Kulturně-hospodářská revue Fragmenty, ročník XII, červenec 2008                  Revue Fragmenty je denně aktualizovaná, tisková podoba je její podmnožinou.

 

 

NOVINKY

CENÍK inzerce

ANOTACE

HLAVNÍ STRANA

Perspektivy ekonomikyZdravotní politikaNF Klausových

 

 

Dubnové číslo revue klikněte na obrázek:

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Usnesení

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Ilustrace

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

     

Naplnění veřejné služby je závislé na veřejné objednávce

Jiří Oberfalzer, předseda Stálé komise Senátu pro sdělovací prostředky

Stálá komise Senátu pro sdělovací prostředky uspořádala diskusní seminář na téma TELEVIZE VEŘEJNÉ SLUŽBY V DIGITÁLNÍ ÉŘE. Cílem semináře bylo přispět k odborné diskusi o pojmu „veřejné služby“ a o tom, jak ji efektivně naplňovat a poskytovat. Z diskuse vyplynuly zejména tyto priority: Definice pojmu „veřejná služba“ musí být dynamická, protože potřeby veřejnosti se spolu s veřejnou objednávkou vyvíjejí. To nelze postihnout statickým ustanovením zákona. Digitalizace přinese větší pluralitu na televizním trhu, a proto je možné, že některé veřejné objednávky budou samovolně uspokojeny v rámci komerčních televizních stanic. Mediální rady by měly hájit zájmy veřejnosti, a proto by měly mít účinnější a efektivnější pravomoci při kontrole řádného naplňování veřejné služby. Nové technologie umožní nový styl řízení České televize. Zažitá představa kamenné televize, kde se přímo veškerý program vyrábí, se stane nemoderní. Prostor se otevře pro nezávislé produkce a jiné platformy. „Česká televize chce informovat, vzdělávat, ale i bavit - chce být televizí pro všechny,“ uvedl ve svém příspěvku generální ředitel České televize Jiří Janeček. Generální ředitel televize Z1 Martin Mrnka naproti tomu poznamenal, že „v zahraničí existují komerční televize, které vysílají například program pro menšiny.“ „Myslíme si, že základem je princip soutěže na dodávání pořadů externími produkcemi,“ poznamenal předseda Českého filmového a televizního svazu Jan Kraus, když popisoval transparentní systém výroby pořadů televizí veřejné služby. Seminář uzavřela inspirativní diskuse. Podle mne naplnění veřejné služby je závislé na veřejné objednávce, která se v čase mění, na rychlém vývoji technologií a na větší pluralitě digitálního televizního trhu.              

Nepřípustná veřejnoprávní vendeta Jana Krause

Josef Havránek

...Nicméně, je také nutno jedním dechem dodat, že ani Kraus velice často neváží svá slova, tak jak to vyžaduje od jiných...

Bulvár příliš nesleduji, takže mi ani není známo jaké údajné lži a sprosťárny o Janu Krausovi a jeho rodině zveřejnil jakýsi bulvární plátek. Je to smutné, že lidé vůbec tenhle upadlý způsob žurnalistiky preferují, ale s tím už asi nikdo nehne - je to jen nepovzbudivý obraz společnosti. Proto je dobře, že se Kraus a další potencionální oběti brání soudními žalobami. Stejně jako oni bych přivítal, aby tresty za zveřejňování lží a pomluv (a to nejen v bulváru) byly co možná nejtvrdší, nejbolestnější, aby si příslušní redaktoři a vydavatelé dali příště pozor. Nicméně, je také nutno jedním dechem dodat, že ani Jan Kraus často dostatečně neváží svá slova, jak to vyžaduje od všech ostatních. Ještě nesrovnatelně horší však je, že při vyřizování si svých osobních, či rodinných sporů – naposledy minulý pátek – v pořadu Uvolněte se, prosím, bezostyšně zneužil veřejnoprávní televizi. Vím, není to poprvé – už si zřejmě zvykl na tohle privilegium, na to samozřejmé přihřívání si vlastních polívčiček. Nejsem si však vůbec jistý, zda by si na takové manýry měli rovněž zvykat televizní diváci. Česká televize je snad pořád ještě veřejnoprávním médiem a jakási pravidla by tady, stejně jako v případě toho bulváru, platit měla. To, že je Jan Kraus obvykle vtipný a inteligentní moderátor, kterých má ČT pomálu, přece ještě neznamená, že si může dovolit úplně všechno.Celý článek

Česká televize: Není rozsudek jako rozsudek

Petr Štěpánek

 

Dva rozsudky. Ten první ještě vůbec není v právní moci – a s dost vysokou pravděpodobností jen těžko někdy bude. Navíc se týká občansko právní záležitosti, víceméně soukromého sporu (Vesecká a spol. vs. Benešová). Přesto Česká televize aktivně přispěchala, aby Ceplův „politický“ elaborát v úplném znění zveřejnila na webových stránkách ČT 24.Druhý rozsudek je z května loňského roku. Je pravomocný, nota bene z oblasti správního soudnictví, tzn. ve veřejné právní věci. Na straně žaloby bylo šest veřejných osob (členů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, tedy nejvyššího orgánu na úseku veřejné správy v oblasti regulace rozhlasového a televizního vysílání), žalovaným pak předseda vlády, potažmo poslanecká sněmovna. Tento rozsudek lze považovat za docela závažný judikát z oblasti správního práva: z veřejné funkce nelze nikoho odvolat bez udání důvodů, odvolání členů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání se proto ruší.  Tenhle rozsudek ovšem Česká televize na webu ČT 24 nikdy nezveřejnila (natož v plném znění), když o něm nejen ČT 24, ale celá ČT v podstatě ani nehlesla. U soudu ani nebyla. (A proč tam měla být? Jenom pro připomenutí: v roce 2003 Česká televize vysílala odvolání RRTV v mnohahodinovém přímém přenosu a učinila z něj tak jednu z hlavních politických událostí roku.)Je Česká televize veřejnou službou, padni komu padni, nebo se selektivně vozí na vlnách aktivistických politických kampaní? A povšimne si téhle věci také Rada pro rozhlasové a televizní vysílání, která aktuálně řeší stížnost šestice exčlenů RRTV právě na Českou televizi? Přijde vám, že tu opět otravuju se svojí soukromou věcí? Pak se ovšem tragicky mýlíte. Svoji soukromou věc mám dávno vyřešenou. Onen soudní spor jsme s kolegy již vyhráli. To, o čem píšu, je věc setsakra veřejná.                                                                                

