VIDEO ZPRÁVY
V úterý 12.9.2023 ve 13 hodin GENERÁLNÍ STÁVKA za normální život v Klausismu devadesátých let
ZEMĚ ČESKÁ DOMOV MŮJ, ZEMĚ ČESKÁ DOMOV MŮJ...
Redaktor ČT nedokáže odpovědět na jednoduchou otázku: "Co vláda od svého zvolení udělala pro lidi v naší zemi?"
Niegel Farage: Češi jděte si pro exit!
************************************
************************************
Tomio Okamura: Navrhuji CZEXIT!
************************************
************************************
Projev prezidenta Putina 30.9.2022 o uznání a připojení 4 nově vzniklých republik a oblastí k Rusku
***********************************
Prezident Zeman k negativním vlivu islámismu na Evropu
************************************
VIDEO ZPRÁVY -ARCHIV
Unipolární svět USA zřejmě končí
Zákaz financování politických stran ze zahraničí
Velký novoroční dar Svatovítské katedrále
Příroda se má chránit pro lidi, ne proti lidem
Poslední vystoupení nesmrtelného Jaroslava Kubery
Marine Le Pen hovoří v EP o imigraci
Klára Samková o tom co by prosazovala v EP po svém zvolení
Pravda o EU v zakázaném dokumetu St. Brunclíka
Partnerská organizace našich Pirátů německá Antifa v akci
Niegel Farage: Češi jděte si pro exit!
Prezident Zeman k negativním vlivu islámismu na Evropu
Václav Klaus o kvakcinaci a USA
Jak dopadla Florencie Lorenza Magnifica díky Merkelové
Kdo týrá zvířata nesmí odejít od soudu s podmínkou
Jakl vždy byl a je bojovníkem za naprostou svobodu projevu
Evropská civilizace stojí a padá s křížem
Eulament při večerním zasedání:
Server Manipulátoři usilovně vyvrací tvrzení, že europoslanci v sále spí. Má pravdu. Spí hezky doma v postýlkách.
Video z vánoční manifestace Olomouc-Praha za národ a rodinu
Snímky přechodů hranic mezi státy
Český turista na Krétě nafilmoval "topící se migrantky"
Kameranovi dávala pokyny režisérka, aby to vyvolalo potřičný soucit.
HURÁÁÁ! Nigel Farage zpět v politice v boji za svůj sen - skutečný Brexit
Chvilka_poezie.pps
Niegel Farage: Češi jděte si pro exit!
Akce D.O.S.T. podporuje Pepu Nose ve volbách do EP
The requested URL /Pepa Nos vÃcejazykovka.mp4
Václav Klaus: Homopolitikus Jakl je nejlepší ze všech 230 kandidátů do Senátu
Pozvánka na Kající a prosebné procesí za český národ 28.10. 2018
Vynikající Ladislav Jakl z IVK proti havlistovi Igoru Lukešovi z Bostonu
Až budete chtít něco vzdát, podívejte se na toto video
HLOUPÁ HUSA NA PROVÁZKU Olivie Žižková
Velikonoce jsou cesta do Božího království
Voliči prohlédli Drahošovu prázdnotu - prohrála nepolitická politika
Návrat otce kardinála Josefa Berana domů
Václav Klaus: "Vystupme z Unie, dokud je čas!
Niegel Farage: Češi jděte si pro exit!
Prezident Zeman k negativním vlivu islámismu na Evropu
Cyril Höschl: Atmosféra ve společnosti je sociálně demokraticko levicově rozbředlá
Evropská civilizace stojí a padá s křížem
Marine Le Pen hovoří v EP o imigraci
EU porušuje svou vlastní Lisabonskou smlouvu
Ringo Čech: Evropa byla zničena
Co je islám dodpravdy - výklad
Zoufalost francouzské policie aneb k čemu vede multikulturalismus Macrona
Požehnané Vánoce - výklad smyslu Vánoc
Kardinál Tomášek, morální autorita za komunistické diktatury
Toto video řekne vše o tom, proč zrušit bestiální kožešinové firmy. Je to opravdu děs!
Závidíme Maďarům Viktora Orbána
Členové redakční rady Fragmentů v diskusi na youtube o ČT
Kardinál Duka o komunisty zavražděném knězi Josefu Toufarovi
Hluboký a kultivovaný projev p. Petra Piťhy o muslimismu a křeťanství
Tři neradostné poznámky k nízké nezaměstnanosti Doporučený
1. Trh práce se dlouhodobě strukturálně nelepší
Vedle sledování míry nezaměstnanosti je pro popis situace na trhu práce vhodné sledovat i vývoj míry volných pracovních míst. K tomuto účelu používáme tzv. Beveridgeovu křivku. Protisměrný pohyb obou veličin je spojen s ekonomickým cyklem. Současné zvyšování míry volných pracovních míst a nezaměstnanosti je spojeno se zvyšováním strukturální nezaměstnanosti (zvyšuje se nesoulad mezi nabídkou a poptávkou po práci), současné snížení obou veličin pak interpretujeme jako zlepšení strukturálních charakteristik trhu práce.
