Fragmenty - Fragmenty - KŘESŤANSTVÍ vs. ISLÁM http://fragmenty.cz Tue, 24 Apr 2018 05:05:12 +0000 Joomla! - Open Source Content Management cs-cz Odhalení a požehnání sousoší sv. Vojtěcha ve Svatovítské katedrále 19.4. v 17:30 hodin http://fragmenty.cz/index.php/civilizace-vs-islam/cirkev-a-moralku-naroda/item/2187-odhaleni-a-pozehnani-sousosi-sv-vojtecha-ve-svatovitske-katedrale-19-4-v-17-30-hodin http://fragmenty.cz/index.php/civilizace-vs-islam/cirkev-a-moralku-naroda/item/2187-odhaleni-a-pozehnani-sousosi-sv-vojtecha-ve-svatovitske-katedrale-19-4-v-17-30-hodin Sousoší sv. Vojtěcha Radima a Radly]]> haslingerova@fragmenty.cz (IVANA HASLINGEROVÁ) CÍRKEV VYTVÁŘÍ MORÁLKU NÁRODA Wed, 18 Apr 2018 15:20:27 +0000 Náhrobek sv. Vojtěcha se vrací v den repatriace kardinála Berana po 70 letech do Svatovítské katedrály http://fragmenty.cz/index.php/civilizace-vs-islam/cirkev-a-moralku-naroda/item/2178-nahrobek-sv-vojtecha-se-vraci-v-den-repatriace-kardinala-berana-po-70-letech-do-svatovitske-katedraly http://fragmenty.cz/index.php/civilizace-vs-islam/cirkev-a-moralku-naroda/item/2178-nahrobek-sv-vojtecha-se-vraci-v-den-repatriace-kardinala-berana-po-70-letech-do-svatovitske-katedraly Náhrobek sv. Vojtěch  se po 70 letech vrací do Svatovítské katedrály

V době, kdy byl na stolci sv. Vojtěcha arcibiskupem pražským Josef kardinál Beran, tvoří na podnět Spolku pro dostavbu katedrály a s požehnáním pana kardinála Berana vítězka soutěže ak. sochařka Karla Vobišová zadání náhrobku sv. Vojtěcha a oltáře. Pojala ho jako sousoší sv. Vojtěcha, Radima a Radly. V roce 1947 jeho sádrový model umísťuje do katedrály. Bohužel stejně jak byl po nástupu zločinného a zavrženíhodného  komunistického režimu internován kardinál Beran, tak i model sousoší vystavený v katedrále musel být v roce 1948 odstraněn. Sdílel obdobný osud, vyhoštění z katedrály.

Díky neúnavné práci Arcibiskupství pražského v čele s J. Em. Dominikem kard. Dukou se stal zázrak. Náhrobek se vrátil po 70 letech jako lité stříbro zpět do katedrály, a to nikoliv náhodou v den započaté repatriace kardinála Berana. 19. dubna 2018. Naplňuje se tak záměr autorky sousoší, které zachycuje moment vzkříšení sv. Vojtěcha, prvního českého svatého biskupa pražského, jaka tento světec z věčného života žehná příchozím.Svědky tohoto úžasu jsou jeho učitel benediktin Radla a budoucí první polský arcibiskup sv. Radim, pozorující zářivou tvář sv. Vojtěcha,  patřící do nebes, odkud záře vychází.

Náhrobek sv, Vojtěcha navazuje na ideu stavitelů katedrály, kteří ji budovali v ose kříže, jež spojuje hroby patronů, sv. Víta, sv. Václava, sv. Vojtěcha a sv. Zikmunda. Na ideu, že skrze kříž Spasitel vykoupil svět. Tyto události a jejich symboly k nám hovoří jasnou řečí mučedníků krve i ducha, zásadním  sdělením katedrály. 

Návrat sousoší inicioval v roce 2010 J. Em. Dominik kard. Duka OP. Uskutečněn byl Akademií výtvarných umění pod vedením Doc. Jiřího Kotalíka. Restaurátorské práce na sádrovém modelu provedli žáci Restaurátorské školy Vojtěch Verner, Václava Vítová a další  pod vedením, vedoucí Prof. Petra Siegla v letech 2017-2018. Odlévání do stříbra uskutečnila společnost HVH s.r.o. Horní Kalná, Pavel Horák a kol. 2018,  povrchovou úpravu po odlitíudělalo Pasířství Houska-Douda s.r.o., Buštěhrad 2018. Kamenný sokl z českého červeného slivence poskytla Fma Pražský kámen, s.r.o. Pavla Šimka a spol. 2018. Samozřejmě to vše by nevzniklo bez pomoci obětavých, laskavých, nezištných sponzorů známých i neznámých.

