HRADNÍ ZLODUŠI DOSTIŽENI

Petr Paulczynski

Dlouho, dlouho byl mediální i virtuální prostor naplněn zásadním problémem. Bylo třeba aby se národ řídící se heslem - nechci novou kozu, chci aby zdechla koza sousedovi -  dozvěděl, kolik berou měsíčně muži erckacíře Klause. Problém byl natolik vážný, že bylo třeba se dožadovat informací soudním rozhodnutím. No budiž. Jsou placeni, jak se říká, z našich peněz tak ať se zpovídají. Nu a co jsme se dozvěděli? Strašné věci! Tak například průměrný měsíční příjem vicekancléře Petra Hájka byl v prvním letošním pololetí 111 666 korun. No řekněte sami, nejsou tři šestky známkou nějakého satanismu? Plat tajemníka Ladislav Jakla pak činil 103 786 korun a bude třeba ho podrobit zkoumání, jakou kabalu v sobě skrývá. Tak co, páni novináři, kterým ty platy hradních mužů nedávaly spát. Je to moc nebo málo? Chcete srovnávat platy mužů  ve vysokém postavení s průměrným příjmem? Nebo je srovnáme s platy manažerů státních firem? Proti těm jsou to břídilové. Za takové platy by mnoho těch po jejichž platech se nikdo neptá ani nevstávalo. Tak jsme se tedy konečně dozvěděli, že démoni hradního pána zas až tak moc neberou. Zkuste zjistit stejným investigativním  způsobem, kolik bere třeba právě vzpomenutý pan Moravec či paní Drtinová, protože ti jsou také placeni z našich peněz. Přispívají jim totiž všichni kdo platí televizi. Takže bychom to měli vědět také. >>>

(Pokud si vzpomínám, plat, který přiznal bývalý ředitel ČT Janeček z našich peněz činil kolem 700 000 Kč. Haslingerová)

Pane Kalousku, již nežijeme v socialistickém plánovaném hospodářství

ivana Haslingerová

I když pan Kalousek neustále vymýšlí všechno možné i nemožné, jak dostat peníze do rozpočtu, tak již v květnu probendil tři čtvrtiny výše plánovaného shodku rozpočtu. Neboli, již nyní máme schodek přes 79 mld. Kč. Potvrzuje to jen výstražná slova skutečných ekonomů, která znějí na odborných seminářích, že zvyšováním daní se ekonomika nezvedne, ba právě naopak. Dochází na jejich slova. Pan Kalousek po zvýšení DPH počítal naivně, že nárůst do rozpočtu bude 15,5 %, vybral ale již nyní o 3 % méně než loni. Pan Kalousek by si měl již konečně uvědomit, že nežijeme v plánované socialistické ekonomice, ale v ekonomice tržní, a sebekrásnější vládní plány růstu nic nezmohou proti obecně platným ekonomickým poučkám. I přes všechny sebeexcelentněji sepsané a publikované reformní kroky a plány růstu se bude ekonomika ubírat svým směrem, a přestože se to vládním expertům nebude líbit, naši ekonomiku bude určovat neviditelná ruka trhu. Pokud bude tedy nadále pan Kalousek snižovat životní úroveň nás všech zaváděním vyšších a vyšších daní, dostane se pouze do akcelerující schodkové spirály smrti. A nepomůže mu z ní ani zavedení nucených prací pro nezaměstnané, jejichž počet bude narůstat, protože podnikatelé odejdou s podniky do ciziny. Těch větších, které tam jen v poslední době kvůli Kalouskově reformě odešlo, je už přes 200. A co je podstatné, tento proces je nevratný. I kdyby se fiskální politika v naší zemi zlepšila, tyto podniky se sem už nevrátí. A tady už přestává legrace. Nechápu pana Nečase, který doposud vyhodil přes polovinu ministrů za nesrovnatelně menší prohřešky, že dovolí panu Kalouskovi takto hazardovat s naší ekonomikou a nepostaví na nejvyšší finanční post našeho státu místo chemika někoho z moderních vzdělaných ekonomů, které má v ODS i v NERVU k disposici. Primitivní a laické ekonomické úvahy pana Kalouska nás z ekonomické krize nezachrání, přičemž v takovém případě vina za potíže nepřipadne Kalouskovi a TOP 09, nýbrž Nečasovi a tím ODS.>>>

Vyvázání se z povinnosti přijmout euro stojí za hádky se státy eurozóny

Ivana Haslingerová

Televizní sdělení premiéra Petra Nečase ze dne 10.3.2012 mne šokovalo. Jeho názor, že nebude v EU bojovat za naše vyvázání se z povinnosti přijmout společnou evropskou měnu euro, přestože ho o to prezident Klaus žádá již přes rok, není, diplomaticky řečeno, příliš rozumné. Kdyby si pan premiér LS před schválením přečetl, věděl by, že podle článku 140, odst. 2 o zrušení naší dočasné výjimky pro nepřijetí eura rozhodne na návrh Evropské komise (EK) Evropská rada (ER) kvalifikovanou většinou. Podle odstavce 1 daného článku EK a Evropská centrální banka (ECB) totiž podávají minimálně jednou za dva roky Evropské radě zprávy o tom, zda státy, na které se vztahuje výjimka o nepřijetí eura, již splňují čtyři podmínky pro jeho přijetí vyjmenované v odstavci 1 daného článku. Pokud EK zjistí, že tyto státy jsou již tak ekonomicky dobré, že mohou euro přijmout, doporučí pro ně Evropské radě zrušit výjimku pro nepřijetí eura a tato, po konzultaci s Evropským parlamentem (EP), o tomto jejich návrhu do šesti měsíců rozhodne kvalifikovanou většinou svých členů zastupujících členské státy, jejichž měnou již je euro. Je tedy jen na kvalifikované většině v Evropské radě členských států majících již euro, zda nám tato zruší výjimku o nepřijetí eura a oznámí nám, že musíme euro přijmout. Takže se jednoho dne prostě dozvíme, že musíme euro přijmout, ať se nám to líbí nebo ne.  Vzhledem k současné krizi eura nám může být euro přiděleno Evropskou komisí velmi brzy. Smluvní závazek o přijetí eura by měl být proto urychleně nahrazen dobrovolnou možností, jak to navrhuje pan prezident. Jinak nám hrozí místo současné ekonomicky špatné situace nesmírně vážný ekonomický kolaps. A aby se této vážné prognóze zabránilo, je lepší se se státy Eurozóny trochu pohádat, aby nám vyvázanost z eura povolily.>>>

Nepropásněme vzácnou příležitost mlčet!

Petr Hannig

Jacques Chirac, předchozí prezident Francie kdysi na adresu nových členů EU včetně ČR prohlásil, že propásli vzácnou příležitost mlčet. Nynější francouzský prezident Sarkozy vyzývá tyto země, aby se neprodleně rozhodly, poskytnout MMF v podstatě nevratnou půjčku, pro „záchranu“ nesmyslného politického projektu – eura. Teď bychom ovšem měli Chiraca poslechnout a mlčet tak dlouho až bude jasné, kam euro dopadne. Dle představ vládnoucího dua EU Merkelová – Sarkozy bychom měli do společné kádě měli nasypat cca 90 miliard korun. Při současné rozhazovačné politice EU je jisté, že tyto peníze, které nám budou scházet na naše zdravotnictví, důchodech atd., propadnou ve prospěch nenasytných evropských bank. Navíc, obyvatelé z těch zemí, kterým bychom měli solidárně přispět, neuvidí z těchto peněz vůbec nic. Evropské a především německé banky zcela bezprecedentně napůjčovaly nyní krachujícím zemím miliardy a já si myslím, že tak trochu záměrně. Vždyť to zaplatí včetně úroků daňoví poplatníci z těch zemí, kde ekonomika ještě tak nějak funguje. V Německu a ve Francii budou volby a tamní vládnoucí politici zcela určitě nenechají své největší banky padnout. O.K. Rozumím tomu, ale proč proboha na to máme přispívat my, kteří eurem neplatíme a kteří už jsme dávno do společné kádě přispěli rozvratem našich prosperujících podniků, aby nekonkurovaly svým potenciálem podnikům z velkých zemí EU. Vzpomeňme na naše zcela zničené cukrovarnictví, protekcionistickou politikou ve prospěch zemědělců starých zemí EU. Zcela hloupá je argumentace, když neposkytneme miliardy do černé díry dluhové pasti EU, že nás opět pohltí východní obr. Proč konečně nemůžeme už jednou být svéprávní. Copak se Švýcaři bojí jakéhokoliv pohlcení. Vždycky, když se nějaký vládce snažil Evropu svázat do uniformity, ať už to byl Napoleon, Hitler či Stalin, bylo to k její škodě.>>>

Dluhová krize je špičkou ledovce

Michal Semín,ředitel Institutu sv. Josefa a předseda Iniciativy D.O.S.T.

