Fragmenty - Fragmenty - Soudcokracie http://www.fragmenty.cz Wed, 24 Jan 2018 07:18:58 +0000 Joomla! - Open Source Content Management cs-cz Bestie zvaná česká justiční mafie přišla o jednu z mnoha hlav http://www.fragmenty.cz/index.php/politika-cr/soudcokracie/item/2021-bestie-zvana-ceska-justicni-mafie-prisla-o-jednu-z-mnoha-hlav http://www.fragmenty.cz/index.php/politika-cr/soudcokracie/item/2021-bestie-zvana-ceska-justicni-mafie-prisla-o-jednu-z-mnoha-hlav Nejen na prezidenta Zemana, ale už i na nepohodlné podnikatele pořádají kavárníci štvanice

Po 1 831 probdělých nocích jí této zrůdě konečně setnula energická energetička Alena Vitásková. Zprošťujícího rozsudku dosáhla 17. ledna 2018 u Vrchního soudu v Olomouci.  V kauze neoprávněně udělených licencí dvěma solárním elektrárnám na Chomutovsku naopak nyní soud po právu potrestal  bývalou vedoucí odboru licencí Michaelu Schneidrovou a majitele solárních elektráren, bratry Zemkovy. Pro běžného občana je nepochopitelné, jak mohl původně krajský soud potrestat bývalou předsedkyni Energetického regulačního úřadu (ERÚ) Alenu Vitáskovou k 8,5 letům vězení a to navíc za čin, který nespáchala.  Málokdo si dokážeme představit jakou hrůzou musela paní Vitásková po dlouhých 5 let procházet, co všechno mohla za ty roky udělat, zatímco je trávila bojem s nemilosrdnou justiční Skylou a Charybnou. To nehovořím o výhrůžkách na její fyzickou likvidaci... Jak je možné, že jeden soud vynese rozsudek ve výši skoro jako nad vrahem a ještě k tomu za skutek, který se nestal!? Za takto nespravedlivý proces by měl první dostat měl nést první krajský soud, respektive soudce, který proces tak odflákl, tvrdý ale opravdu tvrdý postih.  Už jen kvůli tomu, aby lidé začali věřit, že se u soudu dovolají spravedlnosti a že předem rozhodnuté rozsudky na objednávku shora jako v padesátých letech, již nemohou nastat. Jenže to se nestane.  Za to, že se podle soudce ve své práci údajně spletla a měla jiný právní názor na danou věc (což se navíc nestalo), dostala 8,5 let žaláře. Když udělá tento trestní čin státní zástupce, nebo dokonce soudce, tak se téměř nic neděje, protože za právní názor nemohou být soudci ani státní zástupci trestání. Díky tomu si udělali ze slušných lidí, kteří upozorňují na nepravosti systému, lovnou zvěř v oboře. Vraždí je (sice ne doslova, ale o to víc  duševně) vrazi v taláru a státní zástupci lžou, jako když tiskne. A to se neustále chlubí naši politici, že žijeme v právním státě. Jak celá soudní kauza probíhala? Čtěte, stojí to za to:

 

Výsledek obrázku pro foto olser vitásková

 

Jak je možné, že jeden soud vynese rozsudek jako nad vrahem a ještě k tomu za skutek, který se nestal!?

Podle odvolacího soudu se  neprokázalo, že se stal skutek, za který byla stíhána.  Podle obhájce Vitáskové se neprokázalo, že by dala souhlas se zastavením obnovy správního řízení, ve kterém mohli majitelé elektráren zprovozněných těsně před koncem roku 2010 o svou licenci přijít (viz též Jsem nevinná, řekla Vitásková u soudu v kauze solárních elektráren). V případu čelilo obžalobě osm lidí. Schneiderové vrchní soud trest snížil o rok a půl. Snížení trestu dosáhli u odvolacího soudu také majitelé obou elektráren Saša-sun a Zdeněk-sun, bratři Zdeněk mladší a Alexandr Zemkovi. Synové významného uherskohradišťského průmyslníka Zdeňka Zemka si místo 7,5 roku odsedí šest let a devět měsíců. 

Vraťme se nyní poněkud zpět. Alena Vitásková vystudovala fakultu pozemních staveb VUT v Brně. Od roku 1974 pracovala na různých pozicích v Severomoravské plynárenské, a.s., Ostrava, naposledy ve funkci generální ředitelky a místopředsedkyně představenstva. V letech 2001–2003 působila ve společnosti Transgas, a.s. a RWE Transgas, a.s., ve funkci předsedkyně představenstva a generální ředitelky. V období 2004–2007 byla předsedkyní představenstva Pražské teplárenské. Byla prezidentkou Klubu plynárenských podnikatelů. Obdržela titul Manažerka roku 2002; 20. července 2011 byla jmenována předsedkyní Energetického regulačního úřadu (ERÚ) a to s platností od 1. srpna 2011 na funkční období šesti let.

V mládí by ji brali jako modelku všemi deseti, měla však vyšší ambice, ovšem ve snaze vyrovnat se v profesní sféře mužům dopadla v konečné fázi zatím hypoteticky bledě; dnes s Damoklovým mečem nad hlavou v podobě zatím nepravomocného rozsudku 8,5 roku ve vězení ale jasné prokázala, že ne nadarmo se nejenže mužům vyrovnala, ale svojí psychikou jim dala prokazatelné K. O. Tak o tom všem napsala první díl trilogie „Solární baroni – Organizovaný zločin“, který již vyšel.

Před rokem Alena Vitásková poskytla 8. června 2017 rozhovor internetovým novinám Rukojmi.cz:

Výsledek obrázku pro foto olser vitásková

Začněme od počátku; jak to vypadá s Vašim soudem? Kdo momentálně vede na body…?

Na tuto otázku se těžce odpovídá. Vrchní soud v Olomouci může rozhodnout zítra, ale i za rok. V kauze je souzeno devět osob a s tím souvisí i rozsah spisu. Jak jsem již dříve odpovídala, byla jsem přiřazena ke skupině z roku 2010, kdy jsem na ERÚ nepracovala. Téměř vulgární úmysl státního zástupce mě takto přiřadit, nelze jinak než vulgárním nazvat.

Ani soudce Aleš Novotný nesouhlasil s rozdělením kauz. Teprve později mi došlo proč. Rozsudek 8,5 let odnětí svobody, přestože jsem se vůbec ničeho nedopustila, rozšířil státní zástupce Radek Mezlík při odvolání o další navýšení trestu a to 2,5 mil. Kč peněžitou  pokutou, přestože bylo prokázáno, že jsem neměla vůbec žádný prospěch,  a dále zákaz  činnost na deset let, po odpykání trestu. Vzhledem k tomu, že je mi šedesát a mám odpracováno více než 43 let, tak ať si to čtenáři vyhodnotí sami.

K té druhé části otázky se mi odpovídá ještě hůře, než k té první. V takovémto nerovném zápase nelze hodnotit, jaké je skóre. Kdybych se ve své práci spletla, či udělala chybu já (podotýkám, to se nestalo), či měla jiný právní názor na danou věc (což se navíc také nestalo), tak dostanu 8,5 let žaláře. Když udělá trestní čin státní zástupce, nebo dokonce soudce, tak se téměř nic neděje. Výsledek je, že za právní názor nemohou být trestání.

Jako příklad vám uvedu nedávnou kauzu soudce, který byl za úplatky (soudil ve prospěch uplácející strany), odsouzen na 5,5 roku odnětí svobody. To, že byl záhy po nástupu trestu  propuštěn na svobodu, protože soudce, který ho soudil, udělal chybu, tak to nelze ani komentovat. To, že dostal jen 5,5 let, tak se někde komentovalo, že „nebral moc“ snad za kauzu 150 tisíc Kč maximálně. Ale jindy jen láhev whisky. Pokud to má být důvod k tak nízkému trestu, tak se musím znovu ptát: Kde to žijeme? Tak a dost!!

Výsledek obrázku pro foto olšer vitásková

Můžete nám připomenout, proč jste vlastně byla trestně stíhána?

Nejen stíhána, ale i nepravomocně odsouzena. V roce 2010 ERÚ vydal licence dvěma elektrárnám. Obnova řízení byla v roce 2012 podřízenou mého podřízeného zastavena, tj. ve správním řízení na prvním stupni, což předsedkyni úřadu nepřísluší vůbec do procesu zasahovat. Nikdo nesvědčil, ani se neprokázalo,  že bych do procesu zasahovala, či jinak nařizovala, jak se má rozhodnout.

V souladu se správním řádem jsem o něco později, ale v řádných termínech zahájila jako předsedkyně přezkum rozhodnutí podřízené mého podřízeného a to z moci úřední. (podotýkám, že přímý nadřízený pracovnice, zodpovědný za právní agendu úřadu a odbor licencí, který měl určité povinnosti a nekonal, tak ten se může smát až se bude za břicho popadat, ten je pouze v roli ctihodného svědka). Neudělala jsem vůbec žádnou nezákonnost, vůbec nic, co by bylo v rozporu se zákony, či správním řádem. Soudce při hlavním líčení mi nepřipustil ani jediného ze svědků, které jsem navrhovala.

Soudní znalec, který měl údajně počítat škodu, jež ale ve skutečnosti nevznikla, ani vzniknout nemohla, nezpracoval znalecký posudek, podle kterého soudní senát rozhodoval mimo jiné i o výši trestu. Toto potvrdil i další soud, na který jsme se obrátili právě s podnětem na znalecký posudek a na příslušného znalce.  Já to shrnu, byla a jsem stíhána na zakázku, tak se u nás likvidují nepohodlní lidé, a já bezesporu mezi ně patřím.

Ten druhý proces, který leží u soudu, se týká zaměstnání dr. Vesecké v pozici místopředsedkyně pro věci právní. Podotýkám, že ERÚ trvale zápasí s nedostatkem právníků, trvale nám chybí 25 právníků, kdy tyto volné pozice nemůžeme obsadit. O erudovaných právnících ani nehovořím. Jsme rádi i za absolventy škol. Opět si udělají čtenáři obrázek sami, proč represivní složky a justice takto zasahují.

Kdo má zájem destabilizovat činnost ERÚ?

Ale ani to se po všech nátlacích nepovedlo a ERÚ pod mým vedením celých šest let řádně plnil své poslání a chránil spotřebitele a rovné podmínky na energetickém trhu. Činnost našeho úřadu pod mým vedením za období posledních šesti let uspořila našim občanům – spotřebitelům, veřejným financím nemalé částky za povinnou platbu, kterou každý spotřebitel musí platit. Pokud tuto úsporu promítneme pouze na české domácnosti, každé z nich jsme uspořili částku cca 300 tis. Kč, kterou mohou použít ať již už na zajištění bydlení, koupě auta, či studií pro své děti. (Ročně takto každý občan vč. miminek uspoří cca 3 500,-Kč).

