Sedmdesát let od chvíle, kdy Jan Masaryk řekl: Pokud Evropu rozdělí na ovce a kozly a budou mi říkat, že jsem kozel, tak já se přirozeně za kozla zatím nepovažuji; nechci se exponovat proti Sovětskému svazu…
Uplynulo 70 let od chvíle, kdy se 10. července 1947 zřeklo Československo Marshallova plánu, programu se jménem bývalého náčelníka generálního štábu USA a od ledna 1947 šéfa americké diplomacie George Marshalla, na obnovu děsivou válkou poničené Evropy. Pomoc ve formě potravin, zboží a úvěrů nabídly USA všem evropským zemím, včetně Německa a Sovětského svazu…
Marshall nebyl pro Evropany nikým neznámým. V době druhé světové války působil jako šéf štábu americké armády. Dokonce měl původně namísto Eisenhowera velet invazi do západní Evropy. Měl tedy tolik potřebnou autoritu. Primární úkol mu byl jasný.
Marshall upíral pozornost k hospodářské situaci válkou zničené Evropy. Do Evropy, kde byly desítky milionů lidí bez práce a stovky nálety zničených měst. Uvědomoval si, že politická stabilita jde ruku v ruce s prosperujícím hospodářstvím. Nebylo možné do nekonečna posílat do Evropy nazdařbůh peníze, aniž by existovala nějaká širší koncepce.
Pokud by se však situace nelepšila, hrozilo nebezpečí šíření komunismu do Západní Evropy. Nebezpečná situace byla nejen ve Francii a Itálii, ale nejistý byl zejména vývoj v okupovaném Německu...
Jan Masaryk, zavražděn; z okna Černínského paláce ho shodil úředník ministerstva zahraničních věcí Jan Bydžovský na příkaz britské tajné služby SIS...
Podmínky této americké lnabídky byl jasné; každý stát v programu Marshallův plán byl nucen odsuzovat komunismus a socialismus - což byl důvod, proč Československo tento plán odmítlo. Jan Masaryk ještě doufal, že plán přijmeme, avšak nejistě řekl: „Pokud Evropu rozdělí na ovce a kozly a budou mi říkat, že jsem kozel, tak já se přirozeně za kozla zatím nepovažuji, takže pokud nebude nějaká jednotnost mezi státy, pak tedy to naše postavení bude velmi obtížné. Ale pokud jsem zahraničním ministrem, nemůže být nikdy diskuse o tom, že bychom se nějakým způsobem exponovali proti Sovětskému svazu…“
Bohužel, po druhé světové válce byla Evropa v troskách. Hospodářská situace byla strašlivá. K tomu ještě přišlo hrozivé sucho v roce 1946 a nesmírně krutá zima v roce 1947. Ve zničené Evropě byly desítky milionů lidí bez práce. Nejhorší situace byla v Německu. Miliony Němců dostávali pouze skrovné příděly k hladovění. Umíraly desítky tisíc lidí. Úmrtnost mezi německými dětmi stoupla desetkrát proti předválečné
úrovni.
Životní podmínky v roce 1947 byly považovány za horší, než v roce 1945.
Průměrný příděl kalorií byl 1040 denně (norma je přes 2000 kalorií), z toho pocházela podvýživa nejhorší v poválečném Německu; takový příděl potravin odpovídal množství, jež dostávali vězni v nacistických koncentračních táborech. Kdo jinému jámu kopal, sám do ní pak spadl, aneb Boží mlýny mlely pomalu, ale jistě, přesto se stal zázrak; ekonomický…
Napřed však v nastalé poválečné studené válce Spojenci dodržovali naoko tzv. Morgentauův plán na totální likvidaci Německa, aby už nebylo schopné vést třetí světovou válku. Cíl? Zničení německého zbrojního průmyslu, poté odstranění a zničení dalších klíčových odvětví, která jsou základem pro vojenskou sílu; bylo demontováno 1500 nejlepších továren a odvezeno ze země. Až si USA uvědomily sílu komunistických zemí a obavy ze SSSR, přestože byl vykrvácen ve 2. sv. válce nejen ekonomicky, ale i psychicky; 27 miliony zabitých ruských občanů, proti cca 420 tisícům zahynulých obyvatel Spojených států...
