Tomio Okamura: Vystupme z EU, která na nás kašle a žije jen svými pseudoproblémy Doporučený

Pro vlastence Okamuru je ČR na prvním místě Pro vlastence Okamuru je ČR na prvním místě

Tomio Okamura se již několik let vytrvale a přímo úporně snaží naší zemi vymanit ze spárů nebezpečné Charybdy EU. Stále se mu nedařilo ale přinutit vedení Sněmovny, aby zařadilo na program jednání o vyhlášení referenda o vystoupení z Evropské unie. Teprve koronavirová panika, která ukázala, jak je celá slavná EU k ničemu, když přijde opravdu vážné neštěstí na její zem,  vyhověla po čtrnáctém pokusu Okamurově požadavku zařadit jej ve středu 22. dubna 2020 na téma jednání Sněmovny. A světe drž se, poslanci se už Tomiu Okamurovi nesmáli jako před třemi lety. Pouze 93 poslanců bylo proti, 28 pro a 69 poslanců se zdrželo.  A ti, kteří se zdrželi,  sice tvrdí, že si nejsou jisti, ale vzhledem k tomu, že za rok budou volby do Sněmovny, spíš zřejmě čekají, jaká bude situace před nimi.  A šťastný Okamura bouřil: „Právě teď je správný čas, protože Evropská unie je nepotřebná a nedokáže nám pomoci. V potřebě pomoci se na nás vykašle, a nejen na nás, ale i na Itálii, ale i na Řecko, které čelí agresivitě Turků.“

Je jasné, že eurohujeři přisátí na evropské dotace nenechají nyní na panu Okamurovi nitku dobrou a budou tvrdit, že využívá populisticky strachu z koronaviru  k útokům na skvělou EU. Podtrhuji, že je to naopak. Pan Okamura se jako první, a v té době jediný lídr v minulých volbách nebál vyhlásit, že udělá vše pro vystoupení naší země z diktátorské EU. A jeho voliči mu za tu naději dali hlasy a sledují, zda je nezklame. A jak je vidět, pan Okamura slovo drží. Nejde totiž o populismus, ale o jeho vnitřní přesvědčení, za něž bojuje stále, co je v politice. Navíc  Evropská unie v současné době jeho slova o zbytečnosti potvrdila. Lidé v naší zemi tolik masírovaní eurohujerskou ČT a dalšími eurohujerskými médii konečně vidí jak EU nechala při prvním vážném problému všechny své země na holičkách a jen čeká aby od nich po skončení epidemie zase vybrala peníze z jejich rozpočtů do svého do fondu na obnovu a z něj jim vracela milostivě miliardy jako dar na pomoc od ní. Podobně jako od všech zemí v ní sdružených vybírá poplatky na svůj rozpočet, z něhož si zavazuje jejich naivní občany zpětnými dotacemi.

Není divu, že většina občanů jí již EU prokoukla a je s jejími postoji nespokojena. Začali totiž v době pandemie koronaviru číst i jiná média než mainstreamová a zjistili, že  předsedkyně Evropské komise Ursula von der Leyenová nás dokázala místo pomoci pouze zkritizovat za to, že jsme zavřeli hranice. Soudní dvůr Evropské unie nás zase odsoudil za to, že odmítáme kvóty pro migranty kancléřky Merkelové, a další týden Evropská unie vyzvala dokonce občany bojící se o své životy, aby se do června vyjádřili k návrhům na "Grétinu" uhlíkovou neutralitu. Kdyby nešlo o vážné věci, člověk by se s chutí zasmál. 

Bylo dobře, že vyděšení občané z obav o své životy slyšeli, jaké jsou priority pyšné bezcitné EU. Že vidí, že Evropská unie nám v době nebezpečí nejen nepomohla, ale dokonce nám opětovně vnucovala  do naší epidemií finančně ohrožené země hosty, které si pozvala kancléřka Merkelová a starala se o své žabomyší války s uhlíkem. Z toho jasně vidíme, že EU je nejen nepotřebná, ale dokonce nebezpečná. V potřebě pomoci se na nás nejen vykašle, ale dokonce má tu drzost s bezohlednost nás nutit její problémy, respektive problémy Německa, s pozvanými muslimy.

