Příběh Pražského hradu


 

Kancelář prezidenta představuje život TGM na Hradě

David Šebek

Při příležitosti oslav 160. výročí narození prvního československého prezidenta T. G. Masaryka připravila Kancelář prezidenta republiky tři akce. První je výstava věnovaná životu TGM na Hradě, druhou je mimořádné zpřístupnění Masarykovy knihovny a dalších prostor v Novém paláci Pražského hradu a třetí je kulturní program v zámeckém parku v Lánech. Výstavu s názvem „Život TGM na Hradě – všední i sváteční“ zahájil 2. března 2010 prezident republiky Václav Klaus v expozici v Rožmberském sále, která bude otevřena do 14. března. Masarykova knihovna bude zpřístupněna o víkendu 6. a 7. března 2010. Program na Zámku v Lánech začne v sobotu 6. března 2010 ve 14.00 hodin. V expozici věnované TGM jsou vystaveny dokumenty, fotografie, obrazy a modely, jejichž cílem je představit život TGM na Hradě. Mezi exponáty je např. velký třírozměrný model prezidentského bytu, porcelán, který užívala rodina TGM, či rodinné účty za nákupy. Výstavu, na níž je volný vstup, pořádá Kancelář prezidenta republiky a Správa Pražského hradu. Otevřena je denně od 10.00 do 18.00 hodin, o víkendu 6. a 7. března od 9.00 hodin. O víkendu 6. a 7. března v době od 9.00 do 16.30 hod. budou pro veřejnost mimořádně zpřístupněny hradní prostory vybudované převážně za T. G. Masaryka a pro T. G. Masaryka.>>>

Výstavu Josefa Čapka na Pražském hradě vidělo přes 73 tisíc lidí

David Šebek

Výstavu Josefa Čapka, která včera po 97 dnech trvání skončila, vidělo v Jízdárně Pražského hradu přes 73 tisíc lidí. Expozici nyní čeká repríza ve Východočeské galerii v Pardubicích, která je spolupořadatelem výstavy. Co do celkového počtu návštěvníků se výstava Josefa Čapka stala třetí nejnavštěvovanější výstavou od roku 2000, a to v těsném závěsu po Zdeňku Burianovi, jehož výstavu vidělo přes 75 tisíc lidí, ovšem za neporovnatelně delší dobu. Na prvním místě stále zůstává Karel IV. se 100 tisící návštěvníky. Z hlediska průměrné denní návštěvnosti se však Čapek ocitl na místě druhém. Rekordním dnem se stala sobota 16. ledna, kdy do expozice v Jízdárně Pražského hradu v jediný den zavítalo přes tři tisíce návštěvníků. Celá unikátní expozice téměř tisícovky Čapkových děl se začíná přesouvat do Pardubic, kde bude k vidění od 3. března do 30. května 2010, a to v Domě U Jonáše a na Zámku.

Prezident zahájí další koncert z cyklu Jazz na Hradě

Radim Ochvat, ředitel Tiskového odboru KPR

Prezident republiky Václav Klaus zahájí ve středu dne 16. prosince 2009 ve 20.00 hodin ve Španělském sále Pražského hradu 58. k oncert z cyklu „Jazz na Hradě“. Na koncertě, který bude připomínkou swingové éry, vystoupí Polydor Sextet, Traditional Jazz Studio Pavla Smetáčka a Bratislava Hot Serenades Juraje Bartoše. On-line přenos koncertu bude možné od 20.00 hodin sledovat prostřednictvím hudebního serveru www.play.cz .

Výstavu Josefa Čapka na Hradě vidělo již 55 000 návštěvníků

David Šebek

Návštěvnost výstavy Josef Čapek v Jízdárně Pražského hradu překonala hranici 55 000 lidí. Největší retrospektiva Josefa Čapka se tak v návštěvnosti zařadila na třetí místo z výstav uspořádaných na Pražském hradě po roce 2000 (po Karlu IV. a Zdeňku Burianovi). Výstava, kde návštěvníci najdou na tisíc Čapkových děl - olejů, kreseb, grafik, karikatur, ilustrací, knižních obálek či scénografických návrhů, bude otevřena už jen do 17. ledna!Právě z toho důvodu se Správa Pražského hradu rozhodla o posledním víkendu prodloužit otevírací dobu o dvě hodiny. V sobotu a v neděli 16.-17. ledna tak bude expozice otevřena až do 20.00 hodin. Retrospektivní výstavu Josefa Čapka pořádá Správa Pražského hradu a Východočeská galerie v Pardubicích s podporou Ministerstva kultury ČR .