Mnozí politici a komentátoři napříč Evropou se trumfují prognózami, k jak tragickým koncům povede případný rozpad eurozóny. Předsedkyně MMF Christine Lagardeová jde ještě o krůček dál, když varuje před vypuknutím zničující války. Ať už budou hospodářské a politické dopady dluhové krize jakékoli, neměli bychom ztrácet ze zřetele, že to nejsou jen nezodpovědné hospodaření veřejného sektoru a odtržení finančního průmyslu od reálné ekonomiky, jež nás do této obtížně řešitelné situace přivedly. Je tu totiž ještě jedna lopata, kterou si členské státy eurozóny kopaly v letech minulých hrob. Rodí se v nich stále méně dětí. Na pozadí vážné finanční a hospodářské krize se zračí krize ještě vážnější, totiž populační. A to přesně v opačném smyslu, než jak o ní hovoří zelení ideologové, když varují před ekologickými důsledky údajného přelidnění. Sterilita biologická je jen praktickým důsledkem sterility duchovní a morální. Společnost bez dětí je společností bez budoucnosti. Najde-li se v elitní evropské politice více takových státníků jako je Václav Klaus, dávající za pravdu názoru, že dluhová krize eurozóny je pouhou špičkou ledovce, jehož fundamentem je extrémní sekularizace evropské společnosti v éře po Francouzské revoluci (Evropská integrace bez iluzí, str. 66-67), pak snad konečně začneme splácet i jiné než peněžní dluhy.>>>

Eurozóna přivede Evropu na periferii dynamicky se rozvíjejícího světa

IVANA HASLINGEROVÁ

Thomas Sovel: „První poučkou ekonomie je vzácnost. První poučkou politiků je nikdy neignorovat tuto poučku.“

 

Venclovského  aula VŠE byla zaplněna doslova k prasknutí. Před přednáškovou síní, kde se konalo   výroční zasedání vědecké rady nejlepší fakulty v ČR a ve střední  Evropě – Národohospodářské fakulty Vysoké školy ekonomické (NF VŠE) (toto ocenění v letošním roce fakulta oficiálně obdržela) pod taktovkou jejího děkana Doc. Ing. Miroslava Ševčíka, CSc., byly již hodinu před jeho zahájením takové zástupy studentů, že jsme se obávali, že se přes ně do posluchárny neprobojujeme. Stejně jako v loňském roce (viz článek: Euro může pokračovat pouze za cenu dlouhodobé stagnace evropské ekonomiky) mu totiž předcházela veřejná vědecká rozprava pro studenty a přítomné hosty. Panelisty rozpravy byli členové Vědecké rady NF VŠE  prezident republiky Václav Klaus, guvernér ČNB Miroslav Singer, místopředseda vlády a ministr financí SR Ivan Mikloš a děkan fakulty Miroslav Ševčík. Samozřejmě toto obsazení budilo zájem již samo osobě, ale i téma přednášky bylo velmi aktuální a zajímavé „Kdo může za růst veřejných výdajů v posledních desetiletích a je monetární expanze dobrým lékem?“ Přednášející se shodli na tom, že oddlužování měnovou expanzí je nesmyslné.  Monetární expanze nemůže smazat dluhy bez vyvolání inflace. Je nutné rozvíjet především ekonomickou výkonnost států EU, aby nastal příliv peněz do rozpočtu. Keynesiánský socialistický model ekonomiky je proto potřeba urychleně opustit!>>>

Buď bude v Evropě rychle provedena sytémová transformace, nebo se stane periferií zbytku světa.

Václav Klaus. prezident republiky

Krize eurozóny pokračuje, a nejsmutnější je to, že si rozhodující evropští hráči stále ještě myslí, že vznik eura byla dobrá myšlenka, kterou pouze někdo pokazil. Je evidentní, že vznik eura dobrá myšlenka nebyla a že ztroskotat musela. Svou nezodpovědnou politikou v závěru minulého desetiletí dopustila hlubokou finanční a ekonomickou krizi, která v návaznosti na to vyvolala dnešní dluhovou krizi eurozóny a která směřuje ke krizi další. Západní civilizace v posledních desetiletích udělala osudovou chybu: sama sebe přetvořila v ekonomicko-sociální model, který neklade na první místo ekonomickou výkonnost a je podobný komunismu. Vylepšené chování ministrů financí či vlád nezamezí růstu veřejných výdajů. Jedná se o důsledek fundamentálního systémového defektu, který vyžaduje řešení systémového typu, který se nedá docílit sebelepší dohodou Angely Merkelové s Nicolasem Sarkozym, kteří navíc od samotného počátku jdou zcela špatným směrem. Monetární expanze sama na řešení problému nestačí, nemůže smazat dluhy bez vyvolání inflace. Už teď je cena chybného systémového uspořádání Evropy obrovská. Varovné je to, že tato cena bude – nedojde-li k transformaci, blízké svým rozsahem a hloubkou naší transformaci po pádu komunismu – nikoli lineárně, ale exponenciálně narůstat.>>>

Od Sarajevského atentátu  roste v průměru státní dluh 86,9 mld. Kč ročně

Ivana Haslingerová

Naši politici se neustále přou, kdo z nich, lépe řečeno která vláda je hlavně zodpovědná za takřka 1,5bilionový státní dluh. Speciálně pan Bohuslav Sobotka se snaží poslední dobou stále vykřikovat, že za všechno mohou tzv. pravicové vlády, a snaží se neustále udílet rady, jak mají řešit ekonomickou situaci. Přehlíží fakt, že od Sarajevského atentátu tu žádná skutečně pravicová vláda nebyla, ale to nechme stranou. Nedalo mi to a řekla jsem si, že se podívám, jak to bylo s růstem státního dluhu doopravdy. Vyhledala jsem si pro všechny premiéry a ministry financí a podívala se, v jakém stavu přebírali státní kasu od svých předchůdců a v jakém ji předávali svým nástupcům. Tabulka je jasná: Je z ní zřejmé, že vláda ODS v čele s Václavem Klausem převzala v roce 1992 po komunistech nedobytné pohledávky ve výši 158,8 Kč a v roce 1996 po násilném ukončení tzv. Sarajevským atentátem předala panu Tošovskému tento převzatý dluh snížený o 3,6 mld. Kč. K nárůstu zadlužení po panování jediné pravicové vlády po listopadovém převratu u nás, jak tvrdí socialisté, tedy nedošlo. Tošovský spolu se spolutvůrcem Sarajevského atentátu, ministrem financí Ivanem Pilipem, navýšil dluh v důsledku jím vyvolané měnové krize o 39,5 mld. Kč. Sarajevský atentát pravdoláskovců tedy ožebračil naši zemi, která se začínala pomalu vzpamatovávat z panování komunistů, o cca 40 mld.Kč. Horší ale bylo, že díky němu se dostali k moci socialisté v čele s keynesiáncem Milošem Zemanem.Keynesiánský ekonomický model přinesl první opravdu vážné soustavné zadlužování naší země. Za 4 roky panování Miloše Zemana vrostl dluh o 201,2 miliard Kč. Za čtyřletého panování halasného kritika Sobotky narostl dluh o 409,0 mld.Kč, neboli ročně průměrně narůstal o 102,25 mld. Kč.>>>