Zahajovací večírek televize Z1

Josef Louda

Od neděle 1. června 19:00 hodin má Česká republika první komerční zpravodajskou televizi Z1. Vysílání Z1 začalo zpravodajskou relací s moderátory Veronikou Sedláčkovou a Janem Němcem. U příležitosti svého startu uspořádala televize zahajovací večírek, na kterém první zprávy nové zpravodajské televize sledovalo přes pět set hostů. Zpravodajsko-publicistická Z1 slibuje, že nabídne divákům kromě kontinuálního zpravodajského servisu také originální dokumenty, atraktivní diskuse a talk show nebo tematické magazíny a další publicistické formáty.Celý článek

 Martin Mrnka, generální ředitel Z1; Dušan Palcr, partner skupiny J&T; a moderátorky večera Karolína Dubová a Naděžda Hávová

 

Nejhloupější cena roku

Petr Štěpánek

Člen Rady České televize Jiří Voráč obdržel od Nadace Charty 77 cenu Františka Kriegela. Prý za „osamocený zápas v Radě České televize“. Málem i slza dojetí by ukápla. Jako obvykle, ve skutečnosti je všechno jinak. Znám tyhle týpky z mediálních rad jak své boty. Považují se za vyvolené majitele jediné pravdy, sami o sobě mají to nejvyšší mínění. Kdykoli však se svým názorem neuspějí v demokratickém hlasování, pospíchají ke spřáteleným novinářům postěžovat si, jak jsou ti ostatní špatní a zmanipulovaní. Spříznění žurnalisté o nich pak píší oslavné články. Rada pro vysílání měla svého Wagnera, Rada České televize má – jak vidno – svého Voráče. Souručenství hochů, co spolu mluví (rozuměj – co si navzájem podporují své kšefty), nyní svoje absurdní divadélko ještě vylepšilo. „Osamocený zápasník“ Jiří Voráč obdržel metál. Figurku je třeba podepřít, také nové téma k dalším oslavným ódám se hodí. Ve skutečnosti je to ovšem cena za křiváctví a nekolegialitu. Je totiž vrcholně nemravné být členem kolektivního orgánu, mít možnost v rozpravě ostatní přesvědčit o své pravdě, zúčastnit se hlasování, a když se svým názorem neuspěju, organizovat proti rozhodnutí většiny petice. Pokud za tohle ještě někdo uděluje ocenění, poztrácel veškerou soudnost. Máme co do činění se stále stejnou partičkou okolo Břetislava Rychlíka. A to, o co tu jde, nejsou ideály, nýbrž peníze. Kdokoli jejich penězovod napojený na veřejnoprávní televizi ohrožuje, musí být zneuctěn a odstraněn. A je úplně jedno, zda se jmenuje Drahoš, Burian, Fibingerová a nebo nějak jinak. A tak lobbistický vyslanec Rychlíkových ekonomických zájmů v České televizi Jiří Voráč ve veřejnoprávní radě kalí vodu, aby pak Rychlík mohl vymýšlet petice, které Voráč dává podepisovat okruhu přátel, z nichž někteří jsou členy klanu a jiní jen naivní důvěřivci, netušící, že si z nich Rychlík s Voráčem učinili užitečné idioty. No a nakonec se hoši navrhnou na vyznamenání. A profesor František Janouch z Nadace Charty 77 má nyní nesplnitelný úkol. Protože musí hájit renomé prestižní nadace, musí hájit i problematické rozhodnutí, o kterém už minimálně tuší, že bylo šlápnutím vedle. Koneckonců, jak sám říká, Voráč nebyl jeho kůň, on navrhoval Jana Palacha. Rychlíkova klika si ovšem prosadila Voráče. Je dvojnásob nechutné, že právě na úkor Palacha. Udělení ceny Františka Kriegela Jiřímu Voráčovi je bezkonkurenčně nejhloupější a nejostudnější ocenění roku.

