Říkala jsem si, že mohly být tyto a podobné výroky pana Halíka zkresleny v médiích, a zašla si kdysi poslechnout jeho přednášku na filosofickou fakultu. Zjistila jsem, že sice o všech těchto filosofických směrech hezky hovoří a je sečtělým přednášejícím, ale s katolickou vírou to nemá nic společného. Naopak věřícího katolíka smíchání všeho dohromady tahá za uši. Nicméně jsem uznávala, že v době komunistického teroru bylo hrdinstvím se dát vysvětit na kněze a že tehdy se nemuselo na získání vysvěcení, či titulu, tak přísně hledět, jako ve svobodném světě. A pokud jde o množství titulů, jimiž se v současnosti vykazuje, tak jako člověk pracující 23 let v Akademii věd vím, že snaživý člověk může za život posbírat titulů celou řadu. Nevěnovala jsem proto tomu nadále pozornost. Když jsem ale přečetla otevřený dopis panu Halíkovi od docenta Otakara Jelínka z Ústavu biofyziky a informatiky při 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy, který se dlouhodobě věnuje pochybnostem kolem religionisty Tomáše Halíka, v němž zpochybnil Halíkův titul doktora theologie Th.D., klesl pan Halík v mých očích již nejen jako kněz, ale jako běžný universitní profesor. Je-li pravda vše, co o tom píše v otevřeném dopise pan docent Jelínek, pak by měl s ostudou akademické prostředí opustit a titul by mu měl být odebrán. Proč? Posuďte sami:
Oč přesně jde? Jakého podvodu se podle doc. Jelínka Halík dopustil?
Podstatnou věcí celé kauzy je, že vysoký titul doktora teologie (Th.D. za jménem) získal Halík, aniž by do dnešního dne předložil řádně obhájenou disertační práci, která je nejen podle našeho vysokoškolského zákona, ale i v celosvětovém měřítku nutnou podmínkou pro získání takového titulu. Titul získal tedy Halík s porušením mnohých akademických zvyklostí i našich zákonů. Docent Jelínek informuje, že na tuto základní skutečnost upozornil nejen vedení Karlovy univerzity, ale i její etickou komisi. „Protože univerzita na mé oprávněné námitky k Vašemu doktorátu nereagovala, rozhodl jsem se prostřednictvím veřejného ochránce práv postoupit tuto záležitost ke správnímu soudu,“ informoval v otevřeném dopisu Jelínek Halíka. Podle doc. Jelínka jde též o podezření ze zneužití pravomoci úřední osoby podle trestního zákoníku na bývalého rektora Univerzity Karlovy Václava Hampla, který vydal Halíkovi nostrifikační osvědčení k získání titulu.
Po nezájmu University Karlovy na úřad ombudsmana, který mu doporučil, jak by mohl v té věci dále postupovat. "Úmyslné neoprávněné užívání vědecké hodnosti nebo titulu absolventa vysoké školy je přestupkem. A úřední osoba (Hampl - pozn. redakce) se dopustí trestného činu, pokud v úmyslu opatřit jinému prospěch vykonává svou pravomoc způsobem odporujícím jinému právnímu předpisu nebo překročí svou pravomoc. V takových případech se můžete obrátit na policii,“ napsali Jelínkovi z úřadu veřejného ochránce práv. Pan Jelínek podal "Podnět k šetření České policii“. Podnět byl okamžitě policií přijat a dne 27. června byl doc. Jelínek policejním prezidiem vyrozuměn o tom, že věc byla podle místní příslušnosti postoupena k dalšímu opatření policejnímu orgánu PČR, Obvodního ředitelství policie Praha 1, kde celá věc je nyní v řízení.
Pokud je vše, co zjistil docent Jelínek, pravda, pak Tomáš Halík svůj doktorát teologie získal v rozporu nejen s naším vysokoškolským zákonem, ale i se všeobecně dodržovanou praxí, s níž jsou doktoráty udělovány na celém světě.
Pro nezasvěcené uvádím, že tzv. velký vědecký doktorát (za jménem) lze podle našeho vysokoškolského zákona i podle celosvětové praxe získat výhradně absolvováním postgraduálního doktorského studijního programu. Takový program však Tomáš Halík nikde neabsolvoval. Nepředložil navíc žádnou řádně obhájenou disertační práci, jaká je pro získání takového titulu všeobecně vyžadována. Náš vysokoškolský zákon rovněž v této souvislosti nezmiňuje instituci čestného doktorátu, který sám o sobě v žádném případě nemůže řádné vzdělání nahrazovat, neboť tato čestná hodnost je titul dosažený jmenováním a nikoliv studiem. Osvědčení ze dne 7. 12. 2006, kterým bývalý rektor prof. RNDr Václav Hampl, Dr.Sc., uděluje Mons. prof. Tomáši Halíkovi právo užívat tento titul, bylo podle mého soudu vydáno nejen v rozporu s vysokoškolským zákonem č. 111/1998 Sb., ale i s mezinárodní smlouvou č. 104/2006. Takové jednání úřední osoby by mohlo být v krajním případě posuzováno dokonce i z hlediska § 329 zákona č. 40/2009 Sb. Jde totiž o možné zneužití pravomoci úřední osoby podle trestního zákoníka.
A co víc. Nejenže získal Tomáš Halík významný titul, aniž předložil dizertační práci, tedy podvodem. V zahraničí vystupuje podle doc. Jelínka v roli falešného profesora filozofie ( V USA vystupujete jako ‚professor of philosophy at the Charles university‘), přestože byl jmenován profesorem sociologie.
Já bych se po tolika odhaleních propadla do země, ale jestli si někdo myslí, že pan Halík také, je na omylu. Naopak napadl 77letého docenta Jelínka, že se podepisuje svou funkcí na UK, a nerozpakoval se dokonce podat na něj stížnost u děkana lékařské fakulty, čímž prý škodí pověsti univerzity v zahraničí. (Na užívání legálně získaného titulu má pan Jelínek stejně jako každý jiný vědec ze zákona právo.)
V každém případě mi tato kauza potvrdila nejen to, že pan Halík není žádným opravdovým doktorem theologie, ale i to, jak arogantní a po moci toužící člověk to je. Bůh chraň naši církev před takovými lidmi.
