V Německu již první „jaderky" odstavili a pokles výroby elektřiny se prakticky vzápětí projevil i u nás nárůstem ceny silové elektřiny o ca 2,50 Kč. Jenže alternativní obnovitelné zdroje (slunce, vítr..), fungují náporově, takže bude nezbytné rekonstruovat přenosovou síť, aby střídání náporů a výpadků vydržela. Tím vzrostou výrazně poplatky za přenosovou soustavu a bude nutné vybudovat rozsáhlou soustavu zařízení na ukládání momentálně nespotřebované elektřiny, což bude asi největší investice vůbec.

Pro rozvoj plánované elektromobility budou potřeba desetitisíce nabíjecích stanic, což prodraží nabíjení, a „ekologická výroba“ i likvidace stamilionů baterií bude také něco stát. Takže lze čekat, že nastane nedostatek silové elektřiny, protože nároky na spotřebu stále porostou, tím pádem stoupnou ceny elektřiny a její dosažitelnost obyvatelstvu se výrazně sníží. Vše bude na ekologickou elektřinu, která ale nakonec bude nedosažitelná. Co potom? Zhasneme a vše se zastaví… Pro mne takto pojatá elektromobilita je nejen naivní, ale velice riskantní.

 

 

Paradoxem je, že dosud se nikdo nezabýval otázkou, jaký dopad bude mít na biosféru snížení obsahu CO2 v atmosféře. V současné době je totiž mezi životem na planetě a CO2 v atmosféře plus-mínus rovnováha. Ale až zachycením teratun CO2 pod zem dojde ke snížení jeho obsahu v atmosféře, jaké změny nastanou? Sníží se pH vody? Jak zareaguje biosféra, třeba mikroorganizmy v oceánech? Nedojde k narušení potravního řetězce? Jediné uhlíkově neutrální území jsou pouště, kde nejsou rostliny, živočichové ani lidé. Nejsou tam žádné emise CO2. Takže ideální krajinou je vlastně poušť.

 

Tzv. klimatičtí uprchlíci bojují s klimatickými změnami emigrací do politicky korektní, genderově uctivé Evropy. Ty tzv. chudé země severní Afriky a Středního východu kolem Středozemního moře ale mají nadbytek vody, která jen potřebuje odsolit a dopravit do vnitrozemí. Navíc k tomu mají i dostatek energie (naftu, plyn, Slunce). Evropa má technologie, které jim může nabídnout. Odsolování mořské vody je tedy logickým řešením. Představme si, kolik odsolovacích stanic již mohlo stát podél Středozemního moře za miliardy eur za peníze zašantročené jako „náklady na řešení migrační krize“. Pokud Evropa opravdu chce pomoci chudým zemím Afriky a Blízkého východu, může jim pomoci vystavět a provozovat na pobřeží řetěz vysokokapacitních odsolovacích stanic s potrubními systémy a přečerpávacími stanicemi, které vodu povedou do vnitrozemí, a moderní závlahové systémy pro zemědělství. 

Klimatické změny jsou doloženy v celé historii planety. V juře měli např. dinosauři výrazně tepleji, a střídání ledových dob v pozdním kvartéru tuto periodu střídání teplejších a chladných období potvrzuje. Došlo by k současnému oteplení, kdyby zde nebyla vůbec žádná aktivita lidí? Jsem přesvědčen, že ano.

Hospodářství ČR, zamotané do sítě předpisů, zákazů a směrnic, se začíná dusit už teď a je jasné, že tento směr bude pokračovat. Například v polovině února prošel bez povšimnutí do tzv. druhého čtení v Poslanecké sněmovně vládní návrh, kterým se předkládá Parlamentu ČR k vyslovení souhlasu s ratifikací Dohody o převádění a sdílení příspěvků do tzv. Jednotného fondu pro řešení krizí (IGA). Smluvními stranami, na které se vztahují veškerá práva a povinnosti IGA, jsou všechny členské státy eurozóny a dále ty členské státy EU, které se chtějí účastnit jednotného mechanismu dohledu (SSM), resp. ty země, které se rozhodnou pro účely dohledu navázat s Evropskou centrální bankou (ECB) úzkou spolupráci.