  Prima zaútočila čelem proti svému největšímu rivalovi. Nejsilnější úder zasadila v narozeninový den Novy svými časově posunutými Zprávami  na 19. hodinu 30. minutu… Vše to začalo 4. února 1994. „To všechno“ bylo zahájení vysílání nově vzniklé komerční televizní stanice NOVA. Zatímco zažité klišé veřejnoprávní televize bylo líbání státníků na schůdcích letadel, Nova přišla s těžkým kalibrem osvědčeným všem nadřazených televizních událostí – jakými jsou vraždy, sebevraždy, havárie a jiné kalvárie, aby se každý na vlastní oči mohl přesvědčit, že i tam oko kamery Novy dosáhne a prostý občan tak nezůstane nepovšimnut. Je všeobecně známo, že vlajkovou lodí každé televize je večerní zpravodajství. Havní zpravodajství televize Prima – ZPRÁVY  jsou od 4. února přesunuty na 19. hodinu 30. minutu! A poslední, již jen v tisku zveřejnění jako šokující překvapení, (o čemž se však již předtím veřejně šuškalo) - třetí moderátorskou dvojicí (vlastně první), která zahájí ono na Primě historické vysílání Zpráv od 19.30.,  se stává Pavel Zuna se svojí bývalou nováckou pobočnicí Mirkou Čejkovou. A opravdu to vše vypuklo podle scénáře. Zuna s Čejkovou zahájili vysílání nových zpráv. Nicméně podstatný je především obsah a nový styl zpravodajství, který - jak Zuna sliboval, se má stát bližší českému divákovi. Zatím jeho zprávy bodují. Nekopírují téměř doslovně předchozí zprávy na ČT1 vylepšené pouze atraktivností krásných moderátorů, ale přináší delší šoty působící na city diváků, navíc často o věcech, na něž se v ČT nedostává prostor. Sledovanost Novy klesla skokově a Primy stoupla. Otázkou je, jak dlouho to vydrží, zda to nebylo pouze počáteční zvědavostí a lidé se nevrátí ke krásné Lucii et. al. Nechme se překvapit! Celý článek

Ohrazujeme se proti výrokům předsedy RRTV Václava Žáka

Zdeněk Duspiva

Jako členové „staré“ Rady pro rozhlasové a televizní vysílání jsme vedli spor se státem, nikoli s „novou“ radou. A to i přes to, že nejsme tak naivní, abychom nevěděli, kdo ze stávajících radních v roce 2003 spoluorganizoval naše odvolání. Ani teď, kdy jsme svůj spor vyhráli, jsme jediným slovem nezpochybnili mandáty současných členů RRTV. O to více jsme překvapeni, že předseda rady Václav Žák v rozhovoru pro server DigiZone hrubým způsobem desinterpretuje výsledek našeho soudního sporu a používá k tomu nepravdivé a zavádějící argumenty. V jedné z odpovědí říká: Je třeba si uvědomit, že je jedna otázka soudem zrušeného nedostatečného odůvodnění odvolání členů rady, které udělal úřad premiéra. A druhá věc je, že RRTV má 13 členů, to je v zákoně pořád. Parlament tehdejší radu odvolal. Co bylo později zrušeno, to nebylo odvolání samotné, ale jen jeho odůvodnění. Jde o poměrně složitý právní problém, k němuž se nemohu vyjadřovat.Celý článek

 

Vést  v ČT 1 nezávazné řeči s agentem StB je pane Krausi skandální

aneb

Kdo je Karel Köcher ?

Karel Pacner

Jan Kraus si do svého talk show Uvolněte se, prosím pozval bývalého agenta první a druhé správy StB Karla Köchera. Pánové spolu vtipkovali o Köchově kariéře, vždyť jako jediný z komunistických vyzvědačů pronikl do americké CIA, a nápadně se podobá prezidentu Václavu Klausovi, s nímž byl koncem osmdesátých let zaměstnán v Prognostickém ústavu, host naznačoval, že patří mezi lidi, kteří chystali podmínky pro listopadový převrat. Nic o tom, jestli bylo morální pracovat pro komunistickou kontrašpionáž a rozvědku, nic o udávání svých známých… Köcher nakonec vypadal jako hrdina. Publikum v Divadle Ponec mu zatleskalo. Trvalo několik měsíců, než pracovníci civilní rozvědky, odtajnili z mnoha tisíc stránek svazku číslo 44503, týkajícího se Köchera, části charakterizující jeho činnost. Po vystoupení K. Köchera v pořadu Uvolněte se, prosím, jsem poslal stížnost Radě České televize: „Moderátor neměl připravené otázky, jimiž by ukázal na zrůdnost jeho činnosti ve prospěch komunistického systému a jeho patrný podíl na sebevraždě jednoho ruského diplomata-agenta CIA… Domnívám se, že takové vystoupení nemá ve veřejnoprávní televizi v demokratické zemi místo.“ Místo g.ř. ČT Janečka odpověděla Simona Matásková, dramaturgyně pořadu Uvolněte se, prosím – tedy pracovnici ČT, na níž jsem si stěžoval: „V rozhovoru byla pracovní minulost p. Köchera zmíněna zřetelně, tedy že pracoval jako agent StB, infiltrován do CIA, člen KSČ apod. V demokratické společnosti je tedy na divákovi, aby si podle těchto informací definoval své vlastní hodnocení či postoj k p. Köcherovi. P. Köcher je jistě problematickým hostem. Svou osobní historií a pracovním působením je nejen součástí naší společnosti, tak i vhodnou osobou k případné divákově reflexi naší minulosti a současnosti.“ A dále se Matásková odvolávala na Kodex ČT. O tom, že by sebekriticky přiznala, že nezvládla přípravu na Köcherovu návštěvu, což byla hlavní chyba, ani slovo.  Neměl by se Kraus za Köcherovo vystoupení nyní omluvit? Neměl by pořad Uvolněte se, prosím skončit, protože tam vystupují kromě Köchera i takoví lidé jako světový přeborník v masturbaci?  Vrátí se Rada České televize k projednávání Köcherova vystoupení, anebo to zase shodí pod stůl? Nemám upozornit mediální komisi Poslanecké sněmovny, že Rada ČT neplní svoji roli, a proto by měla být odvolána? A samozřejmě ředitel Janeček, který přivedl ČT do krize, by měl odejít s ní.Celý článek

 