Pohled do historie ankety o nejabsurdnější bankovní poplatek – 1. díl

Rok 2005 – poplatek za příchozí platbu - podívejte se, kde jej dnes platíme


Autor: BP.com


Připravili jsme pro vás seriál článků, v nichž budeme mapovat kondici bankovních poplatků, které zvítězily v jednom z ročníků naší ankety o nejabsurdnější bankovní poplatek. Jedná se o ohrožené druhy? Jak se jim daří? Existují ještě vůbec? Pokud ano, kde? Odpovědi na tyto otázky skrývají sazebníky bank, do nichž jsme se ponořili. V tomto prvním díle budeme pátrat po vítězi prvního ročníku ankety o Nejabsurdnější bankovní poplatek r. 2005. Poplatek za příchozí bezhotovostní platbu na účet klienta: Vítězství v premiérovém ročníku ankety z roku 2005 získal poplatek za příchozí platbu na účet klienta. Vcelku překvapivé může být zjištění, že tento bankovní poplatek stále existuje. Ba co víc, daří se mu velmi dobře, a to především u větších bank, jak dokládá následující tabulka. V prvním sloupci naleznete banku, v druhém pak informaci o tom, zda je poplatek za příchozí platbu účtován pro některého z klientů banky. Jelikož se portfolio produktů bank složené s jednotlivých účtů, balíčků a cenových programů velmi rychle vyvíjí, může být daný poplatek – a praxi také je – účtován jen některým klientům. Ve třetím sloupci pak naleznete tento bankovní poplatek vyjádřený ve formě ceny v Kč za jednu položku. Poznámka: Věnujte pozornost upřesňujícím informacím pod touto tabulkou.>>>

„Pravicoví“ disidenti bojovali proti nastolení kapitalismu u nás

 

IVANA HASLINGEROVÁ

Před 20 lety stál tehdejší federální ministr financí a nynější prezident Václav Klaus v čele skupiny vládních reformátorů, kteří se pustili do zásadní transformace naší ekonomiky. Mnozí si možná v té vzrušené době plné novinek a nejrůznějších změn ani neuvědomili, že liberalizace cen, ke které pod jeho velením tehdy 1. ledna 1991 došlo, byla nejriskantnějším a nejdůležitějším bodem celého polistopadového vývoje, neboť v případě jejího neúspěchu se nastartovaný proces nástupu kapitalismu mohl zvrátit. V takovém případě by nemohly být provedeny následné kroky jako liberalizace zahraničního obchodu, privatizace, prodej podniků do zahraničních rukou a další reformy, které byly nutné k přechodu od komunismu ke kapitalismu. Strůjce cenové liberalizace Václav Klaus přiznal, že si tohoto rizika byl dobře vědom: "V žádné jiné chvíli nebyl důvod, abych z ekonomického hlediska nespal a čekal, co se stane zítřejší den."  Dnes se toto napětí může zdát, zejména mladé generaci, nepochopitelné, ale nesmíme zapomínat na historický kontext, ve kterém vše probíhalo. Do roku 1990 se slovo "kapitalismus" stále nemohlo oficiálně vyslovovat. To, že je začátkem roku 1990 vyslovil jako první v televizním projevu Václav Klaus, bylo od něj velice troufalé, neboť to vzbudilo nesmírnou nevoli u zastánců tzv. "socialistických třetích cest", které nás měly dovést nikoliv ke kapitalismu, ale k dalšímu totalitárnímu „socialismu s lidskou tváří“. Jakoby takovou mohl někdy socialismus mít! Václav Klaus na štěstí pro náš národ toto slovo vyslovil, protože nikdy nepřevzal falešné klišé hlásané těmito tehdejšími zdánlivě pravicovými politiky. Klišé, že prý lidé nejsou na změnu připraveni a že potřebují léta jakéhosi školení, jak se mají v novém státním zřízení chovat. Jestli bylo revolucí říci slovo kapitalismus, tak slova "privatizace“ „liberalizace zahraničního obchodu“ a"prodej podniků do zahraničních rukou" byla revolucí mnohonásobnou. Ano, na toto vše se zapomíná a Klausovi nepřátelé na něj navíc nabalují řadu nepravd. Proto pokládám u příležitosti dvacetiletého výročí Klausovy ekonomické reformy a jeho životního jubilea za potřebné připomenout, jak to s ní opravdu bylo, co všechno musel udělat pro její prosazení, kdo byl jejím největším odpůrcem a naopak kdo mu v této nelehké práci pomohl:Pro mnohé čtenáře bude možná velkým překvapením zjištění, že nebýt tehdejšího předsedy federální vlády Mariana Čalfy a komunistického ministra obrany Miroslava Vacka, tak se Klausova ekonomická reforma díky disidentům z kulturní a intelektuální sféry v čele s Havlem, Dienstbierem a Pithartem, jakož i reformním komunistům v čele se Zemanem, Komárkem, Jičínským, Vlasákem, Grégrem a Vrbou nekonala. Namísto v kapitalismu bychom nyní žili dál v totalitárním socialismu, kterému by se marně tito utopisté snažili namalovat lidskou tvář.>>>

Páni senátoři, nehlasujte prosím pro změnu podmínek našeho členství v EU!

Vít Jedlička, předseda Reformy.cz o.s.

Senát bude 20. července 2011 schvalovat účast České republiky na evropské hospodářské vládě. Je to jeden z nejdůležitějších momentů české historie. Pokud bude změna členskými státy schválena významně se změní fungování EU. Je to také nejkratší cesta do záhuby nejen pro ČR, ale i pro celou Evropu, která bude ČR ve finále stát 180 miliard Kč. Je dobré mít na mysli, že projekt eura byl od začátku koncipován jako nástroj politického převzetí moci v Evropě. Detaily o návrhu zde.Co s tím můžete dělat? Napište svému senátorovi email,email. http://senat.cz/senatori/i?ndex.php?ke_dni=18.07.2011?&O=8&lng=cz&par_2=2 nebo zavolejte senátorovi a nenechte se odbýt sekretářkou. Příjďte  20. července před zahájením schůze v 10:00 do senátu a zeptejte se senátorů na to, jak to s námi myslí a jestli vůbec vědí o čem hlasují. Podpořte akci na facebooku zde a pozvěte přátelé. Já se jich zítra všech jdu optat jestli Ví informace na které je upozorňuje Petr Mach.http://www.reformy.cz/zpra?vy/posledni-varovani-senat?orum-ohledne-hospodarske-v?lady-eu/ Vstupu do eurozóny neboli přijetí eura nezabráníme. Vážení senátoři a poslanci, až Vám bude Petr Nečas říkat, že toto ustanovení smlouvy se nás netýká, že vstup do eurozóny pro ČR není povinný, neveřte mu. Podle Petra Nečase ke vstupu do eurozóny „je nezbytný aktivní projev vůle daného státu euro přijmout", jak napsal v dopise, kterým reagoval na výzvu, aby změnu Smlouvy neschvaloval. To ale jednoduše není pravda. Stačí si přečíst článek 140, odst. 2 Smlouvy o fungování EU, z něhož je zřejmé, že o zrušení naší dočasné výjimky k Lisabonské smlouvě rozhodne Evropská rada kvalifikovanou většinou na návrh Komise, tedy i bez našeho souhlasu či žádosti. Páni senátoři, nehlasujte prosím pro změnu podmínek našeho členství v EU na základě matoucích sdělení od předsedy vlády. Vaše hlasování pro změnu Smlouvy o fungování EU způsobí, že Česká republika bude dříve či později přinucena doplácet na krachující státy eurozóny podle pravidel, jež nyní eurozóna vytváří. Členské státy eurozóny se mají dělit o závazky ve výši 500 miliard eur, na ČR by tak připadl podíl 7,5 miliardy eur (180 miliard korun). Kdyby smlouva změněna nebyla, může nás sice podle platných smluv EU donutit přijmout euro, ale nemohla by nás donutit doplácet na krachující státy eurozóny.>>>

 

