Legislativa odlišuje žadatele o azyl a takzvané pracovní či ekonomické migranty, podobně jako je tomu v Kanadě.  Budoucí imigranti budou ohodnoceni podle úrovně vzdělání, věku, jazykových znalostí, pracovních nabídek a takzvané finanční bezpečnosti. Vláda také bude mít možnost v novém zákoně změnit seznam profesí. Některé by mohla zcela přestat přijímat, když uzná za vhodné. Vláda tak chce ze zahraničí přilákat kvalifikované síly.

A po šesti desítkách let schází v Německu mj. technici. Až odejdou do důchodu kvalifikovaní pracovníci z  dob babyboomu, problém se ještě prohloubí. Podle ekonomů, sociologů a dalších akademiků by právě migranti mohli Němcům pomoci  problém vyřešit. „Možnost aktivovat nevyužitou domácí pracovní sílu je ve střednědobém horizontu velmi omezená,“ vysvětlil pro Deutsche Welle Wido Geis z Německého ekonomického institutu.

Podobný demografický vývoj však podle něj lze očekávat i v dalších zemích Evropské unie. „Proto bude Německo potřebovat i odborníky ze třetích zemí,“ doplnil Geis. Obavy sdílí i místopředseda vlády Severního Porýní-Vestfálska Joachim Stamp. Navíc podle něj veřejná debata o migraci sklouzává k zobecňování.

„Azyl, váleční uprchlíci, imigrace velmi vzdělaných odborníků - všechno je házeno do jednoho pytle,“ komentoval Stamp. „Potřebujeme uspořádaný systém: pro humanitární povinnost, ale také pro naši vlastní ekonomickou budoucnost,“ doplnil. Expertní rada německých nadací pro integraci a migraci (SVR) proto v Berlíně představila zprávu o německých imigračních a integračních zákonech. A navrhla, jak přilákat více kvalifikovaných migrantů prostřednictvím snadnějšího uznávání zahraniční kvalifikace a volnějších pravidel porovnávání zahraniční kvalifikace s tou německou.

Připomeňme si, jak v 50. let dvacátého století došlo v SRN k hospodářskému rozmachu projevujícímu se mj. nedostatkem pracovních sil. Šlo hlavně o zemědělství, hornictví a stavebnictví, kde se Západem zhýčkaní Němci nechtěli špinit manuální prací...

Proto započal nábor pracovních sil ze zahraničí především z jižní Evropy. Roku 1955 uzavřelo Německo smlouvu o náboru (Anwerbevertrag) s Itálií, o pět let později se Španělskem a Řeckem. V Německu byli pracovníci ze zahraničí přijímáni s otevřenou náručí. Byl vytvořen nový termín pro „hostující pracovníky” Gastarbeiter (gastarbeiteři)1. Turci, většinou muslimové, přicházeli do Německa od roku 1961.

Rychle rostoucí německé hospodářství jim nabízelo lepší budoucnost, jelikož většina tureckých pracovníků pocházela z chudých oblastí Malé Asie. Mezi dělníky byli také vysoce zastoupeni Kurdové. Dělníci zpočátku své vydělané peníze posílali svým rodinám do Turecka. Předpokládalo se, že se po uplynutí pracovního poměru vrátí domů. Rozhodli se však usadit a podnikat. Ovšem, zapomněli, že je malér, když zlo se tváří jako andělé..

Roku 1962 bylo v Německu zaměstnáno 13 000 Turků, roku 1974 již 800 000 tureckých pracovníků, což negativně ovlivnilo Turecko, jež ztratilo nemalý počet výkonných pracovních sil… Turci zkrátka jako užiteční idioti splnili svůj úděl otroků, resp. levné pracovní síly v Němci neoblíbených profesích nádeníků např. jako popeláři, pomocní dělníci při kopání kanálů a sklizních úrody na polích. Konec hospodářského rozmachu roku 1973 zapříčinil zastavení přílivu cizinců do Německa, přesto 2. Imigrace Turků pokračovala z důvodu přijetí zákona o sjednocení rodin.

V roce 1983 byl přijat zákon o pomoci navrátilcům do rodné země. Většina Turků však zůstala a nadále pracovala v Německu. Dnes zde žije již druhá a třetí generace Turků. Druhá generace se do Německa dostala v důsledku slučování rodin buď přistěhováním, nebo již narozením v Německu. Společně začali podnikat (např. zakládání menších živností). Třetí generací jsou dnešní děti, které za přistěhovalce pokládat nemůžeme.

