Rok 2009 – rok ve znamení Svobody!

 

Václav Klaus: "Nevidím žádný rozdíl mezi ideologií komunismu a  ideologií klimatických změn!

Ivana Haslingerová

Tak jako každoročně, i letos čtyřdenní festival Svět knihy 2009 nabídl autorská čtení i autogramiády. Své nejnovější knihy přišel návštěvníkům podepsat v průběhu druhého dne i prezident republiky Václav Klaus. Vedle svého, dnes již po celém světě překládaného bezceleru "Modrá, nikoli zelená planeta" podepsal čtenářům i svoje nejnovější knihy "Rok šestý a "Prezident republiky k Lisabonské smlouvě".

Největší zájem byl o jeho "Modrou, nikoliv zelenou planetu". Varoval přitom čtenáře: "Poručíme větru, dešti! To je staré komunistické heslo, v České republice dobře známé. Když poslouchám Ala Gorea, slyším tentýž záměr, akorát že dnes to není vítr a déšť, co chtějí ekologisté jako on ovládnout, nýbrž globální životní prostředí. Environmentalismus je hnutí, které hodlá radikálně změnit svět a to bez ohledu na důsledky, za cenu obětí na životech a drastického omezení svobody jedince. Environmentalismus hodlá změnit lidstvo, lidské chování, strukturu společnosti, systém hodnot – prostě všechno.“ 

Václav Klaus zdůrazňuje především tento aspekt, protože je oddaným stoupencem ekonomiky volného trhu. Nezapře, že je ekonomem,  jehož světonázor nejvíce ovlivnil, dnes již zesnulý nositel Nobelovy ceny Milton Friedman, kterého považuje za nejvýznamnějšího ekonoma 20. století. Cílem panikářů globálního oteplení není nic menšího než vzkříšení socialistického modelu centrálně řízeného hospodářství,  vnucují nám – zase už – jen tu jednu povolenou pravdu. Environmentalismus se stal kvazináboženstvím.

Memorandum D.O.S.T.

Podporujeme svého prezidenta

 Mgr. Michal Semín, PhDr. Jiří Hejlek, Mgr. Petr Bahník

Se znepokojením sledujeme množící se útoky na prezidenta České republiky Václava Klause za jeho odmítavý postoj k Lisabonské smlouvě a jeho rozhodnutí posečkat s případnou ratifikací Lisabonské smlouvy do doby, než se o jejím souladu s Ústavou České republiky vyjádří Ústavní soud. Vzhledem k tomu, že Lisabonská smlouva mění právní i politický statut České republiky, je nepřípustné, aby byl prezident republiky vydírán svými oponenty pod pohrůžkou, že pokud Lisabonskou smlouvu urychleně neratifikuje, poškodí tím zájmy České republiky. Náš názor je zcela opačný, prezident Václav Klaus jedná správně. Ceníme si na něm, že se domácímu i mezinárodnímu tlaku nepodvolil, že mu jsou zájmy českého národa a státu přednější než zájmy úzké skupiny elit, usilujících o zánik suverénních evropských států a podřízení jejich politických reprezentací centrálním úřadům jednotného evropského státu. Tento proces považujeme za nedemokratický a odporující duchovním a historickým kořenům evropské kultury a civilizace. Ujišťujeme prezidenta republiky Václava Klause naší podporou a ochotou ke spolupráci při obraně naší národní a státní suverenity. V Praze dne 16.5. 2009

Kdo se chce připojit k podpisu memoranda, ať klikne na: Memorandum a petice v PDF. Za Fragmenty se k němu okamžitě připojili Ivana Haslingerová i Jiří Pancíř, kteří  ho již parafovali.

K iniciativě D.O.S.T. se připojil Petr Mach

Michal Semín

Předseda Strany svobodných občanů Ing. Petr Mach se připojil k občanské iniciativě D.O.S.T. www.akce-dost.cz . Předseda Svobodných to oznámil při svém projevu na setkání signatářů D.O.S.T., které se konalo 16.5. v Praze v prostorách  Emauzského kláštera. Kromě něho vystoupili se svými projevy na setkání i iniciátoři občanské iniciativy D.O.S.T. (Důvěra, Objektivita, Svoboda, Tradice)  Mgr. Michal Semín, Mgr. Petr Bahník a Ing. Ladislav Bátora. Sněm D.O.S.T.,  který moderoval další ze zakladatelů iniciativy a člen Republikové ardy Svobodných PhDr. Jiří Hejlek  přijal usnesení, ve kterém mimo jiné vyjadřuje podporu prezidentu Václavu Klausovi v jeho zásadovém postoji vůči ratifikaci tzv. Lisabonské smlouvy. Kromě usnesení bylo na sněmu přijato i Memorandum DOST – Podporujeme svého prezidenta, ke kterému se účastníci na místě připojili svým podpisem. Michal Semín ve svém projevu shrnul činnost D.O.S.T. v uplynulém roce a varoval před riziky přijetí Lisabonské smlouvy a antidiskriminačního zákona. Jak vyplynulo z jeho slov je D.O.S.T. připraven v případě přehlasování prezidentského veta antidiskriminačního zákona začít s monitoringem a právní pomocí občanům postiženým tímto zákonem, který po nás vyžaduje EU. Rovněž Petr Bahník ve svém příspěvku varoval před důsledky přijetí této zákonné normy. Podrobně popsal dopady této antidiskriminační legislativy v oblasti školství, kde podle něho již dnes dochází k nátlaku na ty učitele, kteří se tomuto nátlaku z EU a zavedení těchto škodlivých norem brání. Na závěr dopoledního bloku vystoupil Ladislav Bátora se svojí analýzou  Evropské unie a  možnými riziky plynoucími pro ČR z členství v této organizaci. V odpoledním bloku probíhala diskuse signatářů D.O.S.T. nad aktuálními otázkami současné české politiky.

 

Dopad přijetí LS na podnikatele bude podle Svobodných  alarmující

Ivana Haslingerová

Je to neuvěřitelné, ale Strana svobodných občanů, která je na politické scéně teprve třetí měsíc, nejenže dokázala postavit do Evropských voleb hodnotnou kandidátku, ale její akce jsou více než srovnatelné s akcemi největších parlamentních stran. Je to tím, že ač ve srovnání s parlamentními stranami nemá téměř žádné finanční prostředky, získává podporu skvělých sponzorů, o nichž neměl její zakladatel Ing. Petr Mach, PhD., ještě před několika měsíci ani tušení. Svědčí to o tom, jak byl vznik nového politického subjektu potřebný a jak jsou z něj mnozí občané nadšeni. Jedním z nich je např. předseda představenstva Laureta Auto, a.s., Jaroslav Jelínek, který straně nabídl k pořádání akcí prostory renesančního zámku ve Vinařicích u Mladé Boleslavi, který je od roku 1999 v majetku jeho společnosti. Pan Jelínek zřejmě netušil, jak aktivní jsou členové ve Středočeském krajském sdružení Svobodných, že se okamžitě spojí se členy Hospodářské komory v Mladé Boleslavi a uspořádají v krásných prostorách zámku, které dodnes nezapřou vkus rodu Valdštejnů, ekonomický seminář  "Dopady podpisu Lisabonské smlouvy (LS) na podnikání a podnikatele". Ano slyšíte dobře, ekonomický seminář, protože Svobodní mají jako jediná současná politická strana nejen v čele, ale i v členské základně mnoho špičkových ekonomů a ekonomické otázky země jim leží na srdci stejně jako otázky politické.

Předseda Středočeského krajského sdružení Svobodných Petr Zavadil (vlevo) a jeho místopředseda Milan Chaloupecký (uprostřed) vítají svého předsedu Petra Macha na ekonomickém semináři

 

Kolem prezidenta Klause se žádní devóti nevyskytují

Ivana Haslingerová

Do redakce přišel dopis se třemi dotazy: "Dobrý den, co říkáte na článek "20 historek o Klausovi"?, který shodou okolností vyšel minulý čtvrtek v příloze MFD. Opravdu má rád devoty? Vy jste se setkala někdy s V.Klausem a jak na Vás působil? Taky enormně narcisticky? S přáním hezkého dne, R.Sekyra, RSekyra@centrum.cz". Článek jsem četla, byl až komicky podujatý. MF DNES je proti němu  poslední dobou obecně velice negativně zaujatá. Ostatně pan Martin Komátrek o tom informoval veřejně v článku  „Klausův tragický omyl“, v němž napsal, že ho pan profesor zklamal. Moje polemika s ním vyšla  jak tiskem tak na internetu:  "Klause jeho skuteční blízcí spolupracovníci neopouštějí." Otázku "Opravdu má Klaus rád devóty?" pokládám za naprosto nesmyslnou. Už jen z toho jaké osobnosti jsou jeho mnohaletí přátelé (Petr Fučík, Petr Hájek, Ladislav Jakl, Marek Loužek, Petr Mach, Jiří Weigl a další) ji vyvrací. Nejsou to rozhodně žádní devóti, ale naopak vyhraněné osobnosti mající každá svoje vlastní názory.  Nikdy, za celých dvacet let, jsem žádné devóty, které by snesl dlouhodobě ve svém okolí, neviděla. Pokud se tam chtěli propasírovat, tak rychle narazili a pak holt pomlouvají. Na  otázku "Vy jste se setkala někdy s V. Klausem a jak na Vás působil? Taky enormně narcisticky?" odpovídám, že ho vídám poměrně často a nikdy na mne nepůsobil ani narcisticky a ani jinak nenormálně, naopak jako rázný chlap, který má skvělé přednášky i trefné, připouštím, že někdy až jedovaté, postřehy. Občas je víc náročný, kritický a nervózní a spolupracovníky  tvrdě prožene. Zejména nesnáší nedochvilnost a nesplnění zadaných úkolů, ale nikdy, za celých 20 let nezměnil své postoje. A toho si vážím nejvíc.

Nevím, jak vy, ale já z opice nepocházím. Vím to tak jistě, jakože je živý Bůh nade mnou!

Petr Hájek, vicekancléř a poradce prezidenta republiky

Uvedl jsem toto jako premisu u vědomí tématu semináře Centra pro ekonomiku a politiku "Darwin a darwinismus - věda nebo ideologie?", neboť si myslím, že je správné dát bez zastírání jasně najevo, jakým směrem můj diskusní příspěvek na něm mířil. Své tvrzení jsem podložil absolutním důkazem, který je ze své podstaty nevyvratitelný. Byl jsem si při tom vědom, že navzdory tomu s mým závěrem někteří nebudou souhlasit a pokusí se možná proti němu argumentovat důkazy nekonečně slabší síly. Před nějakými dvěma sty lety by se nic takového nestalo. Pokusil jsem se vysvětlit, že právě v tom spatřuji velkou část problému současného lidského bloudění, ne-li přímo jeho deskripci. Seminář inspiroval fakt, že uplynulo dvě stě roků od narození významného vědce a současně sto padesát let od vydání jeho základního díla, kterým, jak se mnozí domnívají, byl změněn svět. Karel Marx by dodal – poté, co čas oponou trhl. Darwinismus se stal akademickým kladivem proti křesťanské civilizaci. Navzdory zhroucení komunismu jeho ideový fundament nezmizel. Je tu s námi a jeho jedovatý pramen napájí nová, respektive do moderních karosérií metamorfovaná hnutí poháněná původním motorem.  Jeho nejnovějším politickým hitem  je rappový popěvek „Yes, we can!“, ve skutečnosti nic jiného, než nová karoserie již poněkud výběhové série náklaďáku „Ó zazni písni vznešená, o práci, která vrozená, příčinou lidstva jest!“ V Písni práce, hymně sociálních dobrodruhů, je ještě zjevné – Óda na radost je přesně ze stejného ideového kadlubu – co je v hymnách současných euroamerických sociálních revolucionářů cudně zakryto: V jejich pozadí vlaje prapor takzvaného vědeckého darwinismu, jako symbol počátku dlouhé cesty do tmy, v níž dnes naše civilizace stále bezmocněji tápe.

Prezident převezme Zlatou Peutingerovu medaili

Radim Ochvat

Prezident republiky Václav Klaus navštíví ve dnech 18. – 19. května 2009 bavorské město Mnichov, kde převezme Zlatou medaili Konráda Peutingera. V pondělí dne 18. května se setká v Mnichově s předsedou vlády Svobodného státu Bavorsko Horstem Seehoferem a prezidentem Peutinger Collegia prof. Walterem Beckem. Ve večerních hodinách se prezident zúčastní slavnostního ceremoniálu Peutinger Collegia, kde z rukou poslance Spolkového sněmu Dr. Petera Gauweilera převezme Zlatou Peutingerovu medaili a pronese projev s názvem „Peutingerova medaile, pozitivní a produktivní sousedství a Evropská unie.“

Normalizační tisk

 Jan Kopal

         Stalo se běžným jevem, že o našich sdělovacích prostředcích a novinářích zvlášť se mluví jako o hnoji a póvlu. Nejsou hlídacími psy, ale stali figurkami na politické šachovnici, kde vyjí tak, jak jim káže příslušnost jejich chlebodárce inklinující k té či oné politické straně či ideovému směru. Smutné ale je, že i přes pravo-levou barikádu se naše centrální sdělovací prostředky stávají nepřehledným bulvárem s unifikovanou a normalizovanou koženou tváří. Přebírají, kopírují a opisují se názory, komentáře, jízlivé poznámky i nálepky. Nic osobité a typického. Kde jsou ty časy, kde se list od toho druhého lišil nejen hlavičkou, ale také charakterem, pojetím i obsahem. Stačilo si přečíst pár článků a bylo zřetelné a jasné, který titul právě čtete. Dnes po přečtení několika různých novin máte pocit, že posloucháte zaseknutý kolovrátek.  Z toho všeho vychází paradoxně nejlépe klasický bulvár, který místo slov preferuje palcové titulky a barevné lechtivé fotografie. I když tady platí, že hnus jako hnus... Nabízí se otázka, zda oněch deset či dvacet minut nenávisti ve společnosti denního tisku, není jen přehlídkou ztraceného času?

A největším pokrytectvím Jiřího Paroubka je…

…to, že předstírá, že je sociální demokrat!

Roman Joch

Nemám rád socialismus. Socialismus považuji za omyl, špatnou myšlenku. Za myšlenku škodlivou především pro chudé. Ano, uznávám, socialismus může za určitých okolností - krátkodobě - chudým pomoci z té nejhorší nouze. Ale jen krátkodobě. Dlouhodobě jim totiž uškodí mnohem víc - tím, že v nich vyvolá závislost na státu a státní podpoře, čímž je zbaví svobody, ale i ctností a návyků nezbytných pro produktivní život ve svobodné společnosti. Socialismus chudé lidi touto jejich závislostí na státě dlouhodobě udržuje v permanentní chudobě a znemožňuje jim se z ní vymanit. Proto je socialismus špatný, zvláště pro chudé. Proto jej nemám rád. Socialismus je jako morfium. Krátkodobě a v nejvyšší nouzi pomůže od nejhoršího. Jeho dlouhodobé užívání však vyvolá závislost, jež člověka ničí a nakonec i zabije. To je morfium. A to je i socialismus. Přesto, nemůžu si pomoct, pro sociální demokraty starého typu mám slabost. Ať už se ve svých doporučeních mýlili jakkoli, šlo jim o lidi.  Kým se ale obklopil Jiří Paroubek? Dimun, Rath, Brožová. Metrosexuálové a blondýnka. To je sociální demokracie? Arogantní floutci a umělá, chemicky konzervovaná figurína - to jsou sociální demokraté? Ne takoví, jaké jsme znali… Toto jsou příslušníci bohaté, metropolitní snobské elity, kterým nejde o lidi, natož chudé, nýbrž jen o sebe. Zmocnili se existující dělnické strany, které dělníci ze setrvačnosti stále dávají hlasy, aby je, elitáře, vyvezla k moci, slávě a prestiži. Kdyby jim totéž poskytla Dělnická strana, udělali by totéž. O dělníky (Dělníky) jim však nejde. Jsou pro ně jen politický „kanonenfutr“: šedivé, špinavé, upocené masy, které hodí lístky s jejich jmény do volebních uren. Jiří Paroubek je, přirozeně, maskot a frontman této nedělnické metropolitní elity. Proč jim to sociální demokracie trpí? Protože jsou pro ni jako slepice, která snáší zlatá vejce. Nedává smysl zaříznout slepici, která snáší zlatá vejce. 

Mnichované 09 versus hlava státu

 Jan Kopal

         Eurohujeři, kosmopolité a kolaboranti všech odstínů se socialistickým smýšlením zaveleli k frontálnímu útoku na prezidenta zatím ještě svrchované a suverénní České republiky. Ten je jim trnem v oku jenom proto, že byl a je proti Lisabonské smlouvě a zvažuje odmítnutí její ratifikace svým podpisem. Je nad slunce jasné, že Václav Klaus by zapřel sám sebe a zaprodal naši vlast, kdyby tak učinil. Z principiálních a ideových důvodů by tuto modernizovanou verzi Mnichovské dohody mohl podepsat jedině pokračovatel myšlenkového odkazu Emanuela Moravce havlovského střihu. Vrcholem nevkusu levicových štváčů a provokatérů jsou apely na odstoupení prezidenta či slova o údajné velezradě hlavy státu. Je jedno, zda vycházejí z okruhu pisálků z redakce Rudého práva či senátorek s pestrou politickou minulostí. Mohou jim přizvukovat i zahraniční listy, které jej denuncují jako padoucha. To ovšem vypovídá více o nich samých, než-li o našem panu prezidentovi a jeho státnických krocích. V čase voleb jde o účelovou a promyšlenou propagandu. Nezmění ovšem nic na tom, že prezident musí coby hlava státu vystupovat nadstranicky, v zájmu všeho lidu, pro lid a pro blaho vlasti. Naštěstí přesně takový prezident na Hradě sedí a dokud sedět bude, tak zbývá naděje, že naše země zůstane ostrůvkem svobody a demokracie v potemnělé Evropě směřující k evropskému totalitárnímu superstátu, kde žíti nebude radno.

Jak jsme to mohli vůbec přežít!?

Kliknutím na nadpis se zasmějete, jak jsme mohli bez ochranářských norem EU vůbec přežít na této planetě. Stojí to za to. Klikněte si na Statstnedetstvi.pps

CO S VLASTIZRÁDCEM KLAUSEM? DEFENESTROVAT!!

Petr Paulzynski

Není pozdě rozervat na cáry svěrací kazajku nezodpovědné bruselské elity

Declan Ganley

Zkrácené znění projevu, který přednesl Declan Ganley v úvodu listopadového setkání s prezidentem Klausem v Dublinu.

