Kocáb váhá s adopcemi homosexuálům, udivilo ho NE psychologů

Adam B. Bartoš

Ministr Michael Kocáb sám pochybuje o správnosti novely zákona, která má homosexuálům umožnit adpotovat děti. Překvapilo ho totiž, že se proti postavili dětští psychologové a psychiatři. Ministr pro lidská práva proto včera odpoledne svolal kolokvium, aby se o celé záležitosti poradil. Schůzka ale Kocába o správnosti novely nepřesvědčila. "Sám jsem v neutrální pozici. Chápu církev, že je proti, chápu i lidskoprávní aktivisty a homosexuály, že jsou pro, ale nejde mi do hlavy, že jsou proti psychologové a dětští psychiatři," svěřil se ministr pro lidská práva Michael Kocáb Právě to bylo podle Kocába hlavním překvapením včerejší debaty. Kocáb na dotaz, jak kolokvium probíhalo, uvedl, že mezi přítomnými "mírně převládl názor, aby se to (návrh zákona) na vládu dalo". Rozhodnutí ale podle ministra nevzešlo. Proti totiž vystupuje katolická církev či KDU-ČSL. Kocába ale nejvíce překvapilo, že jsou proti dětští psychologové a psychiatři. "To je závažná věc, ti jsou přece dětem odborně nejblíže, takže pokud ti proti tomu protestují, to mne znejisťuje," řekl Kocáb. "Problém mi dělá názor psychologů," zopakoval pak ještě jednou. Ministr proto prozradil, že hodlá svolat ještě jedno kolokvium. "Katolická církev by byla tímto krokem velmi pobouřena, a to je pro mne velmi silný argument. Sám pocházím z církevních kruhů a vliv křesťanství na civilizační vývoj považuji za zcela zásadní," řekl Kocáb.>>>

Alles Gute – Osterreich ist Gross

Jiří Krám

Tobrý fečer milí difáci v dnešní lekci Rakouského jazyka si plosfištíme následující slovíčka „Der Transporter“ (Transportér), „Gross“(bývalý  premiér), „Grosse Stern“ (budoucí premiér), „Der Termin“(Schůzka), „Sozialdemokratische Partei“ (Sociální demokracie) A teť si pofíme celé fěty…

To zas v Sudetenland potžebofali neue Transporteren, aber jak to utělat?
No a tu se vynořil z Österreich strejda Wolfgang s pytlem péněz a povídá …
„No ja natürlich, tady ty fšecky penýze tfoje budou, když fy koupila naše zér gud mašínen.“
I tu zamysleli se moudří vládci této naší krásné Socialistické vlasti a řekli…
„No ja Wolfgang, to my geld chtít, ja! A jak my to máme provést Herr Wolfgang?“
„To je einfach“ povídá moudrý rakušák „fy koupila ty moje wagen a já za to dala fám Grósse pytel mit geld pro fás als geschenk!“>>>

Mirek Topolánek: Naše společnost potřebuje duchovní hodnoty

ivana Haslingerová

Předseda ODS Mirek Topolánek poblahopřál dne 13. února 2010 novému pražskému arcibiskupovi Dominiku Dukovi. V dopise mu popřál mnoho úspěchů v úřadu. Šéf ODS také vyjádřil přesvědčení, že nový primas český se zasadí o duchovní rozvoj české společnosti, která podle Topolánka v současnosti prochází krizí a potřebuje daleko spíše duchovní než materiální hodnoty a měla by upřednostňovat zájmy budoucnosti před žitím v přítomnosti. V dopise doslova uvedl: "Vážený pane biskupe, dovolte mi, abych Vám co nejsrdečněji poblahopřál a vyjádřil radost k Vaší designaci pražským arcibiskupem a primasem českým. Přeji Vám hodně úspěchů ve Vašem úřadu, a to nejen při pastorační činnosti v církvi, ale obecně i v komunikaci se zbytkem společnosti. Věřím, že církev a Vy osobně můžete sehrát pozitivní roli v duchovním a sociálním vývoji národa. Osobně velice oceňuji, co v tomto směru učinili Vaši předchůdci Josef Beran, František Tomášek a kardinál Miloslav Vlk. Jsem přesvědčen, že naše společnost, která prochází krizí konzumního způsobu života, potřebuje daleko spíše duchovní než materiální hodnoty a že musíme upřednostnit zájmy budoucnosti před pouhým žitím v přítomnosti. A jak jsem měl dosud možnost poznat Vaše působení v církvi i ve společnosti, jsem přesvědčen, že pro tuto roli máte ty nejlepší předpoklady. Věřím, že v tomto při službě veřejnosti budeme moci nalézt společnou řeč a doufám, že budu mít brzy možnost se s Vámi osobně setkat. Ještě jednou blahopřeji. S úctou Mirek Topolánek, předseda ODS" (Na snímku je zachycena Jeho Eminence Dominik Duka na přednášce o vztahu církve a státu moderované prezidentem republiky Václavem Klausem v Centru pro ekonomiku a politiku)