Výsledek obrázku pro foto olser vitásková

Alena Vitásková se svým mluvčím přes soudní pře Zdeňkem Jemelíkem a jejich prvním literárním výtvorem  „Na prahu vězení“… Snímek Břetislav Olšer

Údajně jste podala rovněž Vy trestní oznámení na soudce pro zneužití pravomoci úřední osoby, bylo to k něčemu?

Pan soudce Aleš Novotný zneužil svoji pravomoc, když si vybral členy senátu v rozporu se zákony. Porušování zákonů musí platit pro všechny občany stejně, přece není možné, aby v demokratické společnosti měli někteří privilegia. Postupovali jsme v dané věci v souladu se zákony a využili všech právních postupů. Ústavní soud mě neuspokojil svým výrokem, a proto připravujeme žalobu k mezinárodnímu soudu do Štrasburku.

Nedávno jsem požádala dopisem pana nejvyššího státního zástupce Pavla Zemana o sdělení, jak naložil s informací o osobách, které jsem jmenovitě uvedla v souvislosti s dehonestací mé osoby. Výsledek? Předvolání k podání vysvětlení, zda jsem nevyzradila nějaké tajemství. Pokud jsou zlodějny tajemstvím, tak jsem tajemství národu vyzradila, ale to si již dělám legraci.

Stejně tak dopadlo šetření kolem mé fyzické likvidace. Když jsem začala pátrat, jak bylo šetření provedeno, co se zjistilo, kdo stál za údajnou přípravou mé vraždy. Tak prosím nic, nic se nezjistilo, a dokonce se to jako trestní čin nešetřilo, (možná, že byla vypsána za moji likvidaci spíš odměna, než trest) a prošetřit se již nemůže. A víte proč?  Oznamovatel přípravy mé vraždy zemřel. Připadá vám to legrační? Mě ani trochu. Ještě se mě chcete něco zeptat na soudní tahanice…? Tolik povídání s Alenou Vitáskovou před rokem.

Dnes to snad bude už na veselejší notu; dosáhla totiž 17. ledna 2018 zprošťujícího rozsudku u Vrchního soudu v Olomouci:

Očekával jsem již její poněkud optimističtější odpovědi, opak však byl pravdou. Navíc přišly až po týdnu, než se psychicky srovnala a vzpamatovala: "Dobrý večer, posílám odpovědi na Vaše otázky. Nejsem ještě v pořádku, ten šok je obrovský. Děkuji za Vaši podporu po celou dobu, velmi si toho vážím. S přátelským pozdravem Alena Vitásková..." 

Když jsem uslyšel velkou ránu nad Ostravou, myslel jsem, že je to další zemětřesení. V tom mi ale moje paní telefonovala do naší kavárny, že hlásili zprávu o Vašem osvobození; pochopil jsem obrazně, že to Vám spadl obří balvan ze srdce... Váš první pocit satisfakce?

Jsem bez pocitů, bez emocí, jsem prázdná, duševně mrtvá. Nevím, jestli se někdy z toho vzpamatuji. Ten krutý příběh je příliš krutý, než aby vám spadl kámen a bylo vše jako dřív. Nikdy již nebude nic jako dřív. Ani pro mě, ani pro moji rodinu.

O čem se Vám bude dnes v noci zdát po těch letech bezesného spánku?

Těch několik nocí po rozsudku jsem ještě nespala, tak nevím, co se mi bude zdát, až skutečně usnu. Možná, že to samé, co se mi snívalo těch uplynulých 1 831 probdělých nocí, když jsem na pár minut usnula. Strach z toho, jak vás vraždí, vraždí vrazi v taláru,  jak státní zástupce lže, jako když tiskne. Strach z bezmoci, která je všudy přítomna. Strach z mafie…

Jak se vypořádáte se soudcem, kterého jste žalovala?

Nad tím jsem neuvažovala.

Kolik budete požadovat odškodnění za psychickou újmu na zdraví, za Vaší občanské i profesní dehonestaci a ponížení...?

Nad tím jsem rovněž neuvažovala.

Výsledek obrázku pro foto olšer vitásková

Teď by se hodila Vaše pátá knížka, ale ne už jen fabulace, nýbrž jmenovitě o těch všech, kteří Vás podrazili...?

To je dobrý nápad, je to inspirace. Ale již nyní jsem dostala doporučení nevydávat třetí díl Solárních baronů, tak nevím co by bylo s touto knihou. To upozornění bylo velmi přátelské a nemyslím to ironicky. Znělo, ať se podívám, jak dopadl Viewegh.

Nemáte obavy, že Vás budou chtít zase zabít, nyní z pomsty..?

Víte, co je více než 5 let stíhání a další ústrky ze strany státu? Vždyť „svoloč, ZLO, vlastizrádci“ mě již zabili….zabili tisíckrát. Oni si udělali ze slušných lidí, kteří upozorňují na nepravosti systému, lovnou zvěř a to dokonce v oboře.

Měla jste čas sledovat stejnou svoloč, jaká byla kolem Vás a teď se točí kolem prezidenta Zemana, která ho chce zlikvidovat stejně jako to mínili udělat s Vámi?

Nevím, kterou máte na mysli. „Pražskou plivárnu?“, tak ty ubožáky nesleduji. Na to si svého času příliš cením.

Jaká Vás nyní čeká budoucnost?

Ke kartářce nechodím, tak nevím. Snad to ve zdraví přežiju. Protože někteří ze spoluobžalovaných se odvolacího soudu nedožili, zemřeli. Jiní jsou v léčení psychiatrů.  Já nyní zvažuji, zda chci, aby mí vnuci vyrůstali v této společnosti. Zvažuji, zda se nevzdám českého občanství. Já se nechci prát, vyhrávat. Já chci normálně žít a pracovat v právním státě. A toto právní stát rozhodně není.Výsledek obrázku pro foto olser vitáskováOmluvil se Vám někdo?

Myslíte, že zničený život můj a celé mé rodiny je na omluvu? Některá média navíc ještě v mém případě lhala, aby mě ještě více dehonestovala. Ztracený život a čest se nahradit nedají, ničím!!!

Měla jste možnost říct soudu po rozsudku něco od plic..?

Ne. Ani bych té možnosti nevyužila. Pouze jsem soud informovala, že státní zástupce lže. Moje babička by řekla: „lže, jako když tiskne“. A když nás jako malé děti u takových malých lží babička přistihla, tak nám dala po hubě… Škoda, že moje babička nežije, a že nemůže dát lhářům aspoň po hubě.

Uděláte si teď dovolenou dle Vašich představ?

Neudělám, nemám na to sílu.

Děkuji, znovu Vám blahopřeji a držím své palce, nyní paradoxně proto abyste i své vítězství ve zdraví přežila, a aby ti z nestoudné a bezohledné jističní mafie, kteří Vám zničily kus života, za to krutě pykali

http://www.rukojmi.cz/clanky/domaci-politika/5213-ivan-novesky-proces-s-vitaskovou-prekonava-i-procesy-v-padesatych-letech-na-toto-by-si-netroufli-ani-tehdejsi-soudci

http://www.rukojmi.cz/clanky/2453-energicka-energeticka-ma-naslapnuto-do-politiky-ale-take-ma-sanci-na-literarnim-poli-na-nemz-by-si-nemusela-sve-dramaticke-zivotni-epizody-vymyslet-ale-jen-popsat-co-prozila-a-neni-toho-malo

http://www.rukojmi.cz/clanky/2411-rozhovor-drza-holka-chodici-doklad-o-ceske-justicni-mafii-kdyz-byla-odsouzena-na-8-5-roku-do-vezeni-podala-okamzite-na-sveho-soudce-trestni-oznameni-pro-zneuziti-pravomoci-uredniho-cinitele

http://www.rukojmi.cz/clanky/2028-zahajeni-odvolaciho-rizeni-aleny-vitaskove-spol-cast-i-iii¨

http://www.rukojmi.cz/clanky/2035-zahajeni-odvolaciho-rizeni-aleny-vitaskove-spol-cast-iii

Sexy advokátní koncipientka a soulož na ministerském kanapíčku…?

 Izraelské osudy – Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi jako eKniha v elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereaddetail-knihy/izraelske-

]]>
olser.bretislav@seznam.cz (BŘETISLAV OLŠER) SOUDCOKRACIE Sun, 21 Jan 2018 11:10:57 +0000
Bože, ochraňuj naše luhy a háje; o Terézii Holovské, zhrzené do očí bijícím podvodem, ani nemluvě http://www.fragmenty.cz/index.php/politika-cr/soudcokracie/item/2000-boze-ochranuj-nase-luhy-a-haje-o-terezii-holovske-zhrzene-do-oci-bijicim-podvodem-ani-nemluve http://www.fragmenty.cz/index.php/politika-cr/soudcokracie/item/2000-boze-ochranuj-nase-luhy-a-haje-o-terezii-holovske-zhrzene-do-oci-bijicim-podvodem-ani-nemluve Kdo se bude takto dívat na Prahu z oken prezidentské pracovny?

Je legální, že Hannig, Hilšer, Hynek, Kulhánek a Topolánek zůstávají řádně zaregistrovaní jako kandidáti na prezidenta ČR, byť někteří senátoři podpořili dva, anebo dokonce tři z nich? Ústavní soud (ÚS) obdržel zcela logickou stížnost bývalé místostarostky Prahy 8 a podnikatelky Terezie Holovské (55), která už dříve zpochybnila pětici kandidátů na prezidenta s vícenásobnými podpisy; z formálních důvodů však u Nejvyššího správního soudu (NSS) neuspěla.Neúspěšná prezidentská kandidátka Holovská chce po ÚS, aby usnesení soudu NSS z poloviny prosince zrušil, jelikož rozhodl eufemisticky řečeno přímo šalamounsky a vydal ohledně návrhu na zneplatnění kandidatury pětice uchazečů o Hrad dvojí verdikt. Podle něho sice Ministerstvo vnitra zaregistrovalo nesprávně jejich kandidaturu s duplicitními podpisy zákonodárců, ovšem návrh na zneplatnění jejich účasti ve volbě soud odmítl uznat. I sám král Šalamoun by kroutil hlavou nad tím podivným alibistickým rozhodnutím...

 

Bývalá místostarostka Prahy 8 Terezie Holovská (na snímku z 2. listopadu 2017)

Bývalá místostarostka Prahy 8 Terezie Holovská na žádost klubu ODS na svůj post sama rezignovala. Členkou obvodního zastupitelstva však zůstává. Klub ODS jí rezignaci doporučil kvůli její údajné špatné komunikaci s lidmi ve školství, které měla na radnici Prahy 8 na starosti. Holovská celou věc označila za spiknutí a boj o koryta uvnitř ODS…

O prezidentskou funkci se tak může utkat všech devět uchazečů. ZatímJe proto legální, že Hannig, Hilšer, Hynek, Kulhánek a Topolánek zůstávají nadále řádně zaregistrovaní jako kandidáti na prezidenta ČR, byť někteří senátoři podpořili dva, anebo dokonce tři z nich? Opravdu se to tak dle zákona může...? Odborník žasne, laik se diví...

