hhh

Klause nelze stíhat aneb kdo tady ohrožuje právní stát

Jan Zeman

Debaty, zda se Václav Klaus dopustil velezrady či ne, jsou víceméně zbytečné. Názory na to mohou být pouze politické. A i kdyby se jí dopustil, nelze ho již za velezradu stíhat, odsoudit a potrestat, protože už není prezidentem.

Pro velezradu lze podle naší Ústavy i zákonů stíhat /1/ a odsoudit /2/ jedině prezidenta republiky. Jedině prezident republiky nebo bývalý prezident, pokud sám odstoupil /1/, by mohl být stranou /3/ v ústním řízení při stíhání pro velezradu. Řízení o oné ústavní žalobě pro velezradu je povahou trestní řízení podle trestnho řádu /4/. Jediný /5/ kumulativní trest, který by mohl být uložen je ztráta prezidentského úřadu a způsobilosti jej znovu nabýt. Proto se rovněž jedná o povahou řízení o zbavení funkce. Trest ale už ostatně nelze Václavu Klausovi uložit ani podle nového /6/ znění Ústavy. Opět protože už není prezidentem. Řízení, které je povahou řízením o zbavení funkce by mělo sloužit svému účelu, tedy zbavení funkce, ne účelu politické pomsty politických odpůrců v politickém procesu pro politické názory a aby už je nemohl Václav Klaus dále účinně prosazovat.

Ona petice občanů za stíhání Václava Klause mi ostatně připadá jako ony dopisy pracujících za potrestání zrádců v totalitních 50. letech minulého století. Tyto snahy - politickým dobrodruhem K. Janečkem a jeho suitou zmanipulovaného ani ne jednoho procenta voličů ohrozit u nás právní stát, a to veskrze odporným způsobem politického nátlaku extrémistické levice, který už náš stát zažil - by měly být co nejpříkřeji odsouzeny. (a potrestány- pozn. redakce)

Řízení o ústavní žalobě pro velezradu, které je povahou i řízením trestním, by se mělo držet zásad trestního práva a být vedeno jedině pokud by to zákon umožňoval, což zjevně neumožňuje, a jedině proti osobě, kterou zákon umožňuje stíhat, což v případě Václava Klause zjevně neumožňuje. Jedině tak může Česká republika zůstat právním státem. Kdyby bylo možno nezákonně stíhat i bývalého prezidenta, pak už asi každého.

Byli by to tedy žalobci a soudci, kdo by u nás ohrožovali právní stát, kdyby v navrženém řízení chtěli pokračovat, nikoli Václav Klaus tím, že v souladu s Ústavou vyhlásil onu abolici /7/, nebo neratifikoval onu vpravdě velezrádnou novelu Smlouvy  o fungování Evropské Unie o legalizaci tzv. Evropského Stabilizačního Mechanismu, určené zjevně k tomu, abychom se všichni zavázali velice draze muset platilt cizí dluhy (a to zřejmě v neomezené výši!), což dosud evropské mezinárodní právo nedovoluje. Neměl by ji proto ratifikovat ani nový prezident Miloš Zeman /8/.

Je tomu právě 75 let, co nás po nulitní mnichovské smlouvě a okleštění pohraničí úplně zabralo nacistické Německo aby tak začalo s vytvářením své "tisícileté říše". Válka, která pak brzy následovala, byla nejhorší v dějinách. Zkusme se poučit!

 

 

-----------------------------------------------------------------------------------------------

1) - čl. 65 odst. 2 Ústavy ve znění platném před 8. březnem 2013: "Prezident republiky může být stíhán pro velezradu, a to před Ústavním soudem na základě žaloby Senátu. Trestem může být ztráta prezidentského úřadu a způsobilosti jej znovu nabýt."

V. Klaus nemůže být stíhán po skončení svého mandátu 7. března 2013 - §98 odst. 3 zák. o Ústavním soudu ve znění platném před 8. březnem 2013: "Okolnost, že se prezident republiky po zahájení řízení vzdal svého úřadu, není důvodem k zastavení řízení."

Z toho vyplývá, že jsou zákonné důvody k zastavení řízení vyvozené z §98 odst. 3 zák. o Ústavním soudu a contrario (opakem: "protože se V. Klaus nevzdal úřadu, je to důvodem k zastavení řízení). V. Klaus se úřadu nevzdal, normálně mu skončilo funkční období a na to pamatuje až nová úprava - §98 odst. 3 zák. o Ústavním soudu ve znění platném podle novely dané zákonem  275/2012 od 8. března 2013: "Okolnost, že se prezident republiky po zahájení řízení vzdal svého úřadu nebo že jeho funkce zanikla uplynutím doby, na kterou byl zvolen, není důvodem k zastavení řízení."

