Fragmenty - Fragmenty - EVROPA vs. EU http://fragmenty.cz Tue, 23 Jan 2018 02:13:08 +0000 Joomla! - Open Source Content Management cs-cz Schengen - Život bez dveří http://fragmenty.cz/index.php/evropa/item/2014-schengen-zivot-bez-dveri http://fragmenty.cz/index.php/evropa/item/2014-schengen-zivot-bez-dveri Ladislav Jakl střeží státní hranici
Dnešní den 21. prosinec 2017 není jen dnem zimního slunovratu. Na dnešek připadá i desáté výročí vstupu České republiky do Schengenského prostoru. Už deset let tak žijeme vlastně bez svých hranic, můžeme projet místem někdejších hraničních kontrol bez zastavení kamkoli ven a téměř každý může naopak zvnějšku vstoupit na naše území. Vzájemné otevírání se (nejen) svým sousedům bylo jedním z našich snů v době komunismu a stalo se realitou už v posledních týdnech roku 1989. Stačilo mít v pořádku pas a na hranicích se jím prokázat. Horší to bylo s prostupností hranic pro zboží, zaměstnance či služby, a to především ve směru od nás do zahraničí.

Schengenská dohoda v tomto téměř volně průchozím prostoru ale vytvořila novou kvalitu: přinesla možnost procházet hranicemi bez jakékoli kontroly, bez evidence a bez nutnosti se na přechodu prokázat platnými doklady. Pro nás prvních několik let platila s některými omezeními, týkajícími se především českých (ale i slovenských či polských) zájemců o legální práci v Německu a Rakousku (tato přecitlivost vůči našim pracovníkům vyniká zejména ve srovnání s bohorovností, s jakou jsou dnes do zmíněných zemí importovány statisíce přistěhovalců z mimoevropských končin).

Vzájemné otevírání se a bourání bariér je všeobecně pokládáno za pozitivní trend, zjednodušuje život lidem často překračujícím hranice a z propojování trhů má profit především zákazník v podobě ostřejší konkurence. To vše ovšem za podmínky kompatibility vnitřních pravidel pro pohyb a pobyt cizinců. Tyto podmínky byly postupně plněny už před Schengenskou dohodou a dalšími smlouvami a následně se dále upřesňovaly.

Podmínkou fungování schengenských pravidel pro volný pohyb osob mezi členskými státy dohody není ale jen zmíněná kompatibilita vnějších pravidel, ale cosi v poslední době ještě podstatnějšího. Bezpečně kontrolovatelné vnější hranice tohoto vzájemně propojeného prostoru. Možná si ještě někdo pamatuje, jak bylo Slovensko „trénováno“, jestli dokáže hermeticky držet nepropustnost své stokilometrové hranice s Ukrajinou.

Tato úzkostlivost ale před třemi lety vzala totálně zasvé, když Německo prosadilo, aby dohody, stanovující režim na vnějších hranicích schengenského prostoru (Dublinské dohody), svévolně přestaly být dodržovány, a to bez ohledu na ty země, které prostupnost vnějších hranic nijak ovlivnit nemohou.

Ano, je možné, že se nájemníci v jednom domě dohodnou, že zruší zámky u dveří svých bytů a že kdykoli kdokoli z domu může vejít do sousedního bytu. Pokud mezi nimi zavládne naprostá důvěra, může to fungovat, i když se to nezdá moc reálné. Hlavně když je hlídán hlavní vchod do domu. Co ale dělat v momentě, kdy několik partají v tomto domě vyhlásí po celé ulici, že pořádají každou noc večírek otevřený všem, a zároveň zruší dveře z domu ven?

Podmínka vzájemné důvěry tím okamžitě padá, protože nyní může do každého bytu vstoupit kdokoli zvenčí.  Co nám za takové situace zbývá? Umravnit sousedy pořádající nepřetržitý mejdan asi nebude tak snadné. Pak je tedy třeba pokusit se začít opět hlídat vchod do domu, tedy vnější hranici. A pokud tomu budou ostatní bránit?

Pro každý byt, jehož nájemníci nechtějí mít ze svého domova „průchoďák“, zbývá poslední možnost: vrátit ke svému bytu dveře se zámkem. Tedy převzít kontrolu nad svými vlastními hranicemi. Tomu dni pak můžeme říkat třeba „letní dveřovrat“.

Ladislav Jakl, 21. prosince 2017.

]]>
ladislav.jakl@institutvk.cz (LADISLAV JAKL, ředitel Centra společenských studií Institutu Václava Klause) EVROPA Sat, 13 Jan 2018 12:01:35 +0000
Odpovědnost za Evropu a její civilizaci http://fragmenty.cz/index.php/evropa/item/2013-odpovednost-za-evropu-a-jeji-civilizaci http://fragmenty.cz/index.php/evropa/item/2013-odpovednost-za-evropu-a-jeji-civilizaci J. Em. DOMINIK KARDINÁL DUKA, OP, arcibiskup pražský a primas český

V roce 2016  se v Bratislavě konalo setkání předsedů biskupských konferencí Střední a Východní Evropy a v Monte Carlu proběhlo shromáždění všech předsedů biskupských konferencí z celé Evropy. Obě akce rezonovaly tematicky – hovořilo se o migraci a rodině. Myslím, že pořadí témat je ve skutečnosti obrácené – krize rodiny a pak migrace, která má údajně vyřešit demografickou krizi. V roce 2016 se zdálo poněkud utopické řešit stav poklesu porodnosti v Evropě nabízenými politickými nástroji Evropské unie - přesídlením do Evropy 80 milionů cizích, převážně afrických obyvatel - neboť jejich zájem o pobyt v prostoru Střední a Východní Evropy byl tehdy minimální. Nabízená řešení vyvolávala přesto napětí a rozpory uvnitř společnosti, polarizovala ji a to se promítalo pochopitelně i do života církve. Nyní je situace jiná, zájem cizinců o přesídlení do Evropy je obrovský a přináší řadu problémů. 

Multikulturní řešení navrhované politiky EU, že má být přesídleno za dvě desetiletí do Evropy 80 milionů obyvatel se ukázalo jako nefunkční a nic neřešící a přesto nebylo dosud odvoláno a to i přesto, že neexistují žádné dlouhodobé inkulturační programy. Krátkodobá nepromyšlená řešení situaci neustále  zhoršují. Neměli bychom připustit, aby přesun obyvatel byl doutnákem pro destabilizaci současné politické, společenské a náboženské situace. 

Podotýkám, že jako církev a skrze naši organizaci Katolickou charitu se 25 let snažíme o spolupráci v oblasti uprchlíků – svůj domov z Ruska, Ukrajiny, Běloruska, Kazachstánu a dalších zemí u nás nalezlo téměř půl milionu z nich. Osočovat nás, že jsme sobečtí, že nejsme solidární a podobně není dle mého názoru spravedlivé. 

Již léta hlásám a spolu s biskupy požaduji především úsilí o nastolení míru v oblastech migračního pohybu. To vyžaduje spolupráci s OSN a přítomnost mírových vojenských sborů. Naše pomoc by měla směřovat především do míst opuštěných a zdevastovaných. Příklad USA připomíná, že i tento stát je postaven na migrantech, ovšem vše bylo regulováno. Není možné poukazovat na to, že regulací narušujeme principy náboženské a individuální svobody příchozích. Jejich příchod má - což si málo uvědomujeme - také vojenský, bezpečností a ekonomický aspekt. Neměli bychom proto připustit, aby přesun obyvatel byl doutnákem pro destabilizaci současné politické, společenské a náboženské situace. 

