V tento tragický den neslouží klasická mše svatá a oltář je zcela holý - bez kříže, bez svícnů a bez pokrývek.  Nehrají varhany, nezvoní zvony. Podle starodávné tradice neslaví církev o Velkém pátku ani eucharistii. Základním a obecným prvkem liturgie tohoto dne je hlásání slova. Bohoslužby slova se skládá ze tří čtení, mezi nimiž jsou i pašije a vrcholí přímluvou za celý svět. Letos budou předčítány též úryvky z díla Peri Pascha, které napsal kolem roku 170 po Kristu biskup Melitón ze Sard a to hercem Jiřím Bartoškou.  Během obřadu budou provedeny Janovy pašije F. Holíka v úpravě Z. Pololáníka a zazní také Saety, tradiční andaluské velkopáteční zpěvy. Ježíšova smrt na kříži byla skutečná, nikoli zdánlivá. Bůh nebránil lidem jednat, i když se ohrožení týkalo právě jeho syna. Nepostupoval proti nim silou. Velký pátek není ale pouze dnem smutku a pláče, nýbrž dnem zamyšlení nad krvavou obětí Ježíše, která byla ve svém důsledku zdrojem spásy.

Církev o Velikonocích oslavuje vítěznou smrt Pána - zmrtvýchvstání je středem křesťanské víry. 

Křesťané vědí, že po hrůzostrašném a tragickém Velkém pátku bude následovat Bílá sobota, kdy v podvečer začíná slavnost Kristova vzkříšení a dále pak noční obřady přecházející v neděli velikonoční, kdy se slaví Kristovo zmrtvýchvstání. Velký pátek je proto pouze první den velikonočního tridua, v němž se připomíná Ježíšova smrt na kříži.

Vrcholem liturgického roku, ústředním bodem křesťanské zvěsti je ale vykoupení lidstva skrze oběť Ježíše Krista za hříchy člověka a jeho vítězství nad smrtí v události zmrtvýchvstání. 

Žádné jiné náboženství nemá to štěstí, že jeho zakladatel byl po smrti vzkříšen. V tom je křesťanství unikátní.  Jakýkoliv argument pro platnost křesťanství stojí a padá s důkazy o vzkříšení Pána Ježíše Krista. 

Vrchní kněží a farizejové, kteří vymohli na Pilátovi jeho smrt na kříži, si toho byli dobře vědomi. Proto jim ani tato hrozná smrt nestačila, báli se, že kdyby třetího dne vstal z mrtvých, jak vždy kázal, potvrdilo by se tím, že je opravdu synem Božím. Vydali se proto za Pilátem a řekli mu: "Pane, vzpomněli jsme si, že když ten bludař ještě žil, řekl: "Po třech dnech vstanu." Nařiď tedy , ať je hrob hlídán až do třetího dne vojáky, aby snad nepřišli jeho učedníci, neukradli ho a neřekli lidu: "Vstal z mrtvých!" To by byl ještě horší blud, než ten první!" Pilát kázal postavit před balvan stráž. Jestliže by Ježíš na kříži jen omdlel, jak tvrdí někteří atheisté, zabránil by mu po jeho procitnutí v útěku nejen balvan, kterým byl zavalen hrob, ale především stráže. Stejně tak by stráže zabránily jakémukoliv pokusu o krádež jeho těla ze strany učedníků. 

Zmrtvýchvstání Pána Ježíše Krista nejde vysvětlit jinak, než nadpozemskou mocí. On to ostatně po svém vzkříšení sám potvrdil, když pravil: "Byla mi dána veškerá moc na nebi i zemi. Já jsem s Vámi pro všechny dny, až do skonání světa."

Proto velikonoční tajemství kříže a zmrtvýchvstání Krista v sobě skrývá kromě jeho lidského strašlivého utrpení na Veliký pátek i dvě radostné zvěsti: Svou mučednickou smrtí osvobodil Kristus lidstvo od hříchu, svým vzkříšením zvítězil nad smrtí a zjednal těm, kteří v něj věří, přístup k novému životu. Svou smrtí jejich smrt zničil a zmrtvýchvstáním pro ně obnovil život věčný. Boží plán spásy byl  tak jeho výkupnou smrtí jednou pro vždy splněn. Poselství největšího křesťanského svátku Velikonoc proto zní: 

Ten, který se vrátil z říše zemřelých a jasně zazářil lidskému rodu - Ježíš Kristus - žije a kraluje na věky věků. Amen.