Fragmenty - EVROPA vs. EU
IVANA HASLINGEROVÁ

IVANA HASLINGEROVÁ

Šéfredaktorka  revue Fragmenty:

RNDr. Ivana Haslingerová, CSc., ředitelka Odboru pro styk s veřejností KKČ, (*21.08.1946 v Praze)

Vystudovala SVVŠ v Humpolci (1960-64) a Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor fyzika pevných látek (1964-69). V letech 1970-71 absolvovala tamtéž postgraduální studium za účelem získání titulu RNDr., v roce 1977 tam obhájila disertační práci v oboru fyziky pevných látek a získala titul CSc. Výsledky její kandidátské práce byly využity mj. v Ústavu jaderné fyziky v Řeži u Prahy při studiu slitin kovů tvořících povlaky jaderného paliva v jaderných reaktorech, které jsou vystaveny extrémním teplotním a dalším podmínkám. Pracovala tam jako odborný asistent v letech 1973-74. V letech 1975-93 působila jako vědecký pracovník v Ústavu fyzikální chemie a elektrochemie J. Heyrovského ČSAV. Během své vědecké působnosti publikovala 39 původních vědeckých prací a příspěvků na vědeckých konferencích z oboru studia krystalické struktury a vlastností pevných látek a teoretické kvantové fyziky a chemie. Dvakrát jí byla udělena mimořádná Cena Akademie věd. Od roku 1994, po nedobrovolném odchodu z AV ČR po bezprecendentním zákroku tehdejšího předsedy Akademie věd ČR Rudolfa Zahradníka se věnovala publicistice a od 1997 je šéfredaktorkou revue Fragmenty. Prostřednictvím revue Fragmenty jsou zajišťovány granty a umělecké projekty, neboť je zasílána významným osobnostem ze světa kultury, podnikání a politiky. Náplní revue jsou převážně původní články a rozhovory s významnými osobnostmi. Nikdy nebyla členkou KSČ, neboť komunizmus pokládá za největší neštěstí lidstva. Jejím koníčkem je malování, politika, psaní článků a esejů, počítače, četba, turistika. Je vdaná, manžel Doc. Ing. Jiří Pancíř, CSc., syn Michal Haslinger. Je dcerou Libuše Pamětnické, básnířky a spisovatelky kraje Vysočina.

Email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Dne 14. září 1937 zemřel zakladatel našeho samostatného státu a jeho první prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Je pochopitelné a správné, že u příležitosti 80 let od jeho úmrtí naše média vydávala mnoho vzpomínkových pořadů. Smutné je, že většinou šlo pouze o opakování známých bodů z encyklopedií a proto jeden pořad či článek jako druhý poskytovaly prakticky tytéž glorifikující informace o jeho silné osobnosti, jeho boji s Rakouskem-Uherskem, jeho odvaze a vlastenectví... To vše je samozřejmě správné připomínat, zejména při pohledu na naší politickou scénu handrkující se místo o ideje o maštale pro koně a podobné podružné věci. Je to důležité připomínat zejména mladé generaci, která je již současnými médii a výukou ve školách natolik zmanipulovaná, že si vůbec neuvědomuje důležitost státní samostatnosti a na otázku, zda by jí vadila její naprostá ztráta, s úsměvem odpoví, že je jí to jedno, že se stejně cítí Evropanem. Chybou ale je, že jsem nikde nepostřehla vážné zamyšlení nad tím, že stupňující se arogantní tlaky představitelů Evropské unie na zánik samostatných států a na vznik evropského superstátu jsou v naprostém ale opravdu naprostém rozporu s celoživotním Masarykovým snažením za samostatnost našeho státu.  

Při otevření televize či novin v současném předvolební atmosféře nejde nevzpomenout na dobu na počátku 90. let, kdy se politici utkávali v názorových sporech o dalším vývoji naší země. Kdy bojovali o to, zda se má naše ekonomika řídit keynesiánským či friedmanovským modelem, zda má stát hovořit lidem do všeho nebo je naopak nechat svobodně žít, zda máme zůstat neutrálním státem nebo se přimknout k jinému vojenskému paktu NATU... Zkrátka politici tehdy bojovali mezi sebou o ideje a nepomlouvali se jako omezené pavlačové klepny. Postupem let si, bohužel, stále víc uvědomovali, že na občany působí skandalizace a pomluvy mnohem víc a stačí si tedy platit agentury, které jim je sbírají a před volbami je začnou profesionálně v dávkách pouštět do oběhu. Jasným příkladem toho může být přímá prezidentská volba, z níž se stala úplná fraška. Slyšela jsem názor jedné dámy, že to byla velká legrace a volila "toho pruhovaného umělce" (ani jméno si nedokázala zapamatovat), aby prý se děti ve škole mohly zasmát při pohledu na jeho obraz. Vůbec jí nedošlo, že funkce prezidenta je nejdůležitější funkcí vůbec. Že je to právě prezident, kdo jako vrchní velitel ozbrojených sil rozhoduje o obraně státu, má moc vyhlásit válku, podepisuje a sestavuje všechny zahraniční smlouvy a presentuje stát navenek. Neboli je to člověk, který bez nadsázky rozhoduje o našich životech. 

