hhh

Psí hrdinové roku 2011

Ivana HAslingerová

Každý den se lidé nejen u nás ale na nejrůznějších místech světa dostávají do ohrožení života. Televizní zprávy nás zavalují informacemi, které organizace a kteří hrdinové jim jedou na pomoc. Kdo jim zachránil život. Málokdo si při poslechu zpráv o těchto nejrůznějších neštěstích ale uvědomí, že těmto nešťastníkům pomáhají nejen neohrožení záchranáři, hasiči a vojáci, ale i jejich čtyřnozí přátelé. Někteří cvičí a trénují celé týdny, měsíce a roky jen proto, aby mohli pomoci a být v pravém okamžiku tam, kde je jich třeba. Jiní se k záchraně lidského života nachomýtnou jakoby náhodou, jakoby hrou osudu. A i když nejsou mnohdy ani cvičeni na záchranu lidí, pouze s nimi žijí a mají je rádi, dokáží svou vlastní inteligencí tu probudit páníčky, že jim hoří dům, tu přivolat pomoc pro pána v glykemickém šoku, tu přivést pomoc k houbaři, který si vyvrtnul nohu v lese. Poslední se stalo mně osobně před několika lety. Ať již jde o cvičené policejní psy či o milující mazlíčky, všichni, kteří pomohli, si zasluhují naše ocenění a úctu. A to nehovořím o psech, bez nichž si hendikepovaní občané neumějí doslova představit život. Proto je záslužné, že vznikla pro ocenění těchto psích hrdinů záchranářů anketa"Statečné psí srdce" z popudu Dušana Stuchlíka, šéfredaktora časopisu "Psí kusy". Jde o partnerskou akci "Zlatého záchranářského kříže" určeného pro ocenění záchranářů lidských .

Vyhlášení psích vítězů za rok 2011 ve smíchovském Local Bloku svou přítomností prozářily známé celebrity Kateřina Herčíková (za svobodna Hrachovcová), Petr Fejk, Kateřina Brožová, Bára Nesvadbová a Marta Jandová.

Do projektu jsou zapojeni jak odborníci z různých bezpečnostních a záchranářských profesí, tak široká veřejnost. Posláním ankety je ocenění výjimečných psích činů vedoucích k záchraně lidského života v daném roce. Anketa Statečné psí srdce je jedinečné ocenění tohoto druhu v České republice vůbec. Partnerem ankety je záchranářský časopis Rescue Report, který již dvanáct let vyhlašuje Zlatý záchranářský kříž. Na akci byly k vidění také nablýskané slavnostní uniformy fešných policistů, jejichž nádherní psí přátelé zachraňují životy. Největší pozornost však samozřejmě získali samotní ocenění hrdinové. Zachráněný řidič, který v zimě v šoku umíral několik set metrů od svého havarovaného vozu, žena, kterou ochrání před podchlazením šikovnost a vrozená inteligence čtyřnohého přítele či pomoc a podpora vážně nemocné ženě. To jsou příběhy vítězů, to jsou příběhy Statečných psích srdcí.

 

Kateřina Herčíková, která přišla i se svým nerozlučným Puňťou Herčíkem, nám vysvětlila, že podporu a moderování této záslužné akce přijala proto, že psi jsou plni lásky. Když je člověku smutno, jsou vždy na místě. Jsou to prostě canisterapeuti. Tato akce je prý pro ni proto přímo dojemná. Na snímku je zachycena, když si ještě naposled probírá, co vše bude říkat jako moderátorka celé akce. Puňťa napjatě sleduje dění v sále a také vše, co je dobrého na stole pro účastníky soutěže.

 

Do ankety mohli být psí hrdinové nominováni do konce února a o vítězích rozhodovala odborná porota. Laická i odborná veřejnost posílala své nominace prostřednictvím webových stránek www.statecnepsisrdce.cz. Její letošní vítězové byli vyhlášeni 28. března a to ve čtyřech kategoriích: Záchranný čin služebních psů, Záchranný čin psů laiků, Spící srdce (ocenění in memoriam) a Pomáhající srdce (ocenění dlouhodobě pomáhajícího psa). Navíc byla vyhlášena i mimořádná cena partnerů, kdy sponzoři soutěže ze společnosti VAFO Praha – výrobce krmiv Brit neváhali udělit cenu a odměnu jednomu z nominovaných příběhů, který je vzal za srdce.