Tito turečtí Němci, nebo snad němečtí Turci, nyní povýšili; jsou využíváni např. v pásové výrobě. Zakládají také malé obchody se zeleninou či rychlým občerstvením (döner kebab, currywurst aj.). Kromě toho se v Německu nachází 70 000 podnikatelů, kteří zaměstnávají přes 300 000 osob. Ovšem, není vše tak růžové; téměř pětina Turků žije ze sociálních dávek. Zrob susedovi dobře, osere ti plot...

Když si Němci pro svoji dávnou lenost zadělali na současný velký islámský průšvih:

http://www.rukojmi.cz/clanky/6912-tisice-tureckych-muslimu-se-sesly-29-zari-2018-na-otevreni-nejvetsi-mesity-v-nemecku-projev-mel-diktator-recep-tayyip-erdogan-nabubrely-sultan-s-fasistickymi-choutkami

Prý pro nedostatečným vzdělání a neznalostí němčiny. Podle výzkumu Evropského monitorovacího centra pro rasismus z roku 2004 bylo zjištěno, že 57% Turků zažilo diskriminaci na pracovišti a 48% Turků mělo problémy při hledání zaměstnání (procenta z roku 2012). Byla to EU, nebo kancléřka Merkelová, kdo pozval přistěhovalce a žadatele o azyl do SRN?

Jako gastarbeiteři jsou většinou muslimové. Modlí se pětkrát denně, dodržují půst v měsíci Ramadán. Německo, které je převážně v severní části protestantské a v jižní katolické, to však ve školách a v zaměstnání neumožňuje. Šátková aféra” byla ohniskem sporů mezi Turky a Němci. Jedni nošení šátků uznávají jako symbol muslimské kultury, dle níž je žena posuzována podle svých schopností nikoli podle vzhledu, druzí se naopak obávají pronikání islámu do západních zemí.

A to už jsem u druhé osidlovací vlny - největšího stěhování národů od konce 2. sv. války a je to opět Německo, které to vše s ochotnou pomocí EU a USA vyprovokovalo. Důvody jsou identické, jako při náboru Turků v 50. letech. Za vším hledej toho, kdo rozpoutal dvě světové války a o tu třetí právě usiluje...

Jak Německo objevilo nový název - turečtí gastarbeiteři: http://www.rukojmi.cz/clanky/467-zhyckani-nemci-si-v-60-letech-povolali-gastarbeitery-z-turecka-dnes-jim-odtrnulo-a-chteji-dalsi-novodobe-otroky

V médiích se často hovoří o Kanadě, jako o vzoru imigrační politiky.

Země javorového listu totiž nedávno přijala 45 tisíc syrských uprchlíků a podle mnohých proto není xenofobní ani rasistická. Ve skutečnosti má ale přijímání migrantů velmi tvrdá pravidla. Kanada přijímá syrské uprchlíky z Libanonu, Jordánska nebo Turecka. Přijala sice už desítky tisíc lidí, ale pečlivě si je vybírá a tajné služby všechny prověřují, zejména v otázce bezpečnosti, kriminální minulosti a zdraví. Navíc, lidé, kteří jsou přivezeni do Kanady jako uprchlíci, musí po určité době náklady na cestu státu uhradit. Musí to být zkrátka běženci, kteří budou schopni požadované dolary vrátit a nejen ze sebe dělat chudáčky sirotky...

Snímek Břetislav Olšer

Kanada je natolik mazaná, aby přijímala migranty, kteří nemohou prokázat svou minulost, ani samostatné muže ve věku 18 – 35 let, ale výhradně rodiny, které jsou schopnější se integrovat do společnosti. Smyslem přesunu je totiž začít žít a pracovat, nikoliv být na sociálních dávkách. Každý, kdo chce žít v Kanadě, musí také umět jazyky...

Za posledních 15 let Kanada k sobě putila na 3,7 milionu lidí, pouze malá část příchozích se ale vrátila do svých původních domovů. Většina zde zůstala, tvoří součást zdejší společnosti a ví proč. Na integraci Kanada ročně vydává stovky milionů dolarů – především na výuku jazyků. Další miliony dolarů jdou ze soukromých zdrojů a různých nadací velkých firem. Většina příchozích jsou ekonomičtí migranti, na kterých stojí i současná důchodová politika a velká část HDP Kanady...