 

]]>
haslingerova@fragmenty.cz (IVANA HASLINGEROVÁ) CÍRKEV VYTVÁŘÍ MORÁLKU NÁRODA Tue, 17 Apr 2018 12:25:27 +0000
Přivítání Josefa kardinála Berana ve vlasti + rozpis bohoslužeb a průvodných akcí http://fragmenty.cz/index.php/civilizace-vs-islam/cirkev-a-moralku-naroda/item/2177-privitani-josefa-kardinala-berana-ve-vlasti-rozpis-bohosluzeb-a-pruvodnych-akci http://fragmenty.cz/index.php/civilizace-vs-islam/cirkev-a-moralku-naroda/item/2177-privitani-josefa-kardinala-berana-ve-vlasti-rozpis-bohosluzeb-a-pruvodnych-akci J. Em. Josef kardinál Beran, arcibiskup pražský a primas český byl velmi skromný pán
Návrat otce kardinála Josefa Berana v pátek 20. dubna do vlasti, není velkou událostí pouze pro katolickou církev, ale pro celou naši společnost. Je symbolem toho, abychom si všichni, bez rozdílu vyznání, uvědomili, co znamenala ztráta svobody a demokracie za zločinné a zavrženíhodné komunistické diktatury.  Josef kardinál Beran byl mužem s velkým M. Mužem, který se nenechal zlomit ani nacismem ani komunismem. Za to, že odmítal jako primas český spolupracovat s tehdejší zločinnou vládou byl vypovězen z republiky s doložkou, že se nikdy nesmí vrátit, ani zaživa, ani po své smrti. Dokonce i za tolik obdivovaného Dubčekova "socialismu s lidskou tváří" v roce 1969, kdy již byl těžce nemocen, byly všechny jeho prosby o návrat  odmítnuty. Bylo mu znemožněno dokonce i pouhé navštívení a rozloučení se s jeho milovanou katedrálou. Proto proběhne jeho návrat do vlasti opravdu s velkou slávou a mnoha doprovodnými akcemi, o nichž chceme informovat v tomto článku:

Po slavnostním přivítání vládního speciálu s ostatky otce kardinála Josefa Berana zástupci vlády v pátek 20. dubna 2018 v 18 hodin na Ruzyňském letišti se na výzvu českých biskupů rozezní  po celé zemi zvony na znamení toho, aby si tuto významnou událost uvědomili všichni lidé. Jednotka čestné stráže vynese ostatky této vzácné osobnosti na katafalk na letištní ploše a zazní píseň Čechy krásné, Čechy mé, která provázela také návrat otce kardinála Berana z koncentračního tábora. Vojenský kaplan pronese krátkou modlitbu, ministryně obrany Karla Šlechtová uctí Beranovy ostatky položením červené růže na rakev a předseda Senátu Milan Štěch pronese uvítací projev za občany českého státu. Po zaznění státní hymny budou ostatky kardinála Berana přeneseny do pohřebního vozu a autokolona vyrazí k Bazilice Nanebevzetí Panny Marie na Strahově, kde budou od 20:15 hodin probíhat modlitební vigilie. Ostatky kardinála zůstanou v bazilice přes noc. 

V sobotu 21. dubna  v 10 hodin vyjde v 10:00 procesí s ostatky kardinála Berana ze Strahovské baziliky Nanebevzetí Panny Marie přes Pohořelec, Loretánskou ulicí na Hradčanské náměstí. Rakev s ostatky bude vezena na pohřebním voze taženém šestispřežím starokladrubských vraníků. Do katedrály sv. Víta ji vnesou bohoslovci. V 11 hodin  bude v Katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha celebrovat pražský arcibiskup Dominik kardinál Duka OP slavnou mši svatou ke cti sv. Vojtěcha. Po skončení mešní liturgie bude rakev s ostatky kardinála Josefa Berana vystavena veřejné úctě do pondělí 23. dubna 2018. Kromě církevních představitelů bude moci kardinálu Beranovi vzdát úctu i veřejnost. 

(Vstup do katedrály bude 21. dubna možný od 9.45 do 10.45 hodin. Ke vstupu do areálu Pražského hradu budou u vstupu přes Prašný most a při severním vstupu na I. nádvoří zřízena kontrolní stanoviště pro přednostní odbavení). 

Kardinál Josef Beran s lebkou sv. Vojtěcha.

 Josef kardinál Beran s lebkou jím velice milovaného sv. Vojtěcha. V souvislosti s uložením ostatků Berana v katedrále sv. Víta bude na podzim do hlavního českého chrámu umístěna socha sv. Vojtěcha, světce, jemuž kardinál Beran zasvětil duchovní obnovu po nacistické okupaci a v době hrozící komunistické totality. (foto: archiv MAFA)

23. dubna bude rakev s ostatky uložena  do nově zřízeného sarkofágu v kapli Bartoňů z Dobenína, která od svatořečení Anežky České v roce 1989 nese její jméno.

Do své vlasti se vrací osobnost, které se pro její morální vlastnosti a odvahu báli komunisté tak, že nedovolili její návrat ani po smrti. Vrací se za zvuků zvonů, s poctami a úctou. Je to dokladem, že se od listopadu 1989 mnohé změnilo k lepšímu. Nezbývá než věřit a doufat, že se již podobná zvěrstva na slušných a nevinných lidech nebudou  v naší zemi opakovat. I když v současné době se zdá, že se opět komunisté díky neomarxismem poničené pravici vrací k moci... Ale to je na jiný článek.