Tak se Morgentauův plán změnil na ten Marshallův, oficiálně Plán evropské obnovy (European Recovery Program), přijatý Kongresem USA v dubnu 1948 s ohledem na sílu komunistických zemí a obavy ze SSSR. Cíl byl jasný; pomoci poválečné Evropě. Proto snad totálně zničené Německo, jehož dluh z válečných reparací tvořilo 200 procent hodnoty jeho hrubého domácího produktu, nemuselo platit ani marku; nám např. nikdy nezaplatilo reparační povinnosti ve výši asi 360 miliard předválečných korun a ještě drze nás Němci požádali, abychom jim „předali bezplatně do vlastnictví“ palác na Malé Straně, v němž sídlilo velvyslanectví SRN.
Dále pak diplomatickou notou žádali, abychom jim vrátili budovy, ve kterých před válkou sídlilo říšské velvyslanectví v Praze, které byly po válce v souladu s Pařížskou reparační dohodou zkonfiskovány.
Československo svoji účast zvažovalo, ale v červnu 1947 Praha na poslední chvíli odvolala svoji účast na chystané pařížské konferenci k Marshallovu plánu. Zpečetila tak svůj svazek se Sovětským svazem a začlenění do jeho bloku, odděleného od zbytku světa americkou železnou oponou v rámci studené války…
Projekt, na který posléze přistoupilo 16 států, přinášel výhody oběma stranám. Amerika se potřebovala zbavit svých přebytků, vyráběných demobilizovanými vojáky. Evropě zase zoufale chyběly dolary na jejich nákup.
(Na ozdravení zbylých 16 západoevropských zemí bylo do roku 1951 použito přes 13 miliard dolarů. Velká část získaných prostředků směřovala k obnovení a modernizaci infrastruktury. Největší díl údajně ukously Británie (téměř 3,2 miliardy), Francie (2,7 miliardy) a Itálie (1,5 miliardy), každému je jasné, že včetně s nevyplacenými miliardovými reparacemi spolklo zničené Německo daleko nejvíc…)
V důsledku odmítnutí Marshallova plánu ze strany zemí východního bloku byl tento plán omezen jen na západní Evropu; nebyla to ale žádná charitativní záležitost. Šlo o ekonomické ovládnutí Evropy. Jeho skutečný důvod spočíval v tom, že jakmile tyto země byly uvedeny zpět na nohy americkou pomocí, jejich měny byly vázány na mafii USA, resp. na americký dolar a byly nuceny kupovat americké produkty, což podporovalo ekonomiku Spojených států.
Ve 20 st. bylo Německo odpovědno za největší národní bankroty v nedávné historii. Paradoxně se však oběti německé okupace v Evropě musely zříci nároků na reparace. Je zřejmě, že musí konečně skončit privilegia Německa, které musel podporovat po válce celý svět a odpustit mu jeho reparace za zničených 60 milionů lidských životů a tisíce měst po celém světě. Za kolik se asi dá vyčíslit lidský život, zničená velkoměsta, jejich infrastruktury, průmysl, zdravotnictví…? Za biliony… Kde jsou, proč je Německo nezaplatilo…? Zhýčkaní Němci si v 60. letech povolali gastarbeitery z Turecka, dnes chtějí nové otroky?
Francouzský ekonom Thomas Piketty přišel s novou kontroverzní teorií ohledně nerovnosti ve světě, která je podle něho hnací silou terorismu a IS (foto: web)
Francouzský ekonom Thomas Piketty v díle “Kapitál v 21. století” tvrdí, že neexistuje žádný ekonomický ani morální důvod, proč by mělo být Německo „jedinou evropskou zemí v moderních dějinách, které bylo dopřáno odpuštění dluhů ve velkém“. Měl přitom na mysli roky 1924, 1929, 1932 a 1953 – dluhy byly Německu odpouštěny vždy v souvislosti s devastací země po válce, kterou však sama vyvolala. “A zejména v roce 1953 šlo o odepsání více než poloviny dluhu - jak státního, tak soukromého. Členové konference v Londýně v roce 1953 si byli vědomi, že bez tohoto kroku by Německo nikdy svůj dluh z válečných reparací nemohlo splatit; (tvořilo ho 200 procent hodnoty jeho hrubého domácího produktu), což by také znemožnilo jeho ekonomický růst a demokratickou budoucnost…” dodává...