Agnostik Leo Moulin vzkazuje katolíkům

Belgický sociolog, historik, profesor na univerzitě v Lovani, Namur a v Bruggách Leo Moulin (1906 Brusel – 1996 Brusel). Jeho manželkou byla básnířka a esejistka Jeanine Moulinová, synem jazzový skladatel a spisovatel Marc Moulin (1942-2008). Leo Moulin, bývalý ředitel politologického ústavu, byl sám agnostik*), ale katolíkům vzkázal: „Poslouchejte toho starého nevěrce, který ví, co říká: Mistrovská protikřesťanská propaganda dokázala vytvořit u křesťanů, zvláště u katolíků, špatné svědomí, ne-li přímo pocit hanby kvůli vlastní minulosti. Ustavičnou propagandistickou masáží se vás podařilo přesvědčit, že jste odpovědni téměř za všechno zlo na světě. Byli jste zparalyzováni do postoje masochistické sebekritiky, aby se tak neutralizovala kritika těch, kteří zaujali vaše místo. Dovolili jste, aby za všechno, i za to, co je vylhané a nikdy se nestalo, obviňovali vás. Nebylo v dějinách problému, zločinu nebo utrpení, které by vám nepřipsali. A vy, neznalí své minulosti, jste tomu začali věřit, a dokonce svým odpůrcům pomáhat v této činnosti, zatímco já, agnostik, ale zároveň historik, ve snaze být vždycky objektivní, vám říkám, že se tomu máte postavit ve jménu pravdy!>>>

 

Vyhlášení 7. kola dětské soutěže

Jana Malíková

Svět očima dětí - oblíbený projekt, který organizuje odbor tisku a public relations pod záštitou ministra vnitra Martina Peciny, je tradičně zaměřen na prevenci a vzdělávání dětí ve věkové kategorii 5 až 16 let (především ze základních škol, mateřských škol, dětských domovů, specializovaných škol, zájmových kroužků nebo jednotlivců). Děti pod vedením svých učitelů, vychovatelů a rodičů mohou letos uplatnit své vědomosti, schopnosti, postřehy a nadání ve čtyřech tematických okruzích ve dvou věkových kategoriích. Soutěžní témata: 1. kategorie: MŠ a 1. stupeň ZŠ témata: 1. Pomáhat a chránit nemusí jen policisté 2. Svět kolem nás aneb tolerance k druhým 2. kategorie: 2. stupeň ZŠ témata: 1. Stalking – nechtěná pozornost 2. Extremismus - organizovaná netolerance * Výtvarná (např. kresba, malba, koláž, trojrozměrná díla, fotografie) * Literární (např. vlastní úvaha, báseň, pohádka, povídka) * Audiovizuální (např. vytvoření záznamu divadelního představení, šotu, krátkého filmu) * Výpočetní technika (např. vytvoření webových stránek na dané téma, vyhledávání zdrojů a jejich následné zpracování - např. prezentace daného tématu v PowerPointu) Podrobná pravidla a informační materiály jsou zveřejněny na internetových stránkách www.mvcr.cz/soutez

MOJE ŠKOLA

Simona Kosmáková

Na webovém portálu www.skoly.cz proběhne v dobe od 1. února do 30. dubna 2010 výtvarná soutěž pro žáky druhého stupně základních a základních uměleckých škol s názvem „Moje škola“. Soutež navazuje na již tradicní fotografickou soutež pro deti a mládež. Úkolem žáku bude zachytit konkrétní moment, kdy si uvědomili, že mají školu rádi, predmet, který je nejvíce baví, ucitele, kterého mají nejradeji, nebo místo, kde jim ucení jde a stává se pro ne zábavou. Maximální formát díla je A3, použité techniky mohou být: perokresba, linoryt, malba, kresba, koláž. Soutež nemá komercní charakter a jejím cílem je motivovat žáky ke studiu a k zamyšlení se nad originální formou výtvarného ztvárnení této myšlenky. Všechny práce budou postupne umís?ovány na webu www.skoly.cz, pro každé dílo je možné hlasovat. V kvetnu 2010 bude hlasování zastaveno a soutež ofi ciálne ukoncena a vyhodnocena. Z vítezných prací usporádáme výstavu v brnenské galerii Vankovka. Soutežíme napr. o mininotebook, videokameru, fotoaparát a další hodnotné ceny. Rádi bychom Vás poprosili o mediální podporu této souteže. Pod odkazem www.skoly.cz/vytvarna-soutez najdete vše o pravidlech souteže a podmínkách úcasti.

JAK VYSVĚTLIT DĚCKU, ŽE JE MAMKA KAREL, PANE KOCÁBE?

Petr Paulczynski

A je to zase tady. Zásadní problém této společnosti chce vyřešit ministr ministerstva pro zmenšeniny Kocáb, když už se to nepodařilo jeho podařené předchůdkyni Džamile. Pan Kocáb chce podle posledních zpráv umožnit homosexuálním párům výchovu dětí. Jsem přesvědčen, že je přirozené, že základem státu je rodina tvořená mužem a ženou, kteří uzavírají sňatky, počínají děti, tyto spolu vychovávají a tak zajišťují pokračování lidského rodu. Cokoliv nad to je proti přírodě. A proto jsem asi homofob. To jest ten, kdo nehodlá anebo včas nestihne nadšeně veřejně zajásat nad perverzními institucemi jako registrované partnerství nebo adopce dětí homosexuály. Slovník cizích slov o výrazu homofob říká: homofob má strach či odpor vůči stejnopohlavně eroticky zaměřeným osobám nebo z myšlenky o vlastním homosexualním erotickém zaměření. Nemám vůči homosexuálům ani strach, ani odpor. Ale jsou hodnoty, jejichž hranice by se překračovat neměly.>>>

Matematika k maturitě patří

Zina Zborovská

Matematika naučí logicky mysleta soustavně se učit. Příklady se musí spočítat, humanitní obory se dají „okecat“