P.S.

Jediné co by se mohlo zdát jako kaňka v životě otce kardinála Berana bylo, že  sloužil v roce 1948 Te Deum za tehdy zvoleného československého prezidenta Klementa Gottwalda. Udělal to ale po konzultaci s Vatikánem, že podmínkou bohoslužby bude propuštění 70 tehdy vězněných kněží a nebude zrušeno církevní školství. Gottwaldova vláda to ochotně schválila. Již na podzim ale začala kněze v mnohem větším počtu zatýkat znova a církevní školství zrušila. Lži a intriky komunistů byly bezměrné! A to bychom měli mít stále na paměti.

]]>
haslingerova@fragmenty.cz (IVANA HASLINGEROVÁ) CÍRKEV VYTVÁŘÍ MORÁLKU NÁRODA Mon, 16 Apr 2018 09:09:28 +0000
V dubnu 2018 oslavíme repatriaci Josefa kardinála Berana http://fragmenty.cz/index.php/civilizace-vs-islam/cirkev-a-moralku-naroda/item/2169-v-dubnu-2018-oslavime-repatriaci-josefa-kardinala-berana http://fragmenty.cz/index.php/civilizace-vs-islam/cirkev-a-moralku-naroda/item/2169-v-dubnu-2018-oslavime-repatriaci-josefa-kardinala-berana J. Em. DOMINIK KARDINÁL DUKA, OP, arcibiskup pražský a primas český

Radost z letošních Velikonoc násobí přenesení ostatků mého velkého předchůdce na svatovojtěšském stolci, kardinála Josefa Berana, z Říma do Prahy. Je vskutku symbolické, kdy k jeho návratu dochází. Dovolte mi připomenout, kdo se to vlastně vrací. Josef Beran odešel po maturitě do semináře v Římě, po vysvěcení v roce 1911 se vrátil. Záhy se stal rektorem pražského semináře, učil a vychovával. Neohroženě se postavil proti nacismu. Škola nelidskosti, lidské solidarity a ekumeny se pro něj odbývala na Pankráci, v Terezíně a Dachau. Vrátil se domů klidný a poučený o tom, co je v člověku. Na podzim 1946 se stal arcibiskupem pražským. Byl účastníkem pohřbu prezidenta Beneše a ano, sloužil Te Deum po zvolení Klementa Gottwalda. Tento akt vyměnil za slib, že bude propuštěno více než 70 kněží, kteří ovšem ani ne za půl roku byli opět ve  vězeních, a  za  slib zachování církevního školství. Netrvalo dlouho a došlo k policejnímu zásahu při slavnosti Božího Těla a arcibiskup byl internován. Sdílel tak osud primasů ostatních zemí s komunistickým režimem, kardinálů Mindszentyho, Wyszyńskiho a Stepinace.

Papež Pavel VI. jmenoval arcibiskupa Berana kardinálem a státní orgány mu povolily cestu do Říma jen se závazkem, že se nikdy nevrátí. Aby umožnil nastoupení biskupa Františka Tomáška, přijal doživotní vyhnanství. V Římě, kde stihl ještě pronést řeč o náboženské svobodě na Druhém vatikánském koncilu, žil ve zvláštní péči Pavla VI. Není znám případ, že by někdo jiný byl pochován samotným papežem v kryptě svatopetrské baziliky mezi papeži.

Josef kardinál Beran se před svátkem sv. Vojtěcha vrátí s poctami církevními i státními do své katedrály. Přichází, aby promluvil skoro tak, jako když v roce 1948 napsal slova „Nemlč, arcibiskupe“ a varoval.

Stojíme dnes uprostřed neustálých volebních kampaní, jsme vyhroceně rozděleni, zapomínáme na cenu svobody, promarnili a poztráceli jsme všechny ideové hodnoty našeho státu, jako nepotřebnou veteš odsouváme přirozenou rodinu, výchovu dětí a mládeže strkáme jeden na  druhého, až ji nedělá nikdo.

Naříkáme, že nemáme osobnosti, a přitom ušlapeme pomluvami každého, kdo osobností je. Beranův návrat je pro nás především zkouškou z věrnosti dobru, poctivému dobru každého člověka, zkouškou z lidské odpovědnosti za druhé. Zvu i vyzývám Vás k účasti na jeho uvítání, neboť se vrací učitel a arcibiskup, velký občan našeho státu a syn našeho národa.