A vykašlala se nejen na nás, ale zejména  na Itálii a na Řecko, které čelí agresivitě islámských přistěhovalců, které na čas podle Istanbulské úmluvy s paní Merkelovou vzal na turecké území Erdogan výměnou za to, že mu bude bohatá EU na ně přispívat. Když nyní na to Německo nemá a on je poslal zpět na hranice EU,  chce tato problém převést na "nehodné" země EU, které od počátku před nájezdy těchto lidí varovaly. EU nenechala tedy ve štychu jen naší zem, ale i infekcí nejvíce postiženou Itálii nechala na holičkách a nechala ji prosit Rusko o ruské lékaře a Čínu o dovoz roušek.

Vlastně to je štěstí, protože zklamaní Italové začali konečně pálit vlajky EU a polovina jich chce z EU ven. Kdyby tato významná zem z EU opravdu vystoupila, mohlo by to konečně vést opravdu k dominovému efektu a bruselští ouřadové by nám přestali diktovat své nesmyslné požadavky. Málokdo u nás si totiž stále uvědomuje, že přes 57 % příkazů, které na nás náš parlament chrlí a my na ně nadáváme, pochází pod sankcemi od EU, protože po podepsání Lisabonské smlouvy je nám právo EU nadřazeno. 

Proto patří velký dík politikům, jako je Tomio Okamura, který nás chce ze spárů této nenasytné Charybdy dostat. V Bibli stojí (parafrázuji): "Podle ovoce poznáte dobrý strom. Ten který nese dobré ovoce je třeba chránit, ten který ne, ten vymýtit."  Věříme proto, že Tomio Okamuru  za jeho postoje, které by naší zemi přinesly dobré ovoce, ochrání a odmění Bůh.

Číst 1544 krát
Ohodnotit tuto položku
(0 hlasů)
Zveřejněno v EU
IVANA HASLINGEROVÁ, šéfredaktorka revue FRAGMENTY

Šéfredaktorka  revue Fragmenty:

RNDr. Ivana Haslingerová, CSc., ředitelka Odboru pro styk s veřejností KKČ, (*21.08.1946 v Praze)

Vystudovala SVVŠ v Humpolci (1960-64) a Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor fyzika pevných látek (1964-69). V letech 1970-71 absolvovala tamtéž postgraduální studium za účelem získání titulu RNDr., v roce 1977 tam obhájila disertační práci v oboru fyziky pevných látek a získala titul CSc. Výsledky její kandidátské práce byly využity mj. v Ústavu jaderné fyziky v Řeži u Prahy při studiu slitin kovů tvořících povlaky jaderného paliva v jaderných reaktorech, které jsou vystaveny extrémním teplotním a dalším podmínkám. Pracovala tam jako odborný asistent v letech 1973-74. V letech 1975-93 působila jako vědecký pracovník v Ústavu fyzikální chemie a elektrochemie J. Heyrovského ČSAV. Během své vědecké působnosti publikovala 39 původních vědeckých prací a příspěvků na vědeckých konferencích z oboru studia krystalické struktury a vlastností pevných látek a teoretické kvantové fyziky a chemie. Dvakrát jí byla udělena mimořádná Cena Akademie věd. Od roku 1994, po nedobrovolném odchodu z AV ČR po bezprecendentním zákroku tehdejšího předsedy Akademie věd ČR Rudolfa Zahradníka se věnovala publicistice a od 1997 je šéfredaktorkou revue Fragmenty. Prostřednictvím revue Fragmenty jsou zajišťovány granty a umělecké projekty, neboť je zasílána významným osobnostem ze světa kultury, podnikání a politiky. Náplní revue jsou převážně původní články a rozhovory s významnými osobnostmi. Nikdy nebyla členkou KSČ, neboť komunizmus pokládá za největší neštěstí lidstva. Jejím koníčkem je malování, politika, psaní článků a esejů, počítače, četba, turistika. Je vdaná, manžel Doc. Ing. Jiří Pancíř, CSc., syn Michal Haslinger. Je dcerou Libuše Pamětnické, básnířky a spisovatelky kraje Vysočina.

Email Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Související položky (podle značky)

Právě přítomno: 1280 hostů a žádný člen

Odebírejte Fragmenty

 

Style Setting

Fonts

Layouts

Direction

Template Widths

px  %

px  %