Václav Klaus: „V EU musíme ihned zavést velvetovou revoluci!“

Ivana HaslingerovÁ

Evropská unie a státy v ní sdružené poskytují na jednu stranu neuvěřitelné množství peněz na podpory těch nejnesmyslnějších „ekologických“ projektů, na druhé straně podnikatelé podnikající v normálních profesích, jako např. kadeřníci, truhláři a pod., nedostávají od státu nic než šikanování armádou úředníků. A co je nejhorší, všichni občané jsou o tyto peníze okrádáni a ekonomika jejich zemí klesá. Aby mohla EU peníze poskytnout, musí je totiž nejdříve pomocí penězovodů typu Praha-Brusel od států vybrat. Jen náš stát  jí posílá kolem 40 mld. Kč ročně. Toto nesmyslné přeposílání peněz vzniklo proto, aby měli bruselští politici a úředníci jednak z čeho žít, jednak aby si měli z čeho zavazovat podnikatele a vlády jednotlivých zemí. Je to geniální fraška k ovládnutí prakticky celé Evropy bez jediného výstřelu. Politici v jednotlivých zemích se již vidí, jak za svou EUservilnost zasednou do superpřeplacených míst v Bruseli, a snaží se  proto i ty nejnesmyslnější pokyny Brusele vykonat, mnohdy dokonce papežštěji než papež. Díky jejich rozhodnutím bezohlední ekozločinci neskutečně tyjí nejen z EU, ale i ze svých států tím, že od nich dostávají neuvěřitelné sumy peněz na nesmírně drahé, neekonomické ba přímo přírodě škodící projekty. A občané toto jejich řádění jako ovce platí v domnění, že nemají žádnou možnost zastavit tok svých peněz na biopaliva, slunečníky a větrníky vyrábějící předraženou elektřinu a další nesmysly, přičemž mnozí jsou dokonce již tak zpitomělí, že to platí s nadšením a dělají to pro lepší zářné zítřky.

Jak toto řádění bruselských a našich eurohujerských patolízalských politiků zastavit a jak zastavit všechny možné  podpory a dotace, které nejsou ničím jiným než tou nejhorší formou  korupce, na to se snaží již léta nalézt odpověď panelisté seminářů Centra pro ekonomiku a politiku (CEP). Ten poslední byl věnován dosud snad nejvíce hmatatelné pohromě, kterou na nás Brusel za velmi ochotné spolupráce Bursíkovy vlády, jak trefně nazývá Topolánkovu vládu pan president, uvalil – obrovskému, téměř dvacetiprocentnímu, zdražení  cen elektřiny díky povinné podpoře výroby velice předražené elektřiny z tzv. fotovoltaik namísto levné a ekologické elektřiny jaderné. Seminář na téma „Fotovoltaiky a růst cen elektřiny – hrozba pro český průmysl“ proběhl právě v den, kdy toto téma projednávala vláda.

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Poslední porada s přednášejícími a pan prezident jde uvést seminář CEPu „Fotovoltaiky a růst cen elektřiny – hrozba pro český průmysl“

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Václav Klaus k tématu semináře sdělil, že „téma vzniklo před dvěma měsíci, kdy jsme nevěděli, že pár minut před seminářem se bude probírat na zasedání vlády. Tak geniálními prognostiky přece jen v CEPu nejsme.“ Také se omlouval, že „ve své nevinnosti a nesmělosti by nechal v názvu semináře otazník“, který prý vypadl pouze nějakým jemu neznámým nedopatřením. Myšlenka  semináře prý vznikla po jeho setkání se šéfem akciové společnosti Vítkovice Janem Světlíkem, který si přál, aby na CEPu diskutoval k problému s fotovoltaikami. „Uděláme to, když tam vystoupíte jako představitel české firmy, pro níž cena elektřiny je naprosto fundamentální a která hrozí, že díky fotovoltaikám zbankrotuje. Uvidíme, zda je to taková hrozba pro český průmysl, jak tvrdíte,“ odpověděl mu prý tehdy Václav Klaus. A Jan Světlík rozzlobený nebo lépe řečeno přímo rozzuřený na politiky za to, co provedli s cenami elektrické energie nejen jeho podniku, ale celému našemu průmyslu, dokonce i občanům, nabídku okamžitě přijal. Na seminář pozval pan prezident i ministra obchodu a průmyslu Martina Kocourka, aby vysvětlil přítomným, jaké řešení tohoto vážného problému navrhuje stát, protože ho způsobil stát a nikdo jiný. „Ano toto udělal stát a politikové, kteří si nyní nedostatečně sypou popel na hlavu. Je to velká hrozba jak pro český průmysl tak pro občany. My na pódiu žádného občana nemáme, takže je budu zastupovat já,“ zdůraznil Václav Klaus. Na semináři vystoupil též předseda Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Josef Fiřt, který by dle slov pana prezidenta mohl všechno toto nesmyslné řádění zakázat, kdyby chtěl.   