Nic nechybí k slávě jeho, to on chyběl víc než půl

]]>
duka@apha.cz (J. Em. DOMINIK KARDINÁL DUKA, OP, arcibiskup pražský a primas český) CÍRKEV VYTVÁŘÍ MORÁLKU NÁRODA Tue, 10 Apr 2018 06:42:11 +0000
Pašijové hry na Zbraslavském zámku http://fragmenty.cz/index.php/civilizace-vs-islam/cirkev-a-moralku-naroda/item/2168-pasijove-hry-na-zbraslavskem-zamku http://fragmenty.cz/index.php/civilizace-vs-islam/cirkev-a-moralku-naroda/item/2168-pasijove-hry-na-zbraslavskem-zamku Pieta na Pašijových hrách v Praze v roce 2014

Občanské sdružení Zbraslavské pašije již tradičně pořádá Lidové pašijové hry. Letošní představení se uskuteční před kostelem sv. Jakuba Staršího v areálu Zbraslavského zámku a to v sobotu 14. dubna od 14.30 hod. a v sobotu 21. dubna od 15.30 hod. Představení trvá 1 hodinu a 15 minut, cesta je možná například autobusem č. 129, 241 nebo 318, výstupní stanice Zbraslavské náměstí. Návštěvníci se po dobu představení stanou lidem jeruzalémským, neboť aktéři se vždy pohybují přímo mezi nimi. Hlavní role, Ježíšem počínaje, hrají profesionálové, menší role místní ochotníci a farníci. (Ježíš - Radúz Mácha, Marie - Simona Postlerová, Magdalena - Lucie Žáčková, Pilát - Jan Novotný).

 

104118

 Všichni protagonisté, i profesionální herci, účinkují bez nároků na honorář. Vstupné na představení je dobrovolné. Více se můžete dovědět na stránkách http://pasije.webgarden.cz/obcanske-sdruzeni-zbraslavske.

Oldřich Vlček: Jak vznikla Pašijová hra na Zbraslavi

První nápady bývají ošidné. Teprve když se nápad promění v naléhavost, začne jít do tuhého.

To se přihodilo také mě, když zhruba před pěti lety přepadla mě myšlenka, že historicky významný prostor zámecké zahrady před kostelem sv. Jakuba Staršího na Zbraslavi je jako stvořený pro pořádání divadelního představení v přírodě ve smyslu starých komediálních tradic lidového divadla.

Jsa vzdělán v oboru dějin českého divadla, věděl jsem dobře, kudy vedla cesta na jedné straně jarmarečního, na straně druhé meditativního divadla náboženského obsahu od dob gotiky a renesance přes baroko k romantismu.

Věděl jsem jedno. Pokud chci lidově pojatý Pašijový příběh inscenovat (a existují k němu dochované texty), musí se tak stát na profesionální úrovni. I oslovil jsem některé kolegy herce s poznámkou, že bohužel nemohu nabídnout žádný honorář, jen zajímavé téma a prostor. Kupodivu je inscenační záměr zaujal a přislíbili účast. To byl základ.

Požádal jsem bratry jezuity o možnost zkoušet ve zkušebně sboru u sv. Ignáce v Ječné ulici a této možnosti se mi od pátera Čunka ochotně dostalo. Napsal jsem osobní dopis majitelkám Zbraslavského zámku, dámám rodiny Bartoňů z Dobenína, s žádostí o povolení pořádat v uvedených datech Pašijovou hru na části jejich pozemku. Dostal jsem svolení.

Požádal jsem radu Městské části Praha-Zbraslav v čele se starostou ing. Alešem Hánělem o podporu a zaštítění akce. Byla mi vřele udělena. Požádal jsem ředitelství ND o zapůjčení kostýmů a rekvizit. Dostalo se mi souhlasu. Se jmenným doporučením jsem se obrátil na agenturu PROMUSIC s.r.o. v Trutnově za účelem profesionálního ozvučení akce. Dostalo se mi přijatelné cenové relace a vřelého ujištění o podpoře.

Oslovil jsem místní farníky a zejména pak činoherní soubor Zbraslavské kulturní společnosti při divadle Jana Kašky, aby mi vypomohli s menšími rolemi a komparsem. Všichni se svorně hlásili. Našel jsem spřízněné duše s obratnýma rukama, které dokázaly vyrobit kříž, který se dal bezpečně vztyčit a zajistit. Nakonec i páter Petr Koutecký, duchovní správce Zbraslavské farnosti (dej mu Pán Bůh nebe), vida to nadšení kolem, překonal vlastní pochybnosti a pořádání her požehnal.

Premiéra se uskutečnila po roce příprav, přesně 17. dubna 2011. A co víc – příští rok za mnou chodili kolegové – dáme letos opět Pašije? Dali jsme. A chodili občané věřící, ale také nevěřící a ptali se: Budete pokračovat? Můžeme přivést naše děti?

Čím to, že původně jednorázově zamýšlená akce, se stala potřebou? Čím to, že všechno prošlo tak hladce, včetně založení Občanského sdružení, které pořádání Pašijové hry právně zastřešuje? Kdo nad námi drží ochrannou ruku? Od koho máme ty dary, tu milost, klepej a bude ti otevřeno, přej a bude ti přáno? Hádejte.

