Solidarita a kolonialismus Doporučený

 Hurá do Evropy. Slyšeli, že v ní platí lidem peníze jenom za to, že žijí. Hurá do Evropy. Slyšeli, že v ní platí lidem peníze jenom za to, že žijí.

V souvislosti s naší neochotou podřídit se diktátu EU přijímat uprchlíky, což dnes představují hlavně ekonomičtí migranti, je nám vyčítáno, že nejsme solidární. Jak je to tedy s naším nedostatkem solidarity? Předpřevratové Československo se nepodílelo na dovozu levné pracovní síly z kolonií, tak jak to dělala Francie, Nizozemí, Belgie a další koloniální státy, které si tím zadělaly na dnešní problémy s vyloučenými lokalitami na předměstích západních velkoměst a z toho plynoucího současného terorismu.

A co si budeme povídat To je také důvodem milionové imigrantské tsunami z těchto kolonií. Neboť místní lidé, např. v bídou sužovaných státech Sahelu, komunikují s těmi, kdo v Evropě žijí a píší jim o štědrém sociálním programu. Neboli, jak to v jednom rozhovoru vyjádřil jeden migrant z této oblasti: „Slyšel jsem, že tady v Evropě platí lidem peníze jenom za to, že žijí“. Toho migranta se snaží už mnohokrát vyhostit, jenže “Budu se odvolávat a dovolávat donekonečna, abych mohl zůstat“ to je jeho metoda. O nějaké práci ani slova.

Co se týká západního Německa. Tam původně šlo hlavně o práci. Nabíralo levnou pracovní sílu z Turecka. Dlouho to fungovalo, jenže také dnes to začíná být problémem díky měnícímu se přístupu vyznavačů islámu ke svému náboženství. Zatím co dříve bylo takové v podstatě civilní (jednou za týden se jít pomodlit), tak se dnes stává vlivem salafistických kazatelů importovaných ze Saudské Arábie a Kataru a navíc měnícím se politickým systémem v Turecku, poměrně dost agresivním (teroristické útoky např. na vánočním trhu v bývalém západním Berlíně).

Ruku v ruce se štědrými sociálními dávkami a přehnanou korektností německého právního systému, který vychází všemožně vstříc migrantům, mnohdy na úkor místních lidí, se mění politická situace v Německu. Což se ukázalo i při neuvěřitelné mediální masáži v právě uplynulých volbách, kdy oproti průzkumům se umístila jako třetí antiimigrantská AfD. I když to v podstatě vítám, nelze mi, jako člověku, který má jako citlivý umělec vize, nemít určité obavy. Doteď bylo Německo, svázané politickou korektností, celkem bezpečným sousedem. Co se však stane, když se všechno překlopí a v NSR zvítězí strany, jejichž rétorika bude namířena proti sousedům. A stále je, z pohledu Němců co řešit. I v AfD se ozvaly hlasy vyžadující zrušení Benešových dekretů. Škoda, že jsme se nepřihlásili o válečné reparace, abychom měli pro budoucnost v ruce nějaký trumf. Ale teď k další myšlence.

V Československu a dalších státech východního bloku, včetně bývalé NDR (právě tam bodovala AfD nejvíce) byly vynakládány prostředky z vlastního rozpočtu na zlepšování života lidí ve třetím světě. Samozřejmě, že v tom byl politický podtext. „Podívejte, kdo vám teď pomáhá a kdo vás naopak celá léta vykořisťoval a v podstatě za hubičku vyvážel od vás ropu a další suroviny“.

Ale není politický podtext snad ve všem i nyní? Kdy se nám na druhou stranu v podstatě bývalé koloniální státy, nyní státy původní šestky EU, snaží namluvit, že bez nich by ČR zkrachovala. Nepočítají však s naší neuvěřitelnou silou přežít. I když jsme byli ve své historii mnohokrát utlačováni a vysáváni až na dřeň, vždy jsme se dokázali oklepat a znovu se vzchopit.

Díky naší holubičí povaze jsme po převratu mysleli, že nám chce západ pomoci a za hubičku jsme jim prodali továrny, nerostné zdroje, pitnou vodu a další strategické podniky. Výsledkem bylo zničení celého špičkově prosperujícího odvětví cukrovarnictví. Voda a vodárenství v cizích rukách, které do obnovy vodovodního řádu nedávají adekvátní prostředky. Každoročně jde na dividendách do zemí původní šestky EU více jak 250 miliard korun. To je přece chování jako ke kolonii. A silné strany, zaplavující billboardy zem, o tom mlčí. Ne, vlastně nemlčí. Chtějí euro přijmou co nejdříve. Asi, aby dividendy plynuly ještě ve vyšší intenzitě, zbavené nepraktičnosti a nákladů na převod z koruny na euro. Nezajímá je, že euro znehodnotí i ty skromné úspory, co naši lidé mají. A znehodnotí i důchody, které rostou vždy o hodně pomaleji než ceny a při přechodu na euro by ceny uprchly od důchodů na sto honů.

Česká koruna je ještě to téměř jediné, co nám zbylo. Chraňme si ji, jako oko v hlavě, abychom nedopadli jako Řecko. Dokážeme být solidární, dokážeme pomáhat potřebným, ale nechte nám tu možnost rozhodnout, kdo ten potřebný skutečně je.

Omlouvám se, že tentokrát nepovolím diskuzi. Šikanuje mne jeden diskutér neuvěřitelně hustým způsobem a neumožňuje tak jiným diskutovat a já nestačím mazat jeho předlouhé příspěvky. I tak mírný člověk, jako jsem já, musí někdy zaujmout tvrdý postup.

Autor  Petr hannig je předseda Rozumných - stop migraci a diktátu EU....

Zveřejněno v EVROPA

Zanechat komentář

Ujistěte se, že zadáte požadované informace, tam kde je vyznačeno (*). Kód HTML není povolen.

ÚVODNÍ FOTA A VIDEA

Style Setting

Fonts

Layouts

Direction

Template Widths

px  %

px  %