Výsledek semináře se dá shrnout následovně: „Vzepřeme se, dokud je ještě vůbec čas, a elektřinu z fotovoltaik nedotujme. Vraťme se k tržním principům a držme je jich. Všechny podpory a dotace deformují trh a stává se z nich výnosný byznys pro vyvolené."

Zatímco u nás dvacet let budujeme tržní ekonomiku, tak nyní platnost tržních cen na příkazy EU a eurohujerských Bursíků opět omezujeme a fixujeme tak silně, až se to dostává podle slov viceguvernéra ČNB Vladimíra Tomšíka již do inflačních očekávání ČNB, která už neví, jak dělat prognózy. Je nutno zamezit, aby Brusel po socialisticku stanovoval podmínky pro všechny státy stejně. Z hlediska jeho úředníků je to samozřejmě to nejjednodušší, ale pro státy je to ničící. Ať si státy jako Velká Británie či Holandsko, kde fouká vítr od moře, staví větrníky, ať si jižní státy budují solární elektrárny, ale ať nechají volně dýchat státy ostatní a těm nestanovují kvóty na budování ekonesmyslů, které nebudou téměř nic produkovat díky klimatickým podmínkám. Naše republika není prostě umístěna ani pro větrníky, ani pro slunečníky. Navíc se nikdo nezamýšlí nad otázkou, zda budeme vůbec konkurenceschopní, když výše uvedené státy budou vyrábět levnou a dotovanou elektřinu. Pokud ne, padne naše energetika, a hned na to naše podniky, o dopadu na ceny a životní úroveň občanů nemluvě.

Ale nepředbíhejme a vraťme se na seminář, abychom pochopili, jak k výše uvedeným závěrům jeho protagonisté dospěli:

„Zajímá nás jak se popereme s vyššími náklady za elektřinu, které nemůžeme ovlivňovat. Začátek problému, boj s klimatickými změnami výrobou elektřiny z větrníků a skleníků, byl spíš legrační. Náklady na pořízení skel do fotovoltaik byly veliké a na jejich výrobu se spotřebovalo asi třikrát víc energie než se pak ve fotovoltaických elektrárnách (FVE) vyrobilo. Podnikatelé se tudíž do tohoto byznysu příliš nehrnuli i přes obrovské dotace od zelených politiků EU na vyrobenou fotoelektřinu. Poslední dva roky ale ceny fotoskel výrazně poklesly, a protože stát nadále garantoval stejně vysokou dotaci na jejich pořízení jako předtím, tedy na  dvacetiletou návratnost investic, každý, kdo měl jen kousek půdy, okamžitě stavěl FVE. Když stát garantuje, že bude někomu dvacet let platit náklady, které jsou mezitím čtvrtinové, tak je to tak výhodná investice, že ji chce každý i přesto, že využití fotovoltaických článků je jen 12 % a jsou tedy technickým nesmyslem.Tím, jak náš stát platí podnikatelům v tomto oboru, jsme se stali opravdu světovým fenoménem. Dokonce i v Indii a v Káhíře mi říkali, že do toho budou také investovat, když slyšeli, jaký je to u nás úžasný byznys,“ rozhořčil se hned v úvodu Jan Světlík.