]]>
CÍRKEV VYTVÁŘÍ MORÁLKU NÁRODA Tue, 10 Apr 2018 06:11:19 +0000
Dnes přichází vzkříšení a skrze něj nový život! http://fragmenty.cz/index.php/civilizace-vs-islam/cirkev-a-moralku-naroda/item/2147-dnes-prichazi-vzkriseni-a-skrze-nej-novy-zivot http://fragmenty.cz/index.php/civilizace-vs-islam/cirkev-a-moralku-naroda/item/2147-dnes-prichazi-vzkriseni-a-skrze-nej-novy-zivot Snímání z kříže - obraz v barokní kapli kostela Všech Svatých na Hradčanech, kde včera byla připomenuta slavnostní modlitbou mučednická křížová cesta Krista na kalvárii

V tento den, na Boží hod velikonoční, vstal z mrtvých Ježíš Kristus. V Kristově vzkříšení je velká moc, která zvítězila nad vším zlem. Boží slovo říká, že skrze křest jsme byli ponořeni do Kristovy smrti. Kristovo vzkříšení je tudíž i  pro nás symbolem nového života. Vzkříšení Krista slaví proto křesťané po celém světě jako největší svátek v roce. Kéž moc Kristova vzkříšení v každém z nás zažehne oheň Ducha svatého, aby nový Ježíšův život dostal skrze tento Boží oheň místo nejen v celé naší bytosti, ale na celé planetě. Abychom mohli žít v klidu ve svých domovech a ve svých zemích bez obav z vraždících bezvěrců. Aby Kristova oběť za nás nebyla zbytečná.

 
Vzkříšení či Zmrtvýchvstání Ježíše Krista  tvoří základní prvek křesťanské víry.  Značí obnovené spojení ducha a těla nebo přivedení někoho ze smrti do života. Je symbolizuje nejen Zmrtvýchvstání Krista po jeho ukřižování, ale i vzkříšení člověka na konci jeho  časů. Tuto událost křesťané oslavují každou neděli, zejména pak při největších svátcích liturgického roku, jimiž jsou Velikonoce a jejich hlavní slavnost, Zmrtvýchvstání Páně. Ježíšovo vzkříšení je součástí všech vyznání víry. Je ústředním tématem též současné teologie, neboť završuje jednání Boha vůči člověku. Ježíš podle křesťanské víry vstal z mrtvých v celé své osobě, tj. i s tělem, k slavnému završení a nesmrtelnosti. Toto vzkříšení mu je zároveň darováno Bohem. Nejedná se pouze o mýtickou výpověď, ale o výraz faktického stavu. Bůh se Ježíšovým vzkříšením neodvolatelně daruje světu, takže vše, co se má ještě stát, je pouze pokračováním a odhalením toho, co se již ve vzkříšení stalo. Písmo svaté i tradice považují vzkříšení za skutečné přijetí Ježíšovy oběti ve smrti Otcem.

 

 

 

 

 

 

]]>
haslingerova@fragmenty.cz (IVANA HASLINGEROVÁ) CÍRKEV VYTVÁŘÍ MORÁLKU NÁRODA Sun, 01 Apr 2018 11:53:42 +0000
Zelený čtvrtek - památka večeře páně a ustavení tajemství eucharistie http://fragmenty.cz/index.php/civilizace-vs-islam/item/2144-zeleny-ctvrtek-pamatka-vecere-pane-a-ustaveni-tajemstvi-eucharistie http://fragmenty.cz/index.php/civilizace-vs-islam/item/2144-zeleny-ctvrtek-pamatka-vecere-pane-a-ustaveni-tajemstvi-eucharistie Poslední večeře Páne

Dnes na Zelený čtvrtek 24. března 2016 se večer rozezní v katedrále sv. Víta na Pražském hradě zvony. Večerní mše (Missa vespertina in cena Domini) se koná nejen tam, ale ve všech farních kostelech jako připomínka poslední Ježíšovy večeře, ustanovení eucharistie a ustanovení kněžské služby. Římský ritus umožňuje zařadit mytí nohou podle Ježíšova příkladu. Večerní obřad vyjadřuje dvě hlavní události: Ježíšovu večeři na rozloučenou, při níž myje apoštolům nohy a ustanovuje tajemství eucharistie. Zároveň je zrazen od Jidáše. Druhou událostí je Ježíšova modlitba v Getsemanské zahradě. Po mši se koná adorace, někde jen krátká, často však celou noc, kdy věřící chtějí být s trpícím Ježíšem a rozjímat o tom, jak velká je Jeho láska k nám a co všechno obětuje, aby nás zachránil před věčnou smrtí. Eucharistie se přenáší ze svatostánku na jiné místo – většinou do boční lodi, která je vyzdobena květinami a má připomínat Getsemanskou zahradu (na Pražském hradě je to pak kostel Všech Svatých). Jako výraz smutku při zpěvu Gloria naposledy zvoní zvony, které zazní opět až při velikonoční vigilii na oslavu Ježíšova vítězství nad smrtí. V lidové tradici se říká, že „zvony odlétají do Říma"

Poslední večeře znamená důležitou událost ze života Ježíše Krista, který den před svým umučením slavil se svými učedníky velikonoční slavnost Pesach. Při této večeři, která je vylíčena v evangeliích, jim rozděloval chléb a víno jako „své tělo a svou krev“ a přikázal jim, aby to opakovali na jeho památku. Tak vzniklo křesťanské slavení a svátost eucharistie.