Došly vám dolary? Tak si nějaké natiskněte, FED rád poradí…

Břetislav Olšer

Jako dvanáctiletý školák jsem dělal pokladníka turistického kroužku místního Sokola, kde mi říkali bankéř. Často jsem toužil po docela malé tiskárničce, abych mohl vytisknout pár bankovek navíc. Těch poctivě vydělaných sběrem šípků, sušených hřibů, borůvek, lipového květu a starého papíru bylo pořád málo, aby zbylo na vlak pro výlet na Pulčinské skály. Dnes si jen lítostivě povzdechnu při sledování činnosti americké banky FED. Před výborem pro finanční služby Sněmovny reprezentantů její šéf uvedl, že v úvahu připadá další kolo nákupu státních dluhopisů s delší splatností, přeloženo do lidštiny, FED totiž chce opět podpořit americkou ekonomiku USA vytištěním peněz v objemu 600 miliard dolarů. To se někdo má. Holt, když bezcharakterní individuum rozbolí páteř, je třeba injekci. Státní dluh Spojených států nedávno dosáhl rekordních 14,27 bilionu dolarů (zhruba 245,3 bilionu Kč). Nevěříte? Tak si jako já otevřete internetové stránky deníku The Wall Street Journal, nebo web ministerstva financí USA. Dozvíte se též, že na každého Američana nyní připadá dluh přes 45 tisíc dolarů. Kam se hrabe českých 131 tisíc Kč. Za tucet let Reaganovy a Bushovy vlády se Spojené státy staly ze světově nejvíce věřitelského národa světově největším dlužníkem. Co FED vytiskne, s tím na burze Wall Street obchodují. A přitom mi ještě nedávno Wall Street připadala tak poklidná ulice, byť mě v proslulém historickém centru fascinovala celá Finanční čtvrť. Wall Street je však slavná jako americká burza, trvalé sídlo New York Stock Exchange. Kdo by to řekl, co se děje za kdysi čtyřmetrovou stěnou ze dřeva a hlíny, opevněné palisádami na obranu proti americkým domorodým kmenům. Dnes se zde v nejužší ulici v New Yorku brání bankéři a burziáni před spravedlivým hvěvem daňových poplatníků. Že se dluhy splácejí inflací? Jasně, tak dlouho, až dojde k další recesi a k ještě větším dluhům. Viz jako důkaz poslední dvě světové krize. Máme jich málo? Jak k těmto dluhovým pastem došlo...?>>>

Martin Kocourek vypracoval finanční ústavu ČR

 Tomáš BARTOVSKÝ

Ekonomický expert a garant ekonomické komise ODS Martin Kocourek nabízí pomoc Ministerstvu financí při dokončení finanční ústavy. Její předložení prosadila ODS do programu vládní koalice. „Jednotlivé paragrafy finanční ústavy už občanští demokraté dali na papír. Nyní jsme připraveni pomoci ministerstvu financí dotáhnout návrh do konce tak, aby ho mohla vláda projednat ve třetím čtvrtletí letošního roku,“ hodnotí Martin Kocourek stav přípravy klíčové legislativní pojistky pro odpovědné hospodaření se státním rozpočtem. „Není pro nás problém posílit našimi experty ministerský tým, který na přípravě finanční ústavy pracuje,“ konstatuje Kocourek. Ekonomičtí odborníci ODS dnes také upozornili na negativa připravované změny v rozpočtovém určení daní. Návrh ministerstva financí by tvrdě zasáhl do hospodaření čtyř největších měst v České republice – Prahy, Brna, Ostravy a Plzně, jejichž příjmy by zkrátil celkem o 4,9 miliardy. „Receptem ODS je především osekání nenárokových dotací, které ze státního rozpočtu plynou pouze některým obcím. Experiment, který dnes připravuje ministerstvo financí, nepřinese spravedlivější rozdělení daňových příjmů mezi obce. Naopak jako časovaná bomba zasáhne rozpočty čtyř největších měst v České republice, jejichž infrastrukturu nevyužívají pouze místní, ale také statisíce občanů žijících mimo jejich katastr,“ nesouhlasí s navrhovanými změnami v rozpočtovém určení daní poslanec Vladislav Vilímec. „Obrat občany čtyř měst Prahy, Brna, Ostravy a Plzně o 5 miliard znamená ohrozit investice, veřejnou dopravu, kulturu, vzdělanost a sociální sféru, tedy skoro vše, z čeho mají prospěch nejen obyvatelé těchto měst, ale i občané spádových oblastí a návštěvníci,“ doplňuje poslanec Jiří Šulc.>>>

Pane Barroso, trhy nějakými přísliby neošálíte

 

Ing. Jan Zahradil, předseda skupina Evropských konzervativců a reformistů v EP a poslanec EP

V diskusi se šéfem Evropské komise José Barrosem ve Strasburku jsem uvedl, že stabilní a zdravé euro je bytostným zájmem všech evropských států a že právě proto by měly evropské instituce konečně začít uvažovat racionálně a ekonomicky a přiznat, že restrukturalizace některých státních dluhů je nevyhnutelná. A za tím si stojím. Naši skupinu EKR tvoří především europoslanci ze zemí, které eurem neplatí. Přesto nejsme k budoucnosti této měny lhostejní. Naopak je naším bytostným zájmem, aby celý projekt společné měny neselhal. Naše pocity z toho, co se děje, jsou ovšem smíšené. Dostáváme nejednoznačné signály. Něco jiného říká Evropská rada, něco jiného říká Evropská centrální banka, něco jiného říká Mezinárodní měnový fond. Ale především mám pocit, že stále ještě vítězí politická stanoviska nad těmi ekonomickými. Jako by bylo možné ošálit trhy nějakými přísliby a vyhnout se skutečnému řešení situace. Pokud jde o otázku restrukturalizace státního dluhu, jaká je vlastně pozice Evropské komise? Skutečně stále preferujete nalévání dalších a dalších peněz a poskytování dalších a dalších nekonečných půjček ekonomikám, které jsou ve vážných potížích a na pokraji kolapsu? Nebo už se začíná projevovat zdravý rozum a Evropská komise uvažuje se vážně i o možnosti restrukturalizace státních dluhů? Protože v dlouhodobém horizontu se tomuto řešení stejně nevyhneme.

EB&FF 2011: Po světové ekonomické krizi nastalo oživení

Ivana Haslingerová

Již po osmnácté proběhlo v naší metropoli Evropské bankovní a finanční fórum 2011 (EB&FF). U vzniku myšlenky založení EB&FF stál v roce 1992 tehdejší ministr financí Václav Klaus spolu s prezidentem pořádající agentury Comenius JUDr. Karlem Muzikářem. Jejich snem bylo vytvořit v Praze obdobu světoznámého Davoského finančního fóra. Václav  Klaus se také jako jediný politik až do roku 2004 zúčastňoval všech těchto ekonomických konferencí. Spolu s ním tam chodili i politici, kterým předsedal ať již jako premiér či jako šéf Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Do té doby se na EB&FF hovořilo nejen o bankovním sytému doma i ve světě, ale i o hospodářské situaci naší země a sjednocující se Evropy, jakož i o dopadech našeho vstupu do ní. Poté, co se stal prezidentem republiky, převzal jeho úlohu nový guvernér ČNB Zdeněk Tůma, který až do loňského roku EB&FF uváděl. Pod jeho taktovkou se postupně stalo setkáváním centrálních bankéřů a investorů z celého světa. A v tomto duchu pokračuje dál. Letos pana Tůmu vystřídal nový guvernér ČNB Miroslav Singer. A není bez zajímavosti, že  v tomto roce přišel pronést zdravici i ministr průmyslu a obchodu Martin Kocourek.>>>

Václav Klaus: "Měnová unie se neosvědčila v Argentině, nedopadne dobře ani v EU"

Ivana Haslingerová

Sedmnáct let po své „premiérské" cestě vykonal Václav Klaus „prezidentskou" cestu do Argentiny a Chile. A co se na tomto dynamickém kontinetu událo od jeho první návštěvy? Při první návštěvě prezidenta Václava Klause byla Argentina v éře velkého vzestupu a rozmachu. Protože ji i přes hospodářský vzestup ještě trápila inflace zděděná po minulých vládádch, vybral si prezident Menemo za ministra financí známého ekonoma Dominga Cavalla, který měl provést důležité reformy na její snížení. Chybou tohoto ministra však bylo, že nevěřil své centrální bance ani své měně. Proto přijal model "měnové unie" obdobné jako nynější EU. Domácí měnu sice ponechal, ale plně ji navázal na měnu jinouamerický dolar. Centrální bankou Argentiny se v důsledku toho stala Centrální banka USA, stejně jako se jí pro státy eurozóny stala Evropská centrální banka. Argentina, podobně jako země eurozóny, nemohla měnit své úrokové sazby a musela podřídit sůj fixní kurz americké měně, na což její hospodářství nestačilo. Díky chybnému kurzu vznikající nerovnováha "vybuchla" za obrovských ztrát pro občany země, kteří přišli o všechny své úspory. Podobně jako se tomu začíná dít v některých státech eurozóny. Je neuvěřitelné, že když už socialističtí bruselští úředníci nechtějí přiznat pravdu pravicovému ekonomu Klausovi, zavírají oči před tím, co zaplatila Argentina za stejnou chybu, jakou dělají nyní oni. Než by přiznali, že má jimi tak nenáviděný Václav Klaus pravdu, raději přivádějí jeden stát za druhým k bankrotu, jen když oni budou vládnout jimi samými ožebračenému superstátu EU.>>>

Václav Klaus: "Novela zákona o ČNB omezuje její suverenitu"

Prezident republiky Václav Klaus se rozhodl, že nebude blokovat transpozici evropských  nařízení, která se týkají dohledu nad makroekonomickým prostředím v Evropské unii a která v rámci českého právního řádu novelizují  zákon ze dne 3. března 2011, kterým se mění zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů. Svůj podpis však pod zákon nepřipojí, neboť jde o další krok k systematickému omezování suverenity českých ústavních institucí. Prezident republiky na tento trend dlouhodobě poukazuje, je jeho kritikem a často apeluje na české zákonodárce, aby přejímání evropské legislativy s podobnými dopady zvažovali důsledněji.

