VIDEO ZPRÁVY

 ********************
 

PARADOX LHÁŘE: Proč má Pavel šance na zvolení? Lidé zapomínají! Doporučený

  • pondělí, led 09 2023
  • Napsal(a)  TOMÁŠ GUTTMANN
Nedopusťme návrat do dob, kdy vládli na politickém ledoborci tito levicoví diktátoři a jejich pomahači!!! Nedopusťme návrat do dob, kdy vládli na politickém ledoborci tito levicoví diktátoři a jejich pomahači!!!

Petr Pavel před rokem 1989 zradil Česko. Slíbil věrnost východní velmoci a komunismu. Svůj slib porušil, takže komunisté by ho volit neměli, a protože zradil Česko, ani slušní lidí by ho teoreticky volit neměli. Tak by to bylo v ideálním světě a nebylo by třeba dál mluvit. Ale v reálném světě se musí mluvit i o nejbanálnějších samozřejmostech; lidé zapomínají anebo se o minulost nezajímají. Takže…

 Mladší lidé nechápou, kdo byli komunističtí vojáci, zvaní lampasáci (podle červených pruhů – lampasů – na kalhotách sovětských a později i českých generálů). Bez ohledu na politické názory, většina obyvatel za socialismu považovala vojáky z povolání za nejhloupější lidi ze všech profesí, pověstní byli nejen inteligencí často na hranici demence, ale i svou nesmírnou vulgárností. Někteří z oněch lampasáků možná věřili v užitečnost své práce, ale většinou si ji zvolili prostě proto, že se na nic jiného nehodili. Téměř každý chápal, že země je okupována sovětskou armádou, a že hlavním cílem vojenské služby je „politická příprava“. Mnozí z nás jsme byli svědky sebevražd 18letých kluků, kteří tu přípravu neunesli.

Pavel měl být záškodníkem v týlu demokratických zemí.

V takové armádě pracoval až do svých 28 let kandidát na prezidenta, generál Petr Pavel. Díky tomu, že byl o něco chytřejší než průměrní lampasáci kolem něho a díky svému tátovi, který patřil k nejvýše postaveným lidem v tehdejší bezpečnostní síti VKR-StB, měl Pavel před sebou zářnou budoucnost. Měl být záškodníkem v týlu demokratických zemí. On tvrdí, že chtěl být diplomatem, ale bez ohledu na to, jak to nazveme, snil o kariéře někde na blahobytném Západě, a ne v tehdy chudém Česku.

Až do svých 28let byl Pavel členem strany, která kolaborovala s okupační mocností a která pro politické názory popravila asi 300, ubila 3000, uvěznila na mnoho let 30 000 a k emigraci dohnala 300 000 občanů.

Pavel tvrdí, že jeho vytouženou prací za komunismu bylo stát se „diplomatem“. Historici tu tehdejší funkci nazývají „komunistický agent“, ale na slovech tak nesejde; ani Pavel nepopírá, že náplní jeho práce bylo škodit zemím NATO v týlu nepřítele. V týlu jsou ženy a děti; Petr Pavel by měl říct, co vše byl ochoten v rámci své diplomatické činnosti v onom týlu učinit. Víme, že kromě trestných zásahů se tam především prováděly akce potřebné pro dezinformační aktivity, ve kterých Rusko vždy bylo, jest a bude mistrem. Když režim, kterému přísahal věrnost, nečekaně padl, Pavel jeho zločinnost okamžitě prohlédl, odhodil stranickou legitimaci a pokračoval v kariéře vojáka na druhé straně barikády. Takže začátek Pavlovy kariéry a celé jeho mládí mu není dobrým doporučením na funkci prezidenta.

Často se opakuje Pavlovo tvrzení, že by sotva byl přijat do tak vysokých funkcí v české armádě a v NATO, „kdyby něco špatného udělal“ (zde). Prý prošel lustračním procesem jak v posametovém Česku, tak v institucích NATO; ale je to jedna z jeho lží. Z komunistického aparátu přešlo mnoho starých kádrů do nových institucí. Stačí připomenout třeba dva Pavlovy kolegy z jeho komunistického špiónského kurzu, Pavla Zůnu a Jaroslava Gofjára, kteří se za Pavla nedávno postavili; oba získali po sametové revoluci nejvyšší posty v českém a slovenském vojenském zpravodajství. V letech 1991-2 většinou stačilo při prověrkách slíbit věrnost novému režimu. Všichni si pak navzájem potvrdili spolehlivost.

V NATO pak stačilo, že kandidát byl prověřen ve své zemi. Do funkce Předsedy vojenského výboru NATO (Chairman of the NATO Military Committee) je každé tři roky volen náčelník generálního štábu jiné členské země NATO, bez ohledu na osobní vlastnosti, a v roce 2015 měl Pavel štěstí, že to padlo na něj. V NATO pracují také turečtí generálové, kteří jsou zastánci islámského extrémismu. A dokonce generální tajemník NATO, Jens Stoltenberg, býval v mládí marxistou a stýkal se s agenty KGB, o jejichž skutečné identitě tenkrát prý nevěděl (zde). Takže práce v NATO není zárukou ani charakteru a ani politické spolehlivosti.

