hhh

Kondolenční dopis prezidenta republiky Josefu Lustigovi

Vážený pane Josefe Lustigu,

       rád bych vyslovil svou hlubokou účast nad ztrátou Vašeho otce, pana Arnošta Lustiga.

       Pan Lustig v mých očích patřil mezi skvělé osobnosti naší literatury. Již od mládí jsem byl jeho věrným čtenářem a netrpělivě jsem čekal na každou jeho další knihu. Tato slova osobního uznání jsem mu psal i ve své gratulaci k jeho osmdesátinám.

       Kvůli své pohnuté životní historii si nemohl vybrat jiné zásadní inspirační téma, než právě téma holocaustu. To se dá ale uchopit velmi různě, například tak, že se nás ony hrůzy dnes nijak netýkají, že pramení někde úplně jinde než v naší největší možné blízkosti, v naší soudobé civilizaci. Že se nerodí v temných zákoutích mysli lidí, jaké známe, ale u jakýchsi netvorů z jiné planety. Toto nebyl případ Arnošta Lustiga. Jeho příběhům člověk věřil, z jeho knih si mohl čtenář odnést něco pro svůj dnešní život.

       Ve Vašem otci jsem viděl člověka, který se celý život poctivě snažil najít si své místo v pohnutém světě druhé poloviny dvacátého století, místo na straně spravedlnosti, svobody a základních lidských hodnot. Osobnost jeho talentu a jeho osobních i uměleckých kvalit bude chybět nám všem.

       V úctě

       Václav Klaus

V Praze dne 28. února 2011