Dalším velkým nebezpečím zejména pro EU jsou nejen pro její tisíciletou křesťanskou kulturu, ale doslova pro každodenní život velice nebezpeční islámští hosté kancléřky Merkelové, kteří  jsou stále na hranicích a pouze strach z Covidu poněkud přibrzdil jejich další příliv. Jakmile tato epidemie po proočkování Evropanů pomine, vše vypukne určitě velmi silně. Nezapomínejme, že oficiálně přijatý zhruba milion těchto lidí v Německu má již promlčené dvouleté období, kdy za nimi nesměli rodinní příslušníci. Ze zkušenosti vím, že muslimská africká rodina se skládá z cca padesáti lidí. To není  žádná nadsázka. Když jsme ještě pracovali s manželem v Akademii věd, připravoval tehdy na doktorát z chemie syna zairského ministra. Ten chodíval k nám domů na porady, jak sepsat doktorskou práci. Ptala jsem se ho jen tak na odlehčení hovoru, co tomu, že je stále v cizině, říká maminka. Odpověď zněla  "Která, já jich mám 12." Polkla jsem a položila další dotaz, co bráškové? "Když jsem odjížděl, bylo jich asi 40 a dva jsou noví," znělo dále. Takže pokud za tím milionem muslimů přijedou do Německa v létě rodinky, bude tam panečku veselo. To nemluvím o několika milionech obyvatel nelegálně tam žijících. Zase to není můj nepodložený názor, ale číslo získané z rozhovoru s poslancem Bundestagu panem Bystroněm.  A bohužel tito lidé zůstanou nejen tam. V Německu každý legalizovaný cizinec bere měsíčně 3 300 €. Ročně tedy bez práce "vydělá" 1 029 600 Kč a již nyní si tito hoši jezdí pro peníze tam a pronajímají si byty coby němečtí příslušníci u nás.  Takže na nástup levice v USA a tím i v EU se můžeme opravdu těšit. 

A není to ze špatných zpráv zdaleka ještě všechno. V minulém roce předsedalo EU Německo. A protože Německo již nechce další své hosty přijímat, dělalo vše možné i nemožné, aby je rozprostřelo do všech států EU. Ty protestovaly, a nakonec po čtyřikrát rozpuštěném summitu EU ten další určil, že státy, které povinné číslo těchto muslimů přijmou, dostanou na ně příplatek z nově vytvořeného 750milionového fondu. A pozor, bylo zdůrazněno, že to nejsou žádné povinné kvóty, protože státy které je nechtějí, mohou je odeslat do zemí původu. Ovšem na vlastní náklady a pokud to do 8 měsíců nedokážou, tak si je musí nechat a to bez příplatku. Naše vláda kromě koronaviru posílá již nyní Libyi miliardy, aby tyto nebezpečné hosty kancléřky Merkelové mohla do ní poslat. Oni totiž nemají žádné papíry a tak není možné určit, kam je vrátit. Za to, že premiér Babiš nepovolil ani za výše uvedeného německého vydírání a nepřijal tyto lidi mu patří dík. Zejména jménem další generace, která by byla již pod jejich vládou. I tisíciletá katedrála sv. Víta by mohla dopadnout jako vypálená katedrála Notre Dame a kněžím by mohly být sekány v kostelích  hlavy, jako se stalo též ve Francii. O šílených sebevrazích jezdících do občanů a podobně nemluvě. 

A poslední tragická zpráva je, že novodobý papež František velice ublížil právě v této pro křesťany tak napjaté době, katolické církvi svoláním Amazonského kongresu, na němž postavil tamní vdané "kněžky" obdivující do té doby své woodoo bůžky  na roveň vzdělaných katolických kněží žijících kvůli službě Bohu v celibátu. Navíc povolil coby stoupenec moderního hnutí v katolické církvi Focolare v Itálii homosexuální sňatky. Je důležité, aby se katolická církev více přiblížila lidem. To ostatně chtěl, a velmi dobře začal dělat, než ho sejmuli němečtí modernističtí biskupové, již jeho předchůdce, vysoce vzdělaný papež Benedikt XVI., ale jinak.  S noblesou a respektem k tisícileté historie této církve.

Na štěstí pro naši katolickou církev má v čele přítele Sv. otce Benedikta XVI., J. Em. Dominika kardinála Duku, OP, na něhož můžeme být hrdí a který pro ni za deset let udělal tolik, jako nikdo před ním od pádu komunismu. A dokonce i dobu koronavirovou dokázal smysluplně využít k nachystání do budoucna. Spolu se svým týmem odvedl obrovské množství práce, na níž by při plném pracovním pastoračním vytížení při bohoslužbách a setkávání se s věřícími nenalezl čas. Byl obnoven Morový sloup na Staroměstském náměstí, na Barrandově byl postaven nový kostel Krista spasitele, arcibiskupství sehnalo budovu pro novou logopedickou školu,  vypracovalo koncepci církevního školství, vybudovalo sociální sítě sloužící k evangelizaci a ukázalo se, jak po tom věřící toužili, zajistilo akce k důstojným oslavám roku sv. Ludmily a k podpoře roku vyhlášeného papežem. Byla vypracována studie pro katechismus malých dětí a pro spolupráci kněží a lidí  ve farnostech. A protože i církev potřebuje ke své činnosti pozemské zajištění, byla ustavena nová arcidiecézní rada starající se o ekonomické projekty. Zatím vykazuje vysokou efektivitu v obnově naprosto zdevastovaného lesního hospodářství pány Bursíky, nechvalně známou "biomasou" a podobnými ekologisty. Bylo provedeno ohodnocení farního majetku a příspěvků pro diecézi, hřbitovy byly převedeny do působnosti obcí a kostely byly ve spolupráci s obcemi buď ponechány církvi či na ně převedeny. Zaměstnanci charity s velkou obětavostí navíc sloužili nemocným a sluší se poděkovat jim za to, že nedbali nebezpečí. Sám arcibiskup Duka založil nadaci sloužící na přispívání odměňování duchovních. Tyto všechny věci jsou nachystány k tomu, aby v roce 2021 posílily katechizaci a pastorační činnost. Dá se uzavřít, že i přes omezující zásahy státu ve shromažďování neublížil minulý rok církvi, tak jak se tomu mohlo stát, a o to lépe bude pracovat v budoucnu. Pokud jí někdo ublížil, byla to lidská slabost, nikoliv zásah státní moci. Dokladem toho je to, že i v pohanské zemi mohla proběhnout na závěr roku nádherná oslavná mše svatá v katedrále. Mše, kde mohli věřící poděkovat Ježíši za to, že  jim ukázal cestu vedoucí do hlubin jeho srdce  a poprosit ho, aby se nad nimi smiloval a nastolil příští rok již lepší. 

