Europoslanec a předseda Svobodných Petr Mach nejprve připomněl, že k zákazu dali mandát poslanci Evropského parlamentu a vlády členských zemí v roce 2009, když schválili směrnici 125/2009 o požadavcích na výrobky spojené se spotřebou energie. Podle inženýra ekonomie Macha toto opatření rozhodně nepovede k úspoře energie, naopak: „Je to velká hloupost! Evropští komisaři možná nikdy doma nevysávali, ale vysavač s nízkým přínosem toho moc nevysaje. Aby lidé vysáli domácí prach, budou muset jezdit vysavačem po bytě déle a větší smítka sbírat vrukou. To vše ve jménu boje s globálním oteplováním. Podle evropských komisařů zákaz výkonných vysavačů ušetří energii. Když ale budeme muset vysávat dvakrát déle, žádná energie se neušetří!“

Mach má pravdu, že proti podobným nesmyslům bruselských úředníků protestuje. Obrovské hospodářské problémy EU, jako jsou vysoké státní dluhy, přebujelá byrokracie, vysoké daně, nezaměstnanost a v důsledku toho všeho ekonomická stagnace téměř celé Evropy, snížení výkonů vysavačů nevyřeší.  Jediné pozitivum na tom je, že díky podobným nesmyslným příkazům přibývá lidí, kteří nedůvěřují nadvládě z Bruselu a kteří chtějí, aby je konečně politici nechali na pokoji. Lidé nechtějí, aby z nich EU dělala naprosté hlupáky, kteří si neumějí již ani vybrat správný domácí spotřebič či splachovadlo na WC.

Místopředseda Svobodných Jiří Payne to vystihl v projevu na happeningu slovy: „EU předpokládá, že, na rozdíl od normálních lidí po celém světě, v Evropě nedokážeme posoudit, jaký vysavač potřebujeme. Proto nám předepíše, jaké si smíme kupovat, a ostatní zakáže. Zatímco ve svobodných zemích se snaží mít vzdělané odpovědné občany, kteří se umějí rozhodovat, Unie vychází z předpokladu, že Evropané jsou nenapravitelní hlupáci, takže místo nich musí rozhodovat ‚nadlidé‘ z Bruselu. Domnívají se, že vědí lépe než my sami, co vlastně potřebujeme. Jediné, čeho tito nadlidé dosáhnou, bude pašování normálních spotřebičů ze svobodných zemí, černý obchod a zvýšení ceny pašovaného zboží. Kdyby respektovali zásadu subsidiarity, přenechali by řešení na nejnižší možnou úroveň – na normálního občana. Podobně, jako si dobrovolně během několika let vyměnil baňkové televize za úspornější, dokázal by průměrný Evropan posoudit, kdy se mu vyplatí pořídit si modernější vysavač.“ 

Když člověk sleduje chybná počínání EU, z nichž toto je to nejmenší v porovnání např. s tím, co vyvolala na Ukrajině zbrklým tlakem kancléřky Merkelové na Janukovyče, aby se k ní připojil, nemůže se ubránit vzpomínce na ochranářskou politiku RVHP za komunismu. Ta také rozhodovala, kolikrát si smíme koupit za rok banány či mandarinky, které počítače se dovezou a odkud. Jakým ekonomickým krachem její hospodaření dopadlo, o tom netřeba hovořit. 

Tehdy se občané bránili proti zákazu dovozu dobrého zboží jeho pašováním z tehdy bohatého kapitalistického západu. Nyní, když si západ zavádí všude socialismus s lidskou tváří, který ho podle předpovědí nobelovského ekonoma Hayeka vede stále rychleji a úspěšněji na úroveň zemí třetího světa, budou občané EU pašovat zboří z kapitalistického Ruska či asijských států. 

Nezbývá než doufat, že se naleznou v EU i ekonomicky vzdělaní politici, kteří se nedají umlčet štědrými finančními odměnami a že po vážné systémové změně vrátí EU do dob obdivovaného bohatého EHS. To, že se doktor Petr  Mach (na obrázku uprostřed) zařadil po svém zvolení europoslancem do frakce Evropa svobody a demokracie významného britského politika Nigela Farage, lídra Strany nezávislosti Spojeného království (UKIP), dává naději, že bude stejně odvážně jako on za Británii bojovat v EP za ČR. Nezbývá než mu popřát, aby mu v tom pomáhal Bůh.

Snímky archiv Svobodných