V sobotních Lidových novinách jsem se dočetla, že „politici jsou pro povinné maturity z matematiky, ale ne hned“. Nehledě na to, že si myslím, že náplň státních maturit by měli řešit odborníci nikoliv rozhádaní politici, velice mne pobavil názor bývalého ministra školství a šéfa Strany zelených Ondřeje Lišky. Cituji: „Je nutné se úplně nově podívat, jak se na středních školách matematika učí. Podívat se, jestli toho, co se po žácích nyní u maturit chce, není zbytečně mnoho“. Marně přemýšlím co panu bývalému ministrovi na gymnáziu v matematice nešlo – geometrie, kvadratické rovnice, či snad dokonce počet pravděpodobnosti? Ten by se mu dnes hodil, mohl by si spočítat naděje své strany na vítězství ve volbách. Se svou superpopulistickou troškou do mlýna ihned přišel i komunistický poslanec, stínový ministr školství Milan Bičík. „Nechtěli bychom, aby byla maturita z matematiky třeba na konzervatořích“. Jistě dobře ví, že maturita z matematiky na konzervatořích a uměleckých školách nikdy nebyla a nikdo ji nechce zavádět ani dnes. Ale proč neslíbit, to co je samozřejmé a nic to nestojí. Skutečnou perličkou pro mne potom byl názor Jiřího Havla z ČSSD, také stínového ministra, který vidí „zádrhel“ v tom, že se české děti matematiku učit nechtějí. Cituji : „Podle výzkumů matematiku nenávidí české děti nejvíce v celé Evropě“. Kacířsky mne napadá. Jen abychom za pár let podle výzkumů nebyli nejblbější v celé Evropě.>>>

Premiér upřednostňuje kvalitu vědy před kvantitou

Roman Prorok

Situace v české vědě byla tématem setkání ministerského předsedy Jana Fischera s představiteli občanského sdružení Věda žije Martinem Krummholzem, Zuzanou Macek-Jílkovou a Zdeňkem Kameníkem. Jejich pracovní schůzka byla příležitostí k věcné výměně názorů na probíhající reformu financování vědy, výzkumu a inovací a vzájemnému objasnění postojů. Zástupci mladé generace české vědy se s premiérem shodli na potřebě podporovat kvalitu před kvantitou.Současně podpořili snahu Jana Fischera jmenovat novou Radu vlády pro výzkum, vývoj a inovace maximálně transparentním způsobem. Předseda vlády ČR o situaci ve vládní radě jednal už 20. ledna se zástupci Akademie věd ČR, České konference rektorů, Rady vysokých škol a Svazu průmyslu ČR s tím, že mu kandidáty na nové členy navrhnou do konce ledna. V únoru pak tyto návrhy premiér posoudí a následně doporučí vládě jmenovat nové členy poradního orgánu.

Mužský rod se v češtině považuje za zástupný

Martin Bacík

Gramaticky je to správně, z hlediska rovnosti pohlaví ne, i když třeba pod označením „právník“ si většina z nás představí profesionály mužského i ženského rodu. Z analýzy českých médií, kterou provedla lingvistka Valdrová, skutečně vyplývá, že naši zemi řídí výhradně politici, problémy řeší jen odborníci, nemocné léčí lékaři a přírodu zachraňují ekologové. „Ženských názvů osob mnoho nenajdete,“ říká. A když už, tak označují „klasické“ role a povolání žen: modelka, herečka, zpěvačka, miss nebo něčí přítelkyně. České společnosti to zatím příliš nevadí, nijak zvlášť dotčena se necítí ani většina žen. Zvlášť ne ty, které dosáhly určitého postavení. Hypotetická MUDr. Alena Nováková nejspíš nebude protestovat proti nápisu Přednosta kliniky na dveřích své těžce vydobyté pracovny. Jenže už v roce 1990 uložila Evropská komise členským státům vypracovat jazyková doporučení pro nesexistické vyjadřování a uvést je do praxe. Některé zahraniční vysoké školy dokonce snižují známku za eseje, vykazují-li po této stránce nedostatky. >>>

Exkomunikace na Slovensku!

Ladislav Malý

     „Bol som nutený vyhlásením konštatovať exkomunikáciu, lebo ide o osobitne nebezpečný heretický tvrdošijný stav osob, ktoré majú mať povinné poznanie pravej katolickej nauky“, prohlásil 14. ledna t.r. katolický biskup S. Zvolenský z bratislavsko-trnavské diecéze  na adresu čtyř „heretiků“, tří katolických kněží a jednoho diakona. Jaký zločin vlastně tito katoličtí kněží spáchali, že museli být exkomunikováni z církve, což je pro každého katolického kněze, ale i laika, ten nejtežší církevní trest? V podstatě nic jiného, než že řekli nahlas myšlenky, které doléhají a pálí každého poctivého věřícího katolíka: „ludstvo se dnes všeobecne odklonilo od Božích zákonov a ide cestou sebadeštrukcie. Rovnako aj kresťania, a predovšetkým katolická cirkev, prežívá hlbokú krízu viery a morálného života. Dnes už vobec nie je samozrejmé, že katolícky kňaz, biskup alebo kardinál vyznává katolickou vieru. To znamená, že verí vo všetky základné pravdy kresťanskej viery a že verí evanjeliu..“ Nemilosrdná kritika dopadá na hlavu kardinála L.Huzara z UHKC, který: „Verejne hlásá herézy. Spochybňuje Božstvo Kristovo a Panenstvo Bohorodičky, propaguje veštenje kyvadlom, dovoluje homosexualitu, spochybňuje večnost pekla a reálnosť zavrhnutia.“  Pojmenovali špičku ledovce. Církev katolická v současnosti nejen že není chopná věroučně a intelektuálně bránit své tradiční morálně duchovní hodnoty, s nimiž  mimo jiné stojí a padá euroamerická civilizace, ona dopouští i svůj vnitřní rozklad působením bezbožeckého liberalismu ve vlastních řadách. Soustavným zednářsko-sionistickým působením je katolická církev paralyzovaná, a nedělejme si iluze, že Evropa časem nepropadne tmářství islamismu. Není zde totiž nikdo, kdo by tomu zabránil, kdo by duchovně a morálně posiloval obranu Evropanů.>>>

