Klausovský katolík udeřil: Halík je kacíř

Lukáš Petřík

Jaký je pohled konzervativních tradičních katolíků na osobnosti českého církevního i politického života? To čtenářům představil jejich hlavní laický předák ředitel institutu sv. Josefa Michal Semín. Nastínil svůj pohled na zesnulého papeže Jana Pavla II., současného Nejvyššího pontifika Benedikta XVI., kardinála Miloslava Vlka a jeho nástupce na svatovojtěšském stolci Dominika Duku či modernistického kněze Tomáše Halíka, kterého považuje za materiálního heretika (kacíře). Srovnal po duchovní stránce i exprezidenta Václava Havla a současného prezidenta Václava Klause.

Tragédie II. Vatikánu

Podle tradičních katolíků, kteří se často soustřeďují kolem francouzským arcibiskupem Marcelem Lefébvrem založeného Bratrstva Pia X. se Katolická církev po II. Vatikánském koncilu a principů na něm přijatých nachází v těžké krizi. Podle tradičních katolíků a Semína do církve po Druhém Vatikánu pronikl duch modernismu, relativismu a synkretistického pojetí ekumenismu, kdy se představitelé církve mnohdy odklánějí od věčných pravd, které mají hájit.

„Zatímco dříve bylo pojetí, že Katolická církev je jedinou pravou Církví kristovou a katolické náboženství tím jediným pravým, které vede ke spáse, tak po koncilu jsme svědky určitého ústupu od tohoto sebepojetí," řekl Semín ParlamentnímListům.cz.

Neúprosný kardinál Vlk

Z hlediska obrany a šíření pravé katolické víry posuzuje Semín i církevní představitele. „U kardinála Vlka byl ústup od tradičního pojetí církve velmi výrazný, protože byl členem mezinárodní organizace Fokoláre, která byla známa propagací takzvaného ekumenismu v pojetí mezináboženského dialogu, který ale nemá vést jako v klasickém pojetí k přesvědčování příslušníků falešných náboženství, aby se obrátili ke Kristu, ale aby si ponechali své mylné náboženství a dívá se na tyto falešné a mylné kulty pozitivní optikou s tím, že se o těchto náboženstvích již jako o nepravých nehovoří," míní Semín.

Podle Semína Vlk velmi důrazně prosazoval toto mylné pojetí ekumenismu a duch Druhého Vatikánu.

Vlkova netolerance k tradičním katolíkům

„Zatímco k ostatním nekatolickým náboženstvím hlásal vstřícnost a toleranci, tak byl velmi tvrdý, neúprosný a nekompromisní právě proti tradičním katolíkům, kteří se v uvozovkách provinili tím, že chtějí zachovat poklad pravé víry a názory, které v církvi platily a církev učila po téměř dva tisíce let. Kdykoli byla příležitost, tak arcibiskup Vlk proti konzervativnějším a tradičním proudům v církvi tvrdě zasáhl," kritizuje předchozího správce pražské arcidiecéze Semín.

„Verbálně tolik zdůrazňovaná tolerance a pochopení pro pluralitu platilo v případě Miloslava Vlka pro všechny kromě tradičních katolíků. Zatímco lidi, kteří v církvi evidentně zastávali nekatolické postoje, víceméně podporoval, tak pro konzervativce oprášil pojmy, které jinak považoval za zastaralé jako schismatici´, ´heretici´. Protestanty označoval za odloučené bratry," dodal Semín.

Duka je diplomat

Podle Semína je nový arcibiskup Dominik Duka také prosazovatelem pokoncilního postoje v církvi a ideově má k Vlkovi blízko, ale není tak militantní a agresivní jako Vlk a je více diplomatický. Je podle něho i teologicky vzdělanější a oceňuje i jeho vstřícnější postoj k protipotratovému Hnutí Pro život. „Nerozděluje svými kroky místní církev takovou mírou jeho předchůdce," míní Semín. (Čtěte také: Arcibiskup Duka občanům: Nenechte se znechutit politikou, Arcibiskup Duka: Křesťané čelí plánované likvidaci formou genocidy) „Také jeho postoj k tradiční liturgii a tridentské mši, kterou církev používala až do roku 1970 je vlažný, chladný a dříve byl zásadně odmítavý. Dnes vzhledem ke své diplomatičtější povaze otevřeně nevystupuje proti stoupencům tradiční liturgie mimo jiné i kvůli tomu, že současný papež Benedikt XVI. se v církvi snaží najít prostor právě pro návrat tradiční liturgie a umožnit věřícím rovnocenný přístup k této liturgii," říká o současném pražském arcibiskupovi tradicionalista Semín.