ČR přišla o 20 miliard v kauze OKD

Ivana Haslingerová

Suverenita (SBB) obdržela vyjádření Policejního Prezidia České republiky a krajského státního zastupitelství v Ostravě, kde bude vedeno vyšetřování Sobotky a Grosse v kauze OKD. Policejní prezidium oznámilo, že po prostudování a vyhodnocení věci bude uvedenou kauci šetřit Útvar odhalování korupce a finanční kriminality SKPV v Ostravě. Státní zastupitelství pak postoupilo vyšetřování věcně a místně příslušnému Obvodnímu státnímu zastupitelství pro Prahu 1, když již v předchozím dopise Nejvyšší státní zastupitelství v Brně sdělilo, že trestní oznámení podané místopředsedkyní Suverenity Janou Volfovou považuje za závažné a bude vyšetřování této kauzy sledovat. „Jsem přesvědčena, že se ledy konečně pohnou a kauza, ve které český stát přišel o 20 miliard a tisíce lidí o střechu nad hlavou, se bude skutečně šetřit. A to bez ohledu na to, že pan Bakala je největším sponzorem všech tří současných vládních stran,“ řekla Jana Volfová. „Dokonce věříme, že v případě prokázání spáchání trestného činu, by bylo možno část prostředků do státního rozpočtu vrátit,“ dodala předsedkyně Suverenity Jana Bobošíková.

Nikdo nás nebude kvůli "Paktu pro euro Plus" posílat za dveře

 Jan Osúch

Úřad vlády uvádí na pravou míru dezinformace, které se objevily ve zpravodajství několika elektronických a tištěných médií ohledně důsledků nepřipojení České republiky k tzv. Paktu pro euro plus. Údajně se například „Česká republika diskvalifikovala z účasti na mnoha důležitých jednání EU“ a Češi uslyší v Bruselu: „Za dveře!“. Pakt pro euro plus je politickým dokumentem uzavřeným některými evropskými státy zcela mimo rámec práva EU. V tuto chvíli se nepřepokládá, že by se k Paktu konala jakákoli další četná jednání nebo dokonce „summity“. Dle všeho se pouze jednou ročně, po skončení jednání jarní Evropské rady, uspořádá velmi krátké setkání signatářů Paktu, kteří si mezi sebou sdělí, jak který stát plní své dobrovolné závazky dle Paktu. Tyto informace budou nicméně veřejně přístupné. Státy, které nejsou členy Paktu, nemají potřebu se takových jednání účastnit, neboť jim žádné závazky z Paktu nevyplývají. Nikdo proto nebude nikoho „posílat za dveře“. Česká republika, tak jako Švédsko, Velká Británie a Maďarsko, má  možnost se kdykoli k Paktu připojit, pakliže tak uzná za vhodné.>>>

ODS hospodařila se ztrátou 222 241 Kč

Ivana Haslingerová

Občanská demokratická strana odevzdala 31. 3. 2011 do Poslanecké sněmovny Výroční finanční zprávu za rok 2010. Příjmy ODS byly 612 904 tis. Kč, z toho státní příspěvek na činnost byl 152 783 tis. Kč, státní příspěvek na úhradu volebních nákladů 105 779 tis. Kč, členské příspěvky 15 802 tis. Kč. Půjčky a úvěry evidované ke konci roku 2010 činily 80 355 tis. Kč. Z 3620 darovacích smluv ODS získala 232 910 tis. Kč, z toho 2 255 tis. byly dary nepeněžní. Výroční finanční zpráva zároveň obsahuje kopie 851 smluv od dárců, kteří ODS věnovali více než 50 tis. Kč. Výdaje ODS byly 752 683 tis. Kč. Z toho provozní výdaje byly 133 197 tis. Kč, mzdové výdaje 70 316 tis. Kč, výdaje na daně a poplatky 7 604 tis. Kč, celkové výdaje na volby byly 541 566 tis. Kč. Z toho 213 mil. Kč na centrální kampaň před volbami do Poslanecké sněmovny, 64 mil. Kč na centrální kampaň pro komunální a senátní volby, zbytek náklady regionů na volby do Poslanecké sněmovny a kampaň pro komunální a senátní volby. Výsledkem hospodaření ODS v roce 2010 po zdanění byla ztráta ve výši 222 241 tis. Kč. Z toho ztráta Hlavní kanceláře ODS činí 143 mil. Kč a zbytek tvoří ztráta regionálních a oblastních sdružení. Podle výroku auditora účetní závěrka podává věrný a poctivý obraz aktiv, závazků a finanční situace ODS k 31. 12. 2010.

Velká loterijní loupež ?

Martin Stín

Má smysl sázet, když špatná finanční situace Sazky navozuje možnost nevyplacení výher, zvláště těch velkých? Sazka přiznala, že nemá peníze na vyplacení stomilionového jackpotu a z důvodu nedostatku peněz požádala soud o pozastavení loterijní činnosti. Postavení výherců je krajně nepříjemné. Pohledávky z hazardu nelze soudně vymáhat. Nedůvěra sázkařů může vyvolat jejich přesun k jiným sázkovým společnostem a ukončení přítoku hotovosti na účty Sazky a její neodvratný krach. Vedení Sazky společně s insolvenčním správcem by měli předložit veřejnosti oficiální a navíc pravdivé vysvětlení  důvodu nedostatku peněz na výhry. Je-li jím skutečně  použití prostředků k jinému  než zákonnému účelu, měli by  se zaručit, že se nic takového nebude již nikdy více opakovat, a to dokonce i v tom případě, že by se firma kvůli nesplacení nějaké splátky měla  zhroutit s konečnou platností. Způsob nakládání s penězi, určenými na výhry, nebezpečně připomíná skutkovou podstatu zločinu porušení povinnosti při správě cizího majetku, nebo možná zpronevěry či podvodu. Vpád policejního komanda do budovy Sazky jako na Kavčích horách či v IPB by nemusel být pro veřejnost tak nestravitelný. Spíše by se ledaskomu mohl zdát poněkud opožděný a mohla by zaznít otázka, proč orgány činné v trestním řízení nezačaly konat dříve, než vznikly nenapravitelné škody?>>>

Vláda nemůže připustit, aby rozhodnutí ÚS ovlivnilo schodek veřejných financí

Petr Nečas, předseda vlády

Vláda České republiky bude respektovat nález Ústavního soudu, ačkoli máme na věc odlišný názor. Stojíme si stále za tím, že vyhlášením stavu legislativní nouze a schválením sociálních úspor jsme zabránili navýšení státního deficitu a rozsáhlým hospodářským ztrátám a naopak jsme vyslali jasný signál finančním trhům, že se nemusí obávat o své investice v České republice. V tomto smyslu to byl nepochybně dobrý krok ve prospěch všech občanů České republiky. Stojíme si také za tím, že jsme opozici všechny naše chystané kroky dopředu důkladně zdůvodnili a že jsme nepřekročili běžné parlamentní zvyklosti. Vláda nemůže připustit, aby toto rozhodnutí mělo vliv na zvýšení schodku veřejných financí. Proto po analýze přijmeme legislativní kroky tak, aby nebyl zvýšen schodek veřejných financí.