Negativní pohyb mezi mírou volných pracovních míst a mírou nezaměstnanosti je na českém trhu práce od počátku euro-americké krize velmi stabilní a těsný (viz obrázek 1). Je to tedy cyklické kolísání ekonomiky, které způsobuje hlavní změny na trhu práce (období euro-americké krize je znázorněno červeně, zeleně pak období aktuálního růstu). Žádný pohyb k počátku os (pokles míry nezaměstnanosti i volných míst) za celé sledované období nenastal, což naznačuje, že se strukturální charakteristiky českého trhu práce, resp. míra jeho rigidity od euro-americké krize nezlepšila. Ani slušný ekonomický růst v posledních třech letech a velmi nízká míra nezaměstnanosti tak nenaznačuje, že by mohla česká ekonomika v brzké budoucnosti výrazněji překročit hranici svých produkčních možností. Naopak do budoucna existuje jistota, že se případné zpomalení české ekonomiky promítne (se zpožděním) do výrazného zvýšení nezaměstnanosti.
Obrázek 1: Beveridgeova křivka pro ČR
Poznámka. Údaje od 3. čtvrtletí 2008 (3/08) do 1. čtvrtletí 2017 (1/17). Červeně je znázorněno období euro-americké krize, zeleně období současného ekonomického oživení.
Zdroj: Databáze ČSÚ, vlastní úprava.
2. Kdo pobírá podporu v nezaměstnanosti, často pracuje
Dlouhodobou institucionální překážku na trhu práce představují úřady práce a obecně systém podpor v zaměstnanosti (ale i systém existenčního minima a příspěvků na bydlení apod.). Problém ilustrují rozdílná data o počtu nezaměstnaných, která udává Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV) a Český statistický úřad (ČSÚ).
ČSÚ provádí výběrové šetření pracovních sil, kdy pomocí dotazníkového šetření zjišťuje, zda nezaměstnaný člověk je schopen a ochoten nastoupit do zaměstnání[3] (bez jakékoli vazby na výplatu podpor či jiných sociálních benefitů) a z výsledků výběrového souboru odhaduje údaje o nezaměstnanosti pro celou ekonomiku. MPSV naopak sčítá osoby registrované na úřadech práce, neboli všechny ty, kteří splnili nárok na výplatu podpory v nezaměstnanosti.
Obrázek 2: Počet nezaměstnaných dle MPSV a dle ČSÚ (v tis. osob)
Zdroj: Databáze MPSV a ČSÚ.
Zatímco ČSÚ odhaduje aktuální počet nezaměstnaných na 152 tisíc, MPSV registruje na úřadech práce dvojnásobný počet 297 tisíc (obojí data za červen). Tento rozdíl mezi registrovanými a statisticky zjištěnými nezaměstnanými je dlouhodobý, a navíc se v poslední době zvyšuje (viz obrázek 2). Během ekonomické krize a stagnace (2009-2013) byl počet nezaměstnaných dle MPSV v průměru o 40 % vyšší, než kolik jich v ekonomice odhadoval statistický úřad. Od začátku ekonomického oživení v roce 2014 tento rozdíl začal růst až na zmíněný dvojnásobek. To naznačuje, že podpory v nezaměstnanosti a systém úřadů práce neovlivňuje pozitivně nabídku práce, je neefektivní a dochází k jeho nemalému zneužívání – roste část lidí, kteří splní podmínky pro registraci na úřadu práce (dle MPSV jsou nezaměstnaní), ale ve skutečnosti načerno pracují (tj. pobírají souběžně mzdu i podporu).
3. Mzdy (částečně i zaměstnanost) táhne v nemalé míře stát
Od počátku ekonomického oživení v roce 2014 dochází k růstu počtu zaměstnaných osob – a to nejen v soukromém, ale i ve státním, resp. veřejném sektoru. Oproti roku 2014 vzrostl počet celkových zaměstnaných osob o 5 %, absolutně o 246 tisíc (na 5 169 tis. osob). Z tohoto nárůstu tvořil počet zaměstnanců ve veřejném sektoru sice podstatnou menšinu, nicméně jejich počet se zvýšil významně rychleji. Jen v odvětví „veřejná správa a obrana a povinné sociální zabezpečení“[4]vzrostl jejich počet o více jak 9 %, tj. o více jak 28 tis. osob.[5] Rostly ale i počty zaměstnaných osob v odvětvích, v nichž je veřejný sektor dominantním zaměstnavatelem, jako jsou vzdělávání, věda, zdravotnictví atd. Růst zaměstnanosti v těchto „veřejných službách“, jakož i růst zaměstnanosti ve službách obecně (zejména v obchodě a dopravě) přispívají k vysvětlení, proč celková produktivita práce neroste stejně rychle jako v předešlých letech (služby obecně nejsou tak produktivní, jako je třeba průmysl, a zejména zaměstnanost ve státním sektoru produktivitu nijak výrazně nenavyšuje.).
