Zelená dohoda pro Evropu jde nejen proti ekonomickým, ale i fyzikální zákonitostem Doporučený

Lesy Vysočiny schnou po přijetí Bursíkova zákona na ochranu kůrovců v roce 2007 před očima a krajina se mění v poušť Lesy Vysočiny schnou po přijetí Bursíkova zákona na ochranu kůrovců v roce 2007 před očima a krajina se mění v poušť snímek Ivana Haslingerová, revue Fragmenty

Výbor pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny dnes na základě návrhů poslanců  Jana Zahradníka a Jana Skopečka přijal usnesení, že je nezbytné odmítnout a výrazně přehodnotit Zelenou dohodu pro Evropu a vyzval vládu, aby iniciovala revizi ambiciózních cílů Evropské unie v oblasti přechodu na klimaticky neutrální ekonomiku obsažených v tzv. Zelené dohodě pro Evropu. Místopředseda rozpočtového výboru parlamentu Jan Skopeček se k této velice nebezpečné snaze EU vyjádřil v článku ZELENOU DOHODU PRO EVROPU JE POTŘEBA ODMÍTNOUT A VÝRAZNĚ PŘEHODNOTIT. Druhý předkladatel požadující odmítnutí Zelené dohody pro Evropu, člen výboru pro evropské záležitosti a zároveň člen výboru pro životní prostředí poslanec Jan Zahradník, našemu listu  svůj postoj zdůvodnil následovně:

„Zelenou dohodu pro Evropu by bylo nejvhodnější v její nynější podobě odmítnout, nebo alespoň výrazně revidovat a přehodnotit. Ještě před vypuknutím pandemie COVID-19 bylo jasné, že jde o dokument jdoucí proti fyzikálním a ekonomickým zákonitostem, který bude stát občany obří náklady. Dokument, který dodatečnými nákladnými regulacemi ohrozí konkurenceschopnost průmyslu v evropských zemích a tedy i velký počet pracovních míst. Zelená dohoda dává klíčovou roli drahým a neefektivním obnovitelným zdrojům, ke kterým nemá Česká republika vhodné podmínky, a naopak ani slovem nezmiňuje jadernou energetiku, kterou v energetickém mixu nezbytně potřebujeme. Absurdně připouští ještě větší zpřísnění již dnes nerealisticky nastavených cílů snižování emisí CO2. Obří náklady Zelené dohody bychom v naší zemi měli raději přesměrovat na opatření proti suchu, které nás sužuje. To by byla skutečná pomoc životnímu prostředí a občanům ČR, nikoliv přehnané, nerealistické cíle Zelené dohody, na které dnes nemáme dostatek finančních prostředků.“

Oba stateční páni poslanci poslali míč vládě, aby přijaté usnesení Výboru pro evropské záležitosti Poslanecké sněmovny vyslyšela a začala v zájmu občanů ČR na evropské půdě jednat. Bude-li alespoň z 10ti procent tak energická jako je doma v boji s koronavirem, pak se nemáme čeho bát.  Nebezpečí je ale v tom, že koronavirus nenabíz,í na rozdíl od EU, za svou záchranu úplatky formou dotací, takže bojem proti němu vláda nic neriskuje. Takže uvidíme, zda se vláda pochlapí a nenechá naší zemi již napospas dalším šíleným merkelovským ekonápadům (viz např. Kjótský protokol, za který se vyhazuje ročně 110 miliard dolarů), které již krajinu ČR a především její lesy zdevastovaly tak jako dosud v historii nikdy.

 

Číst 1907 krát
Ohodnotit tuto položku
(0 hlasů)
Zveřejněno v EKOTEROR
IVANA HASLINGEROVÁ, šéfredaktorka revue FRAGMENTY

Šéfredaktorka  revue Fragmenty:

RNDr. Ivana Haslingerová, CSc., ředitelka Odboru pro styk s veřejností KKČ, (*21.08.1946 v Praze)

Vystudovala SVVŠ v Humpolci (1960-64) a Matematicko-fyzikální fakultu Univerzity Karlovy v Praze, obor fyzika pevných látek (1964-69). V letech 1970-71 absolvovala tamtéž postgraduální studium za účelem získání titulu RNDr., v roce 1977 tam obhájila disertační práci v oboru fyziky pevných látek a získala titul CSc. Výsledky její kandidátské práce byly využity mj. v Ústavu jaderné fyziky v Řeži u Prahy při studiu slitin kovů tvořících povlaky jaderného paliva v jaderných reaktorech, které jsou vystaveny extrémním teplotním a dalším podmínkám. Pracovala tam jako odborný asistent v letech 1973-74. V letech 1975-93 působila jako vědecký pracovník v Ústavu fyzikální chemie a elektrochemie J. Heyrovského ČSAV. Během své vědecké působnosti publikovala 39 původních vědeckých prací a příspěvků na vědeckých konferencích z oboru studia krystalické struktury a vlastností pevných látek a teoretické kvantové fyziky a chemie. Dvakrát jí byla udělena mimořádná Cena Akademie věd. Od roku 1994, po nedobrovolném odchodu z AV ČR po bezprecendentním zákroku tehdejšího předsedy Akademie věd ČR Rudolfa Zahradníka se věnovala publicistice a od 1997 je šéfredaktorkou revue Fragmenty. Prostřednictvím revue Fragmenty jsou zajišťovány granty a umělecké projekty, neboť je zasílána významným osobnostem ze světa kultury, podnikání a politiky. Náplní revue jsou převážně původní články a rozhovory s významnými osobnostmi. Nikdy nebyla členkou KSČ, neboť komunizmus pokládá za největší neštěstí lidstva. Jejím koníčkem je malování, politika, psaní článků a esejů, počítače, četba, turistika. Je vdaná, manžel Doc. Ing. Jiří Pancíř, CSc., syn Michal Haslinger. Je dcerou Libuše Pamětnické, básnířky a spisovatelky kraje Vysočina.

Email Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Odebírejte Fragmenty

 

Style Setting

Fonts

Layouts

Direction

Template Widths

px  %

px  %