Přestože zmateční soudci zároveň upozornili, že si udělali přehled z novodobých prezidentských voleb a zjistili, že se zatím nestalo, aby jeden poslanec, resp. senátor podpořil současně kandidaturu více lidí. A teď babo raď...

A jaký na to mají právní názor znalci a "znalci" ústavy...?

Jak ČT24 uvedla 13. prosince 2017, podle předsedy NSS Josefa Baxy se můžou domáhat registrace do prezidentských voleb, případně zpochybňovat registraci jiného zaregistrovaného kandidáta buďto navrhující poslanci, navrhující senátoři, nebo také navrhující občan. „Jde o to, že navrhovatelka Terezie Holovská vystupovala v pozici navrhujícího občana a zpochybňovala registraci zmíněných pěti kandidátů. Podstatné pro naše rozhodnutí je, že ona sama se nedomáhala vlastní registrace jako prezidentské kandidátky,“ vysvětlil Baxa.

Zároveň ale poukázal na letitou ústavní praxi, kterou nezpřetrhala ani změna volby z nepřímé na přímou. Nikdy v novodobé české politice nenavrhl jeden zákonodárce více kandidátů na prezidenta. Navíc kdyby neexistovaly žádné limity pro podpisy, mohli by zákonodárci vyslat do boje o Hrad obrovské množství kandidátů. „Ten počet kandidátů by rostl až do neuvěřitelných rozměrů a byli bychom konfrontováni se situací, že bychom tady najednou měli desítky, možná stovky potenciálních kandidátů“ řekl Baxa k názoru ministerstva vnitra, které duplicitu podpisů za problém nepovažuje. Jeden o voze, druhý o koze...

Právě proto o čtrnáct dnů později chce po Ústavním soudu neúspěšná prezidentská kandidátka Holovská, aby usnesení soudu NSS z poloviny prosince tohoto roku zrušil, jelikož vydal ohledně návrhu na zneplatnění kandidatury pětice uchazečů o Hrad dvojí verdikt.

Za vším zmatkem hledej Ministerstvo vnitra ČR

Které přitom v duplicitě některých podpisů před nadcházejícími volbami nevidělo, nebo nechtělo vidět žádný problém, na rozdíl od první přímé volby hlavy státu před čtyřmi roky. Tehdy vnitro jasně uvádělo, že poslanci a senátoři mohou podpořit pouze jednoho kandidáta.

Falešně se projevující soud NSS na jedné straně podnět Holovské odmítl z formálních důvodů, zároveň ale na straně druhé zkritizoval ministerstvo vnitra za nesprávný právní názor a znovu uvedl, že každý poslanec či senátor může podpořit jen jednoho kandidáta, který se bude ucházet o politickou podporu… https://www.novinky.cz/domaci/458930-holovska-napadla-rozhodnuti-o-prezidentskych-kandidatech-u-ustavniho-soudu.html

Kolik kandidátů na prezidenta Česka 2018 tedy asi spláče nad výdělkem u Ústavního soudu? Ministerstvo vnitra však tvrdohlavě zatím trvá na tom, že poslanec či senátor může podpořit víc prezidentských kandidátů. "Ústava ani zákon o volbě prezidenta to nezakazují," řekl paličatě korytem namlsaný náměstek ministra vnitra Petr Mlsna.

Výsledek obrázku pro FOTO mlsna

Ti dva se hledali, až se možná najdou u soudu s OKD – Sobotka a Mlsna…

Podle zmateného náměstka Mlsny je však prý výklad ministerstva vnitra jiný, mele si svou: „Ústava ani zákon o volbě prezidenta republiky nezakazuje, že mohou podepsat jenom jednu kandidátní listinu, z čehož naprosto logicky vyplývá, že stejně jako občan může podepsat kandidátní listinu všem kandidátům, kteří sbírají podpisy občanů, tak se může rozhodnout pro vícero kandidátních listin i poslanec nebo senátor,“ zdůraznil Mlsna, který by nejraději svoji dobře placenou blbost svedl na nedůslednost zákonodárců...

Výsledek obrázku pro olser topolánek peklo

Motal dál páté přes deváté, když dodal, že pokud by zákonodárci při tvorbě norem o prezidentské volbě chtěli, aby mohli podepsat pouze jednu kandidátskou listinu, tak by také museli v zákoně říct, co by se stalo, kdyby ji podepsali více lidem.

„A to zákon vůbec neřeší,“ podotkl Mlsna, o němž platí jeden z Murphyho zákonů: „Každá organizace má určitý počet pracovních míst vyhrazených pro naprosté blbce. Z čehož vyplývá: Když z jednoho místa blbec odejde, je promptně nahrazen jiným…“

Po kariéře zřejmě přesto mlsnému Mlsnovi asi nějak vypadlo z paměti, že před časem to samé Ministerstvo vnitra ČR uzákonilo, že: Týž poslanec nebo senátor může navrhovat v rámci zákonem stanoveného počtu vždy pouze jednoho kandidáta na úřad prezidenta…“

Ústavní právníci to ovšem označují za nesmysl. Podle nich ze zákona jednoznačně plyne přesný opak: jeden zákonodárce, maximálně jeden podpis jednomu z devíti kandidátů na prezidenta ČR… „Výklad ministerstva vnitra odporuje ústavnímu zákonu, který je relativně jednoznačný,“ konstatoval ústavní právník Jan Kysela, ovšem pro jistotu si neodpustil slůvko "relativně"...

„Pokud někdo podá kandidátku, která obsahuje podpisy zčásti stejných zákonodárců, taková kandidátka by nemohla být předmětem hlasování,“ doplnil odborník na ústavní právo Václav Pavlíček. Podle něj není jasné, jakých všech případů se problém týká. To ať rozsoudí až případný soud. Další alibista - já nic, já muzikant; však to nějak dopadne...

Výsledek obrázku pro FOTO wagnerová

„Už když jsem stanovisko ministerstva viděla, pomyslela jsem si, že se nejspíše někdo zbláznil a může někoho udělat hodně nešťastným. Není pochyb o tom, že každý zákonodárce má pouze jeden podpis,“ reagovala někdejší ústavní soudkyně a senátorka Eliška Wagnerová, která byla jediná nesmlouvaná a zásadová...

I podle ní je vysoká hrozba toho, že někdo volby u soudu oprávněně napadne, což se také v případě paní Holovské stalo. Část patologicky zvlčilých zájemců o Hrad přesto uspořádala takřka doslova „hon“ na zákonodárce a jejich autogramy.

Jak to v konečné fázi dopadlo? Někteří z nich podpisy ochotně rozdávali jako herecké hvězdy. Kde by mě napadlo, že ještě koncem prosince 2017 se v české demokracii bude někdo zajímat o fixlování prezidentských kandidátů.

Tak zopakuji svůj nedávný text, podporující paní Holovskou, že například senátor Tomáš Czernin (TOP 09) podpořil nejenom Mirka Topolánka, ale i Pavla Fischera. Stejně se zachoval i jeho kolega Jiří Oberfalzer (ODS) a Leopold Sulovský (za Hnutí Ostravak), který podepsal navíc i Topolánkovu kandidaturu za slib, že jako prezident nedá Dalíkovi milost…

Výsledek obrázku pro FOTO,OLSER MEGAMYŠ TOPOLÁNEK

http://www.rukojmi.cz/clanky/4852-expremier-a-byvaly-predseda-ods-mirek-topolanek-zvany-bella-topolona-aneb-krasna-megamys-chce-byt-prezidentem-sehnal-uz-potrebny-pocet-hlasu-senatoru-dalikovi-pry-milost-neda-ale-treba-vyznamena-bratry-masiny

Inu, komu z oněch devíti kandidátů na prezidenta Česka 2018 zbude za pět minut dvanáct jen pláč a skřípění zubů po jednání Ústavního soudu, když ten přikáže, že pouze jeden senátor mohl podepsat petici pouze jednomu prezidentskému kandidátovi…? A pokud se tak nestane? God Save The Czech Republic…

Bože, ochraňuj naše luhy a háje; o Terézii Holovské, zhrzené do očí bijícím podvodem, ani nemluvě …

Fota: ČTK

http://www.rukojmi.cz/clanky/domaci-politika/3913-rozhovor-internetovych-novin-rukojmi-cz-se-zdenkem-koristkou-59-kdysi-clenem-ods-a-znamym-z-procesu-v-nemz-byl-konfrontovan-s-nabidkou-uplatku-kdyz-shodi-koalicni-vladu

http://www.rukojmi.cz/clanky/2478-masinum-letel-premier-topolanek-az-do-usa-udelovat-medaile-za-sedm-jejich-vrazd-za-smrt-z-rukou-masinu-strazmistru-kasika-a-honzatka-i-ucetniho-rosickeho-prisla-pieta-az-dnes

http://www.rukojmi.cz/clanky/2084-chovanec-prevzal-od-langera-recept-jak-se-zbavit-nepohodlne-osoby-ty-jsi-zlikvidoval-reorganizaci-rozvedcika-randaka-ja-zase-slucovanim-policie-sefa-uooz-slachtu

http://www.rukojmi.cz/clanky/domaci-politika/4852-expremier-a-byvaly-predseda-ods-mirek-topolanek-zvany-bella-topolona-aneb-krasna-megamys-se-rozhodl-kandidovat-na-prezidenta-sehnal-pry-uz-potrebny-pocet-hlasu-senatoru

http://www.rukojmi.cz/clanky/domaci-politika/5150-tajemstvi-luxusnich-nemovitosti-mirka-topolanka-apartman-od-nepruhledne-firmy-a-byt-bez-dane

Izraelské osudy - Tisíc a jedna pravda ve Svaté zemi jako eKniha v elektronickém vydání na eReading.cz: (http://www.ereading.cz/cs/detail-knihy/izraelske-osud

]]>
olser.bretislav@seznam.cz (BŘETISLAV OLŠER) SOUDCOKRACIE Fri, 05 Jan 2018 12:06:23 +0000
ODS předložila sedm důležitých zákonů pro zlepšení života občanů http://www.fragmenty.cz/index.php/politika-cr/soudcokracie/item/1944-ods-predlozila-sedm-dulezitych-zakonu-pro-zlepseni-zivota-obcanu http://www.fragmenty.cz/index.php/politika-cr/soudcokracie/item/1944-ods-predlozila-sedm-dulezitych-zakonu-pro-zlepseni-zivota-obcanu Pan Topolánek skvělou Modrou šanci pouze sliboval, uvede ji pan Fiala konečně do života?