Pokud projíždíme některou z bývalých zemí západní Evropy, s hrůzou pozorujeme mnoho nových mešit a stále víc podivných černých zahalených hostů německé kancléřky Merkelové. Nedávno se vrátila známá inženýrka z Paříže a říkala, že se bála chodit po černém pařížském Champs-Élysées. O vděku muslimů za poskytnutí pobytu v podobě hromadných vražd bezbranných občanů nemluvě. I přes halasná pokrytecká prohlášení bruselských elit, že se vraždících muslimů nebojíme, skutky je usvědčují z opaku. Brusel se bojí muslimů už tak, že  místo vánočního stromu vztyčil kdysi jakousi kostkovou konstrukci, kterou Bruselané překřtili na lékárnu, posléze zase vánoční strom z  talířů a poté strom nevztyčili vůbec.

Petr Mach, předseda Svobodných nejenže odstoupil ze skvěle placené funkce europoslance se zdůvodněním, že se chce plně věnovat volební kampani do domácího parlamentu, ale že to myslí  s volbami opravdu vážně dotvrdil i dalším činem. Pozváním Nigela Farage, aby podpořil kampaň Svobodných do naší sněmovny. Pan europoslanec Nigel Farag, v jehož euroskeptické frakci "Evropa svobody a demokracie (EFD)" Evropského parlamentu (EP) Petr Mach tři roky jako europoslanec pracoval, pozvání přijal a přislíbil, že v září přijede podpořit Svobodné před sněmovními volbami. První možnost vidět tohoto skvělého britského euroskeptika, který se stal právem symbolem Brexitu, bude mít naše veřejnost na konferenci 21. září v 17:30 hodin v Národním domě v Praze na Vinohradech.

Ať se to komukoliv líbí či nelíbí, v dějinách civilizace nenajdeme osobnost, která by tak ovlivnila svým učením a odkazem po celá budoucí tisíciletí lidstvo, jako Ježíš Kristus. Osobnost tak významná, že i 2 000 let po její smrti se kolem dvou miliard lidí na planetě snaží chovat dle jejího příkladu. A to i ti, kteří si již ani neuvědomují proč tak činí, neboť pyšně tvrdí, že jsou nevěřící.  I oni však převzali normy chování od svých předků a chovají se jako křesťané, žijí-li v křesťanské kulturní zemi. Podstatou křesťanství je totiž připodobnění se k chování Ježíše Krista. Podle evangelií popisujících jak se má chovat dokonalý křesťan zjistíme, že má napodobovat myšlení a mluvu Ježíše Krista. A za to získá odměnu, že když to dokáže, bude vést šťastnější a smysluplnější život a učiní lepším celý svět. Ježíš svým příkladem poskytl s umem a elegancí jemu vlastním křesťanům vzor, jak to mají provést. Žádná jiná osobnost neměla takový vliv na lidi, aby se dodnes dovolávali jeho nadčasové autority.

V Právu a Novinkách.cz vyšel článek:„Platnost zbrojních průkazů má být zkrácena na polovinu“. Na dotaz, co to vládu napadlo když každý den jsou občané EU vražděni jako ovce bestiálními muslimskými fanatiky, reagoval ministr vnitra Milan Chovanec:

V záplavě každovečerních hromadných vražd v přímých přenosech páchaných nebohými hosty kancléřky Merkelové po celé Evropě politici i novináři jakoby naprosto otupěli k zoufalství postižených rodin nad zabitými lidmi a dětmi. Přesto jsem optimista a doufám, že ve všech lidech ještě nevymizela lidskost a soucit a to dokonce ani ke zvířatům. Doufá, že až si přečtou níže uvedený zoufalý dopis z jediného kočičího útulku na Vysočině, budou se snažit pomoci, když krajský úřad v Jihlavě toho není zřejmě schopen. Zvířatům nikdo nevysvětlí, že hlavní jsou volby a ony mohou klidně zemřít. Jen na vysvětlenou uvádím, že jsem kdysi sama použila tento útulek pro kocourka, kterého jsem přes léto vypiplala na chalupě ze zuboženého stavu a nemohla ho přivést do Prahy k pejskovi, který kočky nesnášel. Věřím, proto, že rodina, která útulek provozuje, má zvířata ráda a také vím, jak je člověku, když po celém kraji nenalezne jediný kočičí útulek, přestože zubožených koťat a koček se najde hodně.

Podpořte Mgr. Petra Hanniga při volbě prezidentem ČR v roce 2018:   Petici pro zaslání hlasů pro prezidentskou volbu Petra Hanniga získáte kliknutím (http://narodnidemokracie.cz/wp-content/uploads/2017/07/peticni_arch_hannig.pdf).

ÚVODNÍ FOTA A VIDEA

Style Setting

Fonts

Layouts

Direction

Template Widths

px  %

px  %