Hvížďalovy pitomosti a Cyrilova teorie

Petr Štěpánek

I tak zkušený novinář, jako je Karel Hvížďala, píše pitomosti (zde). Sled událostí podle Hvížďaly je zřejmě tento: Radní zavinili prohranou arbitráž, Špidla je odvolal, a soud proto odvolání zrušil. Pěkná pitomost, že?! ebylo to, milý Karle, spíše takhle? Radní nezavinili prohranou arbitráž, leč Špidla je přesto odvolal, a tak soud odvolání zrušil. Nejvyšší správní soud do rozsudku napsal: v právním státě nelze z funkce odvolávat bez uvedení důvodů. Nestačilo mu, že  Špidla, Svoboda kudy chodili, tudy do světa vytrubovali, že prohranou arbitráž zavinila odvolaná rada. Do odvolání se to napsat neodvážili a proto radní  vyhráli. Český politický Koucourkov má ovšem pokračování. Nezákonně odvolaní radní teď žádají náhradu ušlých platů. Premiér Topolánek pověřil jednáním s nimi o tomto problému právě Cyrila Svobodu. Přesně ve stylu kozel zahradníkem. A kozel zahradník Cyril vyspekuloval další teorii: to odvolání prý bylo vlastně v pořádku, Špidla to jen formálně trochu popletl, takže Topolánek to napíše správně a odvolá radní znovu. Každopádně se na to, jak mě předseda vlády v roce 2008 odvolává k dubnovému datu roku 2003 a navíc z funkce, ke které mi mandát skončil v červenci 2006, opravdu těším. To bude mít sukces! Zvláště pak ve Štrasburku.Celý článek

 

 

Jiří Paroubek je  obsedantně fascinován televizními debatami

 Petr Hájek

Prezident republiky Václav Klaus dnes 1. února odpověděl na dopis, který mu včera 31. ledna zaslal předseda ČSSD Jiří Paroubek. Odpověď prezidenta uvádím v plném znění: "Vážený pane předsedo,obdržel jsem Váš dopis ze dne 31. ledna 2008, v němž mě velmi dramaticky žádáte, abych krátce poté, co proběhla moje veřejná, televizí přenášená debata s kandidátem Vaší strany na funkci prezidenta, se znovu účastnil nějakého dalšího televizního duelu s panem Švejnarem, tentokrát prý profesionálněji moderovaného. Nevím, z čeho pramení Vaše poněkud obsedantní fascinace televizními debatami. Sám jste jich absolvoval mnoho, a tak nepochybně z vlastní zkušenosti víte, že v nich o poznání či objasnění skutečných názorů diskutujících osob veřejnosti jde až v druhé řadě. Se snahou udělat z volby prezidenta republiky za každou cenu mediální show nemohu souhlasit. Je to vážný ústavní akt, o jehož důstojný charakter a průběh bychom se měli všichni snažit. Přes tento svůj pevný názor jsem přijal pozvání senátorského klubu Vaší strany a zúčastnil se na jeho půdě  jednání spolu s Vaším kandidátem za přítomnosti televizních kamer. Tato veřejná diskuse byla plně v režii Vaší strany a bylo jen na Vás, jaký bude mít obsah a průběh. Média a veřejnost je zhodnotily jednoznačně. Nejste-li, vážený pane předsedo, spokojen s tím, jak v této debatě obstál Váš kandidát a Vaši straničtí kolegové, je to  pouze Váš problém. Já jsem Vašemu senátorskému klubu vyšel maximálně vstříc. Proto na mě působí Vaše žádost o reparát s jiným moderátorem téměř komicky. S pozdravem  Václav Klaus"

Konec televizního socialismu

Petr Štěpánek

Jestliže platí teze, že volná soutěž, konkurence a pluralita jsou definičními znaky kapitalismu, pak lze ve zkratce učinit závěr, že teprve schválením digitální novely zákona o vysílání se otevírá prostor k ukončení televizního socialismu v českých zemích. Dlouhých osmnáct let po Listopadu a čtrnáct let po spuštění první komerční celoplošné televizní stanice. Je v tom trochu dějinný paradox. Když televize Nova spouštěla své vysílání, vypadalo to na závan z jiného světa. I Vladimír Železný s některými svými promluvami ve Volejte řediteli působil jako věrozvěst kapitalistických zítřků. Jenže pozdější praxe českých komerčních televizí, ať už v podobě monopolu Novy či jejího duopolu s Primou, byla jiná. Pokušení opanovat reklamní i informační trh, včetně ovlivňování politické scény, bylo příliš velké. V poslední době to nabralo až groteskní podobu, jež se dá vyjádřit sloganem „Díky za každé nové ráno“. Zablokování nástupu skutečné konkurence soudní cestou, na němž se Nova s Primou ruku v ruce spolupodílely, bylo už jen poslední kapkou. Jenže stav, kdy namísto televizních tvůrčích týmů spolu soupeří právníci, je karikaturou volné soutěže. A není se co divit, že dle statistik je výsledkem masivní odchod diváků od obrazovky. To by ještě nemusela být špatná zpráva pro společnost, pro televize však rozhodně ano. Digitální novela odvážným způsobem roztíná dva gordické uzly: umožňuje nejen vytvoření vysílacích sítí, tzv. multiplexů, ale i jejich naplnění obsahem. Vrací totiž do hry právními kličkami odstavenou konkurenci šesti nových stanic z Asociace digitálních televizí. Jedno bez druhého nemá smysl. A právě v tom je největší přínos a vtip diginovely. Do budoucna navíc otevírá prostor i pro všechny ostatní. Stačí na to mít. Peníze, nápady, lidi.Celý článek

Cyril Svoboda – digitální zahradník, nebo kozel?