Protože jako biskupové neseme odpovědnost nejen za místní církve, ale také za společnost, její starosti a bolesti, považuji za nutné stanovit jako prioritu pro řešení demografické krize prorodinnou politiku. Jedinec nezávislý na rodině, vykořeněný, se stává manipulovatelnou součástkou mechanismu nové společnosti. Církev v této chvíli nemůže být jen humanitární a sociální institucí, ale především musí hlásat Evangelium, osvobození jiného typu, než je sociální inženýrství. 

Jistě, je třeba vést nadále mezináboženský dialog s islámem. Měli by jej ale vést skuteční znalci. Není možné se vyhnout politickým pohledům, protože v islámu existuje vnitřní spojitost náboženství a státních struktur. Za užitečné bych považoval svolat mezinárodní konferenci, kde by nás odborníci seznámili s celou problematikou bez zbytečných ideologických a politických nánosů. Bez našeho úsilí a otevřenosti, bez zodpovědnosti a schopnosti nalézat nová řešení se velkolepý projekt otců Evropy – Konrada Adenauera, Roberta Schumana a Alcide De Gaspariho může ocitnout v troskách. 
 
]]>
duka@apha.cz (J. Em. DOMINIK KARDINÁL DUKA, OP, arcibiskup pražský a primas český) EVROPA Wed, 10 Jan 2018 17:20:22 +0000
Dublin IV je hrozivou revoluční změnou celé podstaty EU - Evropa má pořád problémy a my kvůli ní http://fragmenty.cz/index.php/evropa/item/2003-dublin-iv-je-hrozivou-revolucni-zmenou-cele-podstaty-eu-evropa-ma-porad-problemy-a-my-kvuli-ni http://fragmenty.cz/index.php/evropa/item/2003-dublin-iv-je-hrozivou-revolucni-zmenou-cele-podstaty-eu-evropa-ma-porad-problemy-a-my-kvuli-ni Václav Klaus, prezident ČR v letech 2003-2013
Před několika týdny jsem v rychlosti a s pocitem, že je to ještě strašně daleko a že je dost času, navrhl název svého vystoupení na Euro business breakfast  ve znění „Evropa má pořád problém a my s ní“. Teď bych dodal „my i kvůli ní“. Ten první  název platil před hrozivou zprávou o blížícím se schválení projektu Dublin IV, který hrozí být revoluční změnou nejen azylového řízení v EU, ale i celé podstaty EU. Už jsem zde v prosincovém čtvrtečním ránu mluvil mnohokráte a vždy bylo těžké vymyslet název. Pro mne je to to nejtěžší. Od názvu se všechno odvíjí, alespoň pro mne. Já názvy beru vážně. Naopak mne zlobí, že je mnoho řečníků vážně nebere. Zkontroloval jsem i název svého loňského vystoupení, který byl „Západ na cestě změny: nastává něco takového i u nás?“. Ten se mi – viděno dnešníma očima – moc nepovedl. Nejsem si jist oběma částmi tohoto názvu, tedy ani o Západě, ani o nás.

Velká Británie nevidí dostatečně velký benefit brexitu

Velká Británie brexit sice ještě neodpískala, ale její rozpaky, nepřesvědčivost, nedůslednost a nekoncepčnost jsou pro mnohé z nás velikým zklamáním. Stále při svých cestách po Evropě opakuji, že my už jsme po půl roce od voleb, které byly v červnu 1992, rozdělovali stát, zatímco oni mají od referenda rok a půl a nic moc se neděje. Snaží se nám říkat, že to mají těžší, což je i není pravda. Mají sice v Bruselu nepřátelského protihráče, to Slováci v Praze neměli, ale aktivní musí být oni, nedá se čekat, že budou aktivní Juncker s Tuskem.

Trápí je costs, tedy náklady brexitu – dívají se na mne překvapeně, když jim říkám, že musí začít od benefits. Buď je pro ně dostatečným benefitem návrat rozhodování o jejich vlastní zemi z Bruselu do Londýna, nebo to neměli chtít. Že budou costs malé a krátkodobé, což víme na základě naší zkušenosti, nechápou nebo nevěří. Přijali argumentaci druhé strany. Znovu opakuji – je-li to tak, pak jsem se v Britech zklamal.

Trump se v USA stále nedostal do protiútoku

V USA je sice Trump ještě prezidentem, ale tlak na něj je obrovský, vládní mašinerie ho neposlouchá a on sám dělá rozporné kroky. Brání se, nepodařilo se mu dostat se do protiútoku. Nejsem si jist, že má na protiútok sílu i vizi. Za jeho největší pozitivní činy, které mají nemalý význam i pro nás, považuji

- prolomení krunýře smrtící politické korektnosti (ničím jiným než svým vlastním chováním);

- nepodepsání hrozivé Pařížské klimatické dohody;

- prosazení daňové reformy prvního poklesu daní od éry Ronalda Reagana;

- projev ve Varšavě (a podobný v OSN) o významu národního státu a kulturních a civilizačních hodnot a tradic;

- odolávání tlaku na rozpoutání válečného stavu s Ruskem.

To není úplně málo, ale předtrumpovský politický establishment má ve Spojených státech nesmírnou sílu, velmi extenzivní checks and balances amerického ústavního systému ji ještě posilují. Amerika už začíná být skoro tak beznadějná jako postdemokratická Evropa, pro mne už to dávno není ono „světlo na kopci“.

V Evropě nevidím žádnou opravdu pozitivní změnu

Před rokem se zdálo, že existuje naděje na změnu ve Francii (ale přišel Macron), v Rakousku (ale do úřadu byl dosazen Van der Bellen), v Holandsku (Wilders – i když neprohrál – nezvítězil), v Německu (AfD se sice slušně dostala do Bundestagu, ale tím se buď tak vyčerpala nebo uspokojila, že už o ní není slyšet). Letošní, pro mne velmi smutnou novinkou je to, že Španělsko nemilosrdně – za potlesku Bruselu – zlikvidovalo katalánskou „la rebelión de las masas“, Ortegovu vzpouru davů. Junckerové se po loňském roce otřepali, pookřáli a znovu nadechli. Žádnou pozitivní změnu v Evropě nevidím, v tomto smyslu je rok 2017 evidentním zklamáním.

Evropská ekonomika je na tom sice lépe než v předcházejících letech, její nízké tempo růstu bych však i nadále označoval jako stagnaci. I přes štědrou injekci – v podobě přírůstku pracovních sil migranty – kterou podle Merkelové a dalších Evropa nutně potřebovala, se o žádný rychlý růst nejedná. Asi ta migrantská injekce příliš nepůsobí.

Evropská čísla jsou chabá, moc se o nich však nemluví. Průměrný roční ekonomický růst Itálie se od roku 2000 rovná nule, ale ani další země na tom o mnoho lépe nejsou. Francie za tuto dobu rostla ročně v průměru o 0,8 %, Španělsko o 1,1 %, Německo o 1,25 %. Oproti tomu průměrný roční růst české ekonomiky za toto období činí 2,9 %. Data za 3. čtvrtletí 2017 říkají, že náš HDP letos roste skoro o 5 %, což je nejrychleji od počátku krize, čili za posledních 10 let.

Propad Evropy proti zbytku světa je nesporný, ale v Evropě to nikoho nevzrušuje. Pořád se sice něco děje, Brusel horečně pracuje, chrlí jednu direktivu za druhou, ale připomíná to ono pověstné natírání zábradlí potápějícího se Titaniku před hrozící rzí.

