hhh

Prezident Zeman kultivuje ČSSD k prospěchu nás všech

Ivana HAslingerová

Nejvíce očekávanou událostí sjezdu ČSSD byl příjezd prezidenta republiky Miloše Zemana. O třinácté hodině se účastníci konečně dočkali a uvítali ho postleskem ve stoje. „Počkejte s tím potleskem raději až na konec mé řeči," pohrozil žertem Miloš Zeman a pustil se do tolik očekávaného projevu, který očekávali mnozí přítomní právem s velkými obavami. Leč pan prezident se nad jejich zradu před deseti lety povznesl a jeho projev byl smířlivý. Uvedl dokonce, že za nejkrásnější dobu svého života považuje roky 1993-2001, kdy byl předsedou ČSSD, a připomenul její úspěšnou minulost pod jeho taktovkou: „Během pěti let jsme tehdy z vysmívané sedmiprocentní strany vstoupili do Strakovy akademie hlavním vchodem. Myslím, že na výsledek tehdejšího vládnutí mohou být všichni sociální demokraté právem hrdí. Podařilo se nám vyvést zemi z krize, nastartovat ekonomický růst a provést řadu důležitých reforem.“

Připomeňme pro pořádek, že prezident Zeman vstoupil do Strakovky v roce 1999, tedy po premiéru Tošovském, který, aby pomohl zničit úspěšnou vládu tehdejším Hradem tak nenáviděného Klause, vyvolal umělou měnovou krizi vedoucí k velkému propadu ekonomiky. Nebýt toho, nepřebíral by tehdy pan Zeman po premiéru Klausovi spálenou, ale kvetoucí zemi s rostoucím HDP 6,4 %. Tošovský nejenže vyvolal měnovou krizi, která posloužila jako záminka pro pád neúspěšné Klausovy vlády vedoucí k Sarajevskému atentátu, ale zvýšil během svého krátičkého vládnutí od prosince 1997 do září 1998 zadlužení země o 39,5 %. Takže opravdu musel premiér Zeman vyvádět zemi z krize. Ovšem krize vyvolané Havlovci, nikoliv premiérem Klausem a jeho ODS.

Bohužel jak ODS, tak ČSSD si neuměly těchto osobností vážit, a po jejich odchodu dělaly obě strany velké chyby. Pan prezident to připomněl delegátům slovy: „Po roce 2002 byla ve sněmovně většina 111 levicových poslanců. Mohli jsme prosadit řadu reforem včetně majetkových přiznání, o kterých se volá dodnes. Ale my jsme místo toho splácali jakousi podivnou stojedničkovou koalici.“ Takové jednání označil právem za „politický diletantismus“. Při těchto slovech si nejde nevybavit podobný diletantismus u současné vlády, která měla po volbách dokonce 118 poslanců a jak to dopadá, vidíme všichni.

Zeman proto důzazně varoval, i s ohledem na současného premiéra, že nestačí pouze vyhrát volby: „Pokud neumíte vládnout, tak svou popularitu a prestiž zase rychle ztratíte!" A jako zkušený politik dal delegátům velmi moudrou radu: „Mějte odvahu vládnout sami. Pak se nestane, že si někdo bude přisvojovat úspěchy a neúspěchy nechá na Vás.“ Při těchto slovech se mi vybavila odpověď profesora Václava Klause na otázku, co pokládá za největší chybu, kterou udělal (parafrázuji, je to již několik let): "Moje největší chybou bylo, že jsem šel do koaliční vlády. To bych nikdy neopakoval." Koaliční partneři položili jeho vládu podpásovým Sarajevským atentátem. Vládu Mirka Topolánka vydírali Zelení v čele s Martinem Bursíkem a za vlády Petra Nečase vládne TOP09 v čele s Miroslavem Kalouskem již naprosto otevřeně. A jak to dopadá, jsme svědky dnes a denně. Koaliční parneři vědí, že za neúspěch to odskáče premiér a jeho strana, jednají systémem po nás potopa a je jim jedno jak ji zostudí. Hlavně, že si sami zajistí dobré posty a pozice do budoucna. Kdyby se podařilo panu prezidentovi zabránit tvorbě koaličních vlád obnovením ideje Opoziční smlouvy, bylo by to pro náš stát velkým přínosem. Lidé by viděli, jak si menšinová vláda počíná, v čem jí brání opozice, vše by bylo průhledné a po čtyřech letech by si občané měli z čeho vybírat. A v budoucnu by se začala střídat levice s pravicí podobně jako v USA.

