Prezident správně vetoval nový zákon o ochraně přírody a krajiny Doporučený

  • neděle, bře 12 2017
  • Napsal(a)  JIŘÍ OVČÁČEK
  • velikost písma zmenšit velikost písma zvětšit velikost písma
To ekologistům nestačí jak devastovali Šumavu již za panování Bursíka?! (redakce) To ekologistům nestačí jak devastovali Šumavu již za panování Bursíka?! (redakce) snímek z archivu Ochrany Šumavy

Prezident republiky Miloš Zeman využil své pravomoci stanovené v čl. 50 odst. 1 Ústavy České republiky a vrátil Poslanecké sněmovně Parlamentu České republiky zákon, kterým se mění zákon č. 114/1992 Sb., o ochraně přírody a krajiny, ve znění pozdějších předpisů. Napsal předsedovi Poslanecké sněmovny Janu Hamáčkovi dopis, ve kterém své rozhodnutí zdůvodnil: Odmítavý postoj k podobě tohoto zákona jsem již vyjádřil ve svém vystoupení na schůzi Poslanecké sněmovny dne 21. února 2017 a k tomu ještě dodávám: Zvolená koncepce jednotné úpravy pro všechny existující národní parky nepřihlíží ke zvláštnostem Národního parku Šumava (NP Šumava) a ve srovnání s dosavadním stavem nepřiměřenou absolutizací environmentálních hledisek se v některých směrech dostává nejen do rozporu s těmito hledisky, ale především nastoluje stav, kdy oprávněné zájmy obcí, obyvatel v nich žijících, návštěvníků a dalších subjektů v tomto národním parku působících budou zprvu dále omezeny a v dlouhodobé perspektivě téměř zcela potlačeny. K tomu považuji za nezbytné vzít v úvahu především tyto skutečnosti:

          1. Zóny a omezení v nich

  1. dosud jsou v NP Šumava 3 zóny, přičemž dosavadní 3. zóna zahrnuje území člověkem značně pozměněných ekosystémů a střediska soustředěné zástavby, nová 4. zóna – zóna kulturní krajiny zahrnuje zastavěné plochy a zastavitelná území obcí a plochy, kde převažují člověkem pozměněné ekosystémy, neboli dochází k zúžení této plochy, když část byla přesunuta do nové 3. zóny – zóna soustředěné péče;

 

  1. v dosavadní 1. zóně je cílem uchování a obnova samořídicích funkcí ekosystémů a omezení lidských zásahů k udržení tohoto stavu, zatímco v nové 1. zóně – zóna přírodní se bez jakýchkoli lidských zásahů předpokládá zachování nerušeného průběhu přírodních procesů;

 

  1. pokud jde o stavební činnost, podle dosavadní právní úpravy, kterou se zřizuje NP Šumava, je v 1. zóně zakázáno povolování nových staveb, kromě staveb pro účely ochrany přírody, ve 2. zóně je zakázáno povolovat nové stavby, kromě zařízení, která slouží ochraně přírody, péči o les a zemědělskou půdu a turistice, obraně státu a ochraně státních hranic a ve 3. zóně lze povolovat stavby, pokud respektují ekologická a estetická hlediska, zatímco podle nové právní úpravy je zakázáno na celém území národních parků, mimo zastavěná území obcí a zastavitelné plochy obcí, tedy i na části nové 4. zóny – zóna kulturní krajiny, povolovat jakékoliv stavby, s výjimkou pouze těch staveb, které nevyžadují územní rozhodnutí nebo územní souhlas a jsou určeny pro účely ochrany přírody, péče o zemědělské pozemky a lesy, turistiky, správy vodních toků, požární ochrany, obrany státu, ochranu státních hranic nebo památkové ochrany;

 