Přestože se ODS ocitla v opozici, chce prosadit společně se Stranou soukromníků ČR sedm důležitých zákonů, které zvýší bezpečnost pro občany České republiky, zajistí zbytečné vyhazování peněz a zjednoduší jim život snížením zbytečné byrokracie. Konkrétně chce zrušit daň z nabytí nemovitosti, zrušení kontrolního hlášení DPH, vrátit povinný souhlas majitele nemovitosti s tím, že si do jeho nemovitosti někdo nahlásí trvalé bydliště,  zrušení EET, odložit povinné e-recepty, prosadit minimální výdaje na obranu ve výši 2 % HDP a také zrušení zákazu prodeje o vybraných svátcích. „Hlasy, které jsme dostali ve volbách, a mandát k naplňování našeho programu bereme jako velký závazek. Nechceme v opozici jen přihlížet a kritizovat, ale i nabízet vlastní řešení problémů. Proto předkládáme první balík celkem sedmi zákonů, které mají zjednodušit život prakticky všem obyvatelům ČR, a to včetně podnikatelů a živnostníků. Většina našich návrhů se týká boje s rostoucí byrokracií, jeden pak naší bezpečnosti - chceme uzákonit zvýšení výdajů na obranu postupně na 2 % HDP. O bezpečnosti nestačí jen mluvit, musíme pro ni i něco dělat," sdělil našemu listu předseda ODS Petra Fiala.  „Společně s ODS jsme dlouhodobě upozorňovali na kontrolní hlášení, které neúměrně zatěžuje všechny plátce DPH a souvisí s ním řada vysokých sankcí a neúměrně krátkých lhůt, proto nyní navrhujeme jeho zrušení. Jsem rád, že spolupráce s ODS pokračuje i po volbách,“ doplnil předseda Strany Soukromníků ČR Petr Bajer.

Předseda poslaneckého klubu ODS Zbyněk Stanjura k tomu dodává: „V nejbližší době opět předložíme zákon o zrušení daně z nabytí nemovitosti. Podle stávající legislativy daň platí kupující, to způsobilo okamžitý nárůst cen nemovitostí o 4 %. Výběr daně je navíc nízký a v situaci, kdy se vlastní bydlení stává nedostupným, přicházíme s návrhem, který lidem zjednoduší přístup k bydlení. Navrhujeme také novelu zákona o evidenci obyvatel, která vrátí povinnost souhlasu majitele nemovitosti s tím, že si do jeho nemovitosti někdo nahlásí trvalé bydliště. V neposlední řadě chceme také odložit povinné e-recepty. Původně dobrý nápad nebyl dotažen do konce a akutně tak hrozí zavírání ordinací a zhoršení dostupnosti lékařů. Tomu chceme zabránit.“ 

První místopředsedkyně ODS Alexandra Udženija uzavřela: V názorech jsme konzistentní a chceme lidem i podnikatelům zjednodušit život, proto opět navrhneme zrušení EET. Zároveň chceme zrušit zákaz prodeje o vybraných svátcích, protože omezuje svobodu podnikání, a navíc způsobuje zmatky, protože lidé neví, kdy můžou, nebo nemůžou jít nakoupit.“

Je jasné, že tyto zákony by velice zpříjemnily občanům život a ušetřily jim i peníze.

Je jenom škoda, že s nimi ODS vystupuje až v opozici. Přestože měla 90 podobných bodů v programu, ve volbách namísto nabídky kvalitního programu pouze útočila na ostatní strany a nedržela se rčení, že dobrá kritika musí ukazovat cestu k nápravě. To kdysi uměla. Neztrácela čas neustálými žabomyšími stesky nad chováním ostatních politiků (vzpomeňme na dnes již běžně používaná slova profesora Klause: "To je mimo mé rozlišovací schopnosti"), ale přicházela s lepšími návrhy než oni a lidé na to slyšeli.

Ostatně volby ukázaly, že naši občané nejsou hloupí, že je jim jedno, jestli někdo z fondů EU přestaví starý pivovar na hnízdo pro čápy či stáj pro koně nebo za ně postaví přebytečnou cyklostezku, ale že chtějí slyšet, kdo jim zajistí bezpečnost před životunebezpečnými hosty paní Merkelové a zbaví je zbytečného Babišova sekýrování neustálými hlášeními o výrobě namísto rozumné práce a podobných nesmyslů jako například EET. Škoda, že si to ODS neuvědomila před volbami. Ale Bůh zaplať, že alespoň v opozici začne konečně svou obnovenou Modrou šanci prosazovat a nabízet ji občanům.

Lidé prostě chtějí žít ve svobodném a především bezpečném státě jako kdysi v devadesátých létech.

Bojí se o své životy cestou v metru či na trzích, chtějí pracovat a netrávit spoustu života nad nesmyslnými hlášeními, které stejně nic nepřinesou. Jako šéfredaktorka časopisu, který je v kontaktu s podnikateli, vím, že nejčastější jejich odpověď na otázku, co by si přáli od ministrů, je, aby jim nemluvili neustále do práce, dali jim klid od nesmyslných hlášení o činnosti, aby mohli tento čas věnovat skutečné práci. Že musejí zbytečně zaměstnávat na neustálá měsíční hlášení právníky a sekretářky místo toho, aby za tyto peníze mohli zaměstnat pracující lidi. Jinak řečeno ODS by měla dělat vše pro to, aby vrátila do naší politiky pravicovou politiku, tržní hospodářství a svobodu namísto neomarxistických módních praktik ostatních parlamentních stran - s výjimkou SPD, která se neomarxismu EU zatím rozhodně nepodbízí, což ocenili občané ve volbách. A také by měla již přestat snít o tom, že současná EU je opravitelná a že občané již nechtějí žít v tak nebezpečném soustátí.  Neměla by si vše nechat vzít panem Okamurou, ale pomoci mu v boji za vystoupení z tohoto nebezpečného uskupení. To je ale na jiný článek. 

]]>
haslingerova@fragmenty.cz (IVANA HASLINGEROVÁ) SOUDCOKRACIE Thu, 30 Nov 2017 10:22:11 +0000
Do naší politiky opět radikálně vstoupila nevolená entita - Ústavní soud http://www.fragmenty.cz/index.php/politika-cr/soudcokracie/item/1815-do-nasi-politiky-opet-radikalne-vstoupila-nevolena-entita-ustavni-soud http://www.fragmenty.cz/index.php/politika-cr/soudcokracie/item/1815-do-nasi-politiky-opet-radikalne-vstoupila-nevolena-entita-ustavni-soud profesor Václav Klaus, prezident ČR v letech 2003-2013
Neměli bychom přehlédnout, že do našich životů a do české politiky v horkém létě roku 2017 opět radikálně vstoupil brněnský Ústavní soud, tato exkluzivní, jmenovaná, nikoli volená entita, jejíž vznik a pravomoci jsou důsledkem lidskoprávní revoluce po II. světové válce. Učinil tak prostřednictvím svého, celou minulost lidského rodu popírajícího, rozhodnutí, které přiznalo rodičovství dítěte dvěma otcům. Nikoli náhodou šlo o import „kalifornské“ a „dánské“ legislativy.

Není to poprvé, kdy náš Ústavní soud nadřadil své rozhodnutí nad postoji českého parlamentu, tohoto – v systému nepřímé demokracie – výlučného reprezentanta lidu naší země. To dlouhodobě kritizujeme a všímáme si toho i v tomto nejnovějším vydání naší speciální publikace Newsletter Plus.

Ústavní soud se rozhodl zasáhnout do českého rodinného práva, přestože na tak závažná společenská témata, jako je rodina, má a musí proběhnout zásadní veřejná debata, která se pak má promítnout do většinového rozhodnutí parlamentu.

Dlouhodobě se prosazující tendence (nikoli jen u nás) nahrazovat prostřednictvím judikátů Ústavního soudu proceduru parlamentní demokracie jsou nepřijatelné. Projevují se jen v systému post-demokracie, která se na Západě tak rychle šíří. V demokratickém systému musí dominovat postoje volených zákonodárců, nikoli aktivismus na nikom nezávislých soudců.

Často se v Čechách v poslední době v souvislosti s podzimními parlamentními volbami mluví o možném ohrožení demokracie, vyhraje-li ta či ona strana. Jsme přesvědčeni, že takové ohrožení nehrozí. Demokracie je ohrožena už dávno a podstatně více téměř bezbřehou a pomýlenou nezávislostí soudců. Proto máme takové porozumění pro pokusy dnešní polské vlády tuto nezávislost omezit.

Publikováno v Newsletteru Plus, srpen 2017.

]]>
tiskove@ods.cz (VÁCLAV KLAUS ml., expert ODS pro oblast školství) SOUDCOKRACIE Fri, 18 Aug 2017 09:46:39 +0000
Vyvolená elita Marvanová si řekla o kšeft zastupovat stát v kauze OKD a já byl proti http://www.fragmenty.cz/index.php/politika-cr/soudcokracie/item/1784-vyvolena-elita-marvanova-si-rekla-o-kseft-zastupovat-stat-v-kauze-okd-a-ja-byl-proti http://www.fragmenty.cz/index.php/politika-cr/soudcokracie/item/1784-vyvolena-elita-marvanova-si-rekla-o-kseft-zastupovat-stat-v-kauze-okd-a-ja-byl-proti Vyvolená elita Marvanová si řekla o kšeft zastupovat stát v kauze OKD a já byl proti

Vzhledem k tomu, že jsem nedal paní Marvanové zakázku zastupovat stát v kauze OKD se mi nyní mstí nehoráznými pomluvami v tisku. Její věty v Parlamentních listech 27. července ohledně toho, že jsem nic neudělal ve věci privatizace OKD kromě toho, že jsem jen (!) přihlásil škodu do trestního řízení jsou klamavé. Především za dobu svého působení na Ministerstvu financí jsem se potkal s dlouhou řadou lidi, kteří nějakým způsobem žádali o pomoc. Sdružení nájemníků bytů OKD nebylo výjimkou. S panem Macháčkem i s doktorkou Marvanovou jako právní zástupkyní jsem se sešel opakovaně a trpělivě jsem jim naslouchal. I tyto diskuze přispěly k tomu, že jsem privatizaci OKD začal otevřené kritizovat, zatímco mí předchůdci, zejména z líhně sociální demokracie, ji oficiálně při šetření Evropskou komisi obhajovali. Už to samo o sobě je jasný důkaz, že mé konání v kauze OKD se z podstaty liší od konání či nekonání mých předchůdců.

 Když už jsem zmínil Evropskou komisi, paní Marvanová mi podsouvá, že jsem ve vztahu k této instituci nic neudělal. Ani to není pravda. Evropskou komisi jsme v záležitosti již dříve podané stížnosti kontaktovali a dostali jsme jasný vzkaz, že bez ohledu na ostatní argumenty Komise hodlá vyčkat výsledku trestního řízení. Úvahy doktorky Marvanové, že není třeba čekat na rozsudek, jsou proto pouhé spekulace. Navíc, z úst advokátky celkem překvapivé. Na rozdíl od ní já se spoléhám na fakta.