Vážený pane prezidente, když úřadující předseda Nicolas Sarkozy navštívil po našem referendu Irsko, postavil se jasně na stranu poražené menšiny. My v Irsku jsme přesto zaručili, že se mohl setkat a svobodně hovořit s kýmkoli chtěl, včetně těch, kteří zvítězili a reprezentovali většinu. Na vaši počest, pane prezidente, se dnes večer scházíme z celého Irska a mnoha evropských zemí a s potěšením se připojujeme k těm, kteří vás i vaši milou choť přivítali v naší vlasti. Hluboce si vážíme vašeho přátelství. Budeme potřebovat panevropské hnutí a odvahu a touhu změnit sebe sama. Vybudovat takové hnutí bude obrovská dřina, a třeba se to ani nepovede. Ale je to úkol, který jsem si dali. A důvod? Je to nezbytné a evropský lid si zaslouží lepší než to přezíravé zacházení ze strany prazvláštní bruselské elity. Uspějeme-li, získáme mandát, kterým rozerveme na cáry svěrací kazajku té nezodpovědné bruselské elity a určíme příhodnější kurz k nové evropské renesanci. Je tu pořád ještě možnost dát evropskému lidu šanci zformulovat vizi Evropské unie, která pracuje pro něj a jemu naslouchá.  Vážený pane prezidente, potřebujeme vaši pomoc. Protože už přes deset let je to váš hlas, jenž volá po demokracii, reformě a sebeurčení. Váš hlas to je, jenž volá po vládě práva a po demokratických postupech. Váš hlas to je, jenž volá po ekonomické svobodě a po omezení moci přebujelých vládnoucích institucí. Dnes večer vás prosím, abyste stál při Irsku a trval na zásadách, za jejichž uhájení bojujeme. Je nám ctí, že vás můžeme pokládat za svého přítele a doufáme, že přátelství mezi našimi dvěma malými, leč znamenitými národy přetrvá mnohá příští staletí. Pane prezidente, děkuji vám a Bůh žehnej vám i lidu České republiky.

Na ÚS se obrátil ve věci posouzení nesouladu LS s naší ústavou celý Senát

Ivana Haslingerová

Protože někteří čtenáři a dokonce i někteří kolegové publicisté nechápou, proč se senátoři ODS obrací znovu na Ústavní soud (ÚS), aby posoudil nesrovnalosti Lisabonské smlouvy (LS) s naší ústavou, pokládám za nutné vysvětlit, že na ÚS se původně obrátila celá horní komora našeho parlamentu. Protože se zdála odpověď ÚS některým senátorům ODS nedostatečná, požadují nyní o odpovědí ÚS na jím nezodpovězené otázky. Jasně toto bylo vysvětleno tajemníkem prezidenta republiky Ladislavem Jaklem v Otázkách Václava Moravce:

Václav Moravec: "Senátoři ODS si už jednou na rozpor Lisabonské smlouvy (LS) s českou ústavou stěžovali a neuspěli."

Ladislav Jakl, tajemník prezidenta republiky:  "Vy jste také v předchozím avízu možná trošku malé nepřesnosti jste se dopustil, že dříve Ústavní soud projednával ústavní stížnost senátorů ODS, to není pravda, to bylo podání Senátu."

Václav Moravec: "Já jsem neříkal senátorů které strany, říkal jsem senátorů, protože to bylo celosenátní podání."

Ladislav Jakl, tajemník prezidenta republiky: "Já jsem vás, pane redaktore, slyšel, říkal jste senátorů ODS a byl to Senát jako horní komora českého parlamentu, která se obrátila v některých věcech na Ústavní soud"

Jagellonský hlasovací model druhé odmocniny zajistí rovnoprávnost všech států v RE

Ivana Haslingerová

Konference "Systémy hlasování v Radě"  vysvětlila, jak by se dalo hlasovat, aby nebyl žádný občan ani stát EU ukřivděný. Tím by se vyřešil nejdůležitější problém EU, kvůli němuž se snaží neustále vyrábět jako zástěrku pofidérní euroústavy. Konference ukázala, že existuje matematický model, tzv. "Jagellonský kompromis", který vyvinuli vědci na krakovské Jagellonské universitě (odtud má název), který zajišťuje každému státu EU rovnou hlasovací moc. Bylo by proto škoda, aby byl přijetím LS odsouhlasen nespravedlivý model hlasování v RE.

V ES byla kdysi při hlasování uplatňována hlasovací pravidla ve prospěch velkých zemí. Byly v něm sdruženy tři velké, 2 střední a jeden malý stát, ale hlasy byly rozděleny v poměru 4:2:1. Po přijetí 12 nových států  vznikla  na schůzce v Nice reforma hlasování. Velké státy a zejména Německo v ní byly znevýhodněny. Vezmeme-li číslo 1 jako "optimální spravedlnost", pak z obrázku vpravo je zřejmé, že Německo (vlevo) bylo na úrovni 0,8, váhy ostatních velkých států postupně rostly až po Polsko na 1,2. Většina států  vykazovala hodnoty mezi 0,9 až 1,1, ČR byla kolem 1,1. Maličké státy byly zvýhodněny. Kypr a Malta na 1,4, nejvíce Lucembursko na 1,8, neboli dvakrát více než Německo. Není proto divu, že se Německo bouřilo.

Proto nakonec byla vytvořena euroústava druhá – tzv. LS a v ní bylo dohodnuto další hlasovací pravidlo, která by zaručovalo, jak je v ní psáno, "demokratickou legitimitu a zastupitelskou demokracii". Jak se ukazuje na obrázku vlevo, většina států si v této zastupitelské německé demokracii oproti smlouvě v Nice silně pohoršila a dostala se pod 0,9, ale Německo získalo namísto 0,8 celých 1,2, Francie, Velká Británie (VB) a Itálie 1,1. Malé státy  mají naopak ještě více volební váhy než měly podle smlouvy z Nice. Oproti většině států až třikrát posílily- Malta má 2,4, Lucembursko 2,2 a Kypr 1,8.

Takže kromě posílení váhy malých a velkých států se situace v LS oproti smlouvě v Nice pro ČR a většinu dalších států zhoršila. Dobře je to vidět na obrázku vpravo, kde je vynesen poměr hodnot  LS /Nice. ČR spolu se šesti dalšími státy  by po přijetí LS ztratila čtvrtinu hlasů oproti stávajícímu systému přijatému v Nice, zatímco Německo by posílilo o 20 %. Blokující kapacita velkých zemí tak v LS vzrostla a tyto mají větší potenciál pro budování koalice. A to není vůbec jisté, jak se změní situace po případném přijetí dalších zemí. Například obrovského Turecka. Tento hlasovací systém logicky vedl ke vzniku konglomerátu většiny států, které jsou si rovny a Itálie, VB a Německo z ní byly vyloučeny. Proto také často nesouhlasí s návrhy těch rovných. Hlasování dle LS by sice bývalo vylepšilo postavení Německa, ale nespravedlnosti obsažené ve smlouvě z Nice by se ještě prohloubily. Je zřejmé, že dokud se toto nevyřeší, bude v EU existovat stále boj o tuto otázku namísto, aby se zabývala konkrétními ekonomickými problémy. Z výše uvedených grafů je jasné, že velké státy v čele s Německem budou tvrdě bojovat pro systém zavedený v LS, ale dokud EU nenalezne spravedlivý hlasovací systém, musí počítat s problémy. Velkoněmecká říše tu již jednou byla a na to jsou občané EU velmi citliví.

 

Klub Polské Inteligence: "Jsme hrdi na postoje presidenta ČR Václava Klause!"

Draha Pani Haslingerová,

na zasedání našeho Klubu Polské Inteligence projednávali jsme poslední události v Čechách, a zvlášť návštěvu v Praze evropských poslanců. Jsme hrdi na postoje Vašeho Presidenta Václava Klause. V závěru našeho zasedáni jsme se usnesli napsat k Vám otevřený dopis v tomto znění a je-li možno prosíme o jeho uveřejnění ve Vašich novinách.

Vážení pánové, děkuji za Váš postoj a dopis uveřejňuji velice ráda:

"Jesteśmy dumni, że wśród państw środkowo- europejskich znalazł się ich predstawiciel w osobie prezydenta Czech Vaclava Klausa, który swą godnością, wiedzą i mądrością dał przykład innym przywódcom europejskich narodów jak powinni reprezentować interes swoich obywateli.Bezprzykładne chamstwo przewodniczącego europejskiego parlamentu Hans Gerta Poetteringa, a zwłaszcza europejskiego deputowanego Daniela Cohn Bendita, w czasie ich wizyty na praskim zamku, dzięki godnej postawie Waszego prezydenta, wskazało ludom Europy dokąd zamierzają je prowadzić samozwańcze elity rządząceaktualnie w Brukseli."

Dr Rudolf Jaworek -Przewodniczący Klubu Inteligencji Polskiej przy SFPNP.

Jarosław Domosławski,-Prezes Społecznej Fundacji Pamięci Narodu Polskiego.
 

Lisabonská smlouva dává EU právní subjektivitu díky čemuž v ní bude ještě méně demokracie

Thomas Rupp a Jana Knechtlová

U příležitosti vydání českého překladu publikace "EU a Lisabonská smlouva: Ještě méně demokracie v EU", proběhla v pražském Autoklubu tisková konference, kde byla tato  publikace, kterou vypracovala německá organizace Mehr Demokratie e.V., oficiálně představena. Thomas Rupp, koordinátor European Referendum Campaign a člen Mehr Demokratie e.V.,  prohlásil, že "publikace byla napsána lidmi, kteří jsou velmi proevropští, kteří se skutečně pokoušeli najít něco dobrého, ale z hlediska demokracie nenašli vůbec nic." Na distribuci publikace v České republice se podílí výkonný ředitel Centra pro ekonomiku a politiku (CEP) Petr Mach.

"CEP sdílí s Mehr Demokratie e.V. a s dalšími skupinami, které jsou kritické vůči Lisabonské smlouvě, starost o demokracii v Evropě. Lisabonská smlouva obsahuje opatření, které dává EU pravomoc stanovit směrnice, jimiž se napříště bude řídit hospodářská politika a politika zaměstnanosti členských států. Jedná se o jednu ze zbývajících pravomocí, kterou členské státy dosud disponují a o které je a mělo by být rozhodováno v rámci demokratických voleb uvnitř členských států," uvedl Petr Mach na adresu Lisabonské smlouvy

Jens-Peter Bonde, předseda EUDemocrats, který napsal předmluvu českého vydání publikace. Podle Bondeho "Lisabonská smlouva podle  vytváří novou politickou entitu a dává EU právní subjektivitu." Bonde dále prohlásil: "Nabídl jsem před nějakou dobou láhev dobrého vína tomu, kdo bude schopný mi ukázat jakoukoli oblast české nebo dánské ústavy, kterou Lisabonská smlouva nezasáhne. Láhev mi přesto zůstala doma."

80% občanů proti ratifikaci Lisabonské smlouvy

Jan Zeman

V nedělní Partii na Primě hlasovali diváci zda souhlasí se schválením Lisabonské smlouvy (LS) v Senátu. 80% se vyslovilo proti LS. Skoro by to vypadalo, že vedení drtivé většiny parlamentních stran má podporu pouze 20% veřejnosti.  Redaktor Partie uvedl, že se hlasování účastní tisíce lidí - což je podstatně více, než je obvyklý vzorek v oficiálních průzkumech. Otázkou zůstává o čem to vypovídá - o (ne)podpoře Lisabonské smlouvy mezi voliči, nebo mimořádné aktivnosti odpůrců smlouvy? Nad oběma možnostmi by měli její příznivci přinejmenším zpozornět. Každopádně je přinejmenším jasné, že Jana Bobošíková přesvědčila svou argumentací proti Lisabonské smlouvě v Partii s Richardem Falbrem opravdu výrazné procento diváků. Ten se tomu jen blahosklonně smál. Uvidíme, zda mu ten úsměv ale brzy nezamrzne. Zaráží situace v ODS - většina poslanců i senátorů této strany se vyslovila proti smlouvě. Její vedení v čele s Topolánkem však smlouvu tvrdě prosazovalo, a i po pádu vlády ji protlačilo Senátem, jehož šéf také zcela obrátil jak korouhvička.  Topolánek nejdříve stavěl euroskeptikem, pak byl proti euroústavě a najednou - zřejměve vidině postu eurokomisaře - obrátil a ani nerespektoval usnesení vlastní strany - a ta mu to, zdá se až na výjimky, celkem trpí a moc ji  nevzrušují ani celkem jasná porušení zákona při schvalování LS. Doufejme tedy, že to už nebudou tolerovat ti občané, co má ODS v názvu - tak jako to netrpěl Václav Klaus a raději odešel.

Sudetští Němci vyzývají ke zrušení Benešových dekretů

Ivana Haslingerová

A je to tady! Europoslanec a mluvčí sudetských Němců Berndt Posselt vyzval ČR, aby využila svého předsednictví EU ke zrušení takzvaných Benešových dekretů.

Tuto nehoráznost Berndta Posselta komentoval předseda europoslaneckého klubu ODS Jan Zahradil  slovy: „Agresivní rétorika europoslance B. Posselta znovuotevírající témata minulosti je v příkrém rozporu s hodnotami evropské integrace 21. století. České předsednictví v Evropské unii se rozhodně nebude zabývat záležitostmi již definitivně uzavřenými na dvoustranné i mnohostranné úrovni“.

Lze jen ocenit, že nás v Evropském parlamentu zastupují poslanci jako pan Zahradil, ale obáváme se, že pokud bude LS schválena, páni Posseltové se jim i nám všem stejně vysmějí. Již několikrát jsme upozorňovali na to, zda není  jednou z hnacích sil Německa při vehementním prosazování Lisabonské smlouvy (LS)  touha otevřít otázku Benešových dekretů. Poukazovali jsme přitom na nebezpečí zdánlivě nevinného kroku  eurofederalistů, že zahrnuli  do Lisabonské smlouvy i Chartu základních práv občanů EU. Tento krok může mít pro nás a také pro Slovensko nedozírné následky, protože činí z otázek rovnosti občanů EU a z  jejich případné diskriminace, včetně majetkové újmy, která jim  byla způsobena, případy, o kterých už nerozhodují soudy členských zemí, ale nově soud EU v Lucemburku. A je to tady! Ještě nebyla LS ani schválena  a již začínají Sudeťáci požadovat zrušení Benešových dekretů. A není se čemu divit. Vždyť by museli být hluší a slepí, aby výše uvedeného faktu nevyužili a nestěžovali si, že je  Československo po válce vysídlilo z "jejich" území a zabavilo jejich majetek – domy, statky, pole, továrny, lázeňské léčebny, sklárny a vinice, které zde museli zanechat. Tím, že Charta základních práv EU, jako součást práva EU, pomíjí české soudy, umožňuje Sudetským Němcům domáhat se restituce tohoto zabaveného majetku přímo u nově příslušného soudu v Lucemburku. Umožní jim dokonce přezkoumávat již platná a zdánlivě konečná rozhodnutí českých soudů o požadavcích sudetských Němců na odškodnění. V případě ratifikace Lisabonské smlouvy, jejíž je součástí, se sudetští Němci budou moci, ovšem už jako evropští občané, obracet na soud EU s žalobami na Českou republiku pro porušení principu rovnosti a z něj pak vyvozovat diskriminaci s následnou majetkovou škodou, s nárokem na plnou restituci od českého státu. Celý projekt LS je veden snahou jádra EU prosadit si větší podíl na rozhodování. Jediné správné řešení by bylo zastavit toto nátlakové prohlubování EU.

Prezident převezme Mezinárodní cenu Nadace Friedricha Augusta von Hayeka

 Radim Ochvat

Prezident republiky Václav Klaus navštíví ve dnech 9. – 10. května 2009 Freiburg (v Bádensku - Virtembersku). V sobotu dne 9. května se prezident zúčastní večeře se členy představenstva a kuratoria Nadace Friedricha Augusta von Hayeka. V neděli dne 10. května se prezident u příležitosti ceremoniálu udělování cen Hayekovy nadace setká s předsedou vlády spolkové země Bádensko - Virtembersko Güntherem Oettingerem a z rukou Romana Herzoga, bývalého prezidenta Spolkové republiky Německo převezme Mezinárodní cenu Nadace Friedricha Augusta von Hayeka. (snímek Markéta Kobrsková)

Senátoři, kteří chtějí obětovat samostatnost naší země

Ivana Haslingerová

Nový protektorát nám sice díky prezidentu republiky na štěstí nehrozí, ale včerejší 6. schůze Senátu by měla být varováním pro občany jak snadno by nás páni senátoři zaprodali opět cizině za symbolických 30 stříbrných. Každý občan by si měl proto podrobně prostudovat hlasovací listinu této mimořádné schůze, která rozhodovala o tom, zda je naše horní parlamentní komora ochotna obětovat svobodu a samostatnost naší země vydobytou před devadesáti lety prezidentem Masarykem z rakouského, před 53 lety v hrozné válce z německého a před 20 lety ze sovětského područí. Jakoby miliony životů položených za naši samostatnost nestačily. Měli bychom proto znát, kteří páni politici nás opět chtějí uvrhnout pod nadvládu dalšího superstátu - Svazu evropských socialistických republik (SESR), kde bude díky jeho ústavě – Lisabonské smlouvě (LS) o našem národě opět fakticky rozhodovat mocné Německo. (Jeho hlas se zvýší díky LS dvakrát, zatímco náš se sníží na polovinu. To byl jediný faktický důvod změny původní smlouvy z Nice na LS, úmyslně zastíněný nepodstatnými 500 stránkami nesrozumitelného textu o ničem). Proto by každý občan měl znát, kteří senátoři si zachovali hrdost a páteř a kteří jsou ochotni nás obětovat a podle toho se k nim v příštích volbách postavit. Proto uvádíme doslovnou sjetinu o hlasování v Senátu:

Ladislav Jakl: "Co je to za svět, co je to za mezinárodní organizaci, která nutí naše politiky vybrat si mezi dvěma zly?"

Ivana HAslingerová

Horní komora Parlamentu, Senát ČR, vyjádřila souhlas s evropskou  ústavní smlouvou, nazývanou podle místa jejího vzniku Lisabonskou (LS). Věříme, že náš pan prezident si zachová rovnou páteř, tak jako si ji zachoval po celých dvacet let od revoluce, a že svůj podpis pod ní vedle podpisu pana Topolánka nepřidá a že celou tu tragikomedii, která se odehrála v Senátu lze chápat dobrou pouze k tomu, že odhalila, kteří senátoři chtějí zaprodat naši republiku za svou osobní kariéru a kteří si zachovali rovnou páteř i přes lákadla vysokých postů. I přesto, že věříme, že nový protektorát nám i přes  zradu našich zákonodárců díky zásadovému postoji prezidenta republiky nehrozí, požádali jsme jeho nejbližšího spolupracovníka, osobního tajemníka a ředitele Politického odboru Kanceláře prezidenta republiky (KPR), Ladislava Jakla, o zodpovězení následujících otázek: *Kdybyste byl na místě pana prezidenta, co byste nyní vzkázal našim prodejným politikům? Podepsal byste tuto euroústavu? Pokud ano, tak za jakých podmínek? Víte, já na jeho místě nejsem. Ale vzkazovat mohu i nyní: své svědomí opíjíte konstrukcí, že jste měli jen dvě volby – špatnou (pro Lisabon) a tu ještě horší, být proti. Přemýšleli jste o tom, co je to za svět, co je to za mezinárodní organizaci, která Vás nutí vybrat si mezi dvěma zly? ...  Z výše uvedeného je jasné, že pan president nyní vyčká na rozhodnutí Ústavního soudu a bezprostřední nebezpečí ze ztráty národní suverenity naší zemi nehrozí. O to víc bychom se ale měli všichni zamyslet nad tím, co by se stalo s naší zemí, kdyby v jejím čele stál někdo jiný než Václav Klaus a bezmyšlenkovitě a patolízalsky svým podpisem LS ratifikoval.

