Fragmenty - Islám - hrozba civilizace
Super User

Super User

Lorem ipsum dolor sit amet, consectetur adipiscing elit. Mauris hendrerit justo a massa dapibus a vehicula tellus suscipit. Maecenas non elementum diam.
URL internetové stránky: http://smartaddons.com Email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
21. 3. 2013 14:07

 

„Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU“ Petr Hájek

--------------------------------------------------------------------------------------------------------------

Zdá se to nesmyslné. Svoboda je přece téměř mrtvá. Demokracii již definitivně nahradila neomezená vláda médií a s nimi propojených elit.

Běžný občan má toliko jedinou svobodu: Nechat se trpně unášet proudem lží, mystifikací a manipulací. Mlčet a nevystrkovat hlavu. Dobrovolně přijmout „politicky korektní“ virtuální realitu s jejím diktátem co si myslet, co jíst a pít, jak se léčit, koho volit.

Spoušť a zkáza pod praporem EU (text k obrázku vlevo)

Pokud odmítne, bude v lepším případě„jen“ skandalizován, „soft“ popraven na mediální gilotině. V horším případě ho Velký Bratr předá přímo do spárů Ministerstva lásky: odposlechy, kriminalizace, procesy on line, velezrada. Cokoli.

A že se to stane, o tom může pochybovat jen nenapravitelný romantik.

Tohle je však teprve začátek. Tyranie po sousedsku. Až se nám zanedlouho stane macešskou vlastí Evropská unie a Českou republiku budeme znát jako bezvýznamnou okrajovou gubernii, budeme ještě špendlíčkem kopat, prstíčkem hrabat a nostalgicky vzpomínat. A že se to stane, o tom může pochybovat jen nenapravitelný romantik.

Přesto: Přesně za dobu, která odtikává nad tímto textem, se něco stane. (Do spuštění webu zbývá: 21Dní 16Hodin, 38 Minut, 24Sekund) Na http://protiproud.parlamentnilisty.cz/vytryskne z napohled neprostupné suché skály tenký pramének – Kontrarevoluční magazín Petra HájkaPoteče proti hlavnímu proudu, takzvanému mainstreamu. Bude se ptát, kde je realita. Bude pronikat kulisami, které před ní vystavěla a každý den čtyřiadvacet hodin upevňují hlavní média a jejich spojenci: v politice, byznysu, kultuře. Ve všech myslitelných oblastech a projevech, jimiž vítězná socialistická revoluce evropských elit a našich domácích kolaborantů pracuje na našem postupném opětovném zotročení.

 
 

Jejich je revoluce a opojení vládou nad lidskou svobodou. Naše budiž kontrarevoluce. Až na tomto místě onen pramének vytryskne, nepůjde tedy pouze o další z řady malých rozptýlených webů, na nichž se izolovaní stateční jednotlivci či skupinky pokoušejí o „hlas volajícího na poušti“. Půjde o něco jiného. Půjde...

Nechte se překvapit. Něco se stane.

Snímek vlevo: Umělecká koláž hop, snímek vpravo: Jiří Pancíř, Fragmenty

 

© Kulturní komise ČR, Březen 12, 2013 12.03.2013

21. 3. 2013 12:56

 

 PETR HÁJEK

„Každý má svou volbu: Pohodlně plout do otroctví, nebo vstoupit do PROTIPROUDU“ Petr Hájek
 

 

 

Zdá se to nesmyslné. Svoboda je přece téměř mrtvá. Demokracii již definitivně nahradila neomezená vláda médií a s nimi propojených elit.

Běžný občan má toliko jedinou svobodu: Nechat se trpně unášet proudem lží, mystifikací a manipulací. Mlčet a nevystrkovat hlavu. Dobrovolně přijmout „politicky korektní“ virtuální realitu s jejím diktátem co si myslet, co jíst a pít, jak se léčit, koho volit.

Spoušť a zkáza pod praporem EU (text k obrázku vlevo)

Pokud odmítne, bude v lepším případě„jen“ skandalizován, „soft“ popraven na mediální gilotině. V horším případě ho Velký Bratr předá přímo do spárů Ministerstva lásky: odposlechy, kriminalizace, procesy on line, velezrada. Cokoli.

A že se to stane, o tom může pochybovat jen nenapravitelný romantik.

