Poprvé po sedmi letech se na nich objevil první předseda Akce D.O.S.T. doktor Ladislav Bátora u příležitosti autogramiády knihy Adama B. Bartoše „Prolegomena ke každé příští české zabijačce aneb dokonalý návod, jak převychovat doktora Bátoru“.  Kniha popisuje podlou a podpásovou Bátoriádu vyvolanou Miroslavem Kalouskem a jeho příznivci trvající tři čtvrtě roku. Je skvělé, že se jejím aktérům nepovedlo lživými obviněními doktora Bátoru umlčet a že se opět vrátil mezi své dosťáky. Ale to je na další článek.

Další dobrou zprávou bylo, že byl představen první ročník rodinného časopisu MY, za nímž stojí Akce D.O.S.T. Protože jeho šéfredaktorem je bývalý vicekancléř prezidenta Václava Klause a šéfredaktor skvělého kontrarevolučního časopisu Protiproud Petr Hájek, dá se očekávat, že takto zkušený novinář dokáže časopis na trhu úspěšně udržet i v dalších letech a Akce D.O.S.T. se zviditelní.  

Smutné naopak bylo, že chyběla nepřehlédnutelná postava Jana Skácela, který zasvětil celý svůj život ideálům vlastenectví a nechyběl na žádné akci D.O.S.T. Jeho náhlou smrt oznámil přítomným předseda Akce D.O.S.T. Petr Bahník a vyzval je k uctění památky Jana Skácela minutou ticha. Škoda, že takoví vlastenci odcházejí, bude nám všem chybět i přesto, že jsme se občas neshodli v některých pohledech na jeho milovanou prvorepublikovou  Československou stranu národně socialistickou. I když v první republice zažil jen dětství, nesl si její noblesní výchovu v sobě i přes poválečné zhrubnutí společnosti. Byl to prvorepublikový gentleman par excelence. Budeš nám chybět Jene i ty Tvé polemické poznámky v diskusích.  

Ale pojďme k semináři: Český stát v područí globalismu – jak z něj ven?

Právník a publicista JUDr. Tomáš Břicháček, Ph.D., zastupující ČR v expertních pracovních skupinách Rady EU se zamýšlel nad tím, že odpověď nalezneme, když si uvědomíme, jaké je naše postavení v EU, její chování a kam v budoucnu EU směřuje.  

Chování a strategii EU ilustroval pan doktor velmi trefně na jejím postoji k britském referendu o vystoupení z EU v roce 2016:

Po jeho vyhlášení zahájila vyděšená EU diskusi o své politické reflexi. Obratem 16. 9. 2016 svolala do Bratislavy 27. summit, na němž prezident EU Tusk uvedl skromně, že si z této situace bere EU ponaučení, že musí rozvolnit a skončit s arogancí vůči členským státům… Ale hned den poté jeho nejkritičtější poznámka na summitu byla, že EU není sice dokonalá, ale pro řešení nových výzev je nejlepší nástroj, který zná. Musí prý pouze zlepšit vzájemnou komunikaci. A v březnu 2017 už vyšly slivky unavených frází - Římské prohlášení EU o tom, jak jsou vůdcové EU hrdi na úspěchy EU. A všemu nasadil korunu Juncker, který se už otřepal ze šoku z referenda vydáním Scénáře jednotnější, silnější a demokratičtější Evropy. A to není zdaleka konec. Vše by mělo podle doktora Břicháčka vyvrcholit po britském referendu 29. 3. 2019 následným summitem v Sybilu 9.5.2019, kde bude prezentována nová vize EU, která bude podle názvu hostujícího města pojmenována Cesta na Sybilu. A doktor Břicháček nás seznámil s tím, co na nás EU chystá: „Jde samozřejmě o snahu aktérů vyhnout se všem dalším referendům. Macron přijal úkol zpracovat avantgardu těch, kteří půjdou vpřed, Tusk má úkol zpracovat agendu lídrů neboli modelovou chartu do legislativy a Juncker ustavit pracovní skupinu, která má bádat nad tím, jak lépe uplatňovat na chvíli spící Šípkovou Růženku - Lisabonskou smlouvu." Všem v sále bylo jasné, co může vzniknout spojeným bádáním těchto myšlenkových tryskáčů. A pan doktor Břicháček jim jejich obavu potvrdil: "Má vzniknout jednotná šablona sociální politiky vyhovující požadavkům staré i nové levice, která bude zahrnovat nové zásady základních evropských lidských práv a vytvoří rovnováhu mezi soukromým i společenským životem. Otcům se má umožnit chodit na mateřskou dovolenou a připadne jim tak pečovatelská role. Nastane rovněž aktivace v oblasti obrany s Kartou subsidiarity..."

