošimě, Jamanaši, Hirošimě a Ehime. Zpět do Prahy se obrazy vrátí v dubnu příštího roku. Díky vstřícnosti japonské strany bylo možno část děl nově restaurovat.

„Národní galerie v Praze byla oslovena společností White International Relations, která zastupuje významná japonská muzea umění. Před časem tato agentura zorganizovala například prestižní výstavy z fondů pařížského Musée Orsay a Art Institute v Chicagu. O díla Rubense a jeho současníků mají Japonci setrvalý zájem a na reprezentativní výběr z naší flámské sbírky se velmi těší.“, dodává ředitel Sbírky starého umění Vít Vlnas. Zapůjčené exponáty nahradí především obrazy holandských mistrů 17. století ze sbírek NG. 

Z děl, která budou mít v dohledné době možnost obdivovat japonští  milovníci umění jmenujme například: Klanění tří králů Pietera Brueghela ml., soubor krajin Pramen, Potok, Řeka a Ústí řeky od téhož mistra, Sv. Bruna, ranou práci Anthonise van Dyck, Studii starce se sepjatýma rukama Jacoba Jordaense, Krajinu s ptactvem Roelanta Saveryho, dramatickou Skalnatou krajinu od Davida Tenierse a mistrovská díla Pietera Paula Rubense Sv. Augustin, Navštívení P. Marie a Studie hlavy muže.