 Petr Štěpánek

Velmi mne pobavilo tvrzení ministra Cyrila Svobody (Strategie 37/2007), ve kterém dal do souvislosti televizní krizi z roku 2000 a zpoždění digitalizace. Přičemž vinu přiřkl Radě pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV), která prý „sehrála neblahou roli, protože s tím tématem nebyla s to přijít včas“. Jak už to tak bývá, ve skutečnosti to bylo přesně naopak. Až do odvolání RRTV v roce 2003 neměla Česká republika v digitalizaci žádný skluz. V příslušných pracovních komisích – domácích i zahraničních – za radu pracovali především Prof. Jan Uhlíř a Ing. Zdeněk Duspiva. Pak vláda, ve které byl Svoboda místopředsedou, radu pro vysílání slavně odvolala a digitalizaci odsunula na vedlejší kolej. Kupodivu právě odvolaného Duspivu pak tatáž vláda povolala do pozice národního koordinátora digitalizace. Jenže to se stalo až o tři roky později. Topolánkova vláda zase odvolaného Štěpánka o další půlrok později jmenovala členem Rady ČTÚ. A paradoxně právě odvolaní „zločinci“ Duspiva a Štěpánek pak spolu s náměstkem ministra vnitra a informatiky Zdeňkem Zajíčkem připravili tzv. digitální novelu zákona o vysílání, která má reálnou šanci odstavenou a zablokovanou digitalizaci rozpohybovat. Tolik jenom pro pořádek. Necítím potřebu připisovat Duspivovi ani sobě speciální zásluhy – na diginovele se v dalších fázích spolupodílela ještě řada dalších lidí (včetně Svobody) –, ale každému co jeho jest. Celý článek

Výzva České televize "Proces H"

Martin Vadas, dokumentarista a režisér

Po dvouletém martyriu jednání a nejednání jsme konečně začali v České televizi pracovat se skupinou historiků na dokumentární sérii s pracovním názvem "Proces H". Proto Česká televize zařadila do vysílání i naši výzvu, kterou jste možná zaznamenali, ale protože je mezi Vámi řada pamětníků, zasílám text této výzvy i touto cestou k případnému dalšímušíření: Pro dokumentární projekt o procesu s Dr.Miladou Horákovou a jejími druhy hledáme přímé účastníky a pamětníky, kteří mají zajímavé vzpomínky, dokumenty související s tímto procesem, či svědectví o tom, jak vznikaly "rezoluce pracujících" v červnu 1950. Hledáme držitele dosud neznámých fotografií, filmových nebo magnetofonových záznamů. Veškeré poskytnuté informace budou Českou televizí považovány za důvěrné a nebudou zveřejněny bez vašeho povolení. Na obálku napište: "Proces H"
Hledají se svědci a dokumenty k "PROCESu S VEDENÍM ZÁŠKODNICKÉHO SPIKNUTÍ PROTI REPUBLICE SE SKUPINOU Dr. MILADY HORÁKOVÉ" z roku 1950. Připravuje se dokumentární série 9 x 57 min. s pracovním názvem "Proces H", jejímž základem bude presentace 6,5 hod. unikátního filmového záznamu části procesu z NFA. Česká televize, Kavčí hory, 140 70 Praha 4, tel./zázn.:+420 2 6113 2506,  e-mail: "procesH@ceskatelevize.cz "

Jak jsem málem plakal nad životopisem Ronalda Laudera

Petr Štěpánek

Takřka s dojetím jsem si na RadioTV.cz přečetl článek Martina Karlíka nazvaný Životopis Ronalda Laudera a etika v CME. Málem i slza mi ukápla nad dobrotivostí a poctivostí onoho muže a jeho skvělé firmy. Bohužel moje zkušenost s etickou praxí CME na území České republiky je poněkud jiná. Společnost CME vstoupila do ČNTS, tehdejší servisní firmy Novy, v rozporu s českými zákony, bez souhlasu Rady pro rozhlasové a televizní vysílání a za jejími zády. Což je obzvláště zajímavé v kontextu stockholmské arbitráže, ve které Lauderova CME tvrdila, že za její škodu může RRTV, respektive Česká republika. Vstup CME později nepřímo legalizovala teprve nešťastná novela vysílacího zákona (301/95 Sb., Marvanová a spol.), jež otevřela prostor pro zrušení licenčních podmínek. Podobně se CME zachovala, když jí RRTV kvůli problematickému křížení vlastnictví nepovolila majetkově vstoupit do rádia Alfa. Američané Radu opět obešli a Alfu fakticky ovládli přes servisní firmu. Když RRTV vedla v roce 1997 správní řízení s ČNTS kvůli neoprávněnému provozování Novy, Američané si několikrát z úst radních vyslechli, že Rada by za ideální považovala spojení CET 21 (televize de iure) a ČNTS (televize de facto) do jedné firmy. Celý článek

Vracení analogových kmitočtů: Kde se stala chyba?

Petr Štěpánek

Zvláště mezi některými žurnalisty se v posledních týdnech a měsících stalo téměř povinným slohovým cvičením kritizovat zákonodárce, že prý v roce 2001, když se přijímal nový zákon o vysílání, zapomněli na digitalizaci, respektive na povinné vracení analogových kmitočtů. A zároveň, že prý neuváženě umožnili tzv. automatické prodlužování licencí, což v případě televizí Nova a Prima znamená až do roku 2017, respektive 2018. Jenže ono je to o trochu složitější. Zaprvé: institut jednoho automatického prodloužení (podle § 12 odst. 10) vůbec není nějaké problematické či snad špatné ustanovení. Zdaleka se totiž netýká pouze celoplošných televizí, ale za předpokladu, že dodržují zákon, přináší delší existenční jistotu i všem ostatním provozovatelům vysílání, tedy rádiím i malým regionálním televizím.  A za druhé: ona to ani není pravda, že by zákonodárci na digitalizaci či vracení analogových kmitočtů úplně zapomněli. Zákon obsahuje § 20 odst. 2, ve kterém se uvádí: Soubor technických parametrů v případě analogového vysílání a diagram využití rádiových kmitočtů v případě regionálního nebo místního digitálního vysílání může Rada změnit na základě rozhodnutí Českého telekomunikačního úřadu podle zvláštního právního předpisu  učiněného z důvodu dodržení závazků vyplývajících z mezinárodní smlouvy, kterou je Česká republika vázána a která byla vyhlášena ve Sbírce zákonů nebo ve Sbírce mezinárodních smluv, anebo z členství České republiky v Evropské unii anebo v mezinárodních organizacích.Celý článek