A zde již Kateřina Herčíková spolu s Puňťou Herčíkem vyhlašují vítěze jednotlivých anket

 

Vítězem kategorie "Záchranný čin služebních psů " se stal vlčák Zep za záchranu života řidiče autonehody

Nebýt tohoto překrásného psa, tak Štědrý den v jedné z rodin skončil tragicky. Dva dny před Štědrým dnem se kolem poledne na silnici mezi obcemi Doudleby nad Orlicí a Potštejnem stala vážná dopravní nehoda.

 

 

Zep měl po celou dobu oceňování nesmírnou radost a cenu přebíral doslova ve stoje v obětí svého přítele Petra Kuhna. Ten byl zase jistě rád, že mu cenu předávaly tak krásné dámy, jako Bára Nesvadbová, Kateřina Brožová a MUDr. Jana Bradáčová, šéfredaktorka časopisu Rescue report

 

 

 

nabouraného vozu nebyl ještě ke všemu k nalezení. Mnohdy se totiž stane, že upadne do šoku a v tomto stavu se vzdálí, často v situaci, kdy utrpěl vážné zranění. Byl proto okamžitě kontaktován služební kynologický tým policie Trutnova. Ten vyslal německého ovčáka Zep s podpraporčíkem Petrem Kuhnem. Zep byl u havarovaného vozu nasazen na vyhledání stopy. Zachytil a sledoval ji zhruba čtvrt kilometru podél silnice. Dále pokračoval přes pole, louku, složitým terénem do křoví, v němž několik set metrů od silnice, nalezl ležící osobu – těžce zraněného řidiče havarovaného vozidla. Tou dobou byl již v bezvědomí a těžce podchlazený, neboť venku mrzlo. Policisté mu na místěposkytli první pomoc a poté byl vozem rychlé zdravotnické pomoci přepraven s vážnými zraněními do hradecké fakultní nemocnice. Zep mu díky své inteligenci, skvělému výcviku a také čichu zachránil život. Svým činem krátce před Štědrým dnem si tak právemvybojoval tento vskutku překrásný a impozantní německý ovčák ocenění Statečné psí srdce. O radosti, kterou způsobil jemu neznámé rodině řidiče, netřeba psát. Štědrý večer mohl pro ni být jinak navždy spojen s velmi tragickou událostí.

Oči šťastného Zapa jasně říkají "To seš rád, viď, že se mi to tak povedlo?" A to ještě netuší, že si možná bude moci obejmout i samotného pana prezidenta, neboť je nominován do tradiční ankety Zlatý záchranářský kříž, v níž vítěze již tradičně dekoruje na Pražském hradě prezident republiky Václav Klaus.

 

 

 

 

Loňskému absolutnímu vítězi ankety "Statečné psí srdce", feně belgického ovčáka Arven, za to, že zachránila život sousedovi, předal prezident republiky Václav Klaus na Pražském hradě  Zlatý záchranářský kříž. A ještě větší odměnou pro hrdinku Arven bylo, že jako jediná ze všech oceněných se mohla pyšnit tím, že jí pan prezident za její čin pohladil a podrbal. Však se také tvářila patřičně hrdě. Podrobně viz článek Prezident předal poprvé v historii "Zlatý záchranářský kříž " i psímu hrdinovi

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Puňťa Herčík se před obřím Zepem se raději moudře umístil nahoru a sledoval celý ceremoniál na lavici, kde byly umístěny ceny pro vítěze

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Vítězem kategorie "Záchranný čin psů laiků" se stal Německý ovčák Argo