Big Band Košvanec Jazz Orchestra  ve Španělském sále Pražského hradu

Ivanan Haslingerová

Prezident republiky Václav Klaus zahájil  ve Španělském sále Pražského hradu 51. koncert z cyklu „Jazz na Hradě“, který založil a pravidelně jej moderuje. Fanoušci jazzu, kteří koncert navštívili, mohli tentokrát sledovat vystoupení "Big Bandu Košvanec Jazz Orchestra". Soubor je sestavený ze špičkových hudebníků, jako je kontrabasista Jiří Mráz, bubeník Martin Šulc, anglický tenorsaxofonista Osian Roberts či americký klavírista Howard O´Brian. Svatopluka Košvance tak uslyšeli přítomní v čele souboru zkušených hudebníků různých generací přicházejících z různých prostředí – snad jako malé svědectví o přetrvávající schopnosti jazzu spojovat rozdílné. Svatopluk Košvanec (1936), který Big Band Košvanec Jazz Orchestra vede, patří po desetiletí k nejvýznamnějším osobnostem českého moderního jazzu. Od roku 1959 byl vedoucím sólistou Jazz Comba Ústí nad Labem a o více než deset let později členem Laco Décziho Jazz Celuly nebo Jazzového orchestru Československého rozhlasu (JOČR). Jak známo, v těchto dobách vládnoucí komunističtí představitelé považovali jazz za buržoazní pahudbu a jeho představitelům příliš nepřáli.  Pan Košvanec dojížděl na zkoušky i na koncerty z Ústí do Prahy na motocyklu. Při zahraničních vystoupeních JOČR si ale brzy získal pověst jednoho z nejlepších evropských trombonistů, a tak není divu, že ho roku 1987 Gerry Mulligan pozval do svého mezinárodního orchestru na festivalu v San Remu. Působil pak především v Americe a v Anglii, kde si získal pověst jednoho z nejvýraznějších sólistů.

Winston Churchill: "Nikdy neustupujte, nikdy, nikdy, nikdy, nikdy, v maličkostech ani velkých věcech, o kus ani o kousek, ledaže byste ustoupili cti a dobrému mravu. Nikdy neustupujte před nátlakem, nikdy se nepoddejte zdánlivě zdrcující převaze nepřítele."

Kožušník na pivu s Topolánkem, Fischerem i Švejkem

 Ivo Brokeš

Že je potřeba brát s nadhledem i tak navýsost urputné klání, jaké představuje volební kampaň, o tom názorně přesvědčil v hospodě „U Kocoura“ kandidát za ODS do EP Edvard Kožušník. Přítomným osobně představil oba stávající premiéry Mirka Topolánka a Jana Fischera a dokonce Josefa Švejka, a to díky animované předvolební hře určené pro Facebook. Premiéři i Švejk se „dostavili na pivo“ v podobě přesných kopií animovaných postav ze hry, v níž je možné nalézt také postavu samotného Kožušníka, dále Paroubka, Ratha, Putina a Obamy. Herní princip spočívá v nutnosti hráče o vybranou postavu pečovat, starat se o její celkový prospěch - zdraví, spokojenost a čistotu. Za účelem úspěšného rozvoje postavy musí být hráč také dobrým obchodníkem, jelikož některé předměty nebo i jídlo se musí nakupovat. Herní „peníze“ se získávají přizváním dalších přátel z Facebooku k účasti do hry. Mimo péči však může dojít i na souboje, kdy mezi sebou hráči s jejich postavami zápasí v „aréně“, na které je nutné mít dobrou fyzickou kondici.

Nový Mnichov?

Petr Paulczynski

 

Prosba senátorům ODS

Vážení zákonodárci,

dovolujeme si Vás oslovit jako lidé, kteří dlouhodobě podporují pravicovou politiku v ČR a dali Vám své hlasy v posledních senátních volbách. V předvečer Vašeho mimořádně důležitého rozhodování o ratifikaci Lisabonské smlouvy chceme apelovat na vaši osobní odpovědnost a Vaše svědomí. Voliči, kteří podpořili vaše zvolení vyjádřili touto volbou svůj nesouhlas s přijetím tzv. Lisabonské smlouvy a právem od Vás proto očekávají, že budete věrni volebnímu programu ODS, jež se vysloveně stavěl proti omezování suverenity ČR a převádění dalších rozhodovacích pravomocí na „Brusel.“ Věříme, že naši výzvu přijmete nepředpojatě a s otevřeným srdcem, jako samostatně uvažující osobnosti odpovědné voličům a svému svědomí.

S úctou

Mgr. Michal Semín, PhDr. Jiří Hejlek, Mgr. Petr Bahník, RNDr. Ivana Haslingerová, CSc. a Doc. Ing. Jiří Pancíř, CSc.

 V Praze 5. května 2009

Schválení Lisabonské smlouvy by poškodilo zájmy ODS

Lukáš Petřík 

 Lisabonská smlouva ustavuje novou Evropskou unii s právní subjektivitou. Nadřazenost unijního práva je na rozdíl od dřívějšího stavu ve smlouvě stanovena. Nový hlasovací systém nahrává státům jako jsou Francie a Německo, jejichž hlasovací pozici zdvojnásobuje, zatímco pozice České republiky se zhruba dvakrát zmenšuje. Smlouva není extrémně špatná pouze pro ČR, ale i pro ODS. ODS platí za Lisabonskou smlouvu obrovskou cenu. Mezi hlavní náklady patří porušování vlastního programu a kongresových usnesení a tím pádem znevěrohodnění strany před svými voliči a členy, zhoršení vztahů se svým otcem zakladatelem, které vedlo až k jeho rezignaci na čestné předsednictví, a vnitrostranické štěpení, které přispělo ke vzniku nových pravicových subjektů, které budou ODS přetáhovat hlasy voličů. I rebelové z ODS hlasující proti vládě uváděli jako hlavní důvod Lisabon. Schválení Lisabonu ve sněmovně tedy vládu nezachránilo, ono ji v posledním důsledku položilo. Primárním argumentem pro ODS, proč podpořit Lisabonskou smlouvu byl taktický postoj, který měl vést k udržení vlády, nikoli podpora smlouvy jako takové. Po pádu vlády již ODS není tímto vázána. Britští konzervativci navíc v případě pravděpodobného vítězství plánují vypsat referendum, v případě, že nebude ratifikace dokončena ve všech členských státech. Europoslanec Daniel Hannan mi potvrdil, že doufají v podporu ODS. Bylo by tedy velmi podivné, kdyby zástupci ODS hlasovali pro Lisabon a bodli tím do kudlu zad svého nejvýznamějšího a nejsilnějšího zahraničního partnera. Když senátoři ODS zamítnou Lisabon, seberou vítr z plachet euroskeptickým subjektům. Pokud ODS ale Lisabon podpoří, hrozí jí možný odchod další části členů. Euroskeptické subjekty pak odčerpají ODS část hlasů, což by mohlo  přispět k vítězství ČSSD. Senátoři ODS by tedy měli Lisabonskou smlouvu odmítnout!

Kdo vylidnil na 1. máje Brno?

Petr Paulczynski

Nacisté, neonacisté, holohlavci, radikálové, extremisté? Tato všechna epiteta bylo možno najít ve zpravodajství. Ani jedna z těch nálepek mi nesedí. Novináři všech politických barev, politologové či politici si zjednodušují hodnocení. Brno vylidnili ti, kteří ho nařídili uzavřít. V Brně, až na srocující se Romy s holemi v rukou, kteří si to s demonstranty chtěli rozdat, se nedělo vůbec nic. Dvě hodiny nudných projevů uspaly úplně všechny. Pozor! Jeden projev uspávající nebyl. Předseda DS Vandas mi tak trošku připomenul někdejšího rétora Sládka. Pěkně si zasurfoval na současné politické situaci, namixoval pozitivní diskriminaci, přidal trošku krize a slíbil davu, že všechny vymete. Myslím, že ten pán neřekl ještě své poslední slovo. „Policie bránila normálním lidem, aby se šli na demonstraci podívat. Brno uzavřela, jako kdyby vypukla epidemie. Má to jediný cíl, a to zastrašit lidi, aby se na nás nepřišli podívat, protože pak by zjistili, že máme pravdu,“ hřímal Vandas. „Je vidět, že současný režim má strach. V čele státu jsou jen zkorumpovaní politici, a DS je tak jedinou skutečnou opozicí," hřímal. Málokdo si uvědomuje, že roste podpora idejí, o které se ultrapravice opírá. Podstata jejích úspěchů spočívá v tom, že upozorňuje na skutečné problémy a přidává imaginární nebezpečí. Její stoupenci jsou osloveni tím, o čem vědí, že je pravda, zvláště, jedná-li se o problémy, které vládnoucí politické síly nejsou ochotny řešit. Jenom si nejsem jist tou ultrapravicí. Soudě podle jednoho transparentu bych spíš sázel na ultralevici.

Ono je to v médiích obecně zmatené. Nacisté přece nebyli nikdy pravicoví. NSDAP (Národně-socialistická německá strana práce) měla již v názvu slovo socialistická. Takže u tzv. neonacistických stran nejde  ani stínem o strany pravicové natož ultrapravicové. Neonacistická hnutí jsou hnutí ryze ultralevicová, stejně jako hnutí chocholatých anarchistů a Antify. Socialistické režimy vzniklé po 2. světové válce začaly označovat neonacistická hnutí jako "ultrapravicová", aby nemusely přiznat jejich masově socialistický charakter a nebyly spojovány s Hitlerovým socialismem. Že je to chybné o tom svědčí to, že typickým znakem jakékoliv pravice je zaměření na svobodu jednotlivce, což neonacisté nesplňují ani náhodou. (pozn. redakce)

Ve Skandinávii se ptají na české předsednictví a Lisabonskou smlouvu

Petr Kostka

Předseda Senátu Parlamentu ČR Přemysl Sobotka zakončil třídenní pracovní cestu po Skandinávii jednáním s finskými představiteli. Sešel se s předsedou finského parlamentu Sauli Niinistöem a s předsedou finské vlády Matti Vanhanenem, senátní delegace jednala i se zahraničním výborem parlamentu a s výborem pro budoucnost. „S panem premiérem jsme velkou část diskuse strávili nad otázkami spojenými s ekonomickou krizí a musím konstatovat, že pan premiér vyjádřil souhlas s řešeními, která pro boj s krizí navrhla předsedající česká vláda. Totéž zaznívalo z úst odborníků na výborové úrovni,“ uvedl Přemysl Sobotka. „Na každém jednání ve všech třech skandinávských zemích jsem zaznamenal mimořádný zájem o osud českého předsednictví po pádu vlády a tady ve Finsku dokonce prohlásili, že po dobu předsednictví by si žádná relevantní politická strana nedovolila ohrozit předsednictví hlasováním o nedůvěře vládě,“ řekl předseda českého Senátu. „Samozřejmě jsme byli všichni vystaveni otázkám na proces schvalování Lisabonské smlouvy u nás a všichni konstatovali, že 6. května budou oči všech upřeny na český Senát,“ uzavřel před odletem do Prahy Přemysl Sobotka.

Největší poslední chyba premiéra Topolánka

Ivana Haslingerová

Vzhledem k tomu, že po pádu vlády bude předsedat summitům EU prezident republiky Václav Klaus, vyskytuje se v dopisech redakci stále více názorů, že právě on se zapříčinil o její pád, aby se proslavil v EU. Pokládám proto za nutné tento nesmysl vysvětlit. Předně důrazně konstatuji, že prezident pád vlády nezapříčinil. Naopak předčasné volby velice komplikují svým o devět měsíců posunutým termínem situaci ke zviditelnění nově založené Straně svobodných občanů, která má pokračovat v idejích jeho bývalé ODS pod vedením jeho blízkého dlouholetého spolupracovníka Petra Macha a za účasti a podpory jeho synů. Vláda padla díky odchodu dvou zelených zhrzených dam do řad levice. Václav Klaus rozhodně nepřesvědčoval Martina Bursíka, aby v době vládní krize vyostřil spor uvnitř Strany zelených, vyloučil dvě koaliční poslankyně a řekl jim tím: "Váš hlas nepotřebuji". Dalo se čekat, že socialisté tohoto Bursíkova neuváženého kroku využijí a využili. Pan Rath koupil okamžitě obraz od pana Zuba (manžela zelené poslankyně Zubové) na výzdobu svého hejtmanství a pan Paroubek požádal o pád vlády. Jediný, kdo mohl ještě v tomto nešťastném okamžiku zamezit Jiřímu Paroubkovi, aby prosadil pád vlády, byl v té době již jen premiér tím, že by Paroubka předešel. Nikoliv prezident. Kdyby premiér podal sám a hrdě demisi s  žádostí, aby  pan prezident ponechal jeho vládu dovládnout po dobu předsednictví EU, pak by mu pan prezident s velkou pravděpodobností vyhověl. Topolánek by tím vyrazil zbraň z rukou socialistického diktátora, neboť by nebylo logické žádat o pád vlády v demisi a Topolánek mohl v klidu dokončit předsednictví EU. Po jeho skončení by pan prezident demisi přijal a začal s důkladností jemu vlastní hledat nového premiéra. Vláda pana Topolánka tak mohla s největší pravděpodobností klidně dovládnout do řádných voleb, protože pan prezident není nikým časově omezen. Hrad očekával tento postup, ale Mirek Topolánek nic takového neudělal, což byla největší chyba, kterou kdy udělal. Mohl zachránit tvář ČR v EU, vysmát se nabubřelému soupeři i zeleným hysterickým dámám a jeho ministři mohli v klidu dokončit ještě spoustu důležité práce. Chtělo to ale státnický nadhled a také pokoru. Mirek Topolánek ale, než by o cokoliv požádal pana prezidenta, raději obětoval  vlastní vládu, naprosto iracionálně útočil na prezidenta Klause a vymezoval se  vůči němu, místo toho, aby státnicky využil, že na Hradě vládne pravicově orientovaný státník.

Petr Mach hoden zápisu do Guinnessovy knihy rekordů

Ivana Haslingerová

Přiznám se, že když v prosinci po nešťastném Vysočanském kongresu ODS vyhlásil Ing. Petr Mach, PhD., 12. ledna 2009 na tiskové konferenci v pražském Autoklubu, že hodlá založit novou stranu – "Stranu svobodných občanů" (Svobodné), tak jsem i přes obrovskou úlevu a osvobození z té obrovské letargie a frustrace, která v té době v politice vládla, byla sice nadšená, ale nevěřila jsem, že v tak krátké době může tato strana vstoupit do povědomí všech občanů a uspět ve volbách. Nyní, přestože termín voleb byl zkrácen socialisty o 9 měsíců, si to již přestávám myslet. Události se valily jako lavina. Mach získal téměř obratem 1000 podpisů nutných k registraci strany a ihned po její registraci Ministerstvem vnitra dne 6. února 2009 svolal na svátek zamilovaných na sv. Valentýna 14. února 2009 "Valentýnský slučovací sněm" strany, na němž byl oficiálně pověřen jejím vedením, byli jmenováni 4 místopředsedové a Republiková rada. Jenže pesimisté stále tvrdili, že je nutné pokrýt všechny kraje pobočkami, jinak že bude strana jen jako ODA či US – klub pražských intelektuálů. Jenže Mach během dvou měsíců dokázal svolat slučovací sněmy Svobodných ve všech krajích, na nichž delegáti jmenovali předsedy a předsednictva a výsledkem je, že nyní má strana 15 krajských poboček a sídlo v centru Prahy těsně u Malostranského náměstí na Tržišti 1, tedy v lepším místě, než je sídlo ODS. Přitom nezabrala ODS žádné místnosti ani nepřetahovala zoufale přeběhlíky, jako kdysi US, ale vznikla spontánně zdola z občanů nespokojených se současným chováním politiků, podobně jako kdysi OF. A co víc, dokázala postavit velmi kvalitní kandidátku do voleb do Evropského parlamentu vedenou poradcem prezidenta republiky a zakládajícím členem ODS Jiřím Paynem a v anketě voličů na  Nova TV se umístila na druhém místě v závěsu za ODS se stejnými preferencemi jako ČSSD. O skvělém umístění ve volební kampani se Svobodní dozvěděli na happeningu "Čteme za vás Lisanbonskou smlouvu", který pořádali 19. dubna 2009 na Náměstí republiky v Praze. I když od listopadu 1989 vznikla na naší politické scéně více než stovka stran a hnutí, takový raketový start u žádné z nich nepamatuji. Aby strana po dvou měsících od svého vzniku měla celorepublikovou působnost, sídlo v nejprestižnější lokalitě Prahy a navíc volební preference srovnatelné s druhou největší politickou stranou, to si žádá zápis do Guinnessovy knihy rekordů. Nezbývá než si přát, aby tato mladá strana, plná nadšených mladých lidí, dostala ve volbách nejen do Bruselu, ale především do parlamentu maximum hlasů a aby zkultivovala opět naši politickou scénu jako svého času to dokázala ODS.

Svět byl kdysi rozdělen na zájmové sféry,
kdo nechtěl být "přivtělen", musel vlastnit kvéry,
k zabránění panice roztáhly se dráty,
vyznačily hranice, a tak vznikly státy, ach jó.

Státy měly povahu zuřivého býka,
dovolím si úvahu, corridy se týká:
vezmi hadr červený - býk je z něho jelen,
a pak mezi jeleny bude jelen vtělen, ach jó.

Zvířena je nevinná, nezná, co je otrok,
nepřečetla Darwina, neví, co je pokrok,
otevřeli hranice, podlehli tak dravcům,
a než přišly opice, patří vláda savcům, ach jó.

Od opice k člověku je už jenom krůček,
najednou jsme v pravěku: Homo peče bůček!

„Svoboda“ názorů a projevu podle šéfů EU!!! Děkuji, nechci!