Jízdárna Pražského hradu v průběhu příštího léta představí největší výstavu šperků Cartier

Radim Ochvat

Správa Pražského hradu si dovoluje oznámit, že od 9. července 2010 do 17. října 2010 bude v Jízdárně Pražského hradu otevřena výstava „Cartier na Pražském hradě – The Power of Style“, která představí výjimečné šperky, hodinky a luxusní předměty vytvořené firmou Cartier. Jízdárna Pražského hradu se tak po Metropolitním muzeu v New Yorku, Britském muzeu v Londýně a dalších proslulých výstavních síních v Paříži (Le Petit Palais), Berlíně (Vitra Design Museum), Moskvě (Kremelské muzeum), Tokiu (Národní muzeum) či nyní v Pekingu (Palácovém muzeu v srdci Zakázaného města) stane dalším místem, kde budou mít návštěvníci z celého světa možnost seznámit se s výtvory firmy Cartier za 160 let její existence. „Výstavy Cartier pořádané výše uvedenými prestižními kulturními institucemi byly velmi úspěšné a jsem nesmírně hrdý, že mohu spolupracovat s Pražským hradem, a umožnit tak občanům České republiky a návštěvníkům největšího hradního komplexu na světě obdivovat více než 350 výtvorů odrážejících vývoj stylu a know-how značky Cartier,“ říká Pierre Rainero, ředitel Cartier Heritage. Výstava návštěvníkům formou fascinující a inspirující cesty nabídne jedinečný pohled na poklady královského klenotníka. Představí vlivy, jež vedly k vytvoření uměleckých děl, a dále originální archivní materiály a biografické příběhy jejich známých majitelů. „Naším cílem je přivážet do Prahy nejvyhledávanější světové výstavy. Proto je Pražský hrad ideálním místem pro představení této světově proslulé sbírky. Umístění výstavy do Jízdárny dodá zážitku na tajuplnosti a kouzlu,“ říká Ivo Velíšek, ředitel Správy Pražského hradu. Výstava Cartier na Pražském hradě – The Power of Style je organizována Správou Pražského hradu ve spolupráci s agenturou Serge Grimaux a kurátorkou Evou Eislerovou, která spolupracuje s designérem Rony Pleslem. Z důvodu zajištění kvalitního zážitku budou návštěvníci vpouštěni na výstavu během otvírací doby v 15ti minutových intervalech. Vzhledem k očekávanému velkému zájmu lze vstupenky zakoupit předem prostřednictvím www.ticketpro.cz. Prodej vstupenek bude zahájen v pátek 20. listopadu v 10.00 hodin.

Začátek nové hašlerovské tradice

Bc. Jan Kopal

Letošní 28. říjen byl jiný než ty předtím. Na Hrad se navrátil český heraldický lev, šéfka bojovníků za svobodu Anděla Dvořáková pojmenovala to, co si jiní dosud jen mysleli, ale co je podstatné v duších lidí se vzkřísila naděje a zrodil se počátek nového národního obrození. Důkazem toho byla i sobota 31. října, kdy jsme si připomněli 130. výročí narození významného českého herce, režiséra, textaře, hudebního skladatele, spisovatele, libretisty a filmového scénáristy Karla Hašlera. Na pražských Starých zámeckých schodech pod Hradem se za tímto účelem sešla tisícovka občanů, kteří přihlíželi slavnostnímu odhalení dva metry vysokému a více než 6 tun vážícímu dílu sochaře Stanislava Hanzíka. Je hezké pozorovat, jak se Staré zámecké schody ve své horní třetině zaplní shlukem lidí, a to přesto, že akce se netěší žádné větší propagaci. Noblesu a lesk akci dodává i elegantně oblečená první dáma v klobouku. Shromáždění pod Hradem svým duchem připomínalo spontánní tábory lidu na počátku Protektorátu, kdy se vlastenecký cit snoubil s obavami z budoucnosti. Ne nadarmo aktiv v závěru na obavy odpověděl sborovým zpěvem písně Ta naše písnička česká. Zdá se, že se letošním rokem počínaje zrodila nová tradice a v tento den se budou lidé opět setkávat a vzpomínat u Hašlerova pomníku.>>>