Úmysl zákonodárce nově stíhat bývalého prezidenta i po normálním skončení mandátu je tedy jasný - a je také jasné, že dříve takový úmysl zákonodárce neměl a protože nová úprava vstoupila v platnost až po skončení funkčního období V. Klause v prezidentském úřadě dne 8. března 2013, je na V. Klause neaplikovatelná.

 

2) - § 104 zák. o Ústavním soudu:

"Nález a jeho právní následky:

(1) Po ukončení ústního jednání Ústavní soud buď ústavní žalobě vyhoví a rozhodne, že se prezident republiky dopustil velezrady, anebo ho ústavní žaloby zprostí.

(2) Jakmile byl nález, kterým bylo ústavní žalobě vyhověno, vyhlášen podle § 56, ztrácí prezident republiky prezidentský úřad a způsobilost jej znovu nabýt. Nárok na prezidentský plat a další požitky po skončení výkonu funkce podle zvláštního zákona mu nenáleží."

 

3) - §103 zák. o Ústavním soudu

odst. (2): "Pokládá-li se prezident republiky nebo zástupce Senátu (dále jen "strany") opatřením předsedajícího při řízení jednání zkrácen, může žádat, aby rozhodlo plénum.

odst. (4): Po provedení úkonů podle předchozích ustanovení přednese na výzvu předsedajícího zástupce Senátu ústavní žalobu. Po přednesení žaloby dá předsedající prezidentu republiky a jeho obhájcům možnost se k ní vyjádřit; poté se provede důkazní řízení.

odst. (5): Prezident republiky, jeho obhájci a zástupce Senátu mají právo vyjádřit se k prováděným důkazům, klást svědkům a znalcům otázky a podávat návrhy na doplnění dokazování.

odst. (6): Není-li dalších důkazních návrhů nebo bylo-li rozhodnuto, že další důkazy již prováděny nebudou, ukončí předsedající důkazní řízení a dá zástupci Senátu a poté prezidentovi republiky a jeho obhájcům možnost pronést závěrečnou řeč. Poté se Ústavní soud odebere k závěrečné poradě.

odst. (8): Po doplnění dokazování dá předsedající znovu slovo zástupci Senátu a prezidentu republiky a jeho obhájcům k závěrečným řečem.

 

4) - § 108 zák. O Ústavním soudu"Pokud tento zákon nestanoví jinak, použijí se pro řízení o ústavní žalobě přiměřeně ustanovení trestního řádu o řízení před soudem."

 

5) - čl. 65 odst. 2 věta druhá Ústavy ve znění platném před 8. březnem 2013: "Trestem může být ztráta prezidentského úřadu a způsobilosti jej znovu nabýt."

Je na první pohled viditelné, že jde o jediný kumulativní trest, protože je jasně v případě slova "trestem" použito jednotné číslo nikoli tresty dva a senátní žalobci tedy už nemůžou dosáhnout svého deklarovaného cíle, aby V. Klaus už nemohl být prezidentem, neboť zbavit úřadu prezidenta lze jaksi jen prezidenta.

 

6) - čl. 65 odst. 2 věta druhá Ústavy ve znění platném od 8. března 2013: "Ústavní soud může na základě ústavní žaloby Senátu rozhodnout o tom, že prezident republiky ztrácí prezidentský úřad a způsobilost jej znovu nabýt."

7) - za abolici (zastavení trestního stíhání rozhodnutím výkonné moci), která je podle novely Ústavy platné od 1. 10. 2012kontrasignační pravomocí a rozhodnutí tedy musí být podepsáno předsedou vlády, odpovídá podle čl. 63 odst. 4 Ústavy vláda.

8) - k tomu ostatně ani nemá mandát od většiny voličů, neboť ho v přímé volbě volilo jen něco málo přes 32% oprávněných voličů. V obecném smluvní právu je ale k uzavření smlouvy třeba mandátu od absolutní většiny oprávněných. Takový mandát zjevně Miloš Zeman, jakkoli je prezidentem republiky, nemá ani náhodou, stejně jako ho neměli poslanci a senátoři, kteří pro ratifikaci v parlamentu hlasovali. Proto je třeba k věci vyhlásit referendum a to navíc s podmínkou, že smlouva bude ratifikována jedině tehdy, vysloví-li se v něm pro její ratifikaci absolutní většina oprávněných voličů. V opačném případě by jasně nebyl náš stát státem právním, ale mafií vlastzrádných podvodníků a zlodějů

 

© Kulturní komise ČR, Březen 15, 2013