František Matějka, člen Republikové rady Svobodných

"Kdyby se objevil jen náznak toho, že se chystá (Václav Klaus) narušit summit, ostatní šéfové zemí EU by prostě schůzku odložili na dobu, až předsednictví převezmou Švédové." Výše uvedenou větu o tom, jak se v EU českého prezidenta obávají, napsal na svém blogu mimo jiné i šéf bruselské kanceláře britského listu Financial Times Tony Barber. A takovým se máme vzdát bez boje podpisem Lisabonské smlouvy! Bruselští úředníci i šéfové států si zvykli na tento model, že jiný názor než „většinový“ prostě neakceptují. Rád bych těm pánům a dámám připomněl, že Václav Klaus je prezidentem suverénní země a že se těší u svých občanů  vysoké oblibě, na rozdíl od řady domácích politiků, kteří tak tlačí na přijetí Lisabonské smlouvy. Rád bych připomněl, že jeho názory nejsou zdaleka ojedinělé, jak se nám snaží všichni vnutit. Pánové a dámy z Bruselu by rádi odložili summit na předsednictví Švédska v obavě před Václavem Klausem. A já si opravdu nechci zvykat na to, že právě tito vědí vše lépe a nejlépe bez nás a bez lidí ve svých zemích… Nesouhlas lidí v EU s Lisabonskou smlouvou je totiž daleko vyšší, než se dočteme. Jen se o tom tolik nepíše. Ne nadarmo na domácí politické scéně nedávno Jiří Paroubek pohrozil jedněm novinám, že pokud se v kritice ČSSD „neumoudří“, dají své peníze na volby do propagace jiným. Přesně tak to totiž funguje i s Lisabonskou smlouvou a jejím protlačováním v EU. Pokud Václav Klaus na summit bude chtít jet a v souladu s jeho funkcí a podporou u občanů České republiky jej i řídit (po tom, co zde komediálním způsobem padla vláda), a pokud se díky tomu budou snažit šéfové států odložit summit až na předsednictví Švédska, bude to názorná ukázka důsledků případného přijetí Lisabonské smlouvy. Děkuji, nechci!

 

Tak tomu říkám prohra!

Miroslav Macek, GLOSY

Jak je vidět, Mirek Topolánek i Čunek s Bursíkem promptně naskočili na hák návrhů Jiřího Paroubka. A jak to tak vypadá, premiéra si prosadí Paroubek.  Je zcela neuvěřitelné, jak Topolánek a ODS ponechává jednání Paroubka bez potrestání a nevymáčel mu čumák v tom, co shozením vlády navařil! Tak tomu říkám prohra! Obávám se, velmi se obávám, že tím Topolánek (+ Čunek a Bursík) právě nastolili osmiletou vládu ČSSD... Fuj!

Na Žofíně se rozdaly manažerské Oskary

 Ivana Haslingerová

Tak jako každoročně se letos již po šestnácté sešli v pražském paláci Žofín nejúspěšnější manažeři firem působících v ČR, aby se utkali v nejprestižnější manažerské soutěži u nás – „Manažer roku“. Jejími vyhlašovateli jsou nejvlivnější zaměstnavatelské a podnikatelské organizace v ČR zastupující téměř milion zaměstnanců – Česká manažerská asociace, Svaz průmyslu a dopravy ČR a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR. Průběh hodnocení a vyhlašování soutěže organizačně zajišťuje Manažerský svazový fond (MSF). Ocenění v této soutěži se týká osobního přínosu manažerů k rozvoji firem a do finále soutěže jsou vybráni pouze manažeři, kteří pro společnosti jim svěřené udělali více, než se běžně od manažerů očekává. Proto je ocenění v této soutěži mezi manažery chápáno jako udělení Oskarů mezi herci. A kdo se umístil v letošním roce na stupních nejvyšších? Manažerem roku 2008 a Manažerkou roku 2008 se stali Jiří Cienciala který je předsedou představenstva a generálním ředitelem společnosti Třinecké železárny, a.s., Dr. Bohuslava Šenkýřová  rektorka Vysoké školy finanční a správní, o.p.s. „Věřím, že všem, kteří dnes stanuli na pódiu, se podaří v ekonomické krizi obstát a bude se jim v jejich práci dařit dosahovat skvělých výsledků jako doposud. A také doufám, že se stejně jako v v loňských ročnících připojí k naší snaze představovat veřejnosti nejschopnější české manažery, kteří přispívají k ekonomickému rozvoji svých regionů i celé země,“ uvedl při předání kytice Manažerce roku PhDr. Bohuslav Holub, ředitel Manažerského svazového fondu, který soutěž organizačně zajišťuje (třetí zleva).

Prezident republiky bude řídit summit Evropská unie – Japonsko

Prezident republiky Václav Klaus bude dne 4. května 2009 na Pražském hradě předsedat summitu Evropská unie – Japonsko, který se uskuteční v rámci českého předsednictví v Radě EU. Summitu se za Evropskou unii společně s prezidentem republiky zúčastní předseda Evropské komise José Barroso a generální tajemník Rady EU Javier Solana. V čele japonské delegace bude premiér Taro Aso.

Kam až bude Evropa ustupovat z obavy z muslimů?!

Ivana Haslingerová

Nedávno dala Velká Británie vymazat holokaust ze školních osnov, protože to uráželo "víru muslimského obyvatelstva", že se nikdy nestal.  Na štěstí generál Dwight D. Eisenhower dal při osvobozování koncentračních táborů vše zdokumentovat pro následující generace, které nebudou chtít věřit, že se taková zvěrstva mohla dít. Může být něco hrůznějšího a podlejšího, než popírat, že se ta hrůza děla a stala jen z obavy z muslimů? Kliknutím na presentaci pořízenou Eisenhowerem "Zdá se že to není možné!" se může každý přesvědčit, co to byl holokaust.

Kdo ve dvaceti nebyl komunista - neměl srdce, kdo ...

Josef Havránek

Ten známý  bonmot, v četných  obměnách, který se celý  nevejde do titulku, zní: Kdo ve dvaceti nebyl komunista  - neměl srdce, kdo jím zůstal ve třiceti - nemá mozek!  S pointou nelze než souhlasit, ale s tou  úvodní částí  mám obrovské potíže. Dovolím si  rozhořčeně oponovat. Minimálně, alespoň ti dvacetiletí, kteří v komunistickém režimu vyrůstali, zažívali ho na vlastní kůži,  a nebyli to jen obyčejní prospěcháři, k tomu, aby vstoupili do strany, museli nutně  postrádat obé -  srdce i  mozek... Trochu komplikovanější, už méně jednoznačné je to s těmi  staršími ročníky, které  se kdysi  s komunismem nepěkně  zapletly. Nejčastěji se  hovoří o světové krizi, nezaměstnanosti, bídě, zradě našich západních spojenců, atd. To všechno tady opravdu  bylo, jenže - vyhánějte čerta ďáblem! Od těch pamětníků obvykle slýcháváme, až překvapivě  podobné výmluvy, které bylo kdysi  slyšet  od Němců po prohrané válce. Také to začínalo  tou světovou krizí, bídou, nezaměstnaností a končilo  deklarovanou  nevědomostí o brutalitě nacistického režimu, utrpení přepadených  národů, koncentračních táborech, vyvražďování atd.,atd. Ta lidská  paměť je  zatraceně selektivní! Už je to  hodně dávno, co jsem v Klementinu  trávil spousty času  listováním dobových novin a časopisů především z let 1945 - 48. Troufám si proto odvážně  tvrdit, že každému gramotnému, který měl skutečný zájem, muselo být jasné, co  komunismus obnáší,  kam  směřuje. O komunismu si mohl každý udělat objektivní obrázek, dokonce už ve třicátých letech. Jen těžko lze popřít, že vedle toho  goebelsovsky prolhaného Julka Fučíka, který měsíce cestování  po   stalinismem zmítaném  Sovětském svazu přetavil do reportáží popisující sovětské Rusko  jako ráj na zemi a další nestydaté propagandy, převážně levicové umělecké fronty, vycházely i jiné, pravdivé, otřesné  informace a knihy  popisující skutečný život  v komunismu. Kdo však  nechtěl slyšet a vidět, ten neslyšel a neviděl! Když tak poslouchám ty obligátní, vesměs  trapné výmluvy bývalých komunistů, bývá mi z toho dost smutno. Ta typická  neschopnost, či spíše neochota, lidské rasy, připustit  si alespoň  na sklonku života nepříjemné pravdy, je deprimující...

Fuj to bylo leknutí!

Petr Paulczynski

Bože pomoz ještě jednou  Václavu Klausovi zvítězit nad zlem a nenávistí!

Ivana HAslingerová

Když přišlo do redakce 17. dubna 2009 "Prohlášení vedení ODS ke spekulacím o zapojení exprezidenta V. Havla do předvolební kampaně ve prospěch ODS", nemohla jsem uvěřit svým očím. Při četbě věty "ODS se spojuje s kýmkoliv, kdo je ochoten pomoci", již zbývá pouze doplnit "s kýmkoliv, třeba i s Marťany", a je to stejný výrok jako Topolánkem tolik vysmívaný výrok Jiřího Paroubka. Vlastně horší, protože Marťani ČSSD nikdy neublížili ani nedělali zákeřné podpásové útoky na jejího zakladatele. Zatímco Václav Havel a jeho přátelé zorganizovali na zakladatele ODS známý sarajevský atentát za účelem nejen zničit jeho, ale především celou stranu a s ní celou ekonomickou reformu naší země. Sarajevský atentát byl nejhorší událostí, která se od listopadu 1989 v naší zemi udála. Jeho strůjci se neštítili před jeho provedením za pomoci tehdejšího guvernéra ČNB a Havlova přítele Josefa Tošovského vyvolat umělou měnovou krizi, která přerostla v krizi bankovní, ta pak v krizi finanční a ta nakonec ve všeobecnou krizi ekonomickou. Byl tudíž velmi promyšleně připravován a jeho strůjci se neštítili, v touze po změně kurzu vlády doleva, ožebračit běžné občany a navodit umělou ekonomickou krizi jen proto, aby dokázali, že Klausova úspěšná ekonomická transformace vede ke snižování životní úrovně občanů. Od  Sarajevského atentátu  nevládla již ani jednou skutečně pravicová vláda. Panu Topolánkovi žijícímu v zaslepené pubertální nenávisti k Václavu Klausovi nezbývá než blahopřát k dotažení Sarajevského atentátu do zdárného konce. Mohl přitom svoji vládu před ostudným odvoláním uchránit. Stačilo, aby se domluvil s prezidentem, že podá demisi on sám s tím, že prezident zajistí její přijetí až po dokončení předsednictví a termín voleb vyhlásí po dohodě s ním tak, aby vyhovoval ODS. Po  přijetí demise pověří pana Paroubka, ať ukáže co umí, čímž by ho před lidmi do voleb zesměšnil až běda. Tak by totiž jednal každý státník bez ohledu na své osobní antipatie. Pan Topolánek tuto poslední šanci měl a Hrad čekal, že ji využije! Jenže k tomu neměl, bohužel, dost politické vůle a především pokory. Raději obětoval nejen stranu, ale celý národ a spojil se s pravdoláskovou levicí, než by o cokoliv požádal nenáviděného prezidenta. Kdyby nešlo o životy nás všech, tak bych řekla: "Pane Topolánku gratuluji, dokázal jste zničit dílo svého předchůdce a ublížit mu jak jen možno!" Jenže takto jen s hrůzou říkám: "Bože zachraň naší vlast před dalšími Topolánky a pomoz ještě jednou lidem kolem Václava Klause zvítězit nad zlem a nenávistí Sarajevčíků a Topolánků!"

Vyjádření Jana Zahradila na nabídku Jiřího Havla k výměně volebního programu ODS za kolo

Jan Zahradil, lídr kandidátky ODS do evropských voleb

Vážený pane Havle, posílám Vám jeden výtisk programu ODS zdarma. Můžete v něm listovat, kdykoliv budete tápat a ztrácet víru ve vlastní úsudek a schopnosti. Jsem přesvědčen, že program na povznesení této země a života občanů by neměl být předmětem obchodu. Navíc Vaše heslo „kvalita za kvalitu“ v tomto případě vůbec neodpovídá skutečnosti. Proto nereflektuji na nabídku vyměnit program za Váš prastarý bicykl. Můžete na něm nadále vesele drandit.

Z ODS je velká Unie svobody

Ladislav Jakl

Někdo tomu říká Lípa, někdo Dřevíč, někdo Pravdaláska. Všichni ale vědí, o koho jde. Kromě toho, že zcela jistě jde o volné zájmové vlivové seskupení, jde také o médii, veřejným životem i byznysem se prolínající ideové společenství. Nepotřebuje členské průkazy, spojuje je pohled na svět. Pohled, který společnost vidí jako hračku ve vlastních rukou a sebe jako nositele dobra.

Ladislav Jakl s předsedou Strany svobodných občanů Petrem Machem na happeningu strany "Čteme za Vás Lisabonskou smlouvu" na Náměstí Republiky v Praze 

Tento „pravdoláskovní“ fenomén občas přeskočí do politiky a následky jsou zpravidla strašlivé. Virus slabého „hostitele“ zabíjí, silného zdecimuje. Pak ale hyne sám, i se svými ambicemi. Když zachvátí malou, nově vzniklou stranu, pak takový subjekt nepřežije jedny dvoje volby. Proto se virus snaží napadat i silné a etablované strany. Před časem napadl stranu lidovou a ta sotva přežila, když si horkotěžko uchovala alespoň jádro svého lidového konzervativismu. Napadl i sociální demokraty, kteří pak před pěti lety ve volbách do Evropského parlamentu získali osm procent hlasů. Jen zavržení tohoto viru pomohlo socialistům zpět do původních pozicí. V roce 1997 virus napadl ODS a způsobil její rozštěpení. Menší část – Unii svobody – zahubil úplně, ve větší přežíval a čekal na svou příležitost. A nyní se zdá, že si dává k svačině tu část velkou, tu původní. Pozná se to podle mnoha rysů, kterými se dnešní ODS stále více podobá včerejší US.

Je to jasné - Topololánek byl v Bruselu vyměněn za robota

 Vitezslav Kremlík

Dlouho bylo záhadou, jak to že pan Topolánek tak obrátil kabát. Jak mohl z ničeho nic tak o 180 stupňů otočit názory. Z euroskeptika se stát eurohujerem. Z nepřítele Lisabonské smlouvy jejím advokátem. Situace se ale začíná vyjasňovat. Zdá se, že toto vůbec není pan Topolánek... Ale Topolnátor. První známky, že něco není v pořádku, se začaly objevovat na recepcích. Pan Topolánek dříve rád procházel mezi hosty se sklenkou něčeho dobrého a cpal se chlebíčky. V posledních měsících ho ale nikdo neviděl jíst ani pít.  V době návštěvy presidenta Obamy došlo k zvláštnímu incidentu. Když Obamova ochranka zapnula rušičky mobilních telefonů, pan Topolánek najednou oněměl a jakoby zkameněl. Uprostřed rozhovoru se španělským velvyslancem se odmlčel a dlouhou dobu bylo z něj slyšet jen vrčení servomotorů. Při interview s redaktorem BBC došlo k výpadku proudu a premiér Topolánek z ničeho nic přešel do plynulé arabštiny, přestože tímto jazykem nikdy v životě nemluvil a ani ho neovládá. Všechno nasvědčuje, že premiér Topolánek je řízen dálkovým ovládáním. Tyto historiky jsou sice úsměvné, ale jen na chvíli. Vyvstává totiž otázka, co se stalo se skutečným panem Topolánkem. Zřejmě byl unesen na jedné ze svých cest do Bruselu a nyní strádá v některé z tamních šatlav. Jelikož byl nahrazen androidem, nikdo ho nepostrádá a nehledá. Nenechme pana Topolánka v nouzi! Dožadujme se u Evropské komise jeho vrácení. Svobodu Topolánkovi! Odvezte si svého dálkově řízeného robota zpátky do Bruselu a vraťte nám našeho euroskeptického premiéra.

Dramatik Havel napsal komedii společně s ODS

František Matějka, člen Republikové rady Strany svobodných občanů

Nemohu Václavu Havlovi odpustit, že se v roce 1989 v podstatě dohodl s komunisty a neinicioval sám jejich zrušení. Kdo jiný by to měl tenkrát udělat. Koho jiného by národ poslechl. Kolik problémů by naše země nemusela řešit těch dvacet let. Kdyby byl Václav Havel v politice tvrdší, ani dnes jsme nemuseli řešit řadu problémů, které nás provází v souvislosti s tichou velkou koalicí. V minulých volbách se postavil za Zelené. Ptám se, proč to není i teď. Co se změnilo? Nejen to. Václav Havel nám zmodral. Současnou ODS označil dokonce za méně arogantní, než v dobách za Klause. Nevzpomínám si, kdy Klaus zvedl na půdě parlamentu prostředníček, nebo se pral s novináři.

Václav Havel nejen mění barvy podle ročních období, ale dokonce se stal příznivcem NATO, které chtěl po svém zvolení do čela státu rozpustit jako Varšavskou smlouvu. Snímek ho zachycuje po jeho projevu na Konferenci o NATO v Senátu Parlamentu ČR. A co víc, Miloš Zeman, který označil kdysi tehdejšího poslance Jířího Payneho navrhujícího vstup naší země do NATO za politického skinheda mu nadšeně tleská. A to se říká, že slovo dělá krále!

Je to opět jeho další dětinský postoj vůči Klausovi, protože jinak už mu na palec šlápnout nemůže?

Nejhorší role Evy Holubové

Ladislav Jakl

Eva Holubová je velmi dobrá herečka. Jednou jsem jí to dokonce sám s úklonou řekl. Bylo to v září roku 1990 v klubu Stalin, v bizarně morbidním, a dobu tak vystihujícím prostředí podzemí někdejšího komunistického monumentu na Letné, v temných a zatuchlých zákoutích rozvalin bolševické modly. Někdo by mohl říci, že zas tak úžasná ta Holubová není, že spíše recykluje pořád stejnou machu, která jí sedí a kterou roubuje na každou roli. Jenže já - jako pamětník Pražské pětky - mám pro tuhle generaci slabost a její příslušníky pořád vidím očima pro mě tak zajímavých kusů 80. let. Když ale říkám, že je velmi dobrá herečka, musím s povzdechem dodat, že jedna role se jí nevyvedla vůbec. Role Evy Holubové. Pokusím se o pojmenování příčiny, kvůli které Eva Holubová svou roli Evy Holubové tak zpackala. Její naturel ji vede do prostředí pražské intelektuální kavárenské levice (která o sobě neví, že je levice), kde patří k bontonu donekonečna omílat nadávky na Klause a pohoršovat se nad nekulturností národa. Správný příslušník téhle snobské společnosti nejvíce oslní nadávkou a pohrdlivým odsudkem.