Pražský hrad po 23 letech opět zdobí heraldická socha lva

Radim Ochvat ředitel Tiskového odboru KPR

Po 23 letech se do exteriéru Pražského hradu vrací heraldická socha lva od Vincence Makovského (1900 -1966). Socha je umístěna před severní vstup do Pražského hradu, tzv. Pacassiho bránu. Sochu lva při příležitosti státního svátku slavnostně odhalil prezident republiky Václav Klaus s manželkou Livií Klausovou. Lev tak symbolicky hlídá vstup do Hradu, sídla českých králů a prezidentů. Socha lva se po pádu z pylonů fontány roztříštila na 38 větších dílů. Jako nejvhodnější po zrestaurování pro instalaci sochy lva se ukázala právě Pacassiho brána, která je v současné době druhým nejvytíženějším vstupem do Hradu. Zde je lev – symbol české státnosti – umístěn na 4 m vysokém pylonu, zakotveném do bronzového kruhu s nápisem PRAVDA VÍTĚZÍ – VERITAS VINCIT.>>>

Prezident zahájil 56. koncert z cyklu "Jazz na Hradě"

Michal Haslinger

Prezident republiky Václav Klaus zahájil ve středu dne 7. října 2009 ve 20.00 hodin v Nové galerii Pražského hradu 56. koncert z cyklu „Jazz na Hradě“, na kterém se představila přední osobnost českého jazzu, zpěvačka Jana Koubková se svým kvartetem. Janu Koubkovou si česká veřejnost dokáže vybavit nejen v roli zpěvačky, ale i skladatelky, moderátorky, publicistky nebo lektorky. V její profesionální jazzové kariéře, která trvá již déle než čtyřicet let, dokázala nadchnout celé generace fanoušků nejen jazzu, ale i celé české klubové scény. V průběhu koncertu předal prezident republiky Janě Koubkové Čestnou plaketu prezidenta republiky u příležitosti jejích 65. narozenin. (snímek Markéta Kobrsková)

 

Prezident předal Čestnou plaketu Georgu Mrazovi

Ivana Haslingerová

Prezident republiky Václav Klaus přijal ve středu na Pražském hradě jazzového kontrabasistu George Mraze. U příležitosti jeho 65. narozenin mu předal Zlatou plaketu prezidenta republiky.

Znalcům jazzu není třeba kontrabasistu, jako je George Mraz, vůbec představovat. Za svou kariéru nahrál jako sideman i jako hlavní interpret již přes tisíc desek a v současné době snad na světové scéně nenajdete jediného jazzového muzikanta, který na své nahrávce nemá tohoto kontrabasistu. Přesto připomínám alespoň několik dat: Český jazzový kontrabasista George Mraz (Jiří Mráz), žijící v USA, se narodil 9. září 1944 v Písku. Hru na kontrabas vystudoval na pražské konzervatoři u prof. Františka Hertla. Svoji hudební dráhu začal v polovině 60. let 20. století v triu Rudolfa Daška, poté hrál v SHQ Karla Velebného. V roce 1968, před příchodem vojsk Varšavské smlouvy do Československa odešel do SRN. Několik měsíců žil v Mnichově kde se seznámil s americkými jazzmany Mal Waldronem, Leo Wrightem a Bennym Baileym. Na podzim 1968 odešel do USA když získal stipendium na Berklee College v Bostonu. Zde také začal používat jméno George Mraz. Po dobu dvou let hrál v triu Oscara Petersona, přechodně získal angažmá u „první dámy jazzu“ Elly Fitzgerald. Rychle se stal jedním z nejznámějších jazzových basistů. Hrál mj. v Thad Jones - Mel Lewis Orchestra, v New York Jazz Quartetu, s kontrabasistou Charlie Mingusem, kytaristou Johnem Abercombiem a se Stanem Getzem. Často spolupracoval s klavíristou Tommy Flanaganem. Po dobu 23 let zůstal výhradně v zahraničí - do Prahy zavítal až v roce 1991.>>>

Výstava „Pěšky 1. světovou válkou“ na Pražském hradě zítra získá nový rozměr

David Šebek

Záhada autora unikátních fotografií z 1. světové války vystavených na Pražském hradě je navždy vyřešena. Za fotoaparátem nestál neznámý voják, jak se uvádí v původním podtitulu výstavy, ale důstojník rakousko-uherské armády Jindřich Bišický (1889-1949). Pražskému hradu se totiž nečekaně přihlásil jeho vnuk, vojenský historik Michal Rybák z Velvar. Právě díky němu nyní výstava získá nový rozměr. Od zítřejšího odpoledne bude v expozici vystaveno několik nových fotografií, budou upraveny některé popisky a uveden podrobný životopis autora - plukovního fotografa a člena štábu. Bude to právě vnuk Michal Rybák, který si zítra odpoledne inovovanou expozici osobně prohlédne. Původně anonymní a náhodně nalezené fotografie se Správa Pražského hradu rozhodla vystavit kvůli jejich nesporné umělecké a historické hodnotě. Fotografie, resp. velké zvětšeniny původních skleněných negativů, jsou plné sugestivních detailů – na jedné straně ukazují, jak vojáci slaví Vánoce, na straně druhé zachycují zničená města či hromadné pohřby padlých kamarádů. I kvůli této sugestivitě se výstava „Pěšky 1. světovou válkou“ zařadila mezi nejlepší malé výstavní projekty pořádané Správou Pražského hradu. Od 10. dubna jí vidělo přes dvanáct a půl tisíce lidí. Expozice je otevřena až do 30. září.