 V trestním řízení OKD je ministerstvo jako poškozený ze zákona zastupováno Úřadem pro zastupování státu ve věcech majetkových. Vzhledem k výši uplatňované škody jsem apeloval na to, aby hájení zájmu státu bylo po odborné a personální stránce dostatečně zajištěno stejně jako to, aby ministerstvo poskytlo v této věci maximální součinnost. V trestním řízení jsme po procesní stránce mimořádně aktivní. Urgovali jsme dopracování posudku, urgovali jsme nařízení jednání, kladli otázky na hlavním líčení. Podali jsme písemné a odůvodněné návrhy na důkaz výslechem svědků, a jak známo, soud nám vyhověl, když předvolal premiéra Bohuslava Sobotku. Podle doktorky Marvanové jsem ovšem jen přihlásil škodu. Na doplnění jen zmíním, že když se paní doktorka Marvanová pokusila uplatnit tvrzenou škodu za sdružení nájemníků, soud tento pokus odmítl, protože tak neučinila v zákonné lhůtě.

 V rozhovoru také zaznělo, že jsem nekonal „když se ten, kdo nesplnil smlouvu z privatizace, zbavoval majetku“. Tím je zřejmě míněna změna vlastníka bytového fondu OKD, k níž došlo na podzim 2015. Paní doktorce evidentně uniklo, že ministerstvo financí v té době založilo do řízení o spojování soutěžitelů dvě podání, v nichž jasně deklarovalo svůj nesouhlas s transakcí.

 Přestože doktorka Marvanová tvrdí, že netouží být zvolena, ten rozhovor budí dojem, že jeho jediným účelem je snaha se zviditelnit, která je o paní Marvanové konec konců všeobecně známa. Škoda jen, že v záplavě nepravd, nepodložené kritiky a knížecích rad paní doktorka také neuvedla, že si zcela otevřeně řekla o kšeft, když jako advokátka chtěla stát v kauze OKD zastupovat. Byl jsem od počátku proti dávat to advokátům a dnes jsem za to dvakrát rád. Stojím si za tím, že pod mým vedením udělalo ministerstvo v souvislosti s OKD všechno, co mohlo a co dávalo smysl.

Rád bych také reagoval na slova o tom, že by případné vítězství hnutí ANO znamenal problém pro demokracii. Paní Marvanová patří x let mezi úzkou skupinu nikým nevolených lidí, kteří se však cítí jako vyvolená elita, která se neustále přes nejrůznější výzvy snaží ovlivňovat politiku a veřejný život. Straší lidi různými osobami a subjekty a chce je vodit za ručičku. Lidé však nejsou hloupí a nemusíte je stále poučovat. Sami se ve volbách rozhodnou a naše hnutí rozhodně nechce měnit demokraticky systém v naší zemi. Pouze chceme prosadit efektivnější a rychlejší řízení státu a větší odpovědnost politiků. A to přesně z toho důvodu, aby se mega tunel, jakým bylo OKD, nemohl už opakovat, protože jedině v naší zemi je možné, že člověk odpovědný za takovou zlodějnu za sto miliard se může stát premiérem.

 Pozn. redakce: Současné předvolební útoky na pana Babiše začínají připomínat štvanici, kterou kdysi vedly politické nuly v čele s Miroslavem Kalouskem na Václava Klause s jeho neexistující vilou ve Švýcarsku. O podpásovém Sarajevském atentátu tehdejšího Hradu nemluvě.  Co na tom, že to všechno nebyla pravda. Hlavně, že se o tom mluvilo před volbami a lidi to brali vážně. Po volbách se na to zapomene. Nyní vzbuzuje vážné otázky,  proč od roku 2015 nejsou schopni politici nic Andreji Babišovi  s Čapím hnízdem dokázat a nyní najednou taková rychlost... Je to prostě trapné a proto poskytujeme prostor pro jeho obranu. Vážné otázky vzbuzuje i to, proč policie nepostupovala obvyklým postupem, kdy své poznatky předá státnímu zástupci a ten teprve rozhoduje, zda jsou natolik dostačující, aby mohly být předány k soudnímu procesu. Proč policie tentokrát svá zjištění se státním zástupcem nekonzultovala a informovala ho o tom až tehdy, když již nemohl zasáhnout.  Proč se státní zástupce Jaroslav Šaroch, který případ Čapího hnízda dozoruje, o záměru policie dozvěděl až při odeslání dopisu Parlamentu vyšetřovatelů v čele s  s Pavlem Nevtípilem. Vše vypadá jako nestandardní sólový krok policie, který není běžný. Hospodářským novinám to potvrdil i mluvčí Unie státních zástupců Jan Lat, který potvrzuje, že není běžné, aby policie podobný zásadní krok neprobrala dopředu s dozorovým státním zástupcem. "Je to záhodné vzhledem k tomu, že státní zástupce vykonává dozor nad případem. A je to on, kdo může dávat pokyny, které je policie nucena respektovat."  Další otázkou je, že Čapí hnízdo je již přes 9 let stará stavba a nikdo z tehdejších politiků ani policie si za ta léta ničeho nevšiml až do vstupu pana Babiše v roce 2015 do politiky a i to nakonec šlo k ledu. Nehledě k tomu, že už za rok je vše promlčeno a do té doby se při rychlosti našich soudů nic nerozhodne. Kolik asi podobných staveb ušlo policii u podnikatelů bez politických ambicí?! Takže pokud se okamžitě nevysvětlí důvěryhodně lidem, co vedlo policii k takové akci, bude celá kauza působit na voliče jako klasický předvolební humbuk a policie by se měla očistit od těch, kteří tyto kauzy provokují. Ivana Haslingerová, šéfredaktorka revue Fragmenty

]]>
SOUDCOKRACIE Fri, 11 Aug 2017 16:07:21 +0000
Zemanova milost pro Kajínka; nic ale o Havlovi, Čáslavské a spol… http://www.fragmenty.cz/index.php/politika-cr/soudcokracie/item/1695-zemanova-milost-pro-kajinka-nic-ale-o-havlovi-caslavske-a-spol http://www.fragmenty.cz/index.php/politika-cr/soudcokracie/item/1695-zemanova-milost-pro-kajinka-nic-ale-o-havlovi-caslavske-a-spol Prezident Zeman

Současný zběsilý hon na prezidenta Miloše Zemana nemá obdoby (připomíná hon Havlistů na Václava Klause vrcholící sarajevským atentátem-pozn. redakce), jeho političtí sokové už jsou z toho na nervy a chovají se nestoudně až zločinecky. Ještě dlouho si budou naši potomci ukazovat psychické zkraty premiéra Soboty, když napřed šokoval svojí demisí, aby se dokonale ztrapnil jejím následným odvoláním a dalšími politickými kotrmelci... Prezident Zeman si ho za to i za jeho zradu z roku 2003 náležitě vychutnal na Pražském hradu a Sobotka jako zraněný kůň ve své smrtelné křeči spolu s českými poskoky kolem sebe kope z posledních sil, když na hnutí ANO nyní ztrácí cca 20 procent... "Řada ústavních právníků píše o tom, že jestliže podá demisi premiér, padá celá vláda. Zní to naprosto samozřejmě, ve skutečnosti platí něco jiného. V případě demise premiéra padá celá vláda pouze tehdy, jestliže o tom tato vláda hlasuje,“ prohlásil včera Zeman. Podle něj je podstatné a z vůči ústavě chybné, že vláda Bohuslava Sobotky (ČSSD) o demisi nehlasovala. „V tomto případě vám nabídnu materiál parlamentního institutu, který obsahuje výklad ústavy v případě demise vlády, kde profesoři Pavlíček a Hřebejk říkají, že pokud vláda nehlasovala o své demisi, pak platí pouze demise premiéra,“ řekl prezident. Ústavní právník Václav Pavlíček však má najednou ve své mysli účelovou tmu a říká: „Já si to nepamatuji, to bylo zřejmě z roku 1996, musel bych si to ověřit. Ale od té doby jsem v učebnicích říkal zcela jistě, že demise předsedy vlády je demisí celé vlády,“ sdělil, čímž potvrdil rčení, že  hlupák může měnit svůj názor; otázkou je, zdali též ústavní právník v  případu české ústavy, jak to právě prof. Pavlíček činí…

Nyní když pan Babiš odstoupil a lidi začala již kauza Babiš nudit již zase česká novinářsko-politická svoloč kuje pikle o milosti pro 23 let vězněného Kajínka aniž se sebeméně zmiňuje o Havlově milosti pro vraha otce synua paní Čáslavské a spol… Nic o tom, že je to jen promile milostí, které udělili jeho předchůdci. Prezident Václav Klaus udělil během desetiletého úřadování na Pražském hradě individuální milost (ať už se jednalo o prominutí či změnu trestu nebo zastavení trestního stíhání) celkem 412 lidem. Jeho předchůdce Václav Havel jako český prezident uděloval během svých dvou funkčních období zhruba dvojnásobný počet milostí: 415 v letech 1993 až 1997, 445 pak mezi roky 1998 až 2002. Nejvíce lidí Havel omilostnil v letech 1995 (107) a 2000 (105). Dalších více než 1000 milostí Václav Havel udělil jako prezident federální, celkem jeho prezidentský pardon dostalo podle dostupných údajů 1948 lidí... Ne šest, ale skoro dva tisíce...

Oba prezidenti ČR také vyhlásili amnestie, Václav Klaus jen jednou, Havel dvakrát. Po Klausově amnestii, vyhlášené ke 20. výročí vzniku České republiky, z věznic vyšlo přes 6400 lidí. Dalším asi 20.000 se vymazaly podmínky nebo tresty veřejně prospěšných prací, také byla zastavena řada případů trestního stíhání. Havel jako český prezident vyhlásil amnestie vždy na začátku funkčního období. Po jeho první amnestii, kterou vyhlásil už v roce 1990, bylo v celém Československu propuštěno 23.260 lidí, z toho na území ČR 11.602 osob... V roce 1993 bylo propuštěno z věznic dalších asi 130 a o pět let později ještě 955 lidí...

Zločinné spiknutí proti Miloši Zemanovi přetrvává už z doby jeho kandidování na prezidenta Česka před pěti roky. Dojemné bylo vystoupení Věry Čáslavské při závěrečném duelu prezidentských kandidátů, kdy se snažila moralizovat Miloše Zemana, že byl v KSČ. Jako by ale sama zapomněla, že právě ona darovala svoji olympijskou medaili generálnímu tajemníkovi KSČ…

 

Snímek Čáslavské s generálním tajemníkem ÚV KSČ Dubčekem; dala mu polibek a jako olympijská vítězka mu darovala svoji medaili

Je to přesně skoro čtvrt století od tragédie, kdy v noci z 6. na 7. srpna 1993 Josefu Odložilovi způsobil smrtelné zranění jeho syn Martin.

Syn jeho krve, jenž se narodil jeho první manželce, gymnastce Věře Čáslavské. Byl mu za tuto otcovraždu uložen nepodmíněný čtyřletý trest, avšak ještě před jeho nástupem dostal prezidentskou milost Václava Havla.

Je třeba dodat, že počátkem 90. let působila Čáslavská jako Havlova poradkyně. Měla na starost školství, zdravotnictví, mládež, tělovýchovu, sociální problematiku a věci všeobecného charakteru. Zároveň byla jako nositelka sedmi zlatých olympijských medailí v gymnastice předsedkyní Českého olympijského výboru. Na náhrobní kámen Josefa Odložila je vytesán v žule nápis: „Ten komu jsi život s láskou dal, on ti ten tvůj krutě vzal“.

