Politický a justiční Kocourkov Doporučený

Petr Štěpánek, někdejší člen RRTV Petr Štěpánek, někdejší člen RRTV snímek: Ivana Haslingerová, Fragmenty

Aneb faktografie odvolání RRTV v roce 2003 a následných soudů: Právě dnes 1. dubna je to 14 let, co Špidlova vládní koalice nezákonně odvolala Radu pro rozhlasové a televizní vysílání. Přestože nezákonně odvolaní členové rady všechny soudy následně vyhráli, kauza stále ještě není u konce. Pokud vás to zajímá, přečtěte si faktografii tohoto příběhu. Je to ovšem dosti tragikomické čtení.

 1) Návrh na odvolání

Návrh na odvolání Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) Poslanecká sněmovna odhlasovala na své 13. schůzi konané dne 2. dubna 2003. Usnesení Poslanecké sněmovny ze 13. schůze 2. dubna 2003 k návrhu na odvolání členů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání: Poslanecká sněmovna navrhuje předsedovi vlády, aby neprodleně odvolal Radu pro rozhlasové a televizní vysílání z důvodu opakovaného závažného neplnění povinností uvedených v § 5 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání. Lubomír Zaorálek v. r., předseda Poslanecké sněmovny

2) Hlasování poslanců

Ze 179 hlasujících poslanců bylo 90 pro, 87 proti. Pro hlasovali všichni přítomní poslanci tehdejší vládní koalice (ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU), proti všichni poslanci z opozičních stran ODS a KSČM. Usnesení prošlo o jeden hlas.

3) Porušení Jednacího řádu

V jednacím bodu nazvaném „Návrh na odvolání členů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání“ Sněmovna navrhla odvolání Rady jako celku. Místo aby Sněmovna postupovala podle § 7 odst. 7 zákona 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, který upravuje odvolání člena RRTV (pak by ovšem o členech rady musela hlasovat jednotlivě), postupovala podle § 6 odst. 3, který upravuje, za jakých okolností lze odvolat Radu jako celek. Vyplývá to z textu přijatého usnesení. Sněmovna tak de facto přijala usnesení k jinému jednacímu bodu, než ke kterému byla svolána její mimořádná schůze. Poslanecká sněmovna tím porušila zákon, respektive svůj Jednací řád.

Znění § 6 odst. 3 zák. 231/2001 Sb.:

Poslanecká sněmovna může předsedovi vlády navrhnout odvolání Rady, neplní-li Rada opakovaně závažným způsobem povinnosti uvedené v § 5 a v odstavcích 1 a 2 nebo pokud opětovně neschválí pro závažné nedostatky výroční zprávu.

Znění § 7 odst. 7 zák. 231/2001 Sb.:

Poslanecká sněmovna může navrhnout předsedovi vlády odvolání člena Rady z funkce z těchto důvodů:

a) nevykonává-li řádně svoji funkci,

b) nesplňuje-li podmínky pro výkon funkce uvedené v tomto zákoně,

c) dopustil-li se takového jednání, které zpochybňuje jeho nestrannost, nezávislost nebo nestrannost Rady.

4) Neexistence důvodů pro odvolání

Usnesení Sněmovny členy RRTV obviňuje z „opakovaného závažného neplnění povinností uvedených v § 5 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání“. Toto tvrzení je ovšem v rozporu se skutečností. Poslanecká sněmovna totiž schválila všechny předchozí výroční zprávy RRTV a ani v období mezi schválením poslední předcházející výroční zprávy a dnem 2. dubna 2003, kdy Sněmovna navrhla odvolání Rady, ani Sněmovna jako celek ani žádný její orgán nepřijaly žádné usnesení, které by konstatovalo jakékoli neplnění povinností RRTV, natož pak opakované. Vyplývá z toho, že žádné faktické důvody, které by Sněmovnu opravňovaly navrhnout odvolání jednotlivých členů Rady ani Rady jako celku, neexistovaly.

5) Záminka pro odvolání

Ze stenozápisu schůze Sněmovny je zřejmé, že k návrhu na odvolání RRTV došlo ve zjevné souvislosti s prohranou arbitráží České republiky se společností CME. Z řady diskusních příspěvků tehdejších vládních poslanců vyplývá, že Radu vinili z prohrané arbitráže, respektive škody více než 10 miliard korun.