A měl proč. Náklady na elektřinu vyrobenou ve FVE narůstají takřka exponenciální rychlostí. Příplatek na 1 MWh zaznamenal skutečně brutální nárůst. V roce 2003-4 činill příplatek na 1 MWh vyrobené elektřiny díky FVE 6 Kč. Zavedením zákona č. 180/2005 Sb. o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie (podepsáni pod zákonem jsou  Zaorálek v. r. a  Paroubek v. r.), byl však odstartován základ nynějších problémů.*) Podpora na 1 MWh stoupla  v roce 2005 na 13 Kč a v roce 2009 již činila 52 Kč, letos je 167 Kč a v roce 2011 se očekává 582 Kč.  Pro občany to znamená, že původně připláceli 1,5%, pak 4,5% a od příštího roku by to mělo být pokud nezasáhne stát 13,5% pro domácnosti a kolem 20%  pro průmysl. Tento enormní nárůst je způsoben jednak výše uvedeným zákonem, který jepřísnější, než požadovala EU, protože je v něm díky přílepku jedné sociálnědemokratické poslankyně uvedeno omezení možnosti ERÚ meziročního snížení ceny vykupování elektřiny maximálně o pouhých 5 %. Tímto omezením nastala pohroma, protože každých 100 MWh nových fotovoltaik vede ke zvýšení cen o dvacet Kč, což vede k trendu vysokého zvyšování cen za elektřinu. Připomínám, že cena 1 kWh vyrobené v klasických elektrárnách se pohybuje kolem 1 Kč. Druhá pohroma byl pokles cen za fotoskla v roce 2008 na čtvrtinu původní ceny a nereagování vlády na tuto skutečnost úměrným snížením dotací na jejich pořízení, takže počet zájemců o dotace exponenciálně stoupl.

„Tím, že vláda rozhodla, že v roce 2011 poskytne  dotace 582 Kč na 1MWh, jen potvrdila a zdůraznila, jaký je to průser pro náš průmysl," vystihl vše po chlapsku a srozumitelně pan továrník Světlík. Ono to snad ani něžněji pojmenovat nejde. Ceny elektřiny tak vzrostou kolem 20 %, což je nepředvídatelný náklad, s nímž se musejí naši podnikatelé srovnat. Všem myslícím ekonomům a v současné době již i neekonomům je jasné, že se s tím musí něco bleskově dělat. Byl proveden průzkum o dopadu zvýšení cen elektřiny na český průmysl díky příspěvku na fotovoltaiky, z něhož vyplynulo, že 18 % podniků je ve ztrátě již nyní, po zvýšení poplatků bude ve ztrátě dalších 11%, přičemž dalších 26 % bude mít tak malý zisk, že musí škrtnout plánované investice. Neboli 55 % podniků je v ohrožení. A ten zbytek zatím netuší, že bude také ochromen. Podle Jana Světlíka je nutné, aby příspěvek na FVE nebyl větší než 300 Kč. I to je sice pro podniky problém, ale nebudou muset zanikat a věc promítnou ho do výstupních cen. Spotřebitelé tak pak budou platit třeba za velikost bot. Správně by to měli platit ale pouze ti ekozločinci, kteří mají z fotovoltaik mimořádné zisky.

Jan Světlík dále poukázal, že Svaz průmyslu, místo aby bojoval proti příplatku za elektřinu díky FVE, se bavil pouze o zvýšení celkové ceny za elektřinu, čímž celý problém totálně rozplizl. Poukázal na to, že toto mlžení dělal zřejmě proto, že jeho předseda Jaroslav Míl vlastní sám FVE a je proto podle něj nefér, když právě on komentuje za Svaz průmyslu problémy s elektřinou. Měl by vystupovat jako investor fotovoltaik. Nemůže hovořit za podnikatele podnikající v normálních oborech s výraznou spotřebou elektrické energie, kteří se díky těmto ekozločincům dostávají do pozic outsiderů a to jen proto, že tu v roce 2005 schválili naši socialističtí politici špatný zákon. Bohužel má pan Světlík pravdu, a když se podíváme, kdo pro něj hlasoval, je z toho dvojnásob smutno. „Chtěl bych také vidět analýzu provedenou v roce 2005. Kdo se na ní podílel, která vláda to schválila a nebylo to tak bezejmenné.  Když vidíme tyto hrozivé výsledky,“ přidal se pan prezident. Protože i nás tato otázka zajímala, zjistili jsme to. Pro ten zákon hlasovali mj. poslanci Miroslav Kalousek, Vlasta Parkanová, Pavel Němec, Pavel Severa, Cyril Svoboda, Vojtěch Filip, Michal Hašek, Stanislav Křeček a senátoři Bedřich Moldán, Tomáš Julínek, Petr Pithart, Karel Schwarzenberg. Jediní, kdo již v  roce 2009 spustili internetovou petici  http://www.stopzdrazovani.cz/, ve které požadovali ukončení státního zvýhodňování větrných a solárních elektráren, byli Svobodní Petra Macha. Veškeré jejich upozorňování bylo ale marné. Naopak Bursíkova vláda dokonce souhlasila v EU se zpřísněním stávajících podmínek a původní  Směrnici EU 77/2001 , která České republice stanovila cíl podílu výroby elektřiny z tzv. obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě pro rok 2010 na 8 %, nahradila Směrnicí EU 28/2009 , která České republice stanovila cíl podílu výroby elektřiny z tzv. obnovitelných zdrojů na celkové spotřebě pro rok 2020 dokonce na 13 % . Těžko se mi to píše, protože si pana premiéra Nečase jinak nesmírně vážím, ale pod tuto strašlivou směrnici za ČR se podepsal bohužel právě on.