  1. pokud jde o lesy a nakládání s nimi, podle dosavadní právní úpravy, kterou se zřizuje NP Šumava, se na území 1. zóny v lesních hospodářských plánech uplatňují jen pěstební a těžební zásahy dohodnuté s orgánem státní ochrany přírody, v lesích na území 2. a 3. zóny se hospodaří podle schváleného lesního plánu, zatímco podle nové právní úpravy lesy v národním parku nejsou lesy hospodářskými a lesy zařazené do 1. zóny – zóna přírodní se nezahrnují do výčtu závazných ustanovení lesních hospodářských plánů a zároveň pro 1. zónu – zóna přírodní a pro novou 2. zónu – zóna přírodě blízká jsou v nové právní úpravě stanovena tato omezující pravidla: není nutno dodržet lhůty pro zalesnění holin na lesních pozemcích, nelze provádět opatření k zabránění působení škodlivých činitelů na les, včetně bránění vývoji, šíření a přemnožení škodlivých organismů, při vzniku mimořádných okolností (větrné, sněhové kalamity, přemnožení škůdců, nebezpečí vzniku požárů) nelze činit opatření k odstranění nebo zmírnění následků, vyjma preventivních opatření proti vzniku lesních požárů;

 

  1. pokud jde o zemědělství, podle dosavadní právní úpravy, kterou se zřizuje NP Šumava, se zemědělská půda využívá zejména jako louky a pastviny pro extenzivní chov dobytka, při zemědělském hospodaření v 1. a 2. zóně je např. zakázáno hnojit průmyslovými hnojivy, používat pesticidy nebo provozovat a budovat stavby pro ustájení dobytka s kapacitou větší než je ekologická únosnost a ve 3. zóně je zakázáno hnojením překračovat ekologicky únosný režim přísunu živin a používat pesticidy, kromě případů hrozícího nebezpečí kalamit a přemnožení škůdců, zatímco podle nové právní úpravy mají vlastníci a nájemci pozemků, které jsou součástí zemědělského půdního fondu na nich hospodařit tak, aby byly zachovány nebo podporovány jejich ekologické funkce a biologická rozmanitost, v 1. zóně – zóna přírodní a ve 2. zóně – zóna přírodě blízká se mají přednostně uplatňovat postupy, které směřují k naplnění zákonem stanovených cílů těchto zón, zároveň se i na tyto pozemky vztahují obecné ochranné podmínky národních parků, např. zákaz umisťovat a povolovat stavby, s výjimkou staveb, které nevyžadují územní rozhodnutí nebo územní souhlas a slouží péči o zemědělské pozemky, nebo zákaz vysévat nebo vysazovat rostliny mimo zahrady a zákaz používat biocidy mimo budovy a dále je vyloučeno použít na tyto pozemky zákon o ochraně zemědělského půdního fondu, který stanoví pravidla hospodaření se zemědělskou půdou a pravidla její ochrany;

 

  1. pokud jde o výkon práva rybářství, platná právní úprava, kterou se zřizuje NP Šumava, tuto věc neřeší, nová právní úprava pro 1. zónu – zóna přírodní a pro 2. zónu – zóna přírodě blízká stanoví tato omezující pravidla: neuplatní se ustanovení zákona o rybářství, podle něhož příslušný rybářský orgán v rozhodnutí o povolení výkonu rybářského práva stanoví např. způsob hospodaření, přičemž dbá o zachování a rozvoj původní rybí obsádky, nebo postup zarybňování podle druhu, počtu, věkových kategorií vysazovaných ryb; toto rozhodnutí je pro národní parky vyloučeno;

 

  1. pokud jde o výkon práva myslivosti, platná právní úprava, kterou se zřizuje NP Šumava, tuto věc rovněž neřeší, nová právní úprava pro 1. zónu – zóna přírodní a pro 2. zónu – zóna přírodě blízká stanoví tato omezující pravidla: neuplatní se ustanovení zákona o myslivosti, podle něhož uživatel honitby je povinen provozovat krmelce, zásypy, slaniska a napajedla a dokonce v době nouze nesmí zvěř překrmovat; tyto činnosti se v národním parku neuplatní.