DŽAMILO, VRAŤ SE DO HROBU

Petr Paulczynski

Paní Džamila vylezla z hrobu. Politického. A hned se rozmáchla, jak bylo u ní zvykem. Ministryně nesmyslných nápadů si zablogovala a zaplakala nad nedostatkem jeslí. Jakoby nestačily její někdejší šílené nápady, z nichž se sice neujal ani jeden, ale Zelení aspoň měli jednoho ministra. Zdá se, že jde  o další zoufalý pokus bývalé Zelené ministryně naprosto zbytečného ministerstva. Vzpomínáte na její skvělé nápady? Např. dát těhulkám do tramvaje na krk cedulku "jsem v tom" a tím jim vymoci sezení či zakázat rodičům zpohlavkovat nezbedné dítko. Není to tak dávno, co se jakýsi euromozek rozhodl šoupnout povinně dětičky do jeslí a školek, kde se o ně nějaké "soužky" jak jse jim říkávalo postarají lépe, než vlastní matka. Správné euroženy budou opět tvrdé údernice, jeřábnice, a feministky, co se vyrovnají kdejakému chlapovi. A haranty šup do jeslí. A politické zoombie Džamila nám to tady znovu vytahuje na světlo boží.>>>

Internet ve střední a východní Evropě v roce 2009

Mikuláš Nemeth

Společnosti Gemius a IAB realizovali průzkum internetu ve střední a východní Evropě. Společnost Gemius - evropský lídr v oblasti online průzkumů internetu a průzkumů realizovaných prostřednictvím internetu - připravila ve spolupráci s agenturou IAB zprávu s názvem "Do you CEE? Přehled o online trzích střední a východní Evropy v roce 2009". To umožnilo vytvoření aktuálního obrazu internetového trhu ve třinácti státech střední a východní Evropy, tj. Bulharsku, Chorvatsku, České republice, Estonsku, Maďarsku, Lotyšsku, Litvě, Polsku, Rumunsku, Rusku, Slovensku, Slovinsku a Ukrajině. Za účelem systematizování obsažených informací byla zpráva rozdělena do následujících částí: všeobecný přehled o internetu ve střední a východní Evropě, za kterou následují popisy místních trhů, seznamy organizací působících v oblasti online průmyslu i komentáře místních odborníků ohledně probíhajících změn, potřeb a očekávání uživatelů, nejnovějších trendů a omezení, kterým trhy čelí na cestě jejich dalšího rozvoje. Porovnání států střední a východní Evropy z hlediska penetrace internetu ukazuje, že nejvyšší úrovní penetrace internetu se může pochlubit Estonsko, kde uživatelé internetu představují 68% populace nad 15 let. S výsledkem převyšujícím 60% se Česká republika dostává v seznamu na druhou příčku.>>>

Vzdělání je prioritou ODS

martin Kupka

Občanská demokratická strana uspořádala v pondělí 11. ledna 2010 v Plzni již pátou z veřejných debat v rámci projektu Vize 2020, tentokrát s tématy Věda a výzkum a Vzdělání – cesta k úspěchu. Debaty se zúčastnilo více než 100 lidí z řad členů strany, garantů Vize 2020, odborné i laické veřejnosti. Do tříhodinové diskuse se zapojil například profesor cambridžské univerzity Rudolf Haňka,  bývalý rektor Západočeské univerzity Zdeněk Vostracký či člen expertního týmu projektu Reformy terciárního vzdělávání Petr Matějů.Diskusi otevřel předseda ODS Mirek Topolánek. V úvodu svého vystoupení zmínil, že hlavním ideologickým sporem dneška je souboj mezi těmi, kteří myslí na budoucnost našich dětí a těmi, kteří jí ji hodlají jen projíst. „Buď si díky investicím do budoucnosti otevřeme dveře k novým příležitostem. Nebo zůstaneme otroky bankrotářského státu blahobytu. Proto jsou vzdělávání, věda a výzkum klíčovou součástí strategického dokumentu Vize 2020,“ uvedl. Zdůraznil, že bez provedení všech ekonomických, sociálních, společenských a institucionálních reforem nikdy nebudeme mít dost prostředků k masivním investicím do vzdělání. „Pouze vzdělanostní ekonomika nám může zaručit, že budeme dlouhodobě konkurenceschopní a že budeme moci financovat penzijní, sociální či zdravotní systém. Bez dnešních investic do budoucnosti bude přítomnost našich dětí smutná a chudá,“ řekl. Zdůraznil, že vzdělání je tak zároveň zámkem i klíčem od brány vedoucí k úspěchu. „ODS chce tuto bránu otevřít a proto jsme dnes tady,“ řekl Topolánek.>>>

JAK NA MALÉ PASKŘIVCE ANEB BOREC NAKONEC

Petr Paulczynski

 

