EKOTEROR - ZHOUBA PŘÍRODY
IVANA HASLINGEROVÁ

IVANA HASLINGEROVÁ

Šéfredaktorka  revue Fragmenty:

RNDr. Ivana Haslingerová, CSc., ředitelka Odboru pro styk s veřejností KKČ, (*21.08.1946 v Praze)

Vystudovala SVVŠ v Humpolci (1960-64) a Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor fyzika pevných látek (1964-69). V letech 1970-71 absolvovala tamtéž postgraduální studium za účelem získání titulu RNDr., v roce 1977 tam obhájila disertační práci v oboru fyziky pevných látek a získala titul CSc. Výsledky její kandidátské práce byly využity mj. v Ústavu jaderné fyziky v Řeži u Prahy při studiu slitin kovů tvořících povlaky jaderného paliva v jaderných reaktorech, které jsou vystaveny extrémním teplotním a dalším podmínkám. Pracovala tam jako odborný asistent v letech 1973-74. V letech 1975-93 působila jako vědecký pracovník v Ústavu fyzikální chemie a elektrochemie J. Heyrovského ČSAV. Během své vědecké působnosti publikovala 39 původních vědeckých prací a příspěvků na vědeckých konferencích z oboru studia krystalické struktury a vlastností pevných látek a teoretické kvantové fyziky a chemie. Dvakrát jí byla udělena mimořádná Cena Akademie věd. Od roku 1994, po nedobrovolném odchodu z AV ČR po bezprecendentním zákroku tehdejšího předsedy Akademie věd ČR Rudolfa Zahradníka se věnovala publicistice a od 1997 je šéfredaktorkou revue Fragmenty. Prostřednictvím revue Fragmenty jsou zajišťovány granty a umělecké projekty, neboť je zasílána významným osobnostem ze světa kultury, podnikání a politiky. Náplní revue jsou převážně původní články a rozhovory s významnými osobnostmi. Nikdy nebyla členkou KSČ, neboť komunizmus pokládá za největší neštěstí lidstva. Jejím koníčkem je malování, politika, psaní článků a esejů, počítače, četba, turistika. Je vdaná, manžel Doc. Ing. Jiří Pancíř, CSc., syn Michal Haslinger. Je dcerou Libuše Pamětnické, básnířky a spisovatelky kraje Vysočina.

Email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.
13. 8. 2017 10:33

Universita v polské Toruni udělila našemu bývalému prezidentu Václavu Klausovi prestižní Jagellonskou cenu za mimořádný příspěvek k politickému, hospodářskému, kulturnímu, vědeckému a sociálnímu rozvoji střední a východní Evropy. Je skvělé, že jeden z významných států EU oceňuje přínos našeho bývalého prezidenta Klause za to, co udělal nejen pro naši zemi, ale i pro všechny evropské země bývalého stalinského bloku, které se jeho příkladem inspirovaly. U nás bohužel zapomínáme, že bez jeho ekonomické reformy, kterou prosadil po 1. lednu 1991 přes obrovský odpor bývalých disidentů a socialistů, bychom nežili v zemi s fungující západní tržní ekonomikou. Zapomínáme, že Klausova ekonomická reforma byla nejriskantnějším a nejdůležitějším bodem celého polistopadového vývoje. 

11. 8. 2017 11:38

Při poslechu zpráv či čtení tisku se musí každý soudný člověk zamyslet nad tím, jak hrůzostrašný morální úpadek lidstva nastává. A to nejen v naší zemi, ale po celém světě. Zatímco ještě před desítkami let stačila jedna vražda Anežky Hrůzové k tomu, aby se jí zabývala nejen celá veřejnost, ale i sám prezident Masaryk, dnes nám televizní obrazovka zprostředkovává popravy nevinných lidí muslimskými "vojáky" v přímém přenosu a žádný politik či intelektuál neprotestuje, naopak se nebohých vojáčků zejména intelektuálové zastávají, že za jejich chování může náš rozmařilý bohatý svět. Bruselští pomatení multikulturalisté jim v rámci zákonu o pozitivní diskriminaci nabízejí dokonce pomoc a útočiště i přesto, že tito chudáci vraždí bestiálním způsobem desítky nevinných lidí. Tento zvrácený pohled na svět snad nebyl ani v biblické Sodomě tak hrozivý. 

9. 8. 2017 11:13

 V současné době se doslova roztrhl pytel s prezidentskými kandidáty. Jedním z nich je Šimon Pánek ředitel organizace Člověk v tísni. Zřejmě chce vytěžit z minulosti, kdy tato organizace pracovala na záchranách životů lidí postiženými přírodními katastrofami a pan Pánek se stal známým a váženým v široké veřejnosti. Jenže pozor. V současné době propůjčil pan Pánek tuto skvělou organizaci velice nebezpečné činnosti - k propagaci a podpoře nebezpečných islámských přistěhovalců do naší země. A nejde jen o planá hesla kavárenských sluníčkářů. Pustil se do toho opravdu s vervou, protože patří k opravdovým milovníkům islámistů. Spolu s nimi sepsal Migrační manifest, v němž shrnuje požadavky pro jednání s jejich kamarády valícími se do EU. A právě svoji  organizaci Člověk v tísni propůjčil do čela Konsorcia nevládních organizací pracujících s migranty v ČR. V Konzorciu jsou například uskupení Nesehnutí, Meta nebo Multikulturní centrum Praha.

