hhh


Ruská mocenská elita přisuzuje církvi roli svorníka národní identity

Ivana Haslingerová

Premiér Vladimir Putin slíbil začátkem roku 2010 představiteli pravoslavné církve, patriarchovi Kirillovi ještě letos předat do vlastnictví Novoděvičí klášter a dvě miliardy rublů (cca 1,2 miliardy Kč) na opravy dalších chrámů a klášterů. A slovo dodržel. Po více než 90 letech Ruská Státní duma schválila zdrcující přesilou dlouho připravovaný zákon o restituci nemovitého majetku církvím. (Pro zákon hlasovalo 345 poslanců, proti jich bylo převážně z řad komunistů pouhých 42.) Nejsilněji zastoupená církev v Rusku, pravoslavná církev, se tak stane po státu druhým největším vlastníkem majetku v zemi. Pravoslavná víra zažívá nyní znovuvzkříšení a církev bude patřit k nejvýznamnějším institucím v zemi. Formálně jsou sice stát a církev v Rusku stále odděleny, ale mocenská elita zjevně přisuzuje církvi roli jednoho ze svorníků národní identity.

Dílčí vracení církevního majetku začalo sice už na počátku 90. let, kdy prezident Boris Jelcin vydal dekret o předání některých církevních objektů. Před šesti lety zase parlament přijal zákon umožňující bezplatné a trvalé užívání pozemků, na nichž jsou vybudovány ruské chrámy. Díky tomu již nyní má pravoslavná církev v Rusku 234 mužských a 244 ženských klášterů, 16 000 farností se svými chrámy a skoro 5000 církevních škol. Katolická církev vlastní 220 farností z nichž třetina nemá vlastní kostely, mešit stojí v Rusku přes 4000 a synagog 70.

Podle nového zákona dostane ruská církev zpět ještě dalších 11 000 objektů, klášterů, škol a tisíců památek celonárodního významu. Pouze 64 zvlášť cenných staveb a architektonických celků zanesených do seznamu památek světového dědictví UNESCO zůstane státních. Jde např. o chrám Vasila Blaženého na Rudém náměstí v Moskvě, o soubor kostelů v moskevském a kazaňském Kremlu, o architektonické rezervace v Suzdalu a Jaroslavli. Kdy se i naši zastupitelé probudí ze sna a budou jednat stejně energicky a uvedou konečně vztah státu a církví na pravou míru?