Ministr Martin Kocourek se pokusil vysvětlit, jak chce vláda tento panem Světlíkem trefně nazvaný průser řešit: „Vláda již měla 6 zasedání o fotovoltaikách a mapujeme situaci. Byl ustaven Monitorovací výbor vlády monitorující ceny elektřiny, který zjistil, že  ERÚ registroval  754 MWh výkonu na více než 10 000 provozovnách. Na základě toho provedl ERÚ propočet na příští rok, z něhož plyne, že ke konci roku 2010 bude instalováno 1400 až 1600 MWh výkonu, což by mělo vliv na cenu příspěvku od 506 do 547 korun na 1 MWh. Z toho vyplyne 11,5-12,7% zvýšení cen pro domácnosti a 16,5-18,4% pro průmysl. Náklady na fotovoltaiky dramaticky vystřelují. V roce 2010 byly  5,6 mld. Kč, v roce 2011 budou 19 mld. Kč. Přitom náklady na všechny obnovitelné zdroje (teplo, elektřina, doprava) budou 28,1 mld. Kč. Fotovoltaiky požerou tedy 67,6 % všech nákladů na ekologii. Přitom fotovoltaické a větrné elektrárny jsou nestabilní zdroje. Proto musí nastat jejich omezení."

Realita je tedy, že musíme mořit 28,1 mld. Kč, které musíme platit díky závazku učiněnému minulými vládami na podporu neekologických projektů, jinak by hrozily arbitráže. Takové množství peněz nemůže vláda chtít získat pouze od spotřebitelů elektřiny, ale musí zapojit státní rozpočet jako další zdroj financování tohoto závazku. "Vláda proto předložila novelu nešťastného zákona 180/2005 Sb, který problém nastartoval. Podle jeho novely budou  od 1. března 2011 podporovány fotovoltaiky jen na budovách do maximálního výkonu 30 kW zatímco fotovoltaiky na volných plochách nebudou podporovány vůbec, ani kdyby sloužily pro vlastní potřebu. Budou zrušeny daňové prázdniny a příspěvky na náklady na pořízení FVE. Věříme, že tím se od roku 2011 neuskuteční výstavby o celkovém výkonu 700 MW  čímž se uspoří  7,8 mld. Kč  neboli 137 Kč na MWh. Aby rozpočet nešel díky pomoci občanům při splácení dluhu 28,1 Kč  do deficitu, budou platit majitelé fotovoltaik poplatky za zábor zemědělské půdy, čímž se ušetří 7 mld. Kč, za DPH se ušetří v celkové výši 1 mld. Kč, srážkovou daní z tržeb ve výší 26 % po dobu dvou let z podpor poskytovanou na fotovoltaiky se získá 4,2 mld. Kč, další položku bude tvořit zatím nespecifikovaná darovací daň za emisní povolenky pro firmy vyrábějící elektřinu," vysvětlil přítomným pan ministr. Tím by se mělo uspořit 11,7 mld Kč, čímž spotřebitelé zaplatí na nesmyslné fotovoltaiky pouze 5,5 %:  „V roce 2011 budou v důsledku těchto opatření z celkového dluhu 28,1 mld. platit spotřebitelé pouze 16,4 mld.Kč, přičemž 11,7 mld. Kč půjde ze státního rozpočtu. Příspěvek na elektřinu z fotovoltaik tak pro spotřebitele bude činit pouhých 370 Kč na MWh.“

