Nějaká moudrá evropská makovice vymyslela, že by bylo dobré uprchlíky zapojit do evropských armád, aby se snáze integrovali a vštípili si organizaci a smysl pro pořádek. Armádu s musulmany ve svých řadách si dotyčná bruselská hlava pomazaná představuje jako islámskou variaci na francouzskou cizineckou legii. Bůh s námi! Euromyslitelům nedochází, že vyzbrojovat potencionální vrahy je stejné jako dávat dětem na hraní sirky a posílat je hrát si do stohu. Historicky se nabízí analogie s verbováním německých ordnerů do československé Stráže obrany státu. Kam taková strategie povede je nabíledni. Zachování naší civilizace nebo hazardní pokusy sociálních inženýrů bez svědomí i rozumu. Tertium non datur. Třetí cesty není.

Nějaká moudrá evropská makovice vymyslela, že by bylo dobré uprchlíky zapojit do evropských armád, aby se snáze integrovali a vštípili si organizaci a smysl pro pořádek. Armádu s musulmany ve svých řadách si dotyčná bruselská hlava pomazaná představuje jako islámskou variaci na francouzskou cizineckou legii. Bůh s námi! Euromyslitelům nedochází, že vyzbrojovat potencionální vrahy je stejné jako dávat dětem na hraní sirky a posílat je hrát si do stohu. Historicky se nabízí analogie s verbováním německých ordnerů do československé Stráže obrany státu. Kam taková strategie povede je nabíledni. Zachování naší civilizace nebo hazardní pokusy sociálních inženýrů bez svědomí i rozumu. Tertium non datur. Třetí cesty není.

Nejednotná a mocichtivá partička jménem ČSSD vymýšlí nesplnitelné podmínky jako vyšité na míru statečného reka z pohádky. Tedy takové, že se pohybují na samé hraně ústavnosti (vládní většina 5 ministrů) a popírají vůli lidu, když se snaží volebně úspěšnější stranu odstavit od poměrného zastoupení ve vedení sněmovny a sněmovních výborů. Únavné a zdlouhavé jednání o vládě již unavuje všechny a snadno může vést k tomu, že většina občanů získává snadno pocit, že daná realita neodpovídá jejich vůli a očekávání. Bude na místě pojmenovat viníky a vyvodit z toho patřičnou odpovědnost. Nejen intrikáni a zkrachovalci z tzv. demokratického bloku, ale také rytíři z růže uvrhli naši zem na samou hranici nezodpovědného hazardu a chaosu. Česká republika potřebuje mít vládu, ale vládu vládnoucí z vůle lidu a pro lid, ale žádná taková se zatím tady nerýsuje a dokonce se o ní ani neuvažuje a to díky ČSSD, nikoliv ANO.

Legislativní proces a vlastní invence může mít různou podobu: Piráti chtějí zrušit pokuty pro vodáky za jízdu pod vlivem alkoholu nebo jiných návykových látek. Předložili kvůli tomu novelu zákona o vnitrozemské plavbě, pod kterou se podepsala padesátka poslanců ze všech frakcí vyjma ČSSD. Smyslem návrhu je zrušit neúčinný postih vodáků. Poslanec z vyhulené Bartošovy partičky Lukáš Bartoň to odůvodňuje tím, že dle odhadů až 80 procent vodáků na vodě požívá alkohol a tedy represivní politika je zcela neefektivní. (pozn. redakce: měli by ji zefektivnit, od čeho jsou v parlamenu když je neposlouchají ani vodáci?!) Změna zákona by podle Bartoně měla pouze dekriminalizovat, nikoli plně legalizovat chlastání na vodě. Statistika utonulých pod vlivem alkoholu jasně hovoří proti tomuto záměru. Na této problematice se nejlépe ukazuje, jakým směrem se iniciativa pirátů ubírá a kdo jsou jejich klienti a zájmové skupiny, jejich barvy piráti hájí - alkoholici, huliči a feťáci.

