Björn Lomborg: Malárie je smrtelnější než ebola Doporučený

  • pátek, led 09 2015
  • Napsal(a)  Ivana Haslingerová
Nejnovější kniha Björna Lomborga Nejnovější kniha Björna Lomborga archiv atora knihy

Pařížský ekologický kongres OSN v roce 2007, jehož faktickým cílem bylo založení nové organizace při OSN - Mezivládní panel pro změny klimatu ( Intergovernmental Panel on Climate Change, zkráceně IPCC), vyvolal ekologickou paniku. Oteplování Země způsobí hladomor pro půl miliardy lidí, část planety vyschne, další část se zaplaví, tání ledovců zvýší hladinu moří až o metr a své domovy bude v důsledku toho muset opustit přes 200 milionů lidí, v Austrálii budou ohroženy naopak kvůli suchu korálové útesy, nejvíce postiženy budou deštné pralesy v Amazonii a africké Kongo atd. Média byla zahlcována zprávami typu, že do roku 2070  přírodní katastrofy zničí 40 000 lidí. Evropu že čeká odlesnění, záplavy, povodně a úbytek sněhu na horách, sucha a vysychání úrodné půdy. Alpy budou bez sněhu, část Německa pohltí moře, pronikne sem žlutá zimnice a malárie. Nejpostiženějším státem bude Nizozemsko. Dokonce se do prognóz pustil i hlavní ekonom Světové banky Nicholas Stern, podle jehož výpočtů nás každá tuna oxidu uhličitého vypuštěná do ovzduší měla stát 80 dolarů...

 

Mohli bychom se nad tím s odstupem času pousmát a nikdo by si již na jeden zpackaný kongres nyní ani nevzpomněl, kdyby se naprostý neodborník na ekologii, tehdejší evropský komisař Stavros Dumas, nevyděsil ze závěrů kongresu natolik, že vyzval EU, aby jeho závěrům přizpůsobila svou politiku, což vedlo a nadále bohužel vede k obrovskému ožebračení celého kontinentu a nás všech. V USA se závěrů kongresu chopil ctižádostivý bezskrupulózní populista, bývalý vicepresident USA Al Gore. Začal hlásat, že s více než devadesátiprocentní pravděpodobností se zásadní měrou na tomto katastrofickém oteplování podílí člověk vypouštěním oxidu uhličitého do ovzduší. Správně kalkuloval, že mu to vynese slávu a po získání Nobelovy ceny míru za tyto nesmysly začala i Amerika ekologicky šílet. Není divu, že oba kontinenty, jak Evropa, tak Amerika po nesmyslném vyhazování stovek miliard dolarů ročně na donkychotský boj s větrnými mlýny po vzoru komunistů "Poručíme větru dešti, kdy má pršet a kdy vát"  dospěly postupně k ekonomickým krizím. 

Naštěstí se našli i jiní vysoce uznávaní ekologičtí odborníci, kteří se s mylnými závěry ostudného pařížského kongresu neztotožnili. Ostudného proto, že se o závěrech na něm muselo hlasovat, což samozřejmě nikdy ve vědě nelze. Jako fyzik jsem zažila za 23 let práce v Akademii věd hodně vědeckých kongresů, ale vždy se musely výsledky bádání exaktně dokázat a nepamatuji, že by dva přírodovědci nechali o svých rozdílných výsledcích hlasovat. Prostě odešli oba své věci dopočítat a dořešit, pokud vůbec na kongres jeli s tak mizernou zprávou, že ji nemohli exaktně  vysvětlit. Ona totiž v opravdové vědě neexistuje dvojí pravda. Neexistují dvě teorie relativity, o jejichž správnosti by se rozhodovalo hlasováním. Páni ekologové na kongresu naopak na základě neucelených a dokonce mnohdy protichůdných výsledků si dovolili dělat prognózy, co se stane s naší planetou do konce století, a to výlučně na základě hlasování. Nehledě k tomu, že modely ekologů jsou podle odborníka na klimatologii v NASA Drew  Shindela dobré pouze v krátkém časovém horizontu - maximálně do 30 let, ale už pro 50 let je obtížné činit jakékoliv prognózy. Dánský ekolog Björn Lomborg, který v současné době patří mezi mezi 100 nejvlivnějších mužů planety a mezi 14 nejvlivnějších světových intelektuálů, se k závěrům kongresu vyjádřil jasně: "Když neexistují ekologické problémy, mají  ekologičtí výzkumníci problém s financemi. Proto stále více diskutují, jaké problémy mohou nastat, než aby přiznali, že jsou mnohé vyřešeny. Musíme si též uvědomit, že i Greenpeace mají své zájmy. Já byl jimi kdysi také placen, abych si vydělal na studia. Lidi jim ale bohužel věří víc než skutečnému univerzitnímu výzkumu."