Nad tímto závěrem, že se snažil snížení přímých plateb občanů za  nehorázné zvýšení cen energie díky FVE presentovat pan ministr málem jako úspěch vlády a snížení zvýšení cen elektřiny, se velice rozhořčil pan prezident: „Musím polemizovat s výrazem, že se podaří „snížit zvýšení cen elektřiny“. Nepodaří. O tom si mluvte na vládě a ne na CEPu. Zvýšení cen elektřiny bude a jde jen o formu, jakou se bude vybírat od občanů.  Pojem „snížení zvýšení cen elektřiny“ je falešným tvrzením. My ji musíme zaplatit celou. Vláda pouze přesouvá poplatky uvnitř rozpočtu.“ Pak již smířlivěji dodal, že ví, že tato vláda to vše nevyvolala a že je zajímavé se podívat, jak bylo v roce 2005 hlasováno ve sněmovně o tomto zákoně: ČSSD: 57 pro, 0 proti, KSČM: 22 pro, 1 proti,  KDU-ČSL: 17 pro, 1 proti, US: 7 pro, 0 proti, ODS: 0 pro, 42 proti.  Brutalita těchto čísel je podle pana prezidenta větší, než si kdo vzpomene. Deset tisíc fotovoltaických provozoven, které díky tomu vznikly, je číslo, které ho šokuje. Díky tomu  vznikají pak tyto zoufalé pokusy vlády, které nejde nazvat jinak než záplatkaření a příštipkaření, ale v žádném případě ne  řešením problému. Jako ekonom si myslí, že celý problém tkví v tom, že vůbec přijímáme nesmyslný termí n„obnovitelné zdroje energie“. Termín, který ekonomická  teorie nezná a nepatří proto vůbec  do instrumentária ekonomické vědy. Měl by se místo toho používat termín „zeleným se líbící zdroje energie“: „Již jen na jedinou vteřinu přijmout termín „obnovitelné zdroje“ je kapitulace. Pak jsme prohráli. Podle ekonomie jsou dlouhodobě všechny zdroje obnovitelné, střednědobě je drtivá většina zdrojů velmi snadno substituovatelná a krátkodobě žádná vyčerpanost zdrojů nehrozí. Přijmout slovo „obnovitelné zdroje“ je začátkem konce  a je to naprostá kapitulace. Na tom trvám!.“

Podle předsedy ERÚ Josefa Fiřta se alternativní obnovitelné zdroje energie silně přeceňují a lehce nedoceňují, protože rozhodně nejsou alternativní, ale jen doplňkové. „Přišli jsme k nim po našem vstupu do EU. Ta nám nařídila, že do roku 2010 musíme mít 8 % elektrické energie kryto z těchto zdrojů  a v roce 2020 má být energie kryta z těchto zdrojů až ze 13 %. Tento požadavek se týkal všech států EU, ale my jsme na něj reagovali v roce 2005 jako jediní přijetím zákona č. 180/2005 Sb., který je základem nynějších problémů. Ostatní státy pouze vydaly vyhlášky. Zákon byl totiž přísnější, než požadovala EU tím, že v něm je uvedeno číslo omezující možnost ERÚ meziročně snižovat ceny vykupování elektřiny maximálně o pouhých 5 %. To je pohroma.“ A pohroma to skutečně je, neboť do ceny elektřiny nemůže ERÚ promítnout dopady poklesu cen silové energie, která klesla z 90 eur na 50 eur.  Může ji snížit jen o těch 5 %. "Navíc rozvojem fotovoltaik klesla v roce 2008 prudce cena technologií, ale vláda na to nezareagovala a stále podporovala jejich budovatele stejnou výší na jejich výstavbu. Měla zareagovat a problém by nenastal. My chodili před parlament a prosili ho, aby reagoval, ale bylo vše marné. Nic neudělal. Pokles cen fotoskel na čtvrtinu při zachování nezměněných dotací na pořízení elektráren způsobil enormní nárůst žádostí o licence na FVE.  Ke dni 15. října 2010 je již vydáno 10 890 licencí o výkonu 890 MWh.  Bude-li toto počasí trvat nadále, bude montáž na polích podle pana Fiřta pokračovat do výkonu minimálně 1600 MWh," posteskl si pan Fiřt.