Ještě výraznější rozdíl mezi soukromým a veřejným sektorem se projevil v růstu mezd. Mzda v nepodnikatelském sektoru rostla za poslední tři roky[6] dvakrát rychleji než v soukromém (podnikatelském) sektoru – 31 % oproti 15,5 %. Na začátku roku 2014 byla průměrná mzda v podnikatelském sektoru 24 964 korun, v nepodnikatelském sektoru o málo nižší 24 104 korun. Na konci loňského roku již byla mzda v nepodnikatelském sektoru naopak výrazně vyšší – 31 548 korun oproti 28 833 korun v podnikatelském sektoru.
Stát během Sobotkovy vlády odčerpal do značné míry část potenciální pracovní síly soukromému sektoru[7] a přes zvyšování platů ve veřejném sektoru (ale třeba i minimální mzdy) tlačí na rychlejší růst mezd v ekonomice, než odpovídá růstu produktivity práce.[8] Výsledný růst mezd spolu s nedostatkem pracovní síly[9] a při nižší produktivitě práce bude tlačit firmy k nahrazování práce kapitálem. To společně s pokračujícím nárůstem podílu pracovní síly v populaci (ekonomické participace) dané zvyšujícím se počtem starších pracujících (díky oddalování odchodu do starobního důchodu) a růstem nabídky práce (díky růstu kratších pracovních úvazků, jejichž podíl přesto zůstává u nás jeden z nejnižších v EU) opět zesílí případný dopad zpomalení naší ekonomiky na růst nezaměstnanosti.
Nyní je správný čas provést razantní deregulaci trhu práce
Aktuální ekonomická konjunktura a rekordně nízká míra nezaměstnanosti paradoxně mnohé strukturální potíže našeho trhu práce obnažuje. Sobotkova vlády zavádí další regulace, dotace či subvence pracovních míst, místo toho abychom využili ekonomicky příznivého období k razantní deregulaci trhu práce – zrušení minimální mzdy, zrušení všech nesmyslných dotací, snížení daňového zatížení práce zejména sociálními odvody, zjednodušení a zlevnění najímání a propuštění zaměstnanců a obecně zjednodušení přeregulovaného zákoníku práce. Argument, že regulace žádné negativní efekty nepřinesly a že nezaměstnanost nadále klesá, neobstojí. Regulace totiž tolik nebolí v době ekonomického růstu, o to více se ale jejich negativní účinky projeví při poklesu ekonomiky. S razantními deregulačními opatřeními, která náš trh práce potřebuje, je to přesně naopak.
[1] Dle Eurostatu byla v červnu nejnižší míra nezaměstnanosti v ČR 2,9 %, v druhém Německu 3,8 %, průměr EU byl 7,7 %.
[2] Podíl pracovní síly (zaměstnaných a nezaměstnaných) na celkové populaci starší 15 let.
[3] Za nezaměstnaného je považován ten, kdo (1) nebyl zaměstnaný, (2) byl připravený k nástupu do práce okamžitě nebo nejpozději do 14 dnů a (3) kdo si v průběhu posledních 4 týdnů hledal aktivně práci (viz definice Mezinárodní organizace práce ILO).
[4] Odvětví dle klasifikace ČSÚ.
[5] Do roku 2013 počet státních zaměstnanců více méně stagnoval.
[6] Od 1. čtvrtletí 2014 do 4. čtvrtletí 2016.
[7] Což samo o sobě vedlo k tlaku na růst mezd.
[8] Dlouhodobě platí, že to není stát, ani aktivita odborů, ale výkonnost české ekonomiky a růst produktivity práce, které determinují růst mezd.
[9] Změna poměrů v ekonomice se v posledních letech projevuje například i tím, že firmy ve větší míře zaměstnávají i dlouhodobě nezaměstnané (nezaměstnaný déle než 1 rok). ČR zaznamenala za poslední rok vůbec nevýraznější pokles podílu dlouhodobě nezaměstnaných mezi zeměmi EU.
publikováno na serveru Ekonomicky-denik.cz
Číst 26204 krát | |
Zveřejněno v
HOSPODÁŘSTVÍ
|
Právě přítomno: 67 hostů a žádný člen