Evropě se sázka na pochybné politické projekty nemůže vyplatit. Nemůže se vyplatit sázka na postdemokracii, sázka na moudrost elit a gurů informačních technologií, sázka na rozsáhlé státní zásahy do ekonomiky odůvodňované zastaralostí a nespravedlivostí trhu, nebo sázka na progresivistické projekty typu univerzální základní příjem (tento explicitní návrat k Marxovi a k jeho heslu „každému podle jeho potřeb, nikoli podle zásluh“ je naprostým popřením výchozí teze ekonomie, že „incentives matter“, že motivace, podněty, stimuly jsou klíčové). Nemůže se vyplatit sázka na projekty typu cashless society, sázka na bezuhlíkovou ekonomiku (což je samozřejmě nesmyslný název, protože bez uhlíku život není možný), sázka na projekt „replacement“, tedy na nahrazování původních Evropanů migranty, atd., atd. Přesto na tyto projekty Evropa, resp. evropské elity stále sázejí.

Tyto postoje, pohledy, nápady se k nám přenášejí ze západní Evropy. Nepřicházejí však samy, importují je k nám naši evropsky myslící, oproti nám zpátečníkům avantgardně uvažující lidé, kteří se disproporčně hojně vyskytují v naší politice, v médiích, v akademickém světě, ale stále častěji i v byznysu. Mezi obyčejnými lidmi tak hojně zastoupeni naštěstí nejsou.

Naše ekonomika se vyvíjí relativně dobře

Dobíhá jedna růstová fáze po předcházející neúnosně dlouhé době stagnace. Je to jisté dohánění ztracených let 2009-2013. Naše vzpamatovávání se z krize let 2008-2009 trvalo neúnosně dlouho. Česká ekonomika sklízela a sklízí plody své chronicky procyklické fiskální a měnové politiky, kterou u nás provozovaly jak Nečasova, tak Sobotkova vláda. Nejdříve restrikcemi v době krize a pak stimulací v době hospodářského oživení.

Fatálně nás brzdí nadměrná regulace a zpožďování realizace potenciálních růstových projektů hysterickým bojem s korupcí. Pokud se této hysterie nezbavíme, pokročit dále nemůžeme. Ze strachu před obviněními z korupce leží peníze ladem. Tato hysterie má ale nechtěný efekt – drží při zemi růstovou expanzi, která by mohla přenést bublinu z trhu aktiv do trhu zboží, do inflace. Už dnes u nás výrazně rostou ceny zemědělské půdy. Ceny nemovitostí u nás letos rostou nejrychleji z celé EU (meziročně o 18,7 %). Roste i míra zadlužení domácností.

Nezanedbatelným národohospodářským problémem je odliv peněz z naší ekonomiky (ve formě repatriace dividend odchází přes 300 mld. Kč ročně), což je důsledek opuštění „české cesty privatizace“ Zemanovou vládou. Je podivné, že to nikdo nepřipomíná.

Politiku moc hodnotit nechci. Politika byla hodnocena voliči v parlamentních volbách a bude hodnocena znovu ve volbách prezidentských. Bylo to ale skutečné hodnocení? Daly říjnové parlamentní volby jasnou výpověď o náladách a postojích voličů? Měli vůbec voliči šanci toto své sdělení vyslat? Našla poptávka voličů svou nabídku? Volili voliči first best nebo menší zlo? Pokud by platilo to druhé, volby nám daly informaci velmi nepřesnou. Mám strach, že tomu tak bohužel je. Nevěřím, že voliči chtěli chaotizaci naší společnosti piráty. Přesto voliči naznačili, že změnu chtějí a že nechtějí bojácné, mdlé, nepřesvědčivé strany a jejich lídry.

Absence silné a ideově srozumitelné pravice naše letošní volby nesmírně poškodila. Pravice si o své voliče neřekla. Nechala je těm druhým. Nabídka – v souladu se Sayovým zákonem – vytvořila, či deformovala poptávku. Pravicový volič neměl koho volit. Jakákoli vláda nakonec bude vládnout, bude to vláda málo zřetelná a málo přínosná. Kéž by alespoň měla nějakou hrdost vůči EU!

Naprostou mystifikací budou volby prezidentské. O naší společnosti, o jejích skutečných zájmech a preferencích řeknou velmi málo. V září jsem v jedné besedě řekl, že mne v nich vlastně zajímá jenom jedna věc – hledání prezidentského kandidáta, který vnímá a ostře cítí české národní zájmy a bude je schopen prosazovat. Který bude méně Evropanem a více Čechem. Který má racionální, střízlivý pohled na základní otázky dnešní mezinárodní politiky. Který je schopen foukat proti větru. Který se nesklání před mocnými tohoto světa. Dívejme se na prezidentské kandidáty tímto způsobem. A nestěžujme si, jak to dopadne. Bude to odrazem stavu české společnosti.

V závěru bych asi měl být optimističtější, ale nemohu se vzdát svého názvu „Evropa má problém a my s ní“. Všechno je relativní. Jsme jediná z nových EU zemí, která není postižena masovou emigrací, zemí, která se nevylidňuje, zemí, která není postižena odlivem mozků a pracovních sil, a která naopak migranty – zatím v našem případě ještě převážně pracovní síly a o zařazení se do naší společnosti usilující jedince – přitahuje. Horší bude, až začnou masově přicházet jiní migranti.

Václav Klaus na Euro business breakfast, restaurace Mlýnec, Praha, 14. prosince 2017.

Institut Václava Klause

]]>
vaclav.klaus@institutvk.cz (VÁCLAV KLAUS, prezident ČR, nyní prezident IVK) EVROPA Fri, 05 Jan 2018 16:51:38 +0000
Nastal čas začít připravovat odchod naší země z EU - Je to jediná cesta jak zachránit náš stát http://fragmenty.cz/index.php/evropa/item/2002-nastal-cas-zacit-pripravovat-odchod-nasi-zeme-z-eu-je-to-jedina-cesta-jak-zachranit-nas-stat http://fragmenty.cz/index.php/evropa/item/2002-nastal-cas-zacit-pripravovat-odchod-nasi-zeme-z-eu-je-to-jedina-cesta-jak-zachranit-nas-stat Václav Klaus, prezident republiky v letech 2003-2013

Zásadně a zcela rezolutně protestujeme proti rozhodnutí EU zahájit s Českou republikou řízení kvůli tzv. nerespektování přijímání migrantů na základě Bruselem nadiktovaných kvót. Protestujeme proti snaze trestat nás a přinutit nás k poslušnosti. I těm, kteří to ještě nevěděli, ukázala tímto svým krokem Evropská komise, jaké je postavení České republiky v Evropské unii a jaké s námi její vrcholní představitelé mají úmysly. Odmítáme pokračující bagatelizaci toho, co se v úterý 13. června 2017, stalo. Jde o novou, dosud nevídanou věc. Odmítáme záměr povinně dosídlovat území našeho státu cizinci. Odmítáme dopustit přeměnu naší země v multikulturní společnost nepřizpůsobivých komunit, jaké vidíme v současnosti ve Francii či Velké Británii. A to ještě nezmiňujeme s masovou migrací spojený dnes už téměř každodenní terorismus. Odmítáme argument, že musíme „být u toho“, že musíme „být přítomni“ rozhodování, že musíme být v tak zvaném „tvrdém jádru“ unie. U rozhodovacích procesů v EU sice dnes jsme, ale my nerozhodujeme. Naše přítomnost nemá fakticky žádný význam.

Náš hlas je v EU ignorován. Nerozhoduje se podle nás. Rozhoduje se o nás. Nenechme se vydírat hrozbami ukončení evropských dotací. Dotace nepotřebujeme a nechceme je. Odmítáme jak naše platby do Bruselu, tak dotace z Bruselu. Odmítáme zhoubnou, silou prosazovanou politiku EU jako celek. Z toho všeho plyne jediný možný a současně jediný nutný závěr: nastal čas začít připravovat odchod naší země z Evropské unie. Je to jediná cesta, jak náš stát, který jsme zdědili od našich předků a který máme povinnost jako svébytnou entitu předat budoucím generacím, udržet a zachránit.