Myšlenka garance kolektivní bezpečnosti vedla ve XX. století k ustavení dvou organizací (jedna byla nástupkyní druhé), jejichž dějinná stopa je takřka identická a plná fatálních selhání. Společnost národů a Organizace spojených národů tváří tvář válečným hrozbám nedokázaly prosadit mírové řešení konfliktů jako funkční způsob urovnání a snižování eskalace napětí v mezinárodních vztazích. Ačkoliv má OSN k dnešnímu datu aktuálně 193 členských států váha této organizace se reálně blíží nule. K zásadním válečným zásahům posledních desetiletí USA, Francii a NATO chyběl mandát, opodstatnění a usnesení příslušné rezoluce Rady bezpečnosti OSN (jen namátkově v případech Jugoslávie, Iráku, Libye a naposledy také Sýrie). Ukazuje se, že podobně jako Německo a Itálie ve 30. letech XX. století si dnes počínají Spojené státy, které si se Sovětským svazem prohodily role a stávají se novou říší zla a největšími celosvětovými válečnými štváči. Není náhodou, že i nejmocnější muž planety (prezident USA) je dnes ve vleku Pentagonu, vojenských a zbrojařských lobby. Bylo tomu v minulosti a příchod Donalda Trumpa do Bílého domu na tom také mnoho nezměnil. Bohužel!

Jsou zprávy, které, když zaslechnete, tak vás potěší a rádi je uslyšíte zas a znovu. Odchod Matěje Stropnického z politiky je ukázkovým příkladem. Představitel zelené internacionály, neomarxista, hulič trávy a hlasatel dalších bludných levičáckých ideologií sice hovoří o pauze, ale takto většinou definitivní rozchod pojmenovávají nevyzrálé slečny, které nemají odvahu svým protějškům říci, že s nimi natrvalo končí. Ale co chtít po slečně Stropnické... Stropnický junior zatím velkou díru v politice neudělal, zůstával spíše ve stínu svého otce, který ho ostatně také pomáhal instalovat a udržet na magistrátu. Největším jeho politickým počinem bude patrně jeho veřejný coming out, kdy přiznal svou homosexuální orientaci, o které si beztak už štěbetali i vrabci na střeše. Jeho kritici za tím spíše viděli snahu o dosažení hranice 4 % pro Stranu zelených v parlamentních volbách. Naštěstí se tak nestalo.

Do České republiky zavítal konzervativně katolický publicista a spisovatel Rod Dreher (* 1967), jehož poslední kniha nazvaná Benediktova cesta vychází konečně také v češtině. Největším poselstvím jeho knihy je varováním před ideologií transgenderu, která je v USA na vzestupu a jenž brzy zastíní i takové ideové mantry, kterými jsou politická korektnost, boj proti reakcionářství a hnutí LGBT. Už boj za práva pro homosexuály tolik nefrčí... Nám dobře známá atmosféra panující ve společnosti, kde jsou nemilisrdně likvidováni všichni, kteří zastávají z jejich pohledu špatné názory, je momentálně na vzestupu také v USA. Zuřiví levičáci, neomarxisté, anarchisté, kavárenští povaleči, Sorosova mládež a modernisté se nezastaví před ničím, aby zničili svým odpůrcům nejen kariéru, ale též dobrou pověst. Dreher spatřuje řešení v obrodě celého Západu a zejména církve, která bude odstartována odspodu. Pro nadcházející boj je jako soli zapotřebí víry. Multi-kulti pieta nemá šanci Islám porazit a bez silného přesvědčení budeme prohrávat. V tom lze spatřovat největší poselství jeho ideového přínosu. Jeho doporučuji jako vhodný studijní materiál k duchovní posile a argumentačnímu přínosu pro každého vlastence a nositele křesťanských hodnot.

Vítám iniciativu Českého olympijského výboru (ČOV), který chce prodloužit českou hymnu o její druhou sloku. Rozbitím Československa jsme přišli o bojovnější část v podobě slovenské části, proto by bylo na místě se vrátit k tradici a k hymně připojit i druhou sloku písně Františka Škroupa. Ponechme stranou praktický rozměr problému spočívající v délce hymny (příliš krátká pro sportovní ceremoniály a akce), ale zejména onen výrazový a mobilizační efekt.Teprve druhá sloka hymny dává totiž jasnou odpověď na otázku, kdo jsme a kam směřujeme. Odhoďme stud a hrdě se přihlasme ke své národní velikosti a odkazu našich předků. Buďme Čechy a buďme na to hrdí. Nebojme se i v dnešní ateistické době hlásit k Bohu jako strážci morálních hodnot. V době, kdy se účelově odstraňují odkazy na vše spojené s křesťanstvím, národem a mužnou tradicí. Pojďme se vydat na cestu proti proudu.