Ježíš a jeho učedníci se ten den sešli k večeři. Připravili pečeného beránka, jak bylo o svátku zvykem. Ježíš při večeři řekl, že mezi nimi sedí jeden, který ho zradí. Učedníci se dívali jeden na druhého a každý se obával, jestli nemá na mysli právě jeho. Pak Ježíš všem podal kousek chleba, který nazval svým tělem, a dal napít vína, které nazval svou krví. Od té doby si lidé chlebem a vínem připomínají jejich poslední společnou večeři a učení, které Ježíš lidem předával.

Mytí nohou (latinsky pedilavium nebo také mandatum – podle antifony Mandatum novum) je křesťanský obřad připomínající událost, k níž podle Nového zákona došlo při Poslední večeři Páně. Provádí je biskup nebo kněz jako součást mše na Zelený čtvrtek.

„Bylo to při večeři. Ďábel už vnukl Jidáši Iškariotskému, synu Šimonovu, myšlenku, aby ho zradil. Ježíš věděl, že mu dal Otec všechno do rukou a že vyšel od Boha a vrací se k Bohu. Proto vstal od večeře, odložil svrchní šaty a uvázal si kolem pasu lněnou zástěru. Potom nalil vodu do umyvadla a začal učedníkům umývat nohy a utírat jim je zástěrou, kterou měl uvázanou kolem pasu.“

Ježíš Kristus umývá nohy svým učedníkům. Giotto di Bondone (1267–1337), Freska z počátku 14. století je v kapli rodiny Scrovegni (Cappella degli Scrovegni) nedaleko Padovy (Benátsko, severní Itálie).


Pro Svatovítské zvoníky a zvonířky je večerní zvonění na mši, a hlavně při úvodním Gloria, při kterém symbolicky zvony odletí do Říma, vždy neobyčejným zážitkem na který se těší celý rok. Podrobnější rozpis mimořádného zvonění k výše uvedenému svátku naleznete ZDE.

 
]]>
KŘESŤANSTVÍ vs. ISLÁM Thu, 29 Mar 2018 13:12:50 +0000
Tradiční pašijové hry na Hradě ze strachu z teroristů poprvé od roku 1990 zrušeny http://fragmenty.cz/index.php/civilizace-vs-islam/item/2143-tradicni-pasijove-hry-na-hrade-ze-strachu-z-teroristu-poprve-od-roku-1990-zruseny http://fragmenty.cz/index.php/civilizace-vs-islam/item/2143-tradicni-pasijove-hry-na-hrade-ze-strachu-z-teroristu-poprve-od-roku-1990-zruseny Obraz pašijových her v roce 2014

Tak se již podařilo zvítězit islámistům i u nás. Že v Bruselu stavějí ze strachu, aby je neurazili, vánoční strom z talířů (PRAHA SE BOJÍ ROZSVÍTIT KVŮLI MUSLIMŮM VÁNOČNÍ STROM ZA PŘÍTOMNOSTI PRAŽANŮ), že v Berlíně obklopují vánoční trhy betonovými zábranami jako o manévrech, že před příchodem na mši svatou do Katedrály sv. Víta jsme prohledáváni policií jako zločinci, na to jsme si, byť s obrovským odporem, už zvykli. Ještě ale nikdy se tato bezpečnostní opatření před muslimskými vrahy nedotkla znemožnění konání tradičních her a zvyků spojených s křesťanskými svátky. Nejsou sice jako za komunistů zakázané, pouze je jejich nekonání zdůvodněno "bezpečnostními překážkami". Díky tomu se na Pražském hradě letos poprvé od roku 1990  neuskuteční již tradiční pašijové hry, které byly pro mnohé věřící, ale i pro mnoho nevěřících Pražanů, krásným završením velikonočních svátků. Mnozí z nich, zejména děti, se mohly seznámit s obrazy ze života a smrti Ježíše Krista a zamyslet se nad podstatou jeho odkazu. Nad podstatou naší křesťanské kultury založené na jeho myšlenkách. Pašijové hry se zpočátku hrály ve svatojiřské bazilice, později na čtvrtém hradním nádvoří. V roce 2014 se poprvé hrály opravdu nezapomenutelné pašijové hry v katedrále sv. Víta a pro jejich úspěch pražský arcibiskup Dominik kardinál Duka tehdy řekl, že je chce v katedrále pořádat každoročně. 

Protože jsme se těchto her účastnili , byli jsme překvapeni, proč se letos nekonají. Pražské arcibiskupství nám sdělilo, že je to pro „množství administrativních a bezpečnostních překážek“. Vedoucí sekretariátu pražského arcibiskupa Vojtěch Mátl doplnil, že v příštím roce budou muset zvolit jiný čas a termín. Pikantní je, že mluvčí Správy Pražského hradu (SPH) David Šebek říká, že správa Hradu  s konáním her souhlasila a nezná prý  důvod jejich  zrušení. V dané věci prý podle něj  proběhlo technické jednání mezi Arcibiskupstvím a všemi zodpovědnými složkami Pražského hradu. Zřejmě ano. Dříve ale nebylo potřeba dělat mnoho jednání, stačil prostý souhlas SPH. Nyní se každý úředník zřejmě bojí dát souhlas z obavy, co by se s ním stalo, kdyby hodil zfanatizovaný muslimský vrah  mezi účastníky bombu... Co se bude dít příští rok, raději nepředvídat. Možná nás bude z věže Svatovítské katedrály svolávat muezzin na muslimské státní svátky.