Na první pohled to může vypadat jako takřka banální venkovský příběh. Jenže právě on vystihuje sílu toho, čemu se někdy říká „hrdinství všedního dne.“ Tedy přesně to, čím nám jsou naši čtyřnozí přátelé odpradávna oporou. Jsou s námi, bok po boku, v dobrém i ve zlém, každý den a každou hodinu, a v tom je jejich síla. A nejinak je tomu i v takřka všedním příběhu německého ovčáka Arga a jeho majitelky Marie Dvořákové. Všechno začalo úplně normálním venkovským podvečerem uprostřed minulé zimy na Českomoravské vrchovině. Paní Dvořáková šla jako obvykle nakrmit kamerunské kozy. Venku mrzlo a chlév je kus od domu, ve kterém tou dobou navíc nikdo nebyl. Arga, který ji doprovázel, nechala venku, protože si tam hrál s druhým psem. Ve chlévě za sebou zavřela dveře. Zapomněla, že zevnitř není klika. Oknem vylézt nemohla, protože se dalo otevřít jen napůl. Volat o pomoc nebylo k ničemu, široko daleko nikdo nebyl. S houstnoucí tmou sílil mráz, a ten na Vysočině umí jít pěkně hluboko. Hrozilo, že dáma zůstane v chlévu do rána. Kdyby venku tak nemrzlo, nebyl by to takový problém, ale už za tu chvíli, co tam byla, začínala být čím dál větší zima. Napadlo ji zavolat na Arga. K jejímu překvapení se do půl minuty otevřely dveře a v nich stál smějící se Argo s předními packami na klice. "Bylo to zvláštní, nikdy předtím na kliku neskákal, myslela jsem, že ani neví, k čemu je,“ popsala své pocity zachráněná paní Marie a dodává:

„Nevím, je-li je to velký čin, ale vím, že Argo mě zachránil minimálně před velkým podchlazením, ne-li před něčím horším. A také, že mnohdy podceňujeme psí inteligenci. Mnohé znají i bez nácviků, jen tím, že nás sledují a z jejich pohledu se o nás svou psí duší starají.“

 

 

Vítězem kategorie "Spící srdce – In memoriam" se stala Zorinka, která zachránila život šesti lidem

Přestože nám psi pomáhají napříč staletími, v dějepise se o nich nepíše. Příkladem je příběh fenky Zórinky, která díky své bdělosti zachránila dva dospělé a čtyři děti. V rodině se na ni vzpomíná už celých sto let a její příběh se předává z generace na generaci. Její příběh se odehrál v rodině Vostrých někdy mezi lety 1912 a 1914. Tehdy se topilo v kamnech a večer se ulévaly uhlíky vodou, aby plamen zhasl. „Jednoho dne babička uhlíky špatně ulila a několik málo z nich pořád sálalo teplem. Nikdo si toho ale nevšiml a celá rodina – matka Marie, otec Josef a čtyři děti (Josef, Marie, Milada a Jaroslav) – se uložila ke spaní. Uhlíky doutnaly a jejich kouř se brzy vyvalil ven a zaplnil celoumístnost, ve které rodina spala,“ popisuje rodinný příběh Lucie Vostrá.

Cenu symbolicky předával Petr Fejk. Za nepřítomné ji přebrala Marta Jandová s tím, že ujistila Kateřinu Hrachovcovou rukoudáním, že ji předá paní Vostré

U nohou svého páníčka spala také fenka Zórinka. A to také bylo jediné štěstí, že tam s nimi byla. Zórinku totiž kouř v místnosti probudil. Vycítila svým srdcem nebezpečí a protože byla chytrá a šikovná, hned věděla, co má dělat. Začala štěkat a tahala z otce rodiny přikrývku. Probudil se a Zórinka ho začala postrkovat ven z pokoje. Pak se vrhla na přikrývku babičky. Děda rozsvítil a uviděl ten nebezpečný kouř, který se přes noc do místnosti nahrnul. Všichni okamžitě vyběhli ven a všude pootvírali okna, aby dostali kouř pryč. A tak statečná Zórinka zachránila život šesti lidem. Zasloužila si za to uznání. „Celá rodina se s ní na památku hned druhý den nechala vyfotit a babička má tu fotografii ještě někde schovanou,“ vypráví Lucie Vostrá.

