Zákon č. 119/2002 Sb., o střelných zbraních a střelivu. § 56

Zadržení zbraně, střeliva nebo dokladu. Odstavec 3 - Pokud držitel zbrojního průkazu nebo držitel zbrojní licence na výzvu příslušníka policie neprodleně neodevzdá věci, které mají být zadrženy podle odstavce 2, nebo nesdělí místo jejich uložení a neumožní jejich převzetí policií, je příslušník policie oprávněn vstoupit do obydlí, jiných prostor nebo na pozemek, lze-li důvodně předpokládat, že se zde tyto věci nalézají, a zadržet je.

Dnes tento zdánlivý nesmysl v širším kontextu se současnou realitou ukazuje na zcela jiný záměr.

Pokud v budoucnu EU pod hrozbou zastavení toku dotačních peněz donutí ČR implementovat nesmyslnou evropskou směrnici o omezení zbraní do našeho zákona a majitelé legálně nabytých zbraní nechtíce se zbavit svých obranných prostředků nahlásí jejich ztrátu, mohou očekávat domovní policejní razii, kterou Češi zažili jen za totalitní vlády komunistů a nacistů, neboť tohle už naši moudří zákonodárci mnohohlasně schválili.

Ta hlavní otázka ale zůstává stále nezodpovězená. A to je důvod všech těchto nelogických nesmyslů. Čeho se bojí představitelé EU? Z čeho mají strach, že odzbrojují lidi, kteří by v případě jakýchkoli konfliktů naopak mohli vykonávat zcela zásadní obranu sebe sama, svých rodin, majetku a následně, bude-li to třeba, i celé společnosti.

Nezdá se vám, že evropští papaláši se začínají bát právě vás, tedy legálně ozbrojených bezúhonných občanů? Neboť nám něco zapomněli říct a teď se obávají, že až se to provalí, lidé vezmou zákon do vlastních rukou a půjdou si to s nimi vyřídit....???? Místo toho, aby se postarali o bezpečnost, otevřou hranice ilegálním, zákony porušujícím vetřelcům a seberou lidem zbraně. Copak pro něco takového jsme před 13 léty hlasovali?

Poslední události, kdy Polsko po právu požaduje posílení role národních parlamentů a zachování jednoty EU a ne její dělení na tzv. dvourychlostní (kdy „bohatší“ budou ekonomicky vysávat „chudší“), budou zřejmě dalším velkým hřebíkem do rakve společné Evropy. Navrhovaná dvourychlostní Evropa totiž zcela popírá hlavní deklarovaný cíl, kterým je postupné sjednocování ekonomických rozdílů mezi „bohatým“ západem a „chudým“ východem.

Osobně bych to nazval pohrdáním Němců Slovany, neboť Němci eurem a vstupem do EU uvrhli visegrádskou čtyřku do role pohůnka, který za mrzký plat přispívá k budování novodobé Velkoněmecké říše.

Celá východní Evropa byla napadena ekonomickými kolonizátory, kteří mají mimo jiné zájem na ničení hodnoty české koruny, neboť obsadili stěžejní hospodářské oblasti, jako je bankovnictví, pojišťovnictví, obchod a lukrativní průmysl, kde za pomoci čtyř tisíc německých firem, které působí v ČR, drží Čechy na nízkých mzdách a profitují z vysoké přidané hodnoty, kterou následně sami inkasují.

Zcela v rozporu s logikou a ekonomickou podstatou potřeb české prosperity ČNB  utratila jeden a půl biliónu korun jen proto, aby umožnila německým firmám zahnízděným v Česku nestydatě vydělávat a hodnoty vytvořené Čechy vyvést do zahraničí.

Pomocí mediálních lží se nám snaží média namluvit, že pro Čechy je výhodné mít slabou korunu. Jedním dechem nám tvrdí, že je tedy výhodné, pokud vyjedete do zahraničí, být chudým příbuzným, mít čtvrtinové platy např. Němců, ale současně mít (v rozporu s výše uvedeným) potraviny, energie a benzín na stejných cenách, jako v Německu.

Lisabonská a Římská smlouva je pro Brity, kteří odmítli skákat tak, jak novodobé evropské politbyro káže, bezcenným cárem papíru a Češi by po politických stranách měli chtít, aby do svých předvolebních programů zakotvili závazek vyhlášení všelidového referenda o setrvání v EU. Pokud tak v následujících volbách politici neučiní, bude zřejmé, že to jsou jen poslušní evropští pohůnci a ne sebevědomí státotvorci a ochránci naší země, kteří mají sloužit českému národu a nikomu jinému. Referendum je nejčistší formou demokracie, které se, jak se zdá, naši političtí potentáti bojí jako čert kříže.