Institut Václava Klause

]]>
vaclav.klaus@institutvk.cz (VÁCLAV KLAUS, prezident ČR, nyní prezident IVK) EVROPA Fri, 05 Jan 2018 16:40:54 +0000
Nová evropská směrnice GDPR - Diktatura eurošmejdů http://fragmenty.cz/index.php/evropa/eurozona-a-ekonomika-cr/item/1982-nova-evropska-smernice-gdpr-diktatura-eurosmejdu http://fragmenty.cz/index.php/evropa/eurozona-a-ekonomika-cr/item/1982-nova-evropska-smernice-gdpr-diktatura-eurosmejdu Kdy si mandaríni z EU uvědomí, že už mají jejich sekýrování občané dost?!

Za novou evropskou směrnicí GDPR, která údajně přináší občanovi novou, silnější ochranu osobních údajů, se skrývá nehorázný a nic neřešící byrokratický „eurovopruz“, s hrozbou sankční pokuty až ve výši 20 000 000,- Eur. Za dobu patnácti let starostování jsem již zažil mnohanásobné nabobtnání zcela zbytečné a nepotřebné státní administrativy, ale to, co se zrodilo v byrokratických mozcích eurohujerů v oblasti ochrany osobních údajů, převyšuje všechny dosavadní úřednické šimly. Pro názornost rozsahu evropské směrnice si pojďme vyjmenovat, koho se toto obecné nařízení na ochranu osobních údajů, neboli GDPR (General Data Protection Regulation), bude týkat. V podstatě každého, kdo shromažďuje nebo zpracovává osobní údaje Evropanů, včetně společností a institucí mimo území EU, které působí na evropském trhu. Jsou to v podstatě všechny úřady, města, obce, neboť pracují s osobními daty. Dále školy, školky, internáty, domovy důchodců, sportovní a zájmové kluby, různá sdružení, svazy, neziskové organizace, nemocnice, doktoři atd. Veškeré firmy, živnostníci, obchodníci, právníci, notáři, pojišťovny a všichni poskytovatelé služeb, kteří mají zaměstnance a zákazníky, tedy klienty. Nová směrnice zplozená eurobyrokraty dopadne s plnou vahou na každého, kdo s osobními údaji při svém podnikání, či jiné administrativní činnosti, nakládají.

Občané EU tak prý opět získají kontrolu nad svými osobními údaji. To by mě zajímalo, jakým způsobem. Prostudoval jsem celý obsáhlý materiál a o tom, že by se dosáhlo lepší kontroly a ochrany požadované občanem, to opravdu není. Naopak, takzvaná nadřízená autorita, sídlící někde v Bruselu, jako jediná bude mít totální kontrolu nad vašimi osobními údaji - bude o vás vědět vše. I to, jaké máte neduhy, u koho nakupujete, kde všude jste byli zaměstnáni, kdo vám dodává elektrickou energii a plyn, se kterou společností jste jeli na dovolenou, které školy jste absolvovali, vaše politické či sexuální zaměření atd. Vašim dětem se tento systém samozřejmě nevyhne. Všechny výše jmenované instituce, se kterými jste kdy přišli do styku, budou poslušně posílat vaše údaje Velkému bratru, aby nad vámi bděl.

Všem postiženým tímto byrokratickým evropským nesmyslem přibude obrovská administrativní zátěž, kterou budou muset úřady, instituce a firmy zpracovávat pro mezinárodní tzv. nejvyšší euro-autoritu, tedy pro velkého euro-bratra. Při vyčíslení nákladů za vynucenou a dle mého názoru zcela nefunkční a zbytečnou administrativu, spojenou s tzv. ochranou osobních údajů, se dá hovořit o vyhozených miliardách, a to jen v rámci ČR.

Směrnice říká: občan by měl mít přístup k údajům, které jsou o něm shromažďovány, a tento přístup by měl být ideálně přímý, tedy on-line. To je ohromná výhoda, jako by občan byl nesvéprávný a neznal svoje osobní údaje a nevěděl, komu je poskytl. O tom, že je musí vyklopit všude tam, kde je o ně požádán, jinak by se s ním nikdo nebavil, směrnice jaksi mlčí. Naprosto novým elementem zakomponovaným ve směrnici je právo na výmaz a jeho rozšíření na právo být zapomenut, díky kterému může osoba požadovat, aby byly bez zbytečného odkladu vymazány její osobní údaje, pokud neexistuje právní důvod pro jejich další zpracování. Co je to za nesmysl, když stejná směrnice ukládá všem zúčastněným data evidovat a uchovávat celá desetiletí, pod trestem až 20 miliónů eur? Nedovedu si představit, že bych například bance, u které bych žádal např. o hypoteční úvěr, sdělil, že se o mně nic nedozví, neboť jsem nechal všechny svoje osobní údaje zanesené v databázích institucí vymazat. Nebo že bych požádal katastr nemovitostí o výmaz mých osobních údajů ze všech nemovitostí a parcel, které vlastním, protože si to prostě nepřeji. Tam totiž jsou moje osobní údaje k dispozici komukoli, kdo si požádá o můj list vlastnický. Ten mu za stovku vytisknou kdekoliv na poště nebo obecním úřadu. Při každém nákupu přes internet musí občan obchodníkovi sdělit svoje osobní údaje, a pokud si kupuje třeba boty, tak i číslo bot. S GDPR dochází také k rozšíření definice osobních údajů. Nově sem spadají i technické parametry, jako e-mail, IP adresa nebo tzv. cookies v zařízení uživatele. Nová je kategorie tzv. genetických a biometrických údajů, jejichž zpracování bude prý podléhat přísnějšímu režimu. Přísnějšímu pro koho? Pro občana? To je ale v přímém rozporu s právem na výmaz svých údajů z nechtěného záznamu. Oni z nás dělají doslova hlupáky!

Největším strašákem se pro mnohé prý stane oznamovací povinnost v případě narušení bezpečnosti údajů. Už by se tedy nemělo stávat, že se o kauzách masivních úniků osobních dat dozvídáme až s odstupem několika let, jako se stalo např. v kauze společnosti Yahoo. Nově bude muset zpracovatel ohlásit únik či ohrožení zabezpečení osobních dat Úřadu pro ochranu osobních údajů nejpozději do 72 hodin od okamžiku, kdy se o incidentu dozvěděl. V některých případech bude muset také informovat osoby a subjekty, kterých se únik týkal.

No to je novina a kam se vytratila slibovaná bezpečnost? Já vám to povím. Ona totiž žádná se vším tím byrokratickým marastem nevzniká. Žádný tzv. pověřenec, ani žádná byrokratická překážka, nezabrání korupci v této oblasti. Sama směrnice přiznává, že svojí podstatou je pět let pozadu za běžným technologickým vývojem a dle mého názoru o dalších 10 let za hackery, kteří dokáží prolomit i neprolomitelné zabezpečení Pentagonu.

Celý tento nesmysl (mimo jiné) zavání silným lobbingem ze strany jedné skupiny, neboť takzvaný pověřenec může být zaměstnanec, nejlépe advokát či advokátní kancelář. Složitost celého procesu GDPR je nastavená svým rozsahem tak rafinovaně, že na takovou pozici člověk bez právnického vzdělání nedosáhne. A o to tu zřejmě také jde.