Zdá se to nadsazené, ale pozor. Před volbami na shromáždění ve městě Wolfenbüttel v Dolním Sasku navrhl členem Křesťanskodemokratické unie (CDU) kancléřky Angely Merkelové, německý ministr vnitra Thomas de Maizière, zavedení muslimských státních svátků. V Německu je zákonem stanoveno několik celostátních svátků, například Nový rok, Velikonoční pondělí či Den německé jednoty, řadu svátků v jednotlivých zemích. Podle de Maizière by mohly být významné dny islámu státními svátky v oblastech Německa, kde žije hodně muslimů, když svátek Všech svatých se slaví v oblastech, kde žijí katolíci. A jelikož jsme členy EU řízené fakticky Německem, je to jen otázkou času, kdy se budeme podobně hrbit před muslimskými teroristy.

Ale vraťme se alespoň několika snímky k pašijovým hrám na Hradě

Ty v roce 2014 byly umocněny tím, že VYŠLA DALŠÍ VERZE NEJČTENĚJŠÍ A NEJROZŠÍŘENĚJŠÍ KNIHY SVĚTA - BIBLE REYNEK.  V katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha byla této události věnována první část pašijových her. 

 

 

 

Po slavnostním čtení z Bible, promluvách pana arcibiskupa a známých osobností a symbolickému pašijovému tanci se vydal pašijový průvod v čele s Ježíšem Kristem z katedrály směrem k Jiřskému klášteru. Cestou s ním proběhl soud před nejvyšší židovskou radou a nato odešel po starých zámeckých schodech před Piláta a pak na louku na Klárově, kde proběhlo jeho ukřižování a snímání z kříže. Vše zachycují následující snímky:

Pak se pan arcibiskup odebral s věřícími do Národní galerie ve Valdštejnské jízdárně prohlédnout výstavu Reynekových prací. Podrobně je vše zdokumentováno v následujícím článku:

VYŠLA DALŠÍ VERZE NEJČTENĚJŠÍ A NEJROZŠÍŘENĚJŠÍ KNIHY SVĚTA - BIBLE REYNEK

 

]]>
haslingerova@fragmenty.cz (IVANA HASLINGEROVÁ) KŘESŤANSTVÍ vs. ISLÁM Thu, 29 Mar 2018 11:44:43 +0000
POŽEHNANÉ VELIKONOCE PROŽITÉ VE VÍŘE, LÁSCE A NADĚJI http://fragmenty.cz/index.php/civilizace-vs-islam/item/2141-pozehnane-velikonoce-prozite-ve-vire-lasce-a-nadeji http://fragmenty.cz/index.php/civilizace-vs-islam/item/2141-pozehnane-velikonoce-prozite-ve-vire-lasce-a-nadeji  I za každým z Vás stojí žehnající Ježíš Kristus, vzkazuje tímto symbolickým obrazem všem věřícím Sv. otec Benedikt XVI.

 Krásné svátky velikonoční 2018 plné Božího požehnání, víry a naděje

přejí všem svým čtenářům za redakci revue Fragmenty

Ivana Haslingerová a Jiří Pancíř 

Obraz prof. Milana Knížáka, generálního ředitele Národní galerie v letech 1999-2011 

znázorňující v sobě geniálně celou hloubku a poslání Velikonoc - bolestné ukřižování Ježíše Krista i jeho stoupání do rozevírajících se nebes 

  

Velikonoční tajemství křힾe a zmrtvýchvstání Krista skrývá v sobě dvě radostné zvěsti: 

Svou smrtí Kristus osvobodil lidstvo od hříchu, svým vzkříšením zvítězil nad smrtí.

Zjednal tak těm, kteří v něj uvěří, přístup k  novému životu.

A to tím, že svou smrtí jejich smrt zničil a svým zmrtvýchvstáním obnovil pro ně žživot věčný.

Božží plán spásy byl tak jednou provžždy splněn výkupnou smrtí Ježžíše Krista, Božžího Syna. 

Zmrtvýchvstání, Mistr Třeboňského oltáře, NG Praha 

Ten, který se vrátil z říše zemřelých a jasně zazářil lidskému rodu - Ježíšš Kristus, žžije a kraluje na věky věků. Amen.