Pavlova kandidatura na prezidenta je nepřetržitou řadou lží. Začal tvrzením, že na prezidenta kandidovat nebude. Členství v KSČ vydával za formální, ale ukázalo se, že byl předsedou stranického výboru a že dokonce řídil kárná opatření proti kolegům. Prý se učil na diplomata, ale ukázalo se, že ve skutečnosti měl bojoval proti demokratickým zemím. Občas omlouval svou kolaboraci se zločinným režimem mladickou (ve věku 28) vírou v tehdejší režim, ale jindy tvrdil, že spolupracoval, aby „změnil režim zevnitř“. Jak je u lhářů zvykem, nejvíc se ve své kampani oháněl důrazem na pravdomluvnost, které se prý ostatním nedostává (zde).

A jak se často stává, když se rozebírají tvrzení systematických lhářů, dostáváme se i zde k paradoxu lháře: proč tolik známých osobností se nadšeně vyslovuje pro Pavlovu kandidaturu? Je více důvodů, ale myslím, že vedle odporu proti Babišovi je to hlavně Pavlovo charisma; jednoduše řečeno, mnoha ženám i mužům se líbí jeho hezky střižený vous a prosté vojácké vystupování, smíšené s kajícnými omluvami za mladické chyby.

Příkladem obhajoby generála Pavla je článek Pavla Šafra nadepsaný „Útoky na generála Pavla mají ráz řízené diskreditace“, kde jsou za hlavní Pavlovy nepřátele označeni bývalí komunisté řízení Putinem. Šafr přiznává, že „Předlistopadová minulost generála Petra Pavla je samozřejmě jeho velkou zátěží. Příslušnost k vojenské rozvědce a post předsedy základní organizace KSČ vzbuzuje oprávněné rozpaky.“ Ale na druhé straně prý „Pavel musel projít důkladnou prověrkou, a především je známý jako rozhodný zastánce Ukrajiny“ (zde).

Cožpak si Pavlovi podporovatelé neuvědomují, že Pavel může v zájmu své kariéry podporu Ukrajiny předstírat? Vždyť dříve předstíral podporu Sovětského svazu, jak přiznal, když se omlouval za svůj nedávno odhalený prosovětský životopis, co napsal za normalizačního režimu (zde). Ať již Pavel lásku k Sovětskému svazu cítil doopravdy anebo ji předstíral, na českého prezidenta se nehodí v žádném případě, i kdyby dnes podporoval kohokoli. Vojenskou kariérou své podvody neodčinil, pouze si splnil svůj mladický sen o úspěšném postupu s možností cestovat. Opravdu si všichni ti populární herci podporující Pavla myslí, že úspěch světí prostředky?

Jeho příznivci asi neslyšeli, jak o své zločinné spolupráci s totalitním režimem v nedávném rozhovoru řekl: „Já jsem to bral jako naprostou formalitu, řekl jsem si, že to neznamená, že nemůžu zůstat slušnej člověk…“ (zde). Jde o jasný výsměch slušným lidem. Také řekl, že službu komunistické armádě považoval za službu lidem, a tak brainwashingoval i mladé vojáky, když jim dával PŠM (politické školení mužstva). O tom, že jeho otec byl agentem StB se prý dozvěděl teprve nedávno. Taky jasně řekl, že nebyl na Západě lustrován a že se ho v USA nikdo neptal na komunistickou minulost, protože se tam prý „nedívali způsobem černá-bílá“. Pavel odsoudil lidi, kteří „se nedokážou oprostit od minulosti a od nenávisti“. A nakonec sdělil, že „vnímal listopad jako úlevu z marasmu… kdy přijde legalizace marihuany a přijetí Eura“. Kdyby slyšeli tento rozhovor, sotva by ti příznivci říkali, že „zase jednou budeme mít prezidenta, kterého si váží nejen doma ale i ve světě“.

I kdyby si ho ve světě vážili, a i kdyby ho doma podporovali všichni herci, zůstane lhářem a podvodníkem.

Vždyť sám veřejně prohlásil, že komunistický režim byl zločinný, a zároveň přiznal že mu chtěl sloužit. Sám přiznal že byl cvičen, aby organizaci NATO škodil, a zároveň se chlubí že v ní sloužil. Vzpomíná, jak je v roce 1968 doma navštěvovali ruští vojáci i jak on sám v mládí trávil čas v SSSR (zde). Už i to, co se mu nepodařilo skrýt, ho na funkci prezidenta zcela diskvalifikuje. Rusko na něho má materiály. Petr Pavel alias Pavel Pávek je bezpečnostní i morální hrozbou pro Česko. Velmi pravděpodobně je vydíratelný, a zcela určitě není slušným člověkem.

Prezidentská funkce je dnes čistě formální, a celkem každý je schopen udělovat vyznamenání a dávat amnestie. Už se v té funkci vystřídalo mnoho podivných lidí. Ať se tam třeba dostane žena, která v ničem nevyniká, ale alespoň nic strašného neprovedla.

Nesmíme vyhovět komunistům a oprostit se od minulosti!!!

© Kulturní komise ČR, z.s. 2023

Číst 86 krát
Ohodnotit tuto položku
(2 hlasů)
Zveřejněno v SPOLEČNOST

  Fragmenty jsou zobrazeny na twitteru i facebooku

Twitter Fragmenty        Facebook Fragmenty       Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript. 

Blog iDNES Haslingerová Facebook Haslingerová  LinkedIn Haslingerová  

Odebírejte Fragmenty

 

Style Setting

Fonts

Layouts

Direction

Template Widths

px  %

px  %