Tím, kdo onen život vzal, byl syn Martin Odložil, který provozoval sedm let bojové sporty. V ten tragický den 6. srpna 1993 na diskotéce v restauraci U Cimbury v Bělé pod Pradědem si ho syn všiml a nechal mu zahrát písničku od skinheadské skupiny Zelené mozky, která zesměšňuje a uráží armádu. Poté asi půl hodiny po půlnoci mu rozbil venku zaparkované auto a následně ho udeřil v hádce pěstí do obličeje tak silně, že ten upadl na temeno hlavy a na následky svého zranění po 35 dnech hlubokého bezvědomí zemřel…

Martin Odložil byl uznán vinným trestným činem ublížení na zdraví (§ 221 odst.l, odst. 4. tr žák.) a byl mu uložen nepodmíněný trest odnětí svobody v délce čtyř let ve věznici s ostrahou. Načež mu Havel udělil výše zmíněnou milost...

„Zabil jsem svého otce a maminku dostal do blázince. Myslím, že být někde, kde bych se nemusel dívat na následky svých činů a třeba si mohl namluvit, že jsem si trest vězením vybral, by pro mne bylo nejspíš jednodušší. Nechtěl jsem zabít svého otce a ani jej jakkoli zranit, nepoužil jsem žádnou zbraň,“ vyznal se pro další díl seriálu LN Pohnuté osudy.

Milost udělil prezident Havel také Radomíru Šimůnkovi, jenž byl československý reprezentant v cyklokrosu a zavinil v roce 1992 dopravní nehodu v opilosti, při které přišli o život tři lidé. Za to byl odsouzen na 18 měsíců do vězení. Po pěti měsících výkonu trestu (během něhož mohl trénovat na veřejných místech) mu Václav Havel udělil milost a Šimůnek byl z vězení propuštěn.

Marta Chadimová  

Marta Chadimová... Foto: čtk 

Další milost čekala na jinou blízkou Havlovu přítelkyni. Byla jí disidentka Marta Chadimová, co čelila od roku 1992 obvinění, že zfalšovala listiny o vlastnictví části majetku premonstrátského kláštera v Praze na Strahově; šlo o majetek za cca 40 milionů korun. V roce 1995 dostala v důsledku zhoršujícího se zdravotního stavu milost, kterou odmítla. Soud jí však už nemůže uložit trest, i kdyby ji uznal vinnou. Václav Havel za udělení milosti čelil ostré kritice pro podezření z protekce.

Nemůžu zde opomenout ani prezidentskou milost pro mého spolužáka Petra Cibulku. Hanobení prezidenta Václava Havla se podle vyšetřovatelů dopustil dle magnetofonové nahrávky během jednání Městského soudu v Praze dne 14. prosince 1993, kdy ho vulgárně urážel slovy: „Vašku, jsi prase, jsi prase, jsi hovado!“. Za hanobení prezidenta republiky mohl být odsouzen až k dvouletém vězení.

Z trestného činu hanobení republiky však bylo nejprve od 19. května 1994 vypuštěno hanobení státních orgánů a od 1. ledna 1998 byl tento trestný čin zrušen definitivně.

Inu, kdo chce Zemana bít, vždycky si nějakou tu opileckou hůl z pozůstalosti Václava Havla nejde. Zatím se vše odehrává v rovině "čestného pražsko-kavárenského podrazáctví", když je současná hlava státu mimo republiku. Vše nejdůležitější, tedy konec ve smrtelné křeči kolem sebe kopajícího koně Sobotky, nastane (doufejme) po podzimních volbách... http://www.rukojmi.cz/clanky/3557-otevreny-dopis-bohuslavu-sobotkovi-premieru-ceska-a-cerstve-zvolenemu-predsedovi-cssd

http://www.rukojmi.cz/clanky/3899-milost-kajinkovi-dobre-nebo-spatne

http://www.rukojmi.cz/clanky/3902-co-ucinil-premier-sobotka-pro-to-aby-nemelo-cesko-jen-drobky-z-nove-hedvabne-stezky-svym-lhanim-a-odporem-vuci-ceste-prezidenta-zemana-do-ciny-na-summit-na-toto-tema-nam-udelal-jen-ostudu

http://www.rukojmi.cz/clanky/3888-svetovi-politici-stoji-frontu-na-prijeti-v-cine-jen-cesti-zamindrakovani-trpaslici-chovanec-a-zaoralek-delaji-ofuky-a-odmitnou-cestu-do-nejbohatsi-zeme-planety-aby-mohli-doma-chystat-za-zady-prezidenta-zemana-cesky-majdan

http://www.rukojmi.cz/clanky/3898-tento-clanek-venuji-jirimu-kajinkovi-mozna-pro-neho-brzy-uz-jen-jako-krutou-vzpominku-jak-jsem-videl-veznici-mirov-z-opacne-strany-nez-on-rotace-kadru-aneb-jak-se-zlocinec-vratil-na-misto-cinu

http://www.rukojmi.cz/clanky/2296-sleduji-olympijskou-atletiku-v-riu-tesim-se-na-patnactistovkare-a-myslim-na-josefa-odlozila-take-by-se-dival-urcite-by-byl-mezi-pozvanymi-v-i-p-hosty-kdyby-ho-nepripravil-o-zivot-jeho-vlastni-syn

 

]]>
olser.bretislav@seznam.cz (BŘETISLAV OLŠER) SOUDCOKRACIE Mon, 15 May 2017 16:07:31 +0000
Politický a justiční Kocourkov http://www.fragmenty.cz/index.php/politika-cr/soudcokracie/item/1651-politicky-a-justicni-kocourkov http://www.fragmenty.cz/index.php/politika-cr/soudcokracie/item/1651-politicky-a-justicni-kocourkov Petr Štěpánek, někdejší člen RRTV

Aneb faktografie odvolání RRTV v roce 2003 a následných soudů: Právě dnes 1. dubna je to 14 let, co Špidlova vládní koalice nezákonně odvolala Radu pro rozhlasové a televizní vysílání. Přestože nezákonně odvolaní členové rady všechny soudy následně vyhráli, kauza stále ještě není u konce. Pokud vás to zajímá, přečtěte si faktografii tohoto příběhu. Je to ovšem dosti tragikomické čtení.

 1) Návrh na odvolání

Návrh na odvolání Rady pro rozhlasové a televizní vysílání (RRTV) Poslanecká sněmovna odhlasovala na své 13. schůzi konané dne 2. dubna 2003. Usnesení Poslanecké sněmovny ze 13. schůze 2. dubna 2003 k návrhu na odvolání členů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání: Poslanecká sněmovna navrhuje předsedovi vlády, aby neprodleně odvolal Radu pro rozhlasové a televizní vysílání z důvodu opakovaného závažného neplnění povinností uvedených v § 5 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání. Lubomír Zaorálek v. r., předseda Poslanecké sněmovny

2) Hlasování poslanců

Ze 179 hlasujících poslanců bylo 90 pro, 87 proti. Pro hlasovali všichni přítomní poslanci tehdejší vládní koalice (ČSSD, KDU-ČSL a US-DEU), proti všichni poslanci z opozičních stran ODS a KSČM. Usnesení prošlo o jeden hlas.

3) Porušení Jednacího řádu

V jednacím bodu nazvaném „Návrh na odvolání členů Rady pro rozhlasové a televizní vysílání“ Sněmovna navrhla odvolání Rady jako celku. Místo aby Sněmovna postupovala podle § 7 odst. 7 zákona 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání, který upravuje odvolání člena RRTV (pak by ovšem o členech rady musela hlasovat jednotlivě), postupovala podle § 6 odst. 3, který upravuje, za jakých okolností lze odvolat Radu jako celek. Vyplývá to z textu přijatého usnesení. Sněmovna tak de facto přijala usnesení k jinému jednacímu bodu, než ke kterému byla svolána její mimořádná schůze. Poslanecká sněmovna tím porušila zákon, respektive svůj Jednací řád.

Znění § 6 odst. 3 zák. 231/2001 Sb.:

Poslanecká sněmovna může předsedovi vlády navrhnout odvolání Rady, neplní-li Rada opakovaně závažným způsobem povinnosti uvedené v § 5 a v odstavcích 1 a 2 nebo pokud opětovně neschválí pro závažné nedostatky výroční zprávu.

Znění § 7 odst. 7 zák. 231/2001 Sb.:

Poslanecká sněmovna může navrhnout předsedovi vlády odvolání člena Rady z funkce z těchto důvodů:

a) nevykonává-li řádně svoji funkci,

b) nesplňuje-li podmínky pro výkon funkce uvedené v tomto zákoně,

c) dopustil-li se takového jednání, které zpochybňuje jeho nestrannost, nezávislost nebo nestrannost Rady.

4) Neexistence důvodů pro odvolání

Usnesení Sněmovny členy RRTV obviňuje z „opakovaného závažného neplnění povinností uvedených v § 5 zákona č. 231/2001 Sb., o provozování rozhlasového a televizního vysílání“. Toto tvrzení je ovšem v rozporu se skutečností. Poslanecká sněmovna totiž schválila všechny předchozí výroční zprávy RRTV a ani v období mezi schválením poslední předcházející výroční zprávy a dnem 2. dubna 2003, kdy Sněmovna navrhla odvolání Rady, ani Sněmovna jako celek ani žádný její orgán nepřijaly žádné usnesení, které by konstatovalo jakékoli neplnění povinností RRTV, natož pak opakované. Vyplývá z toho, že žádné faktické důvody, které by Sněmovnu opravňovaly navrhnout odvolání jednotlivých členů Rady ani Rady jako celku, neexistovaly.

5) Záminka pro odvolání

Ze stenozápisu schůze Sněmovny je zřejmé, že k návrhu na odvolání RRTV došlo ve zjevné souvislosti s prohranou arbitráží České republiky se společností CME. Z řady diskusních příspěvků tehdejších vládních poslanců vyplývá, že Radu vinili z prohrané arbitráže, respektive škody více než 10 miliard korun.

Teprve následně (21. května 2003) Poslanecká sněmovna zřídila Vyšetřovací komisi pro zjištění skutečností v souvislosti s arbitrážním řízením ve věci CME versus Česká republika. Jak ovšem vyplývá ze Zprávy vyšetřovací komise, vyšetřovací komise žádné zavinění ze strany RRTV nezjistila.

Zprávu vyšetřovací komise Poslanecká sněmovna schválila na své 41. schůzi dne 16. února 2005. Došlo tak k paradoxní situaci, že ta samá Sněmovna, která ve zjevné souvislosti s prohranou arbitráží odvolání RRTV navrhla, o dva roky později členy odvolané Rady v té samé věci prakticky vyvinila.