Rozsudek: Duspiva, Foltán, Musil, Novotný, Štěpánek a Žantovský versus předseda vlády

Petr Štěpánek

Městský soud v Praze rozhodl ... v právní věci žalobců: a) Ing. Zdeněk Duspiva, bytem Český Krumlov ..., b) JUDr. Pavel Foltán, bytem Brno ..., c) RNDr. Josef Musil, CSc., bytem Dobříš ..., d) Jiří Novotný, bytem Zlín ..., e) Mgr. Petr Štěpánek, bytem Hradec Králové ..., f) Mgr. Petr Žantovský, bytem Rudná ..., všichni zastoupeni Prof. JUDr. Alešem Gerlochem, CSc., advokátem ...,  proti žalovanému: předseda vlády České republiky ..., o žalobě proti rozhodnutím žalovaného ze dne 3. dubna 2003 ... takto: Rozhodnutí předsedy vlády České republiky ze dne 3. dubna 2003 č.j.: 3028/03-KPV o odvolání těchto všech pánů z funkce člena Rady pro rozhlasové a televizní vysílání se zrušuje a věc se vrací žalovanému k dalšímu řízení. Z odůvodnění rozsudku: ... Nejvyšší správní soud uvedl, že i v případě, kdy jde o rozhodnutí předsedy vlády o odvolání Rady pro rozhlasové a televizní vysílání vydané na základě návrhu Poslanecké sněmovny v usnesení, kterým je předseda vlády vázán, by takové rozhodnutí mělo být s ohledem na povahu věci odůvodněno. Není totiž možno v obecné rovině připustit prostou odvolatelnost z veřejné funkce odvoláním člena kolektivního orgánu nebo dokonce odvoláním tohoto orgánu jako celku bez udání důvodů. Tím spíše v případě Rady pro rozhlasové a televizní vysílání, která je ze zákona konstruována jako orgán, u něhož by měla být zaručena politická nezávislost, je pro vyloučení rizika politicky motivovaného rozhodnutí a politické libovůle naprosto zásadní, aby rozhodnutí o odvolání člena Rady i Rady jako celku obsahovalo důvody.Celý článek

Jak odblokovat cestu k digitalizaci

Petr Štěpánek, člen Rady ČTÚ 

Na minulé českokrumlovské konferenci se hned několik účastníků předhánělo, komu více náleží přízvisko „otec české digitalizace“. Trochu se jim divím, protože opravdu není o co stát. A jestli tohle přízvisko někomu patří, pak snad jedině Járovi Cimrmanovi, neboť to byl – jak známo – průkopník slepých uliček. Zkusme si hlavní pochybení a jejich aktéry stručně zrekapitulovat, i když to ukrývá nebezpečí, že nakrknu polovinu zdejšího osazenstva. Ale proč ne, alespoň se trochu rozproudí diskuse. Koneckonců role prostořekého provokatéra je moje oblíbená. Na prvním místě je třeba jmenovat vládu. Tak složitou technickou operaci, navíc s politickými souvislostmi, jako je přechod z analogového na digitální vysílání, nelze úspěšně provést bez jasného cíle, strategie, plánu, průběžného řízení a především přesného algoritmu kroků. To poslední podtrhuji. A kdo jiný než vláda by na tohle měl dohlédnout. Nestačí vytvořit Národní koordinační skupinu, ale je třeba dát jí také příslušné kompetence. Rovněž je třeba skutečně koordinovat činnost dalších zainteresovaných institucí. Namísto toho ovšem minulá vládní garnitura digitalizaci pojala především jako poslední příležitost k přepsání polické mediální mapy České republiky, respektive jako vyřizování účtů s neposlušnými televizemi. A nová vládní garnitura zase měla donedávna více starostí sama se sebou než s čímkoli jiným.Celý článek

Stížnost na neobjektivní a nevyvážené podávání informací Českou televizí

Petr Štěpánek

Česká televize je dle zákona o provozování rozhlasového a televizního vysílání (231/2001 Sb.) povinna poskytovat objektivní a vyvážené informace nezbytné pro svobodné vytváření názorů (§ 31 odst. 2). 