Centralizování dat a jejich pečlivé roztřídění do požadovaných oblastí a skupin, tak, jak to eurobyrokratická diktatura plánuje, je v přímém rozporu se zájmem občana. Tedy s možností být schopen se účinně bránit proti zneužití osobních údajů. Vše nasvědčuje tomu, že se naopak chystá brutální zneužití za pomoci získání informací o všech Evropanech pod bruselskou střechou. Nařízená centralizace osobních údajů nedává žádný smysl. Smysluplnou ochranu proti masivnímu zneužití může naopak poskytnout jedině důsledná decentralizace a nekompromisní postih každého, kdo informace zneužije. To lze v rámci práva jednotlivých států zvládnout, ale kdo bude souzen v Bruselu, kde sedí nikým nevolený úřad bdící nad osobními údaji nás všech, když tzv. pověřenec nesmí být propuštěn, ani nijak sankcionován. To je tedy ukázka pravé tváře evropské legislativy. U ní totiž není nikdo za nic zodpovědný, a proto to jde s evropskou demokracií tak razantně z kopce. Samotná její podstata je totiž překážkou v realizaci struktury, která se svojí podstatou přibližuje estébáckému fízlování za komunizmu nebo nacisty za německé okupace. Nikdo není schopen občanovi zajistit ochranu například před mocnými korporacemi a oligarchy, kteří dnes ovládají média. A co je nejhorší, i politiku, ekonomiku, a tím pádem i celé státy. O „Euro­­-sajůzu“, o tom kdo, jak a kam Evropu vede, si můžeme udělat obrázek například na základě žaloby na členské státy za neuposlechnutí přijímání nelegálních ekonomických migrantů, mnohdy bez dokumentů, tedy bez jakýchkoli osobních údajů, kteří navíc do států Visegrádské čtyřky ani nechtějí.

EU se hrne do hluboké propasti, kde práva mají všichni, ale zodpovědnost z nich plynoucí už nikdo. Otázka na závěr by mohla znít takto: Jak z toho ven? Odpověď je, alespoň pro mne, prostá. Udělat to samé, co Britové a vystoupit z EU.

]]>
EUROZÓNA A EKONOMIKA ČR Wed, 20 Dec 2017 13:26:59 +0000
Projev Geerta Wilderse na konferenci Hnutí pro Evropu národů a svobody v Praze http://fragmenty.cz/index.php/evropa/item/1979-projev-geerta-wilderse-na-konferenci-hnuti-pro-evropu-narodu-a-svobody-v-praze http://fragmenty.cz/index.php/evropa/item/1979-projev-geerta-wilderse-na-konferenci-hnuti-pro-evropu-narodu-a-svobody-v-praze Geert Wilders při projevu na konferenci pořádanou SPD v Praze

Vážení přátelé, mám radost, že jsem se dostal sem do Prahy, jednoho z nejkrásnějších evropských měst a děkuji Tomiu Okamurovi a SPD, že mě sem pozvali. Vaše obrovské vítězství v říjnových volbách tady v České republice je povzbuzením pro nás všechny. Gratuluji Tomio! Gratuluji SPD! Ať žijí čeští vlastenci! Je mi obzvlášť ctí, že jsem byl požádán, abych dnes večer promluvil k tolika českým vlastencům. Podělím se s Vámi o mé malé tajemství: Češi jsou jedním z mých oblíbených evropských národů. Jste národem hrdinů! Vzpomeňte si na Jana Amose Komenského, velkého filozofa, který také žil v Nizozemsku. Byl velkým Evropanem, ale ať se uchýlil kamkoliv, vždy psal v českém jazyce a zůstával především Čechem. Nedovolte, abychom zapomněli na velkou lekci, kterou nám dal: Skutečnými Evropany můžeme být pouze v případě, že zůstaneme tím, kým jsme! Když se řekne Češi, vzpomenu si i na Tomáše Garrigua Masaryka, osvoboditele vaší země, vašeho George Washingtona. Vysmíval se takzvaným intelektuálním elitám, které dychtí po tom, aby změnily svět, ale jsou příliš arogantní na to, aby viděly moudrost v tradicích a konzervativních hodnotách. Udělil nám tuto velkou lekci: Respektujte moudrost lidu. Respektujte moudrost našich předků. Naše národní hodnoty, naše tradice, naši identitu; díky nim jsme tím, čím jsme. A nikdy se jich nevzdáme!

 

Když se řekne Češi, vytane mi na mysl Jan Palach, hrdina Pražského jara 1968. Jan Palach odmítal žít pod diktaturou totalitarismu. Raději zemřel ve svobodě, než aby žil pod jařmem totalitarismu. To je naše dědictví! Všech z nás! Díky Palachovi je slovo "Čech" synonymem odvahy. Nezemřel, jeho duch žije dál! A my ho nikdy nezradíme! I my chceme žít svobodně a nadále být těmi, kdo jsme!

Moje strana chce vyvést Nizozemsko z EU. Naše moto zní "Nexit"! Jsme pro suverénní národní státy, protože národní stát je domovem naší demokracii a jedině národní státy mohou ochránit naši národní identitu. Nebojíme se velmi jasně říci: EU je nestvůra! Chceme budoucnost bez ní! Jednotlivé země mohou samozřejmě spolupracovat bilaterálně nebo dokonce multilaterálně, pokud to považují za prospěšné pro sebe. Ale veškerý supranacionalisus odmítáme, protože podkopává naši národní suverenitu, naši národní identitu, naši demokracii a svobodu, naše hodnoty. Dnes nás chce Brusel zavalit přistěhovalci z třetího světa. Chce tyto přistěhovalce rozdělit do všech členských zemí EU. To povede ke katastrofě. Povede to k naředění židovsko-křesťanské a humanistické identity našich národů. Česká republika a ostatní visegrádské státy tento zlý plán EU odmítají. Chrání Evropu a její civilizaci. Je to ta jediná slušná věc, kterou lze udělat! My Vás ve vašem odvážném odporu proti EU podporujeme. Protože stejně jako vy, chceme zůstat takoví, jací jsme: svobodní, nezávislí a suverénní! Chceme zůstat hrdými národy s judaisticko-křesťanskou a humanistickou civilizací. Navěky svobodní, navěky civilizovaní!

Přátelé! Společně se musíme postavit kosmopolitním elitám, protože tyto elity nereprezentují národy a zaprodávají náš národní stát. Společně se musíme postavit islámské totalitě, protože naše civilizace není islámská. Je zakořeněna v dědictví Jeruzaléma, Atén a Říma! A nikoliv Mekky, to nikdy!

Brusel Vás žaluje! Kosmopolitní elity žalují Českou republiku, Polsko a Maďarsko, protože chtějí, aby vaše země byly islamizovány, podobně jako západní Evropa.To je skandální! Ale nejste v tom sami! Já za vámi stojím. A všichni naši přátelé stojí za vámi. Chceme to, co chcete vy. Chceme zůstat pány ve svém vlastním domě. Společně symbolizujeme plamen svobody, který nelze uhasit. Stojíme zde sjednoceni, abychom bojovali za svobodu. Stojíme v čele nové Evropy! Nechcete, aby se v České republice stalo to, co se již děje v západní Evropě. To, co se děje je hrozné. Renomované středisko Pew Center právě publikovalo nové údaje o rostoucí muslimské populaci v EU. Nedojde-li k radikálním změnám ve stávající imigrační politice, bude do poloviny tohoto století 30% Švédska islámské, a téměř 20% Německa a Francie. Děláte dobře, když říkáte, že to tady nechcete.

