Ekoteror
IVANA HASLINGEROVÁ

IVANA HASLINGEROVÁ

Šéfredaktorka  revue Fragmenty:

RNDr. Ivana Haslingerová, CSc., ředitelka Odboru pro styk s veřejností KKČ, (*21.08.1946 v Praze)

Vystudovala SVVŠ v Humpolci (1960-64) a Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor fyzika pevných látek (1964-69). V letech 1970-71 absolvovala tamtéž postgraduální studium za účelem získání titulu RNDr., v roce 1977 tam obhájila disertační práci v oboru fyziky pevných látek a získala titul CSc. Výsledky její kandidátské práce byly využity mj. v Ústavu jaderné fyziky v Řeži u Prahy při studiu slitin kovů tvořících povlaky jaderného paliva v jaderných reaktorech, které jsou vystaveny extrémním teplotním a dalším podmínkám. Pracovala tam jako odborný asistent v letech 1973-74. V letech 1975-93 působila jako vědecký pracovník v Ústavu fyzikální chemie a elektrochemie J. Heyrovského ČSAV. Během své vědecké působnosti publikovala 39 původních vědeckých prací a příspěvků na vědeckých konferencích z oboru studia krystalické struktury a vlastností pevných látek a teoretické kvantové fyziky a chemie. Dvakrát jí byla udělena mimořádná Cena Akademie věd. Od roku 1994, po nedobrovolném odchodu z AV ČR po bezprecendentním zákroku tehdejšího předsedy Akademie věd ČR Rudolfa Zahradníka se věnovala publicistice a od 1997 je šéfredaktorkou revue Fragmenty. Prostřednictvím revue Fragmenty jsou zajišťovány granty a umělecké projekty, neboť je zasílána významným osobnostem ze světa kultury, podnikání a politiky. Náplní revue jsou převážně původní články a rozhovory s významnými osobnostmi. Nikdy nebyla členkou KSČ, neboť komunizmus pokládá za největší neštěstí lidstva. Jejím koníčkem je malování, politika, psaní článků a esejů, počítače, četba, turistika. Je vdaná, manžel Doc. Ing. Jiří Pancíř, CSc., syn Michal Haslinger. Je dcerou Libuše Pamětnické, básnířky a spisovatelky kraje Vysočina.

Email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Kniha pohádek Strašidla ze Zálesí přenese čtenáře ze současné přetechnizované doby do časů, kdy byly naše lesy ještě plné divých mužů, hejkadel, bludiček a víl, kdy v každém rybníku bydlel místní hastrman, kdy stavení byla plná šotků a ďáblíků, prostě do doby dětství našich prababiček. Při jejím čtení se pro čtenáře zastaví čas, zasní se nad zelenookými rusalkami a nalezne tolik potřebné zklidnění v současné hektické době. A právě pro tuto její vlastnost, kterou se odlišuje od moderních dětských knih, nad ní přebrala záštitu Kulturní komise ČR. Vyšla v červenci 2017 jako 644. publikace nakladatelství Práh (www.prah.cz.) Je k dostání ve všech knihkupectvích a v internetových e-shopech. Pokud byste ji již nesehnali ve vašem knihkupectví, kontaktujte ředitele nakladatelství Práh Ing. Martina Vopěnku Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript..

Nedávno se mne ptal jeden čtenář, co si myslím jako šéfredaktorka kulturně-hospodářské revue Fragmenty o přispění ministra kultury Daniela Hermana české kultuře. Překvapilo mne, že vlastně nemám o čem psát, protože jediné, co se mi vybavilo o tomto pánovi, byla jeho snaha vydobýt svému strýci státní vyznamenání vydíráním prezidenta republiky a vlastně ani to se mu nepovedlo. Rezort kultury pod jeho vedením jakoby se zastavil. Pamatuji, jak ministr Pavel Dostál snad každý měsíc bojoval tu za peníze na památky, tu na knihovny, tu se bral za pravdivé informace v médiích... A i když některé jeho nápady, jako například vybírat z každé prodané knihy jednu korunu na provoz knihoven, byly úsměvné, nešlo jim upřít, že se ministr Dostál snaží něco s našimi médii, kulturou, památkami i četbou občanů dělat. Stále sháněl peníze pro kulturu, až z něj ministr financí šílel. Z pana Hermana rozhodně pan Babiš nešílí.

Kulturně-hospodářská revue Fragmenty i její vydavatel Kulturní komise ČR byla a nadále je mediálním podporovatelem Akce D.O.S.T. a jako takový monitoruje její hlavní akce. Když jsem byla požádána jejím současným předsedou Petrem Bahníkem, zda bych nepřispěla do jejího sborníku k desátému výročí vydání Manifestu D.O.S.T., nechtěla jsem věřit, že je tomu již deset let od doby, kdy tímto dokumentem odstartovala Akce D.O.S.T. svoji činnost. Zalistovala jsem v naší revui a zjistila jsem, že od té doby udělala tolik zajímavých akcí, že by články o nich vydaly na knihu, takže jen některý z nich poslat do sborníku bez zasazení do doby jeho nejde. Při listování jimi jsem zjistila, že si již ani sama nepamatuji mnohé akce, na nichž jsem byla, a že by bylo zajímavé uspořádat podle nich přehled událostí, které v průběhu času Akce D.O.S.T. provázely. Tak vznikl následující článek dokumentující, co všechno tento její Manifest způsobil. 