Jak je tomu s klimatem doopravdy

 Závěry kongresu ho vyprovokovaly natolik, že provedl ucelený vědecký rozbor, jak tomu je s klimatem doopravdy, který shrnul ve své knize "Skeptický ekolog".  Uvedl v ní věci na správnou míru. Že všechny bolesti lidstva nejde svádět jen na ekologii, ale je nutné propojit různé názorové skupiny na jednotném názoru ekonomickém, ekologickém a sociálním, protože pro zdravý vývoj společnosti je nezbytné, aby tyto tři elementy byly v symbióze.

Kjótský protokol, který byl výsledkem berlínské konference  "Rámcové úmluvy OSN o změně klimatu", jíž předsedala v roce 1995 Angela Merkelová coby německá ministryně životního prostředí, chce nedomyšleně řešit pouze to první. A to je podle Lomborga špatná cesta pro lidstvo.  Celý svět vydá na ochranu ovzduší až 350 miliard dolarů ročně, z toho jen na vyplnění Kjótského protokolu jde více než polovina peněz, tedy 180 miliard dolarů.

Lomborg nevyvrací, že k některým ekologickým změnám dochází, ale je názoru, že je lépe řešit současné konkrétní dílčí následky klimatických změn, než se snažit zakonzervovat současný stav celé zeměkoule. Hladovění ve světě se neděje kvůli znečištěnému ovzduší či nedostatku vypěstovaných zemědělských produktů. Těch jsou dokonce přebytky, ale tamní lidé si je nemají za co koupit. Skutečné problémy lidstva je proto nutné řešit tak, abychom se vyhnuli plýtvání a k tomu je důležitá ekonomie. A nezůstal jen u výše uvedeného konstatování faktů, ale dal si práci s ekonomickým rozborem nejpalčivějších problémů lidstva.  Podrobně o knize jsme psali v článku Jak je tomu s klimatem doopravdy.

Dobro pro lidstvo je nutno dělat racionálně

Ekolog a zastánce tržní ekonomie Lomborg ve své další knize "Chytrá řešení klimatických změn"  vyčíslil, jak by se lidstvo mělo skvěle, kdyby se výše uvedené obrovské peníze nevyhazovaly na nesmyslné projekty. Uvádí v ní konkrétní návody na chytrá řešení klimatických změn naší planety oproti megalomanským nesmyslům paní Merkelových a Al Gorů. Dospěl k závěru, že jen za polovinu peněz, které ročně vyhodíme za jejich  nesmyslný požadavek, aby v roce 2100 klesla teplota o 0,004°C, můžeme například vyčistit vodu pro všechny lidi na světě. Dokázal, že za každý dolar  investovaný do Kjótského protokolu se dostane jen 2 centy dobra potřebným.  "Proč dávat 180 miliard dolarů na záchranu  snu, když to jsou peníze pro záchranu 9,04 miliard životů? " ptá se Lomborg

