Fragmenty - POLITIKA
PETR HANNIG

PETR HANNIG

Email: Tato e-mailová adresa je chráněna před spamboty. Pro její zobrazení musíte mít povolen Javascript.

Nemám rád soudní síně. Přesto jsem se vydal na soud, ve kterém je žalována somálskou žadatelkou o azyl v občanskoprávním sporu ředitelka střední zdravotnické školy. Mezi davy valícími se do soudní budovy jsem spatřil přímo u dveří příslušné soudní síně nezávislého publicistu, který mne zásobuje měsíc co měsíc články, upozorňující v podstatě nestranným způsobem na přehmaty české justice. Nelze o něm v žádném případě říci, že je provokatér, extremista či xenofob. Žádná z negativních nálepek pražské kavárny na něj nesedí. Žil do převratu ve Švýcarsku a jeho jediná nestrannost je odpor ke komunismu a komunistům. V tom se lišíme. Já i když jsem nikdy nebyl komunistou, tak je mi milejší komunista, který zůstal své straně věrný, než převlékač kabátů, putující od členství v KSČ před Listopadem, přes ODS (či ČSSD) až do ANO.

Také vám někdy přijde prapodivné, že jeden soud v jedné a té samé věci vynese přísný rozsudek a druhý naopak obžalovaného kompletně zprostí viny? Kam se ztratil ten pevný pilíř společnosti, kterým měla být justice? Ať už se na Spojené státy díváme jakkoli kriticky, jedna věc je nezpochybnitelná. O tamní soudní systém se lidé, společnosti i podnikatelé mohou opřít. V první řadě tam existuje dodatek Ústavy, který zaručuje svobodu slova. Já stále svým přátelům říkám, kandidovat Donald Trump u nás či někde jinde v Evropě, tak ho během kampaně zavřou za jeho výroky. Naše zákonodárství je zaneseno takovým nánosem zákonů, které mohou kohokoliv tak zvaně chytit za šos a uvrhnout ho do problémů, ačkoliv konal to, co bylo nutné, mluvil pravdu a zdravý rozum mu říkal, že to je správné. V anglosaském zákonodárství jsou instituty, které zaručují vyváženost rozsudků po celém území daného státu. Je tam precedenční systém, který znemožňuje, aby soudy vynášely absolutně opačné rozsudky. Mají tam také poroty, kde kolektivní mozek nezávislých, náhodně počítačem vybraných občanů, je méně ovlivnitelný než například náš samosoudce, který seká jeden případ za druhým.

Armáda sociologů, politologů, šéfů výzkumných agentur, novinářů a některých politiků kroutí hlavou nad úspěchem Donalda Trumpa. Ale vysvětlení je jednoduché - pravda zvítězila nad lží politické korektnosti.

Zatímco média a politici u nás řeší bouři ve sklenici vody, kdo dostane či nedostane 28. října vyznamenání, kdo lhal, či kdo si vymýšlí, v Praze se zatím objevuje něco, co může mít dalekosáhlé důsledky. V neděli jsem se byl projít po městě. Hned ráno tři vousatí mladíci ve věku kolem 20 let, evidentně blízkovýchodního typu stojí na chodníku a nehodlají přejít po přechodu. Pouští napřed auto. Kdo byl v Orientu ví, že nějaké dávání přednosti chodcům tam rozhodně nepěstují. Nemyslím tím bohaté státy Perského zálivu, ale právě ty státy v rozvalu, odkud do Evropy za lepším přicházejí ilegální migranti.

Čteme-li reakce pod redakčními články i články blogerů a srovnáme-li je s výsledky jakýchkoliv voleb, musíme dojít ke zjištění, že se jedná snad o dva naprosto rozdílné státy.

Nemohl jsem uvěřit vlastním očím. Takový byl název článku na titulní straně v tištěné MfDnes. A na stránce, kde článek pokračoval, byl podtitulek: „Ti, kteří přicházejí“. Dále se v článku psalo asi toto: Invaze cizích druhů je problém. Nájezdníci často výrazně škodí těm, kteří tady žijí dosud. A jinde se píše: Pokud jsou všechny podmínky splněny, není důvod, aby nový organismus prostor neobsadil. Mnohdy jsou však následky katastrofální. Nové druhy se chovají jako na dobytém území a postupně vytlačí či zlikvidují ty, kteří tu dosud byli doma, které vnímají jako své konkurenty. Tak nějak se psalo v MfDnes.

Turecký prezident slovy svého ministra zahraničí vyhrožuje, že znovu do Evropy vypustí statisíce ilegálních migrantů přes Egejské moře. Další desetitisíce zachraňuje a dováží k italských břehům agentura Frontex, která je původně měla od dobývání evropských břehů odrazovat. Stala se však fakticky cestovní kanceláří, kterou platí všichni evropští daňoví poplatníci.

Všechna média jsou zahlcena rozhodnutím většiny občanů ve Velké Británii, respektive ve staré dobré Anglii a Walesu. A zdá se, že „uprchlíci“ zmizeli. Slovo „uprchlíci“ dávám do uvozovek. Prchá se totiž odněkud a ne někam. Ilegální migranti, to je ten správný a pravdě odpovídající pojem, zaplavují ve velkém jih Itálie a postupně se vydávají na sever. Už jsem o tom nedávno psal.

ÚVODNÍ FOTA A VIDEA

Style Setting

Fonts

Layouts

Direction

Template Widths

px  %

px  %