Takže i kdyby nyní vláda sehnala potřebných zhruba 12 mld. Kč, o nichž hovořil pan ministr, nejde je promítnout do snížení ceny elektřiny, neb zákon říká, že podpora z obnovitelných zdrojů se musí promítat do ceny elektřiny a cenu elektřiny jde snížit jen o 5 %. A právě toto je nutné ze zákona odblokovat, aby to nemusel ERÚ do ceny za elektřinu proti své vůli dávat. „Modlím se  za rychlé přijetí novely zákona 180/2005 Sb., která je podána k rychlému čtení, do konce roku. Bude-li přijata, tak po 1. březnu 2011 nebude nic podnikatelům s fotovoltaikami dáváno ze státního rozpočtu, zatímco dnes činí příplatek za 1KWh z fotovoltaik 12,15 Kč,"  uvedl pan Fiřt.

Pan Fiřt navíc upozornil, že podobný vážný problém, jaký nastal u podpory fotovoltaik, nás čeká s biomasou. Nová směrnice EU podporuje celkové obnovitelné energie, tedy nikoliv pouze výrobu elektřiny, ale i ekobenzínu a tepla z biomasy: „Potenciál ČR je malý pro požadované zdroje. Máme je jen na výrobu milionu pět set tisíc tun biomasy. Nachystaných  13 projektů to vyčerpá.  Ostatní musíme proto včas zamezit." Také zdůraznil, že horší než přímé poplatky jsou podle něj další požadavky, které obnovitelné zdroje přinášejí. Sever Evropy a Německo jsou  například přeinstalovány větrníky. V Německu v nich  vyrábějí  25 000 MW což je výkon třinácti Temelínů. Když zafouká v těchto zemích vítr, hrozí přeplnění přenosových sítí a blackouty. Proto musí ČR pod touto hrozbou velmi investovat do posílení přenosové soustavy. Vzhledem k tomu, že tyto zdroje energie jsou nevypočitatelné a závisejí na počasí, platíme díky nim drahé systémové služby na zálohu rezervního výkonu.  Po přičtení všech těchto peněz k dotacím zjistíme, že nás slavné obnovitelné zdroje stojí mnohem víc, než si kdo myslí. „Vyzval jsem proto EU o přehodnocení situace a požádal, aby přihlédla k možnostem států a nevyžadovala od všech striktně táž čísla,“ uzavřel pan Fiřt.

„Vidím, že bychom měli přejmenovat „obnovitelné zdroje“ na „neregulovatelné zdroje“, když působí takové nárazy do přenosových soustav. A to ještě možná neví pan Fiřt, co jsem se dozvěděl při nedávné návštěvě Velké Británie. Vzniká tam tak  obrovsky mocný větrný průmysl, že nikdo neví, co to udělá s její přenosovou soustavou. Dodnes ji chtěli Britové mít samostatnou, nyní chtějí toto obrovské množství větrů od moře napojit na evropskou přenosovou síť. Ptám se, zda Energetický regulační úřad by neměl být přejmenován na Energetický statistický úřad. Regulací moc nevidím. Musím ale pochválit, že poprvé padlo slovo EU, která vše odstartovala. Přesto by se ale zase tolik nedělo, neb při vstupu jsme podepsali  6 %. Hlavní problém nastal nedoceněním enormního vlivu změny cen technologií. Tím, že na to nereagovala ani Bursíkova vláda zelených ani Fischerova vláda odborníků, vzniklo toto neštěstí a současná vláda musí záplatkařit a příštipkařit, aby alespoň méně bolestivě rozložila množství peněz, které díky tomu musí zaplatit. Vidím, že nestačí jen bojovat za trh bez adjektiv, ode dneška budu bojovat ještě za zdroje bez adjektiv. Pokud by se někomu ale líbil termín „zeleným se líbící zdroje energie“, tak ten bych nejen dovolil, ale přímo doporučil používat, reagoval na vystoupení Josefa Fiřta pan prezident.

Předseda Svobodných Petr Mach (snímek vlevo) doporučil panu prezidentovi zapomenout ještě na další slovo a to na slovo EU.