Koronavirem byl prostě vystaven účet nám všem.

Ukázalo se, kdo i v době krize dokázal pracovat na něčem smysluplném a využil ji k nachystání se do budoucna a kdo jen trpně čekal na Godota.

Kromě výše popsané práce činnosti otce kardinála Duky pracovali velice intenzivně Covid-necovid prezident Václav Klaus a jeho syn poslanec Václav Klaus ml. Zejména u poslance Klause ml. je třeba ocenit, že ho nezlomilo velice nedůstojné chování předsedy Petra Fialy na kongresu ODS v holešovické  Fabrice,  kam poslance Klause zbaběle nepozval, aby se nemohl bránit vyloučení ze strany založené jeho otcem. Nejenže se pan poslanec Klaus  nezhroutil ani nezanevřel na celý svět, ale založil nové hnutí Trikolóru. I přesto, že nemohl svolávat mítinky a někomu se může zdát, že o ní není díky tomu příliš slyšet, pracoval na vybudování její struktury a během roku má Trikolóra pobočky po celé republice. Věřme, že se dostane v letošních volbách do Parlamentu a bude pokračovat v intencích ODS jeho otce, ne té současné neoliberální, prohavlistické a europeistické strany pana Fialy. Již jen fakt, že prezident Klaus při vzniku Trikolóry přislíbil, že se bude starat o její zahraniční politiku zatímco syn bude budovat její strukturu, je zárukou úspěchu. A nejen slíbil, ale využil minulého roku k neuvěřitelné práci v této oblasti. Ve svém institutu IVK vydal od doby vzniku Trikolóry se svými spolupracovníky Covid-necovid  5 knih, které nemohou ujít pozornosti v zahraničí. Zejména poslední jeho kniha Sebedestrukce západu je zárukou, že hnutí svého syna podporuje a je tedy nadějí do budoucna pro nás, že naší zem pomůže vrátit do roku 1995, kdy HDP pod jeho taktovkou rostl po zavedení jeho ekonomické reformy o 6,4 %.

Další dobrou zprávou je, že místopředseda parlamentu Tomio Okamura nepodlehl současnému, na první pohled líbivému směru většiny stran - topolánkovskému rozkročování - a nadále stál ve volbách za svým původním programem SPD, který se dá kromě volání po přímé demokracii shrnout do dvou slov "Ne islamizaci!". A co víc,  neublížilo mu to, ale naopak počet jeho voličů vzrostl. Což signalizuje, že lidé politiku sledují a to i přesto, že nemohl pan Okamura konat předvolební mítinky. Věřme, že jeho obliba poroste i v těch letošních volbách a že posílí znemožnění přijetí hostů kancléřky Merkelové do naší křesťanské země.

Další osobností, která dokázala využít minulého roku naplno byl profesor Milan Knížák, který dokázal mj. namalovat takové množství obrazů, jací budou noví Eurolidé, že z nich mohl uspořádal skvělou výstavu. Bylo sice smutné, že nemohl kvůli koronaviru uspořádat oslavu svých 80. narozenin, ale věřím, že mu Bůh daruje ještě mnoho dalších let k podobné akci za deset či dvacet do té doby, až se naše veřejnost i jeho přičiněním zkultivuje. 

Další dobrou zprávou je, že socialisté pod vedením rudého Hamáčka výrazně prohráli již ve třetích volbách a podle toho, jak nezvládali navíc koronavirovou krizi, dá se očekávat, že se tento trend uchová i nadále a naše zem se postupně bude vracet ke kapitalistickému  tržnímu hospodářství a ke svobodě a opravdové demokracii. Nikoliv k pečovatelské socialistické diktatuře, která by nás při dlouhodobém pečování přivedla do otroctví, jak ostatně varoval již v roce 1947 nositel Nobelovy ceny za ekonomii Friedrich A. Hayek ve své skvělé knize "Cesta do otroctví".   

Bohužel musím uvést i dvě velmi smutné zprávy, že zemřeli dva naši nejvýznamnější zlatí slavíci - pan Karel Gott a paní Eva Pilarová.  Oba mají symbolicky hroby naproti sobě  ve stejném rohu malvazinského hřbitova. Čest jejich památce. Budou nám moc chybět.