Pozdní hněv a krokodýlí slzy

Ivo Slavík

Premiér Mirek Topolánek se oprávněně zlobí na Jiřího Paroubka kvůli jeho vyděračskému přístupu při jednání o řešení tuzemské politické krize. Je to však jen další Topololánkova naivita. Co jiného už by se totiž dalo čekat od - uvozovky - politika – uvozovky, který dramaticky více než ostatní nadřazuje své ego veřejnému zájmu? Mirek Topolánek tak sklízí žeň politických chyb, jichž se dopouštěli od de facto patového volebního výsledku voleb. Jistě lze oprávněně namítnout, že se i leccos dobrého podařilo, ale za cenu vážných ztrát v počtech politických sympatizantů. V hodnotově rozkolísané koalici se proti stejně silné opozici nic nedá prosadit. Krátce po volbách se dalo Paroubkovu vydírání efektivně čelit. Nestalo se. Po stranickém kongresu nastalo tak široké rozkročení, o kterém se nesnilo ani sarajevským atentátníkům. I pak se Paroubkovu vydírání ještě dalo s politickou představivostí čelit. Znamenalo by to však demisi, za předpokladu, že by bylo s prezidentem dojednáno další pokračování vlády po dobu předsednictví a předčasné volby po jeho skončení. Tehdy by to patrně ještě bylo možné. Nestalo se a pád vlády se stal neodvratitelnou variantou vývoje. Tentokrát již v takovém rozložení, které předsedovi Paroubkovi dovoluje ODS diktovat své podmínky a zcela vážně zatahovat komunisty do hry o novou vládu. S tím už má ostatně Paroubek zkušenosti, kdy stafáž legitimity jeho koalice tvořila i Unie svobody, jejíž mnozí členové se za předsedování Mirka Topolánka do ODS houfně vracejí. Přes všechnu bídu ještě i dnes existuje možnost, jak se vyhnout Paroubkovu smrtícímu polibku a zachránit kredit ODS. Znamená to však opustit Topolánkovo Paroubkovské lpění na egu a upřednostnit hodnoty, s nimiž jeho strana bývala tradičně spojována. Z Jánského vršku by mělo zaznít, „Jirko z ´Liďáku´, éto tvoje dělo, vládni, jak umíš, ukliď po sobě rozlitou polívku a nezatahuj vyděračské praktiky z Lidového domu do české politiky!"

Lisabon prezident nepodepíše

Ladislav Jakl

V ODS zvítězila pravda a láska

Petr Paulczynski

Prezident s chotí pořádají na Hradě slavnostní oběd na počest ČBK

Prezident republiky Václav Klaus přijme společně s manželkou Livií Klausovou ve středu dne 22. dubna 2009 ve 12.30 hodin na Pražském hradě členy České biskupské konference. Po setkání bude následovat pracovní oběd na počest členů České biskupské konference (ČBK)pořádaný prezidentem republiky a paní Livií Klausovou.

Quo vadis ODS aneb Havel volebním tahákem?

Petr Paulczynski

Koukám jako taxikář na drobné. Tak prý nám bude sekundovat v kampani pan exprezident Havel. První místopředseda ODS David Vodrážka  řekl, že představitelé strany zatím s Havlem ani nikým jiným z jeho okolí nehovořili, ale Havlovu podporu by uvítali. "Samozřejmě bychom se tomu určitě nebránili nebo bychom to i uvítali, protože v té intelektuální sféře - mezi touto skupinou obyvatel - pan exprezident je velká autorita," prohlásil. Podle Vodrážky je to "typově člověk, který pro nás určitě může být přínosem". Panebože!! Jakoby nestačila ta infiltrace příznivců pravdy a lásky v současném kabinetu. Na jedné straně z pragmatického hlediska je to zdánlivě chytré. Na druhé straně je to úplný odklon od někdejších ideologických kořenů ODS a podklad  k otázce, zdali je politika skutečně jenom o pragmatizmu. Kam onen pragmatizmus ODS vlastně přivedl? ODS rozhodně neměla silnou vládu. Kam  nás přivedli pragmaticky vybraní koaliční partneři, bez ideologického spříznění,  pragmaticky získaní přeběhlíci? ODS za tento pragmatizmus právě zaplatila, ale je to konečná cena?  ODS jako vítěz voleb neměla  v rukou finance. A nakonec nemá v rukou nic. Způsob vládnutí ODS připravuje vládu sjednocené levice. Proč vytahujeme kartu Havel? Že by jenom proto, že taky nemá rád Václava Klause? Asi zafungoval princip: nepřítel mého nepřítele je můj přítel. Copak ODS neví, že koho  Václav Havel políbil udělil mu polibek smrti? Koho má Havel ve prospěch volby ODS oslovit? Jestliže chce ODS Havla jako nového maskota,  ukazuje, že Klausův odchod byl promyšlenější než by se zdálo. Ale  někdo se dneska musel hrozně zasmát. Byl to Jiří  Paroubek a ta jeho P.R. agentura z USA.

Jan Kraus – píárko pro ČSSD, KDU-ČSL, Zelené...

Petr Štěpánek

Vzpomínáte si ještě na pořad Volejte řediteli? A jakým způsobem ho Vladimír Železný používal a občas i zneužíval? Když potřeboval nastolit nějaké téma, včetně politických, „udělil“ si slovo a na dané téma – bez jakékoli oponentury – pohovořil. Když si s někým potřeboval vyřídit účty, nemilosrdně ho z obrazovky znectil. Pochopitelně – aniž by ten druhý také dostal slovo. Když chtěl některého politika popostrčit – včetně sebe samého – také se vždy našel způsob. Právě kvůli Volejte řediteli vedla Rada pro rozhlasové a televizní vysílání s televizí Nova správní řízení o odejmutí licence k vysílání. Železného z toho tenkrát málem trefil šlak.Vladimír Železný z obrazovek zmizel, nevymizelo však pokušení podobným způsobem zneužívat televizi. Uvolněte se, prosím je sice formátově jiný typ pořadu, ale není to tak, že Jan Kraus zde uplatňuje úplně stejné praktiky jako Železný ve Volejte řediteli? S bulvárem mají problémy desítky celebrit. Ale jen Jan Kraus si s ním své osobní věci vyřizuje prostřednictvím pořadu financovaného veřejnoprávní televizí.  (A to je právě rozdíl mezi Železným a Krausem. Železný na soukromé televizi mohl propagovat koho chtěl, ale na veřejnoprávní je to protizákonné (red.))  Stejně veřejnoprávní obrazovku zneužívá, když chce znectít kupříkladu pořadatele ankety TýTý. Druhá strana prostor k vyjádření nedostane.Blíží se volby lidoveckého předsedy. Michaele Šojdrové se u Krause dostane podpory a zacházení, o kterých se jejím protikandidátům může jenom zdát. Píárko jak vyšité. Je třeba ukázat „lidskou“ tvář Davida Ratha, šup s ním do Uvolněte se, prosím před nebývale krotkého Krause. Blíží se evropské volby, kandidují desítky lidí. Příležitost blýsknout se v populárním zábavném pořadu však dostane pouze zelená kandidátka. Že tu pak ze sebe sama udělala husu, je jiná story. Nikdo Krausovi neupírá, že je vtipný a pohotový moderátor, ale svého výsadního postavení na obrazovce veřejnoprávní televize dlouhodobě zneužívá. A z jiné strany: Jaká je to vizitka pro Českou televizi, že její prestižní pořad moderuje ausgerechnet člověk, o kterém se v mediálním zákulisí dobře ví, jak moc blízko má k opozičnímu lídru Jiřímu Paroubkovi? Ano, to samo o sobě není nic proti ničemu, proti osobnímu gustu žádný dišputát. Ovšem to, že to z obrazovky, nota bene veřejnoprávní, je vidět – a ono to vidět opravdu je – je věc setsakra veřejná.

Plná ústa nesmyslů aneb Paroubkova demokracie uvnitř samotné ČSSD

František Matějka, člen republikové rady Strany svobodných občanů

Jiří Paroubek musí uklidňovat poslance své vlastní strany, kteří vyslovením nedůvěry vládě a předčasným skončením funkčního období Sněmovny přijdou o devět měsíčních platů. Mnozí z nich se totiž bojí, že už se nemusí dostat na nové kandidátky v předčasných volbách.Ale ale, copak, pánové? Každý si naplánoval své výdaje ve výši super platu na celé období a než jste shodili vládu, nepočítaje že to vyjde, zapomněli jste na fakt, že přijdete taky dřív sami o křeslo? Jiří Paroubek upozornil na usnesení, které by měl výbor dnes přijmout. Vyzývá krajské a okresní organizace, aby současné poslance dávaly na volitelná místa kandidátek. Má to být podle něho odměna za to, jaký tlak museli během volebního období snášet a za to, že vydrželi.  To, že ČSSD nanominovala polovinu úřednického kabinetu a kritizovala kandidáty ostatních, aby pak  předseda Jiří Paroubek prohlásil, že "to není to naše vláda," k vládě se nezná a všechny nabádá, ať s ní nespolupracují a věnují se volební kampani, to bych mu nezazlíval. To je totiž u něj naprosto normální. Konstatováním, že si vychovají novou Petru Buzkovou, opět zcela popřel osobnostní předpoklady nové kandidátky a tak jako v mnoha jiných případech se rozhodl lidi předělat k obrazu svému. Jiří Paroubku, vězte, že jen opravdu blbý šéf si pod sebe nebere lepší lidi, než je on sám. A tak nám zjevně v řadách ČSSD budou dál sedět lidi s přehazovačkou na hlavě. Ale hlavně že moc nekecaj a hlasujou jak je potřeba. Svědomí nesvědomí.

S beranem ve znaku proti Lisabonu

Petr Mach,  předseda www.svobodni.cz

Strana svobodných občanů si do svého znaku vybrala berana jako symbol odhodlanosti. Při volbách do Evropského parlamentu chce spolupracovat s hnutím Libertas irského odpůrce Lisabonské smlouvy Declana Ganleyho. Chce především bojovat proti Lisabonské smlouvě – čtěte: Svobodní se představili, odmítají Lisabon, slibují nízké daně.   Stranu podporuje řada známých osobností osobností, včetně obou prezidentových synů Jana a Václava, malíře Adolfa Borna, houslisty Václava Hudečka, ortopeda PavlaDungla...

 

Happenig Svobodných na Náměstí Republiky!

Strana svobodných občanů (Svobodní) zve všechny občany, kterým není lhostejný osud naší země a nechtějí v budoucnu žít pod německo-francouským socialistickým protektorátem na happening s názvem "Čteme za Vás Lisabonskou smlouvu".

"Happening se koná po celou  neděli 19.4. na Nám. Republiky v Praze. Kdokoliv je vítán a může se připojit k řetězovému čtení Lisabonské smlouvy. Ukažme tak senátorům před jejich rozhodováním o Lisabosnké smlouvě, že se jedná o nesrozumitelný a pro Českou republiky velmi evýhodný dokument, který mění podmínky našeho členství v EU v náš neprospěch. Občaně se mohou seznámit s našimi kandidáty do Evropského parlamentu, kteří v něm budou prosazovat zájmy naší země a nikoliv jen své pozice,"  zve všechny předseda Svobodných doktor Petr Mach.

Bližší info: Letáček ,Tisková zpráva

Václav Klaus: "Je Darwinismus věda, nebo ideologie?"

Radim Ochvat

Prezident republiky Václav Klaus bude v pondělí dne 20. dubna 2009 od 17.00 hodin v pražském Autoklubu moderovat seminář na téma „Darwin a Darwinismus – Věda, nebo ideologie?“ Seminář pořádá Centrum pro ekonomiku a politiku a vystoupí zde Jan Zrzavý, profesor Přírodovědecké fakulty Jihočeské univerzity, Jaroslav Flegr, profesor Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy, Jiří Vácha, emeritní profesor Masarykovy univerzity, Anton Markoš, docent Přírodovědecké fakulty Univerzity Karlovy a Petr Hájek, zástupce vedoucího Kanceláře prezidenta republiky. 

Krize není důvodem k zestátňování bank

Petr Kostka

Předseda Senátu Parlamentu ČR Přemysl Sobotka přijal ministra zahraničních věcí a zároveň ministra financí Monackého knížectví Francka Biancheriho.„S panem ministrem jsme se bavili především o bankovnictví a daňových systémech v době krize, protože v Monaku sídlí, podle ministrových slov, na 80 bank. Monako má bankovní dohled dobře organizován, krize se jej proto dotkla nepřímo, především skrze pokles bankami spravovaných portfolií. Shodli jsme se, že krize by neměla být zneužívána pro politické cíle jako je zestátňování či přílišná regulace bankovního sektoru,“ uvedl předseda Senátu. „Pan ministr mě rovněž ujistil, že Monako plně spolupracuje s institucemi potírajícími praní špinavých peněz a bankovní operace teroristických skupin a podporuje daňovou spolupráci v rámci OECD,“ dodal Přemysl Sobotka. Během jednání se oba státníci bavili i o vzájemné spolupráci Monaka a České republiky a o bilaterálních vztazích. I tady kladli důraz na průhlednost a čistotu bankovního sektoru bez přílišného vlivu státu.

Mirek Topolánek: "Je třeba udělat vše pro to, aby  nedošlo k návratu komunistů k moci"

Mirek Topolánek se sešel v Kramářově vile s delegací Konfederace politických vězňů vedenou jejich předsedkyní Naděždou Kavalírovou. Setkání se uskutečnilo na přání Konfederace, která chtěla premiéru Mirku Topolánkovi poděkovat za dosavadní spolupráci a zejména za obranu svobody a polistopadového vývoje. Obě strany se shodly, že v nadcházejících předčasných sněmovních volbách je třeba udělat vše pro to, aby k dvacátému výročí pádu totality nedošlo k návratu komunistů k moci, a to ať už ve formě přímého, či nepřímého podílu na vládě. Zároveň zúčastnění vyjádřili obavy, aby krize a volební kampaň nepřinesly posun k receptům omezujícím svobodu a zvyšujícím podíl moci státu po vzoru tzv. reálného socialismu. Mirek Topolánek v závěru předal Naděždě Kavalírové šerpu s vyšitým heslem prvního českého premiéra Karla Kramáře: „Pravdou, třeba i proti všem“.

Proč ale chce nastolit pan Topolánek ve spojení se sarajevčíky pravdoláskovní třetí cestu ke komunismu, to je záhadou? Na nezaujatého pozorovatele to působí jako rozdvojení osobnosti a to je vážná a hlavně velmi nebezpečná porucha.(red.)

Sérií jarních projektů v Senátu Parlamentu ČR

Petr Kostka

Senát Parlamentu ČR ještě před začátkem tradičního Kulturního léta, které zahajuje v červnu, připravil na jarní měsíce sérií projektů. Od otevření zahrady 1. dubna mohou její návštěvníci shlédnout výstavu „NATO: Svoboda i odpovědnost, 60 let existence a 10 let členství“. Od 25.4. přibude i expozice věnovaná pátému výročí vstupu ČR do EU. Ve Výstavní síni Senátu je instalována výstava „Od Mnichova k protektorátu“, která potrvá do neděle 3. května a od středy 6.5. jí vystřídá expozice s názvem „Klobouk dolů – Pokrývky hlavy významných českých osobností“. Na sobotu 25. dubna připravil Senát tradiční Setkání s veřejností, věnované letos 10. výročí vstupu ČR do NATO a 5. výročí členství v Evropské Unii. V rámci kulturního programu vystoupí Staroměstský dixieland Praha a Staropražský pouťový orchestr. Příchozí návštěvníci budou moci ochutnat tradiční česká piva, připraveno bude pohoštění.  Setkání s veřejností začíná v 15.00 hodin, Valdštejnská zahrada se tento den otevře pro veřejnost ve 14.00 hodin. Předpokládaný konec Setkání je plánován na osmnáctou hodinu. Vstup na výstavy i na Setkání s občany je volný. Čtvrtý ročník projektu Kulturní léto v Senátu pak startuje  18. června a potrvá až do 10. září,  každý čtvrtek od 17.00 hodin nabídne ve Valdštejnské zahradě kulturní vystoupení. Součástí projektu jsou i komentované prohlídky Valdštejnské zahrady. Probíhají pravidelně jednou týdně vždy v úterý od 15.00 do 15.45 hodin a každou první sobotu v měsíci v sudé hodiny od 10 do 16 hodin. Účast na prohlídce je nutné rezervovat předem v  Informačním centru Senátu. Maximální počet na jednu prohlídku je 50 osob. Trasa prohlídky směřuje od stanice metra Malostranská směrem k Sala terreně a prohlídky se konají za každého počasí.

Rasismus nebo pud sebezáchovy ?

Petr Homola

Dnes jsem obdržel zajímavý článek, jehož nejsem autorem. Myslím si ale, že takto nevídaně odvážný postoj v Evropě, natož v České republice zkrátka nezaznamenáme. Myslím, že paralel z našeho života naleznete několik. Přečtěte si ho také: Muslimové, kteří chtějí žít podle islámského práva Sharia, byli ve středu vyzváni, aby opustili Austrálii, čímž se vláda zaměřila na radikály ve snaze odvrátit možné teroristické útoky. Předseda vlády Kevin Rudd sám pak rozhněval některé australské muslimy prohlášením, že podporoval špionážní agentury ve sledování národních mešit :  „Přistěhovalci, ne Australané, se musí přizpůsobit. Přijměte to, nebo odejděte. Jsem unavený obavami tohoto národa u toho, zda nejsme ohroženi nějakými jedinci či jejich kulturou. Od teroristického útoku na Bali jsme u většiny Australanů zaznamenali nárůst vlastenectví. Naše kultura se vyvíjela během více než dvou století bojů, pokoušení a vítězství milionů mužů a žen, jež usilovali o svobodu. Mluvíme převážně anglicky, ne španělsky, libanonsky, arabsky, čínsky, japonsky, rusky, nebo jakkoli jinak. Tudíž, pokud se chcete stát součástí naší společnosti, naučte se jazyk! Většina Australanů věří v Boha. Není to žádný politický pravicový nátlak, ale prostý fakt, neboť právě křesťanští muži a ženy založili tento stát na křesťanských principech, což je jasně zdokumentováno. A je jistě vhodné, aby to bylo vyobrazeno na stěnách našich škol. Pokud vás bůh obtěžuje, navrhuji vám, abyste uvažovali o jiné části světa jako svém domově, neboť Bůh je součástí naší kultury. Vaši víru můžeme akceptovat a nebudeme se ptát „proč“. Vše, co žádáme, je, abyste Vy akceptovali tu naši a žili s námi v souladu a pokojném soužití.Toto je naše země, naše půda a náš způsob života dáme Vám veškerou příležitost k tomu, abyste toto  všechno mohli užívat. Ale jakmile jste si začali stěžovat, naříkat a remcat o naší vlajce, našich závazcích, naší křesťanské víře nebo našem způsobu života, velmi Vám doporučuji využít další přednosti naší skvělé australské svobody - práva odejít. Pokud jste nešťastní, odejděte. Nenutili jsme Vás sem přijít. Požádali jste, abyste tu mohli být. Tak přijměte zemi, která přijala vás.“

Senát obdržel ocenění za  dobrou komunikaci s veřejností

Petr Kostka

Předseda Senátu Parlamentu ČR Přemysl Sobotka převzal ocenění za 2. místo v komunikační soutěži v kategorii nejlépe komunikující instituce. Soutěž vyhlašuje společnost Westminster. Jedná se o třetí ročník unikátního výzkumného projektu EMGC (European Monitor of Government Communications), který pravidelně monitoruje úroveň komunikace institucí veřejné správy. Doposud se  výzkum realizoval pouze v České republice, letos poprvé proběhl také v ostatních zemích EU. V rámci třetího ročníku výzkumného projektu bylo osloveno celkem 1 565 domácích a zahraničních institucí, výsledky jsou vyhlašovány v 7 kategoriích. „Tohoto ocenění si vážím, potvrzuje naší snahu o účinnou a trvalou komunikaci s médii a s veřejností. Senát neustále rozšiřuje počet programů a projektů, které ho přibližují lidem,“ uvedl při předání předseda Senátu Přemysl Sobotka. „Jsme ústavní institucí a základem naší práce je tvorba legislativy a zahraniční politika, což jsou pro občany relativně nezáživné věci. Jsem proto rád, že se nám daří přitáhnout pozornost k Senátu a ukázat, o čem naše práce je, v čem je důležitá a v čem jsme úspěšní,“ dodal Přemysl Sobotka. Snímky zachycuje pana předsedu na "Tradiční setkání senátorek a senátorů se zástupci sdělovacích prostředků" v budově Senátu.