Podle zákona o České televizi (483/1991 Sb.) jsou hlavními úkoly veřejné služby v oblasti televizního vysílání (§ 2 odst. 2) zejména

a) poskytování objektivních, ověřených, ve svém celku vyvážených a všestranných informací pro svobodné vytváření názorů,

b) přispívání k právnímu vědomí obyvatel České republiky.Celý článek

 

Chytrá horákyně Prima se přihlásila i nepřihlásila k TPP

Petr Štěpánek

Do 31. 3. 2007 se provozovatelé analogového televizního vysílání měli vyjádřit, zda se přihlašují k Technickému plánu přechodu (TPP). Médii pak proběhla informace, že Nova a Prima se nepřihlásily. Jenže takhle podaná informace není úplná. Termín 31. 3. 2007 stanovila Rada ČTÚ víceméně „od boku“. Hlavním záměrem bylo vytvořit pro zákonodárce časový prostor, ve kterém mohli vyřešit otázku tzv. kompenzačních licencí pro celoplošné televize. Nestalo se tak, (mini)novela zákona o vysílání stále ještě neexistuje, takže nepřihlášení Novy a Primy se dalo očekávat. Zachovaly se ze svého pohledu logicky.Jenže TPP se zdaleka netýká pouze Novy a Primy. A faktem je, že naprostá většina provozovatelů analogového televizního vysílání se k TPP naopak přihlásila. Souhlas s TPP včetně závazku vracet analogové kmitočty vyslovily všechny regionální televize, které sdílejí kmitočty s Primou, a to z obou konkurenčních skupin, tedy jak šest regionů RTA, tak šest regionů primáckých plus Genus TV. Jako perličku lze zaznamenat, že k TPP se přihlásil dokonce i pirátský provozovatel Ing. Jiří Svoboda, jehož neoprávněné vysílání na Vysočině Rada pro rozhlasové a televizní vysílání z neznámých důvodů dlouhodobě toleruje. Celý článek

Ještě větší pláč nad Potůčkem

 Petr Štěpánek

Jan Potůček, redaktor Reflexu a set-top-boxového kvelbu DigiZone, opravdu dovede pobavit. Nejdříve napsal článek Pláčete pěkně, ale na špatném hrobě, ve kterém tvrdí, že nové digitální televize si za své problémy mohou samy. Měly prý předvídat, do čeho jdou. Když se nad tím podivuji v reakci nazvané Pláč nad Potůčkem, vzteká se (zde), že to prý není pravda Digitální televize si prý nemají co stěžovat na Radu pro vysílání. A ty chyby v odůvodnění, proč ti neúspěšní nedostali licenci, chyby, kvůli kterým soud posléze zrušil licence i těm úspěšným, ty udělal kdo, když tedy podle Potůčka bylo všechno podle zákona? Vůbec nejsilnější „argument“ v debatě o digitálních televizích ovšem Potůček nasadil v závěru svého komentáře. Prý se přes Kulturní komisi ČR republiky snažím do Rady České televize protlačit tiskovou mluvčí ČTÚ Danu Makrlíkovou. Podívejme, co Potůčka ve skutečnosti trápí! Dokonce až tak, že si vymýšlí (zde), že Kulturní komise ČR je účelově založené sdružení. Takže – podle Potůčka – docent Pancíř s doktorkou Haslingerovou, zakladatelé Kulturní komise ČR, už v roce 1994 zřejmě věděli, že se v roce 2001 změní zákon o České televizi a že do Rady ČT budou kandidáty navrhovat společenské organizace, a jelikož v roce 2007 budou chtít nominovat Makrlíkovou, tak už v roce 1994 účelově založili Kulturní komisi ČR a stejně účelově již deset let vydávají kulturní revue Fragmenty. A propos – Makrlíková. Má dvě vysoké školy, 12 let praxe v různých televizích a na rozdíl od popleteného Potůčka nemusí ani přehodnocovat své postoje v době televizní krize.A tenhle komik od jiných „očekává lepší faktickou přípravu“!Celý článek

Ruce pryč od České televize!“

Martina Novotná

"Politici, ruce pryč od České televize!", křičeli před sedmi lety televizní vzbouřenci. A politici jim vyhověli. Zástupce do Rady České televize nyní navrhují společenské organizace, včetně těch, co se podílely na televizní vzpouře. A tak se v Radě České televize ocitl také Petr Uhl. Na návrh FITESu, Českého filmového a televizního svazu. Když nyní Petr Uhl v radě neskáče, jak pohlaváři FITESu pískají, chtějí ho filmaři nechat politiky odvolat a s ním samozřejmě celou radu. Jako by pro změnu křičeli: Politici, dejte ruce do České televize! Ne všichni však chtějí být mlčícími vojáčky v šachové hře ekonomických a politických zájmů kohosi jiného. V reakci na výzvu poslanecké sněmovně, aby odvolala Radu ČT, režiséři Adamec, Bočan, Klein, Polesný a Strach vystoupili z ARASu, Asociace režisérů a scénáristů. „Jsem opravdu rozhořčen a zaskočen jednáním vedení této profesní organizace, které – jak svými čím dál četnějšími kroky – dává najevo, že je zcela puštěno ze řetězu,“ napsal režisér Zdeněk Zelenka. Jiří Strach to v dopise ARASu formuloval takto: „Domníval jsem se, že jsem členem profesní organizace. Stále častěji však zjišťuji, že současné vedení ARAS svévolně přesahuje rámec stanov i povahy asociace. Považujte mé členství v ARAS k dnešnímu dni za ukončené.“ (ZDE)Jenže ono také platí, že nevstoupíš dvakrát do stejné řeky. Že by ve jménu zájmů věrchušky FITESu či ARASu přišly na Kavčí hory demonstrovat tisíce lidí jako před šesti lety, je představa z říše snů. Lidé už vědí či alespoň tuší, o co jde a s kým mají tu čest. A jen tak mimochodem, mohl by mi prosím někdo vysvětlit, jaký je vlastně rozdíl v tom, když členy nezávislých mediálních rad chtějí ve jménu svých politických zájmů dirigovat politici, nebo když je ve jménu svých politických a navíc ještě ekonomických zájmů chtějí dirigovat FITES, ARAS či odboráři?Celý článek