Livia Klausová zahájí hudební festival Janáček a Luhačovice 2009

Martin Erva

Manželka prezidenta republiky Livia Klausová zahájí v pondělí 20. července v 16.30 hodin v Luhačovicích XVIII. ročník hudebního festivalu Janáček a Luhačovice. Livia Klausová převzala nad festivalem záštitu.

 

Big Band Košvanec Jazz Orchestra ve Španělském sále Pražského hradu

IVANA HASLINGEROVÁ

Prezident republiky Václav Klaus zahájil v úterý 21. dubna 2009 ve 20.00 hodin ve Španělském sále Pražského hradu 51. koncert z cyklu „Jazz na Hradě“, který založil a pravidelně jej moderuje. Fanoušci jazzu, kteří koncert navštívili, mohli tentokrát sledovat vystoupení "Big Bandu Košvanec Jazz Orchestra". Soubor je sestavený ze špičkových hudebníků, jako je kontrabasista Jiří Mráz, bubeník Martin Šulc, anglický tenorsaxofonista Osian Roberts či americký klavírista Howard O´Brian. Svatopluka Košvance tak uslyšeli přítomní v čele souboru zkušených hudebníků různých generací přicházejících z různých prostředí – snad jako malé svědectví o přetrvávající schopnosti jazzu spojovat rozdílné. Svatopluk Košvanec (1936), který Big Band Košvanec Jazz Orchestra vede, patří po desetiletí k nejvýznamnějším osobnostem českého moderního jazzu. Od roku 1959 byl vedoucím sólistou Jazz Comba Ústí nad Labem a o více než deset let později členem Laco Décziho Jazz Celuly nebo Jazzového orchestru Československého rozhlasu (JOČR). Jak známo, v těchto dobách vládnoucí komunističtí představitelé považovali jazz za buržoazní pahudbu a jeho představitelům příliš nepřáli. Pan Košvanec dojížděl na zkoušky i na koncerty z Ústí do Prahy na motocyklu. Při zahraničních vystoupeních JOČR si ale brzy získal pověst jednoho z nejlepších evropských trombonistů, a tak není divu, že ho roku 1987 Gerry Mulligan pozval do svého mezinárodního orchestru na festivalu v San Remu. Působil pak především v Americe a v Anglii, kde si získal pověst jednoho z nejvýraznějších sólistů.>>>

Prezident se prošel pěšky 1. světovou válkou

IVANA HASLINGEROVÁ

Dělová salva vypálená 9. dubna 2009 na počest hrdinů 1. světové války zahájila výstavu „Pěšky 1. světovou válkou“ v Tereziánském křídle Starého královského paláce na Pražském hradě. Slavnostní vernisáže se osobně zúčastnil prezident republiky Václav Klaus, pod jehož záštitou se výstava koná. V expozici s podtitulem „Objektivem neznámého vojáka“ návštěvníci uvidí dosud nevystavený soubor téměř 160 autentických fotografií, které dokumentují jeden z nejkrvavějších konfliktů v našich dějinách. Snímky s podtitulem „Objektivem neznámého vojáka“ představují vzácné svědectví o životě řadových vojáků při tažení rakousko-uherské armády. Zapomenuté negativy neznámého autora objevil ve svém archivu fotograf Jaroslav Kučera (vpravo za panem prezidentem). Další exponáty – především zbraně, které vojáky při jejich tažení provázely - zapůjčil Vojenský historický ústav Praha. Autory fotografií nejsou zvláštní váleční zpravodajové, takoví, jací už v roce 1853 vyjeli s laboratoří na speciální káře do Krymské války a o pár let později i do americké Občanské války, ale obyčejní civilisté a vojáci, narukovaní ateliéroví fotografové a fotoamatéři, kteří neváhali vzít si do pole už tehdy populární fotoaparát. A soudě podle počtu z nejrůznějších míst publikovaných snímků jich bylo zřejmě značné množství, avšak nic bližšího o nich není známo. I české časopisy té doby uváděly pod snímky z války jména autorů jen zcela výjimečně.