 

To vše je zastřešeno v nové právní úpravě dlouhodobým cílem na převážné ploše národního parku zachovat nebo postupně obnovit přirozené ekosystémy včetně zajištění nerušeného průběhu přírodních dějů v jejich přirozené dynamice a na zbývajícím území národního parku zachovat nebo postupně zlepšit stav ekosystémů, jejichž existence je podmíněna činností člověka. Z hlediska dlouhodobé perspektivy NP Šumava pak ustanovení zákona, podle něhož lze projednání změn zón poprvé zahájit nejdříve po 15 letech, postrádá pro dotčené obce a jejich obyvatele v zásadě význam; pro ně jsou nepochybně podstatná nejen nová omezení, ale především zákonem sledovaný dlouhodobý cíl. 

 

  1. K pohybu osob v NP Šumava

Podle dosavadní obecné zákonné úpravy je na území národních parků omezen vstup, vjezd, volný pohyb osob, s výjimkou zastavěného území, rekreační a turistická aktivita osob, přičemž podmínky stanoví zákon a návštěvní řád vydaný orgánem ochrany přírody národního parku opatřením obecné povahy, a vedle toho podle dosavadní právní úpravy, kterou byl zřízen NP Šumava platí, že v 1. zóně se lze pohybovat pouze na vyznačených cestách a vstupovat mimo cesty lze pouze na základě povolení Správy NP Šumava; omezení se netýká vlastníků nebo uživatelů dotčených pozemků a zaměstnanců zde vymezených orgánů. Naproti tomu nová právní úprava zapracováním institutu „klidové území národního parku“ zásadním způsobem omezuje pohyb osob v národním parku, kdy funkcí klidového území je umožnit nerušený vývoj ekosystémů a jejich složek, které jsou zranitelné vlivem rušivých vlivů spojených s nadměrným pohybem osob. V klidových územích se bude možno pohybovat pouze po cestách nebo trasách vyhrazených orgánem ochrany přírody, s výjimkou vlastníků a nájemců pozemků a zaměstnanců v zákoně vymezených orgánů veřejné moci a některých dalších subjektů, přičemž orgán ochrany přírody bude moci při vyhrazení cesty nebo trasy stanovit podmínky týkající se rozsahu, způsobu a času pohybu na těchto cestách nebo trasách.

  1. K Radě národního parku (Rada)

Rada je a zůstává iniciativním a konzultačním orgánem zřízeným orgánem ochrany přírody národního parku, ve srovnání se současným stavem však nová právní úprava, v logice její koncepce, obtížně přijatelné zejména pro její dopad na NP Šumava, přináší tyto změny:

 

  1. oslabuje postavení zástupců obcí v několika směrech, a sice
  • dosud je přihlíženo k odpovědnosti obcí za územní samosprávu a orgán ochrany přírody je povinen dohodnout návrh zón národního parku, návrh návštěvního řádu a plán péče o národní parky se zástupci obcí delegovanými do Rady, zatímco podle nové právní úpravy je orgán ochrany přírody povinen dohodnout návrh zón, návrh klidových území, cesty a trasy v klidových územích a zásady péče o národní park nikoliv se zástupci obcí, ale s Radou,

 

  1. zároveň dochází v okruhu osob, z nichž orgán ochrany přírody jmenuje členy Rady, k oslabení podnikajících právnických a fyzických osob a k posílení zástupců nevládních organizací z oblasti ochrany přírody.

 

Je zřejmé, že novela zákona o ochraně přírody a krajiny je způsobilá zajistit, aby příroda v převážné části NP Šumava byla ponechána volnému bezzásahovému vývoji a přispět zároveň k postupnému zániku lidského osídlení na území národního parku.

Zveřejněno v EKOTEROR

Zanechat komentář

Ujistěte se, že zadáte požadované informace, tam kde je vyznačeno (*). Kód HTML není povolen.

ÚVODNÍ FOTA A VIDEA

Style Setting

Fonts

Layouts

Direction

Template Widths

px  %

px  %