eStat.cz navrhuje jednu Radu a zrušení poplatků

 Ivo Brokeš

V návaznosti na únorový tiskový briefing iniciativy eStat.cz, týkající se problematiky regulace elektronických médií připravil eStat.cz a Martin Dvořák návrh, v němž konkretizují představy na změnu regulace elektronických médií. Dokument nazvaný „Podněty k zahájení reformy regulace mediálního prostředí“ je zaměřen jak regulatorní, tak i veřejnoprávní oblast a mezi navrhovanými řešeními jsou například pro oblast regulační uvolnění technologické regulace, nestavět bariéry novým komunikačním kanálům např. DVB-H, snížení míry regulace obsahu, veřejnoprávní obsah patří do veřejnoprávních médií, dražení licencí k provozování rozhlasového a televizního vysílání (eliminace subjektivních hodnotících prvků – odstranění korupčního prostředí) a existence jen jednoho regulátora, jeho členové musí splnit vysoké odborné kvalifikační  požadavky. Pro oblast veřejnoprávní vytvoření jednoho veřejnoprávního média, vznik jedné veřejnoprávní Rady a zrušení rozhlasových a televizních poplatků. Návrh, aby veřejnoprávní média byla financována ze zvláštní kapitoly státního rozpočtu. Tento výdaj by byl výdajem mandatorním, včetně stanovení povinnosti pravidelné valorizace.Dokument byl zaslán mimo další předsedovi Senátu, sněmovny, vlády i všem členům parlamentních stran. Celý text „Podněty k zahájení reformy regulace mediálního prostředí“ naleznete ZDE

Debilita bez hranic

Dušan Šrámek

Bruselští eurobolševici se zase jednou kopali nudou do zadku, a tak vymysleli další ze svých nesčetných perverzáren na téma "jak likvidovat a sekýrovat ty, z jejichž daní tak hlasitě mlaskáme". A tak rudá komise schválila nápad rudé komisařky pro informační společnost Viviane Redingové, který má omezit televizní reklamu na dvanáct minut za hodinu, přičemž filmy, dětské pořady a zpravodajství by směly být přerušovány až po třiceti minutách. Cynismus a orwelovský newspeak vynikne už z názvu celého souboru, jež se věnuje regulaci televizního vysílání - Televize bez hranic. Ano, bez hranic, zato s ostnatými dráty, stálo by za to dodat. V rámci této směrnice tak už dnes čučíme na komisařku Lescautovou či Kobru 11, vedle Kriminálky New York či Diagnóza: vražda. Otázka za pět set pro fajnšmekry evropských filmů a nesmiřitelné odpůrce Hollywoodu - najdi jeden rozdíl! Sakra, co je komu do toho, kromě diváků, jak dlouhé jsou v televizi reklamy, a jak je televize servíruje? Jistě, mnohdy se přestávky na reklamu sekají jako Baťa cvičky, a člověk jenom skřípe zubama. Pokud vás ale třeba trápí prostata, nebo máte zrovna v troubě bůček, chvála bohu za ně. Hlavně ale máte v ruce ovladač, pokud máte pocit, že nevhodnost reklamy převyšuje estetický zážitek ze sledovaného pořadu. Taky si film můžete přehrát na videu či jiném nosiči. Vedení televizí není padlé na hlavu, a dobře si dokáže spočítat samo, kdy by snaha po zisku se přeplácáním reklamy snadno mohla zvrtnout v diváckou nelibost a jejich odchod, a tím pádem i k odchodu samotných zadavatelů. Nepotřebuje k tomu pochybná moudra někoho, kdo se třeba jakživ neživil vlastníma rukama či hlavou. A propos - taky se stydíte za to, když vidíte jaké typy vysílají vlády jednotlivých zemí do Bruselu, ergo Evropské komise? Taky trnete hrůzou z toho, že taková banda pablbů by mohla jednou ovlivňovat naše životy ještě více než je tomu dnes?

Martin Dvořák navrhuje odstranit regulaci obsahu televizního vysílání

 Ivo Brokeš, ředitel marketingu a komunikace eStat

Martin Dvořák od svého odchodu z postu generálního ředitele televize PRIMA spolupracoval s nezávislým think-tankem eStat.cz na projektech s vazbou na regulaci mediálního trhu. Na tiskovém briefingu iniciativy eStat.cz v Café Louvre představil "Reformu regulace v oblasti médií", na které spolupracoval s think-tankem eStat.cz. Navrhuje, že by měla být zrušena RRTV a licence by se měly dražit. Jako důvody uvádí kompetenční spory mezi dalším regulátorem ČTÚ, které se projevily v paralyzaci přechodu na pozemní digitální vysílání a nesmyslnost regulace obsahu v době, kdy technologie umožňují existenci téměř neomezeného počtu televizních kanálů. Dalším z bodů by měla být úvaha o zrušení televizních a rozhlasových poplatků. Předpokládaný výběr televizních a rozhlasových poplatků bude v roce 2007 činit 6,5 miliard Kč. Náklad za veřejnoprávní službu by podle Dvořáka měl platit stát ze svého rozpočtu a nezatěžovat tak obyvatelstvo další formou přímé daně. Ušetřilo by se tak minimálně za náklady spojené s výběrem poplatků, které dnes u České televize činí 4,5% a rozhlasu 10%. Celkově se jedná o částku, která ročně překračuje částku 300 mil. Kč. V rámci briefingu bylo rovněž poukázáno na neefektivní řízení veřejnoprávních médií prostřednictvím RČT a RČR. Reforma regulace v oblasti médií se týká především zefektivnění a zjednodušení fungování trhu elektronických komunikací a odstranění regulačních bariér včetně zefektivnění (zjednodušení) financování elektronických veřejnoprávních médií. Vedoucí projektu eStat.cz Edvard Kožušník uvedl, že konkrétní návrhy na změnu předá v brzké době vládě a bude o nich informovat obě komory Parlamentu.