Je jasné, že pan Kalousek a další budou zase všemi prostředky pomlouvat tento model, protože v něm nebudou moci premiéry vydírat a nedostanou se ke svým příjmům z ministerstev. Pokud se nenechají vítězové voleb zastrašit a pan premzident bude jmenovat menšinovou vládu z vítězů voleb, pak to bude rozhodně krok správným směrem. Lehké to ale mít nebude ani on. Již jen větou: „Dovedete si mě představit, že podporuji Nečasovu nebo Schwarzenbergovu vládu, což by v obou případech byla vláda Miroslava Kalouska? Nebo že bych si, nedej Bůh, přál dokonce vládu Karolíny Peake?“ si vyrobil tolik nepřátel, že to povede přátele nepolitické politiky k šílenství. Pan Pehe okamžitě žhavil pero, že by si podle něj prezident neměl dovolit takový výsměch, jaký tímto způsobem adresoval pan Zeman předsedům koaličních stran.

Uvidíme, zda si vezmou delegáti slova svého učitele Miloše Zemana k srdci. V každém případě již jeden a to velmi pozitivní krok nastal. Jak známo, Miloš Zeman je zastáncem usnesení bohumínského sjezdu, podle něhož nebude v případě úspěchu ve volbách ČSSD vytvářet vládu s komunisty. A současný sjezd to potvrdil, i když Bohuslav Sobotka dříve ležérně připustil, že pokud by se sociální demokracii v příštích volbách podařilo zvítězit s výrazným náskokem, je pro ni přijatelná varianta menšinové vlády s podporou komunistů. Před hlasováním na tomto sjezdu ale týž pan Sobotka vyzval delegáty, aby návrh na zrušení bohumínského usnesení odmítli, protože prý není podle něj důvod, aby se ČSSD spoluprací s komunisty obracela příliš hluboko do minulosti. Sociální demokraté tak nadále nebudou moci v případě úspěchu ve sněmovních volbách uzavřít koalici s KSČM. Kdyby nic jiného, tedy toto je dobrá zpráva a panu prezidentovi za ní patří velký dík. A ještě další pozitivum - svůj post na funkci místopředsedy neobhájil Jiří Dientsbier, tedy ten, kterému by vláda s komunisty nečinila ty nejmenší problémy. A podle místopředsedkyně Senátu Aleny Gajdůškové, která se stala místopředsedkyní strany, se to stalo zejména proto, že je velkým kritikem pana prezidenta.

Nechci rozhodně vše chválit. Pan Sobotka například prohlásil, že bude zvyšovat progresivně daně, a jistě bude dělat mnoho dalších akcí proti zvýšení hospodářského růstu, ale s tím se musí u levice počítat. Ostatně právě tento krok je spíše úsměvný. Zřejmě si nevšiml, že už přes 300 největších korporací uteklo před stejně chybným krokem pana Nečase z republiky do okolních států, které nabízejí rovnou či jinak výhodnou daň. Takže bude-li chtít ČSSD tyto zlé kapitalisty dál odírat dalším zvyšováním daní, bude si je muset do ČR nejdřív navozit zpět. A za to, že jim populisticky zvýší daně, aby na to slyšeli jeho ekonomicky nevzdělaní voliči, jim bude muset něco v zákulisí zatraceně obrovského naslibovat. Ale to je již na jiný článek.

 

© Kulturní komise ČR, Březen 16, 2013