6) Formální odvolání a jeho zrušení

Na základě návrhu Poslanecké sněmovny členy RRTV formálně odvolal předseda vlády Vladimír Špidla, když jim individuálně rozeslal příslušné dopisy. Tato odvolání však vůbec neobsahovala jakékoli zdůvodnění. V květnu 2007 soud Špidlova odvolání pro jejich nezákonnost zrušil.

7) Fischerova stopa

Následovala žaloba na náhradu škody vyčíslená jako součet nevyplacených mezd do konce mandátů. S tou si ovšem další z premiérů Jan Fischer poradil jednoduše: zkrátka nás v roce 2009 znovu odvolal. Z funkcí, ve kterých jsme už nebyli, neb nám v mezidobí šestiletý mandát doběhl. Také tuhle politickou prasárnu č. 2 soud následně zrušil. Na to jsme si ovšem museli počkat další tři roky.

8) Dokonalý Kocourkov

Na tomto odvolání č. 2 je pozoruhodné, přesněji spíše kocourkovsky tragikomické, že mezi odvolanými byl i JUDr. Pavel Foltán, kterého ten samý Fischer 14 dní před tímto odvoláním č. 2 sám znovu členem RRTV jmenoval. Foltána ovšem Fischer neodvolal z mandátu, který právě vykonával, nýbrž z mandátu, který mu už mezitím doběhl.

Následně se povedený předseda vlády Fischer rozhodl, že se téhle patálie zbaví úplně, pročež ji přehrál na ministerstvo kultury. Ani tam se ovšem neohřála, neb ministerstvo ji pro změnu přepinklo na Radu pro rozhlasové a televizní vysílání. Nelíbilo se to nám žalobcům, ani RRTV. Nicméně byl to opět soud, kdo rozhodl, že je to tak v pořádku.

Pro kolegu Foltána to mělo rázem ten dopad, že – aniž to sám jakkoli zapříčinil – rázem se ocitl na obou stranách soudního sporu. Jako člen odvolané rady se soudil se stávající radou, ve které znovu zasedal. Tohle nevymyslíš!

9) 30 milionů škody

Obvodní soud pro Prahu 1 rozsudkem ze dne 25. 3. 2015 vyhověl žalobě bývalých členů Rady pro vysílání o náhradu škody v plném rozsahu. Stát má šestici nezákonně odvolaných radních vyplatit ušlé platy v souhrnné výši cca 15 milionů korun plus úroky, které činí přibližně dalších 10 milionů plus veškeré soudní výlohy. Souhrnná škoda, kterou svým nezákonným jednáním Špidla a spol. způsobili, činí cca 30 milionů korun.

10) Současnost

Stát, respektive současná Rada pro vysílání se odvolala. A Městský soud v Praze předchozí rozsudek zrušil. Zároveň ovšem potvrdil, že naše žaloba je oprávněná, že jsme skutečně byli poškozeni a že máme nárok na odškodnění, nicméně máme se ho prý domáhat v rámci pracovního práva, nikoli cestou správního soudnictví. To je ovšem opět pozoruhodné, neboť ten, kdo nás úplně na prvopočátku nasměroval do správního soudnictví, nebyl nikdo jiný než soud. Zajímavé!

Proti tomuto rozhodnutí jsme podali dovolání k Nejvyššímu soudu. Právě dnes, tj. 2. dubna 2017, od našeho nezákonného odvolání uplynulo 14 let.

Vítejte v České republice!

Petr Štěpánek, 2. 4. 2017, www.petrstepanek.cz

]]>
pancir@fragmenty.cz (Super User) SOUDCOKRACIE Tue, 04 Apr 2017 06:34:32 +0000
Nepodrobím se rozsudku českého Nera, nejsem Seneca http://www.fragmenty.cz/index.php/politika-cr/soudcokracie/item/1608-nepodrobim-se-rozsudku-ceskeho-nera-nejsem-seneca http://www.fragmenty.cz/index.php/politika-cr/soudcokracie/item/1608-nepodrobim-se-rozsudku-ceskeho-nera-nejsem-seneca Yekta Uzunoglu

Nečestný lev se dvakrát popere. Taková je kurdská moudrost, která prošla stovkami let životních zkušeností, zkušeností s lidským kodexem, který se do té moudrosti promítl. Vím, že ani toto přísloví, ale ani jiná lidská moudrost nezmění nic ve společnosti, která se morálně rozkládá, která už dokonce zahnívá. Píši to jen proto, aby někdo možná, snad v případě, že se ta civilizace s nadlidskou "objektivně" myslící silou zotaví, tak potom aby se pak lidé dozvěděli, že na to často a marně upozorňoval jakýsi Kurd v zemi, kterou vnímal jako svůj druhý domov, jakýsi Kurd upozorňoval na základní lidský kodex, ale vždy marně. Jsem normálně uvazující člověk, který měl subjektivní, emocionální pocit, že žije v právním statě, pro jehož zájmy jsem jako vděčný Kurd ke své hostitelské zemi dělal vše, co bylo v mých možnostech a myslím, že jsem dělal víc, než kdejaký rodilý občan ČR. Přesto jsem byl z čistého nebe s dalšími nevinnými Kurdy dne 13.09.1994 zatčen. Ale již tehdy, v období přetransformovaní české společnosti z totality do zločineckého vyrabování všeho, co český národ desítky let budoval, byl i tento hrubý zásah do života čtyř nevinných Kurdů, to jest příslušníků pronásledovaného národa, vnímán jako "běžná" rutinní záležitost, rutina "divokého kapitalismu ".

Toto smrtelné tažení vůči mé osobě a dalším třem nevinným Kurdům nastartoval úřad dnes již plk. JUDr. Václava Kučery v součinnosti státních zástupců, kteří těmto policistům umožnili, aby si mohli jít před Vánoci v pracovní době nakupovat, pro NĚ ničím nerušenými Vánoci, či aby mohli v práci vesele nachlastat (případ JUDr. Stanislavy Špirkové)…. A soudci? Ti spíše dbali na to, jak v postupovat v kariéře, jak si rychle koupit nějaké západní auto či strávit dovolenou někde pro ně v exotické krajině, neměli sebemenší zájem na nějakém „směšném“ pojmu panství práva, ale na tom, aby nějakého policejního činitele nepostavili proti sobě! On by jim totiž mohl házet klacky pod nohy na jejich cestě vzhůru či zkazit uskutečnění jejich tak vytoužených snů.


13 let jsem bojoval všemi dostupnými prostředky jako jedinec, jako cizinec, proti té zločinecké bandě nesoucí státní odznak a tvářící se jako úřední osoby státu. Nakonec jsem je v české bezprávní džungli porazil a dokázal jsem, že práva přece jen lze dosáhnout!

Ano, jeden ze spoluobviněných v mladém věku přisel o život na následky nezákonného uvěznění, druhý se zbláznil a dodnes se nachází v rukou psychiatrů a čtvrtý je tak traumatizován, že neopouští ostrov, kde žije od doby svého propuštění z vazby. Můj dům byl podpálen, tam, kde jsem měl svůj archiv, já jsem zázrakem přežil. Systematicky byla poškozována moje auta, můj dům byl vykraden, a to opakovaně. To jsou jen zlomky teroristických útoků na moji osobu a na můj majetek, přinejmenším tolerovaných českým státem.

Přesto jsem se nevzdal a porazil jsem hydru prorostlou do všech stran a do všech pater. Víc než 160 nejvýznamnějších osobností se mnou drželo hladovku, včetně Václava Havla. Stovky významných lidí z celé Evropy podepsali dopis "Žalujeme", mezi signatáři byl i Zdeněk Svěrák či Karel Schwarzenberg. Stovky činitelů se mně veřejně omluvili, včetně Milana Uhdeho, či předsedy KSČM Dr. Filipa, nebo Jana Ruml, Jana Kalvody. Stát mne odškodnil a to údajně nejvyšší částkou v dějinách české justice.

Naivně jsem si myslel, že ten lev pochopil, že bitvu se mnou prohrál a jako čestný se podruhé nebude prát

Ale on není čestný ani nikdy nebyl a ani nezná význam toho ušlechtilého výrazu. Před pěti lety zahájil opět úřady spadající pod Václava Kučeru další smrtelné tažení proti mně, ale tenkráte měli ve svých rukách moji psychicky narušenou ženu a moji nezletilou dceru. Počítali s mým už pokročilým věkem a s biologicky sníženým výkonem. Tak se mohli na svých schůzkách po hospodách dostávat do stavu orgasmu, jak mně například v jejich přítomnosti fyzicky napadla manželka, nebo jak pro mě vytvořili bariéru, že jsem se nemohl dostat ke svému neviňátku, nemohl jsem se jí alespoň dotknout... Biologický orgasmus nikde nejspíš nedosáhnou, tak si našli kompenzační mechanizmus v krutém masochistickém aktu se stáním odznakem a se služební pistolí, tak se mohli vyžívat na občanech a k tomu ještě na ně čekala odměna za každý zadavatelem objednaný orgasmus….

Už pátým rokem vedu s tím nečestným lvem druhou bitvu, kde mají jako rukojmí moje neviňátko. Jestli stvořitel je a on je i teď nade mnou, nenechá moje neviňátko mezi surovými zuby těchto zrůd z rodu krokodýlů žeroucích svá vlastní mláďata.

A to vše se odehrává v zemi, která sama sebe vnímá jako srdce evropské civilizace, a v této souvislosti se táži, když srdce je již tak shnilé, jak vypadají další části toho organismu….. Již 23 let bojuji proti té hydře, proti nečestnému lvu, bojuji s jejich pravidly a doufám, že já nebudu muset nastavit pravidla Kurdů dle kodexu čestného důstojného nikdy nezlomeného kurdského národa, jehož krev putuje v mých žilách, v mé duši.

Již v záři 1995, to jest po roce mého umístění mezi masové vrahy v tzv. bezpečnostní cele České republiky, jsem napsal tehdejšímu prezidentovi Václavu Havlovi dopis, kde jsem mu sdělil: "I kdyby mně zabili – o což se již několikrát zkusili - nic nezmůžou, Kurdům jen přibude další mučedník. Nejsem produktem nějaké římské kultury, abych se podrobil k rozsudku nějakého českého Nera. Nejsem Seneca!" Toto jsem Václavu Havlovi připomněl i při převzetí Ceny Františka Kriegla v pražském Klementinu a totéž opakuji dnes znovu.

Patrně své city a názory vyjadřuji příliš kultivovaně a neprávem očekávám, že mi příslušnici této subkultury budou rozumět.

Já právo svého dítěte ani své právo otce nevzdávám a učiním vše, aby ta hydra pochopila s kým má čest a to už i v zájmu samotného panství práva v Českých zemích!
 
