hhh

Moderní a oblíbený Dominik Duka

Ivana Haslingerová

Nakladatelství Petrklíč doktora Juraje Himela vydalo jako svou 367 publikaci knihu dr. Pavla Veselého (na obr. uprostřed) o životě a díle 36. primase českého, pražského arcibiskupa Mons. Dominika Duky s názvem „Dominik Duka – Moderní a oblíbený“. Slavnostní požehnání bylo knize uděleno v paláci knihy Neoluxor na Václavském náměstí v Praze bratrem jahnem Ludvíkem (na obr. vpravo), kterého pan arcibiskup požádal, aby požehnal knize za něho. Kmotrou knihy byla místopředsedkyně Senátu Parlamentu ČR Alena Gajdušková (druhá zprava) a Lenka Filipová (druhá zleva). Slavnostním odpolednem provázel Petr Jančařík (vlevo).

 

 

Knihu uvedla do života místopředsedkyně Senátu Parlamentu ČR Alena Gajdušková slovy: "O kvalitách pana arcibiskupa Duky nikdo nepochybuje. Je to velice moudrý člověk s velkým morálním profilem a navíc milý společník a člověk s úžasnou vlastností – rád naslouchat druhým. Pan Duka má požehnání, dar, kouzlo a úžasnou auru, která ho činí morální autroritou v naší zemi. Je inspirací a velkým vzorem pro každého kdo  má morální směřování sám v sobě a to i pokud nesdílí křesťanské hodnoty. Tato kniha bude tudíž hezkým dárkem nejen věřícím, ale všem občanům. Přeji jí proto hodně čtenářů po celé naší zemi."

 


Autor knihy dr. Pavel Veselý spolu se svou přítelkyní fotografku Renatou Luskovou naslouchal pani poslankyni s velkým zájmem (obr. vpravo).


Petr Jančařík (na obr. vlevo v pozadí) v roli moderátora zavzpomínal na své první setkání s Pavlem Veselým. "Vyletěl jsem z auta, které mi zezadu naboural nějaký diplomaticky řečeno inteligent, rozhodnut mu pořádně a nekřesťansky vynadat. K mému převapení jsem za autem spatřil pokorného mládence, který jen špitl „promiňte“  a já se na nic nezmohl. Pochopil jsem, co to je křesťanská pokora a slušnost a co dokáže. Pavel Veselý je skutečně v jednání vzorem křesťana jak má být."

Pan Juraj Himel (obr. vlevo v popředí) potvrdil slova pana Jančaříka, že Veselý skutečně spolupracoval s nakladatelstvím tak, jak uvedl pan Jančařík. Zdůraznil, že si pana arcibiskupa velice váží a je rád, že bude mít na starosti kultivaci naší společnosti.

 


Lenka Filipová  se rovněž přidala, že by Pavel Veselý měl být příkladem pro všechny věřící, že je to edukativní člověk podle všech pravidel: „Spojily nás smutné zdravotní komplikace a tyto momenty jsou významné právě pro takovéto knihy, abychom zaměřili pozornost na správné lidi. Jejich četba nás naladí na tuto hemisféru. Jsou to knihy, které nás přinutí zamyslet se sami nad sebou. Obohacují náš život o duchovní ráz."

Paní Filipová má pravdu. Při čtení knihy na člověka dýchne autorův  optimistický přístup k životu, který je mezi přáteli znám svým tvrzením: "Každé ráno je novou příležitostí k životu.“ A ví, o čem mluví, protože v roce 2002 se uzdravil z vážné nemoci. Podle jeho slov mu k uzdravení pomohl Bůh a víra. 