Petr Tluchoř: "Prosazení jednotné DPH je úspěch ODS"

Tomáš Bartovský

Za klíčovou podstatu penzijní reformy dnes označil Petr Tluchoř, předseda poslaneckého klubu ODS, fakt, že poprvé v historii České republiky přestanou být lidé při spoření na stáří plně závislí na státu. „Vítám výslednou podobu koaliční dohody o podobě reformy důchodů. Za podstatné považuji, že občanům zůstane zachována možnost vyvést tři procenta ze svých plateb sociálního pojistného ze státního průběžného systému do soukromých penzijních fondů. Znamená to, že jimi odvedené prostředky už nebudou okamžitě takříkajíc projídány, ale stanou se základem pro odpovědné zajištění jejich vlastní budoucnosti,“ uvedl Petr Tluchoř.Petr Tluchoř zároveň zdůraznil, že konečná dohoda koalice na sjednocení DPH odpovídá prioritám ODS, která jednotnou sazbu daně bez výjimek prosazuje dlouhodobě. „Fakt, že se tak stane ve dvou krocích, není pro nás zásadním problémem. Vždy jsme prosazovali postupné sbližování sazeb, a to i bez ohledu na penzijní reformu, s níž tento krok přímo nesouvisí. Odpovídá to dlouhodobému programu ODS, jehož prioritami jsou zjednodušování a narovnávání daní a rovněž přesun daňové zátěže od nepřímých daní k daním přímým.“ Ve svém stanovisku k penzijní reformě Petr Tluchoř ještě připomněl, že ústupek od záměru snížit sociální pojištění a s ním i cenu práce považují poslanci ODS v kontextu celkové dohody o penzijní reformě za přijatelný kompromis.

Kalousek vs. Tlustý 20:0

Václav Musílek

Vítězství současného ministra financí nad jedním ze svých předchůdců je opravdu zdrcující. Dvacetiprocentní daň z přidané hodnoty na potraviny a léky je určitě dobrou zprávou pro Kalouska. Poněkud horší už pro většinu populace, které přibyde další vysavač peněženky. Bohužel už tolikátý, že se to nedá ani spočítat. Vlastimil Tlustý se svými úvahami o nulové DPH na tyto nejdůležitější životní potřeby teď vypadá jako tvor z jiné planety. Návrh daňové reformy nás čeká zřejmě od každé vlády. Ta Topolánkova se snažila daně snížit, což se jí sice podařilo, ale z původní koncepce právě Vlastimila Tlustého zbyla jenom ohlodaná kost. Co na tom, že právě tlustá peněženka a daňové kolečko byly hlavními taháky volební kampaně ODS v roce 2006. Papírové kolečko mohli voliči i nevoliči ODS s nástupem Kalouska zahodit a peněženka také na objemu příliš nenabrala. Navíc přišla krize a reforma nereforma bývalého lidoveckého předsedy, stavěná na myšlence nekonečné konjunktury, vydala své plody v podobě příspěvku k schodku státního rozpočtu a zadlužení veřejných financí vůbec. Takže tentokrát prý už opravdu. Kalouskův reparát v dresu TOP 09 už o snižování daňové zátěže nemluví. Naopak. Daně se prostě zvýší a hotovo. Nula to určitě není. Jenomže to bychom si museli v EU vyjednat výjimku, jakou mají některé jiné státy, a to je moc práce a nepříjemností. Ještě by se na nás v Bruselu zlobili.>>>

Chemik statických technologií

Alexander Tomský 

Není pochyb, že se v kalných vírech české politiky nejhbitěji a nejdéle pohybuje Miroslav Kalousek, přežil dokonce i pád své vlastní strany a svou uličnickou tvář dokázal obratně skrýt za reklamní vizáží populárního knížete z Orlíku a Rakous, která teď vévodí jeho nové bezobsažné straně.Nevím, jakým trikem tak úspěšně zastrašuje své koaliční kolegy a dokonce i svého premiéra, že mu nakonec vždycky kývnou na jeho finanční strategii.Podívejme se například na tragický případ loňského razantního zvýšení spotřebních daní. Účtaři si naplánovali zvýšení inkasa o 9 % nepochybně staticky a museli se pořádně divit, když vybrali navíc jenom 2, 5 %, tedy pouhých 7 místo plánovaných 12 miliard. Co se to vlastně stalo? Pijáci piva vypili o 12 % méně, kuřáci vykouřili více mizernějších a levnějších cigaret a na úkor kvality zaplatili na daních přece jen o něco více a dopravci i obyvatelé pohraničí tankují v cizině. Zvláště zvýšení daně na pohonné oleje potěšilo pumpaře a rozpočty okolních států. U nás však stát obrat pivovarů a benzinových stanic o slušnou částku obral. Na palivech je to vidět nejlépe. Kdyby spotřeba paliv zůstala statická, vybralo by se 7, 6 miliard místo pouhé čtvrtiny čili 1, 9 miliard korun. Kalousek obchod a poškodil ekonomiku.  A co na to náš čacký ministr? „Na vyšší spotřební dani Česko vydělalo.“ Prodělalo, pane ministře, prodělalo. Máme-li krizi státního rozpočtu, tak to znamená především jedno: snižovat výdaje nikoli zvyšovat daně.>>>

To jsem se mýlil!

Petr Mach

Volili jste ODS, protože slibovala, že nebude zvyšovat daně? Pak asi nevěřícně kroutíte hlavou. Já tedy nevěřícně hlavou kroutím, a to jsem je nevolil. Zvýší nám daně a míru přerozdělování. Zavede státní důchodový fond, který bude za peníze od střadatelů kupovat státní dluhopisy. Jak geniální. Perpetum mobile. Zdroje jsou. S důchodovou reformou ODS to nemá ale co dělat. Premiér Petr Nečas v rozhovoru s redaktorem Hospodářských novin říká, že sjednocení DPH na 19% by bylo „systémové a nejčistší řešení“ a dodává: „Koneckonců rovná daň v pojetí ODS v sobě zahrnovala ve své čisté variantě i sjednocení sazeb DPH.“ To je důmyslná interpretace – ODS sice kdysi prosazovala v čisté variantě sjednocení DPH, ale na průměru 15 % – tak, aby se celkové daňové zatížení nezvýšilo. To, co navrhuje Petr Nečas, je ale čisté zvýšení daní (zvýšení průměrné sazby na 19 % má vytahat lidem z kapes navíc 50 miliard) a taky čisté zvýšení míry přerozdělování. Aha, namítnete mi, že kritizuji Petra Nečase nespravedlivě. Že to přeci dělá kvůli důchodové reformě. Mělo by ale nějaký smysl ulevit lidem na důchodovém pojištění, když bych jim peníze vzápětí sebral na DPH? Tím by se sotva lidem usnadnilo soukromé spoření. Petr Nečas chce snížit pojistné nikoliv na straně zaměstnanců (aby se zvýšily čisté mzdy), ale na straně zaměstnavatelů, aby se snížily vedlejší náklady práce>>>

Ruce pryč od důchodců! Na své stáří si poctivě vydělali!

Jana Bobošíková

 

Stát prý musí sehnat 33 miliard na vyplacení důchodů. Ještě před dvěma lety bylo v sociálním fondu na důchody 70 miliard. Kam se ty peníze poděly? Dnešní důchodci si na svůj důchod vydělali poctivou prací a neexistovalo, aby se někdo vyhnul placení, protože všichni pracovali a tudíž všichni si na důchod platili. Tón médií směrem k tomu problému je šokující. Doslova se roztrhl pytel s názory, že dnešní důchodci si vlastně mohou za svízelnou situaci sami. Že sklízejí plody svého přitakávání minulému režimu. A že by důchody měly být vlastně sníženy na polovinu. Že nikdo vlastně za minulého režimu pořádně nepracoval, a že si tedy důchod nezaslouží. To jsou naprosto nehorázné názory. Důchodový systém byl ve chvíli převratu 1989-1990 naprosto přebytkový, a to natolik, že až do minulého roku na něm bylo 70 miliard Kč. V minulém roce si Topolánkova vláda z tohoto fondu půjčila 23 miliard a slíbila, že je do konce roku vrátí. Nevrátila nic. Kdyby se totiž peníze, právem náležející důchodcům současným i budoucím, nerozkradly a nepoužily na různá porcování medvědů, mohlo být v systému při stávajícím stavu důchodců, i každoročním nárůstu, peněz dost až do roku 2040 i při pravidelném valorizování. Od sametového převratu slibovaly všechny vlády, že oddělí sociální fond od státního rozpočtu. Dodnes tak žádná z nich neučinila. Nebylo by totiž dostatek peněz na různé „kamarádičky“, zlaté padáky a další nekonečný odtok peněz z hromady, na kterou si dnešní  a částečně i budoucí důchodci poctivě vydělali. Je třeba, aby někdo řekl pravdu a přestal mladé lidi štvát proti důchodcům. Za současný stav na důchodovém účtu rozhodně nemohou důchodci.>>>      

