Je smutné  že i tak slavnostní chvíle jakou byly dny plné oslav u příležitosti příchodu v roce 863 sv. Cyrila Metoděje  na Velehrad, se pro některé soudobé politiky staly vhodnou příležitostí, jak si na ní přihřát svoji politickou polívčičku. Snad nejubožeji to předvedl zřejmě za vydatné pomoci svého letitého holdujícího "poradce Johnyho Walkera" Miroslav Kalousek, který se pustil do Tomia Okamury slovy: „Ten příběh mě nepřestane fascinovat. Dva špičkoví vědci své doby opustí pohodlí a vydají se pěšky do divočiny. Za pár let tu založí kulturu, z níž čerpáme dodnes. Zaplaťpánbůh nebyl Rastislav členem SPD, to by do země žádné imigranty nepustil.“  V jeho fanatismu mu dokonce nevadilo, že nazval významné pozvané hosty Velkomoravského knížete Rostislava, svaté bratry Cyrila  a Metoděje, imigranty. To, že si díky svému "poradci"  Johny Walkerovi plete pan Kalousek už léta  nacionalismus se šovinismem a fašismus s pravicí je známo. Nyní doplnil seznam neznalostí o další neznalost - popletl si pozvané vysoce vzdělané hosty hlavy státu knížete Rostislava s nikým nezvanými nelegálně příchozími nevzdělanými imigranty. Co na tom, hlavně když mohl očernit nenáviděného politického nepřítele podobně jako to činil např. s někdejším předsedou Akce D.O.S.T. Ladislavem Bátorou a mnoha dalšími politiky či novináři.

Tomio Okamura na sociální síti se ale nedal a kontroval panu Kalouskovi: „Cyril a Metoděj byli Evropané, ale nikdy nešířili nějaké multikulturní bludy, ale naopak s nasazením svých životů posilovali národní svébytnost a národní kultury a tradice našich slovanských předků proti germanizaci, kterou se nám pokoušeli vnutit z tehdejší západní Evropy.“ 

Pokládám proto  za nutné opravit  pokrokový pohled  na toto období po vzoru ministra Gottwaldovy vlády prof. Zdeňka Nejedlého a uvést hlavní historicky prokazatelné skutečnosti o tom, jak vznikal v desátém století první státní útvar na našem současném území - Velkomoravská říše - a co všechno bylo nutné provést k rozšíření  křesťanství v něm:  

V 9. století existovala  v místech budoucí Velkomoravské říše dvě knížectví - Mojmírovo Moravské a Pribinovo Nitranské. Za souseda mělo Mojmírovo knížectví Římem uznávanou Franskou říši, jejímuž  knížeti Ludvíku Pobožnému platilo  za klid v říši od roku 822 poplatky. (Do roku 822 vystupovali Moravané ještě jako kmen). Z Franské říše začalo pronikat do Moravské říše křesťanství prostřednictvím bavorské misie z Pasova  a z Dalmácie. Kníže Mojmír pochopil, že Franskou říši činí silnou křest jejího knížete a roku 831 přijal Mojmír v Pasově křest a dokonce povinně pokřtil všechny poddané pasovskými biskupy. Lidi tomu ale nerozuměli (vše jim říkali latinsky) a žili dál se svými bůžky. Dva roky na to v roce 833 dobyl Mojmír stejně pohanskou Nitru a připojil ji ke své Moravské říši, čímž vznikla Velká Morava. 

Po Mojmírovi nastoupil kníže Rostislav, který si uvědomil, že nestačí jen lidi pokřtít, ale vysvětlit jim smysl křtu v jejich jazyce, na což potřebuje své kněze. Poslal v roce 860 papeži žádost o zaslání učitele, který by zajistil výuku pohanského lidu domácích kněžími, kterým by lidé rozuměli. Papež si nechtěl ale popudit Ludvíka Pobožného a nevyhověl mu. Proto se Rostislav obrátil na byzantského císaře Michala II., který vyslal na Velkou Moravu bratry Konstantina a Metoděje, aby tam zavedli křesťanství.  Do té doby tam stále i přes přání Rostislava a křty knížat i poddaných vládlo mezi lidem pohanství. 