Jedu šalinou a koukám kolem sebe. Kousek ode mne seděla mladá fiflena a její asi 4-5letá holčička. Naproti nim seděli  staří manželé. Seděli, nikoho si nevšímali, jen paní občas  vyrušilo kopnutí malé princezny pod koleno. Čím víc stará paní uhýbala, tím  víc bylo na  holčičce vidět, že kopance jsou cílené. S  počtem kopanců se jen úměrně zvyšovalo kroucení hlavou a znechucení obou manželů  i ostatních cestujících... Celé to sledoval i mladík stojící opodál. Žvejkal žvejkačku a občas nezúčastněně zavadil pohledem na onu čtveřici. Když už stará paní neměla kam uhnout, neudržel se jeden pán stojící nad nimi a řekl  mamince: "Prosím vás, nemůžete jí něco říct? Nevidíte, co dělá??" Maminka pohladila holčičku po vláskách a řekla pohrdavě: "Proč bych ji něco říkala? My dětem dopřáváme volnou výchovu." Mladík s kalhotama u kolen se líně  sebral a procházel nezúčastněně kolem čtveřice ke dveřím, klidně až líně vyndal z pusy žvejkačku a  jedním pohybem ji lípnul palcem holčičce doprostřed čela. Maminka zalapala po dechu a vypískla "No co to děláš,  magorééé??? Seš blbéééj????" Mladík jen tak líně otočil hlavu zpět a úplně klidně odvětil - "Né, ale naši mě  taky dopřávali volnou výchovu...  Naschlééé." Tady v tom případě "volná výchova" přinesla své ovoce a pro všechny to byl  "borec nakonec.">>>  

Dělají z nás voly?

Petr Paulczynski

Před chvílí na mne vyjukla zpráva, že se našel Index studentky plzeňských práv paní zatímdoktorky Řápkové. To teda čumím jak poloslepý mravenečník na rozsypaný mák. Buď se něco změnilo a Indexy se kdesi schovávají, nebo z nás někdo dělá voly. Já taky dělal vejšku dálkově. To, že bych nechodil na cvika, nedělal zápichy a na konci studia odevzdal index mi připadá jako pohádka pro retardované. Přátelé co vymýšlíte tyto hovadiny. Mám pro Vás jeden vzkaz. Houpat, jak houpat. Ale o zem s náma nemlaťte. Paní primátorka mi byla sympatická potud, pokud bojovala proti všem v kauze o níž se domnívala, že se tak má řešit problém nepřizpůsobivé lůzy. Paní primátorka je mi nesympatická od okamžiku, kdy se vymlouvá jako malé děcko. A místo aby tiše zalezla, dokonce školu žaluje. Jako by nestačilo, že už je z toho tak pěkná bramoračka. Myslím, že každý kdo udělal "vejšku" musí moje závěry potvrdit. Jak to tak vidím, někteří naši nominanti do voleb nám moc nepomohou. Co na to Mirek Topolánek nějak neslyším.

Žádám vedení ZU v Plzni, aby mi dovolilo znovu obhájit doktorát

Marek Benda

Žádám vedení univerzity, aby přezkoumalo rigorózní řízení Vyjádření ke kauze dva tituly za jednu práci Právnickou fakultu v Plzni jsem začal studovat v roce 2003, kdy jsem nebyl činným politikem. Studoval jsem řádně 5 let a obhajobu diplomové práce jsem tak ukončil v roce 2008. Posléze byla moje diplomová práce uznána jako rigorózní; obhajoba proběhla na jaře 2009. Jsem přesvědčen, že odborné předpoklady pro rigorózní studium jsem i ve svém veřejném působení prokázal opakovaně a že věcné podmínky moje práce, kterou jsem jako jeden z mála zveřejnil právě kvůli její veřejné kontrole, splňuje. Restitucím se věnuji řadu let, napsal jsem na to téma řadu textů, zastupoval jsem opakovaně skupinu poslanců před Ústavním soudem. Současně plně uznávám, že jsem nepohlídal formální náležitosti a práce tak nemá požadovaný počet znaků, resp. stránek. Věnoval jsem se její věcné kvalitě a nepohlídal si její délku, což samozřejmě nijak nesnižuje míru mé zodpovědnosti. Jsem připraven práci kdykoliv dopracovat a znovu obhájit. Proto žádám vedení ZU v Plzni, aby otevřelo přezkumné řízení, rozhodlo o znovuotevření mého rigorózního řízení a umožnilo mi práci doplnit tak, aby splňovala požadované formální parametry a posléze se ji pokusit obhájit. Marek Benda, poslanec PS PČR

Někteří jedinci nám předčasně vyrostli, aniž prošli Feekesovou stupnicí

Eugenie Línková

Nedá mi nekomentovat pana Bendu. Myslím si, že by mu neškodilo, trochu si taky normálně máknout, aby věděl co je to práce a také si trochu prostudovat určité spisy, aby si v praxi doplnil své vzdělání. Až příliš snadno se dopracoval ke všem výhodám, které díky tatínkovi jako konzument parlamentních výhod (a to velmi nemalých) bezostyšně vstřebává. Je to obrázek charakteru mnoha našich poslanců, kteří by už měli jít od lízu, drží se tam jako klíšťata a není divu. Za prvé si myslím, že se nelze vymlouvat na velikost písma, každý ví, že stránka je 1 800 znaků, pokud neví, optá se. Za druhé by měl také tuto práci číst vedoucí diplomky. To že tak neučinil, dokumentuje, co je to za právnickou fakultu. Nedivím se potom, že naše právo je tam kde je a musíme se sami hájit, bránit sami a nespoléhat se dokonce ani na policii, která v mnoha případech má tyto základy vzdělání, jak se postupně na její činovníky provaluje. Tím nemám na mysli pochůzkáře, kde stačí v řadě případů základní vzdělání, které se doplní kurzem. >>>