Co se stalo 28. února 2013? Kdo přinutil bývalého německého kardinála Josefa Ratzingera k odchodu z postu papeže Benedikta XVI.? Kdo měl zájem, aby v čele církve nestál konzervativní, charismatický, vzdělaný teolog, který nechtěl nechat rozbít její dvoutisíciletou strukturu? Tyto otázky si pokládali věřící při zprávě o jeho náhlém odchodu právě v době, kdy se pustil s obrovskou vervou do obnovy katolické církve a vyhlásil rok 2013 „Rokem víry“. I naši běžní kněží a věřící cítili obrovské oživení a nebývalou aktivitu církve a báječnou atmosféru uvnitř našeho arcibiskupství.  

Hudební producent, skladatel, hudebník, objevitel mnoha hudebních talentů (například Lucie Bílé či Jakuba Smolíka), předseda strany Rozumní Mgr. Petr Hannig (71) oznámil na tiskové konferenci 19. července 2017 svou kandidaturu na prezidenta republiky za svoji politickou stranu Rozumní. Nechce na Hradě vlajku EU a jeho prioritou je bezpečnost země před terorismem a nebezpečnou migrací.

Den 20. červenec 2017 zařadil naši zemi mezi 13 evropských civilizovaných zemí 21. století. V tento den Senát naší republiky schválil novelu zákona na ochranu zvířat proti týrání, která navrhuje zákaz bestiálních kožešinových farem v ČR. Je sice s podivem, že nad tak jasnou novelou senátoři a senátorky diskutovali do pozdních nočních hodin a že vyvolala u politiků bouřlivou debatu. Na štěstí pro mučená zvířata nakonec ale pro podporu zákazu hlasovalo 39 senátorů a senátorek, proti byli pouze 3. Od ledna 2019 přestane díky tomu u nás legálně probíhat bezcitný chov tzv. kožešinových zvířat v ČR.

Po chvilkovém smutku a jakémsi ochromení, kdy se zdálo, že pravice v ČR odchodem presidenta Václava Klause z její poslední bašty Hradu už definitivně zanikla, zvedla tato opět hlavu a pustila se do boje za svobodu v naší zemi. Institut Václava Klause (IVK) sice ještě neměl ani lustry v místnostech, ale začal po návratu šéfa z USA  pracovat naplno. Důkazem toho bylo, že jeho osobní tajemník Ladislav Jakl již v březnu 2013 baštu konzervativců, kteří se sešli na již devátých "Hovorech na pravici" pořádaných Akcí D.O.S.T. na Novotného lávce v Praze, vyzval k zorganizování referenda o vystoupení z EU. A že již 2. dubna 2013  na desátých Hovorech na pravici nesoucích název "Na prahu kontrarevoluce" vyzýval další přítel profesora Klause, jeho bývalý vicekancléř Petr Hájek tamtéž přítomné dokonce ke kontrarevoluci. Bylo to již před 4 lety, kdy se to mnohým občanům jevilo jako utopie. Jak se ukázalo, nebyla to utopie, ale pánové spolu s prezidentem Klausem odhadli situaci, jako již mnohokrát předtím, o několik let dopředu. Protože nyní se stala tato otázka aktuální, zveřejňujeme v plném znění  článek o tehdejší varovné přednášce. Je naprosto aktuální a myšlenky v něm stojí rozhodně za připomenutí:

Ve čtvrtek dne 29. června 2017 pokračovala druhým dnem třídenní návštěva prezidenta republiky Miloše Zemana v Kraji Vysočina. Coby hlava státu zavítal prezident Zeman na Vysočinu už počtvrté a tyto časté návštěvy se mu vyplácejí. Návštěvnost setkání je rok od roku stále větší. Lidé oceňují, že si najde na ně čas a že má jejich kraj rád. Dokladem je např. to, že i přesto, že ho zastihla v Třešti průtrž mračen, jakou podle vlastních slov již dlouho nezažil, nedali se občané odradit od setkání s ním. Kromě setkání s občany na každé své cestě vždy něco řeší. Letos byla hlavním tématem jeho cesty na Vysočinu jaderná energetika spojená s návštěvou jaderné elektrárny v Dukovanech. Pochválil činovníky kraje Vysočina, že podporují rozšíření dukovanské elektrárny a pokud jde o otázku s tím související - kam s jaderným odpadem, přimlouval se, aby jako jaderné úložiště byl využit již nevyužívaný pětadvacetipatrový hlubinný uranový důl v Dolní Rožínce.

ÚVODNÍ FOTA A VIDEA

Style Setting

Fonts

Layouts

Direction

Template Widths

px  %

px  %