Teprve následně (21. května 2003) Poslanecká sněmovna zřídila Vyšetřovací komisi pro zjištění skutečností v souvislosti s arbitrážním řízením ve věci CME versus Česká republika. Jak ovšem vyplývá ze Zprávy vyšetřovací komise, vyšetřovací komise žádné zavinění ze strany RRTV nezjistila.

Zprávu vyšetřovací komise Poslanecká sněmovna schválila na své 41. schůzi dne 16. února 2005. Došlo tak k paradoxní situaci, že ta samá Sněmovna, která ve zjevné souvislosti s prohranou arbitráží odvolání RRTV navrhla, o dva roky později členy odvolané Rady v té samé věci prakticky vyvinila.

6) Formální odvolání a jeho zrušení

Na základě návrhu Poslanecké sněmovny členy RRTV formálně odvolal předseda vlády Vladimír Špidla, když jim individuálně rozeslal příslušné dopisy. Tato odvolání však vůbec neobsahovala jakékoli zdůvodnění. V květnu 2007 soud Špidlova odvolání pro jejich nezákonnost zrušil.

7) Fischerova stopa

Následovala žaloba na náhradu škody vyčíslená jako součet nevyplacených mezd do konce mandátů. S tou si ovšem další z premiérů Jan Fischer poradil jednoduše: zkrátka nás v roce 2009 znovu odvolal. Z funkcí, ve kterých jsme už nebyli, neb nám v mezidobí šestiletý mandát doběhl. Také tuhle politickou prasárnu č. 2 soud následně zrušil. Na to jsme si ovšem museli počkat další tři roky.

8) Dokonalý Kocourkov

Na tomto odvolání č. 2 je pozoruhodné, přesněji spíše kocourkovsky tragikomické, že mezi odvolanými byl i JUDr. Pavel Foltán, kterého ten samý Fischer 14 dní před tímto odvoláním č. 2 sám znovu členem RRTV jmenoval. Foltána ovšem Fischer neodvolal z mandátu, který právě vykonával, nýbrž z mandátu, který mu už mezitím doběhl.

Následně se povedený předseda vlády Fischer rozhodl, že se téhle patálie zbaví úplně, pročež ji přehrál na ministerstvo kultury. Ani tam se ovšem neohřála, neb ministerstvo ji pro změnu přepinklo na Radu pro rozhlasové a televizní vysílání. Nelíbilo se to nám žalobcům, ani RRTV. Nicméně byl to opět soud, kdo rozhodl, že je to tak v pořádku.

Pro kolegu Foltána to mělo rázem ten dopad, že – aniž to sám jakkoli zapříčinil – rázem se ocitl na obou stranách soudního sporu. Jako člen odvolané rady se soudil se stávající radou, ve které znovu zasedal. Tohle nevymyslíš!

9) 30 milionů škody

Obvodní soud pro Prahu 1 rozsudkem ze dne 25. 3. 2015 vyhověl žalobě bývalých členů Rady pro vysílání o náhradu škody v plném rozsahu. Stát má šestici nezákonně odvolaných radních vyplatit ušlé platy v souhrnné výši cca 15 milionů korun plus úroky, které činí přibližně dalších 10 milionů plus veškeré soudní výlohy. Souhrnná škoda, kterou svým nezákonným jednáním Špidla a spol. způsobili, činí cca 30 milionů korun.

10) Současnost

Stát, respektive současná Rada pro vysílání se odvolala. A Městský soud v Praze předchozí rozsudek zrušil. Zároveň ovšem potvrdil, že naše žaloba je oprávněná, že jsme skutečně byli poškozeni a že máme nárok na odškodnění, nicméně máme se ho prý domáhat v rámci pracovního práva, nikoli cestou správního soudnictví. To je ovšem opět pozoruhodné, neboť ten, kdo nás úplně na prvopočátku nasměroval do správního soudnictví, nebyl nikdo jiný než soud. Zajímavé!

Proti tomuto rozhodnutí jsme podali dovolání k Nejvyššímu soudu. Právě dnes, tj. 2. dubna 2017, od našeho nezákonného odvolání uplynulo 14 let.

Vítejte v České republice!

Petr Štěpánek, 2. 4. 2017, www.petrstepanek.cz

Zveřejněno v SOUDCOKRACIE

Zanechat komentář

Ujistěte se, že zadáte požadované informace, tam kde je vyznačeno (*). Kód HTML není povolen.

ÚVODNÍ FOTA A VIDEA

Style Setting

Fonts

Layouts

Direction

Template Widths

px  %

px  %