hhh

Nevyužiješ zákona k okradení bližního svého!

Petr Mach, předseda Svobodných

Lidé jsou stále více ochotní smiřovat se s tím, že za ně rozhodují politici. Uspokojeni relativním blahobytem se občané zbavují odpovědnosti, a tím i svobody. Politici a byrokraté toho využívají a přivlastňují si neustále nové pravomoci rozhodovat za občany. Stát se vyvinul v nástroj k prosazování osobních zájmů. Prostřednictvím státu si jedni přivlastňují výhody na úkor druhých. A společnost to v principu schvaluje. Zatímco ukrást majetek sousedovi je vnímáno jako hřích, získat sousedův majetek prostřednictvím zákona se považuje za morálně přijatelné. Obě formy zcizení majetku mají ale stejné morální a ekonomické devastující důsledky.

Morální rozpor

Proč je jinak vnímána krádež a jinak odebrání peněz na základě zákona? Z čeho pramení tento morální rozpor? Proč církve v kostelech kážou, že krádež je hřích, a nekážou, že přerozdělování je stejný hřích? Společenská pravidla typu „nepokradeš“ se osvědčila staletími jako pravidla správná. Společnosti, které taková pravidla nepřijaly, nejspíš zanikly. Obstojí tedy v následujících staletích naše společnost založená na neomezeném přerozdělování, k němuž stačí většina hlasů ve sněmovně? Neobstojí, pokud si neosvojí uplatňování osvědčených etických pravidel obsažených v deseti Božích přikázáních i na fungování státu. Církve, rodina, školy či skautské spolky vštěpují lidem morální zásady, které udržují společnost funkční. Utvářelo se tak po staletí lidské svědomí, které pomáhá lidem rozlišovat dobro od zla. Rodina, škola ani církve však neříkají lidem, že přerozdělovat majetek skrze stát se nemá. Pouhých sto let existence přerozdělovacího státu dnešního typu (založeného na všeobecném volebním právu) nestačilo zatím k tomu, aby vznikly instituce, které by do svědomí lidí vštěpovaly odsudek státem legalizované krádeže.

Pro dlouhodobý úspěch naší společnosti potřebujeme, aby lidé vzali za svůj jakýsi dovětek k 8 a 10. přikázání: „Nevyužiješ zákona k okradení bližního svého!“ V posledních desetiletích začínají u nás i v zahraničí vznikat osvětové spolky (think tanky), které upozorňují na morální a ekonomický hazard státního přerozdělování. Objevují se jednotlivci v politice i církvích, kteří obhajují základní morální principy proti jejich relativizaci. Je to práce na dlouho, ale jiné řešení než morální obroda neexistuje.

( Vyšlo v časopise Obrázek libereckých farností a na blogu.idnes.cz)