]]>
SOUDCOKRACIE Sat, 04 Mar 2017 12:22:15 +0000
Má prezidentské veto smysl, když bývá stejně přehlasováno? http://www.fragmenty.cz/index.php/politika-cr/soudcokracie/item/1592-ma-prezidentske-veto-smysl-kdyz-byva-stejne-prehlasovano http://www.fragmenty.cz/index.php/politika-cr/soudcokracie/item/1592-ma-prezidentske-veto-smysl-kdyz-byva-stejne-prehlasovano Ladislav Jakl
Prezident republiky vrátí zákon. Možná tak jeden ze dvaceti. A Poslanecká sněmovna toho „veto“ přehlasuje. Asi tak devatenáct ze dvaceti vrácených. Má to cenu? Veto prezidenta republiky je jednou ze zásadních pravomocí hlavy našeho státu. K výkonu této pravomoci není třeba kontrasignace předsedou vlády a jde tak o tzv. pravomoc absolutní. Je zakotvena v článku 50 Ústavy České republiky. Podle české ústavy prezident republiky skutečné absolutní právo veta nemá. Nemá však u nás ani šanci vetovat či uplatnit výhrady třeba jen k vybraným pasážím zákonů. Může pouze zákon, doručený Poslaneckou sněmovnou po schválení i v Senátu, Poslanecké sněmovně vrátit zpět a pomocí formulování svých výhrad se pokusit přesvědčit poslance, aby se nad zákonem ještě jednou zamysleli a popřípadě jeho cestu legislativním procesem ukončili. Nejde tedy o právo veta v čistém slova smyslu ale tzv. suspenzivní veto, které není v rámci legislativního procesu konečným a nezvratitelným aktem. Vetem tento krok u nás nazýváme spíše ze zvyku, z tradice.
Poslanecká sněmovna má v tomto procesu naprosto dominantní postavení. Pokud jí Senát vrátí zákon s pozměňovacími návrhy, popřípadě pokud se zákonem odmítne vyslovit souhlas, postačí poslancům většina pouhého jednoho hlasu (tedy 101), aby Senát přehlasovala. A stejná minimální většina postačí, aby protlačila zákon i navzdory prezidentskému „vetu“. Ba dokonce většina jediného hlasu postačí k přečíslení negativního postoje Senátu i prezidenta dohromady.

Zdálo by se tedy, že je institut vrácení zákona jen zbytečnou formalitou. Ale není. Je součástí demokratické diskuse o podobě naší legislativy a o trendech jejího vývoje. Postoj (jakéhokoli) prezidenta může být (včetně zdůvodnění takového postoje) reflektován veřejností, odbornou obcí i politickou scénou. A může tedy ovlivnit bázi, na které se budou příště rodit další změny právního řádu.

Přesně tak postupoval po celých deset let svého úřadování na Pražském hradě prezident Václav Klaus. Vracel zákony i tehdy, kdy naděje na změnu postoje Poslanecké sněmovny byla nepatrná nebo skoro žádná. Byl ale přesvědčen, že pokud jsou jeho výhrady k zákonu vážné, zaznít touto formou musejí. Dokladem toho může být i právě vycházející kniha IVK Veta prezidenta Václava Klause, obsahující jejich kompletní výčet včetně doslovných zdůvodnění.

Náš právní řád se už mnoho let nevyvíjí směrem k omezení působnosti státu a jeho institucí či k posílení svobody jednotlivce, Vyvíjí se směrem přesně opačným, a to i pod vlivem unijní legislativy, která k nám přichází formou direktiv, doporučení a závazných norem. K tomu si naše vlády a parlament s téměř každým dalším zákonem přidávají svůj podíl na nových zákazech, příkazech, regulacích, kvótách, limitech, na dalším a dalším omezování svobody lidí.

Václav Klaus vždy tento trend nesl s nelibostí a hlasitě jej kritizoval. Dá se dokonce říci, že pokud by byl v dotyčné dekádě seděl v poslanecké lavici, zvedl by svou ruku možná pro nějakých pět procent všech tehdejších návrhů zákonů. Poslanecké sněmovně jich ale nevracel 95 procent (což by bylo realistické číslo, pokud by bylo vycházelo z jeho podpory či odmítání jednotlivých zákonů), ale pouhých zhruba pět procent.

Byl totiž přesvědčen, že vrcholné ústavní instituce nemají žít v permanentním vzájemném střetu a napětí. Zvláště u vědomí, že je prezidentem voleným nepřímo a odvozujícím svůj mandát od parlamentu. Proto vracel Poslanecké sněmovně jen takové zákony, u nichž byl jeho nesouhlas zvláště výrazný, nebo takové, které nesly určitou symboliku, které byly vhodnou demonstrací rozporu mezi legislativním trendem a jeho úsilím o větší svobodu lidí.

Samostatnou kapitolou, vlastně novou a velmi výjimečnou, byly případy, kdy prezident Klaus zákon ve lhůtě 15 dnů sněmovně nevrátil, ale svůj podpis k němu nepřipojil. Tato forma určitého distancování se od normy bez využití práva „veta“ je vlastně jistou obdobou varianty, při které se Senát ve lhůtě 30 dnů zákonem nezabýval, nezaujal k němu žádné stanovisko a podle ústavy se tak mělo za to, jako kdyby byl zákon schválil. U Senátu však veřejnost dobře rozuměla, že takový krok demonstruje spíše nezájem se normou zabývat pro její nepodstatnost, nekonfliktnost či zdánlivou samozřejmost, zatímco marné uplynutí prezidentské lhůty k vrácení a současně odepření podpisu bylo správně chápáno jako „budiž, ale beze mne“.

Pravomoc vracet Poslanecké sněmovně zákony (a připojit k takovému postoji i patřičné zdůvodnění) patří mezi zásadní a sledované prezidentské pravomoci, a to i přes slabé postavení prezidenta v této věci oproti Poslanecké sněmovně. Jejich knižní výčet včetně těchto zdůvodnění je přehlednou ilustrací postoje prezidenta k některým zásadním společenským problémům. Můžete jej uchopit i jako svého druhu kroniku nejen uvažování jednoho z našich nejvýznamnějších polistopadových politiků, ale i jako možná ne zcela veselou kroniku vývoje politického myšlení a právního řádu v letech 2003 – 2013.

Institut Václava Klause

]]>
pancir@fragmenty.cz (Super User) SOUDCOKRACIE Sun, 26 Feb 2017 09:49:15 +0000
Veto jako demonstrace postoje k vývoji právního řádu za prezidenta Klause http://www.fragmenty.cz/index.php/politika-cr/soudcokracie/item/1591-veto-jako-demonstrace-postoje-k-vyvoji-pravniho-radu-za-prezidenta-klause http://www.fragmenty.cz/index.php/politika-cr/soudcokracie/item/1591-veto-jako-demonstrace-postoje-k-vyvoji-pravniho-radu-za-prezidenta-klause Ladislav Jakl
Prezident Václav Klaus během svých dvou funkčních období využil právo veta celkem 57krát. Poslanecké sněmovně tedy vrátil necelých 6 zákonů ročně, čili zhruba každé dva měsíce jeden. Pro upřesnění lze říci, že vrácených zákonů bylo o něco málo více, protože v případě některých vet šlo o dvojici zákonů s vlastním číslem, ale ve skutečnosti o jednu související legislativní úpravu provedenou v jeden celek vzájemně provázenými dvěma předlohami, které nebylo možné v legislativním procesu oddělit, protože by pak ztratily smysl, a nebylo tudíž možné jeden z nich vrátit (a poté popřípadě nepřijmout), zatímco druhý nechat zveřejnit ve sbírce zákonů a tak uvést v platnost. Lze diskutovat, zda je počet 57 vet za 10 let málo či mnoho. Nabízí se i srovnání s předchůdcem, tedy prezidentem Václavem Havlem. Ten vrátil zákonů za 10 let ve funkci prezidenta ČR jen 24, čili necelou polovinu. Nutno ale dodat, že během funkčních období prezidenta Havla šlo ve velké většině o transformační zákony, životně nutné k přechodu od komunismu k parlamentní demokracii s tržní ekonomikou a Václav Havel vždy deklaroval, že je s tímto procesem konformní a identifikuje se s ním.

Václav Klaus naproti tomu prožil velkou část svých funkčních období v tzv. kohabitaci, čili v soužití pravicového prezidenta s levicovými vládami, kde ke sporům o podobu právního řádu docházelo logicky mnohem častěji. Šlo také o období, kdy původní liberalizační reformní trend v legislativě byl vystřídán trendem přesně opačným, tedy k zavádění regulací, omezení, zákazů, nikoli k jejich rušení, jako tomu bylo v předchozích letech. Od levicových vlád šlo o legislativní smršť, umocněnou ještě novým prvkem: obrovským množstvím implementací tzv. evropského práva. A toto množství nepřibrzdilo ani období vlády Mirka Topolánka s Martinem Bursíkem.

Přesto by rozdíl mezi počtem vrácených zákonů mezi oběma prezidenty býval nebyl tak výrazným, kdyby ho zásadně neovlivnilo krátké, zhruba tříměsíční období těsně před volbami do Poslanecké sněmovny v roce 2006, kdy se vládní koalice vedená ČSSD de facto rozpadla, fungovala pouze formálně a zákony na poslední chvíli schvalovali Paroubkovi poslanci ČSSD za pomocí opoziční komunistické strany. Na těchto několik týdnů připadá celkem 10 vrácených zákonů (jako skoro za dva průměrné roky), což lze vysvětlit tím, že novou hlasovací převahu v Poslanecké sněmovně nepovažoval Klaus za řádnou vládní většinu ale za zcela extrémní konstelaci, legitimující jiný než obvyklý přístup k zákonům takto vzniklým.

Úspěšnost prezidentských vet nebyla příliš vysoká. Většinu 101 hlasu se nepodařilo Poslanecké sněmovně získat za celých 10 let pouze ve čtyřech případech z oněch 57 vet. V sedmi dalších případech vrácené zákony již nebyly sněmovnou projednány, neboť byly k podpisu předloženy na poslední chvíli před volbami a před rozpuštěním Poslanecké sněmovny. Většina z těchto zákonů připadá právě na ono krátké předvolební období konce Paroubkovy vlády. Tyto vetované zákony tedy nutně „spadly pod stůl“ a nemohly nabýt účinnosti.

Václav Klaus byl však vždy přesvědčen, že toto není jediné kritérium „úspěšnosti“ či prospěšnosti užití práva veta. Tím druhým, neméně důležitým, bylo sdělit veřejnosti, jak problematické zákony přijímá náš parlament a jak se tyto zákony mohou dotknout života občanů a jejich svobody. I proto vznikl sborník IVK „Veta prezidenta Václava Klause“, tedy demonstrovat, jak se v období 2003 – 2012 náš právní řád zapleveloval a jak rapidně byl s téměř každým dalším zákonem občan více a více omezován. A také ukázat, jak se s tím snažil potýkat zrovna tento prezident.

Je užitečné si tehdejší zápas o podobu našeho právního řádu připomenout, protože tento zápas zdaleka nekončí, ba možná je v poslední době vystupňován ještě více.

Institut Václava Klause

]]>
ladislav.jakl@institutvk.cz (LADISLAV JAKL, ředitel Centra společenských studií Institutu Václava Klause) SOUDCOKRACIE Sun, 26 Feb 2017 09:39:09 +0000