A proč Německo své dluhy neplatí?
Vždyť je nástupnickým státem hitlerovské Třetí říše, takže by měla platit za škody, které ve světě barbarskou válkou Němci způsobili. Pařížská reparační smlouva o německých reparacích rozhodla jinak…
Paradoxně to „zlé“ Rusko, jež navíc jako SSSR nacistické Německo porazilo, svůj dluh mj. vůči nám ve výši 72 miliard Kč, který pocházel ještě ze sovětské éry, splatilo na základě čs. - ruské mezivládní dohody uzavřené v roku 1994. A nešlo o reparace za děsivé válečné důsledky. Ruské federace, která je nástupnickým státem Sovětského svazu, dluh uhradila též dalším státům. Takže to haněné Rusko, jež údajně nedodržuje mezinárodní právní normy, dostálo své povinnosti a demokratické Německo ne…? Pokud mě paměť neklame ani po 72 letech po válce nám dosud nezaplatil reparační povinnosti ve výši asi 360 miliard předválečných korun.
Jak se dnes projevuje výše popsaná vypočítavá politika USA vůči Německu? Spojené státy měly své americké zájmy; vybudovat z Německa silnou mocnost, aby měly v Evropě na své straně silného partnera. Napřed dělaly, že zničí německý zbrojní průmysl, pak ale z obav přes SSSR vycouvaly a investovali do Německa miliardy za mimořádně vysoký úrok, hlavně ten lokajský, proto byly peníze vázány na výhradní obchod s USA, aby si tím vypiplaly z nacistických ruin budoucího militantního obra na Starém kontinentu....
Dnes patří armáda Německa mezi nejlépe vyzbrojené na světě; známka typicky amerického pokrytectví. Pokrytecký humbuk zvaný Morgentauův plán skončil dřív, než začal a brzy se německá armáda, která vlastně neměla existovat, poprvé od druhé světové války zapojila v Afghánistánu do přímých bojových akci. Německé mělo v Afghánistánu po Spojených státech a Velké Británii třetí největší kontingent. V roce 2010 sloužilo v Afghánistánu 5350 německých vojáků... https://www.youtube.com/watch?feature=player_embedded&v=Ay9CMGRElCU
"Afghánistán je nejdůležitější zkušeností německých ozbrojených sil. Bylo to poprvé od druhé světové války, kdy byla německá armáda zapojená do skutečné bojové akce," řekl generál ve výslužbě Harald Kujat, bývalý náčelník generálního štábu Bundeswehru (2000-2002) a bývalý předseda Vojenského výboru NATO (2002-2005). Podle oficiálních informací poskytnutých ministerstvem obrany (MO) a jeho centrem Defense Manpower Data Center (DMDC) stále působí v Německu přes 40.000 vojáků US Army na 179 amerických základnách…
Německo, vlajka, Afghánistán... foto: Reuters...
Recept na zrod nového Fénixe z popelu byl jasný; taktika byla a je pořád bude stejná - napřed uvést zemi ke krachu, aby přízeň mající světové (americké) banky mohly investovat do zničených infrastruktur a zbořených škol, nemocnic či průmyslových komplexů. Heslo dne znělo: „Znič a znovu vybuduj - válka byla, je a bude za všech okolností byznys... Drážďany – nejzbytečnější smrtící nálety nejen 2. světové války…
Inu, tomu se říká filozofie zbrojního průmyslu v podání nebezpečných psychopatů. Zkrátka "začít znova“ na pozadí destrukce, strachu a sociálního zoufalství pro bezpočet mrtvých a válkou napáchaných zvěrstev, “Komunita Marshallovských dárců“ pak přislíbí, že zničené hospodářství obnoví a půjčí peníze na financování poválečné „rekonstrukce“ - za patřičně lichvářský úrok, hlavně v podobě oddanosti a lokajství na celý život… http://www.parlamentnilisty.cz/arena/nazory-a-petice/Miroslav-Vejlupek-Smrt-Jana-Masaryka-v-zornem-uhlu-Vaclavy-Jandeckove-412651
Byl Köcher špionem kvůli sexu, nebo že jen chtěl jako komunista pomoci StB proti USA…?
Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi jako eKnihav elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-osud