Benedikt XVI. a tridentská mše

Podle Semína Vlk považoval tradiční liturgii za něco zakázaného, nevhodného, překonaného, zatímco současný papež Benedikt XVI. říká, že něco, co funguje od raných staletí církve může být těžko něco nepřijatelného, co je nutné zakázat a překonat, ale je to naopak velký poklad. Semín na Dukovi oceňuje, že tomu na rozdíl od Vlka neklade aktivně překážky. Z hlediska vstřícnějšího postoje současného papeže k tradiční mši, která více zdůrazňuje spasitelskou oběť Ježíše Krista na Kalvárii na rozdíl od Novus Ordo, které je více „hostinou" a Poslední večeří páně a blíží se tak více k protestantskému pojetí. Na druhou stranu je podle Semína Benedikt v dalších věcech, teologicky i ideově, pokračovatelem neblahého působení Jana Pavla II., což dokázal i návrhem jeho blahořečení.

Problematické blahořečení Jana Pavla II.

„Toto blahořečení nelze chápat pouze jako církevní uznání osobní svatosti Jana Pavla II., ale má být jakýmsi blahořečením jeho pontifikátu a pokoncilního vývoje vůbec. Moc se u nás o tom nepsalo, ale toto kvapné blahořečení vedlo ke značnému mezinárodnímu protestu z řad konzervativní teologů, kteří upozorňovali na nešvary z dob pontifikátu Jana Pavla II.," říká Semín. Ten vidí blahořečení předchozího papeže velmi kriticky. „Blahořečení není teologicky neomylným aktem. Blahořečení je dovolením uctívat danou osobu pouze v místní církvi, která beatifikaci navrhla. Není jisté, že beatifikační proces odpovídá realitě, což je dané i tím, že Jan Pavel II. pravidla beatifikace změnil a zjednodušil. Zrušil osvědčenou instituci tzv. ďáblova advokáta, který měl za úkol shromažďovat námitky i to, co by mohlo svědčit proti blahořečení dané osoby," říká Semín.(Čtěte také: Benedikt XVI. k beatifikaci Jana Pavla II.) Semín kritizuje i to, že Benedikt XVI. chce navázat na setkání v Assisi, které uspořádal Jan Pavel II. a kde se společně představitelé různých světových náboženství společně i zvlášť modlili ke svým bohům a bůžkům za světový mír. „Jan Pavel II. tam vyzval představitele falešných náboženství, aby tam uctívali a klaněli se svým falešným bůžkům a božstvům," uvedl Semín. I když si myslí, že nyní to nebude za Benedikta tolik teatrální a skandální.

Modernista Tomáš Halík

„Tomáš Halík je hlavním českým představitelem teologického relativismu. On je modernistou par excellence, i když on sám to popírá. Je to směr, který odsoudil poslední svatořečený papež Pius X.," říká Semín. Podle něho Halík hledá společný cíl působení světových náboženství a to, co mají společného. „To je sice postoj dnes velice populární, moderní, ale hluboce nekatolický. Katolický kněz by měl věřit a říkat, že Kristus je zakladatelem jediné pravé Katolické církve a jediného pravého náboženství, které je nutné ke spáse. Čili kněz nemá podporovat náboženskou pluralitu, ale naopak má šířit mírumilovně jedinou pravou víru. Dialog se má vést s úmyslem přivést jinověrce do pravé Církve a vést je ke spáse, což je znakem lásky. Mezináboženský dialog ponechává jinověrce ve svých omylech a nevede je ke spáse," míní Semín.