Tohle je však teprve začátek. Tyranie po sousedsku. Až se nám zanedlouho stane macešskou vlastí Evropská unie a Českou republiku budeme znát jako bezvýznamnou okrajovou gubernii, budeme ještě špendlíčkem kopat, prstíčkem hrabat a nostalgicky vzpomínat. A že se to stane, o tom může pochybovat jen nenapravitelný romantik.

Přesto: Přesně za dobu, která odtikává nad tímto textem, se něco stane. (Do spuštění webu zbývá: 21Dní 16Hodin, 38 Minut, 24Sekund) Na http://protiproud.parlamentnilisty.cz/vytryskne z napohled neprostupné suché skály tenký pramének – Kontrarevoluční magazín Petra HájkaPoteče proti hlavnímu proudu, takzvanému mainstreamu. Bude se ptát, kde je realita. Bude pronikat kulisami, které před ní vystavěla a každý den čtyřiadvacet hodin upevňují hlavní média a jejich spojenci: v politice, byznysu, kultuře. Ve všech myslitelných oblastech a projevech, jimiž vítězná socialistická revoluce evropských elit a našich domácích kolaborantů pracuje na našem postupném opětovném zotročení.

Jejich je revoluce a opojení vládou nad lidskou svobodou. Naše budiž kontrarevoluce. Až na tomto místě onen pramének vytryskne, nepůjde tedy pouze o další z řady malých rozptýlených webů, na nichž se izolovaní stateční jednotlivci či skupinky pokoušejí o „hlas volajícího na poušti“. Půjde o něco jiného. Půjde...

Nechte se překvapit. Něco se stane.

Umělecká koláž hop

© Kulturní komise ČR, Březen 12, 2013 12.03.2013

31. 1. 2019 13:00

Velký maďarský revoluční a lyrický básník, představitel revolučního romantismu, revolucionář Sándor Petöfi bojoval a položil život za svobodu svého národa sice v roce 1848, ale určitě by souhlasil, že svoboda, která byla důležitá v jeho éře, není o nic méně důležitá dnes a jistě  by byl hrdý na to, že si ho jeho národ tak cení, že cena, kterou uděluje maďarská Nadace pro výzkum historie a společnosti střední a východní Evropy za oceňování úsilí osobností bojujících za svobodu ve střední Evropě nese jeho jméno - Petöfiho cena. Je velkou poctou pro našeho bývalého prezidenta Klause, že ho Maďaři udělením této ceny zařadili po bok tohoto jejich národního hrdiny, jehož báseň "Píseň národa" byla manifestační písní revoluce v březnu 1848 vůči Rakouskému císařství. A nejen že složil báseň revoluce. Když zasáhlo vojensky Rusko proti revoluci, vlastenec Petőfi se dobrovolně přihlásil ve svých 26 letech jako válečný zpravodaj do oddílů maďarské armády, kde v boji za své ideály položil život. Naposledy byl spatřen 31. července 1849 u Segešváru.

30. 1. 2019 14:22

Přiznám se, že když jsem šla na 25. Hovory na pravici pořádané Akcí D.O.S.T. pod názvem Český stát v područí globalismu – jak z něj ven?, řekla jsem si v duchu, že odpověď znám – vystoupit z EU a nenechat si jako svobodný stát vnucovat všechny její nabídky bez rozmyslu. Nebýt skvělého obsazení panelisty Tomášem Břicháčkem, Jiřím Kobzou, Ivem Strejčkem a Michalem Semínem, tak jsem zůstala hezky doma u počítače a psala rovnou článek o globalistické hydře, která předstírá dobro pro náš lepší život, a přitom její obětí je smrtící jako obětí železné panny. Díky výše uvedeným pánům jsem ale šla a nelitovala jsem. A to nejen díky tomu, co jsem si od nich vyslechla, ale i proto, že tyto Hovory byly unikátní v několika věcech.