V západní Evropě jsme udělali obrovskou chybu. V uplynulých čtyřech desetiletích jsme umožnili vstoupit milionům přistěhovalců. A ačkoliv nelze svádět vinu na všechny přistěhovalce, masová imigrace vedla ke katastrofě: zvýšila se kriminalita, narostlo násilí na ženách, došlo k nárůstu antisemitismu a na mnoha místech došlo k teroristickým útokům. Tohle tady nechcete! Říkáte: Ne! Nikdy! Nechcete čtvrti, kde by vládlo právo Sharia a kde by se Češi již necítili bezpečně! Společně se bráníme masovému přistěhovalství a islamizaci. Jsme spojenci! Bok po boku! Neochvějní! V hrdé tradici Čechů!

V minulosti Češi hráli významnou úlohu v ochraně Evropy před Islámem. Byl to váš král Ludvík, král český a uherský, který padl v boji proti Osmanům u Moháče. Češi byli také silně zastoupeni při obléhání Vídně. Byli jste obrannou zdí Západu proti Osmanům. A my na Západě vám vděčíme za svou svobodu! Dnes stojíme my za Vámi! Nechceme, aby se naše země staly islámskými. Říkáme: zavřeme hranice. Ne islámské integraci. Vyhostěme všechny nelegální přistěhovalce. Nechceme patřit islámské kultuře. Zastavme diskriminaci našich vlastních lidí. Ne barbarskému islámskému právu. Vystupme z EU! To je jediný způsob, jak ochránit naši bezpečnost, bránit naši identitu a demokracii a postavit se za naše vlastní lidi. Tak by se měli chovat vlastenečtí politici. To je cesta vpřed!

Řeknu Vám tolik: Děkujeme vám visegrádské státy! Váš odpor je pro nás inspirací! V západní Evropě s vámi souhlasí stále více lidí. Elity a média nám lžou. Islám nelze reformovat. Příkaz vraždit a terorizovat nemuslimské obyvatelstvo je jádrem Koránu! Každý, kdo kritizuje Islám nebo Mohameda skončí jako já, na islámském seznamu smrti. Vždyť se zdá, že dnes jsme my všichni na Západě na islámském seznamu smrti, to už nebudeme akceptovat. Pokud nic nepodnikneme, bude bohužel ještě hůře. Počet obyvatel Afriky do konce století stoupne ze současné jedné miliardy na čtyři. Jedna třetina Afričanů se chce vystěhovat a mnoho z nich přijít do Evropy. Pokud to nezastavíme, přitáhnou k nám miliony lidí a my se staneme provincií Afriky, budeme islamizováni, z našich lidí se stanou menšiny a naše populace bude nahrazena. Ale naše odpověď je jasná: Ne, nikdy!

Naše země proto musí přijmout úplně novou strategii. Musíme mít odvahu zavést zákaz cestování, jak to udělal prezident Trump v USA. Musíme mít odvahu poslat každou loď s ilegálními migranty zpátky, tak, jak to dělá Austrálie. Musíme mít odvahu omezit legální imigraci místo toho, abychom ji rozšiřovali, i když budeme někdy muset vybudovat zeď tak, jako to udělali stateční Maďarové. Musíme mít odvahu poslat ilegální přistěhovalce zpátky do jejich domovských zemí. A odvahu deislamizovat a netvářit se přívětivě vůči ideologii Islámu. Evropa musí být tvrdá, nikoliv měkká...

(Poslední dvě slova projevu nejsou nikde v češtině zaznamenány)

Zdroj: https://holotova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=639504

]]>
EVROPA Tue, 19 Dec 2017 17:18:32 +0000
Projev MARINE LE PEN na konferenci Hnutí pro Evropu národů a svobody v Praze http://fragmenty.cz/index.php/evropa/item/1978-projev-marine-le-pen-na-konferenci-hnuti-pro-evropu-narodu-a-svobody-v-praze http://fragmenty.cz/index.php/evropa/item/1978-projev-marine-le-pen-na-konferenci-hnuti-pro-evropu-narodu-a-svobody-v-praze Marine Le Pen na konferenci MENF v Praze

Jsem velice šťastná, že mohu před vámi vystoupit v Praze, která je symbolem vítězství našich přátel z SPD. Chtěla bych jim poblahopřát a podtrhnout, že toto vítězství představuje výhru nejenom pro jejich velice krásnou zemi, pro jejich národ, ale je i nadějí pro všechny evropské země, jež si přejí zachovat svoji identitu. Evropské národy vážící si svobody vás pozorovaly, obdivovaly, a ty které se k velkému kroku teprve chystají, vám jistě záviděly. Ve Francii jsme váš úspěch sledovali s radostí a optimismem. Radovali jsme se za vás a optimisticky jsme se dívali na budoucnost Evropy. Právě vstupujeme do předvolebního období, jež bude pro náš kontinent klíčové, jelikož v něm půjde právě o budoucnost našeho kontinentu. Dobře vidíme, kam nás zavedla Evropská unie. Díky této katastrofální instituci náš kontinent směřuje k zániku rozmělněním, vymazáním měst a vesnic, popřením jeho kultur, zadupáním jeho plodné různosti, nárůstem nebezpečí, programovým potlačováním národních identit, neuvěřitelným nárůstem chudoby, sociálních nejistot a ztrát sociálních postavení...

Každý den si uvědomujeme, že Evropská unie, její neúspěchy, její umělá celistvost vynucená nátlakem, ničí ideu sjednocené Evropy. Příkladem nám je Brexit. Sjednocená Evropa je totiž velmi krásnou myšlenkou, pokud však zahrnuje i respekt k jednotlivým národům, což je jistě požadavek nás všech.

Náš projekt Evropské spolupráce staví na lásce k našim vlastem a k přihlášení se ke společné civilizaci a kultuře. Naším cílem je proto zachovat pro budoucí generace i ty, jež přijdou po nich, hodnoty našeho helénsko-křesťanského dědictví i dědictví našeho národa. Jsem proto velice šťastna, že společně s partnerskými stranami Národní fronty, jež tvoří Hnutí pro Evropu národů a svobody, jsme se zde sešli, abychom společně vypracovali model spolupráce mezi evropskými národy. Model, jenž bude alternativou Evropské unie. Model, jenž budeme moci v příštích evropských volbách bránit ruku v ruce. Posláním každé z našich stran bude propagace tohoto nového uspořádání ve své vlasti. Tento politický a volební projekt není utopií, ba právě naopak.

Evropská unie je na konci s dechem. Stejně tak i kancléřka, jež se ji snaží udržet pohromadě. Nárůst národního povědomí a stran volajících po svobodě je toho příkladem.Teď je ten správný okamžik! Poprvé máme naději, že tuto nesprávnou Evropu svrhneme zevnitř, a to prostřednictvím všeobecného volebního práva do evropských institucí. Mohlo a mělo by se tak stát v rámci voleb do Evropského parlamentu, kde již není naším cílem získat větší zastoupení, nýbrž převzít otěže tohoto mechanismu. Musíme jednat jako dobyvatelé, náš volební úspěch musí odpovídat politické roli, již od nás očekávají dějiny. Všichni členové našeho hnutí, byť s odlišným zaměřením, sdílejí stejný pohled na svět. Pokud toužíme po svobodě, musíme zároveň požadovat spolupráci mezi našimi národy, jelikož jsme si vědomi toho, že je pro naše národní zájmy prospěšná.