A to není zdaleka vše. Cesta na Sybilu má také podle Břicháčka vydat závěr o oblastech, které by se měly vrátit jednotlivým státům. Napětí v sále zhoustlo v očekávání alespoň jedné dobré zprávy. Pan doktor po chvíli napětí ale s úsměvem posluchače zklamal: "Jestli si ale myslíte, že státy dostanou alespoň některé pravomoci,  mýlíte se. Žádné pravomoci ve smlouvě o přenesení na státy nejsou. Naopak všechny státy dostanou jednotnou mřížku na hodnocení ohledně povinností právního státu, kterou musejí vyplňovat, a pokud nebudou podmínky právního státu podle mřížky splňovat, mohou mít odebráno hlasovací právo. Tyto hrátky s právním státem jsou pouze útoky na Polsko, Maďarsko a další neposlušné země.“

Odpověď Tomáše Břicháčka na dotaz, kam směřuje vývoj EU, je jasná: „Kurz budování jednotného státu bude upevněn, nastane více centralizace a větší směřování doleva. Summit v Sybile bude snahou vyhnout se všem budoucím referendům.“

Podle místopředsedy Zahraničního výboru Parlamentu Mgr. Jiřího Kobzy, bývalého diplomata, který poznal zblízka život v Teheránu, Zambii a Haiti, naše zem splňuje stav kolonie. „Nešlo mi do hlavy, že pan Břicháček se pokoušel najít v Junckerově myšlení alespoň záblesk střízlivého a logického vnímání,“ uvedl s úsměvem a pokračoval již vážně: „Teze v názvu semináře je jasná politická výzva, kterou by měl zvednout každý aktér naší politické scény. EU prodělala v posledních dekádách výraznou proměnu, fatální nejen v ekonomickém, ale i politickém smyslu. Hlavní obětí této proměny EU je národní stát. Salámovou metodou došlo k výraznému oslabování role a moci států v ní sdružených. Vznikla nová vrstva politických aktérů stojících nad mocí států. Aktérů, kteří snižují svéprávnost národních států a říkají tomu roztomile integrační proces. Jimi řízené nadnárodní korporace tvrdí, že jejich zájmem je pouze obchod a ochrana občanů. Vytváří to domino odkazujících původně nezávazných smluv vlád, z nichž se staly postupem času vymahatelné smlouvy. Příkladem za všechny je zkrachovalé Řecko. Výrazem pocitu bezvýchodnosti občanů a strachu z těchto socialistů jsou rostoucí demonstrace v Belgii a Francii.“

Globalizace je podle Kobzy likvidace střední třídy a chudnutí nejchudších. Národní vlády se nemají zabývat díky tomu jen vnitřními zájmy státu, ale mají si všímat i dění v cizině, které omezuje jednotlivé státy. Občané by si měli uvědomit, že i když zvolí stranu na základě domácího programu, má tato velmi malé možnosti  díky nadnárodním zákonům a vlivům své sliby splnit a prosadit. Měli by si už konečně uvědomit, že mezinárodní politické dohody ovlivňují vše co se snaží naše vláda dělat a že EU je díky nekontrolovatelnosti občany stále mocnější.

ČR splňuje podle poslance Kobzy stav kolonie: Plnohodnotná demokracie je možná pouze v národním státu. Evropští samozvaní vládcové proto vyhlašují boj národním státům. Juncker řekl, že slovo národ nemá v Evropě místo. Pokud se cítíme příslušníkem národa, nebude v ní pro nás místo. Národní stát je pro něj a EU hlavním nepřítelem globalismu. Je dehonestováno vše, co dělají, a jejich občané jsou považováni za občany 2. řádu. Vracíme se k občanské společnosti, v níž nikým nevolení aktivisté znehodnocují výsledky voleb. Nutí občany volit tak dlouho, až zvolí jejich člověka, a to za podpory médií. Politické neziskovky získávají obrovský prostor za to, že slouží moci. Jsou masivně financované a mají širokou politickou podporu neoliberálních stran - Pirátů, STANu, KDU i ANO, které za to jejich příznivci volí. Dotační průmysl EU zpracovává občany k přesvědčení, že bez jejích dotací bychom byli rozvojovou zemí bez perspektivy, jako by to bylo i s nimi jinak. Již samotným vstupem do EU byla oslabena suverenita, neboť nemůžeme rozhodovat na národní úrovni. Přijali jsme již Fiskální kompakt. Jen SPD byla proti. A pokud by byla přijata jednotná měna, znamenalo by to již úplný konec naší suverenity. Náš export vyváží přídavné hodnoty ven. Každoročně z ČR odchází 460 miliard Kč. Okolní státy z nás bohatnou a my chudneme. Jen spoluprací na bázi kontrol států můžeme zavést povinné reinvestování části zisku do podniků doma.  Jen tak jde bojovat s globalizací. 