 

 

Vítězem kategorie "Pomáhající srdce – dlouhodobě pomáhající psi " se stala fenka Sindy

Tento příběh dojal přítomné snad nejvíce ze všech. Slova majitelky čtyřleté fenky australského ovčáka jménem Sindy hovoří za vše. „Je mi 40 let a bohužel jsem onemocněla rakovinou, mám metastázy na mozku, plicích a kostech a moje fenka je to nejkrásnější, co mě mohlo v této chvíli potkat", říká Dana Kumberová. Sindy jí pomáhá nejen s nošením věcí či podáváním spadlých předmětů.

„Hlavně mi drží moji psychiku. Je u mě, když je mi špatně po chemoterapii, to se mnou sdílí i postel. To je člověku hned lépe, když vedle vás někdo leží a dotýká se vás svým studeným čumáčkem. A když je mi dobře, trávíme spolu čas venku, takže nemám čas přemýšlet nad zrádnou nemocí. Proto se mi daří svou situaci zvládat velmi dobře a za to vděčím svojí rodině a hlavně své fence Sindy.“

 

To jsou slova, která asi není nutné komentovat. Tím spíš, že Sindy pomáhá nejen své majitelce, ale cvičí se také na canisterapeutku a už se těší do terénu mezi postižené lidi, kteří také potřebují její pomoc. A k tomu jí Statečné psí srdce dopomáhá.

 

 

 

"Za to, že v očích paní Kumberové se rozzářily alespoň pro tento okamžik hvězdy štěstí, si zaslouží Sindy pohlazení. Pro mne to bylo velkou odměnou," prohlásila Kateřina Brožová a šla pohladit obětavou Sindy

 

 

 

 

 

Cenu partnerů získal Fido – signální pes

Navíc byla vyhlášena i mimořádná cena partnerů, kdy kolegové ze společnosti VAFO Praha – výrobce krmiv Brit neváhali udělit cenu a odměnu jednomu z nominovaných příběhů, který opravdu vzal za srdce. Pes Fido je v ČR opět po dlouhé době vycvičený signální pes. Pomáhá neslyšící mamince malé Amálky Kristině. Fido rozeznává pláč probuzené Amálky a upozorní na něj Kristinu, která se tak může věnovat jiné práci. Hlášení příchozí SMS, jedoucího auta, zvonícího pošťáka, nebo nenadálé návštěvy za dveřmi jsou také běžnou součástí jeho práce. Fido je výjimečný tím, že s radostí plní nejen úkoly psa signálního a asistenčního, ale i canisterapeutického. Elektronické pomůcky pro neslyšící jsou možná pomůckou, kterou není potřeba venčit a krmit, ale pohlazení jemných psích uší a pohled do laskavých hnědých očí toto bohatě vynahradí.

 

 

 

 

Všem oceněným psím hrdinům byly ve smíchovském Local Bloku předány kromě šeku 5000 Kč na psí krmivo společnosti VAFO Praha – výrobce krmiv Brit předány originální ručně kované  plastiky z dílny uměleckého kovářství Gibbus.

 

Pak již jen Puňťa Herčík netrpělivě sledoval, jak se nechají přítomné dámy na závěr vyfotografovat na společném fotu a půjdou se konečně pustit do dobrot na stole

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

A nakonec si své miláčky Puňťu a Polvese (zkratka ze slova pole vesnice, kde ho Marta Jandová našla) odnesly majitelky spokojeně domů. Bára Nesvatbová by prý svého retrívra neunesla a ponechala ho proto doma. Podobně Kateřina Brožová, která vlastní dva pejsky. Jednoho jezevčíka, který prý nesnáší blesky fotoaparátu a štěká, takže ho nechala raději doma, a pak velkého ritzbega, kterého nechtěla ze svého domku za Prahou vozit. Proto se věnovala převážně Zetovi. Při obdivu k němu je možné, že se její chov rozroste ještě o obří černé baskervily, pardon vlčáky...