]]>
KŘESŤANSTVÍ vs. ISLÁM Mon, 26 Mar 2018 09:34:57 +0000
Lidé, kteří chtějí ubližovat kardinálu Dukovi nic nezmohou proti Duchu Svatému, který ho ochraňuje http://fragmenty.cz/index.php/civilizace-vs-islam/cirkev-a-moralku-naroda/item/2138-lide-kteri-chteji-ublizovat-kardinalu-dukovi-nic-nezmohou-proti-duchu-svatemu-ktery-ho-ochranuje http://fragmenty.cz/index.php/civilizace-vs-islam/cirkev-a-moralku-naroda/item/2138-lide-kteri-chteji-ublizovat-kardinalu-dukovi-nic-nezmohou-proti-duchu-svatemu-ktery-ho-ochranuje J.Em. Dominik kardinál Duka, OP

Zbabělá a nedůstojná únorová akce  před Arcibiskupským palácem asi deseti zamaskovaných zbabělců,  kteří se prohlašovali za jakési katolické aktivisty proti J. Em. arcibiskupovi Dominiku kardinálu Dukovi, vyvolala takové znechucení u všech skutečně věřících katolíků, a dokonce i u mnohých nevěřících, že petici na jeho podporu podepsalo okamžitě několik tisíc lidí. A to i přesto, že pan kardinál nic na svou obranu neudělal. Vlastně ani nemohl, neboť tito zbabělí lidé nejenom nepodepsali svůj protestní dopis zveřejněný posléze v médiích, ale dokonce ani neukázali svou tvář. Takže neměl vlastně komu odpovědět. Nehledě k tomu, že žádní zlí maskovaní lidé nemohou být opravdovými katolíky, protože pro katolíky existují tři hlavní ctnosti: víra, naděje a láska. Nejsilnější z nich je láska, která je založena na úctě. Ve své moudrosti si byl pan kardinál zřejmě vědom, že rozbroje těchto maskovaných zbabělců, kteří mu chtějí tímto nedůstojným způsobem způsobem ubližovat, proti Duchu Svatému, který ho ochraňuje, nic nezmohou. 

Celá odsouzení hodná akce se konala navíc právě dne 13. února 2018, kdy uplynulo 500 let od narození osmého arcibiskupa pražského Antonína Bruse z Mohelnice, který obnovil pražské arcibiskupství poničené po husitských válkách a upevnil morálku kněží i prostých katolíků, kteří byli tehdy zatlačeni do pozadí rouhačskými utrakvisty. Nedůstojná akce před Arcibiskupským palácem současných aktivistů by pro nás měla být o to důraznějším připomenutím toho, abychom si vážili, že máme v naší zemi arcibiskupství a žili v  úctě k tomu, že náš arcibiskup Dominik kardinál Duka může v jeho čele sloužit katolické církvi stejně dobře jako to činil arcibiskup Brus před půl tisíciletím. Když si přečteme životopis Antonína Bruse, neubráníme se myšlence, že kdybychom zaměnili letopočty a jména otců arcibiskupů, ocitli bychom se v současnosti. Posuďte sami:

Antonín Brus, 23. velmistr Rytířského řádu Křižovníků s červenou hvězdou a nejvyšší zpovědník habsburských vojsk, se těšil důvěře a přátelství samotného císaře Ferdinanda I. Byl jeho tajným radou a zpovědníkem.  Přesto se mohl stát ve čtyřiceti letech pouze biskupem ve Vídni, protože Pražské arcibiskupství bylo v husitských válkách zrušeno. Věřící katolík císař Ferdinand I. se snažil  obnovit arcibiskupství pražské a zmírnit spory mezi katolíky a utrakvisty. Jmenoval biskupa Burse arcibiskupem pražským, což papež vzápětí schválil. Úřad pražského arcibiskupa, který převzal Antonín Brus, mu ale neposkytoval příliš důvodů k radosti. Majetek arcidiecéze byl rozchvácen, kněžský sbor v neutěšeném stavu a obyvatelstvo bylo z většiny utrakvistické. Nastoupil na arcibiskupský stolec, který byl uprázdněn od roku 1425, kdy byl exkomunikován a zbaven úřadu prohusitský Konrád z Vechty, na jehož místo zvolili utrakvisté Jana Rokycanu, který ale nedostal potřebné papežské schválení. 

S podporou císaře a zejména svého řádu, který byl tehdy, a zůstal 120 dalších let, hlavním zdrojem financí pražského arcibiskupství, Antonín Brus  začal pracovat na obnově a reformě z velké části zaniklých církevních struktur v Čechách. Obnovil a upevnil morálku kněží i prostých katolíků a postupně provedl rekatolizaci obyvatelstva. Snažil se přitom maximálně zmírnit napětí mezi katolíky a utrakvisty a společně s Ferdinandem I. přesvědčil papeže, aby v Čechách povolil přijímání pod obojí (1564). Jeho naděje, že by díky tomu mohlo dojít k masívnímu návratu utrakvistů mezi katolíky, se však nenaplnily. Utrakvisté to odmítali.

Ani současný pan arcibiskup to nemá lehké. Ale i přes útoky podobných aktivistů jak o nich psáno výše, dokázal již pro církev udělat, podobně jako Brus, mnoho a patří mu za to velký obdiv a dík.

]]>
haslingerova@fragmenty.cz (IVANA HASLINGEROVÁ) CÍRKEV VYTVÁŘÍ MORÁLKU NÁRODA Sun, 25 Mar 2018 16:14:37 +0000