Proti nepřátelům trvalých věcí

K patnáctému výročí úmrtí Russella Kirka (1918-1994)

 

Ladislav Bátora

"Dílo Russella Kirka by mělo patřit k základnímu vzdělání každého – konzervativního nebo liberálního – Američana, který se vážně a do hloubky zamýšlí nad budoucností své vlasti,“ upozornil americký historik Alf Mapp. Vzdal tím úctu možná největšímu americkému filosofovi druhé poloviny minulého století a nejzarputilejšímu křísiteli nefalšovaného konservatismu a tradicionalismu. Ráno 29. dubna 1994, Russell Kirk zemřel. Na jeho nočním stolku ležela té noci noci otevřená Shakespearova hra Konec vše napraví s citací: „Mně samému je milý dům s malými vrátky, příliš těsnými, jak myslím, než aby se jimi velcí tohoto světa protlačili. Někteří, kdož se přihnou, snad; většina jich jest příliš zmrzlá a choulostivá a půjde raději květnatou cestou k široké bráně a velkému ohni.“ Kirk se proslavil především svýmdílem Konzervativní smýšlení, v němž uvádí mj. deset zásad konzervativního smýšlení a porovnává je s myšlením nepřátel trvalých věcí - radikálů. Varoval také před infantilizací společnosti: „Na to, aby se z vás stal destruktivní pomatenec, nemusíte být pokročilejšího věku. Potřebujete jen dostatek arogance – a ‚víry v hudbu‘, v ten iracionální rytmus věčné adolescence.“  V poslední knize Meč představy, kterou psal u vědomí, že mu zbývá několik měsíců života, hledá (a nachází) odpověď na otázku, zda „stojí za to žít“: "Během celého svého života jsem sledoval tři cíle: obranu trvalých věcí, spořádaný a nezávislý život a oženit se a vychovat děti, které dospějí k přesvědčení, že služba Bohu je tou nejdokonalejší svobodou. Budu si smět vzít s sebou do té jiné říše bytí, za hranice času, svůj mogulský meč? Jeho čepel by mohla zahnat některé ze strážců u Těsné brány. Je přece docela možné, že správná představa může mít vykupitelskou sílu i tam, stejně jako ji má zde. Nuže, kupředu.“ >>>

CEVRO oslavilo 10. narozeniny

Ivana Haslingerová

Ve středu 12. srpna tomu bylo přesně deset let od vzniku Liberálně-konzervativní akademie – CEVRO. K tomuto výročí CEVRO ušlo velký kus cesty. Při této příležitosti jsem si vzpomněla jak před deseti lety mladičký Ivan Langer na jedné z ideových konferencí ODS v Národním domě na Královských Vinohradech hřímal, že se musí její členové polirticky vzdělávat a že pro to udělá co bude moci. Vím, že tehdy to vzbudilo u mnoha přítomných úsměv a dokonce se tam vyskytly i poznámky typu "Mládež nová, mládež Gottwaldova". On se ale nedal odradit, šel za svým snem a vybudoval opravdu skvělé vzdělávací centrum CEVRO, které od té doby uspořádalo stovky odborných konferencí a seminářů, vydalo desítky publikací, stovky čísel časopisu CEVRO Revue, uspořádalo šest ročníků Liberálně-konzervativní akademie a úspěšně akreditovalo bakalářské i magisterské studium na vysoké škole CEVRO Institut. "Inspirací pro vznik CEVRO byla myšlenka celoživotního doplňování znalostí a dovedností pravicově smýšlejících lidí. Inspirací pro jeho aktivity byla také činnost ideově spřízněných think-tanků ze zemí na západ od našich hranic. Máme mezi sebou lidi různého vzdělání, věku, životních i profesionálních zkušeností, znalostí, dovedností. Každý z nás něco umí, avšak zároveň se každému z nás něčeho nedostává. Občanské sdružení CEVRO – Liberálně-konzervativní akademie vzniklo proto, aby každý z nás dostal příležitost tyto mezery ve vlastních znalostech a dovednostech zaplnit. Po více než deseti letech existence si troufám tvrdit, CEVRO že představuje ucelený systém, který myšlenkově i komunikačně obohacuje každého, kdo se rozhodne na sobě pracovat," říká právem šťasný a spokojený předseda správní rady CEVRO Ivan Langer>>>

Výdaje na vědu a výzkum by měly dosáhnout 1 % HDP

Jaromír Jermář, předseda výboru pro vzdělání, vědu, kulturu, lidská práva a petice

Senátní Výbor pro vzdělávání, vědu, kulturu, lidská práva a petice na svém zasedání dne 21. července 2009 vyzývá vládu ČR, aby přehodnotila navržený způsob financování vědy a výzkumu na léta 2010 a 2012 a zároveň požaduje, aby vláda v rozpočtu na rok 2011 vyčlenila rezervu, která by zachovala dosavadní výši financování AV ČR. Výbor dále požaduje po vládě ČR stanovení nového rozpočtového rámce pro rok 2011 – 2012 tak, aby výdaje na vědu a výzkum dosáhly 1 % HDP a žádá o vypracování nového systému hodnocení metodiky rozdělení financí v rámci vědy a výzkumu podle mezinárodně kompatibilních kritérií. Na jednání výboru byli přítomni zástupci Akademie věd zastoupené předsedou Jiřím Drahošem, zástupce vládní Rady pro výzkum, vývoj a inovace Jaroslav Doležal a ministři vlády ČR Miroslava Kopicová a Eduard Janota.

