BOJÍM SE…

 

Jiří Jezerský

Nebojím se ostravských chacharů, ale bojím se smogu. Smog - cedulka na ostravské tramvajce,  mi připomíná polský výraz pro draka. Jeden takový, plechový, pohádkový  se leskne pod krakovským Wawelem. Kde kdo ho viděl na vlastní oči.  Zle trápil  okolí Wisly.  Ničil a požíral nejen  zásoby jídla, ale i místní panny. Až prapolák Krak dokázal lidi zbavit této zrůdy – smoka – draka  lstí. Dal mu k snědku ovčí kožešinu naplněnou sírou. Drak se domníval, že jde o ovci a  do kožešiny se s chutí pustil. Poté dostal tak velkou žízeň, že vypil spoustu vody a  pukl. A od té doby se Krakov jmenuje Krakow.
 Také náš  ostravský drak  nám denně otravuje život, vyvolává  dýchací obtíže, omezuje  pobyty venku, nedovolí  abychom mohli na vzduchu sportovat. I v bytech máme oteklé oči i když nesmíme větrat.  Prý máme zvýšit přísun vitamínů, zejména vitamínu C a nekouřit. Jo, abych nezapomněl, když budeme jezdit tramvajkami zadarmo – nebudeme se bát smoga nic. Tak rozhodlo ostravské statutární zastupitelstvo, které má ve své oranžovomodré koalici početní převahu. Co na tom, že Dopravní podnik města Ostravy tímto vykazuje nebetyčnou ztrátu a revizory jízdenek propustí - jako nepotřebné - však  mu to město doplatí, vždyť je přece jeho zřizovatelem. Doplatí z čeho? Z nějakého zlatého pokladu? Nebuď labuť, nežijeme v pohádce. Přece z rozpočtu města. Města, které je třetí nelidnatější v republice a neleží  u hranic s Ukrajinou.
A přitom se už blýskalo na lepší časy. Ostrava měla v této vládě svého ministra životního prostředí. Jmenoval se Drobil, který když přijel na víkend z Prahy domů do Ostravy, tak mu pak teklo z nosu, jako nám, bolelo ho v krku a slzely mu oči. Věděl tedy o čem je řeč.  Navíc měl na starost příslušné ministerstvo. Jenže to se „někomu“ nelíbilo.  Objevil se tedy superhrdina, nejvyšší státní úředník, fízl, co neměl nic jiného na práci, než chodit po vládních budovách, šmírovat, kdo co řekl, nahrávat tajné materiály a dát je k dispozici do všeho mluvící elitě národa … a Drobil si už pro Ostravu nezadrobí. Výsledkem je, že čas běží, jako spřežení, nad kterým práská bič a lidé na ostravsku se dusí  i nadále polétavým prachem a smradem.
Mám s udavači své vlastní zkušenosti. Jsou to tvůrci nové morálky, co zachraňují svět  přesvědčením  o své  neskonalé pravdě. Pravdou však je, že většinou tak činí ze msty, když se jim někdo nabourá  do jejich vysněné mety. Uznejte, vždyť je to přece v Česku, na Moravě i ve Slezsku průser, že sousedova slepice snáší  vejce se žlutějším žloutkem, než to dokáže ta vaše.
A tak dávám za pravdu  jistému českému poetovi a  jeho ódě na těžítko ve tvaru lejna:
„….hovno podrží svou formu a smrdět bude dál.“

P.S.
Ostrava spočítala, kolik ji při znečištěném ovzduší stála městská hromadná doprava zdarma. Jedenáct dní smogu přišlo na více než patnáct milionů korun.

 

Březen 6, 2011