Heretik Halík

„Takže Tomáš Halík se nejen v této věci, ale i v pojetí dogmatu, morální teologie a podobně  nachází mimo učení Církve. Kdyby v církvi existoval pořádek jako byl do Druhého vatikánského koncilu, tak by nikdo takový jako Tomáš Halík nemohl vykonávat kněžské povolání. Zcela jistě ho lze charakterizovat jako materiálního heretika. Zcela jistě zastává nekatolické postoje i v důležitých článcích víry," říká o Halíkovi Semín.(Čtěte také: Halík by za války podporoval Hitlera, řekl klausovec Bátora) Podle něho je ale třeba odlišit herezi formální, která je objektivní, ale ze strany heretika nevědomá, a formální, kdy si je heretik vědom svých bludů a odmítá se vědomě podřídit soudu Církve.  „Údajná kritická a k diskusi otevřená mistrova mysl je ve skutečnosti do sebe uzavřeným neomodernistickým ghettem. Což dnes sice stačí ke sbírání univerzitních titulů a mediální slávě, pro spásu duší je to však velmi nebezpečnou překážkou," říká o Halíkovi Semín.

Neomarxista Schwarzenberg

Semín zhodnotil i katolíky ve vládě, Petra Nečase, Miroslava Kalouska, Karla Schwarzenerga a Josefa Dobeše. „Po výtce to budou spíš nominální, liberálně smýšlející katolíci," míní Semín. „Možná někdo z nich navštěvuje bohoslužby, ale v politických postojích jsem to příliš nezaznamenal," dodal Semín. „Schwarzenberg se angažoval v neomarxistické Straně zelených a hlasoval pro registrované manželství homosexuálů," připomněl Semín. (Čtěte také: Papež má pravdu, shodují se katolíci Schwarzenberg i Hájek) „Ministr Dobeš se mi zdá relativně konzervativnější. Důležité je, jak zmínění páni budou hlasovat a hlasují v otázce potratů, umělého oplodnění, eutanázie. Katolík hlasující pro potraty je automaticky exkomunikován," říká o politicích Semín. 

Duchovní Havel

Semín se vyjádřil i k Václavu Havlovi a Václavu Klausovi. Zatímco Havel se vždy hlásil k duchovnu, tak Klaus byl vždy více materiální, což se ale nyní změnilo.

„Havel měl vždy blíže k duchovním hodnotám, což u něj ale vůbec neznamenalo křesťanským. Duchovní neznamená vždy pozitivní, protože mohou být i falešné.  Pokud se přátelí s některými křesťany jako je Halík či Malý, tak ne kvůli jejich katolictví, ale naopak, že katoličtí příliš nejsou. Jeho rodina byla vždy zaměřena synkretisticky a deisticky. Bylo v ní mnoho svobodných zednářů. Proto i jeho příklon k dalajlámovi a podobně," míní Semín. (Čtěte také: Akce klubu havlistických aktivistů, říká k Malého prohlášení Hájek)

Klausův obrat ke konzervativní křesťanům

Podle Semína zase Kalus v posledních pěti a více letech více akcentuje konzervativní a duchovnější témata, zatímco dříve spíše akcentoval jen volný trh. „Klaus si také uvědomuje současné hrozby pro evropské národy, zatímco Havel je vítá, protože to může vést k vybudování té jeho vize globální civilizace a globální společnosti, zatímco Klaus před tím varuje a myšlenkové spojence při obraně tradičních hodnot nachází mezi konzervativními křesťany.  Klaus si nyní začíná uvědomovat význam duchovních hodnot. Bude tam částečně vliv i Petra Hájka i když na druhou stranu Václav Klaus má určitě svůj rozum a kdyby bylo něco proti jeho přesvědčení, vnutit by si to nenechal," domnívá se Semín. (K tématu: Na Hradě je patrný vliv katolíků, Hájkovy vzory křesťanské politiky: Ježíš, sv. Pavel a Benedikt XVI.) „U Václava Kaluse je to obrat oproti devadesátým letům. Tehdy mu skupina kolem Tomáše Halíka z části i právem kritizovala za malou duchovnost a že je pohrobkem českého ateismu a oni se naopak pasovali do monopolní role obránců duchovna a naděje českého národa. A nyní je to jinak. Najednou Hrad je spojencem konzervativních křesťanských  sil, zatímco nyní eurohujeři, zelení a další stoupenci neomarxistické revoluce nachází spojence v lidech jako je Halík a spol.," uzavřel Semín.(Shoda: Peníze nejsou, církve dostanou tisíce hektarů, Petr Bahník: Už dost nadávání přes média pane Halíku, Arcibiskupství: Halíkova slova nejsou oficiální stanovisko církve, Matějka (Svobodní): Pane Tomáši Halíku, ne Klausovy, ale Vaše názory zavání fašismem, Klausovy teologické posudky nebudu komentovat, říká Halík)

 

Převzato z Parlamentních listů