"Jak chceme, aby na nás bylo vzpomínáno? Máme utratit 250 miliard dolarů ročně za něco, co nepřinese v podstatě nic dobrého za stovky let od nynějška (Kjoto, EU20…) nebo za 100 miliard dolarů za rok vyřešíme postupně všechny základni problémy: vyčistíme pitnou vodu, zavedeme hygienu, zdravotnická opatření, základní zdravotní péči, vzdělání, jídlo pro všechny občany planety. OSN odhaduje, že by tyto peníze na to stačily," konstatuje profesor Lomborg. Odpověď je jasná: Ochranu klimatu je třeba dělat racionálně a nikoliv módně. To znamená dělat skutečné dobro a ne to, jak ho propagují lidé neznalí věci. Je zkrátka nutné utratit naše peníze co nejlépe a nejúčelněji. Podrobnosti, k nimž Björn Lomborg dospěl, se dočtete kliknutím na článek o této skvělé knize: "Jak se optimálně vypořádat s klimatickými změnami a problémy celé planety"

Panika není dobrým vůdcem pro rozumná a dobrá rozhodnutí

Je potěšitelné, že se Björn Lomborg problematice, jak pomoci lidstvu se změnami životních podmínek, zabývá i nadále. Ve svém Björn Lomborg Newsletteru zveřejnil článek "Malarie je smrtelnější než ebola". Zaměřil se v něm na to, že se nemá bezmyšlenkovitě podléhat módním vlnám nejen v ekologii, ale i ve zdravotnictví. Všichni víme, že současný svět žije natolik bojem s ebolou, na níž zemřelo v Africe 7 373 lidí, že začíná opomíjet, že podle výsledků Post-2015 Consensus zemřelo jen v roce 2013 na následky "obyčejné" malárie celkem 627 000 lidí, na tuberkulózu 1,5 miliónů a na HIV/AIDS  1,9 miliónů. Lomborg rozhodně není proti výzkumu eboly, ale upozorňuje na to, že by se nemělo kvůli tomu zapomínat na mnohem větší současné tragédie, které postihují mnohem více lidí. A hlavním závěrem Lomborgovy studie je to, jak málo by stačilo poskytnout peněz na uzdravení těchto pacientů a tím dramaticky redukovat výskyt těchto rovněž smrtelných nemocí:  Dolar vynaložený na boj proti TBC získá 43 dolarů dobra, dolar utracený na malárii 36 dolarů dobra. V boji proti HIV jen za medikaci se za jeden vložený dolar získá 10 dolarů dobra, za další položky v tomto boji 28 dolarů dobra. Je jasné, že místo vyhazování peněz na to, aby v roce 2100 klesla teplota o 0,004°C, by tyto peníze problém vyřešily.

"Věci jdou správným směrem, ale musíme se zaměřit na ty správné priority. Musíme si stanovit, kde z investovaných peněz můžeme získat nejvíc dobra, abychom zajistili, že se budou věci hýbat skutečně kupředu," říká prof. Lomborg

Každé dobro pro lidstvo je podle prof. Lomborga prostě potřeba dělat racionálně a nikoliv módně. To znamená dělat skutečné dobro a ne to, jak ho propagují lidé neznalí věci. K tomu je třeba odstranit naše současné mýty. Je nepravděpodobné, že by jakákoliv panika byla dobrým vůdcem k dělání rozumných a dobrých rozhodnutí. Přeceňovat některé věci znamená méně se znepokojovat jinými věcmi. Je zkrátka nutné utratit naše peníze co nejlépe a nejúčelněji na řešení nejožehavějších otázek.

© Kulturní komise ČR, 2015

 

 

 

 

Zveřejněno v EKOTEROR

Zanechat komentář

Ujistěte se, že zadáte požadované informace, tam kde je vyznačeno (*). Kód HTML není povolen.

ÚVODNÍ FOTA A VIDEA

Style Setting

Fonts

Layouts

Direction

Template Widths

px  %

px  %