hhh

Kdy se dočkáme trestů pro obžalované za zabití ve Studénce…?

Břetislav Olšer

Tragédie se stala 8. srpna 2008. Na důležité železniční trať směrem do Prahy spadl ve Studénce rekonstruovaný silniční most. Do jeho trosek krátce poté narazil mezinárodní rychlík Comenius. Na místě zahynulo šest lidí, čtyři ženy a dva muži.

Maketa památníku akadenického sochaře Miroslava Rybičky z Jistebníku obětem vlakové tragédie ve Studence...Foto: ing. L. Kollár

Další muž zemřel později v novojičínské nemocnici. Osmou obětí se stala jedna z polských zraněných cestujících, zemřela v krakovské nemocnici 26. září 2008. Dalších 95 cestujících utrpělo zranění a celková škoda přesáhla 177 milionů korun. Předseda novojičínského soudu hledal velkou místnost, kde by se stovka poškozených, svědci, obžalovaní, advokáti, pozůstalí a veřejnost vešli. Uvažovalo se o nějaké hale přímo v Novém Jičíně nebo o Dělnickém domě ve Studénce. Nakonec pomohli kolegové z Ostravy. Novojičínský soud rezervoval jednací síň ostravského Krajského soudu od 20. do 30. června 2011. V těch samých prostorách se uskutečnil též soud se čtyřmi mladíky, kteří podpálili domek romské rodiny ve Vítkově  a způsobili těžké popáleniny malé Natalce...

Už 8. května by však měl být odhalen čtyřmetrový památník obětem katastrofy. Jeho tvůrcem je 82letý akademický sochař Miroslav Rybička z Jistebníku. Byl jsem se podívat v jeho ateliéru, kde se už rýsuje plastika, věnovaná památce všech obětí. "Právě pracuji na znázornění okamžiku střetu, té hrůzy. Hodně to na mě zapůsobilo. Jakmile mi přivezou železo, vylijeme formu na čelní desku betonem. Nachystané na odlévání mám už i písmena, ze kterých budou křestní jména obětí nehody…“

Celou svoji práci věnuje Studénce zadarmo. Platit se budou jen provozní náklady. "Nejsem žádný filantrop, ale také náš syn se zabil při dopravní nehodě, takže vím, jak pozůstalí takovou ztrátou trpí. Navíc si pamatuji zásady skauta, o jeho třech dobrých skutcích denně,“ říká sochař Rybička a vzpomíná na svoji inspiraci, kterou mu dal především strojvůdce Jiří Šindelář. "Řekl mi, že uviděl záblesk v momentě, kdy se mostní konstrukce dotkla trolejového vedení, pak viděl jen vlnění mostu. Napadlo ho, že to bude šílená rána, když včas nezastaví. Zapnul brzy a utekl do strojovny schovat se… Od záblesku do nárazu uplynuly necelé dvě sekundy...“

Most spadl přes všechny koleje. Lokomotiva ho i navzdory zabrzdění posunula asi o 35 metrů, přičemž ho ještě zlomila. Vyšetřovatelé mimo jiné zjistili chyby v projektu podpůrných konstrukcí, nedostatečný byl technologický předpis montáže a neřešila se ani tíha přesouvaného mostu.

Obžalováni jsou tři pracovníci generálního dodavatele stavby, společnosti ODS - Dopravní stavby Ostrava, pět zaměstnanců subdodavatele, firmy Bögl & Krýsl, pracovník Správy silnic Moravskoslezského kraje, který měl na stavbu dohlížet, a osoba samostatně výdělečně činná, jež pro subdodavatele pracovala. Dost dobře jsem nepochopil, navzdory děsivému šlendriánu stavebních prací, proč mezi obžalovanými není nikdo z ČD, NEBO Z SŽDC, které měly jako při každé opravě zavést výluku v místech stavební činnosti. Tedy mj. značné zpomalení vlaků nebo jejich odklon... Tak, jak je to ostatně běžné při budování nového železničního koridoru, kdy rychlíky stojí nebo zpomalují... Kdo bude oznán vinným, tomu hrozí za obecné ohrožení až 10 let káznice...

Miroslav Rybička vystudoval Vyšší průmyslovou školu sochařskou a kamenickou v Hořicích v poválečných letech 1946-50. Poté absolvoval Akademii výtvarných umění v Praze (1950-55) v mistrovské škole Karla Pokorného. Vytvořil řadu monumentálních děl v interiérech i exteriérech. Vedl restaurování kaple sv. Sarkandera v Olomouci. Je autorem jedné z nejzdařilejších bust Petra Bezruče, která je umístěna u Základní školy T.G.Masaryka v Jistebníku. Nyní má rozpracovanou rekonstrukci sousoší "Pegasů s Můzami Hudby a Výtvarného umění" - z muzea z Opavy. Je rovněž nadšeným sběratelem starých motocyklů, které renovuje a dokonce na nich úspěšně závodil ve veteránských kategoriích po celé Evropě.

„Za nejvzácnější kus své sbírky považuji belgický stroj La Mondiale z roku 1927, který je jediným zachovaným exemplářem na světě. Vzácným je i druhý kapotovaný motocykl Jawa 350, vyrobený v  roce 1959, s níž získal Gustav Havel třetí místo v mistrovství světa," říká Miroslav Rybička. Sám na motocyklu také jezdil. „Zatímco Havel dosáhl na rovinkách rychlostí 208 km/hod, já jej rozjel „jen" na 197 km/hod. To jsem ale byl o třicet kilogramů těžší než Havel…“ směje se. Chystá se na vybudování muzea veteránských motocyklů, jejichž náhradní části si většinou vyrábí sám...

Miroslav Rybička byl také ve Studénce při setkání pasažérů rok po tragédii. Dal se do řeči se skupinkou vlasatých mladíků. "Zajímalo mě, co tam dělají. Já moc nemám rád takové vlasatce, ani rokenrol, co oni uznávají. Oni mi ale řekli, že před rokem seděli naštěstí až ve čtvrtém vagonu v tričkách s nápisem Iron Maiden, na jejichž koncert tehdy cestovali z Ostravy do Prahy. Někteří z nich byli zraněni a tak napřed pomohli svých kamarádům a pak zachraňovali další zraněné... Uvědomil jsem si, že není dobré jen tak posuzovat lidi podle jejich vzhledu..." 

Inu, každý sochař je tak trochu designer a altruista... http://www.ltv-plus.cz/index.php/host

Řekni mi, koho se zastáváš, já ti řeknu, co jsi zač…

Vítkovští žháři mají na dvaadvacet roků klid od politiků…?