26. 1. 2019 14:32

K ideologické výbavě před volbami do Evropského parlamentu patří také naparování a vytahování představitelů politických stran. Mezi největší namachrovance nyní patří předseda Pirátů Ivan Bartoš, který se holedbá, že se svou pochybnou straničkou o síle 900 rumem a drogami posilněných bukanýrů porazí všechny osvědčené posádky bitevníků a torpédoborců na celém širém moři. Bartošovu komickou partičku povede zcela neznámý floutek Marcel Kolaja. Další uchazeči o lídra si už předem nadávali po pirátsku do "zmrdů". Věřím, že podobných existencí bude pirátská kandidátka plná. Lidí, kterým chybí už i elementární lidská slušnost, tak jak po nich chtít morální kredit a charakterové vlastnosti. Těžko! Přitom se od Pirátů pomalu  nastává odvracení i jejich kamarádíčků z Kliniky a dalšího aktivistického neomarxistického podhoubí, pro které už příliš zavánějí systémem, proti kterému tolik horují a urputně bojují. Dredatý pirátský boss je přesvědčený, že jeho strana konvenuje dokonce i starším lidem a svou ideovou neukotveností  může oslovit většinu společnosti. Jenže něco chtít a něco získat, to jsou dvě rozdílné věci. 

11. 12. 2018 10:57

Název semináře akce D.O.S.T. Český stát v područí globalismu. Jak z něj ven? [1] vůbec s područím globalismu  nepolemizuje. Považuje to za hotovou věc. Zdá se tedy, že  jedinou otázkou k diskusi je, jak z tohoto područí ven. Ale takto bychom si to zjednodušovat neměli. Základní schéma mého dnešního vystoupení je tedy následující:

  1. Nejprve si definujme, co oním globalismem pro potřeby naší diskuse rozumíme.
  2. Pokud se shodujeme na obecnější definici obsahu globalismu, vyplývá z analýzy české společnosti, že jsme v jeho područí (jak tvrdí název semináře)?
  3. A pokud se shodneme, že jsme v područí globalismu, jak tedy ven z tohoto područí

Pro první zjednodušení bychom měli přijmout rozdělení na globalizaci ekonomickou a globalizaci politickou. Toto rozdělení v žádném případě neznamená, že tyto dva fenomény spolu nijak nesouvisí, že existují vedle sebe paralelně a nezávisle na sobě. To jistě pravda není. Nicméně tohoto dělení používá výhradně pro zjednodušení naší dnešní debaty, a pro zjednodušení také připomínám, že se globalizací ekonomickou dnes nehodlám zabývat.

16. 11. 2018 7:24
Replika Tomáše Halíka na můj text, kterým jsem reagoval na jeho článek v Lidových novinách (z 13. 10. 2018), v němž napadl prof. Piťhu a jeho letošní svatováclavské kázání, je chudá svým obsahem, ale o to agresivnější v osobních útocích a ve své manipulaci podstaty vzniklého sporu. Nejde – alespoň z mé strany určitě ne – o osobní nebo prestižní spor. Je to součást vážného, věcného střetu o směřování západní civilizace a o naši budoucnost, i když to tak T. Halík nechce interpretovat. Jeho druhý text na toto téma (v Lidových novinách dne 31. října, byl publikován i na Neviditelném psu 2. listopadu 2018) je zřetelným posunem. Nevím, jestli k lepšímu. Jeho autor, mistrovsky ovládající marxistickou dialektiku (ve které byl evidentně vzdělán a vychován a v níž jakýkoli výrok zároveň platí i neplatí). Bez velkých skrupulí a bez jakéhokoli začervenání se ustupuje. Jeden z mnoha komentátorů jeho textu mi v osobní korespondenci napsal: „Halík prostě bere zpátečku“.
8. 11. 2018 17:16

Zachránila jsem hladem polomrtvé jarní kotě, které přišlo na zahradu. Stal se z něj moc hezký chlupatec. Kocourek chodí k nám na zahradu dvakrát denně na jídlo. Moc rád se chce mazlit, ale úmyslně jsem to nedělala, protože jsem věděla, že budu muset zase do Prahy. Je otužilý, žije venku. Nemohu si ho tam vzít a byla bych moc ráda, kdyby se někomu zalíbil a odnesl si ho domu. Zůstává sice silný a zdravý, ale sám…  Snad přežije do jara. Pak bych se o něj mohla zase do podzimu starat. Na chalupě mi nevadí. Je opravdu milý. Kdyby měl někdo o něj zájem, zavolejte  a budu moc ráda, že našel někoho, kdo by ho měl rád. Ivana Haslingerová, Tel.: 730 615 402

Právě přítomno: 184 hostů a žádný člen

Tištěná revue Fragmenty

Další ukázky ZDE

Opusťme EU dokud je čas!

Pomozte dětem

Život detem

PROTIPROUD

 

ÚVODNÍ FOTA A VIDEA

Style Setting

Fonts

Layouts

Direction

Template Widths

px  %

px  %