hhh

VÍTEJTE V HOTELU PLAZA V NEW YORKU

Jiří Sommer

            Na začátku své recenze se trochu poopravím: vítejte v apartmá číslo 719  hotelu Plaza ve Vinohradském divadle. Pozval nás sem režisér Martin Stropnický (a hned na začátku musím říci, že celé představení provedl skvěle) na stejnojmennou hru amerického dramatika Neila Simona. Nevím, zda je třeba tohoto „amerického Moliéra“, jak bývá honosně ale po právu nazýván, nějak výrazněji představovat, ale sluší se říci, že je to jeden z nejplodnějších ale zároveň nejuznávanějších dramatiků Spojených států. Na svém tvůrčím kontě má úctyhodnou řadu divadelních her, televizních i filmových scénářů i libret k muzikálům. Bez jeho her si už dost dobře nelze představit dlouhodobě vyprodaná představení na nejpřednějších scénách na newyorské Broodwayi. A to se tady, představte si, po prvé prezentoval už v roce 1961 hrou Uprchlík. Byl to právě on, kdo obohatil světovou dramatickou literaturu v žánru velmi obtížném, zato nad jiném působivém – v tragikomedii. Za „své“ hrdiny si vybral lidi střední třídy a na jejich osudech s jistým nadhledem i lehkou ironií odhaluje jejich trápení i radosti, slabůstky i pocity zklamání. A vše to „prošpikovává“ soucitným humorem, laskavou empatií a plně využívá své přednosti, jíž jsou vtipně a živě napsané dialogy.
            Na našich jevištích není Neil Simon neznámý, neboť řada divadel ho buď má ve svém repertoáru, nebo ho ještě do nedávné doby měla. Platí to mj. o hrách Bosé nohy v parku, Drobečky z perníku nebo Poslední ze žhavých milenců. Simonova tragikomedie Apartmá v hotelu Plaza byla poprvé uvedena v roce 1968 v Plymouth Theatre a v roce 1971 ji proslavila filmová adaptace režiséra Artura Hillera s Waltrem Matthausem v trojroli hlavních hrdinů.
            A v této podobě se jeho hry Apartmá v hotelu Plaza (v New Yorku se nachází na Páté Avenue) ujal i výborný a sdělný překlad Ivo T. Havlů a navíc, dokonalou iluzi hotelového pokoje na jevišti vytvořil autor scény Ivo Žídek a s kostýmy si ve stejném duchu pohrála Jana Břežková.
            Představení je to príma, budete z něj určitě odcházet natěšeni. Na tomto místě nicméně musím dodat, že ani v Divadle na Vinohradech nemají vždy dramaturgové šťastnou ruku, ale v tomto případě sáhli po titulu, který má šanci být třeba po hře Brouk v hlavě dlouholetou ozdobou repertoáru.
            Tři relativně samostatné povídky se odehrávají ve stejném hotelovém apartmá. Tři dvojice obsadil režisér vždy v každé povídce jinými herci. Každá povídka je o něčem jiném, ale všechny mají své kouzlo. Pokud bych se měl přiznat ke svým pocitům, tak „nejkouzelněji“ na mě zapůsobila hned ta první – hříčka s nepovedenou svatbou. Roy a Norma Hubleyovi marně přemlouvají svoji dceru, která se krátce před svatebním obřadem zamkla v koupelně, aby se vdala. Oba herci (Martin Zahálka i Lucie Polišenská) jsou kouzelní a až neskutečně přesvědčiví. Velmi zajímavě je udělaná i povídka třetí, která otevírá problém manželské krize a hledání východiska z ní. Nechám samozřejmě na divákovi, aby sám posoudil, zda se to Karen a Samovi Nachovým podaří (Veronika Žilková, Ivan Řezáč). Trochu jednostranně se odvíjí děj druhé povídky, v níž se úspěšný holywoodský producent Jesse Kiplinger snaží svést svoji bývalou spolužačku Muriel Tatrovku (Jiří Dvořák, Simona Postlerová). Asi budete netrpělivě čekat, zda  to zvládne?