Když sledujeme tisíce migrantů, kteří se vyloďují na italských, řeckých a španělských plážích, je to jako by se vyloďovali u nás! A každý z nás tak zná pocity našich italských, řeckých a španělských přátel, k nimž se nemůžeme postavit zády. I v případě dohody CETA či Mercosuru, které nás finančně ruinovaly, jsme se rozhodli bít za naše hospodářské zájmy. Je nám jasné, že pro každou naši zemi, ať již v otázkách migračních, vědeckých, hospodářských apod., je prospěšné zapojit se do této spolupráce. Nyní je naším cílem přesně popsat technické a institucionální podmínky vzniku spolupráce. Proto zde stojím před vámi. Měli bychom vypracovat chtěnou a nevnucenou spolupráci. Spolupráci, jež se bude měnit v závislosti na potřebách každé země. Ve Francii tomu říkáme spolupráce "á la carte" (na míru). Zhmotněním této vůle po dobrovolné spolupráci, po spojení založeném na dobrovolnosti a vzájemném respektu, by měl být nový institucionální rámec: instituce, jakou je Evropská komise, zcela zaniknou, další by měly být navrhnuty tak, aby umožnily volné sdružování našich států a národů. Má strana začala s přípravou nových zakládacích smluv. Ráda bych se s vámi podělila o představy tohoto projektu.

Je na čase, aby alternativní projekt k Evropské unii získal svůj institucionální rámec. A také svůj název. V Národní frontě ho nazýváme Unie evropských národů (U.E.N.). Jsem si vědoma, že slovo unie může vzbuzovat u některých z vás odpor, představíte-li si dosud známou Evropskou unii. Chci vás však uklidnit. Cílem této unie nebude rozmělnění národních suverenit, ale naopak sjednocení k jejich obraně. V rámci unie bude existovat institucionální rámec, jenž zde vypracujeme, který však nebude povinný pro ty země, jež se na něm nechtějí podílet. Zároveň však budou mít možnost do něj kdykoliv vstoupit, pokud změní názor. A členové zas budou mít právo tuto unii kdykoliv opustit. Jak jistě víte, jsme velkými odpůrci nucených sňatků. A taky v rámci projektu nového uspořádání Evropy bude mít každý člen možnost stanovit si hospodářské a politické cíle pro svoji zemi, které chce hájit.

Projekt evropské spolupráce je pragmatický a jelikož staví na vzájemném respektu, je i udržitelný. Navíc je tato idea založená na respektování národů velmi aktuální. Spojené státy po zvolení Trumpa prezidentem chtějí "America first again" a snaží se znovu definovat své hranice. Indie touží znovu nalézt svoji identitu. V rámci ústředního výboru Komunistické strany si Čína přeje navázat na Říši středu. A v neposlední řadě Rusko pod vedením Vladimíra Putina brání svoje zájmy a multipolární uspořádání světa. A právě v tento moment, kdy všechny velké státy znovu definují své hranice, brání své zájmy, snaží se bránit proti nekontrolovatelné globalizaci, tak právě v ten moment Evropa vykročila protichůdným směrem, chtěla se navrátit proti proudu času i za riziko nevyhnutelného vyčerpání.

Naše představa světa, představa, kterou sdílejí všichni členové Hnutí pro Evropu národů a svobody, tkví v návratu velkých a suverénních národů. Do Prahy jsem tedy přijela, abych před svými kolegy, předsedy politických stran obhájila plán či ambici spočívající ve třech bodech. Těmito třemi body jsou:

  1. společné definování institucionálního rámce alternativy ke stávajícímu uspořádání, kterou navrhuji Unií evropských národů
  2. po důkladné technické, právní a diplomatické analýze stanovení období přechodu od Evropské unie k Unii evropských národů a stanovení přesného harmonogramu
  3. společná obrana tohoto nového projektu po celé Evropě proti zastáncům Evropské unie.

V příštích volbách proti sobě stanou dva projekty: na jedné straně Evropská unie a na straně druhé, jak pevně doufám, naše Unie evropských národů. Jak jste jistě pochopili, naší ambicí je vyhrát a tak získat zpět Evropu, navrátit každou zemi jejímu národu a každému národu svobodu, kdy prvním krokem bude návrat hranic. Naším cílem je poskytnout Evropě takové instituce, které budou účinné a půjdou ruku v ruce s její touhou po svobodě!

Není času nazbyt! Ať žijí národy Evropy!

Projev Marine Le Pen na konferenci MENF (Hnutí pro Evropu národů a svobody) v Praze

Zdroj: https://holotova.blog.idnes.cz/blog.aspx?c=639542

]]>
EVROPA Tue, 19 Dec 2017 16:36:33 +0000
Žaloba podaná Evropskou komisí na ČR je formou agrese - odejděme po anglicku http://fragmenty.cz/index.php/evropa/item/1968-zaloba-podana-evropskou-komisi-na-cr-je-formou-agrese-odejdeme-po-anglicku http://fragmenty.cz/index.php/evropa/item/1968-zaloba-podana-evropskou-komisi-na-cr-je-formou-agrese-odejdeme-po-anglicku Jakým právem nás žaluje EU za chyby Merkelové. Ať si se svými hosty poradí matka Merkelová a její Německo

Žaloba podaná Evropskou komisí na Českou republiku je formou agrese s cílem vynutit si možnost rozhodovat o příchodu imigrantů do České republiky. Je to součást politiky EU. Výroky českých politiků o jednání a rozmlouvání jsou buď naivní nebo jde o klamání lidí. Je jediná cesta - a tou je obnova suverenity České republiky na základě referenda o vystoupení z EU. Odejdeme po anglicku.

 

Fotka uživatele Radim Fiala - SPD.

 
]]>
EVROPA Sun, 10 Dec 2017 16:50:37 +0000
ČR pošle peníze na ostrahu lybijských hranic, které by mělo posílat Německo http://fragmenty.cz/index.php/evropa/item/1967-cr-posle-penize-na-ostrahu-lybijskych-hranic-ktere-by-melo-posilat-nemecko http://fragmenty.cz/index.php/evropa/item/1967-cr-posle-penize-na-ostrahu-lybijskych-hranic-ktere-by-melo-posilat-nemecko ČR platí další miliony za ostrahu před hosty kancléřky Merkelové

ČR pokračuje v naplňování své migrační politiky, jejímž cílem je předcházet migračním krizím pomocí přímo v zemích původu. Je to sice rozumné, jen jaksi se zapomíná na to, kdo tuto krizi svým nesmyslným pozváním do Německa způsobil a jak k tomu přijdeme, že musíme platit za jeho chyby. Jde totiž o velké peníze: Dlouhodobě podporuje koncepční přístup k řešení migrační krize a prosazuje důraz na ochranu vnějších hranic a pomoc EU přímo ve třetích zemích. V této podpoře je ČR velmi aktivní. Letos v létě vláda mimo jiné schválila příspěvek ve výši 25 milionů korun, který byl zaslán na činnost libyjské pobřežní a námořní stráže. Zároveň se ČR aktivně soustředí i na pomoc přímo v postižených oblastech. Minulý týden ČR spustila ve spolupráci s Itálií projekt ve výši 26 milionů Kč, který se zaměřuje na zlepšení situace lidí v Pobřeží slonoviny. V současné době ČR spustí další společný projekt s dalšími státy Visegrádské skupiny na posílení ostrahy libyjských hranic a zlepšení podmínek uprchlíků přímo v Libyi. Příspěvky České republiky, Maďarska, Polska a Slovenska poputují do Svěřeneckého fondu pro Afriku, který byl před dvěma lety zřízen za účelem pomoci zdrojovým a tranzitním zemím migrace v Africe. Doposud do něj přispěla částkou 1,66 milionu eur (43,2 mil Kč), a patří tak mezi největší přispěvatele ze zemí střední a východní Evropy. Sečteno a podtrženo, hosté kancléřky Merkelové nás jen v tomto bodě stáli 94, 2 mil Kč a budeme platit dál. A to má ještě EU tu drzost nás honit po soudech, že sem nezvané nebezpečné lidi nechceme.