Jiří Paroubek opravdu nežije na naší planetě

David Vodrážka, 1. místopředseda ODS

ODS vyjadřuje překvapení nad tím, že představitelé ČSSD se opravdu domnívají, že pád vlády v době českého předsednictví nepoškodil prestiž České republiky v očích zahraničí. Pilný čtenář zahraničního tisku Jiří Paroubek zřejmě po pádu vlády, který zapříčinil, přehlédl titulky i obsah textů zahraničních médií, které na tuto situaci reagovaly. Ani v  jednom textu, který se týkal pádu vlády v ČR ve vztahu k předsednictví Radě EU, se neobjevilo pozitivní hodnocení tohoto kroku. Ať se pan Paroubek ohání průzkumy jak chce, nedokáže odstínit to, co jím vyvolaný krok znamenal pro prestiž ČR v zahraničí – důkaz nekompetentnosti a amatérismu socialistické opozice, který v konečném důsledku poškodil nejen ČR, ale i další státy bývalého východního bloku. Jiří Paroubek, který proslul svými výroky o marťanech a mauzoleích, ve kterých konzultuje své politické kroky,  asi opravdu nežije na téhle planetě. Pokud opravdu věří tomu, že shození vlády uprostřed předsednictví nepoškodilo ČR, přestože ho za tento krok kritizovala celá světová veřejnosti, žije na Marsu. Nevnímá, jak poškodil dobré jméno naší republiky i naší ekonomiku, kolik pracovních míst ohrozil. Jiří Paroubek nevidí krizi, kterou způsobil, nezajímají ho problémy lidí. Současná hospodářská krize je pro něho pouhým prostředkem, jak docílit prosazení svých partikulárních zájmů, a parazitovat tak na neštěstí mnoha našich spoluobčanů. Vybrané citace ze zahraničního tisku:

Co kdyby Lisabonská smlouva prošla

Jiří Payne, lídr kandidátky Svobodných do EP

V posledních týdnech se ozývají radikální protesty proti "náhubkovému" zákonu. Na první pohled není zřejmé, které argumenty jsou správné. Možná nám hrozí daleko větší problémy se svobodou slova v návaznosti na případnou ratifikaci Lisabonské smlouvy.  Lisabonská smlouva má učinit z EU subjekt mezinárodního práva. Kdyby vstoupila v platnost, ocitneme se EU druhý den v politickém systému, ve kterém neexistuje skutečná opozice, který nelze demokratickými nástroji ani ovlivnit, natožpak změnit. Český Ústavní soud nevzal v úvahu zmíněnou skutečnost, že občan nemá žádnou možnost svým hlasováním politiku Bruselu jakkoliv ovlivnit. Lisabonská smlouva občanům odnímá práva, která byla doposud zaručena Ústavou.

Jiří Payne hovoří na ustavujícím sněmu Strany svobodných občanů po zvolení jejím místopředsedou. Zprava naslouchají předseda Svobodných Petr Mach, místopředseda Miroslav Bednář a místopředseda Benjamin Kuras

Na EU jako na subjekt mezinárodního práva se totiž začnou vztahovat všechna ustanovení Rady Evropy. Protože legislativa EU má již převahu nad národními legislativami, měly by být všechny členské země EU vyloučeny z Rady Evropy, protože svým občanům přestaly garantovat politické svobody. Nebudou-li, autorita Rady Evropy tím rovněž navždy skončí. EU ztratí postavení obhájce politických práv a svobod. Je vysoce pravděpodobné, že Lisabonská smlouva přinese Evropanům velké utrpení. 

Občan napsal do Bílého domu

Stěžoval si na zacházení, jehož se dostalo zajatci z afghánské války. Následuje kopie odpovědi z Bílého domu: Vážený stěžující si občane, děkujeme Vám za nedávný dopis, v němž jste kritizoval zacházení se zajatci z Talibanu a Al-Kajdy, kteří jsou v současné době drženi v Guantanamo Bay na Kubě.  Jistě se rád dozvíte, že díky obávám občanů jako jste Vy zřizujeme program přeškolení teroristů „Liberálové přebírají odpovědnost za zabijáky“. Na základě jeho pravidel jsme se rozhodli umístit jednoho teroristu do Vaší osobní péče. Budete o Aliho Mohammeda Ahmeda bin Mahmuda pečovat dle standardu, které jste osobně písemně vyžadoval. Ahmed je sice mimořádně násilnický sociopat, ale doufáme, že Vaše citlivost k - dle Vašeho popisu - problému jeho postojů mu pomůže překonat tuto povahovou vadu. Možná máte pravdu, když tyto problémy popisujete jako pouhé kulturní rozdíly. Terorista, kterého tímto adoptujete, je výjimečně zdatný bojovník v boji muže proti muži, a dovede ukončit lidský život za použití tak jednoduchých prostředků jako je tužka nebo pilníček na nehty. Je též znalcem ve vyrábění řady výbušných zařízení z předmětů obvyklých pro chod domácnosti, takže možná uznáte za vhodné tyto předměty před ním skrývat, pakliže se ovšem neobáváte, že by ho toto jednání mohlo nějak urazit. Ahmed si nebude přát jakkoliv komunikovat s Vaší paní nebo Vašimi dcerami, neboť považuje všechny ženy za formu majetku, který nedosáhl úrovně člověka. Jsem si ale jist, že si po nějaké době Vaše paní a dcery zvyknou a naopak budou rády, že se těší anonymitě, kterou jim poskytuje burka. Připomeňte jim pouze, že to vše je součástí projevu úcty k jeho kultuře a náboženské víře.

Paroubek bojuje za komunisty

 Petr Štěpánek

Jiří Paroubek prohlásil, že přijetí nového volebního zákona už nejde stihnout. Opravdu? Ono by to samozřejmě šlo, ale muselo by se chtít. Koneckonců, ať už bude volební zákon jakýkoli, pro ČSSD a ODS s obdobnými preferencemi budou podmínky vždy stejné. Proč se tedy Paroubkovi nechce? Protože bojuje za komunisty, svůj mocenský rezervoár. Při líčení nedostatků stávajícího volebního zákona novináři obvykle zmiňují pouze disproporci mezi obdobným procentuálním výsledkem a zcela rozdílným počtem mandátů lidovců a zelených. Zatímco KDU-ČSL v minulých sněmovních volbách volilo 386 706 lidí (7,22 %) a získala 13 mandátů, Straně zelených dalo hlas 336 487 lidí (6,29 %), za což však obdržela pouze 6 mandátů. Mnohem zajímavější závěry ovšem vyplynou porovnáním jiných čísel. Součet voličů KDU-ČSL a Strany zelených byl 723 193 (13,51 %), což se přelilo celkem do 19 mandátů. Oproti tomu KSČM volilo pouze 685 328 lidí (12,81 %), tedy o 37 865 méně. Ale ouha! KSČM za tyto hlasy obdržela 26 (!) mandátů, tedy o 7 více. To se to pak vykřikuje, že volby dopadly 100 na 100 a že ČSSD je druhý vítěz. Houby s octem!  Strany vládní koalice (ODS + KDU-ČSL + SZ) volilo celkem 2 615 668 lidí (48,89 %), zatímco ČSSD + KSČM pouze 2 414 155 lidí (45,13 %), tedy o 201 513 (!!!) méně, v procentuálním vyjádření o 3,76 % méně. Čistě pro zajímavost: 3,76 % reprezentuje při spravedlivém přepočtu 7 mandátů. Volební pat v roce 2006 nevytvořil výsledek voleb, nýbrž volební systém. Žádný druhý vítěz ve skutečnosti neexistuje, to jen pokřivená pravidla komunistům (přesněji spíše politické straně jejich velikosti) přisypávají a Jiří Paroubek z toho profituje. Přesně tohle chce Paroubek zachovat! Proto se změně volebního zákona tak úporně brání.

Začíná příjem žádostí do dvou dotačních programů

Lucie Kocourková

Na podnikatele čeká šest miliard korun. Od zítřejšího dne mohou podnikatelé posílat registrační žádosti o dotace z programů Rozvoj a Inovace – Inovační projekt. Celkem mohou získat šest miliard korun. Dvě miliardy na podporu nových výrobních kapacit z programu Rozvoj, čtyři miliardy na inovativní projekty zvyšující efektivnost procesů výroby a poskytování služeb z programu Inovace – Inovační projekt. „Programy Inovace – Inovační projekt a Rozvoj patří k nejžádanějším dotačním programům Operačního programu Podnikání a inovace. V předchozí výzvě programu Rozvoj agentura CzechInvest obdržela 695 registračních žádostí v hodnotě téměř pěti miliard korun. Dvě skončené výzvy programu Inovace – Inovační projekt přilákaly 693 zájemců, kteří agentuře CzechInvest odeslali registrační žádosti v hodnotě dosahující třinácti miliard korun. Také u aktuálních výzev očekáváme velký zájem ze strany podnikatelů,“ upozorňuje Lukáš Vymětal, ředitel divize Strukturální fondy agentury CzechInvest.

Prezident republiky navštívil "Novou expozici českého umění "  v NG

Ivana Haslingerová

Rok 2008 proběhl v Národní galerii (NG)ve znamení významných výstavních projektů. Od ledna do prosince loňského roku prezentovala Národní galerie v Praze též řadu významných zápůjček ze zahraničních galerií (např. zcela poprvé byla v naší zemi prezentována historická kolekce světové fotografie) a recipročně podpořila zápůjčkami z vlastních fondů mnohé zahraniční projekty. Ve výstavním přehledu za rok 2008 figuruje bezmála 30 realizovaných projektů.  

"Jednou z priorit je být otevřenou institucí a zprostředkovat českému, rovněž však zahraničnímu divákovi kontakt s uměleckými ikonami i méně známými díly, která vinou totalitního dusna nemohla být veřejně prezentována," vysvětluje generální ředitel NG Mialn Knížák panu prezidentovi

 Sbírka moderního a současného umění otevřela NOVÉ EXPOZICE ČESKÉHO UMĚNÍ 1890 - 1930. Jedná se o  otevření expozic moderního a současného umění. Slavnostní vernisáže, která se uskutečnila v Malé dvoraně Veletržního paláce se účastnil prezident republiky Václav Klaus. Autoři koncepce a kurátoři jsou generální ředitel Národní galerie Milan Knížák a ředitel sbírek moderního umění NG Tomáš Vlček.

Hon České televize na neplatiče postihuje často i nevinné: Braňte se!

Miroslav Zeman 

Hon na neplatiče koncesionářských poplatků České televize a rozhlasu přitvrzuje. Při tomto lovu však dochází často k omylům, na které Česká televize naopak může doplatit prohranými spory. Česká televize se nechává zastupovat externími advokátními společnostmi, které jsou na úspěchu při vyhledávání neplatičů a vymáhání dlužných poplatků přímo finančně zainteresovány. To vede ke značné až přehnané aktivitě, která se však může často obrátit proti televizi. Dostihnout vás může i několik let starý dluh. Po několika letech pak přichází upomínka na tisícové částky. Za vystavení dopisu advokátem zaplatíte i 10 000 korun. Často však neoprávněně. Chtěla získat neoprávněně 135 korun, zaplatila tisíce.  Lidé mají strach, platí i když nic nedluží. Je však smutnou realitou, že mnoho lidí, kterým i neoprávněná výzva k úhradě starého dluhu na poplatku přijde, požadované částky včetně advokátních odměn raději zaplatí, protože už si nejsou jisti, zda skutečně nedošlo před lety k nějaké chybě, nebo mají prostě strach ze soudního řízení a dalších nákladů, které by museli v případě neúspěchu zaplatit. Ač se některé případy neoprávněného vymáhání televizních poplatků u soudu vysvětlí a Česká televize či rozhlas je za své jednání finančně „potrestáno“. Mnoho lidí či firem raději zaplatí pro svůj klid. I proto se tato strategie České televizi stále vyplácí. Méně však už běžným občanům.

Jidáš Mesiášem?

    Jiří Bečvář, budoucí emigrant.        

            Pozorovateli našeho veřejného života neunikne, jak se bořitel Paroubek natřásá před kamerami v roli zachránce, který státotvorně pomáhá řešit vládní krizi, aniž by jen zmínkou zavadil o fakt, že tuto krizi způsobil. Kritiku schytal Paroubek z českého prava i evropského leva. Bylo by zajímavé býti muškou na stěně a vidět ho jak se tváří, když mu předáci socialistických stran spílali, že se takovéto gesto v době předsednictví nedělá. Důležitým momentem, před pádem vlády, bylo vystoupení prezidenta Klause na sjezdu ČSSD, ve kterém zdůrazňoval, že socialisté v minulosti upřednostňovali zájmy republiky před zájmy strany a apeloval, aby tak vystupovali i nyní. ČSSD udělala přesně pravý opak. Nedivil bych se, kdyby odpůrci Lisabonské smlouvy, nyní proces ratifikace poslali k ledu. Humorné bylo pozorovat tváře socialistických poslanců, když utrpěli vítězství. To, co bylo laciným populistickým gestem, získalo najednou reálné obrysy celorepublikového průšvihu. Žádný jásot ve sněmovně. Snad jim došlo, že tímto krokem uzavřeli pokrevní bratrství se svými rudými názorovými souputníky, na které budou v nedaleké budoucnosti závislí. Co můžeme přeci čekat po volbách? Smrt Zelených, možná rozkol KDU s ČSL a jejich vygumování ze sněmovní mapy. Zůstane-li na prvém křídle ODS sama, pak nalevo je jediná možnost: vláda socialistů v područí komunistů. Děsivá realita!

Prezident  se prošel pěšky 1. světovou válkou

Ivana Haslingerová

Dělová salva vypálená  9. dubna 2009 na počest hrdinů 1. světové války zahájila výstavu „Pěšky 1. světovou válkou“ v Tereziánském křídle Starého královského paláce na Pražském hradě. Slavnostní vernisáže se osobně zúčastnil prezident republiky Václav Klaus, pod jehož záštitou se výstava koná. V expozici s podtitulem „Objektivem neznámého vojáka“ návštěvníci uvidí dosud nevystavený soubor téměř 160 autentických fotografií, které dokumentují jeden z nejkrvavějších konfliktů v našich dějinách.  Snímky s podtitulem „Objektivem neznámého vojáka“ představují vzácné svědectví o životě řadových vojáků při tažení rakousko-uherské armády. Zapomenuté negativy neznámého autora objevil ve svém archivu fotograf Jaroslav Kučera (vpravo za panem prezidentem). Další exponáty – především zbraně, které vojáky při jejich tažení provázely - zapůjčil Vojenský historický ústav Praha. Autory fotografií nejsou zvláštní váleční zpravodajové, takoví, jací už v roce 1853 vyjeli s laboratoří na speciální káře do Krymské války a o pár let později i do americké Občanské války,  ale obyčejní civilisté a vojáci,  narukovaní ateliéroví fotografové a fotoamatéři, kteří neváhali vzít si do pole už tehdy populární fotoaparát.  A soudě podle počtu z nejrůznějších míst publikovaných snímků  jich  bylo zřejmě značné množství, avšak  nic bližšího o nich není známo. I české časopisy té doby uváděly pod snímky z války  jména autorů jen zcela výjimečně.

Vidíme světlo na konci tunelu?

Daniel Jaroš za přispění sekretariátu ČMA

Výkon hospodářství rozvojové Evropy, zejména ČR, byl dle guvernéra ČNB Zdeňka Tůmy ještě na začátku krize až do podzimu 2008 dobrý.  Ohledně českého bankovního sektoru Tůma upozornil na jeho stabilitu i při tomto globálně krizovém scénáři, čímž ČR patřila k pouze třem sledovaným ekonomikám na světě, jejichž bankovnictví odolalo bez státní podpory. Místní finanční sektor měl dvě klíčové výhody:  zdejší banky prakticky nevyužily ony finanční nástroje, které většině světových bank způsobily hluboké ztráty a objemy vkladů přesahují potřebu prostředků pro úvěrování, čímž místní banky nejsou nucené se nad míru refinancovat na nyní drahém zamrzlém finančním trhu.  Přes stabilitu českého bankovnictví se ČR stejně jako ostatní státy rozvojové Evropy dle Tůmy nemůže osvobodit z krize samostatně.Největší problémy jsou způsobeny otevřeností ekonomiky a měnovými riziky.  Státní podpůrná opatření byla dle Tůmy v ČR i jinde vypracována a i částečně integrována, ale nemohou vyřešit celou problematiku bez přiměřeného ozdravného procesu. Okamžik zavedení evropské měny guvernér hodnotí neutrálně jako „politickou otázku“. Považuje argumenty pro i proti euru za oprávněné a vyvážené. Počítá se zavedením nejspíše v letech 2013 až 2015.

Příčinou krize je především morální bída

John Bok

Příčinou krize je především morální bída. Přelom hospodářské krize? Nevěřím v žádné přelomy samy od sebe. To, čemu jsme si zvykli říkat hospodářská krize, je jiné jméno pro mravní bídu. Mravní bída je příčina, hospodářský úpadek je následek. V naší zemi je mnoho lidí, kteří se domnívají, že hospodářský úpadek lze sanovat penězi. Hrozím se důsledku tohoto omylu. V postavení, v němž se nacházíme, nepotřebujeme žádných geniálních obratů a kombinací. Potřebujeme mravní stanoviska k lidem, k práci a veřejnému majetku. Nepodporovat bankrotáře, nedělat dluhy, nevyhazovat hodnoty za nic, nevydírat pracující, dělat to, co nás pozvedlo z poválečné bídy, pracovat a šetřit a učinit práci a šetření výnosnější, žádoucnější a čestnější než lenošení a mrhání. Máte pravdu, je třeba překonat krizi důvěry, technickými zásahy, finančními a úvěrovými ji však překonat nelze, důvěra je věc osobní a důvěru lze obnovit jen mravním hlediskem a osobním příkladem. (Výrok Tomáše Bati z roku 1932)

Český unikátní rekord!