Bratři si uvědomili, že lid potřebuje kázání v jeho jazyce a k tomu že je nutný překlad bible do staroslovanštiny. K tomu bylo nutné nalézt slovanské písmo. Konstantin ho nakonec  vymyslel a nazval je Hlaholicí. Pak přeložil Bibli. Metoděj mezi tím kázal a šířil víru mezi lidmi. Nešlo to ale i přes jeho skvělou rétoriku lehce.  Musel nakonec vydat " Zakon sudnyj ljudem" (Soudní zákon pro laiky) na základě něhož mohl trestat obce, jejichž osadníci se klaní pohanským bůžkům a  vypořádávat se s lidmi, kteří nepřijali křesťanství a konali pohanské oběti nebo přísahy. A to z dnešního pohledu velmi přísně:  „Každá vesnice, v níž se konají oběti nebo přísahy pohanské, ať je předána Božímu chrámu se vším majetkem, který patří pánům v této vesnici. Ti, kteří konají oběti a přísahy, ať jsou prodáni s veškerým svým majetkem a získaný výnos ať se rozdá chudým, “ stojí v zákoně. Nakonec se s pomocí zákona a soustavným vysvětlováním podařilo Metodějovi uvést mezi lidem křesťanství do života a východofranští kněží ztráceli vliv. Uvědomovali si možné získání naprosté nezávislosti Velké Moravy na Východofranské říši a stěžovali si proto u papeže kvůli jazyku, ve kterém Konstantin s Metodějem kázali. A tak museli bratři podniknout cestu do Říma, aby se obhájili. Podařilo se jim to. Papež Jan VIII. roku 880 schválil jejich činnost (poslal Svatoplukovi bulu Industriae tuae, v níž byl Metoděj jmenován arcibiskupem Moravy a Panónie. Rovněž jmenoval německého klerika Wichinga jako biskupa Nitry. Staroslověnština byla uznána jako čtvrtý liturgický jazyk společně s latinou, řečtinou a hebrejštinou. Získáním arcibiskupství se  Velká Morava stala uznávaným státem s názvem Velkomoravská říše.

Po návratu z Říma zjistil ale Metoděj, že se odehrály velké změny. Za pomoci Východofranské říše byl Rostislav svým synovcem Svatoplukem zbaven moci a oslepen, novým vládcem se stal  Svatopluk. Po využití pomoci Východofranské říše se jí Svatopluk chtěl ale zbavit, což vedlo k válkám. Svatopluk připojil mnoho knížectví včetně Českého, které do té doby nebylo její součástí a podléhalo Východofranskému císaři (Morava, Slovensko, Čechy, Polsko, Slezsko, Panónie). 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

 

Územní vývoj a členění Velkomoravské říše na vrcholu moci mezi lety 833–907. Východní Franky na západě, Bulharsko na jihu.  

 

Teprve v té době se staly na chvíli Čechy součástí Velkomoravské říše. V roce 870 vyhnal Svatopluk nenáviděné Franky z Moravy, ale nakonec musel v roce 874 uzavřít Svatopluk s mocnou Východofranskou říší smír, ve kterém se zavázal k placení "poplatku za mír". Také na něj byly vedeny tlaky zastánců latinské bohoslužby, na jejichž stranu se Svatopluk přidal. Po Metodějově smrti (885) vyhnal Svatopluk jeho žáky dokonce z říše a Velkomoravská říše se přiklonila k západní kultuře.

Po smrti Svatopluka v roce 894  sílily útoky Franků. Jeho nejstarší syn Mojmír II, se pokoušel Velkomoravskou říši zachránit. Podařilo  se mu konsolidovat poměry a v roce 899 vyslal  poselstvo k papeži do Říma se žádostí o vysvěcení domácích biskupů a obnovu moravské arcidiecéze. Papež Jan IX. vyslal na Moravu tři své legáty, kteří měli za úkol znovu vybudovat moravskou církevní organizaci. Vysvětili moravského arcibiskupa a tři jeho biskupy. Moravská církevní provincie tak byla plně dotvořena. Zdálo se, že se Mojmírovi II. podařilo říši zachránit. Bohužel se v Panónii objevili kočovníci z východu zabývající se chovem dobytka a loupežemi - Maďaři.  Frankové se snažili před Maďary chránit a ve Franské říši (mimo jiné v Bavorsku) zavraždili v roce 904 maďarského velkoknížete Kurszána. Maďaři zaútočili od okolí Nitry přes Velkou Moravu na Východofranskou říši. Tehdy pravděpodobně zahynul  v bitvách kníže Mojmír II. K rozhodující bitvě mezi Bavory a Maďary došlo  v roce 907 u Bratislavy. Boje dokonaly to, že Velká Morava k roku 907 zanikla.

Na Slovensku i po zániku Velkomoravské říše přetrvával význam bývalých velkomoravských žup, jako Nitra, Prešburk. Jejich političtí představitelé se podíleli na formování uherského státu. Tehdejší Nitranské knížectví zahrnující území nynější SR začlenilo do Uherska. Slovenské území zůstalo až do 12. století sice prakticky autonomní, avšak pod suverenitou Maďarů. 

A jak toto dění na Moravě ovlivnilo Čechy