Kanada překvapivě přijímá ekonomické migranty, například vědce, investory, podnikatele nebo bohaté lidi s rodinami. Vedle nich jsou pak přijímáni lidé na manuální práci, kterou v Kanadě nechce nikdo dělat. Takoví lidé mají právo na získání trvalého pobytu a tvoří velkou část z ročně přijímaných 250.000 lidí. V roce 2015 přijala Kanada 271 820 lidí, z toho bylo 170 375 ekonomických migrantů, 61 731 bylo rodinných příslušníků migrantů a uprchlíků žijících v Kanadě. Samotných uprchlíků bylo 32 114. Přesně 7 600 lidí tvořilo skupinu nezařaditelných migrantů...

A když tedy do Toronta přiletěli v prosinci 2015 první syrští běženci; měli jednu společnou věc – odvolávají se na zabíjení ve svých původních zemích. Těm syrským kanadská vláda zaplatila přesídlení 15 tisíc uprchlíků, bez víz a soustředit se bude na rodiny a zranitelné ženy. A Sýrie se nemusí obávat, že za tento exodus bude na ni uvalena vízová povinnost jako na Česko kvůli Romům...

Dospělí muži se však mohli do vládního programu dostat pouze v případě, že jsou homosexuálové, bisexuálové či transgenderové osoby, nebo pokud přijdou v doprovodu svých rodičů jako součást přijímané rodiny. O zbylých 10 tisíc z plánovaného počtu 25 tisíc běženců se postarají soukromí sponzoři, kteří budou moci do země přesídlit i dospělé muže bez rodin, a to bez ohledu na jejich sexuální orientaci.

„Dnešní den si budeme všichni pamatovat,“ prohlásil Trudeau krátce předtím, než začal zdravit syrské rodiny, často matky s dětmi. „Je to nádherná noc, při které můžeme letadlu plnému nových Kanaďanů ukázat, o čem je naše země. Ale učit i svět, jak otevřít svá srdce a přivítat lidi, kteří prchají v mimořádně obtížné situaci. Ale není to jen o jejich přijetí, je to hlavně o tvrdé práci, kterou budeme muset všichni v příštích týdnech, měsících a vlastně i letech udělat. Práci, která zajistí, že každý, kdo sem přijede, bude v následujících týdnech a měsících schopen začít budovat nový život pro sebe, svou rodinu a také plně přispívat k růstu této mimořádné země,“ zdůraznil ministerský předseda.

Asi proto, že viděl před sebou v hale jen shromážděné lidi ve slušném oblečení, rozesmáté a spokojené. Škoda, že neviděl tisíce běženců v ghettech v Calais či na ostrově Lesbos nebo na hranicích Makedonie, kde se ve špíně, výkalech a odpadcích povalují tisíce nešťastníků. http://www.rukojmi.cz/clanky/558-jsme-rasiste-a-xenofobove-kdyz-neminime-zit-vedle-bezeneckych-dzungli-jako-francouzi-v-calais

Náklady na šestiletý program měly přesáhnout miliardu dolarů, jen za první rok Kanada zaplatí přes osm set milionů kanadských dolarů (více než patnáct miliard korun). Žádný uprchlík by v Kanadě neměl bydlet ve stanu, navíc by ani neměl být nikde držen. Odporovalo by to totiž kanadské Chartě práv a svobod, která všem zaručuje právo na svobodný pohyb. Syřané se tak po nezbytných administrativních krocích budou moci přestěhovat, kamkoliv budou chtít. Je to skutečně otvírání srdcí, nebo jen příprava kanadských podnikatelů na otevírání svých dalších kont?

Kanada je totiž na prvním místě ve světě v těžbě uranu, kterého vydobývá 34% světové produkce. Dost práce je v dřevozpracujícím průmyslu; dvě třetiny na světě vyrobeného papíru pocházejí z Kanady. A pak je tady zemědělství – každý třicátý třetí Kanaďan pracuje v tomto odvětví, které je spolu s lesnictvím a dřevařským průmyslem hlavním hospodářským odvětvím země. Průměrná farma zde má rozlohu 225 hektarů a potřeba je každé ruky. Průmysl zaměstnává dvacet procent obyvatelstva a vytváří 27% HDP.