Jako věřící člověk znám osudy mnoha kněží i praktikujících věřících, jejich radosti i strasti, cestu za pokáním a za životem věčným. Znám ale i ty, kteří prošli praktickým životem a k víře v Boha se museli bojovat sami, mnohdy dokonce i navzdory silně ateistickým rodičům, podobně jako pan Veselý. Mají cestu k Bohu složitější než ti, kteří se narodili v katolické rodině. A o to víc si musíme vážit, že dokázali víru v Boha v sobě nalézt. Zřejmě právě proto, že doktor Veselý prošel svým hledáním Boha, má takové pochopení i pro dosud nevěřící lidi a vidí nejen to, co je, ale i to, co není v dnešním pojetí víry dobré. Podobně jako pan arcibiskup je přesvědčen, že pokud nechce být církev jen automatem na sňatky, pohřby nebo křty, musí se stát její představitelé důvěryhodnými lidmi, za kterými ostatní přicházejí, když cítí bolest nebo trápení. Ví, že katolická církev nesmí být uzavřena. "Církev nesmí působit na lidi jako vymezená na vlastním písečku, kde si hrají ti dobří, zatímco ostatní jsou špatní. Nesmí působit na ostatní občany, že je tu pro majetek a ne pro ně," říká pan Veselý a dodává: "Lidé si ale musejí uvědomit, že i kněži jsou lidé, kteří potřebují mít svůj domov, postel, židli, stůl, teplo a světlo. Jedním slovem střechu nad hlavou. A také automobil, aby mohli objíždět své farnosti. A že o střechu nad hlavou je konfiskací jejich klášterních obydlí  komunisté připravili a není divu, že je požadovali nazpět." Já dodávám, že to jen neměli dělat tak konfrontačně, že to překřičelo poslání církve a velmi to zchladilo porevoluční nadšení pro církev v očích občanů. Věřím ale, že se panu arcibiskupovi podaří vše uvést na pravou míru a církev získá úctu u národa jaká jí právem náleží.

Arcibiskupský ceremoniář Vojtěch Mátl (obr. vlevo) přišel omluvit pana arcibiskupa, že je mu moc líto, že nemůže osobně požehnat knize. Představil přítomným bratra, jáhna Ludvíka, aby požehnal knize za něho.

 

Bratr Ludvík požehnal knize slovy: „Všemohoucí Bože, který nás vedeš svými stezkami, žehnej všem, kteří budou číst tuto knihu, požehnej jim ve jménu Otce, Syna i Ducha svatého.“

Pan ceremoniář dodal, že provází pana Duku již 12 let a že tento nezpychl, i když je tak slavný. Pousmál se nad podtitulem knihy "Moderní a oblíbený", protože jak ho zná, hájí konzervativní hodnoty. Oblíbenost pana arcibiskupa je ale krásnou vizitkou. „Tázal jsem se sám sebe, proč je Monsignor Duka tak oblíbený. Je to v tom, že nezpychl, je příjemný a každého člověka bere vážně, a i tomu poslednímu připisuje lidskou důstojnost. Je to zřejmě tím, že jeho oborem je „biblická antropologie, věda o tom, odkud člověk pochází, odkud pochází jeho srdce," uzavřel pan ceremoniář.

 

Ano, pan arcibiskup má skutečně obrovskou morální autoritu, tak obrovskou, že mu věří nejen jeho "ovečky". Jeho výzva ke všem křesťanům k celonárodní modlitbě za šťastnou budoucnost a za zachování našeho národa oslovila dokonce i pana prezidenta natolik, že vyzval pana arcibiskupa Dominika Duku ke společnému boji za zachování našeho národa a za konzervativní hodnoty naší civilizace, protože ho "trápí stále rychleji se rozpadající hodnotový systém" (podrobně viz článek Dominik Duka vyzval k celonárodní modlitbě za zachování našeho tisíciletého národa). A nejen pan prezident, i mladí skauti pochopili správně poslání těchto "Dukových mší svatých" a přišli si k panu arcibiskupovi přát, aby EU nepřestala plnit poslání, pro které byla založena, a byla garantem křesťanské kultury a civilizace. 

Ale to je již na jiný článek. Pan Veselý se mohl po požehnání své knize jen šťastně usmívat a nezbývá, než mu popřát, aby se splnila slova paní Aleny Gajdůškové, aby se kniha stala hezkým dárkem nejen věřícím, ale všem občanům, a přečetlo si jí hodně čtenářů po celé naší zemi. A všem, kteří si ji koupí, aby žehnal Bůh, jak to hezky řekl bratr Ludvík.