"Členství ČR v nezměněné EU, je proto neslučitelné s našimi národními zájmy. EU s nekompetentními komisaři je pro nás nepřijatelná. SPD chce spolupráci národních států jako bylo EHS, v němž státy jednaly samostatně," rezolutně uzavřel místopředseda Zahraničního výboru Kobza.

A hned dodal, jak z područí diktátorské EU ven? Jde to docílit podle něho dvěma možnostmi.  Buď odstupováním od smluv až po začátek přebudovávání EHS na EU - Maastrichtskou smlouvu a tím navrátit EU k jejímu začátku - EHS,  do něhož jsme vstupovali, nebo rovnou odejít z EU a začít nové společenství EHS budovat od počátku znova.

Podle Ivo Strejčka z Institutu Václava Klause politická globalizace není výkonem národní politiky, a dokonce ani samotné EU. Proto nezužujme pohled pouze na EU. Vše vychází z OSN!!!! Primární zdrojem globálního vládnutí je OSN spolu s Mezinárodním měnovým fondem. My tyto nebezpečné organizace příliš nevnímáme, ale cizina ano. Jsou  to instituce globálního charakteru, které touží útočit na národní státy. Cílem útoku je vytvořit chaos a zdání nedůvěry.

Co s tím? Nadějí je Donald Trump, který provedl návrat k zájmům národní politiky. Zájmy  USA jsou pro něj prvořadé a až pak bere v potaz požadavky mezinárodní politiky. Je extrémně úspěšný a je nadějí pro Američany stejně jako Orbán pro Maďary, Kaczinsky pro Poláky, Kurz pro Rakušany, Salvini pro Italy… Naši politici by si měli z těchto pánů  vzít příklad.

Pokud jde o Brexit, tak naděje Britů je Mayovou zklamána. Její vyjednávání dopadlo výhodně výhradně pro EU. Britský tisk za to mačká Mayovou už silně. Píše, že  nestálo za to, aby VB byla nadále součástí celní unie,  ona musí zaplatit  39 mld. liber a navíc bude muset při tom brát všechnu její legislativu. Voliči chtěli naopak nezávislost na evropské legislativě. Kdyby přijala VB hardbrexit, měla by naopak problémy EU. VB by si po odchodu všechno vyjednala sama.

Největší problém vidí Ivo Strejček v tom, že komunismus mohl padnout proto, že všichni věděli, že je to zdiskreditovaná doktrína. Mladí si ale o současném "novém komunismu" toto nemyslí. Zásadní fundamentální návrat ke společnosti národních států je proto podle něj  nutný.

Vzhledem k nestandardnímu pohledu na OSN, který by si měl každý vštípit co nejrychleji do hlavy, jsme uvedli s jeho laskavým svolením referát pana Strejčka v plném znění  v článku ČESKÝ STÁT V PODRUČÍ GLOBALISMU. JAK Z NĚJ VEN?

Místopředseda Akce D.O.S.T. Michal Semín (na obrázku vlevo) uvedl, že jsme obklíčeni shora i zdola kavárnou. Připomněl, že na konferenci OSN o udržitelném rozvoji v září 2015 byla přijata Agenda 2030, která má 169 podcílů. Je to globální plán přeměny světa s návodem, co má každý stát dělat. Migrace a zánik rodin jsou v něm používány jako beranidlo k tvorbě globálního socialismu.  A ČR se k tomu hlásí!

Inspirací, jak tomu učinit přítrž, je podle Semína revolta žlutých vest: "I nám stojí za to se vzepřít. Dokud je ještě čas jednat.  Státní zprávu očistit od neziskovek a okamžitě ukončit jejich financování z veřejných peněz. Školství opět vrátit k jeho klasické podobě a vyučovat děti v duchu vlastenectví. Kritika evropské integrace nesmí být protiústavní."