„V EU se nyní nebavíme o revizi toho, co bylo přijato, ale aby se cíle využití ekologické energie nezvýšily v 2020 na 30 %. Toto požadují jižní a severské státy. Já do Bruselu jezdím, aby se již nic dalšího  nepřijalo, ale ne všichni naše nápady berou. Pokud se nespojíme s jinými, ničím nehneme,“ doplnil ministr Kocourek.

„V EU není ale ještě vše ztraceno. Po vystoupení paní Merkelové jsme získali obrovskou naději, že tamní politici mohou skokově měnit názory. Když se předsedkyně EU z fanatické obhájkyně multikulturalismu stane přes noc fanatickou bojovnicí proti němu, tak třeba se stane z bojovnice za dotace na změnu přírody v bojovnici za její zachování,“ snažil se s úsměvem  uklidnit pan prezident pana ministra i rozhořčené publikum.

Viceprezident Svazu průmyslu Jaroslav Hanák  vznesl dotaz, jak je možné, že máme o 9 % vyšší ceny za elektrickou energii než v Německu, když náklady na výrobu máme nižší. Proč jsou  proti ostatním 27 státům EU ceny za elektřinu u nás až o 25 % vyšší. Proč se do ní nepromítají i dopady poklesu cen silové energie, která klesla z 90 eur na 50 eur.  Máme nejlevnější elektřinu a přitom její cena roste. Proč elektřinu dovážíme přes komoditní burzu z Německa, abychom dostali 12% slevu. Hanák kritizoval, že u fotovoltaik  jednáme podle hesla „Dohnat a předehnat“ a že by se měla zapojit do obnovitelných zdrojů jaderná energetika.  „Nikdy jsem za celých dvacet let neslyšel, že by se Svaz průmyslu takto rozohnil. Že by to bylo  probuzení této instituce, od níž bychom všichni čekali, že vážně promluví a  bude bojovat za náš průmysl a nenechá za sebe mluvit různé ambiciózní  neziskové organizace. To byl nejpozitivnější moment večera. Výrok, že jsme v přebytku, ale cena roste, je smutný výrok. Můj syn Jan mne tlačil k tomu, abych připomněl, že máme dvě ceny elektřiny. Jednu tvoří trh a ta neroste, a pak druhou, kterou tvoří stát a ta roste.  Proto nastává toto porušení energetických závislostí. Tak to zde říkám i za sebe,“ reagoval pan prezident.

„Ze všeho, co zde zaznělo, je jasné, že stát musí peníze nejprve lidem sebrat a pak je přerozdělit. Jediná možnost, jak neplatit nic, je okamžitě zrušit všechny nesmysly, které nám stanovuje Státní plánovací komise EU. Náš Liberální institut spočetl, že bychom tak do roku 2030 ušetřili 700 mld. Kč a za elektřinu vybrali 50 mld. Celkem by byly úspory  státu 650 mld. Arbitráže bych se nebál. Pokud by všichni investoři vyrukovali na stát  s arbitráží a všichni ji vyhráli, dostali by méně než 500 mld. Kč. Tedy okamžité zastavení je lepší řešení než záplatování. A také bychom měli připomenout Státní plánovací komisi EU, jak dopadla ta naše,“ uvedl děkan Národohospodářské fakulty VŠE Miroslav Ševčík. Martin Kocourek reagoval na Ševčíkovu žádost risknout arbitráže, že ho dodnes straší problém s Novou a že je to také o pověsti země. "Je to náš problém, který jsme si způsobili my sami přijetím zákona 180/2005 Sb. a nekonáním předchozích vlád na snížení cen fotoskel, tak bychom si udělali pouze ostudu." Čísla pana děkana potvrdil Jan Fiřt s tím, že ERÚ dokonce spočetl, že okamžitým vypovězením dotací by získal stát 800 mld. Kč. Má to jen jediný háček. Pokud prohrajeme arbitráže, musíme platit během 1 roku těch 500 mld. Rozložení umořování dluhu se splácí 20 let, a proto se to zdá vládě výhodnější.