Dobrodiní ekumenismu, síla kalvinismu a slabost křesťanství

Stanislav Přibyl, církevní právník – Teologická fakulta v Českých Budějovicích

Síla kalvinismu se odvíjí zejména od Kalvínova obrazu Boha. Zatímco reformátor Luther akcentuje především milosrdný příklon Boha k člověku, Kalvínův Bůh vládne lidstvu jako nositel neotřesitelného suverénního majestátu. Nejzřetelněji se toto pojetí u Kalvína projevuje v jeho učení o dvojím předurčení lidí: jedněch k věčné spáse, druhých ke věčnému zavržení. Zatímco katolický křesťan prožívá svoji blízkost Bohu zejména v přijímání svátostí zprostředkujících Boží milost, reformovaný křesťan, jenž bere Kalvínovu nauku o dvojím předurčení vážně, musí již na této zemi pociťovat značnou existenciální nejistotu. Jak pozná, že Bůh je doopravdy s ním a že právě on patří mezi jeho vyvolené? Odpovědí může být úspěch v jeho pozemském životě: Bůh dává podle Kalvína člověku svoji přízeň najevo úspěchem v osobním životě, ve zdaru jeho práce, nestyďme se přímo říci, v jeho podnikatelském úspěchu. Trnem v oku protestantské reformaci bylo to, že katolická církev má v čele papeže ve společenství s biskupy, tedy instituci, která zajišťuje, že odvrhla marxismus, skrytý pod tzv. teologií osvobození, že důsledně hájí tradiční rodinné hodnoty, takže je nemyslitelné, že by například oddávala registrovaná partnerství. V Havlíčkově „Křtu svatého Vladimíra“ se nachází satirická formulace o tom, že je „římská církev ze všech církví nejcírkvovatější“. Stále naléhavěji se ukazuje, církev, která není autenticky „církvovatá“ a připodobňuje se záchvěvům dobové módy, nemá důvod ke své existenci. Jasně to říká sám Kristus: „Vy jste sůl země; jestliže však sůl pozbude chuti, čím bude osolena? K ničemu již není, než aby se vyhodila ven a lidé po ní šlapali.“ >>>

Paradoxy gravitace a její působení na čas

Martin Tůma

Pokud chcete opravdu nezestárnout a nemáte nikoho, kdo by vás bez přestání pozoroval, zkuste na to jít jako foton. Tahle částice se pohybuje přesně rychlostí světla a podle obecné teorie relativity pro ni neexistuje čas a ani vzdálenost. Pro foton je prostě jakékoliv místo a čas tady a teď. Že čas ve slabém gravitačním poli plyne rychleji, se ostatně přesvědčili i tvůrci družicového navigačního systému GPS. Extrémně velká gravitace dokonce dokáže čas úplně zastavit. Ale tak silnou gravitaci najdeme pouze u jediného typu vesmírných objektů, a to jsou černé díry. Černá díra funguje na podobném principu jako libovolný byrokracií prolezlý úřad, navenek nevykazuje žádnou činnost, jenom pohlcuje bez přestání další a další zdroje a roste. Do nitra tohoto objektu nevidíme, protože ani světlo z něj nemůže uniknout a je pohlceno. Její hmota je obrovská, kdybychom planetu Zemi gravitačně zhroutili do černé díry, nebyla by větší než nehet na malíčku, Saturn by zabíral asi tolik místa jako trio Maxim Turbulenc. Pro hmotu, padající do černé díry, se čas zpomaluje, až se v místě, zvaném horizont událostí, úplně zastaví. Pokud tedy nechcete zestárnout nebo chcete alespoň stárnout pomaleji, je silné gravitační pole tou pravou volbou. Bohužel řada lidí na to jde z té špatné strany, kdy se snaží zpomalit čas svojí vlastní hmotností, což je zvláště u žen tragédie. >>>

Klérus nejsou nedovzdělaní pohřebáci pátere Halíku

Stanislav Přibyl

Dovoluji si v našich končinách ten neobvykle osvobozující luxus, že souhlasím jak s Halíkovou charakteristikou zaťaté mentality katolických tradicionalistů, tak i se Semínovou charakteristikou Halíkova rozbředlého pojetí křesťanské víry. Oba pánové, kteří se berou tak urputně vážně, by totiž potřebovali jako sůl ty „růžencové babičky“. Pan Semínby zjistil, že venkovští velebníčkové jim vysluhují „čelem k lidu“ obřad, který on za mši sv. neuznává, přestože byla ustanovena legitimní autoritou církve v Misálu Pavla VI. No, a náš mediálně obletovaný Tomáš Halík by tam přestal označovat zbytek kléru za "nedovzdělané pohřebáky“, jak on s gustem říkává. Zbavil by se tam rovněž své nemírné ambice, kterou nejlépe vyjadřuje roztomilý bonmot „Tomáš Halík Masaryk“. Ulevil by si tím a třeba by zjistil, že Václav Klaus je i s tou svojí kontroverzností docela príma chlapík na svém místě. (Reakce na článek v LN „Ve službách ducha doby“)