 Josef Louda

Balonový vzduchoplavec uskutečnil český unikátní rekord! Jednalo se o úspěšný pokus, odstartovaný z pětisettunové "letadlové lodi" Európé /o délce 53 metrů/, přímo z centra pražské metropole. Loď plovoucí na Vltavě měla kotviště na Františku a ke startu balonu odplula až k samému Karlovo mostu, na odhled panoramatu Pražského hradu.  Stalo se v pátek 10. dubna 2009 v časných hodinách ranních. Z jednoho ze snímků je patrno, že rozložený balon dalece přesahoval palubu tak, že po obou stranách jej musela jistit parta mladých nadšenců horkovzdušného létání. A teď to hlavní-pilotem byl český nejznámější "balonář" Jan SMRČEK, majícísvé letecké zkušenosti v USA, Turecku, Maroku, Mongolsku...
"Musel jsem dodržovat přísná bezpečnostní pravidla. Vždyť jen hmotnost vzduchu v plném balonu dosahuje 800 kilogramů! Plnění balonu na palubě Európy a následný vzlet po celou dobu jistila doprovodná požárnická loď. Jak jste byl svědkem - veškeré přípravy se konaly ještě za tmy, naštěstí za dobrých povětrnostních podmínek, které nám předpověděli naši meteorologové. Ten pohled shůry nad Pražským Hradem při vycházejícím slunci-ten ale stál zato!" - svěřil se po návratu na zem na okraji Prahy šťastný rekordman, kterýsi tak splnil zase jeden ze svých klukovských snů... (foto Josef Louda /www.fotomotiv/

EP požaduje konkrétní kroky k vypořádání se s komunismem

Mgr. Martin Mejstřík, Dr. Neela Winkelmann-Heyrovská

Motto: Ceterum autem censeo Carthaginem esse delendam!

Usnesení "O svědomí Evropy a totalitě" bylo ve čtvrtek 2. dubna 2009 schváleno drtivou většinou Evropského parlamentu, včetně sociálních demokratů poměrem hlasů 553:44:33.  Je to vskutku historické usnesení. Poprvé od vstupu nových členských států do Unie, dvacet let po zhroucení komunistických režimů ve východní polovině Evropy, se poslanci ze západní i východní Evropy shodli na společném usnesení, které odsuzuje totalitní režimy v Evropě a žádá po členských státech, Radě Evropy a Evropské komisi zcela konkrétní kroky vedoucí k vypořádání s dědictvím komunistické totality. V usnesení připomínají evropští poslanci mimo jiné, že dominantní zkušeností v západní Evropě byl pouze nacismus, zatímco východní Evropa zažila diktatury dvě, nacismus i komunismus, a je proto třeba usilovat o lepší pochopení historického dědictví těchto zemí. Evropští poslanci odsuzují všechny zločiny proti lidskosti a rozsáhlá porušování lidských práv, kterých se totalitní režimy dopustily. Osobnosti, které se aktivně stavěly proti bezpráví komunistických režimů, je důležité připomínat jako hrdiny totalitní éry. Evropský parlament vyslovuje těm, kteří bojovali proti tyranii a utlačování, úctu a uznání a zároveň vyjadřuje obětem komunistických zločinů a jejich rodinným příslušníkům účastenství a uznání jejich utrpení. Evropská unie se dále ústy poslanců hlásí ke zvláštnímu dílu odpovědnosti za dodržování lidských práv a zásad právního státu nejen uvnitř Evropské unie, ale i mimo ni a podporuje posílení mezinárodní spravedlnosti. Usnesení vyzývá členské státy mimo jiné, aby byl 23. srpen vyhlášen Evropským dnem památky obětí totalitních režimů.

Překlenovací vláda se určitě zapotí

Mirek Topolánek, předseda vlády ČR

Česká republika prošla velkými zvraty od začátku po chaosu, který nastal po 24. březnu, kdy padla vláda bez toho, že by kdokoli měl připravený plán B, že by kdokoli měl nějaké řešení. Věděli jsme, že chceme na půdorysu čtyř demokratických stran sestavit vládu, která nás dostane k jedinému možnému řešení, to jsou rychlé volby. To se nám podařilo, protože nakonec rozhodují poslanci i o zákonu, který urychlí volby, i o důvěře nové vlády. Poslanci ODS, ČSSD, KDU-ČSL a Strany zelených se pod takovou dohodu podepsali a tyto podmínky budou plnit. Od letní překlenovací vlády nečekáme žádná velká politická témata, přesto jí budou čekat poměrně těžké úkoly. Po 9. květnu bude muset dokončit české předsednictví, např. červnovou Radu a další summity, které by neměly být problémem. Nová vláda bude muset realizovat protikrizová opatření, proto jsem velmi rád, že jsme se dohodli na kompromisu, který bude moci nastupující vláda realizovat. Dále bude muset sestavovat rozpočet a udržet celou administrativu v chodu do předčasných voleb 9. a 10. října. To jsou úkoly, které nejsou vůbec malé a ta vláda se určitě zapotí a bude muset přes léto velmi intenzivně pracovat.Nastupující premiér Jan Fischer dal jasně najevo, že to bude právě on, kdo bude sestavovat vládu. Volební zákon nyní leží v Poslanecké sněmovně, stačí pro jeho přijetí prostá většina. V tuto chvíli nicméně nemá podporu ČSSD. Je proto zcela evidentní, že současný systém vyhovuje jak sociálním demokratům, tak komunistům. Komunisté získali o procento méně, než obě menší strany – ty získaly o sedm mandátů více. Nemám pocit, že by to bylo prosaditelné, není to ani v podmínkách naší dohody, ale bylo by dobře se tím zabývat.

Nechci dva prezidenty a dvě vlády

Ivana Haslingerová

Mladá občanská platforma uspořádala v pražském Autoklubu diskusní večer s lídry tří kandidátek do Evropského parlamentu na téma „Budoucnost Evropské unie".  Akce se měla původně konat na půdě Vysoké školy ekonomické v Praze, ale vedení školy toto setkání nepovolilo. Sál Autoklubu ČR v Opletalově ulici byl důstojnou náhradou a uvítal tři lídry kandidátek do Evropského parlamentu, Jiřího Havla za ČSSD, Jiřího T. Payneho za nově vzniklou byť též parlamentní stranu – Stranu svobodných občanů (SSO) – a Jana Zahradila za ODS.  Diskuzi, které se zúčastnila bezmála stovka posluchačů, zahájil Jiří Havel vizí současného a budoucího vývoje Evropské unie a jejích přínosů. Jeho projev se dá shrnout, že je vášnivým zastáncem budování evropského superstátu a europeistou se  vším všudy. U federalistů, k nimž patří, přetrvává slepá víra, že když zavedou shora kolektivizující mechanismy, dospějí k  nirváně, kdy bude vše fungovat dobře. Je to podobné Marxovu modelu beztřídní společnosti. LS pokládá za jedno z technických řešení, které k tomuto jeho snu o evropském impériu přispívá. V protikladu s ním druzí dva řečníci zastávají názor liberální a národnostní. EU si přejí jako volné sdružení suverénních států, které se sdružily za účelem společné celní unie a volného obchodu. Neboli takovou, do níž jsme kdysi vstupovali. Nemají nic proti ekonomické spolupráci, ale impérium nechtějí. Všechny nadnárodní celky se dříve či později rozpadly. EU je jen dalším podobným pokusem v řadě. Nejde proto podle nich rozhodně o finální okamžik evropského dějepisu. Neboli ekonomickou integraci si přejí, ale neshodují se s panem Havlem v pohledu na integraci politickou. Genius Evropy je podle nich v její různosti. Každé glajchšaltování bere lidem svobodu. Budování suverénního úřednického impéria nemá proto podle nich smysl, jak správně připomněl Jan Zahradil: "Právě proto, že EU(15) zůstala politickým trpaslíkem, mohla se stát ekonomickým obrem."

Současnou vládní krizi koalice nezpůsobila, přesto našla řešení

Předseda Senátu Parlamentu ČR Přemysl Sobotka

Jsem rád, že se podařilo najít řešení politické krize v této zemi. Oceňuji dohodu poslaneckých klubů všech tří koaličních stran a vítám, že se k této dohodě přidala i ČSSD, jejíž předseda Jiří Paroubek vládní krizi způsobil. Vítám dohodu na vzniku úřednické vlády a podporu ústavnímu zákonu na zkrácení ústavního období. Vládní koalice, přestože současnou politickou krizi nezpůsobila, přistoupila k jejímu řešení konstruktivně a zodpovědně a našla dohodu s demokratickou opozicí. Věřím, že současné dohody urychlí vyřešení politické krize, která dramaticky, navíc v době ekonomické krize, poškodila obraz České republiky v EU i ve světě.

Český bard Josef Fousek sedmdesátníkem

Josef Louda

Josef Fousek-český to bard – autor mnoha  písničkových textů, básní a aforismů, navíc fotograf a neskonale moudrý člověk s obrovským smyslem pro humor,  oslavil v kruhu svých přátel svoje sedmdesátiny, což dokladuje perníková sedmdesátka, kterou mu do galerie Cesty ke světlu Zdeňka Hajného dovezl nejmladší z nejstaršího rodu pardubických perníkářů Pavel Janoš. Moderace večera, který byl nabit  duchovními i hmotnými „příspěvky“  ctitelů a ctitelek, se ujala  jedna z nejčastějších interpretek jeho písňové tvorby a šéfka Gospel Timu Zuzana Stirská (drží v ruce 7)  Foto autor, www.fotomotiv.cz

Fragmenty se přidávají k přání Josefa Loudy. Pepíčka Fouska si již léta velmi vážíme a máme ho moc rádi především pro jeho moudrost a citlivost. Ta se nějak z dnešního života víc a víc vytrácí. Přejeme mu, aby tu byl mezi námi ještě nejméně do stovky a těšil nás všechny svým moudrým humorem a krásnými písněmi.

Hlasování o nedůvěře vlády s bezprecedentním výsledkem vyžaduje přiměřené řešení

Ratifikace Lisabonské smlouvy: aktuální otazníky

Ivana Haslingerová

Vysoká škola CEVRO Institut a Úřad vlády ČR – Odbor informování o evropských záležitostech pořádaly v atriu vysoké školy CEVRO Institutu konferenci na téma „Ratifikace Lisabonské smlouvy (LS) : aktuální otazníky“. Obsazení bylo vyvážené od zapřisáhlých odpůrců až po její veleobdivovatele. Konferenci zahájili rektor vysoké školy CEVRO Institut Prof. Dr. Miroslav Novák (na obrázku uprostřed, vpravo od moderátora Petra Koláře) a ředitel odboru informování o evropských záležitostech Úřadu vlády ČR Mgr. Ondřej Karas jménem svých spolu-pořadatelských institucí. PhDr. Kateřina Jacques ze strany Zelených (druhá zleva), která je členkou  výboru pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR. Nemá prý obavy ze ztráty demokracie a suverenity. Předseda nejmladší parlamentní strany  (není to překlep, v předsednictvu strany je senátorka Liana Janáčková, takže strana má zastoupení v horní parlamentní komoře), Strany svobodných občanů, Ing. Petr Mach, Ph.D. vysvětlil své argumenty proti ratifikaci Lisabonské smlouvy, které vedly až k založení jeho nové politické strany. Ratifikace LS znamená podle něj skrytý zvrat politického systému v neprospěch demokracie. "Jsem hluboce přesvědčen, že není opravdu dobrá. LS rozšiřuje většinové hlasování. Snižuje váhu hlasu ČR a umožňuje změnu smlouvy v budoucnu bez nutnosti ratifikace v ČR. Německo a Francie chtějí obsadit jurisdikci ČR," uvedl Mach a připomněl, jak se vyvíjel postoj našich politických seskupení ke znění LS, jak své postoje čelní představitelé diametrálně měnili a jak není možné věřit jejich slovům.

Josef Fousek: "Člověk musí mít naději, i kdyby to byla  jen iluze..."

Vladimír Rogl

V e středu 12. března 2009 se dožil sedmdesáti let  svérázný  umělec -  básník, písničkář,  fotograf, boxer, tramp, kytarista, vynálezce,  herec, textař  a  autor dvou desítek úspěšných knížek  -  Josef Fousek, který celý život žije v Kladně.  Dávno už  překročil pomyslné hranice našeho regionu a je populární nejen díky svým knihám, které se na knihkupeckých pultech nestačí ani ohřát, ale také celé řadě vystoupení, koncertů a pravidelným nedělním Dobrým jitrům v Českém rozhlase. I letošní „kulaté“ jubileum oslavil – jak jinak – na jevišti Semaforu a na celé řadě vystoupení.  Typickým rysem  veškerého působení nestárnoucího Pepíka Fouska  je laskavost,  pochopení pro obyčejné lidi a vlídnost k bližním. Miluje každodenní život a  lidi kolem sebe, ale nesnáší darebáky, podvodníky a kašpary. Na ty dokáže být  pes. Věří, že slušnost a laskavost si zaslouží úctu a že vyhrají nad arogancí a zpupností nás samotných i mocných nemocných. Už dávno ví, že „naděje“ je pouhá iluze, ale dál v ni věří, protože bez ní se nedá žít. Tak jako hledá v pohádkách spravedlnost, na cestách hledá naději. Ví, že ji nenaleznue ale je přesvědčený, že naději člověk nesmí přestat hledat. Věří, že  mnozí lidé uprostřed právě této závratné techniky a všeho toho pohybu, se na chvilku zastaví a zamyslí nad smyslem  života.Vstávají  mu  vlasy  hrůzou,  když  slyší  slovo optimismus, ale současně  neznám  lepší. Dickens napsal,  že  nic  není smutnějšího, než stále veselý člověk, ale je pravda, že  člověk musí mít naději, i kdyby to byla  jen iluze, kterou  si vymyslel. Proto  má raději termín víra a naděje, protože to je  to nejkrásnější co může být.

 

Mezinárodní konference „eID a veřejné registry“

Jana Malíková

Ministerstvo vnitra ČR ve spolupráci s Evropskou komisí pořádá mezinárodní konferenci s názvem „eID a veřejné registry“. Konference byla zahájena  6. dubna 2009 neformální večeří v Praze a pokračuje dne 7. dubna 2009 v Hradci Králové při příležitosti konání již dvanáctého ročníku konference Internet ve státní správě a samosprávě. Tato významná akce pod hlavičkou českého předsednictví má za cíl představit současný stav vývoje a plány do blízké budoucnosti v oblasti eID (elektronické identifikace) a veřejných registrů v Evropě. Kompatibilita národních eID systémů napříč EU je považována za základ budování celoevropského trhu služeb a rozvoje informační společnosti. Konference má v souladu s mottem našeho předsednictví odstranit alespoň některé bariéry v oblasti eGovernmentu, které mezi jednotlivými členskými státy existují. Vzájemné uznávání elektronické identity přes hranice je stále spíše snem, než každodenní realitou pro téměř 500 milionů Evropanů.  Mezinárodní konference „eID“ a veřejné registry“ se účastní zástupci všech relevantních organizací a nejvýznamnějších projektů a iniciativ k problematice elektronické identifikace. Konferenci úvodním proslovem zahájí ministr vnitra  Ivan Langer, generální ředitel generálního ředitelství pro informační společnost a média Evropské komise Fabio Colasanti a prezident Svazu měst a obcí Oldřich Vlasák. Účastníci mají možnost zhlédnout celkem 11 prezentací od předních evropských expertů na téma elektronické identifikace a veřejných registrů.

David Hulínský: „Komunikace, komunikace a zase komunikace!“

Ivana Haslingerová

Důležité je nedělat něco jinak, ale začít úplně nově.

Na svatého Valentýna, 14 února vznikla na naší politické scéně nová strana „Strana svobodných občanů“.  A nejen to. Její předseda Petr Mach dokázal takřka nemožné. Během  necelého měsíce svolal a osobně navštívil ustavující sněmy všech krajských poboček a ve všech z nich byla ustanovena místní sdružení a zvolen předseda se čtyřmi místopředsedy. Kdo se zúčastnil kteréhokoliv z nich, dá mi za pravdu, že zápal a nadšení členům nechybí. Současná politická situace hrozící předčasnými volbami jejich činnost ještě znásobila, protože k tomu, aby představili občanům svůj program, mají méně času. Obsáhlý exkluzivní rozhovor s předsedou strany Petrem Machem jsme již přinesly: "Petr Mach: „Jde o hodně, opravdu o hodně!“ Nyní nás zajímalo, jak se na politickou situaci dívá předseda pražské pobočky David Hulínský. * Vážený pane předsedo, co pro Vaši stranu znamená pád vlády? Vláda padla ne kvůli 101 poslancům, ale pro svoji křehkost. Toto rozložení ve sněmovně by nenastalo, kdyby již před volbami zde neexistovalo mnoho zklamaných občanů, kteří neměli východisko koho volit. A právě tyto lidi chceme oslovit my. Pád vlády urychlil situaci. Proto musíme všechny členy zmobilizovat, abychom na blízké volby do Poslanecké sněmovny měli nachystaný dobrý marketink a uměli v té rychlosti těmto zklamaným voličům nabídnout náš program. Jsem podnikatel a vím, jak velice záleží na dobré marketingové strategii.  Naštěstí jim nechybí nadšení a aktivita. Musíme ve volbách oslovit pravicově smýšlející voliče, kteří byli v posledních několika letech zklamaní vládou a nešli k volbám. Průzkumy po krajských a senátních volbách ukázaly, že právě tzv. tvrdé jádro voličů ODS nemělo koho volit a to je přes 15 procent hlasů. Neskutečné vítězství ČSSD nebylo proto dáno jen větším procentem jejich voličů dychtících po třiceti korunách, ale nedostatkem těchto pravicových voličů, kterým jsou samozřejmě poplatky lhostejné. Nešli k volbám kvůli špatné komunikaci ODS. A nyní jsou zklamaní tím, že nedodržela volební sliby.

Na Žofíně se budou rozdávat manažerské Oskary

Ivana Haslingerová

Tak jako každoročně se letos již po šestnácté sejdou v pražském paláci Žofín nejúspěšnější manažeři firem působících ČR, aby se utkali v nejprestižnější manažerské soutěži u nás – „Manažer roku“. Jejími vyhlašovateli jsou nejvlivnější zaměstnavatelské a podnikatelské organizace v ČR zastupující téměř milion zaměstnanců – Česká manažerská asociace, Svaz průmyslu a dopravy ČR a Konfederace zaměstnavatelských a podnikatelských svazů ČR. Průběh hodnocení a vyhlašování soutěže organizačně zajišťuje Manažerský svazový fond (MSF). Letošní volba Manažera roku se koná pod záštitou předsedy vlády ČR Mirka Topolánka. Kromě kategorií Manažer roku a Manažerka roku jsou vyhlašovány kategorie TOP 10, Vynikající manažer malé firmy a střední firmy a také Manažer odvětví. Ze všech přihlášených manažerů již vybrala  odborná hodnotitelská komise finalisty, jejichž jména byla zveřejněna 1. dubna na tiskové konferenci v sídle Svazu průmyslu a dopravy (obr. vpravo) Vítězové, které následně zvolí Národní komise, pak převezmou ocenění během slavnostního vyhlášení soutěže 16. dubna ve 14 hodin na pražském Žofíně.