Euro může pokračovat pouze za cenu dlouhodobé stagnace evropské ekonomiky

Ivana Haslingerová

Zasedání vědecké rady Národohospodáské fakulty Vysoké školy ekonomické (NF VŠE) proběhlo 24. listopadu 2010 pod taktovkou jejího nového děkana Doc. Ing. Miroslava Ševčíka, CSc., v opravdu hvězdném obsazení. Před přednáškovou síní, kde zasedání probíhalo, byly již hodinu před jeho zahájením takové zástupy studentů, že jsme se obávali, že se přes ně do posluchárny neprobojujeme. Tak obrovský zájem budili samozřejmě přednášející v čele s prezidentem republiky Václavem Klausem, ale jistě i téma přednášky „Budoucnost eura očima státníka, centrálnío bankéře, ministra financí a akademického ekonoma“, které v posledních měsících hýbe nejen ČR, ale celou Evropou. Naše republika měla sice to veliké štěstí, že skupina ekonomů, z nich většina byli právě přednášející panelisté, dokázala přesvědčit neekonoma, ministra financí Miroslava Kalouska, že přijetí eura za současného stavu ekonomiky by bylo pro nás pohromou. Na jedné z přednášek pořádaných Liberálním institutem přiznal v loňském roce pan Kalousek, že byl původně jeho zastáncem a že je rád, že se nechal přesvědčit, že by jeho zbrklé přijetí bylo pro naši ekonomiku velmi nebezpečné. Naše zem se díky nepřijetí eura tak vyhnula národnímu bankrotu a koruna se stala jednou z nestabilnějších světových měn.>>>

Irsko, euro a my

Ivo Strejček, europoslanec

Bylo by prozíravé, kdyby český daňový poplatník na chvíli přestal podléhat osudovým představám o tom, že jeho blahobyt a životní spokojenost se bytostně odvíjejí od toho, jaká byla v jeho městě uzavřena povolební koalice. V zahraničí se toho děje tolik vážného, co přímo či nepřímo ovlivní naši zemi, že se mu vyplatí přemýšlet v poněkud širších souvislostech. Po Řecku se do finančních obtíží, které stěží zvládne, dostalo i Irsko. Příčiny irských problémů jsou odlišné od řeckých. Irové byli vždy pracovití a investovali. Irský hospodářský model byl založen na ekonomice nízkých daní z příjmu. Pouhých 12,5 % vysoká daň z příjmu právnických osob přilákala do Irska významné firmy. To, proč se tedy irské banky dostaly do potíží, je třeba přičíst pouze a jen na vrub jednotné evropské měny euro, které Irsko přijalo. Příčinou jsou dlouhodobě nízké úrokové sazby stanovené Evropskou centrální bankou. Irský problém se jednoznačně jmenuje euro.>>>

Protahování rozhodování ÚOHS může ohrozit čerpání evropských fondů

 

Pavel Novák

Ministerstvo vnitra dodnes nemá informace o výsledku rozhodnutí Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže , který zkoumá realizaci veřejné zakázky na základní registr obyvatel a základní registr práv a povinností. Klíčovým strategickým pilířem eGovernmentu jsou informační projekty základních registrů v hodnotě cca dvou miliard korun, které mají být financovány z evropských fondů. U dvou z těchto projektů (základní registr obyvatel, základní registr práv a povinností) nyní hrozí potíže z hlediska času i financování, protože veřejné zakázky na jejich realizaci zkoumá ÚOHS, a to už od jara letošního roku. Ministerstvo vnitra dodnes nemá informace o výsledku. Ministr vnitra Radek John proto vládu informoval o stavu přípravy a realizace projektů eGovernmnetu a problémech, které s nimi souvisí. „Bohužel není možná jiná varianta než vyčkat na rozhodnutí ÚOHS. Soutěže, které připravovalo a realizovalo minulé vedení ministerstva vnitra, stále nemůžeme uzavřít, přestože vzhledem k termínům, které byly v minulosti stanoveny, je už vše časově velmi na hraně. Nerad bych, aby Česká republika přišla o finanční prostředky, a doufám, že zkoumání ÚOHS se už blíží ke konci,“ řekl ministr vnitra a dodal: „Český projekt eGovernmentu je velmi ambiciózní a prospěšný, musíme ale nahromaděné problémy, které jsme zdědili a identifikovali, vyřešit tak, aby byly dodrženy všechny termíny. Nebude to lehké, ale musíme se o to pokusit. Doufám, že ÚOHS si je časových mantinelů vědom,“ dodává minstr vnitra. Další postup se tedy odvine od rozhodnutí ÚOHS.>>>

Prezident hlavním řečníkem na ceremoniálu předávání ceny Alfa Bank

Radim Ochvat, ředitel Tiskového odboru KPR

Prezident republiky Václav Klaus vystoupí ve čtvrtek dne 11. listopadu 2010 v 19.30 hodin ve slavnostních prostorách Ministerstva zahraničí Ruské federace v Moskvě jako hlavní řečník na ceremoniálu předávání Award for Excellence in Foreign Investment in Russia. Tuto cenu každoročně uděluje Alfa Bank společně s Oxford Said Business School zahraničním společnostem, které v Rusku úspěšně podnikají. Prezident se v rámci této své krátké návštěvy Moskvy rovněž setká s předsedou vlády Ruské federace Vladimirem Putinem a zúčastní se setkání zástupců významných ruských podniků, které pořádá Česká exportní banka.

 

Václav Klaus: „Krize eurozóny je teprve na svém počátku“

Ivana Haslingerová

       U příležitosti představení své nové knihy Autoři CEPu o euru“,uspořádalo Centrum pro ekonomiku a politiku (CEP) seminář, na kterém vystoupili Václav Klaus, prezident republiky, Mojmír Hamplviceguvernér České národní banky a Martin Slaný, poradce prezidenta republiky. Euro je vděčným tématem. Podle toho kolik konferencí a přednášek bylo na téma euro za posledních deset let svoláno a co článků jsme o něm jen v naší revue napsali soudím, že je u nás snad každý expertem na euro. Odpovídal tomu i nabitý sál pražského Autoklubu, kde byly nejen plné balkony, ale posluchači dokonce vyslechli přednášky ve stoje. Málokdo však konzistentně po celých dlouhých 14 let varoval před ukvapeným přijetím eura a hlásal, že „evropská měnová unie je zřetelně politický a proto nikoliv čistě ekonomický projekt“, jako to činil prezident Václav Klaus a lektoři v jeho CEPu. Svědčí to nejen o kontinuitě jeho postojů, ale  i o tom, že ekonomů s podobnými názory na euro je víc a že to říkají již velice dlouho. Stačilo tedy, aby předchozí vlády a jejich ekonomičtí ministři i exportující podnikatelé poslouchali a mohli se vyvarovat zbytečných zdlouhavých polemik na drahých nudných seminářích o jeho co nejrychlejším přijetí pro blaho našeho národa. Pochopili by, že to, že euro nevyvolá problémy mohou hlásat jen zarputilí a popletení Keynesiánci. Je proto s podivem, že když toto tvrdili ekonomové kolem profesora Klause, tak se jim téměř všichni naši politici snažili tvrdit, že tomu tak není. Pan prezident již v srpnu 1966 na Evropském ekonomickém fóruv Alpachu a v září ve Washingtonu  před ukvapeným přijetím eura varoval a předpovídal, že odlišnosti mezi jednotlivými zeměmi budou zdrojem budoucích konfliktů při jeho zavedení. V Alpachu kroutili tehdy nejen naši, ale i evropští ekonomičtí experti hlavami nad tím, že Václav Klaus považoval vytvoření měnové unie za největší evropskou poválečnou změnu. Konec komunismu ve východní části Evropy nevyjímaje. Tehdy to přítomným znělo jako velmi silná věta. Deset let existence eura ale dokázalo, že Václav Klaus měl pravdu, euro nehomogenizovalo Evropu, jak naivně předpokládali jeho tvůrci, ale vedlo opravdu k velkým a nutno dodat že velmi negativním změnám v Evropě.  Evropu rozdělilo na severní a jižní, na bohatou a chudou. O krachujících či těsně před krachem se nacházejících ekonomikách Řecka, Španělska, Portugalska, Irska a dalších kdysi bohatých nebo alespoň spokojeně prosperujících zemích nemluvě.>>>

