Před slavnostním zahájením konference společně rozkrojili premiéři dort a poté se zamýšleli nad otázkou, jak budou v budoucnu pokračovat ve spolupráci, aby byl jejich hlas v pyšné a nedemokratické EU dostatečně slyšen. 

 I když se zahájení summitu neslo v odlehčeném duchu, jeho velká část byla  zaměřena na to, jak řešit společný postup při řešení migrační krize přecházející z migrace jednotlivců do migrace národů zemí Afriky a Blízkého východu. A v této době, kdy  přívalem milionů muslimských migrantů do Evropy probíhá počátek zániku jejích kulturních tradic založených na křesťanských základech,  šlo o velmi závažné setkání.

Je velmi důležité, aby nezůstal žádný z premiérů v boji proti tomuto stěhování národů do jeho země osamocen. Premiéři musí zůstat v tomto boji jednotní a nic  tomu nepomůže víc pomoci než jejich neustálý osobní kontakt. Jen tak se (snad) podaří zabránit evropské apokalypse rozpoutané megalomanskou vidinou německé kancléřky Angely Merkelové na přebudování volného společenství národních státu (původní EU) na společný superstát EU.

Kancléřka Merkelová doufá, že jí k tomu příchod těchto pologramotných lidí, kteří pojem státu nechápou, pomůže a proto ho vítá.  Pro svůj megalomanský sen o vybudování největšího státu světa je zřejmě Merkelová ochotna zničit tisíciletou evropskou kulturu založenou na křesťanských základech.

Kdyby tomu tak nebylo, již by dávno uposlechla například rozumné návrhy šéfa bavorské AfD Petra Bystroně na řešení této evropské apokalypsy,  snížila by sociální dávky nelegálním příchozím na nulu, zaplatila jim zpáteční jízdenku a dala každému kapesné 10 000 euro. (Je známo, že jeden migrant přijde Německo na 35 000 euro, takže výmluvy na plýtvání penězi neobstojí.) Protože stále tyto lidi naopak vítá, je jasné, že jí nejde o to tuto tragickou krizi řešit jejich odchodem.  

Je proto nesmírně důležité, aby se rozumné státy spojily a zabránily této evropské apokalypse, dokud je (snad) ještě čas. A protože tlak Německa na evropské země je obrovský, je nutno poděkovat panu premiérovi Sobotkovi, že nachází v sobě stále ještě sílu na to, že dosud tomuto nátlaku nepodlehl a snaží se udržet společnou řeč se státy V4.

Výsledkem jednání na summitu byla Pražská deklarace, jejíž text uvádíme v plném znění:

‘Deklarace o spolupráci České a Slovenské Federativní Republiky, Polské republiky a Maďarské republiky na cestě evropské integrace’, podepsaná ve Visegrádu přesně před 25 lety, tedy dne 15. února 1991, výrazně přispěla k rozvoji střední Evropy. Myšlenka vzájemné spolupráce se zrodila s pádem železné opony a koncem studené války, událostmi, jež vedly ke znovusjednocení Evropy. O pouhých třináct let později, v roce 2004, došlo k historickému kroku - vstupu zemí Visegrádské skupiny (V4) do Evropské unie. Následný vývoj prokázal, že skupina V4 potřebuje Evropskou unii, stejně jako Evropská unie potřebuje země Visegrádské skupiny.

Za posledních 25 let Visegrádská skupina rozvíjí úzkou a intenzívní spolupráci založenou na společných hodnotách a zájmech. Svým členstvím v Evropské unii a NATO země Visegrádské skupiny přispěly hospodářské a politické integraci Evropy a prohloubily stabilitu a bezpečnost kontinentu. Skupina V4 se stala dobře zavedenou značkou, a to i v globálním měřítku, a uznávaným a spolehlivým partnerem při řešení problémů, jimž čelí euroatlantický svět.