Nesmiřitelný spor v naší přírodovědě

IVANA HASLINGEROVÁ

Centrum pro ekonomiku a politiku uspořádalo seminář na téma Darwin a darwinismus - věda, nebo ideologie? Seminář inspiroval fakt, že uplynulo dvěstě roků od narození tohoto významného vědce a současně sto padesát let od vydání jeho základního díla "O původu druhů", kterým, jak se mnozí domnívají, byl změněn svět. Smyslem semináře bylo vysvětlit pojem „Intelligent design(ID) neboli pojem, který se snaží rysy vesmíru a živých organismů vysvětlit vyšší inteligencí a nikoliv přirozeným výběrem, jak tvrdí Darwin. Jeho vedoucí zastánci přidružení k Discovery institutu tvrdí, že ID je vědecká teorie, která trvá na rovném postavení nebo je spíše nadřazena aktuální vědecké teorii o původu života. Protože nadpřirozený zásah do původu života nemůže být experimentálně otestován, tvrdí jeho odpůrci, darwinisté, že to není věda ale pseudověda.A konečně jsou zde lidé, kteří se nebojí říci, že vesmír a život stvořil Bůh a nepotřebují se schovávat za vědecké teorie ať už typu ID či darwinismu, protože vědí, že žádná věda tajemství vzniku vesmíru a života na zemi nedokáže odhalit. Na semináře je zastupoval vicekancléř Petr Hájek. Seminář potvrdil to, že schopnosti a možnosti lidského poznání jsou sice nepochybně obrovské, ale současně smysluplně omezené, a z definice proto zůstanou vždy jen velmi dílčí proti zákonitostem přírody a vesmíru. Je proto na místě pokora před jevy a zákonitostmi, které možnosti a schopnosti člověka dalece převyšují. Jako fyzik pacující 23 let v Akademii věd studiem fyziky pevných látek a jaderné fyziky vím, že čím více se podařilo mně i mým kolegům této oblasti vědy odhalit, tím více si každý z nás uvědomoval, že jsou to jen zlomky geniality vyšší inteligence a přistupoval k ní se stále větší pokorou. Příkladem za všechny je ostatně hluboce věřící Albert Einstein. Profesor Markoš to vyjádřil na semináři nádhernou větou: „Jímá mne smutek nad urputností a zaťatostí účastníků sporu. Hájek řekl vše.“>>>

Fenomén lidovectví

Nejdelikátnějším religiózně-politickým problémem dneška zůstává sepětí stran hlásících se ke křesťanství s církvemi. Zdaleka ne všechny dostojí svému úkolu. Italská „Democrazia Cristiana“ se v roce 1994 po sérii korupčních skandálů a čtyřiceti letech setrvávání u moci zhroutila jako domeček z karet. O německé CDU pak prohlásil konzervativní kardinál Meisner, že by snad ono „C“ měla raději vypustit, protože křesťanské hodnoty již vůbec nereprezentuje a neprosazuje. My se s propojením církve a „křesťanské“ strany setkáváme u naší KDU-ČSL. Na nejnižší úrovni jde o jakýsi příkostelní spolek, který za komunismu brigádničil okolo kostela a jezdil na zbožné zájezdy po církevních poutních místech a památkách. Tento líbezně idylický svět žije dále především na Moravě. Vedle nástěnky katolické farnosti se nachází nástěnka lidovců, pak třeba Orla a dobrovolných hasičů. Krátce po změnách v roce 1989 ovládli u nás masivní část významných funkcí v katolické církvi příslušníci Hnutí fokoláre. Koryfej tohoto hnutí u nás, mons. Karel Pilík, byl strůjcem dvou zdařilých mocenských tahů. Vynesl totiž na výsluní dvě fokolarínská esa: v roce 1990 ambiciózního Miloslava Vlka, a v roce 1992 dosud nenápadného Josefa Luxe. Právě tento fokolarínský tandem měl lví podíl na tom, že se u nás v 90. letech v souvislosti s katolickou církví nehovořilo snad o ničem jiném, než o majetku a restitucích. Za toto neomalené dráždění českého veřejného mínění zaplatila katolická církev skluzem osob se k ní hlásících ze 39% na pouhých 26%, a to za deset let. Mezi lety 1991 a 2001 snad největší propad počtu katolíků u nás od dob husitských bouří a odvratu od Říma na počátku první republiky.>>>

Foko za foko

Miroslav Kalousek poodhalil širší veřejnosti to, co se dosud vědělo pouze „uvnitř“, totiž skutečnost, že fokoláre je u nás více než jedním z mnoha církevních hnutí. Uzurpovalo si totiž významné mocenské postavení v katolické církvi i v politice podobně jako kdysi ve frankovském Španělsku Opus Dei nebo v Itálii do pádu Křesťanské demokracie Comunione e Liberazione. Hned po revoluci vzbuzovalo údiv, kolik nově jmenovaných biskupů je členy právě hnutí fokoláre. Jimi nastolená personální politika byla vtipně označována jako „foko za foko“, protože toto hnutí, obdobně jako lidová strana, má tendenci prosazovat do jakýchkoli dostupných struktur maximum „svých lidí“. Synergie těchto tendencí pak vynesla na vrchol fokolarínský tandem Vlk – Lux, který má lví podíl na tom, že se zejména po celá devadesátá léta nehovořilo o církvi jinak, než v souvislosti s církevním majetkem, a tím katolická církev doslova prošustrovala vysoký morální kredit, který po roce 1989 měla. Je také paradoxní, že jak fokolaríni, tak lidovci se zajíkají jednotou, a přitom štěpí. To může potvrdit mnohý farář, kterému se fokolaríni „zabydleli“ ve farnosti a rozvíjejí tam svoje separátní aktivity. A může to potvrdit také mnohý hledající člověk, kterému je právě sepětí katolické církve s lidovou stranou bariérou k víře, vyznávané v katolické církvi. (Autor se obává pomsty, proto neuvádíme jeho jméno)