Terorismus si bere jako rukojmí vztahy mezi státy

Petr Kostka

Předseda Senátu Parlamentu ČR Přemysl Sobotka se dnes setkal s jordánským králem Abdulláhem II., který je v ČR na oficiální návštěvě. „Jádrem naší diskuse bylo rozvíjení vzájemných ekonomických vztahů a situace na Blízkém východě,“ uvedl po jednání Přemysl Sobotka.„Co se týká ekonomiky, shodli jsme se, že naše hospodářské vztahy by měly být intenzivnější, a slíbil jsem jeho výsosti, že z parlamentní roviny o to budu se svými kolegy z jordánského senátu usilovat,“ řekl předseda Senátu. „V blízkovýchodních otázkách jsme se oba shodli, že budoucnost je v koexistenci dvou států –Izraele a Palestiny. Shoda mezi námi panovala i v tom, že žádný terorismus nemůže být tolerován. Král Abdulláh přirovnal terorismus k únoscům, kteří si jako rukojmí vzali vztahy mezi Izraelci a Palestinci, mezi křesťany a muslimy a dokonce vztahy mezi arabskými zeměmi navzájem. Řešení konfliktu na Blízkém východě musí mít dominový efekt. Zlepšení vztahů mezi Izraelem a Palestinou zlepší vztahy mezi Izraelem a dalšími arabskými zeměmi. To je pro budoucnost regionu klíčové. Ujistil jsem krále, že situaci velmi pozorně sleduji, o čemž svědčí i má nedávná setkání s palestinským prezidentem Abbásem a izraelským prezidentem Perezem,“ dodal Přemysl Sobotka.

Jak se změní svět v důsledku současné finanční krize?

Ivana Haslingerová

Na tuto otázku se snažili nalézt odpověď účastníci letošního Evropského bankovního a finančního fóra (EBFF),  které pořádala již po sedmnácté společnost Comenius. Do budovy České národní banky (ČNB) se   na něj sjelo velké množství finančníků, podnikatelů i politiků z celého světa. Přítomné hosty měl pozdravit premiér Mirek Topolánek, vzhledem k zaneprázdnění ohledně pádu jeho kabinetu se omluvil. Primátor hlavního města Prahy Pavel Bém naopak poskytl hostům na celý závěrečný den jednání svoji nádhernou rezidenci na Mariánském náměstí v Praze, kam je přišel osobně pozdravit. Delegáti se shodli na tom, že největší pozor musejí centrální banky věnovat v současné době dceřiným společnostem velkých zahraničních bank, což jsou v naší republice vlastně všechny banky. Pokud se dostanou jejich mateřské společnosti do nesnází, odčerpají z nich kapitál na svoji záchranu. Proto je velmi důležitá obezřetnost při braní půjček u nich. Guvernér ČNB Zdeněk Tůma ve svém projevu podtrhl, že náš bankovní sektor má kvalitní základnu. Přesto se i v naší makroekonomice obráží vliv velkých ekonomik i vliv zemí eurozóny. Řadu zemí, včetně naší, čeká nyní zhoršování externího bankovního klimatu. Lze proto obecně čekat větší deficit běžného účtu a jsme vystaveni devizovým rizikům. V zemích EU jsou ekonomiky velice propojeny. Nákaza  ekonomiky  země má vliv na ostatní. Naším největším obchodním partnerem je Polsko a po něm Itálie. Musíme proto ekonomiky těchto zemí speciálně hlídat, aby se vše nevymklo kontrole. Koncept společného půjčovatele vede totiž k regionálním rizikům. U pevného kurzu by to bylo velice obtížné. Naše výhoda je, že lze reagovat změnami kurzu naší měny.

Ministři vnitra zvolili nového ředitele Europolu

Jana Malíková

Dne 6. dubna 2009 se v Lucemburku uskutečnilo zasedání Rady EU pro spravedlnost a vnitřní věci. Ministři vnitra na ní zvolili nového ředitele Europolu. Jednání pro oblast vnitřních věcí předsedal ministr vnitra Ivan Langer.  „Máme za sebou velice úspěšné jednání Rady. Vybrali jsme nového ředitele Europolu. Považuji to za velký úspěch, kterého jsme dosáhli během českého předsednictví. Jsem rád, že zde mohu říci, že se nebude opakovat situace z roku 2004, kdy Europol působil bez ředitele. Je za námi tvrdá práce a intenzivní hledání kompromisu. Těší mne, že se nám podařilo dosáhnout shody a že Europol může začít pracovat s novým ředitelem,“ uvedl ministr vnitra Ivan Langer. Rada se dnes shodla na britském kandidátovi, Robu Wainwrightovi, jako na novém řediteli Europolu. V oblasti vnitřních věcí se dále projednávaly zejména následující body: Informace o stavu projektu Schengenského informačního systému druhé generace (SIS II) Informace o návštěvě místopředsedy Evropské komise Barrota a ministra vnitra Langera v USA (16. – 17. března 2009) Aktuální stav projektu VIS (vízový informační systém) Návrh směrnice o jednotném povolení k práci a pobytu pro příslušníky třetích zemí (tzv. single permit)  SIS II: Vstoupili jsme do druhé poloviny realizace plánu českého předsednictví pro vyvedení projektu SIS II z krize. Vše běží podle plánu a harmonogramu, který byl stanoven na lednovém neformálním jednání Rady pro spravedlnost a vnitřní věci v Praze. Rada dnes potvrdila termín přijetí rozhodnutí o budoucnosti projektu SIS II na svém červnovém zasedání. Guantánamo: „Spojené státy na včerejším summitu EU – USA oficiálně požádaly Unii o pomoc a spolupráci. Shodli jsme se dnes na postupu dalších diskusí. Nicméně stále platí, že hlavní odpovědnost leží na Spojených Státech a rozhodnutí o přijetí či nepřijetí vězňů je záležitostí každého členského státu,“ dodal Ivan Langer. Dnes se poprvé jednání o Guantánamu účastnily i další členské země Schengenu – Norsko, Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Island. Single permit: Na dnešním jednání Rady jsme se shodli, že budeme hledat kompromis. Jednání se započalo již za slovinského předsednictví a  pokračovalo za francouzského, které dosáhlo v projednávání tohoto návrhu velkého pokroku. Práce na tomto dokumentu nebyla jednoduchá, proto věříme, že budeme schopni dosáhnout shody.

Vrací se nám rok 1948!!! Omlouvám se na neslušná slova…

František Matějka

Vojtěch Filip naznačil, že od Paroubka dostal nabídku míst ve vládě. S tím, ať KSČM vybere své "nestraníky", které by pak mohla oficiálně nominovat sociální demokracie.  "Nepřistoupili jsme na to. Pro nás by naše zapojení bylo přijatelné jen v případě, že bychom byli oficiálně přizváni k jednáním," řekl včera MF DNES Filip. Do teď jsem se snažil o maximální korektnost, které jsem alespoň v mezích vůči Jiřímu Paroubkovi schopen. Ale tohle už překročilo veškeré meze. Tahle strana měla být již dávno zakázána. Každou chvíli se o to ti, co nejsou v politice populističtí a dobře si pamatují všechny zrůdnosti komunistického režimu, snaží. Národ podepisuje hromadně petice za neexistenci KSČM.  Totalitní režimy a jejich zastávání jsou protizákonné. Komunismus byl totalitním režimem. Web je plný neustálého upozorňování na skutky z období komunismu, protože dnešní mladí lidé jsou mnohdy i od komunistických učitelů krmeni nesmysly. A ČSSD po svržení vlády, s čímž si teď neví rady, dá nabídku na účast lidí nominovaných potichu KSČM ve vládě nové!

!!!Komunisté tvrdí, že je Paroubek zval do vlády.!!! Zavíráme Polednovou a ti, kteří ji úkolovali, chodí mezi námi, sedí v parlamentu, rozhodují o zákonech, mají plnou hubu sociálního cítění a sami mají mnohdy příjmy z „kapitalistického podnikání. Přes platnost náhubkového zákona a s plným vědomím možného postihu a s velkou omluvou vůči redakci a čtenářům říkám: „Jiří Paroubku, jděte už s takovejma nápadama do řiti a nevracejte se!“

Konference ISSS právě začíná

 Jana Malíková

 Dnes 6. dubna začíná v Hradci Králové dvanáctý ročník konference ISSS (Internet ve státní správě a samosprávě). Součástí programu je celá řada zajímavých bloků přednášek k tématu rozvoje eGovernmentu v ČR. Na programu letošního ročníku ISSS je také konference „e-ID a veřejné registry“, která začíná zítra 7. dubna 2009. Upozorňujeme na cyklus přednášek “eGONovi tluče srdce“, který je věnován datovým schránkám. Uskuteční se 6. dubna od 8:45 v Malém sále kongresového centra Aldis. Za MV ČR vystoupí náměstek ministra vnitra Zdeněk Zajíček. (7.4.) následuje v Labském sále cyklus přednášek, které se budou datovými schránkami zabývat podrobněji. V Jednacím sále od 9.35 se uskuteční přednášky k eGON centrům a tématice Strukturálních fondů. Na ně ve 12:15 naváže blok věnovaný digitalizaci TV vysílání. Od 12:30 vás zveme na tiskovou konferenci, které se zúčastní ministr vnitra Ivan Langer, náměstek ministra vnitra pro veřejnou správu, informatiku, legislativu a archivnictví Zdeněk Zajíček (na snímku vpravo) a generální ředitel České pošty Petr Sedláček. Přítomní seznámí posluchače s principem fungování datových schránek a jejich postavením v rámci informačního systému veřejné správy. Opomenuty nebudou ani aktuální otázky k rozvoji eGovernmentu v České republice.

Komunisté nesmí obsadit vládní posty

Jan Cieslar, Jan Jakob, Viktor Meca, Jan Sixta

Petiční výbor petice „Na komunisty si zvykat nechceme“ vítá prohlášení premiéra Mirka Topolánka, že se na dohodě o přechodné vládě nebudou podílet komunisté. Vyzýváme všechny demokratické strany, aby skutečně učinily vše pro to, aby nedošlo k jakékoli, byť tajné, dohodě s KSČM o obsazení vládních postů. To prohlašujeme vědomi si podpory více než 66.000 občanů podepsaných pod peticí „Na komunisty si zvykat nechceme,“ zveřejněné 17. listopadu 2008 na www.viteznyunor.cz.

Můj velký dík všem policistkám a policistům

Ivan Langer, ministr vnitra

Na zajištění hladkého a bezpečného průběhu návštěvy amerického prezidenta se podílelo zhruba čtyři tisíce policistů. Zásahu v Přerově se účastnilo 600 členů pořádkové i zásahové jednotky. V Letech u Písku zasahovalo 50 policistek a policistů. Chci vyjádřit veliký dík opravdu všem policistkám a policistům, kteří během tohoto perného víkendu odvedli skvělou práci. Mé uznání patří každému, kdo se podílel na zajištění bezpečnosti během návštěvy prezidenta USA Baracka Obamy v Praze, na sobotním zásahu při pochodu extremistů v Přerově a dnešním opatření k protestu příznivců Národní strany v Letech u Písku. Všechny zásahy a opatření byly provedeny kvalitně a efektivně koordinovány. Odvedli jste skvělou práci, mé uznání patří vám všem. Zároveň bych rád ocenil pochopení občanů hlavního města. Opatření byla nezbytná jak k zajištění bezpečnosti amerického prezidenta, ale také samotných obyvatel Prahy.

Kríza ako zámienka pre kolotoč štátnych zásahov

 Peter Gonda

„Hlavne konať, čím rýchlejšie a razantnejšie, tým lepšie!,“ počujú a aj počúvajú politici počas krízy hlasy voličov a záujmových skupín. Preto zasahujú a v USA, Európe či inde horlivo predkladajú čo najviac viditeľné „riešenia“ finančnej krízy: štátne zásahy do konkurencie a trhu. Na Slovensku tiež v tomto duchu pribúdajú „ako huby po daždi“ protikrízové opatrenia. Na prvý pohľad vyvolávajú zdanie účinného zmierňovania dosahov krízy, hlbší pohľad to však vyvracia a odhaľuje aj niečo iné.  Závažné ekonomické a iné dlhodobé negatíva vyplývajú z väčšiny prijímaných protikrízových opatrení, ktoré majú z našich daní a odvodov „podporiť“ ekonomiku, najmä udržať zamestnanosť a „stimulovať“ dopyt. S pribúdajúcimi opatreniami z nich čoraz viac vytŕča duch centrálneho plánovača a regulátora, ktorého jedným z hlavných cieľov je slovami premiéra Fica „bojovať za každé zamestnanecké miesto“. S pribúdajúcimi sociálno-inžinierskymi návrhmi sa vynára podozrenie, že kríza sa pre vládu stáva vhodnou zámienkou na roztočenie kolotoča štátnych zásahov do trhu. Potvrdzujú to aj nedávno prezentované zmeny v súkromnom dôchodkovom sporení, vrátane výrazného zníženia poplatkov za správu úspor. Nie je to prekvapenie, lebo krízy sa v minulosti stávali vhodnou zámienkou na vytváranie vládnych inštitúcií a regulácií, tým i koncentráciu moci a obmedzovanie slobody. Mementom sú najmä dôsledky keynesiánskej „liečby“ Veľkej depresie.

Ochrana dětí je jednou z mých priorit

Jana Malíková

Dne 2. dubna 2009 představil ministr vnitra Ivan Langer projekt Národní koordinační mechanismus pátrání po pohřešovaných dětech, který by měl přispívat k rychlému a úspěšnému nalezení pohřešovaných dětí.Tiskové konferenci, které se zúčastnili ministr vnitra Ivan Langer, náměstek ministra spravedlnosti František Korbel, policejní prezident Oldřich Martinů, prezident Evropské federace pro pohřešované a sexuálně zneužívané děti (MCE) sir Francis Jacobs, generální sekretář MCE Francis Herbert, ředitelka odboru prevence kriminality Jitka Gjuričová a ředitelka Nadace Naše dítě Zuzana Baudyšová, předcházelo jednání o projektu koordinačního mechanismu a jeho možnostech fungování v rámci Evropské unie. „Ochrana dětí je jednou z priorit českého předsednictví v Radě EU. V rámci této priority hodláme 20. dubna v Praze uspořádat velkou mezinárodní konferenci „Safer Internet“, jejímž  závěrem by měla být tzv. Pražská deklarace. Ta se bude zabývat problematikou nelegálního obsahu na internetu, která má souvislost zejména s dětskou pornografií. Současně také ČR uspořádá mezinárodní konferenci za účasti nejen evropských, ale také amerických expertů pro sdílení nejlepší praxe právě v oblasti Národních koordinačních mechanismů pátrání po pohřešovaných dětech,“ řekl na úvod ministr vnitra Ivan Langer.

O problémech krajů bez politických emocí

 Petr Kostka

Předseda Senátu Parlamentu ČR Přemysl Sobotka se dnes na pracovním jednání sešel tradičně s představiteli Asociace krajů, reprezentované hejtmany. „Pozval jsem hejtmany, abychom  spolu diskutovali o problémech, které kraje pálí. Senát, jako horní komora českého parlamentu může usnadnit legislativní proces a kraje tomu mohou pomoci. Na tom jsme se shodli s tím, že naši experti zkusí společně pracovat na konkrétních návrzích, které se mohou posléze stát legislativním návrhem Senátu,“ uvedl Přemysl Sobotka. Asociace krajů přijela do Senátu ve velmi silném složení, kromě tří hejtmanů přijeli na jednání všichni. Jednání se odehrávalo v pracovním duchu, bez politických ambicí. „Navrhl jsem hejtmanům, abychom při diskusi o odborných a palčivých problémech sundali politická trička a hejtmani toto přijali s porozuměním,“ dodal předseda Senátu. „Mezi nejdiskutovanější témata patřila dopravní infrastruktura, financování krajů, zdravotnictví a sociální péče a také energetika s ohledem na jádro a již zmíněná legislativní expertním podpora,“ dodal Přemysl Sobotka.

Dobrovolné návraty a zajištění bezpečnostní situace ČR

Jana Malíková

Na tiskové konferenci ministra vnitra Ivana Langera, ředitele odboru azylové a migrační politiky MV Tomáše Haišmana a ředitele služby cizinecké policie Vladislava Husáka byly poskytnuty informace o průběhu realizace Projektu dobrovolných návratů a o aktivitách služby cizinecké policie. Dne 9. února 2009 vláda schválila realizaci Projektu dobrovolných návratů. Cílem projektu je poskytnout pomoc cizincům, kteří se vinou současné ekonomické situace ocitli bez pracovního uplatnění, chtějí zpět do vlasti a nejsou si schopni tuto cestu sami uhradit. Projekt byl zahájen 16. února 2009 a bude ukončen po dosažení počtu 2 000 osob, které se do projektu přihlásí, případně nejpozději do 8 měsíců od zahájení. K 31. březnu 2009 se do projektu zaregistrovalo 1 093 cizinců, z toho odletělo již 899 osob. Dále zde byly představeny nové návrhy připravené Ministerstvem vnitra: fáze projektu dobrovolných návratů, dobrovolné návraty pro nelegálně pobývající cizince. „Jsem přesvědčen, že koncept postavený na třech prvcích tedy prevence, pomoc a represe se osvědčil. Považuji Projekt dobrovolných návratů za úspěšný a proto v něm nejen hodláme pokračovat, ale rozšířit ho o větší  počet osob a rozšířit ho také o osoby, které se v ČR pohybují nelegálně. Současně také platí, že budeme přitvrzovat v rámci represivní části tohoto preventivního projektu a to je působnost služby cizinecké policie. Ta vyváženost tady je přítomná, každý z cizinců si může vybrat, má proto prostor. Buď využije podané ruky nebo na něj dopadne ruka zákona,“ uvedl ministr vnitra Ivan Langer. Více informací naleznete v přiložených přílohách nebo na www.mvcr.cz. 

Polovláda musí být urychleně nahrazena vládou plnohodnotnou

Václav Klaus   

Vyslovení nedůvěry vládě Poslaneckou sněmovnou je závažný ústavní krok. Není možné se tvářit, že se nic nestalo. Vláda v demisi je polovládou a je v zájmu celé naší země, všech politických stran a všech občanů, aby byla v co nejkratší možné době nahrazena vládou s plnohodnotným mandátem. Náznak jisté shody největších stran o předčasných volbách je krokem vpřed, ale otázku vlády vůbec neřeší.  Přes všechny, často fantasmagorické, spekulace v médiích a přes absurdní výroky na mou osobu opakuji, že čekám na politickou dohodu v parlamentu.