Předsedkyně cenové likvidační komise Federálního cenového úřadu a náměstkyně pro ceny  za komunismu Stanislava Firstová prohlásila, že jako člověk, který prováděl cenovou liberalizaci, cítí o to  větší žal z návratu k cenové regulaci, která je nyní, když zákon omezuje ERÚ tím, že může meziročně snížit cenu jen o 5 %, snad nejhorší, jakou kdy zažila. Všimla si, že v zákoně je věta, že  pokud dosáhnou v daném roce zdroje návratnosti za 13 let, pak toto omezení neplatí. Protože je návratnost menší než 13 let, tak by proto ceny elektřiny radikálně snížila.  (pozn. redakce: „Čl. I. V § 6 odst. 4 zákona č. 180/2005 Sb., o podpoře výroby elektřiny z obnovitelných zdrojů energie a o změně některých zákonů se věta druhá nahrazuje větou „Ustanovení věty první se nepoužije pro stanovení výkupních cen pro následující kalendářní rok pro ty druhy obnovitelných zdrojů, u kterých je v roce, v němž se o novém stanovení výkupních cen rozhoduje, dosaženo návratnosti investic kratší než 11 let; Úřad při stanovení výkupních cen postupuje podle odstavců 1 až 3.“)

Karel Dyba z OECD připomněl, že jde leccos řešit přece tím, že z technických důvodů nejdou FVE připojit. Například jim vytknout, že neplní noční dodávky energie. Navíc, že ten nešťastný zákon měl špatnou důvodovou zprávu včetně výpočtu dopadů, a jde proto zrušit. A vůbec je vlastně neplatný, když ho navrhl 1 poslanec a ne skupina, jak je povinnost. „Podnikatelský um a vynalézavost českých lidí je tak velká, že fotovoltaiky by zvládla plnit i noční odběrový diagram. Posvítila by na skla po vzoru Španělů reflektory levnou elektřinou  a dodávala by fotoelektřinu i v noci,“ smál se pan prezident. To další ovšem stojí za prověření vládou.

 

 

Václav Klaus na výše uvedenou debatu, zda připustit arbitráž či raději záplatovat, vyzval rovnou k velvetové revoluci v EU: „Hlavním heslem velvetové revoluce pro nás byla  desubsidizace ekonomiky. Základní téma bylo zlikvidovat dotace a subvence, které ničily ceny. V první dekádě to platilo, ale po deseti letech začala resubsidizace. Padla zde otázka, zda záplatovat nebo se vzepřít. Já říkal vždy, že když už musíme vstoupit do EU, tak tam musíme hned zavést velvetovou revoluci!"

 

 

 

 

 

 

 

 

Ředitel CEPu Jan Skopeček mohl být právem se seminářem spokojen

 

 

************************************************************

*) Jednání Výboru pro životní prostředí dne 14.1.2010 se za CZEPHO zúčastnili Jaromír Řehák a František Smolka.Po prezentaci předkladatelem novely MPO (nám. Erik Geuss) a ERÚ (předseda Josef Fiřt) a komentáři zpravodaje (Martin Bursík) vyzval předsedající - místopředseda Výboru pro životní prostředí Václav Mencl předsedu správní rady České fotovoltaické průmyslové asociace Jaromíra Řeháka k přednesení stanoviska asociace. Jaromír Řehák zdůraznil aktivní souhlas asociace se snížením výkupní ceny. Tlumočil však názor asociace, že maximální meziroční změna (snížení) musí být definována, jinak se instalace FV elektráren zastaví k 30.6.2010, protože banky přestanou projekty FVE financovat. Po diskusi poslanců byl odhlasován poměrem hlasů 9:0 (1 se zdržel) vládní návrh novely zákona.

Jednání Hospodářského výboru PSP se zúčastnili předseda představenstva CZEPHO Ing. Jaromír Řehák a člen představenstva a legislativní sekce CZEPHO RNDr. František Smolka. HV PSP odhlasoval poměrem 9:8 poslanecký návrh změny limitu snižování výkupní ceny z FV výroben, tj. znění v odstavci (4) v §6 zákona: "(4) Výkupní ceny stanovené Úřadem pro následující kalendářní rok nesmí být nižší než 75 % hodnoty výkupních cen platných v roce, v němž se o novém stanovení rozhoduje. Toto ustanovení se poprvé použije pro ceny stanovené pro rok 2011." Předseda ERÚ Josef Fiřt a místopředseda ERÚ Blahoslav Němeček prezentovali celkový instalovaný výkon a počet provozoven FVE k 31.12.2009 v ČR. Z celkového nainstalovaného výkonu 410,5 MWp bylo v roce 2009 nainstalovanáno 354,5MWh.