6. 8. 2017 11:29

Před 25 lety, 4. srpna 1992, odešla k Bohu morální autorita komunistické diktatury J. Em. František kardinál Tomášek, arcibiskup pražský. Osobnost, která byla nejen symbolem boje za náboženskou svobodu v naší komunisty tak morálně ničené zemi, především však vzorem pro nás pro všechny žijící v době duševního temna jak se máme chovat, abychom neztratili úctu před sebou samými. Kardinál Tomášek ukazoval lidem cestu jak si zachovat svou důstojnost i v té nejtěžší životní situaci.  I přes ponižující komunistické vězení v Želivském táboře nucených prací neslevil ze svých postojů a zachoval si díky tomu svoji velikost. 

4. 8. 2017 9:51

Kniha pohádek Strašidla ze Zálesí přenese čtenáře ze současné přetechnizované doby do časů, kdy byly naše lesy ještě plné divých mužů, hejkadel, bludiček a víl, kdy v každém rybníku bydlel místní hastrman, kdy stavení byla plná šotků a ďáblíků, prostě do doby dětství našich prababiček. Při jejím čtení se pro čtenáře zastaví čas, zasní se nad zelenookými rusalkami a nalezne tolik potřebné zklidnění v současné hektické době. A právě pro tuto její vlastnost, kterou se odlišuje od moderních dětských knih, nad ní přebrala záštitu Kulturní komise ČR. Vyšla v červenci 2017 jako 644. publikace nakladatelství Práh (www.prah.cz.) Je k dostání ve všech knihkupectvích a v internetových e-shopech. Pokud byste ji již nesehnali ve vašem knihkupectví, kontaktujte ředitele nakladatelství Práh Ing. Martina Vopěnku Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript..

2. 8. 2017 16:11

Nedávno se mne ptal jeden čtenář, co si myslím jako šéfredaktorka kulturně-hospodářské revue Fragmenty o přispění ministra kultury Daniela Hermana české kultuře. Překvapilo mne, že vlastně nemám o čem psát, protože jediné, co se mi vybavilo o tomto pánovi, byla jeho snaha vydobýt svému strýci státní vyznamenání vydíráním prezidenta republiky a vlastně ani to se mu nepovedlo. Rezort kultury pod jeho vedením jakoby se zastavil. Pamatuji, jak ministr Pavel Dostál snad každý měsíc bojoval tu za peníze na památky, tu na knihovny, tu se bral za pravdivé informace v médiích... A i když některé jeho nápady, jako například vybírat z každé prodané knihy jednu korunu na provoz knihoven, byly úsměvné, nešlo jim upřít, že se ministr Dostál snaží něco s našimi médii, kulturou, památkami i četbou občanů dělat. Stále sháněl peníze pro kulturu, až z něj ministr financí šílel. Z pana Hermana rozhodně pan Babiš nešílí.

26. 7. 2017 14:52

Kulturně-hospodářská revue Fragmenty i její vydavatel Kulturní komise ČR byla a nadále je mediálním podporovatelem Akce D.O.S.T. a jako takový monitoruje její hlavní akce. Když jsem byla požádána jejím současným předsedou Petrem Bahníkem, zda bych nepřispěla do jejího sborníku k desátému výročí vydání Manifestu D.O.S.T., nechtěla jsem věřit, že je tomu již deset let od doby, kdy tímto dokumentem odstartovala Akce D.O.S.T. svoji činnost. Zalistovala jsem v naší revui a zjistila jsem, že od té doby udělala tolik zajímavých akcí, že by články o nich vydaly na knihu, takže jen některý z nich poslat do sborníku bez zasazení do doby jeho nejde. Při listování jimi jsem zjistila, že si již ani sama nepamatuji mnohé akce, na nichž jsem byla, a že by bylo zajímavé uspořádat podle nich přehled událostí, které v průběhu času Akce D.O.S.T. provázely. Tak vznikl následující článek dokumentující, co všechno tento její Manifest způsobil. 

26. 7. 2017 11:43

Co se stalo 28. února 2013? Kdo přinutil bývalého německého kardinála Josefa Ratzingera k odchodu z postu papeže Benedikta XVI.? Kdo měl zájem, aby v čele církve nestál konzervativní, charismatický, vzdělaný teolog, který nechtěl nechat rozbít její dvoutisíciletou strukturu? Tyto otázky si pokládali věřící při zprávě o jeho náhlém odchodu právě v době, kdy se pustil s obrovskou vervou do obnovy katolické církve a vyhlásil rok 2013 „Rokem víry“. I naši běžní kněží a věřící cítili obrovské oživení a nebývalou aktivitu církve a báječnou atmosféru uvnitř našeho arcibiskupství.  

ÚVODNÍ FOTA A VIDEA

NEJVÍCE ČTENÉ ČLÁNKY

Kliknutím na obrázek získáte článek


Style Setting

Fonts

Layouts

Direction

Template Widths

px  %

px  %