 

Pan premiér Sobotka to přitom zřejmě pokládá za samozřejmé, soudě podle toho co k tomu sdělil našemu listu: „Jedná se o další z řady českých aktivit k prevenci migračních krizí. Česká vláda již delší dobu vybízela ke společnému projektu s dalšími státy V4. Maďarské předsednictví úspěšně zorganizovalo tuto iniciativu a jsem rád, že po několikatýdenních vyjednáváních došlo k dohodě. Je v zájmu České republiky, aby se tento projekt realizoval." 

Doufejme, že pan Babiš bude rozumnější a vysvětlí paní kancléřce Merkelové, že průšvihy, které svým nepromyšlením pozváním půlky Afriky do Berlína  zavinila, by  měla řešit z rozpočtu své země a nikoliv z rozpočtu EU neboli každého z nevinných států EU, které podobný nesmysl ve snu nenapadl. Za chyby má platit ten, kdo je způsobil.

Pan Okamura má pravdu když bojuje za uzákonění hmotné a trestní odpovědnosti politiků. Kdyby takový zákon platil v EU, pak by tak bezmyšlenkovitě její členové nerozhazovali peníze. O Německu nemluvě! 

]]>
haslingerova@fragmenty.cz (IVANA HASLINGEROVÁ) EVROPA Fri, 08 Dec 2017 17:05:52 +0000
Payne a Mach vyzývají k celoevropské diskusi o alternativě k EU, kterou již nelze reformovat http://fragmenty.cz/index.php/evropa/item/1942-payne-a-mach-vyzyvaji-k-celoevropske-diskusi-o-alternative-k-eu-kterou-jiz-nelze-reformovat http://fragmenty.cz/index.php/evropa/item/1942-payne-a-mach-vyzyvaji-k-celoevropske-diskusi-o-alternative-k-eu-kterou-jiz-nelze-reformovat Europoslanec Jiří Payne a bývalý europoslanec Petr Mach představili návrh jak změnit rychle EU

„EU nelze reformovat. EU směřuje nevyhnutelně k nedemokratickému autoritativnímu režimu. Nemáme na vybranou – buď dojde k zahnívání stávajícího modelu, nebo se rozhodneme pro nějaký jiný,“ říkají europoslanec Jiří Payne a bývalý europoslanec Petr Mach ze strany Svobodných a společně vyzývají k celoevropské diskusi o alternativě k EU.  Poslední kapkou k tomuto jejich přesvědčení prý bylo diktátorské, nehorázné a přímo choromyslné vystoupení francouzského prezidenta Macrona, který 26. září 2017 přednesl v Evropském parlamentu svou bezohlednou představu jak předávat kompetence na EU, aniž by se měnila Evropská ústava, nazývaná v eurospíku pokrytecky Lisabonská smlouva, a občané by tudíž o tom nemuseli být informováni. Navrhl vyškrtnout polovinu členů Evropské komise, aby malé státy nezdržovaly ty velké v jejich rozhodování. Dále pak zavedení společné celoevropské daně a vytvoření společných expedičních vojenských sborů. A k dovršení všeho všem malým státům odebrat právo veta v rozhodování o těchto závažných problémech. Po tomto vystoupení, které mělo u pánů Junckerů aplaus, pochopili pánové Payne a Mach, že se musí s EU něco stát, pokud možno včera, a nečekat na zdlouhavá referenda o vystoupení. Že je nutno se těmto diktátorům bránit okamžitě. Než by došlo k referendu  o vystoupení z tohoto superstátu a pak ke zdlouhavým hádkám o tom, kolik by páni Macronové za to chtěli, budeme jako národ pod jejich knutou naprosto zničeni. Proto vyhlásili tvrdý boj Macronovi a jeho nohsledům. V takové diktatuře prostě nejde existovat. A protože jsou muži činu, nezůstalo jen u slov, ale takřka okamžitě vypracovali společný návrh  ALTERNATIVA PRO EVROPU, který představili na tiskové konferenci v pražské kavárně Café Color. A z Evropy již na jejich představu přicházejí první reakce. Ve svém návrhu se zabývají otázkou, jak odstranit demokratický deficit v EU za dobrovolné spolupráce a pomoci všech států EU.

Představují si spolupráci států EU založenou na dobrovolné mezivládní spolupráci. Azylovou politiku, euro i daně by přijaly jen ty státy, které si to budou přát. V takovém případě prý by nemuselo k rozpadu dojít, ale státy by spolupracovaly svobodně napříč Evropou. Pokud by to nešlo, rozpadly by se po vzájemné dohodě. 

Na první pohled se může zdát, že se přidávají mezi eurorealisty, kteří v čele s ODS chtějí také EU napravovat, ale to odmítají. Oba pánové byli a jsou členy euroskeptické frakce UKIP pana europoslance Faraga. Eurorealisté již opravují podle jejich slov EU 25 let a zatím žádnou cestu, jak udělat z EU něco, co by mělo alespoň částečně demokratický charakter, zatím nepředstavili. Oni chtějí, aby státy EU spolupracovaly dobrovolně po oboustranně výhodné vzájemné dohodě, ale nikdo jim nerozkazoval, jak si mají doma žít. A vyzývají k celoevropské diskusi o tom, aby se státy na tom vzájemně dohodly a to velice rychle, než z jejich států navaří Macroni společnou omáčku na makarony.

 

Europoslanec Jiří Payne (uprostřed) představuje svoji vizi jak opravit EU "Jde to i jinak", v níž vyhlašuje spolu s bývalým europoslancem Petrem Machem (vpravo) boj Macronovi. Vlevo spokojeně naslouchá předseda Svobodných Tomáš Pajonk, k nimž patří oba pánové. No bylo by to pro něho krásné, kdyby se Svobodným povedlo pod jeho vedením vybojovat vítězství nad bezohledným Macronem a z neomaxistického superstátu EU vytvořit opět EHS, do něhož jsme vstupovali, ale boj to bude lítý, velice těžký a nezbývá než popřát, ať v tom všem odvážným pánům pomáhá Bůh

Pokud jsem pány na konferenci dobře pochopila, dalo by se vše shrnout do věty:  Vraťme Evropu do dob, kdy jsme do ní vstupovali, utvořme z ní opět EHS. 

Chce-li se kdokoliv dozvědět více podrobností o jejich plánu, stačí se 14.12. zúčastnit v hotelu Grandion na Poříčí v Praze konference "Alternativa pro Evropu", kde svou účast potvrdil mj. i Václav Klaus Jr., který tvrdí, že by se za CZEXIT vzdal třeba třetiny rozpočtu. Dá se tedy očekávat velmi zajímavý průběh. I Petr Mach šel se Svobodnými do voleb rovněž s požadavkem CZEXITU. Ale když vidí, co se v EU nyní děje, jaké umělé prodlužování vystoupení  VB na ní EU valí, zdá se mu prý tato cesta rychlejší a bezpečnější. 

Přála bych oběma pánům úspěch, ale obávám se, že to bruselští mandaríni nedovolí, no uvidíme. V každém případě by alespoň naši politici měli udělat vše pro okamžité vystoupení z tohoto v současné době již životu nebezpečného svazku. Již stojí za chybnou politikou kancléřky Merkelové a jejích podržtašek stovky mrtvých a tisíce nešťastných pozůstalých a stále nikdo proti jejich falešnému altruismu s muslimskými zabijáky nic nedělá. Bylo by krásné, kdyby iniciátorem změny EU byla ČR. Uvidíme...  

 

]]>
haslingerova@fragmenty.cz (IVANA HASLINGEROVÁ) EVROPA Tue, 28 Nov 2017 08:01:44 +0000