Během posledních 25 let jsme si též uvědomili, že každý úspěch vyžaduje soustavnou práci a úsilí. Zatímco v době našeho přistoupení nikdo nepochyboval o tom, že Evropská unie byla a bude sjednoceným a prosperujícím společenstvím, dnes si toto výročí připomínáme v jiné atmosféře:
v atmosféře hledání identity a přehodnocování našich společných cílů. Evropská unie a NATO již nejsou pouze naším jediným ukotvením a garantem naší prosperity, jsou dnes navíc výraznou součástí společné identity, za níž se naše země cítí zodpovědné.

Naším přistoupením se Evropa sjednotila. Uvědomujeme si, že nebezpečí vzniku dělicích čar v Evropě stále přetrvává a jsme si dobře vědomi také případných negativních důsledků takového rozdělení. Proto jsme odhodláni aktivně a rozhodně předcházet a bránit vzniku takových nových hranic. Jsme přesvědčeni, že všichni naši evropští partneři sdílejí toto odhodlání a jsou připraveni společně s námi v tomto duchu pracovat.

Usilujeme o vytvoření atmosféry partnerství, důvěry, vzájemné úcty a solidarity mezi našimi čtyřmi státy. Ve svém budoucím úsilí chceme i nadále směřovat k rozšiřování a upevňování vztahů uvnitř Visegrádské skupiny, a to jak v rámci Evropské unie, tak i mimo něj, a prostřednictvím silné skupiny V4 chceme přispět k dalšímu posilování Evropské unie.

Jednoznačně prosazujeme rozšiřování Evropské unie jako nástroj pro šíření prostoru stability a prosperity. Jako země, které využily příležitostí, jež nám připravilo naše vlastní přistoupení k Evropské unii, považujeme za svou morální povinnost udržet dveře do EU otevřené i pro současné a budoucí kandidátské země.

Za posledních 25 let naše země prošly zásadní politickou a ekonomickou transformací. Chceme i nadále nabízet své znalosti a zkušenosti, stejně jako finanční prostředky, s cílem napomáhat transformaci zemím, které procházejí přechodným obdobím, jako například státům západního Balkánu a Východního partnerství.

Podařilo se nám dosáhnout jedinečné úrovně účinné a pružné spolupráce v rámci skupiny V4 bez zbytečného navyšování institucionalizace. Naše jediná stálá instituce – Mezinárodní visegrádský fond (International Visegrád Fund - MVF) – sehrává významnou úlohu jak v rámci skupiny V4, tak také vůči našim partnerům. MVF budeme i nadále využívat nejen k posilování soudržnosti Visegrádské skupiny, ale také k podpoře reformních procesů našich partnerů v zemích západního Balkánu a Východního partnerství.

Nedávný vývoj, jehož společným jmenovatelem je ohrožení míru, bezpečnosti a prosperity občanů EU, vyžaduje od všech evropských spojenců společnou reakci. Poučili jsme se z vlastních zkušeností o tom, jak nebezpečné může být oslabování evropské jednoty. Chceme, aby evropská integrace pomáhala členským státům dosahovat jejich cílů. Proto se aktivně snažíme udržet dynamiku a pružnost Evropské unie v souladu se základním principem evropské spolupráce, jímž je “jednota v rozmanitosti”. Z tohoto důvodu se také snažíme hájit výsledky naší spolupráce, které přispívají k dalšímu hospodářskému rozvoji našich zemí a ke zvyšování prosperity. Domníváme se, že prohlubování evropské integrace je zcela zásadní. Proto jsme rozhodnuti se aktivně podílet na jejím posilování a efektivním fungování. Chceme, aby Evropská unie byla silnější, a jsme přesvědčeni, že silná Evropská unie potřebuje silnou Visegrádskou skupinu.

Stejně jako před 25 lety jsou i dnes země Visegrádské skupiny oddanými členy euroatlantického společenství. Společnou prací a úsilím pokračují a budou i nadále pokračovat ve snaze budovat silnější, prosperující a demokratičtější Evropu.

 lustrační fota  poskytla vláda ČR