Potíže s evropskou měnou nesmí ohrožovat suverenitu členských států

Petr Kostka

Předseda Senátu Parlamentu ČR Přemysl Sobotka se dne 10. června 2010 sešel na Pražském Hradě s prezidentem republiky Václavem Klausem. „Jednali jsme o domácích i zahraničních tématech, jsme oba představitelé jediných řádně fungujících ústavních institucí, neboť Poslanecká sněmovna ještě nebyla ustaveny a vláda je v demisi,“ řeklk setkání předseda Senátu Přemysl Sobotka. Jednání obou nejvyšších ústavních činitelů se z plánovaných 30 minut protáhlo téměř na hodinu a oba politici se domluvili, že v případě potřeby se opět operativně sejdou.

 

„Řekl jsem panu prezidentovi, že chystaný dohled Evropské unie nad přípravou národních rozpočtů členských zemí je zásahem do suverenity jednotlivých států EU a shodli jsme se, že v tomto bodě nesouhlasíme s postupem dosluhujícího ministra financí Eduarda Janoty. Shodli jsme se i na tom, že od vznikající koaliční vlády očekáváme úsporný rozpočet a realizaci dlouho odkládaných a nutných reforem,“ uvedl předseda českého Senátu.

„Bavili jsme se i o volbě nového veřejného ochránce práva a o komunálních a senátních volbách, tady pan prezident slíbil, že termín vyhlásí v průběhu července,“ dodal Přemysl Sobotka.

 

Budoucí vláda se musí zabývat rozpočtem okamžitě

Martin KUPKA

Pokud nově vznikající vláda nechce být pasivním příjemcem chystaného rozpočtu, měla by vzniknout do první poloviny července. Po jednání s ministrem financí Eduardem Janotou to řekl lídr ODS Petr Nečas.

„Pan ministr financí má mou plnou podporu a podporu ODS v otázce deficitu v letošním roce. Podporujeme redukci výdajové strany státního rozpočtu ve výši 10 miliard korun. Příprava rozpočtu na příští rok musí mít ambici snížit schodek pod 4,8 % HDP,“ říká Petr Nečas.

Návrh na rozpočet jednotlivých kapitol na příští rok je odesílán na jednotlivá ministerstva vždy v první polovině července. „Pokud vláda přijde do úřadu později, stává se pasivním příjemcem celé řady čísel, která byla přijímána předtím. Dodržení konvergenčního programu je velmi ambiciózní úkol. Je nutné, aby nová vláda navázala co nejvíce na tu Fischerovu. Do 30. září totiž musí být rozpočet na příští rok předložen Poslanecké sněmovně,“ dodal lídr ODS. Ministr financí Eduard Janota je připraven se vznikající koalicí spolupracovat na rozpočtu. „Informoval jsem pana místopředsedu o situaci v rozpočtu a krocích, které hodlám navrhnout při jednání v pondělí na poradě ekonomických ministrů. Definitivní opatření pak musí projednat vláda 1. července. Panu místopředsedovi jsem také prezentoval kroky, které chceme předat vládě, která nastoupí po nás,“ dodal ministr financí Eduard Janota.

Hrozba státního bankrotu je reálná

Ekonomická skupina odborníků (ESO)

Reakce ESO na inzerci ČSSD: Ekonomická skupina odborníků (ESO) se ohrazuje vůči dnešní inzerci ČSSD. V ní ČSSD zlehčuje situaci ohledně stavu veřejných financí a popírá tím nutnost úsporných opatření. Dokazuje tím, že hodlá dál pokračovat ve své politice zvyšování dluhů. Historie se tedy opakuje, a někteří zůstávají nepoučitelní. Jak dokazuje studie historie 800 let finančních krizí od renomovaných světových ekonomů Carmen Reinhartové a Kennetha Rogoffa[1], hrozba státního bankrotu nezávisí pouze na výši dluhu, ale na tempu jeho zvyšování. Ostatně Lotyšsko zbankrotovalo s polovičním dluhem, než tehdy měla Česká republika. Náš veřejný dluh se přitom zvyšuje skoro o 5000 Kč za každou vteřinu. Agentura Moody’s již jasně varovala, že když nedojde k realizaci zásadních úsporných opatření, tak bude zvažovat zhoršení našeho ratingu. To by vedlo ke zvýšení nákladů na správu dluhu, ztrátě důvěry investorů a mohlo by vést až k zastavení pozvolného oživování české ekonomiky.>>>

Prezident republiky vetoval zákon o České národní bance

Radim Ochvat, ředitel Tiskového odboru KPR

Prezident republiky Václav Klaus zaslal ve čtvrtek dne 3. června 2010 dopis úřadující předsedkyni Poslanecké sněmovny Miroslavě Němcové, v němž odůvodnil vrácení zákona o České národní bance. Mj. v něm píše, že v případě nabytí platnosti tohotozákona by vedle sebe existovaly dva platné zákony o České národní bance. Nepovažuji za šťastné, aby v Senátu procházel zákon pod slibem, že bude novelizován právě v otázce vztahu ČNB k Senátu. Není nikoho, kdo by takový slib měl za povinnost splnit. V Senátu byl vznesen požadavek na zachování povinnosti ČNB předkládat zprávu o výkonu dohledu nad finančním trhem nejen sněmovně, ale i Senátu. Předkladatel sliboval senátorům, že zákon bude v tomto smyslu ještě před svou platností novelizován. Senát se s takovým  slibem nespokojil a schválil pozměňovací návrh, který onu povinnost ČNB ukládal. Poslanecká sněmovna ale návrh zamítla a budoucí podoba zákona tak závisí jen na dotyčném slibu. To není správné ani nutné. Považuji za nezbytné, aby se poslanci nad normou ještě jednou zamysleli, a to především v návaznosti na případné rozhodnutí o zavedení eura jako měny České republiky.>>>

 

Sarkozy pohrozil Německu odchodem z eurozóny

jan zeman

Podle deníku El País k tomuto Sarkozyho prohlášení mělo dojít na středeční večeři. Podle zprávy v Le Monde  Sarkozy prý vyžadoval na slavnostní všečeři, aby celý svět pomohl Řecku, jinak Francie přehodnotí svoji situaci s eurem. Bouchal  prý do stolu a vyhrožoval stažením Francie z eurozóny.  Na případném bankrotu zemí PIIGS by totiž mohla nejvíce prodělat Francie. Celková částka zadlužení je 25 násobkem ročního HDP České republiky. španělský premiér Zapatero prý zas eprohlásil, že "Francie, Itálie a Španělsko založili společnou frontu proti Německu a Sarkozy tak dospěl k výhrůžkám Merkelové, že rozbije tradiční francouzsko-německou osu". To jsem teda zvědav, co bude Sarkozy při večeřích dělat, až dojde na Španělsko nebo Itálii. Co na takový konfrontační tón asi řekne Angela Merkelová? Bývalý šéf FED Paul Volcker už se podle agentury Bloomberg nechal prý včera v Londýně slyšet, že kolaps eurozóny potenciálně hrozí a že zabránit tomu může jen "změna ve struktuře ekonomické politiky"..>>>

Pozn. redakce: Při čtení článku pana Zemana jsme si vzpomněli na jeden z dávných seminářu Centra pro ekonomiku a politiku věnovaný problematice zavádění eura. Vystoupil na něm mj. ředitel Liberálního institutu Miroslav Ševčík s tím, že je zbytečné se vzrušovat, že do roku 2010 bude stejně po euru. Pan prezident v roli moderátora mu dal tehdy za pravdu a uzavřel s úsměvem bouřlivou diskusi. Pánové blahopřejeme, vypadá to, že jste se přesně strefili nejen do prognózy, že euro je neudržitelné, ale dokonce do daného roku.