VIDEO ZPRÁVY
V úterý 12.9.2023 ve 13 hodin GENERÁLNÍ STÁVKA za normální život v Klausismu devadesátých let
ZEMĚ ČESKÁ DOMOV MŮJ, ZEMĚ ČESKÁ DOMOV MŮJ...
Redaktor ČT nedokáže odpovědět na jednoduchou otázku: "Co vláda od svého zvolení udělala pro lidi v naší zemi?"
Niegel Farage: Češi jděte si pro exit!
************************************
************************************
Tomio Okamura: Navrhuji CZEXIT!
************************************
************************************
Projev prezidenta Putina 30.9.2022 o uznání a připojení 4 nově vzniklých republik a oblastí k Rusku
***********************************
Prezident Zeman k negativním vlivu islámismu na Evropu
************************************

VÁCLAV KLAUS, prezident ČR v letech 2003-2013
T.G. Masaryk byl, a to mimo jakoukoli pochybnost, největší osobností české politiky 20. století. Zdůrazňuji-li toto, je to teze, která je – alespoň pro mne – vytknuta před závorku. Je to tedy něco, co stačí konstatovat, něco, k čemu není třeba přidávat žádné nové argumenty. Přesto – nebo snad právě proto – je třeba velmi pečlivě hledat vhodný – ve smyslu „produktivní“ – úhel pohledu na něj. Je to zejména proto, že možná až přecitlivěle vnímám, že se u nás rozmáhá vážné nebezpečí jen formalistické adorace tohoto velikána českých dějin a stejně tak se rozmáhá nebezpečí absence seriózní analýzy jeho samotného, jeho doby a obrazu, který o něm byl vytvořen v době minulé, obrazu, který přežívá dodnes, obrazu, který je i dnes vědomě pěstován.
Je to jediná cesta, jak náš stát, který jsme zdědili od našich předků a který máme povinnost jako svébytnou entitu předat budoucím generacím, udržet a zachránit. Naše přítomnost v EU nemá fakticky žádný význam neboť EU rozhoduje o nás bez nás. Odmítáme její zhoubnou, silou prosazovanou politiku jako celek. Odmítáme její záměr povinně dosídlovat území našeho státu cizinci s nimiž je spojený téměř každodenní terorismus. Rezolutně protestujeme proti rozhodnutí EU trestat nás za nepříjímání těchto nebezpečných migrantů na základě jí nadiktovaných kvót.
Odvažuji se vyjádřit svůj pevný, a dlouhou dobu známý, názor k vhodnosti společné evropské měny pro Evropu. Pro Evropu znamená euro systémový posun, systémovou změnu. Tomu, co ekonomové – skuteční ekonomové, nikoli ekonomickými tituly ověnčení apologeti libovolného prvku evropského unifikačního procesu – celá desetiletí říkají, nebylo a ani dnes není nasloucháno. Zejména těmi, kteří o těchto věcech rozhodují. Nejde jen o ekonomické argumenty. Totéž platí i o tom, co k dnešní verzi evropské integrace říkají politologové a zástupci dalších společensko-vědních oborů. Říkat too bohužel nestačí chybí-li naslouchání. A toto naslouchání se v Evropě bohužel nekoná.
Rozhodnutí Evropské komise zahájit „řízení“ s neposlušnými členskými zeměmi, tedy se zeměmi, které se odvážily nechtít akceptovat Bruselem, a zejména Německem vynucované migrační kvóty, u nás vyvolalo odmítavé reakce. Přesto mi dnes někdo zcela absurdně napsal, že „je nám Unie dobrá právě jako dojná kráva“, která se má „postarat o český blahobyt“. Že Unie s naším blahobytem nemá nic společného, je – alespoň doufám – většině lidí u nás zřejmé. Asi abych si úplně nezoufal, jiný pisatel mi napsal lepší výrok: „Byli jsme před dotacemi, budeme i po nich. Tak výhodné, jak se mnohdy uvádí, pro nás zdaleka nejsou“. To je elementární pravda.
2. I těm, kteří to ještě nevěděli, ukázala tímto svým krokem Evropská komise, jaké je postavení České republiky v Evropské unii a jaké s námi její vrcholní představitelé mají úmysly.
3. Odmítáme pokračující bagatelizaci toho, co se právě teď, v úterý 13. června 2017, stalo. Jde o novou, dosud nevídanou věc. Odmítáme záměr povinně dosídlovat území našeho státu cizinci. Odmítáme dopustit přeměnu naší země v multikulturní společnost nepřizpůsobivých komunit, jaké vidíme v současnosti ve Francii či Velké Británii. A to ještě nezmiňujeme s masovou migrací spojený dnes už téměř každodenní terorismus.
Politická zápletka, kterou vyvolal svým oznámením demise vlády v úterý 2. května 2017 premiér Sobotka, není v tuto chvíli ani zdaleka dořešena a jakýkoli komentář do týdeníku je riskantním krokem. Říkám to ve čtvrtek odpoledne, kdy píši tento komentář, který vyjde v úterý 9. května a ani za těchto pět dní konec této epizody ještě nenastane. Za uplynulé první dva dny však vykazuje tato událost zajímavou dynamiku a odkrývá nové možnosti. V úterý odpoledne jsem vydal krátké prohlášení: „Ze strany premiéra Sobotky je to nečekaně dlouhý osvobozující odkop míče od vlastní branky a přenesení hry na polovinu soupeře. Nyní jde o to, jak zareaguje soupeř, ale to nechci předvídat. Nepředpokládám, že by to byl se soupeřem předem dohodnutý tah. Soupeř bude proto mít co k přemýšlení.“ Byl jsem překvapen, že tomuto mému komentáři leckdo nerozuměl. Kritikům se zdálo, že nabídkou demise vlády nebylo zformulováno žádné dlouhodobé, nebo aspoň do voleb platící řešení.
Právě přítomno: 97 hostů a žádný člen